Posudek na diserta č ní práce Ing. Michaely Č imborové, roz.
Foltysové na téma:
Zmena da ň ových mixov v OECD krajinách vplyvom meniacich sa podmienok globalizujúceho sveta
Paní Ing. Čimborová napsala sevřenou a ucelenou práci na velmi aktuální téma. Hned na první pohled lze konstatovat, že struktura přeloženého díla odpovídá požadavkům kladených na disertační práci. Obsahuje přehled stávajícího poznání ve zvolené oblasti, komparační analýzu i ekonomicko-matematické modelování.
Úvod disertační práce obsahuje vše, co v něm má být uvedeno. Autorka v něm cíl své práce charakterizuje takto: „identifikovať spoločné znaky meniacich sa daňových mixov v krajinách OECD, hlavne faktory zmien a možné tendencie vývoja v budúcnosti. Snahou je zovšeobecniť prebiehajúce zmeny v daňových štruktúrach v poslednom období pomocou presne definovaných faktorov globalizácie.“ K tomuto hlavnímu cíli práce, pak adekvátně přiřazuje cíle dílčí. Dále disertantka uvádí, že metody uplatněné při naplnění cílů práce jsou zcela standardní ve vztahu k obvyklému postupu při zpracování disertační práce, a to včetně empirické verifikace. Cíl práce je vhodně vyjádřen rovněž v obou vymezených hypotézách.
Přestože autorka metody, které využije ve své práci nastiňuje jen velmi obecně, nelze této části práce nic podstatného vytknout.
Práce sama je rozdělena do čtyř kapitol. V první z nich se autorka zaměřuje na analýzu literárních pramenů a inventarizaci současného stavu poznání se zaměřením na faktory ovlivňující daňový mix. Lze ocenit, že nezapomněla ani na vztah daňového systému a politické reprezentace, pozornost rovněž soustředila na pojetí globalizace nejen jako ekonomického fenoménu a její kvantifikaci. Výběr autorů a literárních pramenů je adekvátní a vypovídá o tom, že autorka se v dané problematice dostatečně orientuje. Zejména této části práce lze vytknout místo nepříliš jasnou práci s citacemi, kdy je pro čtenáře nesnadné odlišit, kdy autorka používá přímou citaci díla a když se jedná o autorčinu interpretaci myšlenky uváděného autora, resp. literárního pramenu. I přes snahu autorky je tato část práce zaměřena více na důchodové daně než na daňové mixy jako celek, toto zúžení se pak ještě více projevuje ve druhé kapitole.
Vzhledem k tomu, že autorka zcela v souladu se současnou strukturou veřejných příjmů za samozřejmou součást daňových mixů považuje i pojistné sociálního pojištění, je škoda, že nevěnoval pozornost i samotné definici daně, i když vhledem k předmětu zkoumání je pravděpodobné, že automaticky vycházela z kvalifikace daní OECD.
Ve druhé kapitole se disertantka zaměřila na stručnou a výstižnou charakteristiku daňových politik zemí OECD. V souladu s tím, že politické reprezentace mají tendenci zaměřit své kroky do oblasti důchodových daní, případně pojistného sociálního pojištění, autorka nejvíce pozornosti věnuje vývoji právě u těchto typů daní. Působivá je pasáž zabývající se mezinárodní daňovou konkurenci a jejími předpokládanými důsledky. I přes zřejmou snahu autorky udržet i v této kapitole určitou sevřenost práce, je zde patrná jistá nekonzistence projevující se mimo jiné v tom, že nemalá část kapitoly je věnována harmonizačním tendencím v Evropské unii v oblasti přímých daní. Protože práce je dosti rozsáhlá, domnívám se, že tuto kapitolu bylo možno zestručnit.
Třetí kapitola je věnována komparaci daňových systémů zemí OECD a metodám jejich kvantitativní analýzy. Otázkou zůstává, zda nebylo možno nalézt vhodnější způsob
kvantifikace změn v daňové kvótě zemí OECD v čase (subkapitola 3.2). Na druhé straně historická analýza nebyla zmiňována ani ve vedlejších cílech práce.
