Nové trendy v mezinárodním bankovnictví

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra financí a ekonomie

Nové trendy v mezinárodním bankovnictví

Diplomová práce

Autor: Bc. Pavel Mužík Finance

Vedoucí práce: Ing. František Šejnoha

Břeclav Duben, 2015

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Břeclavi dne 15. dubna 2015

Bc. Pavel Muţík

Poděkování

Rád bych tímto poděkoval vedoucímu diplomové práce Ing.^_Františkovi Šejnohovi za konzultace, odborné rady a věcné připomínky, které mi v průběhu realizace této práce poskytl.

Rovněţ děkuji Ing. ^_Vlastimilu Slezákovi za praktické rady a připomínky, které jsem ke zpracovanému tématu od něj získal. Touto cestou bych také rád poděkoval Mgr. Andree Baumannové za jazykovou korekturu a PhDr. Jolaně Ryčlové za překlad anotace do anglického jazyka.

Anotace práce:

Diplomová práce se zabývá novými trendy v mezinárodním bankovnictví. Poukazuje na faktory ovlivňující směřování v práci a náplni bank na počátku 21. století. Rozebírá jednotlivé činnosti bank, z nichţ některé jsou dosud na svém začátku. Je ovšem předpoklad, ţe v době informačních technologií v bankovnictví a zvýšeném zájmu na poskytování sluţeb, ať uţ občanům, nebo obchodním společnostem, se budou tyto stále více rozšiřovat a hojně vyuţívat. Nevyhýbá se také porovnání jiţ vyuţívaných způsobů činnosti bank a jimi nabízených sluţeb z pohledu finančních inovací. Práce neopomíjí způsoby a moţnosti ochrany těchto nových trendů a jejich vyuţitelnost pro jednotlivé subjekty z hlediska vhodnosti. Věnuje se rovněţ dopadu směrů na bankovnictví a bankovní systém v soukromém i veřejném sektoru.

Klíčová slova: bankovní trendy, bankovnictví, bankovní sluţby, bankovní systémy

Abstract of the Thesis

This thesis deals with new trends in the international banking. It refers to the factors that influence the trends in contents of bank activities at the beginning of the 21st century. It analyses the particular activities of the banks, some of which being at the very beginning.

However, it is to assume that with the development of information technologies and increased interest in services these activities will be vastly used both by citizens and business companies. The thesis considers already used bank activities and services from the point of view of financial innovations. It also describes the ways and possibilities of protection of the new trends and their applicability and suitability for particular subjects. Finally, it deals with the inpact of the bank trends on the banking and banking systém in private and public sectors.

Keywords: banking trends, banking, banking services, banking systems

Obsah

Úvod ... 7

1 Pojem a význam slova banka ... 10

2 Historie bankovnictví ... 13

3 Úloha banky v současnosti ... 15

4 Nové trendy v mezinárodním bankovnictví ... 17

4.1 Elektronické bankovnictví ... 18

4.1.1 Smart banking ... 19

4.1.2 Bezkontaktní platební styk ... 21

4.1.3 3D secure ... 23

4.1.4 Cash Back ... 23

4.1.5 Propojení bankovních a mobilních sluţeb ... 24

4.2 Úvěry ... 25

4.2.1 Hypoteční úvěry ... 27

4.2.3 Hypoúvěry ... 30

4.2.2 Spotřebitelské úvěry ... 31

4.2.4 Konsolidace úvěrů ... 33

4.2.5 P2P půjčky ... 34

4.3 Úroky a trendy jejich vývoje ... 35

4.4 Vklady ... 36

4.4.1 Cash pooling ... 37

4.5 Cross selling ... 39

4.5.1 Penzijní reforma a bankovní sektor ... 40

4.5.2 Bankopojištění ... 42

4.6 Fúze v bankovním sektoru ... 43

4.6.1 Finanční konglomeráty ... 45

4.7 Investiční bankovnictví ... 45

4.8 Nízkonákladové bankovnictví ... 47

4.8 Globalizace v bankovnictví ... 48

4.9 BASEL III ... 50

4.9.1 Bankovní kapitál ... 51

4.9.2 Pákový poměr ... 51

4.9.3 Likvidita bank ... 52

5 Problematika Bitcoinů ... 53

6 Sekuritizace ... 56

7 Stínové bankovnictví versus tradiční bankovnictví ... 59

8 Predikce budoucího vývoje ... 62

Závěr ... 65

Seznam použité literatury ... 67

Seznam grafů ... 73

Seznam obrázků ... 74

Úvod

„Historia est magistra vitae“, toto staré latinské úsloví má všem připomínat, jak je důleţité čerpat z minulosti, jak minulost můţe být nápomocná pro objasnění naší přítomnosti, jak skutečně můţe být učitelkou a vést k dalšímu poznání v nejrůznějších oborech. Jistě proto lze toto vztáhnout i na problematiku bankovnictví a bank. Podíváme-li se na vývoj lidstva, tak samozřejmě v nejstarších dobách byl člověk ve své primitivní fázi nejdříve lovcem, potom kdyţ se usadil, stal se zemědělcem. Ruku v ruce se zemědělstvím bylo nutno aplikovat i to, co se zemědělstvím souvisí, tedy to, co dneska jiţ nazýváme výrobou či spíše průmyslovou výrobou. I tyto kroky se však děly postupně, nejdříve si lidé směňovali své výrobky za jiné, které potřebovali a právě vlivem času se začali specializovat na výrobu a produkci v rámci zemědělství, ať uţ na polích či v rámci chovu dobytka. Vedle toho se objevovala potřeba produktů, coţ se projevovalo ve vývoji řemesel, kde vznikala produkce potřebných nástrojů.

Kdyţ uţ ani směna těchto věcí nestačila a nemohla obsáhnout plnou šíři, začaly se vytvářet prostředky, které by tuto výměnu věcí za věc nahradily.

Tím se vlastně historicky dostáváme k penězům, i kdyţ i této fázi předcházela fáze, kdy se daly místo peněz pouţívat cenné kovy, častým kovem bylo stříbro, ale i zlato. Z této fáze byl jiţ pouze krok k tomu, aby se mohlo vytvářet oběţivo, tedy mince, a to zase s vyuţitím drahých kovů, mědi, stříbra a samozřejmě zlata. Větší mnoţství peněz však jiţ bylo obtíţné saturovat, především kvůli rozšíření obchodu, který probíhal v rámci konkrétní oblasti, ale i celých národů, zemí, ba i dokonce světadílů ( Evropa i Asie). Bylo zřejmé, ţe nelze mít při sobě mnohdy potřebné značné mnoţství mincí v různých hodnotách těchto drahých kovů. To vedlo zase k tomu, ţe se začaly vytvářet instituce – tedy určité ústavy, které umoţňovaly, aby byly vytvořeny určité úpisy, směnky a apod., které stačilo mít a převáţet při sobě a v jiné zemi zase u určitých institucí, ať jiţ u bohatých obchodníků, nebo specifických organizací, proměnit a realizovat tak obchod. To je vlastě zárodek dnešních bank a celého systému bankovnictví, jak jsme zvyklí jej vyuţívat.

