• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Rozmnožování buněk

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "Rozmnožování buněk"

Copied!
12
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

Rozmnožování buněk

Kristýna Fikarová, Jaroslav Čížek 4.A

(2)

Způsoby rozmnožování

• Nebuněční – na začátku virová jednotka, která napadne

hostitelskou buňku a uloží si do ní svou genetickou informaci

 namnoží se zde viriony  buňka praskne a viriony se uvolní do prostředí

- genetická informace se přenáší, až nastane dobré prostředí - když se nic neděje = latentní prostředí

• Buněční : Prokaryota, eukaryota

- Nejdříve se dělí jádro a až poté zbylý obsah buňky

(3)

Prokaryota

• Dělení – molekula DNA se replikuje  vzniknou 2

chromozomy  každý přejde k opačnému pólu buňky 

buňka už mezitím narostla do délky  uprostřed ní se vytváří přehrádka tvořená plazmatickou membránou a buněčnou

stěnou  buňka se rozdělí na 2 dceřiné buňky - může se uskutečňovat každých 20 minut

• Pohlavní rozmnožování

- dvě buňky si vymění část DNA = konjugace

(4)

Eukaryota - prvoci

- Častěji se rozmnožují nepohlavně  mateřská buňka se dělí na dvě dceřiné  časem dorostou  dochází jen k mitóze Např. pučení nebo příčné a podélné dělení

Pohlavní rozmnožování – dochází i k meióze

- kopulace – splývají jedinci představují pohlavní buňky (bičíkovci, výtrusovci)

- konjugace – částečná výměna hmoty mikronukleů u nálevníků

(5)

Eukaryota - mnohobuněční

- nepohlavní rozmnožování

- dceřiný jedinec vzniká z tělních buněk rodičovského organismu a má shodnou genetickou výbavu

• Dělení = schopnost regenerace

- rozpad na více částí (mnohoštětinatci)

- odškrcení a oddělení z těla rodiče (polypová stadia)

- polyembrionie - zvláštní způsob dělení pohlavně vzniklých zárodků (pásovci)

• Pučení = dceřiný organismus se vyvíjí se skupiny buněk těla rodiče

- Někdy s rodičem bývá spojen = kolonie (houby)

(6)

Pohlavní rozmnožování

= ontogeneze

- Rozlišujeme samčí a samičí gamety : spermie + vajíčko = zygota

- Gamety vznikají v gonádách (varlata, vaječníky)

- Gonochoristé (samec a samice pohyblivý) x hermafrodité (obojetníci, organismus má samčí i samičí gonády,

samooplození, tasemnice)

(7)

Buněčný cyklus

- Zahrnuje růst a dělení buňky

- Začíná koncem předcházející mitózy a končí mitózou novou

Fáze buněčného cyklu :

= příprava na buněčné dělení = interfáze

• 1. presyntetická fáze

- Trvá 1/3 cyklu, probíhá v ní syntetické procesy, buňka roste a připravuje se na replikaci DNA

- Hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu, kde se může za špatných vnějších podmínek zastavit

• 2. syntetická fáze

- Trvá asi 1/3 cyklu, probíhá v ní syntéza DNA a zdvojení jaderných chromozonů

(8)

• 3. postsyntetická fáze

- Trvá ¼ cyklu, buňka dále roste, dělí se ostatní struktury, pokračují syntetické procesy a připravuje se k rozdělení jádra

• 4. mitotická fáze

- Jádro se rozdělí na 2 jádra dceřiná

- 4 mitotické fáze : profáze, metafáze, anafáze, telofáze

Generační doba buňky = trvání buněčného cyklu

- Je dána geneticky, je různá, pro každý typ buňky charakteristická - Může být ovlivněná také vnějšími podmínkami

- Za nepříznivých podmínek se prodlužuje, za nevhodných podmínek se zastavuje v 1. fázi v hlavím kontrolním uzlu

(9)

