Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra: Bankovnictví a pojišťovnictví
Studijní obor: Finance - Peněžní ekonomie a bankovnictví
Analýza trhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 2007
Autor diplomové práce: Bc. Martina Borová
Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Eva Ducháčková, CSc.
Rok obhajoby: 2007
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma
"Analýza trhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 2007"
jsem vypracovala samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 8. května 2007 Podpis:
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní doc. ing. Evě Ducháčkové, CSc. za vedení a podnětné připomínky a panu ing. Petru Svobodovi za poskytnutí informací z praxe při zpracování mé diplomové práce.
Obsah
1. Úvod ... 5
2. Právní úprava pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ... 7
2.1 Návrh změny zákona č. 168/1999 Sb. ... 8
2.1.1 Zhodnocení chystaných změn ... 11
2.2 Na koho se povinnost vztahuje ... 13
2.2.1 Hraniční pojištění ... 15
2.3 Rozsah pojištění odpovědnosti ... 16
2.4 Výluky z pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla ... 19
3. Poptávka na trhu pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla ... 20
4. Škody vzniklé provozem vozidla ... 28
4.1 Segmentace v závislosti na nehodovosti jednotlivých skupin ... 31
4.1.1 Zdvihový objem motoru ... 31
4.1.2 Územní členění ... 33
4.1.3 Věk, pohlaví a stav ... 35
4.1.4 Stáří automobilu ... 36
4.1.5 Výkon vozidla ... 37
4.1.6 Bonus/malus ... 38
4.1.7 Další možnosti segmentace ... 40
4.1.8 Alternativní řešení stanovení pojistného ... 41
5. Nabídka na trhu s pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla ... 44
5.1 Historie ... 44
5.2 Aktuální situace na trhu s POV ... 45
5.3 Nabídka konkrétních pojišťoven ... 48
5.3.1 Česká pojišťovna a. s. ... 50
5.3.2 Kooperativa, pojišťovna, a.s. ... 52
5.3.3 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. ... 55
5.3.4 Allianz pojišťovna, a.s. ... 58
5.3.5 Generali Pojišťovna a.s. ... 61
5.3.6 ČSOB Pojišťovna, a. s. ... 65
5.3.7 UNIQA pojišťovna, a.s. ... 67
5.3.8 Triglav pojišťovna, a.s. ... 71
5.3.9 Wüstenrot pojišťovna, pobočka pro Českou republiku ... 72
5.3.10 Vyhodnocení ... 75
6. Osobní pohled na konstrukci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ... 78
7. Závěr ... 79
1. Úvod
Tato práce je věnována analýze trhu s pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla.
Mezi lidmi je však častěji a ne příliš správně používáno označení povinné ručení. Toto pojištění je jedno z mála na českém pojistném trhu, které má charakter povinně smluvní a je mu věnována samostatná právní úprava. Důsledkem této skutečnosti je, že, až na některé zákonem vyjmenované výjimky, nesmí být na veřejně přístupných komunikacích provozováno motorové vozidlo, jehož provozovatel k němu nemá sjednánu smlouvu na toto pojištění.
Přestože první automobil spatřil světlo světa teprve v druhé polovině 19. století, od té doby se mnoho změnilo. Dnes je automobil běžnou součástí našeho života a ve své garáži nebo před domem ho vlastní téměř každá česká rodina. Nejenže počet automobilů na našich silnicích od 19. století až neuvěřitelně vzrostl, ale zvyšuje se i rychlost, jaké mohou tato vozidla dosáhnout. Automobil se tak stává legálně drženou zbraní v rukou řidičů. Je třeba si tedy uvědomit, že provozováním vozidla vystavujeme nebezpečí nejen sebe, ale i své okolí. Právě k úhradě škod námi způsobenými druhým osobám při provozování vozidla slouží pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tyto škody mohou dosahovat až závratných výšek, které si lidé často ani nedokáží představit.
V případě, že už k nějaké škodě dojde, kryje toto pojištění jak škody na zdraví tak i na majetku a to do výše limitů, které si pojistník sám zvolí.
V první části této práce se budeme zabývat právní úpravou pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má charakter povinného pojištění ve všech vyspělých zemích světa. V rámci Evropské unie je tato problematika řešena směrnicemi ES, které se snaží postupně sjednocovat právní úpravy jednotlivých členských zemí. Právní úprava v České republice bude popisována v kontextu s právní úpravou Evropského společenství, zdůrazněny budou připravované změny směřující k jejich harmonizaci a bude zhodnocen zejména jejich dopad na hospodaření pojišťoven.
Jelikož jádrem této práce je analýza trhu, zaměříme se v další části na analýzu poptávky po tomto pojistném produktu. Ta se odvíjí od velikosti a složení vozového parku v České republice provozovaného na našich silnicích. Nepatrnou část tvoří
zahraniční automobily, proto se také v části věnované právní úpravě zmíníme o tzv.
hraničním pojištění.
Položíme si otázku, proč je pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tak důležité.
Doložíme to na statistických datech týkajících se počtu nehod a výše vzniklých škod.
Tyto hodnoty jsou důležité nejen pro pojistníky, ale i pro pojišťovací instituce, neboť od výše škod se odvíjí výše pojistného plnění a s tím související výše pojistného.V kontextu počtu nehod a jejich následků zhodnotíme i pojišťovnami používanou segmentaci řidičů a jejich rizikovost.
Uvedeme aktuální situaci na trhu s pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla.
Protože toto pojištění bývá často nabízeno v kombinaci s dalšími produkty v oblasti pojištění vozidel, okrajově se zmíníme o nabídce dalších produktů jako je např.
havarijní pojištění, připojištění skel, úrazové připojištění atd. V obecné rovině se podíváme na možnosti dokonalejší segmentace řidičů při stanovování výše pojistného a základní principy stanovování pojistného. Některé možnosti segmentace mohou být a jsou v současné době využívány, ale uvedeme i přístupy, které jsou zatím v plenkách.
V rámci analýzy nabídky uvedeme několik informací o historii pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, stěžejní však bude nabídka jednotlivých pojišťoven.
Pro posouzení cenového faktoru ji budeme aplikovat na konkrétním příkladu. V roce 2007 působí na trhu s povinným ručením 9 pojišťoven.
Závěr práce bude věnován shrnutí získaných poznatků a zamyšlením nad pravděpodobným budoucím vývojem v této oblasti pojištění.
Cílem této práce je provést analýzu aktuální situace a trendů v oblasti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jak z pohledu poptávky tak i nabídky, a také poskytnout a zhodnotit současné dění v oblasti legislativní úpravy v souvislosti s harmonizací národních právních předpisů se směrnicemi Evropské unie.
2. Právní úprava pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Toto pojištění má vlastní právní úpravu v zákoně č. 168/1999 Sb, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu je vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1999. Pojistná smlouva se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se dále řídí všeobecnými a dodatkovými pojistnými podmínkami k tomuto produktu.