Není jistě účelem této diplomové práce popisovat podrobný vývoj vzniku bank, jiţ počátky lze vysledovat v ranně středověké Itálii, následně ve Francii a postupně v dalších zemích Evropy. Je zapotřebí vycházet z toho, ţe tato historická zkušenost, která se vyvíjela výše popsaným způsobem, se osvědčila a postupně byla stále více v průběhu jednotlivých staletí zlepšována a zdokonalována. Tématem této práce není bankovní systém ani fungování

bank v současném světě, ale právě směřování bank a nové trendy, které se v jejich práci pouţívají. Je zcela zřejmé, ţe zejména 20. století učinilo velký krok v rozvoji bank i bankovnictví, a to nejenom tím, ţe vedle klasických bank, které zde známe z historie, tedy ze starých bankovních domů, vznikla celá řada bank nových, ale ţe metody, které v tomto století byly rozvíjeny, směřují zcela jednoznačně k bezhotovostnímu placení v rámci obchodu a sluţeb. Je vidět i co největší snaha, aby se toto týkalo nejen společností a firem, ale rovněţ aby se do tohoto systému zapojili běţní občané.

S tím samozřejmě také souvisel rozvoj zejména platebních karet, které nahrazují peníze, jeţ běţný občan tradičně míval při sobě v peněţence k dispozici. Tato forma placení je vlastně velmi jednoduchou. Usiluje ovšem tak o to, aby došlo k co největšímu utrácení na straně toho, kdo tuto platební kartu pouţívá, pokud se jedná o kartu, která „můţe jít do debetu“, můţeme tedy tvrdit, ţe karta je aţ „zrádnou“, neboť lehce se nakupuje, pokud člověk peníze v hotovosti nevidí a můţe pokrýt to, co se mu líbí, právě tímto způsobem.

Zřejmým negativem pak jednoznačně je, a to pokud jde o běţné občany, jejich snadné zadluţování.

Negativní situace se ovšem nevyhnula ani firmám a obchodním společnostem v rámci obchodního styku, neboť úvěry, které banky začaly poskytovat, umoţňovaly nákup surovin, nebo například strojů čili investice do výroby. Potom záleţí především na tom, jaký tento investiční záměr byl, jak byl dokonale zpracován a zda se to projevilo kladně nebo třeba i záporně tím, ţe tyto obchodní společnosti nedokázaly poskytnuté úvěry splácet a končili v konkurzu. Na straně občana se nejedná o konkurz, ale tímto negativním závěrem by byl osobní bankrot. Tyto formy negativních konců jsou upraveny samozřejmě jak zákonem o konkurzu a vyrovnání, tak v dalších souvisejících předpisech.

Co má přinést v této oblasti 21. století? To jsou právě ty nové formy a metody, které bych chtěl ve své práci zmínit a určitým způsobem rozpracovat. Jde o to, jakými dalšími formami se bude rozšiřovat činnost bank, respektive bankovních institucí, nakolik tyto nové metody ještě vůbec souvisí s tím, ţe patří do náplně a činnosti bank, pokud je porovnáme s historickým posláním, které banky měly, a jejich vývojem. Celý svět a samozřejmě i banky jsou v zajetí výpočetní techniky, kde softwarové systémy umoţňují realizovat platby ve vteřinách, stejně tak jako tyto platby mohou v několika vteřinách obletět celou zeměkouli.

To je další riziko, kdy jsou banky vystaveny různým útokům hackerů, tzv. bankovního

pirátství, které se snaţí získat nelegálním způsobem finanční prostředky právě jejich odčerpáním z účtů bank. Právě proto banky budují své obranné systémy, antivirové programy a jiné aplikace, aby ochránily své prostředky a své klienty.

Tímto úvodem jsem povaţoval za potřebné zachytit skutečnosti podstatné pro bankovní systém a sdělit je právě zde, neţ započnu rozebírat jednotlivé moţnosti a směry v oblasti bankovnictví. Jak je výše uvedeno, je na co navázat, neboť jiţ stávající nabídka moţností je velmi široká a je skutečně otázkou, zda banky nezůstanou pouze u své původní funkce realizátora finančních sluţeb, stejně jako zůstává otázkou, zda toto své portfólio budou rozšiřovat stále dál.

1 Pojem a význam slova banka

Jak je jiţ uvedeno v úvodu práce, lidstvo překonalo dlouhý časový úsek, neţ se dostalo k naplnění pojmu banka a bankovnictví. Podíváme-li se na definici banky jako instituce, můţeme porovnávat to, jak byla definována v průběhu více jak jednoho století, například ve všeobecných encyklopediích.

Slovo banka pochází jiţ z doby starověkého Říma, má původ v latině a následně italském slově „il banco“. Význam toho slova je lavice nebo stůl, na nichţ byly původně prováděny finanční transakce.

Ottův slovník naučný charakterizuje pojem banka jako „Dle obvyklého nyní názvosloví nazývají se bankami podniky, jež se zabývají buď zprostředkováním platů a úvěru, nebo provozováním obchodu s drahými kovy raženými i neraženými, jakož i s cennými papíry, pak uschováním cenných věcí, inkasováním směnečných i jiných pohledávek a konečně zakládáním průmyslových podniků.“ ¹

Poněkud kratší definici, která není tak rozsáhlá, obsahuje prvorepublikový Komenského slovník naučný, který definuje pojem takto: „pod názvem banka rozumí se podnik provozující peněžní a úvěrový obchod na vlastní účet.“ ²

V pozdější době charakterizovala banku další socialistická encyklopedie Pyramída, a to jako

„peněžní ústav plnicí v hospodářství rozličné závažné funkce, které se v průběhu historického vývoje měnily. V těžisku činnosti bank je hlavně poskytování úvěrů, vykonávání platebního styku mezi klienty, vydávání úvěrových peněz a soustřeďování dočasných volných peněžních prostředků.“ ³

I další, rovněţ socialistická encyklopedie – Ilustrovaný encyklopedický slovník řeší heslo

„banka“ následující charakteristikou: „specializovaná instituce, která se s rozvojem zbožního

1 Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Dvacátýtřetí díl: Schlossar - Starowolski. fotoreprint pův. vyd. Praha: Paseka; Argo, 2000, 1064 s. ISBN 80-718-5057-8. str. 235

