Posudek oponenta diplomové práce
Studijní program:Mezinárodní ekonomické vztahy Studijní obor:Mezinárodní politika a diplomacie Akademický rok:2020/2021
Název práce:Evropská identita a krize počátku 21. století. Brexit a jeho dopad na vývoj evropské identity
Řešitel:Bc. Ina Vycpálková
Vedoucí práce:prof. PhDr. Zuzana Lehmannová, CSc.
Oponent:prof. PhDr. Karel Müller, Ph.D.
Hlediska Stupeň
hodnocení
1. Stupeň splnění cíle práce 1
2. Logická stavba práce 1
3. Práce s literaturou, citace 1
4. Adekvátnost použitých metod 1
5. Hloubka analýzy ve vztahu k tématu 1
6. Vlastní přístup k řešení 1
7. Formální úprava práce 1
8. Jazyková a stylistická úprava práce 1
Konkrétní připomínky a dotazy k práci:
Bakalářskou práci (BP) hodnotím jako výbornou. BP zpracovává relevantní a důležité téma. Již výběr a rámování tématu svým způsobem ukazuje zodpovědný a angažovaný přístup autorky. Výzkum je ukotven v relevantním teoretickém rámci, empirická analýza je provedena pečlivě a důkladně. Ne vždy se v rámci BP podaří dosáhnout takto zralé rovnováhy mezi teoretickou a empirickou analýzou. BP je přehledně a logicky strukturována, je psána kultivovaným a svěžím stylem. Její poznávací základna je vynikající. Inka prokázala mnohé přednosti zralé badatelky: schopnost zdravě zaujaté analýzy, včetně schopnosti pro detail, zároveň dovednost sjednocující syntézy a vnímavost vůči širšímu kontextu.
Předložená BP by snesla hodnocení prizmatem diplomové práce.
Závěry BP věrohodně dokládají, co mnozí intuitivně předpokládali, totiž že odchod UK z EU povede k užšímu semknutí členských států. Tento závěr odpovídá argumentu z ranku studií kolektivní identity, že sdílený zájem (včetně sdíleného pocitu ohrožení) posiluje vztahy vzájemnosti a solidariry. Nicméně mnozí také intuitivně předpokládali, že Brexit naopak povede k nárůstu krajní pravice a k posílení
desintegračních procesů. A Inky analýza jasně usvědčila tento tábor prognostiků z omylu, kde mnozí byli jistě v mnoha ohledech motivován spíše vlastními přáními. Realita je ovšem korigovala a na chvilku přinesla i naději ohledně dočasného vítězství racionality v politice, která byla nedlouho předtím rozmetána Brexitem samotným.
Protože rolí oponenta je především kritika, měl jsem povinnost pátrat především po slabinách BP. Musím doznat, že mi to dalo celkem zabrat, ale přeci jen… jedním z nedostatků, který je možno nalézt
v teoretickému expozé BP, je absence činnostního přístupu v teoretickém ukotvení formativních procesů identity. Teoretické zabezpečení BP je implicitně více poplatné reprezentativně esencialistickým
přístupům, které identitu traktují jako něco, co jsem (či mám) a přehlíží činnostní post-reprezentativní (vztahové) hledisko, které akcentuje pojetí identity spíše jako něco, co dělám (než jako to, kým jsem). Inka správně argumentuje, že identita determinuje lidské jednání a chování. Tento vztah ovšem platí i opačně.
Mezi jednáním a identitou existují reflexivní vztahy, které formují jak vlastní sebepojetí, tak to, jakým způsobem nás vnímají druzí. Individuální identita má tedy reflexivně dialogický charakter a v jisté míře, se tato dynamika přenáší také na kolektivní dimenzi identity, která je nepochybně statičtější, ale jistě není neměnná.
Drobným nedostatkem BP je nepřesné užívání (nadužívání) pojmu „chování“. Pojmy „chování“ a „jednání“
označují rozdílné jevy. Jednání je intencionální, chování je naopak spíše nereflektované. Také ve spojení
se „skupinovým“ nabývají tyto pojmy rozdílné významové konotace. Formulace „chování identity“, které Inka užívá, je snad srozumitelné, ale ne příliš přesné a málo vhodné.
V BP je chybně užíván pojem „praktické“ tam, kde by správně mělo být „empirické“. To je bohužel až příliš častá chyba studentů FMV, za kterou si ovšem můžeme sami, neboť instrukce na dělení BP/DP na tzv.
teoretickou a praktickou část trestuhodně uvádějí také oficiální fakultní manuály. Praktické vědění (a laický diskurz nechme stranou) je takové vědění, které formuluje konkrétní doporučení orientované na
budoucnost, doporučení, jak jednat ve vztahu ke konkrétním cílům našeho jednání. Vědění vzešlé ze zprostředkované a kumulované zkušenosti je empirické vědění.
V Úvodu BP je vystoupení UK z EU označeno za bezprecedentní krok. Je to téměř pravda, ačkoli v 80.
letech vystoupilo z Evropských společenství Grónsko. Míra integrace ovšem nebyla v té době zdaleka na takové úrovni jako v roce 2016, navíc samozřejmě Grónsko není UK. To je ale už hodně hnidopišská poznámka čili zde končím výčet identifikovaných nedostatků.
Závěrem chci dodat, že jsem měl z BP velkou radost. Inku dobře znám již z jejího působení na pozici pomvědky na dnes již bohužel zaniklé Katedře politologie, kde jsem měl možnost se s ní průběžně potkávat a diskutovat otázky našeho společného zájmu. Velmi jsem oceňoval její zvídavý, otevřený, optimistický ale zároveň zdravě kritický pohled na jevy a problémy, která jsme měli možnost diskutovat.
Také její BP odráží tyto přednosti. Držím Ince palce a přeji vše dobré.
Do rozpravy navrhuji následující otázku. Jaký dopad na formování evropské identity bude mít probíhající epidemická krize? Vím, je to věštění z křišťálové koule. Ale přesto. Rád bych si vyslechl poučení odhad, případně i odhad alternativ možného budoucího vývoje v této věci.
Závěr: Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.
Navrhovaná výsledná klasifikace práce: 1
Datum: 24. 5. 2021 prof. PhDr. Karel Müller, Ph.D.
oponent práce