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má v České republice poměrně dlouhou tradici. Vznik jeho právní úpravy spadá až do doby 1. republiky. Prvním zákonem, který tuto oblast upravoval, byl zákon č. 198/1932 Sb. Tento zákon upravoval povinné pojištění motorových vozidel sloužících k živnostenské dopravě osob a nákladů za úplatu. Na všechny provozovatele motorových vozidel byla tato povinnost rozšířena zákonem č. 81/1935 Sb. o jízdě motorovými vozidly. Provozovatelé motorových vozidel se mohli rozhodnout mezi placením pojistného nebo složením jednorázové vysoké kauce. Pro případ nedostatečného krytí možných škod byl zřízen Fond pro podporu při úrazech motorovými vozidly, který byl financován z pokut udělovaných za nesložení kauce nebo neplacení pojistného. Dalšími zdroji byly prostředky od zájmových kruhů.
Až do konce roku 1999 mělo toto pojištění formu zákonného pojištění fungujícího v monopolním nekonkurenčním prostředí. Z této doby plyne dnes často používané označení „povinné ručení“.
V roce 1999 byl s účinností od 1. 1. 2000 přijat zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, který transformoval zákonnou formu tohoto pojištění na podobu povinně smluvní, a vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se tento zákon provádí. Cílem bylo učinit první kroky k přizpůsobení se tržním podmínkám a zvyklostem běžným ve vyspělých zemích západní Evropy. Tento zákon byl dosud několikrát novelizován řadou zákonů - zákonem č. 307/1999 Sb., zákonem č. 56/2001 Sb. (tímto zákonem byly
provedeny zásadní změny v evidenci vozidel, které se projevily ve výrazném poklesu počtu registrovaných vozidel v následujícím roce), zákonem č. 320/2002 Sb.
Harmonizační charakter měla novelizace provedená zákonem č. 47/2004 Sb, která reagovala na přijetí směrnice 2000/26/ES označované též jako 4. směrnice. Tato novela zákona přinesla řadu změn. Za nejvýznamnější lze označit navýšení limitů pojistného plnění. Minimální výše krytí škod na zdraví nebo usmrcením byla stanovena na 35 mil. Kč (původní částka byla 18 mil. Kč) na každou zraněnou nebo usmrcenou osobu. U věcných škod byl limit pojistného plnění navýšen z 5 mil. Kč na 18 mil. Kč bez ohledu na to, kolik osob škodu utrpělo. Další změnou bylo zavedení systému bonus/malus. Pojišťovny mají povinnost zohlednit dosavadní škodný průběh pojištění a to prostřednictvím slev, v případě bezeškodného průběhu, nebo přirážek k pojistnému.
Tento systém nahrazuje dřívější postup kontrolního orgánu regulujícího maximální a minimální výši pojistného. I nadále však způsob stanovení výše pojistného podléhá kontrole České národní banky, která vykonává dozor nad pojišťovnami1. Další změny se mimo jiné týkali stanovení lhůty pro provedení šetření o výši škody, zavedení institutu tzv. škodních zástupců, které řeší záležitosti kolem škod souvisejících s provozem vozidla vzniklých v zahraničí, nebo rozšíření povinností České kanceláře pojistitelů zejména o povinnost vytvoření informačního střediska, které má poškozeným poskytovat informace nutné pro uplatnění nároků na náhradu škody, propojování databází jednotlivých členských zemí EU s cílem usnadnit přístup k nezbytným informacím nebo zavedení institutu „náhradního plnění“ v případě, kdy pojišťovna neplní zákonem stanovené povinnosti, není zjištěna nebo když není zjištěno vozidlo, kterým byla v jiném členském státě způsobena škoda.
Po vstupu České republiky do Evropské unie byly provedeny novely zákonem č. 377/2005 Sb. a zákonem č. 57/2006. Poslední zmiňovaný reagoval na sjednocení dozorových orgánů na finančním trhu.
2.1 Návrh změny zákona č. 168/1999 Sb.
V letošním roce předložilo Ministerstvo financí ČR vládě návrh změny zákona č. 168/1999 Sb. Tento návrh se snaží přizpůsobit současné znění zákona 5. motorové
1 Výkon státního dozoru v pojišťovnictví přešel z Ministerstva financí ČR na ČNB na základě zákona č. 57/2006 Sb.
směrnici (2005/14/ES), která byla přijata Evropským parlamentem a Radou 11. května 2005. Tato směrnice mění dosavadní směrnice týkající se oblasti pojištění motorových vozidel:
72/166/EHS
84/5/EHS – „druhá směrnice“
90/232/EHS – „třetí směrnice“
2000/26/ES – „čtvrtá směrnice“
Cílem předloženého návrhu zákona je dosáhnout plné kompatibility s právem Evropského společenství. Změny ve stávajícím zákoně by měli přispět ke zlepšení pojistné ochrany a k operativnímu řešení škod vzniklých provozováním vozidla.
Hlavním argumentem jak legislativních tvůrců v Evropské unii, tak i v České republice, je neustálé zvyšování hustoty provozu vozidel, která se pohybují v rámci Evropské unie i mimo ni, čímž se velmi zvyšuje riziko vzniku škod. Je nezbytné, aby zákony reagovaly na měnící se podmínky, zároveň však poskytovaly dostatek prostoru pojišťovnám pro přizpůsobení se změnám a využívání nástrojů konkurenčního boje. Stěžejní je princip smluvního pojištění a to, že stát již nerozhoduje o výši sazeb pojistného.
Hlavní změnou zaváděnou 5. směrnicí a implementovanou v tomto návrhu zákona, která bude mít s vysokou pravděpodobností určitý dopad na hospodaření pojišťoven, je výrazné navýšení minimálních limitů pojistného plnění. U škod na zdraví se jedná o částku 1 mil. EUR na každého poškozeného nebo o částku 5 mil. EUR bez ohledu na počet poškozených. Jednotlivé země se mohou rozhodnout pro jednu z těchto dvou variant (ve zmiňovaném návrhu zákona je uvedena varianta 1 mil. EUR na každého zraněného nebo usmrceného). Tento limit Česká republika splňuje. Problém nastává u limitu pro náhradu věcné škody. V současné době je u nás minimální limit pro krytí škod na majetku a ušlém zisku stanoven 18 mil. EUR, 5. směrnicí byl však určen limit 1 mil. EUR bez ohledu na počet poškozených (v přepočtu 28 mil. Kč). Zde tedy bude muset dojít k navýšení tohoto limitu. Aby nedocházelo k poklesu reálné výše krytí budou tyto minimální částky v průběhu času pravidelně navyšovány. Úprava bude probíhat využitím hodnot Evropského indexu spotřebitelských cen (EISC), který uveřejňuje Eurostat. Částky v návrhu zákona jsou uváděny v EUR, přestože Česká republika dosud není členem Evropské měnové unie (přijetí EURA se aktuálně plánuje
mohly vést k tomu, že by Česká republika následně neplnila minimální částky stanovené 5. směrnicí.