2 Komenského slovník naučný. V Praze: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1938, 616-[II] s.

3 Encyklopedický časopis moderního člověka PYRAMÍDA,Vydavatelství ČSTK – SLOVAKOPRESS r.v.

1970.str. 319

hospodářství a postupující dělbou práce zabývá zprostředkováním platebního styku a úvěru v národním hospodářství. Banky napomáhají ke zrychlenému obratu peněžních prostředků k úspoře hotových peněz a ke snížení nákladů oběhu.“ ⁴

Poslední vydaná velká desetidílná encyklopedie Universum definuje banku takto: „Banka – z italštiny „banco“ – lavice (na ní středověcí bankéři provozovali směnárenské operace), finanční instituce zabývající se peněžními a úvěrovými obchody. Soustřeďuje dočasně volné finanční prostředky a poskytuje je formou úvěrů různým subjektům, nabízí řadu dalších služeb, zejména platební styk, operace s cennými papíry, depotní obchody, pojištění, leasing atd.“ ⁵

Porovnáním těchto definic přicházíme k závěru, ţe i přes více jak jedno století není pojem banky jako instituce popisován rozdílně, zejména co do náplně její činnosti, i kdyţ zejména nejstarší a nejmladší výše citované encyklopedie jsou si v podrobnostech náplně bank blízké. Lze tedy konstatovat, ţe náplň práce banky se do základu její činnosti v rámci určitého historického vývoje vlastně neměnila, ale spíše rozšiřovala. Nakonec tématem této práce jsou ve své podstatě nové trendy a činnosti v působnosti bank a bankovních sluţeb.

Pokud se zabýváme výkladovými pojmy, nelze opomenout platnou právní úpravu, která je obsaţena v zákoně o bankách a kde je tato instituce definována v §1 tak, ţe: „Bankami se rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které

a) přijímají vklady od veřejnosti, b) poskytují úvěry

a které k výkonu činnosti podle písmen a) a b) mají bankovní licenci.“ ⁶

Samozřejmě, ţe zákon umoţňuje bankám kromě činností uvedených výše vykonávat další licenčně povolené činnosti například: investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční leasing, poskytování záruk, otvírání akreditivů, platební styk a zúčtování, směnárenskou činnost, pronájem bezpečnostních schránek a jiné.

4 Ilustrovaný encyklopedický slovník, /a-i str. 170, Československá Akademie věd – Encyklopedický institut r.

1980

5 UNIVERSUM Všeobecná encyklopedie 1. díl / A-B str. 421, vydala Euromedia Group, k.s. Odeon, v Praze r.

2002

6 Zákon číslo 21/1992 Sb. – o bankách – v platném znění

Je zajímavé, ţe i nejstarší česká encyklopedie – Ottův slovník naučný charakterizuje banku její činnost ve vztahu k úvěru a úvěrování jako činnosti a ţe se tedy jedná o pojem, jehoţ stáří přesahuje a zcela jistě zasahuje výrazně do minulosti a ţe tento termín vydrţel v pouţívání aţ do dnešní doby. Povaţuji pouze za potřebné odlišit pojem půjčky od úvěru, neboť občansko- právní předpisy ve vztahu mezi občany nepouţívají tento termín, ale jako obvykle se hovoří o poskytování půjčky. Ve své podstatě jde pouze o terminologický rozdíl, neboť základ zůstává stále stejný. Jde o poskytování, nebo chceme-li, o půjčování peněţních prostředků.

Poté, co jsem se zabýval vlastním pojmem banky jako instituce, je zapotřebí se věnovat činnosti banky a zaměřit tak pozornost na její sluţby, které nazýváme společným pojmem bankovnictví.

2 Historie bankovnictví

Povaţuji za důleţité zmínit alespoň v krátkosti počátky a vývoj bankovnictví, neboť právě z minulosti můţeme vysledovat, jak dlouhou cestu muselo bankovnictví překonat, jak postupem času probíhaly změny a zlepšování, které v současnosti nazýváme moderními trendy ve světovém bankovnictví.

Bankovnictví má historii trvající tisíce let. Vyvíjelo se souběţně s dějinami peněz a potřebou směny výrobků a sluţeb. Postupně získalo svou nynější formu a legislativu, která je upravuje a v posledních několika stoletích představuje celou řadu bankovních produktů, které mohou jednotlivci z řad běţných občanů i soukromé společnosti a korporace vyuţívat.

Nejstarší instituce vykazující funkce banky byly pravděpodobně chrámy různých starověkých kultur, které sahají aţ do 3. tisíciletí před n. l. Vklady tvořilo obilí, domácí zvířata a později drahé kovy ve formě mincí. Je moţné, ţe proces půjčky časově předcházel vzniku peněz.

Nejstarší nalezené záznamy půjček pocházejí z 18. století př. n. l. z Babylónské říše. Půjčky poskytovali duchovní tamním obchodníkům. I v době Chammurapiho zákoníku bylo bankovnictví dostatečně rozvinuto k tomu, aby si našlo místo v tehdejších zákonech, pokud jde o úpravu procesu půjček.

Ve starém Egyptě se kromě zlata a jiných drahých kovů ve formě peněz pouţívalo obilí a funkci bank plnily sýpky. Tyto sýpky se později transformovaly do sítě státních „obilných bank“ se sídlem v Alexandrii. Obilí bylo uznávanou komoditou po celém Egyptě (a nejen v něm), a pro depozitory tak bylo jedno, do jaké sýpky svůj „obilný vklad“ vloţí a z jaké si jej (oni nebo ti, kteří tento obilný kredit od nich koupili) později vyzvednou.

V antickém Řecku doznalo bankovnictví dalšího posunu. Půjčky částečně přešly z duchovních v tamních chrámech téţ na soukromé nebo městem placené osoby a vedle půjčky spatřily světlo světa takové „bankovní produkty“ jako úvěr, peněţní vklady, směna cizích peněz a posouzení pravosti přinesených mincí. Stejně tak i v jiných okolních kulturách se začalo objevovat „kreditní“ bankovnictví, kdy kreditní poukázky na výběr peněz popíraly nutnost převáţet peníze fyzicky.

Za zajímavost stojí uvést situaci v Římě roku 326 př. n. l., kde platil zákon, podle nějţ se občan, který nedokázal splácet dluhy svému věřiteli, stal jeho otrokem. Toto opatření by v dnešní době těţko obstálo v jakékoliv legislativě.

V době středověku se v 8. - 9. století začíná rozvíjet obchodování směrem hlouběji do vnitrozemí evropského kontinentu. Od začátku 12. století dochází k postupnému sdruţování obchodníků z jedné rodiny - jde o vznik tzv. obchodních společností schopných financovat rozsáhlejší projekty. V polovině 13. století začínají nejvýznamnější italské městské státy razit mince.