Třetí kapitole lze vytknout, že se téměř nezabývá daněmi ze spotřeby, ačkoli se nepochybně jedná o velmi významnou a dynamicky se vyvíjející součást daňových mixů. V závěru této kapitoly značná pozornost věnována problematice zdaňování kapitálu, tato část je už jakoby v předstihu doplněna cluster analýzou.
Prvé tři kapitoly připravují půdu pro čtvrtou, která je vyvrcholením disertační práce a nepochybně představuje značný osobní přínos autorky. Oceňuji pečlivě zpracovanou úvodní část kapitoly mapující dosti systematicky v odborné literatuře publikované cluster analýzy. Ve druhé části autorka prostřednictvím cluster analýzy daňových mixů zemí OECD dospěla k závěru, že obě hypotézy, které si na počátku práce vymezila, platí. Tedy: „Existujú faktory, ktoré menia daňové mixy vyspelých krajín rovnakým smerom“ a „Krajiny, ovplyvňované globalizáciou, menia daňové štruktúry v smere prenosu dôrazu z mobilných na nemobilné daňové základy.“
Přestože seskupení států vytvořené na základě analýzy daňových mixů nejsou žádným překvapením, je potvrzení těchto typů daňových mixů jedním z výrazných přínosů disertační práce.
Druhá část čtvrté kapitoly se pokouší rozvést výsledky cluster analýzy daňových mixů prostřednictvím diskriminační analýzy, pro kterou si disertantka pečlivě připravila pole detailním představením metodologie.
Obecně metody využité ke splnění cíle práce lze hodnotit pozitivně. Cluster analýza je adekvátní metodou vzhledem k předmětu zkoumání, přínosem je rozšíření o diskriminační analýzu, i když v tímto směrem by autorka mohla pokračovat dále.
Celkově má práce logickou strukturu, je srozumitelně a až na drobné výjimky s využitím standardní terminologie zpracována. Formálně i stylisticky lze práci rovněž vysoko hodnotit.
Je velmi pečlivě zpracována, počet překlepů i gramatických chyb je opravdu velmi nízký.
Seznam použité literatury je reprezentativní vzhledem k cíli práce a dává představu o tom, že autorka zvolené téma zvládla do dostatečné hloubky.
K práci mám několik dílčích připomínek:
- str. 67 dole – domnívám se, že autorka věnovala nedostatečnou pozornost metodice stanovení konsolidované daňové kvóty, resp. že její konstrukci zbytečně zjednodušila - není zřejmé podle jakého kriteria autorka řadila státy v grafu č. 3 na straně 72
- str. 78 termín struktura daňové kvóty je neobvyklý; byl-li použit, měl být i vysvětlen - Tvrzení, že osobní důchodová daň v Dánsku se podílí 26 % na GDP (str. 79 dole) je
zavádějící.
Práce podle mého názoru i přes dílčí nedostatky splňuje velmi dobře kriteria kladená na disertační práci, a proto ji doporučuji k obhajobě. Osobně ji řadím k těm lepším. Vzhledem k věku disertantky jde o práci vyspělou.
V průběhu obhajoby by disertantka mohla zaujmout stanovisko i k následujícím problémům:
1. Na straně 78 autorka tvrdí: „Takýto vývoj vedie k formovaniu menej spravodlivých daňových systémov, pretože vyšší podiel regresívnych daní v daňovou mixe spôsobuje neprimerané bremeno na ľudí s nižšími príjmami.“ Jak tato tvrzení verifikovala?
2. Na str. 78 disertantka tvrdí, že trendem daňových reforem je „dôraz zdanenie na prácu“, na str. 85 pak mezi rysy současných daňových reforem na prvním místě uvádí
„redukcie v zdaňovaní pracovných príjmov“. Jak si tento rozpor vysvětluje?
3. Na straně 86 autorka mezi odlišnostmi u osobních důchodových daní neuvádí odpočty od základu daně. Proč?
4. Jaká doporučení by vzhledem k provedené analýze daňových mixů zemí OECD disertantka směrovala České republice v souvislosti s avizovanou daňovou reformou, a to zejména v oblasti přímých daní?
doc. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.
V Praze dne 16. ledna 2007