Je nutné zmínit, že řada zemí ve svých právních řádech nemá určena omezení pojistného krytí a i většina našich domácích pojišťoven nabízí produkty povinného ručení, které již dnes splňují podmínku danou 5. směrnicí na výši limitů pojistného krytí. Otázkou je finanční dopad navrhovaných změn jak do hospodaření pojišťoven, rozpočtů domácností, ekonomických subjektů či do státního rozpočtu. Dle odhadů Ministerstva financí ČR se dopad na sazby pojistného bude odvíjet od velikosti podílu na trhu, který jednotlivé pojišťovny zastávají. U pojišťoven s větším tržním podílem by mohlo dojít k navýšení pojistného o 1 až 3 %. U pojišťoven s menším tržním podílem nebo u pojišťoven uplatňujících určitou segmentaci se očekává zvýšení pojistného poněkud vyšší. U těchto odhadů není zohledněn dopad zvýšení sazeb zajistného. Lze předpokládat, že by se mohlo jednat o dodatečné 1 až 2 %. Dramatický dopad na rozpočty domácností se neočekává.
Členským státům je směrnicí umožněno v případě potřeby stanovit až pětileté přechodné období, během nějž se budou muset těmto navýšeným limitům přizpůsobit.
Nicméně, do 30 měsíců ode dne provedení směrnice musí dosáhnout nejméně poloviny stanovené úrovně.
Další změna se týká náhrad škod způsobených nezjištěným vozidlem vyplácených z garančního fondu České kanceláře pojistitelů. Doposud byly hrazeny jen škody na zdraví a usmrcením a věcné škody nikoliv. Dle nové úpravy by měly být věcné škody nahrazeny v případě, že došlo k vážné újmě na zdraví (závažnost škody na zdraví je definována v zákoně č. 168/1999 Sb.), v zákoně však může být v tomto případě určena spoluúčast, maximálně však do výše 500 EUR. Naopak dosud byla v české právní úpravě stanovena spoluúčast pro věcné škody způsobené nepojištěným vozidlem na 5 tis. Kč. 5. směrnice však takovouto spoluúčast zakazuje s odůvodněním, že jde o snížení ochrany poškozených vozidel a jejich diskriminaci.
5. směrnice, a v souvislosti s ní i návrh novely zákona, řeší také problém vozidel dovážených z jednoho členského státu do druhého, kde ještě není zaregistrováno.
Směrnice oproti obecnému principu provádí výjimku a za členský stát, kde se nachází riziko, považuje ten stát, který je pro odesílané vozidlo cílovým členským státem, a to
bezprostředně po té, co kupující vozidlo převezme. To platí po dobu 30 dnů od tohoto převzetí, i když vozidlo nebylo v cílovém členském státě registrováno.
Výše uvedené úpravy nejsou zdaleka všechny, ale jedná se o ty nejdůležitější, některé další budou zmiňovány v následujícím textu. Řada ustanovení daných 5. směrnicí byla již do zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla implementována. Lhůta pro provedení směrnice byla členským státům stanovena do 11. června 2007.
Ministerstvo financí ČR předložilo tento pozměňovací návrh zákona vládě a 22. března 2007 byl projednáván legislativní radou vlády. Legislativní rada však nedoporučila předložený návrh schválit zejména kvůli legislativně technickým nedostatkům.
2.1.1 Zhodnocení chystaných změn
Jak bylo již řečeno, pravděpodobně nejvýznamnější změna z hlediska hospodaření pojišťoven se týká výše zákonných limitů pojistného krytí. Pojišťovny na českém pojistném trhu především zasáhne navýšení limitů pro krytí škod na majetku a ušlém zisku. Ten byl 5. směrnicí stanoven na 1 mil. EUR, což přibližně odpovídá 28 mil. Kč.
Jak se ukáže v analýze nabídky pojišťoven (viz dále) 8 z 9 pojišťoven nabízejí alespoň 1 tarif, který tuto podmínku nesplňuje a bude muset být tedy upraven. Lze očekávat, že pojišťovny na tuto skutečnost budou reagovat navýšením pojistného. Jedním z důvodů budou i vyšší požadavky na zajištění.
Současně si lze položit otázku, jestli jsou takto vysoké limity pojistného plnění nutné. Jak ukazují statistiky, většina škod vzniklých v České republice dosahuje výše do 50 tis. Kč. Podíl katastrofických škod je velmi nízký, ale nelze říci, že se nedějí. Jako důkaz může posloužit následující tabulka.
Tab. 1:Největší škodní události Celkový
odhad škody (v
eurech)
Případ Země Rok Podrobnosti
100 000 000 Tunel Mont Blanc Francie 1999 Nákladní vůz Volvo vzplanul v tunelu s následkem 39 mrtvých a mnoha zraněných. Škody: majetek, přerušení provozu, povinné ručení, odpovědnost za výrobek a odpovědnost provozovatele tunelu
46 000 000 Kolize vlaku s automobilem u města Selby
Velká
Británie 2001 Pojištěný řidič usnul za volantem svého Land Roveru, prorazil svodidla a spadl na železniční trať, kde jej zachytil osobní vlak. Ten vykolejil a následně do něj narazil nákladní vlak jedoucí v protisměru. 13 mrtvých, 70 zraněných, škody na majetku a přerušení provozu
30 000 000 Tauernský tunel Rakousko 1999 Srážka vozidel s následkem 12 mrtvých, 49 zraněných, majetkové škody a přerušení provozu
23 000 000 Brenntag Německo 1992 Chemická látka byla omylem vyložena z nádrže tahače do špatné nádrže, následoval výbuch: 2 mrtví a rozsáhlé majetkové škody a přerušení provozu
20 000 000 Los Asfaques Španělsko 1978 Cisterna explodovala hned vedle kempinkového tábora, 150 mrtvých a 500 zraněných
18 000 000 Trať TGV Francie 1997 Vlak TGV vykolejil po nárazu do stavebního stroje - pouze majetkové škody
12 000 000 Dálnice A10 u města Mirambeau
Francie 1990 Mnohonásobná srážka motorových vozidel
10 000 000 Tune sv.
Gottharda Švýcarsko 2001 Srážka 2 nákladních vozidel způsobila požár a výbuch, 11 mrtvých, majetkové škody, přerušení provozu
8 500 000 Herborn Německo 1987 Nákladní cisterna s naftou po nehodě ve městě vybuchla a způsobila několika násobná úmrtí a úrazy
Vidíme, že výše škod je ohromující a na jejich pokrytí by zdaleka nestačily ani nově navrhované limity. Když se budeme zajímat o pojistné limity uplatňované v jiných státech, zjistíme, že jsou daleko vyšší než jsou limity předepisované 5. směrnicí (např.
Španělsko, Portugalsko, Itálie, Německo 50 mil. EUR na pojistnou událost). Limity dané českou legislativou jsou v porovnání s nimi velmi nízké, ani tarify s vyššími limity nabízené našimi pojišťovnami nedosahují srovnatelné výše.
Dle mého názoru zvyšování limitů pojistného plnění zvyšuje pocit jistoty pojištěnců a zároveň minimální četnost katastrofických škod nezvyšuje rizikovou expozici pojišťoven. Mé doporučení pro pojišťovny na českém pojistném trhu je zvyšovat nabízené limity pojistného plnění při současném mírném navyšování základního pojistného.