V minulosti stejně tak jako dnes se bohatá část společnosti obávala o své úspory a hledala pro ně úkryt - bezpečnou úschovu. Jak jiţ je výše uvedeno, z původních chrámů, kde se shromaţďovaly peníze, se tyto začaly přesunovat mimo tyto náboţenské objekty a přebytečné peníze se postupně vyuţívaly na nejrůznější „bankovní operace“. Stejně tak je uvedeno, ţe slovo banka má původ v italském slově „il banco“ a má předchůdce v latině.

Význam toho slova je lavice nebo stůl, na nichţ byly prováděny finanční transakce.

Středověká Evropa zaznamenává výrazný úspěchu ţidovských bankéřů. Křesťanství totiţ zakazovalo půjčovat peníze na úrok. Ţidé byli také omezováni v jiném podnikání, a tak byl bankovní sektor vyhrazen právě pro ně. Křesťanská středověká Evropa zůstala „morální“

a ţidovské bankovnictví se plynule rozvíjelo. U muslimů platí dodnes zákaz půjčené peníze zatěţovat úrokem, a proto islámské banky fungují na jiných principech.

Průmyslová revoluce přinesla potřebu většího mnoţství finančních sluţeb a ústavů. Pro realizaci velkých projektů v tomto období (18.-19. století) bylo potřeba kumulovat finanční kapitál. Tento rys dává poté vzniknout i pojmu „kapitalismus“. V tomto období nastal rozmach bankovnictví, který celý obor nasměroval k vývoji do jeho dnešní podoby.

3 Úloha banky v současnosti

V současnosti je role bank rolí klíčovou v trţních podmínkách. Prostřednictvím bank jsou v ekonomice vytvářeny a umísťovány zdroje.

„Banky, jsou peněţními ústavy, které mají v moderní trţní ekonomice tři hlavní funkce:

1. přijímaní (úschovu) a půjčování kapitálu, 2. zprostředkování platebního styku,

3. nákup a prodej cenných papírů.

Provozování těchto sluţeb je regulováno státem. Proto pro svoji činnost potřebuje banka bankovní licenci a podléhá bankovnímu dozoru (vykonávaném většinou centrální bankou – u nás ČNB).“⁷

„Banky, stejně jako ostatní finanční instituce, nabízí 5 hlavních kategorií sluţeb:

1. finanční a úvěrové - přístup k hotovosti, 2. depozitní - bezpečnost aktiv,

3. platební nástroje - transfer peněz,

4. finanční poradenství, obchod s cennými papíry a jejich emise, 5. směnárenské sluţby a devizové obchody.“⁸

Na jedné straně banky přináší přidanou hodnotu jejich klientům tím, ţe jim zajišťují dostupnost k jejich finančním prostředkům téměř kdekoliv, moţností platit platební kartou, zprostředkováváním plateb přes internet. V neposlední řadě je pak pro klienta přínos i úrok z vkladů.

Na druhé straně pomáhají banky svým klientům skrze úvěry, v případě firemní klientely např.

vytvořit kapitál nebo jakkoliv investovat do podnikání a v případě běţných klientů např.

zajistit bydlení, financovat větší výdaje apod.

Úloha bank se neustále zvyšuje, a to spolu s technologickým vývojem. Banky vychází vstříc svým klientům pomoci nových sofistikovanějších produktů i pomocí zapojení nových

7 Viz. internet http://www.bankovnigramotnost.cz/gramotnost_vstup-do-banky_uloha-banky

8 MATUŠÍNSKÁ, Kateřina. Marketing finančních sluţeb: distanční studijní opora. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2009. str. 17.

technologií do svých sluţeb, jako např. internetové, či mobilní bankovnictví, bezkontaktní platební karty, ale také např. zjednodušováním jejich produktů. Funkce banky jakoţto instituce poskytující úvěry se během jejího vývoje značně rozšířila o spoustu dalších sluţeb.

Vedle klasických bankovních produktů zde můţeme najít také leasing, platební karty, stavební spoření, cestovní pojištění, šeky, penzijní připojištění, apod.

Obrázek č. 1 Schéma fungování banky, Bc. Pavel Muţík (2015)

Z tohoto schématu je zjevné, ţe banky trpí určitou závislostí na klientech, kteří v těchto bankách mají své vklady. Vzhledem k mnoţství bank operujících na téměř přesyceném trhu nastávají konkurenční boje, které nutí banky zvyšovat jejich atraktivitu pro nové i stávající klienty. Prolínají se zde dvě oblasti, a to jak vlastní bankovní marketing, tvorba nových bankovních produktů a jejich další vyuţití, tak současně spokojenost klientů bank.

Zejména bonitní klienti jsou pro banku rozhodující, jejich význam není rozhodující jen kvůli velikosti jejich vkladů, ale i kvůli mnoţství dalších klientů, s kterými jsou propojeni skrze peněţní toky.

Východiskem jak si udrţet tyto klienty je pro banky zejména tvorba nových sofistikovanějších bankovních produktů, sniţování cen a poplatků a sledování nových trendů v oblasti mezinárodního bankovnictví.

4 Nové trendy v mezinárodním bankovnictví

Současné bankovnictví se vyznačuje neustálou tvorbou nových bankovních produktů a jejich inovacemi. Rostoucí konkurence a její všeobecná agresivita mění strukturu produktů i prodejní kanály, přes které se bankovní produkty nabízejí.⁹ Nové trendy, bankovní sluţby a produkty jsou stále více ovlivněny rozvojem moderních technologií. Tyto technologie umoţňují bankám tvorbu nových produktů a překonávání nových výzev.

Velkým trendem je zavádění a široké uplatnění technologické distribuce pomocí informačních technologií, které jsou atraktivní zejména pro mladší věkovou kategorii recipientů a časově vytíţenou klientelu. Stále však není opomíjena ani důleţitost osobního kontaktu, proto nedochází k rapidnímu sniţování počtu kamenných poboček. To také bankám umoţňuje navázat s klientem hlubší vztah neţ jen cestou internetových portálů.¹⁰

Díky rozvoji internetu roste informovanost zákazníků o produktech bank. Existuje velké mnoţství internetových srovnávačů zabývajících se oblastí financí. Tyto srovnávače nabízí přehledné porovnání bankovních produktů přímo z domova. Roste tedy odborná znalost zákazníků v oblasti bankovních sluţeb. Díky snadno přístupným informacím a malé časové náročnosti, nutné k jejich získání tak často přichází zákazníci na pobočku banky uţ s jasnou představou o funkci jednotlivých bankovních produktů. Doba, kdy banky vlastnily informační monopol, se stává minulostí.¹¹

V dnešní době internetu jsou na banku kladeny stále větší poţadavky týkající se rychlosti a kvality zpracování transakcí. Čím dál více jsou také poptávány produkty, které zcela vyhovují potřebám klientů. Dochází k individualizaci nabízených bankovních sluţeb, kdy si klienti sami nastaví charakteristiky konkrétního produktu. Tento trend je velmi dobře

9 KRAJÍČEK, Jan. Bankovní marketing a nové trendy v komerčním bankovnictví. In KRAJÍČEK, Jan. Evropské finanční systémy 2007. 2007. vyd. Brno, Masarykova univerzita: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. str. 198

10 MATUŠÍNSKÁ, Kateřina. Marketing finančních sluţeb: distanční studijní opora. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2009. str. 15.