Mitóza a meióza

Mitóza

- Dělení nepřímé, z diploidní buňky vznikají 2 diploidní buňky

- Profáze – centriol se rozdělí, vytvoří dělící vřeténko, rozpadá se obal jádra a jaderný obsah se rozptyluje, chromozony se zkracují a ztlušťují

- Metafáze – chromozony se napojují na dělící vřeténko

- Anafáze – chromozony se podélně rozštěpí a pohybují se k pólům dělícího vřeténka, každá polovina k jednomu pólu

- Telofáze – dokončuje se pohyb k pólům, čímž je dán základ jádrům dceřiných buněk, vytvoří se jaderná membrána a buňka se přepážkou rozdělí ve 2 buňky dceřiné, zaniká dělící vřeténko

Meióza

- Dělení redukční, z diploidní buňky vznikají 4 haploidní buňky pohlavní - Dvě mitózy za sebou

- 1 mitóza – redukční dělení – replikace DNA

(10)

- segregace chromozonu – náhodný rozchod chromozonu

- Crossing over – překřížení = chromozony si vymění genetickou informaci - 2 mitóza – zkrácená – bez replikace

(11)

Gametogeneze

Oogeneze

- Ve vaječníkách

- Vývoj samičích buněk

- Prapohlavní buňky se mění v oogonie a mitoticky se dělí na primární oocyty - Nastává meióza :  z oocytu vzniká velký sekundární oocyt a malá pólová

buňka

 za sekundárního oocytu vzniká ootida ( zralé vajíčko) a druhá pólová buňka

Spermatogeneze - Ve varleti

- Vývoj samčích buněk

- Prapohlavní buňky se mění na spermatogonii a ty se pak mitoticky dělí na primární spermatocysty

(12)

- Nastává meióza :  z každého primárního spermatocystu vznikají dva sekundární spermatocysty

 z každého sekundárního spermatocystu vznikají dvě spermatidy, které se dále vyvíjí ve spermie

Rýhování vajíčka = blastogeneze

- Způsob rýhování závidí na množství žloutku

- Málo žloutku nebo vůbec  totální rýhování (žahavci) - Hodně žloutku  parciální rýhování (hmyz)

- Postup rýhování :

- 1. morula = mnohobuněčný útvar, připomíná moruši - 2. blastula = vzniká rozestupováním buněk uvnitř moruly

- 3. gastrula = vzniká vchlipováním, vrůstáním povrchových buněk blastuly, vznikají 3 vrstvy buněk ( vnější ektoderm, vnitřní ektoderm, střední

mezoderm)

- 4. neurula = proces vchlipování ektodermu

Odkazy

Související dokumenty

Pluripotence a neurodiferenciace buněk byla ověřena molekulárně-biologickými metodami, kterými byly zjištěny u obou linií nediferencovaných buněk

Helminti dokáží indukovat apoptózu buněk hostitele za účelem potlačení imunitní odpovědi. Apoptóza hostitelských buněk může hrát také roli v patologii

Cílem této diplomové práce je otestovat experimentální model přenosu kmenových buněk pomocí nanovlákenných nosičů při transplantaci rohovky a kůže..

Množství kmenových buněk je možné kontrolovat koncentrací CD34+ mononukleárních buněk v krvi pomocí flowcytometru (Švojgrová, Koza a Hamplová, 2011, s.

Další výzvou je zamezení kooperace nádorových buněk s buňkami nádorového mikroprostředí, kvůli které se nádorové buňky mohou stát rezistentní vůči podávanému

dendritických buněk a srovnali se zdravými kontrolami. Právě nenarušená funkce dendritických buněk  je  podmínkou  pro  možnost  jejich  využití  v 

o Poloha elektrody ve vztahu ke generátoru proudu o Anatomická orientaci vrstvy pyramidových buněk.

chrupavčité elementy odvozené od původních výztuh žaberní oblasti, vznikají kondenzací buněk neurální