Další změna se týká poskytovaného plnění z garančního fondu provozovaného Českou kanceláří pojistitelů. Dle návrhu by mělo být rozšířeno plnění v případě škody způsobené nezjištěným vozidlem o náhradu věcných škod v případě následkem nehody došlo i k vážné újmě na zdraví. Ačkoliv návrh zákona stanovuje spoluúčast ve výši
500 EUR, může se tato změna promítnout negativně do hospodaření pojišťoven tak, že Česká kancelář pojistitelů bude požadovat vyšší příspěvky do garančního fondu.
V návrhu zákona je i zrušena pětitisícová spoluúčast v případě škod způsobených nepojištěným vozidlem. I tato změna může ovlivnit negativně požadavek na zdroje v garančním fondu.
V předkládaném návrhu zákona dochází i k navýšení postihů v případě, že osoba provozující vozidlo na veřejně přístupné komunikaci nemá sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (viz dále). Tato změna by mohla vést ke zvýšení pojištěnosti a omezit tak i plnění z garančního fondu.
Další změny v předkládaném návrhu zákona jsou spíše formální a neměly by mít na hospodaření pojišťoven výraznější vliv.
2.2 Na koho se povinnost vztahuje
Mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u jedné z pojišťoven, které bylo uděleno regulátorem povolení k poskytování tohoto pojištění, musí mít každý, kdo chce provozovat své vozidlo2 na veřejně přístupné komunikaci (dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci). Dle předkládaného návrhu změny zákona č. 168/1999 Sb. se bude povinnost pojištění vztahovat i na ponechání vozidla na výše uvedených komunikacích3. Zákon ovšem vyjmenovává výjimky, na které se tato povinnost nevztahuje4:
a) Řidič cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti na území ČR je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu.
2 Silniční vozidlo, zvláštní vozidlo a trolejbus. Silničním vozidlem je vozidlo druhu moped, motocykl, tříkolka, čtyřkolka, osobní automobil, autobus, nákladní automobil, speciální automobil, tahač, přípojné vozidlo. Zvláštním vozidlem je traktor a jeho přípojná vozidla, pracovní stroj samojízdný, pracovní stroj přípojný a vozidla kategorie R. Zvláštním vozidlem kategorie R jsou ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií. Za vozidlo se nepovažuje invalidní vozík. [Dle §2 odst. a)] Jde o dosud platnou definici, návrh změny zákona ji poněkud zkracuje a výčet silničních vozidel vynechává a uvádí negativní výčet, co vozidlem není.
3 Výraz „ponechání“ nahradil slovo „stání“, který tak zahrnuje i situace, kdy vozidlo zůstalo nepojízdné kvůli
b) Složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání a zařazená do průběžně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje.
c) Bezpečnostní informační služba pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace a pro vozidla Policie ČR útvarů kriminální policie a vyšetřování a obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce.
V případě, že se zjistí, že je vozidlo provozováno na veřejně přístupné komunikaci bez pojištění odpovědnosti, jedná se o přestupek (u fyzické osoby), za který může být v současné době uložena pokuta až 20 tis. Kč nebo zákaz řízení až na dobu 1 roku.
V návrhu změny zákona je tato pokuta zvýšena až na 40 tis. Kč a současně je stanovena i minimální výše, a to 5 tis. Kč. Provozovatel vozidla je povinen na požádání příslušníka Policie České republiky předložit doklad o pojištění odpovědnosti. V současnosti slouží jako potvrzení o pojištění odpovědnosti doklad o zaplacení nebo zelená karta, kterou pojišťovny vydávají na požádání. Dle navrhované úpravy zákona, budou mít pojišťovny ze zákona povinnost vydat zelenou kartu všem svým klientům a nově tedy bude sloužit jako doklad tato zelená karta nebo doklad o hraničním pojištění v případě vozidel z nečlenských zemí Evropské unie. V případě, že provozovatel vozidla nebude mít u sebe žádný doklad o pojištění odpovědnosti může dnes dostat pokutu do 1 tis. Kč nebo v blokovém řízení pokutu do 500 Kč. V případě přijetí předkládaného návrhu zákona bude hrozit provozovateli vozidla pokuta od 1 500 Kč do 3 000 Kč. V blokovém řízení bude pak hrozit pokuta do 1 500 Kč.
Právnické osoby se tím, že provozují vozidlo bez pojištění odpovědnosti dopouštějí správního deliktu, za který jim dle současné právní úpravy hrozí pokuta do 20 tis. Kč.
V případě nové právní úpravy jim bude hrozit pokuta od 5 do 40 tis. Kč.
Pokuta 2 500 až 20 000 Kč v obou případech hrozí tehdy, jestliže vlastník vozidla neodevzdá příslušnému orgánu evidence státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla v případě zániku pojištění odpovědnosti5
5 §16 zákona č. 168/1999 Sb.
2.2.1 Hraniční pojištění
Hraničnímu pojištění je věnován §14 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jak již bylo zmíněno v předchozí části, až na několik výjimek, nesmí být na veřejných pozemních komunikacích v České republice provozováno vozidlo bez pojištění odpovědnosti. Sjednané ho tedy musí mít i řidič cizozemského vozidla, který chce své vozidlo provozovat v České republice. Se vstupem České republiky do Evropské unie však jeho význam z hlediska počtu uzavíraných smluv výrazně klesl.
Důvod je prostý. Hraniční pojištění nemusejí mít sjednáno řidiči cizozemských vozidel, kteří jsou držiteli zelených karet. Vzhledem k tomu, že všechny naše sousedící státy jsou členy Evropské unie, kde jsou zelené karty k pojištění odpovědnost vydávány, tvoří řidiči cizozemských vozidel bez zelených karet jen velmi malou část.
Při uzavření hraničního pojištění obdrží provozovatel cizozemského vozidla doklad o hraničním pojištění. Toto pojištění kryje škody vzniklé na území České republiky a území jiného členského státu.
Zákon také stanoví postihy v případě, že provozovatel, který měl povinnost uzavřít hraniční pojištění tuto povinnost nedodržel. V případě, že se zjistí, že je dané vozidlo provozováno bez uzavření hraničního pojištění, musí jeho provozovatel uhradit České kanceláři pojistitelů trojnásobek běžné výše pojistného, které mělo být zaplaceno, minimálně však 10 tis. Kč. Stejný postih hrozí provozovateli vozidla, kterému skončila platnost zelené karty.
Při nepředložení dokladu o hraničním pojištění resp. zelené karty hrozí řidiči pokuta do 1 tis. Kč (v blokovém řízení do 500 Kč)6. V případě, že se řidič cizozemského vozidla neprokáže platným potvrzením o hraničním pojištění nebo platnou zelenou kartou při výjezdu tohoto vozidla z České republiky, nebude mu umožněno další pokračování v cestě, dokud nezaplatí České kanceláři pojistitelů finanční částku jako postih za nesplnění povinnosti (viz výše). Stejně jako tuzemskému řidiči hrozí řidiči cizozemského vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti dle současné legislativní úpravy pokuta až 20 tis. Kč.