11 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006. str.

255.

pozorovatelný u spotřebitelských úvěrů, kde si klient můţe sám nastavit způsob splácení i výši splátek. Volba klienta je však limitována určitými mantinely nastavenými bankou.¹²

4.1 Elektronické bankovnictví

Elektronické nebo také přímé bankovnictví bylo základním kamenem pro bankovnictví internetové. Umoţňuje klientům být díky moderním technologiím v kontaktu s jejich financemi 24 hodin denně, 365 dní v roce, bez ohledu na to, na jakém místě na zemi se klient nachází. Přístup k účtu je moţný prostřednictvím platební karty (za předpokladu vyuţití bankomatu), počítače, tabletu či mobilního telefonu, a to s pomocí internetu.

Přímé bankovnictví je stále více oblíbené mezi klienty, díky nesporným výhodám elektronických sluţeb jak pro zákazníky, tak i samotnou banku. Klient můţe spravovat své finance i bez nutnosti fyzicky navštívit bankovní pobočku, tudíţ ušetří čas a není omezen otvírací dobou dané pobočky.

Za prvopočátek elektronického bankovnictví se dá povaţovat vznik debetních karet. První debetní doklad byla vydána společností Western Union Telegraph company v roce 1914.

Při přímém bankovnictví pomocí debetní karty probíhá komunikace mezi bankou a klientem pomocí bankomatů. Tento způsob komunikace, ale vyţaduje oproti osobnímu kontaktu nový způsob autorizace plateb a ověření totoţnosti osoby, která chce platbu provést A to proto, ţe zde odpadá osobní kontakt, který umoţňoval ověření totoţnosti např. díky osobním dokladům. U platebních karet se proto pouţívá tzv. PIN kód (Personal Identification Number), česky řečeno osobní identifikační číslo, nejčastěji představující kombinaci čtyř číslic.¹³

„Dalším významným krokem v oboru elektronického bankovnictví bylo zavedení bankovních sluţeb přes telefon zákazníka. Jedná se o takzvané telefonní bankovnictví, neboli phonebanking. V tomto případě klient hovoří s ţivým zaměstnancem banky, nebo s hlasovou sluţbou, která je k tomuto účelu nastavena. V případě hlasové sluţby zákazník komunikuje

12 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006. str.

255.

13 PŘÁDKA, KALA. Elektronické bankovnictví: rady a tipy. [s.l.] : Computer Press, 2000. ISBN 80-722-6328-5. Kapitola Telefonní bankovnictví

pomocí tlačítek telefonního aparátu. Phonebanking má velmi blízko k mobilnímu bankovnictví, není to ale totéţ, neboť pro tento druh sluţby můţe klient vyuţít i jiných prostředků neţ je mobilní telefon.“ ¹⁴

Díky rozmachu mobilních telefonů následně vzniklo GSM bankovnictví. V této sluţbě komunikace mezi klientem a bankou probíhá pomocí SMS zpráv prostřednictvím sluţby SIM Toolkit. GSM Banking umoţňuje provádět veškeré bankovní operace prostřednictvím speciálně nahraného menu v mobilu (jeho rozsah záleţí na spolupráci operátora a banky)“¹⁵ V dalším stupni vývoje se E-banking přesunul na internet. Za počátek bankovních sluţeb na poli internetu je povaţován homebanking. Komunikace banky a klienta v tomto případě probíhá prostřednictvím internetu, nicméněne ne tak, jak to známe běţně v dnešní době, pomocí internetového prohlíţeče, ale pomocí softwaru, který banka poskytuje klientovi, který pak skrze něj provádí potřebné operace na svém účtu. Drobným nedostatkem byl fakt, ţe software mohl být pouţit jen na jeden přístroj. Z tohoto důvodu se elektronické bankovnictví vyvinulo do jednodušší formy, a to do internetového bankovnictví, které je jednodušší, protoţe klient potřebuje jen internetové připojení a přístroj, který toto připojení podporuje.

Všechny formy přímého bankovnictví mají svá pro a proti. Faktem zůstává, ţe největším rizikem je napadení a následné zneuţití účtu třetí stranou.

4.1.1 Smart banking

Mezi nové trendy v elektronickém bankovnictví patří tzv. Smart banking. Jedná se o aplikaci určenou pro obsluhu bankovního účtu, vytvořenou pro „chytré telefony“. Díky této aplikaci mají klienti přístup k jejich bankovnímu účtu, informacím o svých financích a mohou skrze aplikaci realizovat platby a další operace na účtu. Díky Smartbankingu mohou také sledovat

14 PŘÁDKA, KALA. Elektronické bankovnictví: rady a tipy. [s.l.] : Computer Press, 2000. ISBN 80-722-6328-5. Kapitola Telefonní bankovnictví

15 Viz intenet: http://finance.idnes.cz/co-obnasi-gsm-banking-0r8-/sporici- ucty.aspx?c=A050427_160823_viteze_zal

zůstatky na účtu, měnit nastavení platebních karet, nebo třeba najít nejbliţší bankomat či pobočku jejich banky.¹⁶

První bankou na českém trhu, která zařadila Smartbanking do nabídky svých sluţeb, se stala v roce 2011 Fio banka, spolu s Unicredit bank. Následující graf zobrazuje počet klientů vyuţívajících sluţeb Smartbankingu podle údajů bank k dubnu 2012. ¹⁷

Graf č.1 – Počet klientů vyuţívajících smartbanking

zdroj: http://www.bankovnipoplatky.com/smartbanking-v-ceskych-bankach-v-roce-2012- 17181.html

„Zajímavostí je, ţe ačkoliv ČSOB a Era / Poštovní spořitelna zahájila provoz smartbankingu téměř nejpozději (kromě České spořitelny), podařilo se jí získat pro tuto sluţbu nejvíce klientů. Je však třeba říci, ţe má více klientů neţ ostatní banky, které jsou sní porovnávány (kromě České spořitelny).“¹⁸

Jedna z otázek u smartbankingu je jeho zabezpečení. Na rozdíl od běţného internetového bankovnictví realizovaného skrz internetový prohlíţeč ale smartbanking přináší mnohem komplexnější zabezpečení.

16 Viz internet: http://www.fio.cz/docs/cz/Smartbanking_Smartbroker_letak_web.pdf

17 Viz internet: http://www.bankovnipoplatky.com/smartbanking-v-ceskych-bankach-v-roce-2012-17181.html

18 Viz internet: http://www.bankovnipoplatky.com/smartbanking-v-ceskych-bankach-v-roce-2012-17181.html

Přístup do aplikace Smart Banking, stejně jako podpis plateb, je chráněn heslem PIN.