2.3 Rozsah pojištění odpovědnosti
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vztahuje na škody způsobené vozidlem uvedeným v pojistné smlouvě. Zjednodušeně lze říci, že pojišťovna nahradí poškozenému škody způsobené tímto vozidlem, ať už ho řídil kdokoliv. Takto skutečnost je obzvlášť významná v okamžiku, že byl např. automobil odcizen a pachatel automobilem způsobil škodu. I v tomto případě pojišťovna nahradí vzniklé škody.
Jelikož se však jedná o pojištění odpovědnosti za škody vzniklé 3. straně, škoda na našem automobilu nám nahrazena nebude. Pro tyto případy jsou pojišťovnami obvykle nabízeny produkty havarijního pojištění, často v kombinaci s povinným ručením v podobě různých produktových balíčků.
Pojišťovna nahradí škody vzniklé 3. osobě na území České republiky nebo cizího státu uvedeného v seznamu zemí, který stanoví Ministerstvo financí ČR prováděcí vyhláškou7, v prokázané výši do výše limitů uvedených v pojistné smlouvě. Poškozený může svůj nárok na náhradu škody uplatnit u příslušné pojišťovny nebo u České kanceláře pojistitelů. Česká kancelář pojistitelů poskytuje náhradu škody v situacích, které jsou vyjmenovány v §24 odst. 2. Hrazeny jsou škody vzniklé při nehodách způsobených nezjištěným vozidlem, za které odpovídá nezjištěná osoba (v tomto případě jsou hrazeny jen škody na zdraví nebo usmrcením), vozidlem, za které odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti nebo pojištěná u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže tuto škodu uhradit, cizozemským vozidlem, když je odpovědnost za škodu pojištěna hraničním pojištěním nebo když řidič tohoto vozidla neměl povinnost uzavřít hraniční pojištění (jde o vlastníka zelené karty, kdy pojištění odpovědnosti bylo uzavřeno na území členského státu). Poškozený má v takovýchto případech právo na náhradu škody za stejných podmínek, za nichž by uplatňoval svůj nárok u pojistitele. U věcných škod a škod s povahou ušlého zisku způsobených provozem vozidla bez pojištění odpovědnosti je zákonem stanovena spoluúčast 5 tis.
Kč. V tomto případě se plnění neposkytuje. V návrhu změny zákona se však tato spoluúčast ruší. Podmínkou vzniku práva na plnění z garančního fondu je šetření škodné události Policií ČR. Dle novely silničního zákona nemusí řidič při dopravní nehodě se
7 Mimo území České republiky, ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, se pojištění odpovědnosti vztahuje na škody způsobené provozem tuzemských vozidel na území států Albánie, Andorry, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Bývalé jugoslávské republiky
Makedonie, Chorvatska, Monaka, Rumunska, San Marina, Srbska a Černé Hory, Švýcarska, Turecka, Ukrajiny a Vatikánu. (Zdroj: vyhláška MF ČR č. 205/1999 Sb.)
škodou do 50 tis. Kč policii volat. Přesto však většina pojišťoven potvrzení od policie vyžaduje. Škody způsobené provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti (kromě cizozemských vozidel) nahrazuje ministerstvo, jehož vozidlo škodu způsobilo.
Pojišťovnu, u které je viník nehody pojištěn, je možné dohledat na internetových stránkách České kanceláře pojistitelů (www.ckp.cz), která dle zákona provozuje informační středisko. V informačním středisku jsou shromažďovány a uchovávány údaje o státních poznávacích značkách tuzemských vozidel, pojistiteli, číslech pojistných smluv a zelených karet, o pojistitelích a jejich pobočkách v jiných členských státech resp. v budoucnu o jimi jmenovaných škodních zástupcích.
Pojišťovnám je zákonem dána lhůta 15 dnů od skončení šetření nutného k zjištění rozsahu plnění nebo od obdržení rozhodnutí soudu o výši náhrady škody, během které musí být pojistné plnění poškozenému vyplaceno. Lhůta pro provedení šetření je zákonem stanovena na 3 měsíce. Pokud tak pojišťovna neučiní, zvyšuje se částka pojistného plnění o úrok z prodlení, který se odvozuje od aktuální diskontní sazby České národní banky s navýšením o 4 % ročně.
V případě, že nebyl porušen zákon nebo pojistné podmínky má pojištěný nárok, aby za něj pojišťovna uhradila poškozeným osobám následující typy škod8:
a) škody na zdraví nebo usmrcením,
b) škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škody vzniklé odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat c) škody, které mají povahu ušlého zisku
d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmene a) až c), v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) jen v případě marného uplynutí lhůty nebo neoprávněného odmítnutí nebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem.
Tyto škody se hradí v penězích maximálně do výše limitů pojistného plnění uvedených v pojistné smlouvě. Limitem pojistného plnění se rozumí nejvyšší hranice plnění pojišťovny při jedné pojistné události. V návaznosti na směrnice Evropské unie
zákon o odpovědnosti z provozu vozidla stanovuje minimální výši limitů pojistného plnění, které musejí pojišťovny nabízející povinné ručení u toho produktu poskytovat. U škod na zdraví nebo škod usmrcením je tento limit určen částkou 35 mil. Kč na každého zraněného nebo usmrceného. Součástí náhrady škod na zdraví je jednorázové odškodnění bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. Dále pak je formou peněžitého důchodu hrazena ztráta na výdělku, k níž došlo v souvislosti s poškozením zdraví, nebo ztráta důchodu. Hrazeny jsou i náklady spojené s léčením.
V návrhu změny zákona je nově uváděn odstavec, dle nějž by měl mít pojištěný nárok, aby pojistitel za něho nahradil prokázaný nárok uplatněný příslušnou zdravotní pojišťovnou, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila náklady na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti.9 V případě smrti jsou hrazeny náklady na výživu pozůstalým a pokud nebyly náklady spojené s pohřbem uhrazeny pohřebným, pak i tyto náklady. Jednorázové odškodnění pozůstalým za škodu usmrcením je10:
a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč, b) každému dítěti 240 000 Kč,
c) každému rodiči 240 000 Kč,
d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč, e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,
f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.
U věcných škod vzniklých poškozením a ztrátou nebo odcizením věci při škodní události a škod, které mají povahu ušlého zisku, limit pojistného plnění je podle zákona nejméně 18 milionů korun, ale bez ohledu na počet poškozených. Pokud by součet nároků všech poškozených tento limit přesáhl, pojistné plnění by jim bylo poměrně kráceno.
9 §6 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb.
10 Dle § 444 občanského zákoníku.
2.4 Výluky z pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla
Zákonem jsou jasně určeny případy11, kdy pojišťovna není povinna poskytnout pojistné plnění. Pojišťovny nejsou povinny hradit následující škody:
a) škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena – toto vyplývá z povahy pojištění odpovědnost, hrazena je škoda 3. osobě nikoliv osobě pojištěné,
b) věcné škody a škody mající povahu ušlého zisku způsobené manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, kromě škod s povahou ušlého zisku souvisejících se škodou na zdraví,
c) škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, na věcech přepravovaných tímto vozidlem, kromě škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe,
d) věcné škody a škody s povahou ušlého zisku vzniklé mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidle a škody na věcech přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škodu způsobenou provozem jiného vozidla,
e) škodu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla,
f) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato škoda způsobena,
g) škodu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži s výjimkou závodů, při nichž jsou dodržována pravidla provozu na pozemních komunikacích,
h) škodu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí.
Jestliže pojišťovna poskytne plnění poškozenému a následně se prokáže, že pojištěný způsobil škodu úmyslně, porušil základní povinnosti týkající se provozu na pozemních komunikacích, které příčinně souvisely se vznikem škody, škodu způsobil provozem vozidla, které použil neoprávněně, bez zřetelného důvodu dopravní nehodu, která byla škodnou událostí, neohlásil a tím ztížil možnost řádného šetření pojišťovny a nebo zmařil možnost, aby pojišťovna mohla uplatnit své právo, pak má pojišťovna právo vymáhat náhradu, za to, co již vyplatila. Právo na vrácení plnění má i v případě, pokud se řidič vozidla odmítl bezdůvodně podrobit na výzvu příslušníka Policie ČR zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.
Za porušení základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích zákon považuje situace, kdy je na veřejné komunikaci provozováno vozidlo, které nesplňuje požadavky technické způsobilosti, bylo řízeno osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění nebo jí byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo nebo byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky či léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.12
3. Poptávka na trhu pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla
V rámci analýzy trhu s pojištěním odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla se nejprve zaměříme na důkladné prozkoumání aktuální situace a dosavadního vývoje v oblasti vozového parku v České republice, protože právě od počtu silničních vozidel provozovaných na veřejně přístupných komunikacích se odvíjí velikost poptávky po tomto produktu. Ze široké škály všech možných vozidel, na jejichž provozování se vztahuje povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti, se soustředíme na osobní automobily a lehké užitkové vozy (tj. automobily do 3,5 t). Jedná se totiž o nejvýznamnější zákaznické segmenty u produktů pojištění vozidel (povinné ručení,
12 §10 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů
havarijní pojištění i doplňková pojištění). Tyto dvě skupiny vozů je možné dále členit z mnoha hledisek a sledovat jejich strukturu i její vývoj. O tom bude následující část.
V České republice bylo k 31. 12. 2006 celkem registrováno 4 108 610 osobních automobilů (k 31. 12. 2005 - 3 958 708) z celkového počtu 6 490 393 vozů. Na obrázku v příloze 1 vidíme kartogram zobrazující počet automobilů na 100 obyvatel v jednotlivých okresech České republiky. Nejtmavší pole říkají, že v těchto místech připadá na 100 obyvatel více než 43 osobních automobilů. V celorepublikovém průměru připadá na 100 obyvatel osobních automobilů 39. Nejméně osob na 1 osobní automobil resp. nejvíce automobilů na 100 obyvatel, připadá, nijak překvapivě, v Praze a jejím okolí a dále pak na Českobudějovicku a Plzeňsku. Na Moravě a zejména ve Slezsku je počet registrovaných vozů nižší. Mírně vyniká pouze Brno, ale i to se řadí do kategorie 40 až 38 automobilů na 100 obyvatel. V průměru připadá na 1 osobní automobil 2,5 obyvatele.
Obr. 1: Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR
Zdroj: Svaz dovozců automobilů
I obrázek 1 potvrzuje, že nejvíce automobilů vlastní obyvatelé v Praze, kde na jeden automobil připadá pouze 1,94 obyvatele. Naopak nejméně automobilů je registrováno v Moravskoslezském kraji, což je zejména dáno poněkud horší ekonomickou situací v tomto regionu.
Výše uvedené informace jsou pro pojišťovny velmi důležité. V závislosti na počtu registrovaných automobilů v jednotlivých regionech se pojišťovny rozhodují, o počtu svých agentur, poboček či zastoupení v dané oblasti. V návaznosti na to mohou vyhodnocovat počet sjednaných smluv, výši přijatého pojistného a hledat mezery na trhu, kterých je v tomto případě poměrně málo.
Dále nás zajímá, jak si stojí Česká republika, co do počtu automobilů, v porovnání se západní Evropou a celkově se světem. Je to zejména kvůli tomu, že se Česká republika postupně snaží dostat na ekonomickou úroveň hospodářsky vyspělých západoevropských států. S tím souvisí i změna životního stylu občanů, ke kterému patří i větší důraz na mobilitu a pohodlí v podobě vlastního automobilu. To, že dnes vlastní rodina automobil, patří k běžnému životnímu standardu. Nikoho nevyvede z míry ani zpráva, že rodina má automobily dva. Lze očekávat, že v budoucnu, bude vlastnit automobil téměř každý dospělý člen rodiny s řidičským oprávněním. Na obrázcích 2 a 3 vidíme, že ČR za vyspělými zeměmi poněkud pokulhává. Graf bohužel vychází z údajů aktuálních v roce 2002, zde je uveden republikový průměr jako 2,99 obyvatel na automobil. Jak bylo již řečeno, nejnovější data uvádějí průměr 2,5. Ovšem i tak budeme pravděpodobně stále mírně zaostávat. Pro upřesnění uveďme i srovnání České republiky se zeměmi EU. Zjistíme, že Česká republika je až na chvostu, horší průměr má z uváděných zemí pouze Řecko. Z toho, co bylo právě řečeno, lze vyvodit prognózu, že s příznivým ekonomickým růstem a se zvyšující se vyspělostí naší republiky se bude toto číslo nadále snižovat. Můžeme tedy říci, že trh s pojištěním vozidel není stále nasycen.
Obr. 2: Počet obyvatel na 1 osobní automobil ve světě
Zdroj: Svaz dovozců automobilů
Obr. 3: Počet obyvatel na 1 osobní automobil v západní Evropě
Zdroj: Svaz dovozců automobilů
Z celkového počtu osobních automobilů jsou nejčastěji registrovány vozy značky Škoda. Automobily této značky zaujímají prvních 7 míst. Nejčastějším modelem byla k 31. 12. 2006 Škoda Felicia (400 216 vozidel), na 2. místě je Škoda Fabia (277 308 vozidel) a na 3. místě Škoda Favorit (234 086 vozidel). Ze zahraničních značek se do první desítky dostaly pouze vozy Ford Escort, Opel Astra a VW Golf. Struktura vozového parku dle výrobců je důležité hledisko, protože od té se odvíjí případná výše škod vzniklých na vozidle (ceny náhradních dílů jednotlivých značek se výrazně liší).
V roce 2006 bylo dle údajů Svazu dovozců automobilů nově zaregistrováno 203 966 vozidel. Toto číslo zahrnuje nejen osobní a lehké užitkové automobily, ale i ostatní motorová vozidla, která podléhají registraci. Osobních a lehkých užitných automobilů bylo nově zaregistrováno 173 478, což je přibližně 85 % všech nově registrovaných vozidel. Tato skupina automobilů je tedy dominantní. Oproti předchozímu roku 2005 došlo k nárůstu o 7 055 automobilů. Tento nárůst byl způsoben díky výraznému zvýšení počtu lehkých užitných vozidel. Osobních automobilů bylo oproti předchozímu roku zaregistrováno o 3 389 méně.