Aplikace spojena napřímo s mobilním telefonem klienta, přičemţ nedochází k ukládání ţádných citlivých informací. Maximální částka poslaná přes Smart Banking nesmí překročit 50 000 Kč. Pokud je uţivatel déle neţ tři minuty neaktivní, aplikace uţivatele odhlásí.¹⁹

Smartbanking je částečně omezen tím, ţe je tato sluţba postavena na pouţívání tzv. chytrých telefonů. V dnešní době ještě není, hlavně mezi staršími generacemi, standardem mít „chytrý telefon“. Zároveň se tento produkt často setkává s pochybami o jeho bezpečnosti vůči napadení a zneuţití. Na druhou stranu umoţňuje výrazné zjednodušení procesu správy bankovního účtu a dovoluje přístup k účtu odkudkoliv, zatímco nabízí velké mnoţství dalších funkcí, jako např. vyhledání nejbliţší pobočky či bankomatu.

Smartbanking je rostoucí fenomén, prozatím méně rozšířený neţ internetové bankovnictví (skrz internetový prohlíţeč), ale s rostoucím rozšířením tzv. chytrých telefonů neustále přibývá zákazníků bank, kteří tuto sluţbu vyuţívají. Tuto cestu podporují i samotné banky, přestoţe vyţaduje poměrně velkou vstupní investici. Ale z dlouhodobého hlediska pomáhá bance tato technologie sníţit její náklady.

4.1.2 Bezkontaktní platební styk

Bezkontaktní technologie umoţňuje pouţití platební karty přiloţením ke speciálně přizpůsobenému platebnímu terminálu, vybavenému bezdotykovou technologií. Vzhledem k nárustu oblíbenosti klientů pouţívat karty k placení malých částek, navíc při platbě do 500kč odpadá klientovi nutnost zadávat PIN kód. Platba menších částek je tak mnohem pohodlnější a rychlejší, vyřízení bezkontaktní platby trvá zhruba 5 sekund, oproti běţné

„dotykové“, která trvá šestkrát déle, kolem 30 vteřin.²⁰

„Podle nejnovějších statistik Sdruţení pro bankovní karty bylo ve druhé čtvrtině letošního roku (2013) vydáno přes dva a čtvrt milionu bezkontaktních karet, z celkového objemu vydaných karet je uţ tedy téměř kaţdá pátá platební karta bezkontaktní. Počet obchodů, které

19 Viz internet: https://www.unicreditbank.cz/web/obcane/online-sluzby/smart-banking

20 Viz internet: http://finance.idnes.cz/bezkontaktni-platby-bezkontaktni-karty-fd7- /karty.aspx?c=A140120_162155_bank_zuk

tento typ platby akceptují, se v tom samém období vyšplhal k necelým osmi tisícům a počet finančních transakcí téměř k devíti miliónům.“²¹

Bezkontaktní technologie můţe umoţňovat platby nejen skrze platební karty, ale také pomocí telefonu či speciální nálepky. V případě telefonu je platební čip nejčastěji součástí SIM karty.

Stačí mít tzv. chytrý telefon, který podporuje technologii NFC(Near Field Communication) a nainstalovanou platební aplikaci. Pro vyuţívání sluţeb je nutné být klientem banky, která tuto sluţbu nabízí a zároveň být klientem jejího partnerského operátora.²²

První bankou, která na českém trhu vydala bezkontaktní kartu, se v roce 2011 stala Citibank.

Jednalo se o kreditní kartu Shell MasterCard. V roce 2011 mělo také několik set klientů Citibank a Komerční banky moţnost vyzkušet si, v rámci pilotního projektu, platbu pomocí mobilního telefonu v obchodním řetězci Globus.²³

Bezkontaktní nálepky, představující v podstatě zmenšeninu platební karty, která se dají přilepit například na telefon nebo jako přívěšek na klíče. Princip fungování je stejný jako u bezkontaktních karet.

Bezkontaktní způsob platby byl v české republice přijat téměř automaticky a dnes uţ je bezkontaktních většina platebních karet na českém trhu. Tato sluţba výrazně ulehčuje a urychluje proces nákupu (pokud hovoříme o platbách do 500,- Kč) a zvyšuje pohodlí zákazníků. Nevýhodou je zvýšené riziko při krádeţi, jelikoţ případný zloděj nepotřebuje k nakupování za menší částky PIN kód. Tomuto se ale dá předejít včasnou blokací. Zatímco bezkontaktní platební karty uţ jsou nabízeny většinou bank automaticky, platební SIM karty a platební nálepky jsou rozšířené mnohem méně.

21 Viz internet: http://www.bankovnipoplatky.com/popularita-bezkontaktnich-plateb-stale-roste-20577

22 Viz internet: http://www.bankovnipoplatky.com/popularita-bezkontaktnich-plateb-stale-roste-20577

23 Viz internet: http://www.citibank.cz/czech/gcb/ personal_banking/czech/footer/doc540.htm

4.1.3 3D secure

Sluţba 3D Secure je jedním z dalších trendů v oblasti elektronického bankovnictví. Díky této sluţbě mají klienti vyšší zabezpečení plateb na internetu. Technologie 3D Secure je postavena na principu, kdy je pro platbu kartou na internetu nezbytné tuto operaci autorizovat zadáním jednorázového kódu, který klientovi příjde prostřednictvím SMS zprávy, odeslané na mobilní telefon, jehoţ číslo si klient nastavil při aktivaci tohoto zabezpečení. Tím se sniţuje moţnost zneuţití platební karty, jelikoţ je jen malá pravděpodobnost, ţe někdo, kdo odcizil údaje o kartě, má zároveň přístup k telefonu klienta. Navíc tímto způsobem zákazník neposkytuje údaje o své kartě obchodníkovi, ale přímo bance.²⁴

Jako první technologii 3D secure na českém začala v roce 2011 nabízet Citibank. Všechny její karty vydané po 1. 11. 2011 mají tuto sluţbu standartně nastavenou, za předpokladu, ţe má klient u účtu nastavené telefonní číslo.²⁵

Vzhledem k neustále rozvíjejícímu se internetovému obchodu a s ním souvisejícím rozvojem plateb přes internet je nezbytný i rozvoj ochranných prvků při těchto platbách.