Tab. 2: Počet nově registrovaných automobilů v r. 2005 a 2006 REGISTROVÁNO
2006 2005 změna Osobní automobily 123987 127376 -3389 Lehké užitné automobily 49491 39047 10444
Součet 173478 166423 7055
Nákladní automobily 9927 8629 1298
Autobusy 944 816 128
Motocykly a mopedy 19617 15625 3992
Součet 30488 25070 5418
CELKEM 203966 191493 12473
Zdroj: Svaz dovozců automobilů
Nyní se zaměříme na strukturu nově zaregistrovaných osobních automobilů. Mezi nově registrovanými značkami jasně převládají automobily naší domácí výroby a to automobilky Škoda Auto. Ta se řadí do skupiny ostatní. Ačkoliv podíl členů Svazu dovozců automobilů je 57,84 %, podíl jednotlivých významnějších značek se pohybuje od 4 do 7 %.
Tab. 3: Počet nově registrovaných osobních automobilů dle továrních značek OSOBNÍ AUTOMOBILY
2006 2005
Celkem 123987 100% 127376 100%
členové SDA 71719 57,84% 70453 57,84%
ostatní 52268 42,16% 56923 42,16%
Dle výrobců
Škoda 51833 41,81% 56743 44,55%
Renault 8156 6,58% 9123 7,16%
VW 7116 5,74% 6926 5,44%
Hyundai 6028 4,86% 6378 5,01%
Peugeot 5772 4,66% 5661 4,44%
Ford 5414 4,37% 5763 4,52%
Zdroj: Svaz dovozců automobilů
U nově zaregistrovaných osobních automobilů dle obchodních tříd patřilo 53,47 % do segmentu malých a mini automobilů. Do této skupiny patří značky a jejich typy jako jsou Škoda Fabia, Renault Thalia, Hyundai Getz, Toyota Yaris nebo Peugeot 206 –jde o 5 nejčastěji registrovaných značek. Jasně zde dominují automobily Škoda Fabia s 54,9 %, zastoupení ostatních značek je menší než 5 %. Z dalších značek byl nejčastěji registrován Renault Thalia – 4,53 %. Mezi automobily střední třídy, které tvořily 17,27 % nově zaregistrovaných osobních automobilů, jasně vítězí Škoda Octavia s 68,21 %. Na 2. místě je VW Passat s 8,06 %. Automobily nižší střední tvoří 13,73 %.
V této skupině v době tvorby statistiky neměla automobilka Škoda Auto zastoupení.
Podíl jednotlivých značek je pod 10 %. Nejvíce bylo zaregistrováno automobilů VW Golf a Dacia Logan.
Tab. 4: Počet nově registrovaných OA dle typů OSOBNÍ AUTOMOBILY
2006
CELKEM 123 987 100%
členové SDA 71 719 57,84%
ostatní 52 268 42,16%
Dle segmentů vozidel
Malá vozidla 66 288 53,47%
Škoda Fabia 32 914 54,90%
Renault Thalia 2 714 4,53%
Hyundai Getz 2 610 4,35%
Toyota Yaris 2 392 3,99%
Peugeot 206 2 187 3,65%
Nižší střední třída 17 026 13,73%
VW Golf 1 676 9,84%
Dacia Logan 1 534 9,01%
Ford Focus 1 500 8,81%
Střední třída 21 415 17,27%
Škoda Octavia 14 608 68,21%
VW Passat 1 727 8,06%
Ford Mondeo 709 3,31%
MPV 8 215 6,63%
Vyšší střední třída 3 530 2,85%
Terénní 3 141 2,53%
Sportovní 709 57,00%
Luxusní 419 34,00%
Nezařazeno 3 244 2,62%
Zdroj: Svaz dovozců automobilů
Nyní se zaměříme na strukturu celkem registrovaných osobních automobilů dle paliva. Jde o důležité členění, neboť volba paliva resp. motoru ovlivňuje výkon vozu, a i ten je možné využít k segmentaci pojistného produktů pojištění vozidel (v současnosti využívá segmentaci dle výkonu motoru pojišťovna Wüstenrot). Vidíme, že jasně převládají automobily s benzínovými motory, tvoří 82 %. Za povšimnutí však stojí počet osobních automobilů s dieselovými motory, které zatím tvoří necelou 1/5. Je zde však patrný výrazný rostoucí trend v počtu automobilů s tímto typem motoru. Ostatní paliva jsou téměř zanedbatelná, jejich využívání se bude odvíjet od změn ve výši sazeb spotřební daně, zavedení ekologických daní apod. Je zde tedy pravděpodobnost, že se jejich význam bude zvyšovat.
Tab. 5: Počet registrovaných OA dle paliva
Zdroj: Ročenka Ministerstva dopravy ČR 2005
Z hlediska segmentace v oblasti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je významná statistika sledující podíl skupin osobních automobilů v členění dle objemu motoru. Členění uváděné Ministerstvem vnitra ČR a Ministerstvem dopravy ČR není bohužel úplně totožné s členěním uplatňovaným pojišťovnami (většina pojišťoven si ponechává základní segmentaci stanovenou vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 492/1991 Sb.), takže výsledek je pouze přibližný. Vidíme, že kromě kategorie s nejnižším objemem motoru tj. do 1000 ccm, došlo ve všech ostatních skupinách k nárůstu počtu registrovaných osobních automobilů. Nejpočetnější kategorií je ta, do které jsou řazeny osobní automobily s objemem motoru 1000 až 1399 ccm. V členění pojišťoven tomu zhruba odpovídá skupina osobních automobilů od 1000 do 1350 ccm.
Tab. 6: Počet nově registrovaných OA dle objemu motoru
2000 2001 2002 2003 2004 2005
Počet celkem 3 438 870 3 529 791 3 647 067 3 706 012 3 815 547 3 958 708 z celkového počtu podle objemu
motoru
Objem motoru nižší než 1000 cm3 326 412 314 985 327 647 280 644 271 555 270 427 Objem motoru 1000 -1399 cm3 1 992 194 2 009 436 2 011 930 2 004 797 2 013 112 2 035 092 Objem motoru 1400 - 1799 cm3 619 967 653 864 693 776 735 397 784 759 838 247 0bjem motoru 1800 - 3000 cm3 484 765 535 046 596 014 665 585 724 955 790 635 0bjem motoru 3000 cm3 a více 15 523 16 440 17 623 19 546 21 130 23 646
Nezařazeno 9 20 77 43 36 661
Zdroj: Ročenka Ministerstva dopravy ČR 2005
Nyní přejdeme k lehkým užitkovým vozům. Mezi lehkými užitkovými vozy byly přibližně stejně zastoupeny vozy do 2,0 t (41 %) a vozy do 3,0 t. I v tomto případě bylo zaregistrováno nejvíce vozidel značky Škoda (23,91 %), dalšími nejčetnějšími značkami
2000 2005
Počet celkem 3 438 870 3 958 708 Benzinové 3 048 524 3 233 983
Dieselové 383 179 718 412
Elektrické 10 10
Na zkapalněný ropný plyn 20 17
Ostatní 7 137 5 687
byly Volkswagen (12,16 %), Ford (11,26), Citroën (6,77 %) a Peugeot (5,42 %).