4.1.4 Cash Back

Dalším z trendů v oblasti elektronického bankovnictví je sluţba pro drţitele platebních karet zvaná Cash Back. Díky této sluţbě mohou klienti uskutečnit výběr hotovosti na pokladnách v sítích vybraných prodejních řetězců. První bankou, která na českém trhu začala nabízet sluţbu Cash Back, se stala v roce 2006 ČSOB. Klienti vlastnící platební karty ČSOB měli jako první moţnost, při úhradě nákupu platební kartou ve výši minimálně 300 korun, provést výběr hotovosti v rozmezí 100 aţ 1 500 korun. Tato sluţba je dostupná na pokladnách označených logem CashBack a pro klienty ČSOB je zcela zdarma²⁶

24 Viz internet: http://finance.idnes.cz/tri-banky-nabizeji-nejbezpecnejsi-platby-kartou-na-internetu-pu5- /karty.aspx?c=A110914_143118_bank_bab

25 Viz internet: http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/static/3d_secure.htm

26 Viz internet: http://www.csob.cz/cz/Lide/Platebni-karty/Stranky/CashBack.aspx

„Cash Back, neboli výběr hotovosti u pokladny obchodníka, dnes svým klientům nabízí sedm tuzemských bank. Jen tři z nich provozují sluţbu na svých vlastních terminálech. Jak se klientům líbí a jak ji vyuţívají, banky většinou tají a statistiky se rozcházejí.“²⁷

Síť obchodů, kde se dá vyuţít sluţba cashback pozvolna roste, coţ je prakticky jediný ukazatel, z kterého lze soudit, ţe roste i obliba sluţby jako takové. Konkrétní čísla však banky poskytovat nechtějí s odvoláním, ţe sluţba sice roste, banky ji ale berou jen jako doplňkovou.²⁸

„Jiných novinek se s největší pravděpodobností v dohledné době nedočkáme. Všechny banky, které jiţ cash back svým klientům umoţňují, totiţ shodně odpověděly, ţe plánují pouze rozšiřování počtu obchodních míst.“²⁹

4.1.5 Propojení bankovních a mobilních služeb

V posledních letech některé banky začaly, v rámci snahy o zvýšeni konkurenceschopnosti na trhu spolupracovat s mobilními operátory. Začalo docházet k propojování bankovních a mobilních sluţeb. Jednou z nich je Raiffeisenbank, která v dubnu 2011 zahájila spolupráci s mobilním operátorem Vodafone. Raiffeisenbank nejprve nabídla v rámci této spolupráce svým klientům partnerskou kreditní kartu, která funguje jako běţná platební karta a zároveň nabízí také moţnost telefonování zdarma. Následně začalo propojování prodejních sítí Raiffeisenbank a Vodafone, nejprve se na pobočkách Raiffeisen bank objevily stánky společnosti Vodafone, kde bylo moţné řešit sluţby standardně dostupné na pobočce tohoto operátora. Na podzim 2011 se rozšířila spolupráce těchto společností, kdyţ Vodafone začal na svých prodejnách nabízet bankovní sluţby od Raiffeisenbank.³⁰

Některé banky zvolily jinou cestu, a to vytvořením vlastních mobilních sluţeb. „Zdá se, ţe podobně uvaţuje i Poštovní spořitelna, respektive její vlastník – banka ČSOB, která koncem února 2014 oznámila, ţe jedná se společnosti T-Mobile o spuštění vlastních

27 Viz internet: http://finance.idnes.cz/cash-back-se-zmenil-v-prisne-chranene-tajemstvi-flh- /karty.aspx?c=A090630_094153_bank_fib

28 Viz internet: http://finance.idnes.cz/cash-back-se-zmenil-v-prisne-chranene-tajemstvi-flh- /karty.aspx?c=A090630_094153_bank_fib

29 Viz internet: http://finance.idnes.cz/cash-back-se-zmenil-v-prisne-chranene-tajemstvi-flh- /karty.aspx?c=A090630_094153_bank_fib

30 Převzato z výroční zprávy Raiffeisen Bank 2011

mobilních sluţeb. Nebyla by první bankou v ČR, která se k tomu kroku odhodlala. Na konci roku 2013 přišla mBanka spolu s Vodafonem s vlastním mVoláním a nutno podotknout, ţe se jim tato nabídka opravdu vydařila. Podobný projekt uţ po tomto úspěšném vzoru údajně zvaţují i další finanční instituce, např. Česká spořitelna, Komerční banka, GE Money bank, Air Bank, Raiffeisenbank a některé další.“³¹

V případě mBank se ale nejednalo o vlastní nabídku ani virtuálního operátora. Banka díky spolupráci se společností Vodafone nabídla svým klientům jednorázově zvláštní tarif. Počet klientů tuto sluţbu vyuţívající, ale banka neuvedla s odvoláním na to, ţe jí to smlouva s operátorem zakazuje.³²

mBank také cílí na movitější klienty, které zajímají hlavně neomezené tarify, které ale mobilní operátoři nabízí virtuálním přeprodejcům jen výjimečně. mBank zatím vlastního operátora spustila u našeho severovýchodního souseda, Polska, podobně jako například Sparkasse v Německu nebo italská poštovní Posteitaliane.³³

Zajímavé by mohlo být propojení Air Bank a Telefoniky, jejichţ společným vlastníkem je skupina PPF. Český finanční trh zatím jen vyčkává, jestli skupina vlastněná Petrem Kellnerem vyuţije synergie obou firem a zdá připraví balíčky s kombinací bankovních a mobilních sluţeb.³⁴

4.2 Úvěry

Poskytování úvěrů je jedna ze základních činností banky. Úvěry jsou z velké části málo likvidní a zároveň mají riziková aktiva, jejich výhodou je ovšem přínos vyšších výnosů.

Právě výnosy z úvěrů, úroky, mají vysoký podíl na příjmu bank. Malé banky poskytují úvěry především drobným a středním podnikatelům, hypoteční a spotřebitelské úvěry. Větší banky

31 Viz internet: http://mobilni-operatori.eu/mobilni-operatori/era-volani-mobil

32 Viz internet: http://byznys.ihned.cz/c1-61741370-virtualni-operatory-planuji-spustit-i-banky-csob-si- zaregistrovala-ochrannou-znamku

33 Viz internet: http://byznys.ihned.cz/c1-61741370-virtualni-operatory-planuji-spustit-i-banky-csob-si- zaregistrovala-ochrannou-znamku

34 Viz internet: http://byznys.ihned.cz/c1-61741370-virtualni-operatory-planuji-spustit-i-banky-csob-si- zaregistrovala-ochrannou-znamku

se naproti tomu soustředí spíše na úvěry pro firemní klientelu. Maximální výše poskytnutých úvěrů se potom zpravidla počítá podle základního kapitálu banky.³⁵

Na následujícím grafu je patrný celkový objem úvěrů v české republice. I přes krátkodobé zpomalení růstu v krizovém a post-krizovém období lze poznat, ţe velikost úvěrů neustále roste. K červenci 2013 měli Češi napůjčováno přes 2,4 biliónu Kč.“³⁶