Členské automobilky Svazu dovozců automobilů tvoří v tomto případě podíl 74,8 %.
Tab. 7: Počet nově registrovaných LUV dle výrobních značek LEHKÉ UŽITKOVÉ AUTOMOBILY
2006 2005 změna
CELKEM 49491 100% 39047 100% 10444
dle výrobce
Škoda 11835 23,91% 7818 20,02% 4017
VW 6018 12,16% 4779 12,24% 1239
Ford 5575 11,26% 5140 13,16% 435
Renault 3674 7,42% 3035 7,77% 639
Citroen 3353 6,77% 2090 5,35% 1263
Peugeot 2681 5,42% 2908 7,45% -227
Zdroj: Svaz dovozců automobilů
Z hlediska druhu pohonu bylo z nově zaregistrovaných lehkých užitných vozidel 23,31 % vybaveno benzinovým motorem, 75,27 % naftovým motorem a nezařazena byla 2, 43 %.
Pro pojistitele je dále důležitá informace o průměrném věku pojištěných vozidel. Je to zejména kvůli výši vyplácených plnění. U povinného ručení jde vždy o náhradu skutečné škody. Obecně lze říci, že do stáří vozidla 5 let a 100 000 najetých kilometrů se neamortizuje a škoda je nahrazována v nových cenách. Za touto hranicí se již amortizuje a nové ceny se neuplatňují (výjimkou bývají práce, sklo, někde i plasty).
Z informací, tak jak je poskytuje Ministerstvo dopravy ČR ve své ročence za rok 2005, můžeme vyčíst, že více než polovina osobních automobilů je starších 10 let.
Český vozový park je poměrně zastaralý. Z narůstajícího celkového počtu registrovaných vozidel je možné usuzovat, že lidé vozy příliš nevyřazují, spíše si přikupují další.
Tab. 8: Počet registrovaných OA dle stáří
2000 2005
Počet celkem 3 438 870 100% 3 958 708 100%
podle věkových kategorií
Do 2 let 250 535 7,29% 257 013 6,49%
Od 2 do 5 let 479 357 13,94% 458 475 11,58%
Od 5 do 10 let 687 773 20,00% 1 090 780 27,55%
Přes 10 let 2 021 205 58,78% 2 152 440 54,37%
Zdroj. Ročenka Ministerstva dopravy ČR pro rok 2005
Průměrné stáří osobních automobilů bylo k 31. 1. 2007 13,87 let, což je oproti předchozímu sledovanému období nepatrný nárůst (o 0,05 roku). Průměrný věk automobilů se však výrazně liší v Praze (12,95 let) a jiných místech republiky (Ústecký kraj 14,75 let). Lehké užitkové vozy jsou v průměru výrazně mladší než osobní automobily a jejich průměrné stáří se dále snižuje. K 1. 1. 2007 byla lehká užitková vozidla v průměru stará 5,35 let. Za posledních 5 let se jejich průměrný věk snížil o 1,5 roku. Zatím se tedy nedaří snižovat průměrný věk osobních automobilů na našich silnicích. Výsledný dopad této skutečnosti na výši vyplacených pojistných plnění pojišťovnami je sporný. Omlazením vozového parku by docházelo k růstu výše pojistného plnění z jednotlivých pojistných událostí u věcných škod, zároveň však, se zvyšující se bezpečností těchto automobilů, lze předpokládat, že budou klesat náhrady škod na zdraví a usmrcením.
4. Škody vzniklé provozem vozidla
Na důležitost a nutnost existence pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poukáží následující odstavce. Číselné údaje jsou čerpány ze statistiky nehodovosti vedené Ministerstvem vnitra ČR a Českým statistickým úřadem.
Policie ČR eviduje pouze nehody, které jí jsou účastníky nehody nahlášeny.
Povinnost ohlášení dopravní nehody policistovi má její účastník, dle novely silničního zákona platné od 1. 7. 200613, v případě, že dojde při nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující částku 50 tis. Kč. Ve skutečnosti je tedy počet nehod a výše škod vzniklých v jejich souvislosti ještě vyšší. Policie ČR zaznamenává pouze odhady hmotných škod. Pojistná plnění pojišťoven zahrnují i náhrady škod na zdraví, celková částka vyplacená pojišťovnami bývá tudíž vyšší. Během roku 2006 bylo Policií ČR zaznamenáno celkem 187 965 nehod, na jejichž následky zemřelo 956 osob, dále bylo během nich 3 990 osob zraněno těžce a 24 231 zraněno lehce. Hmotná škoda je za tento rok odhadována ve výši 9,12 mld. Kč. Následující tabulka ukazuje hodnoty za posledních 16 let.
13§ 47 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., změna provedena zákonem č. 411/2005 Sb.
Tab. 9: Historie nehod a jejich následků od roku 1990
ROK POČET
NEHOD USMRCENO TĚŽCE
ZRANĚNO LEHCE ZRANĚNO
Hmotná škoda v mil. Kč
1990 94 664 1 173 4 519 23 371 606
1991 101 387 1 194 4 833 22 806 1 014,20
1992 125 599 1 395 5 429 26 708 1 794,20
1993 152 157 1 355 5 629 26 821 2 988,30
1994 156 242 1 473 6 232 29 590 4 262,90
1995 175 520 1 384 6 298 30 866 4 877,20
1996 201 697 1 386 6 621 31 296 6 054,40
1997 198 431 1 411 6 632 30 155 5 981,60
1998 210 138 1 204 6 152 29 225 6 834,00
1999 225 690 1 322 6 093 28 747 7 148,80
2000 211 516 1 336 5 525 27 063 7 095,80
2001 185 664 1 219 5 493 28 297 8 243,90
2002 190 718 1 314 5 492 29 013 8 891,20
2003 195 851 1 319 5 253 30 312 9 334,30
2004 196 484 1 215 4 878 29 543 9 687,40
2005 199 262 1 127 4 396 27 974 9 771,30
2006 187 965 956 3 990 24 231 9 116,30
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
Vidíme, že v roce 2006 bylo na silnicích poprvé za posledních 16 let usmrceno méně než 1 tis. osob (956 osob) a zároveň bylo i nejméně osob těžce zraněno ( 3 990 osob). Hmotná škoda klesla o 655 mil. Tyto příznivé výsledky jsou často přisuzovány již zmíněné novele silničního zákona účinné od 1. 7. 2006. Z policejních statistik jasně vyplývá, že nehodovost na českých silnicích po změně tohoto zákona klesla, je však otázkou, do jaké míry se tato změna promítne do počtu hlášených pojistných událostí a výše pojistných plnění vyplácených pojišťovnami. Důležité je také opět zdůraznit, že částky pojistných plnění zahrnují i náhradu škod na zdraví a usmrcením. V letech 2004 a 2005 nahradily pojišťovny škody v hodnotách uvedených v následující tabulce.