Graf č.2 Velikost úvěrů v ČR (1993 – 2013)

zdroj: http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-uveru-v-ceske-republice-jak-se-vyviji- hypoteky-a-spotrebni-uvery-20753

V kaţdém úvěrovém obchodu jsou dva subjekty, na jedné straně věřitel, který peněţní prostředky půjčuje druhé straně, dluţníkovi. Hlavní podklad pro úvěrový obchod je uzavření smlouvy mezi věřitelem a dluţníkem. Na základě této smlouvy vzniká věřiteli pohledávka vůči dluţníkovi a dluţníkovi naopak závazek vůči věřiteli.³⁷

35 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006. str. 367

36 Viz internet: http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-uveru-v-ceske-republice-jak-se-vyviji-hypoteky-a- spotrebni-uvery-20753

37 SEKERKA, Bohuslav. Banky a bankovní produkty.

Povaţuji za potřebné však upozornit na zákon č. 89/2012 Sb. – Nový občanský zákoník, který v ustanoveních § 2395 aţ § 2400 zpracovává problematiku úvěru a pokud jde o pouţívání pojmů zavádí pro toho, kdo úvěr poskytuje slovo „úvěrující“ a pro druhou stranu, které je úvěr poskytován výraz „úvěrovaný“.

„Dvě pětiny Čechů vyuţívají nějakou formu půjčky. Z toho přes polovinu tvoří půjčky od bank a téměř tři pětiny jsou bezúčelové půjčky. Jeden z deseti Čechů si půjčuje na splácení svých dluhů z minulosti. Dále dvě třetiny Čechů uvádí, ţe je v současnosti běţné ţít na dluh a půjčovat si peníze.“³⁸

4.2.1 Hypoteční úvěry

Na vzestupu je také poskytování hypotečních úvěrů, zejména díky výraznému poklesu úrokových sazeb, jak lze vyčíst z grafu č. 3, od ledna roku 2009 do ledna roku 2015 nastal pokles hypotečních sazeb o téměř dvě třetiny. Tento trend podporovaný českou národní bankou napomáhá rozvoji ekonomiky, díky nízkým úrokům se české domácnosti nebojí zadluţit a investovat do bydlení. Tento trend rovněţ přihrává refinancovaní úvěrů, jelikoţ díky klesajícím sazbám klienti dosáhnou na niţší úrok.

Dělení hypotečních úvěrů má několik základních moţností rozdělení:

1 podle účelovosti – na účelové/neúčelové (americká hypotéka)

2 podle dokládání příjmů – hypotéka s dokládáním příjmů/bez dokládání příjmů

3 podle splácení – anuitní, progresivní, degresivní a hypotéky s odloţenou splátkou jistiny

4 podle typu úročení – úvěry s fixní sazbou/s takzvanou float sazbou

Pro účely této diplomové práce se budeme zabývat nejrozšířenější variantou hypotečního úvěru, a to sice účelovou hypotéku s dokládáním příjmů.

38 Viz internet: http://www.bankovnipoplatky.com/mbank-bude-nabizet-refinancovani-pujcek-27343

„Vývoj úrokových sazeb hypoték monitorujeme prostřednictvím cenových indexů GOFI, které na měsíční bázi mapují nabídkové úrokové sazby všech poskytovatelů hypoték na českém trhu. Hodnota titulního indexu GOFI 70 vyjadřující průměrnou úrokovou sazbu hypoték do 70 % zástavní hodnoty nemovitosti klesla v uplynulém měsíci z 2,72 % na 2,67%.

V porovnání se stejným obdobím loňského roku jsou nyní sazby o 0,4 procenta niţší, neboť loni touto dobou dosahoval index GOFI 70 hodnoty 3,06 %.“³⁹

Graf č. 3 Vývoj úrokových sazeb

zdroj: http://www.golemfinance.cz/cz/vyvoj-urokovych-sazeb

Sazby hypotečních úvěrů nedávno dosáhly svého minima. Velice nízkou sazbu nabízela například UniCredit Bank, noví i stávající klienti se u hypotéky mohli dostat aţ na 1,69% p.

a.⁴⁰ Mezi další společnosti s nízkými sazbami se zařadila i FIO banka nebo stavební spořitelna Wüstenrot.⁴¹

Současný vývoj je podporován také Českou národní bankou, která k tomuto účelu pouţívá jeden z nástrojů ovlivnění ekonomiky, takzvaný PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate)⁴².

39 Viz internet: http://byznys.ihned.cz/c1-62610970-sazby-hypotek-stale-miri-dolu

40 Viz internet: https://www.unicreditbank.cz/web/obcane/hypoteky/prevratna-hypoteka

41 Viz internet: https://www.wuestenrot.cz

42 Viz internet: http://business.center.cz/business/pojmy/p981-PRIBOR.aspx

Jedná se o úrokou sazbu, za kterou si banky navzájem poskytují finanční prostředky na českém mezibankovním trhu.

Graf č. 4 Meziroční vývoj PRIBORu 1995 – 2015

zdroj: http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/tabulka-2-urokove-sazby-financnich-trhu/pribor- 1m/

Dalším faktorem sniţování úrokových sazeb je i agresivní konkurence, která v českém bankovním sektoru funguje. Banky mezi sebou soupeří o nové zákazníky a navzájem si přetahují klienty, coţ vede mimo jiné i ke sniţování úroku z hypotečních úvěrů.

Zároveň banky začínají vnímat hypotéky jako nástroj náboru nových klientů. Navíc prostřednictvím hypotečního úvěru mohou klientům nabídnout i další produkty, např.

bankovní účet, ţivotní pojištění, pojištění nemovitosti a podobně. Na základě toho jsou banky ochotny v prvotní fázi obětovat část marţe na získání a „zaháčkování“ takového klienta.⁴³

„Z čistě statistického pohledu se uplynulý rok stal pro hypoteční banky dosud nejúspěšnějším v historii. Celkový objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů překonal hranici 150 miliard

43 Viz internet: http://byznys.ihned.cz/c1-62610970-sazby-hypotek-stale-miri-dolu

korun, a odsunul tak dosavadní rekord z roku 2007, kdy banky poskytly hypotéky za celkem 142 miliard.“⁴⁴

„Hypoteční bankovnictví má v našich krajích poměrně dlouhou historii. První hypoteční úvěry a s nimi související hypoteční zástavní listy se jako specificky druh finančních operací poprvé objevily jiţ v 18. století na území Slezska, odkud se později rozšířily do dalších zemí.

Velký význam mělo hypoteční bankovnictví především v době rozvoje zemědělství, obchodu i průmyslu v polovině 19. stol., kdy hypoteční úvěry představovaly dostupnou moţnost získání finančních prostředků.“⁴⁵

4.2.2. Hypoúvěry

„S novým překlenovacím úvěrem s akontací jiţ od 0 % cílové částky přišla nyní také Modrá Pyramida (dříve VSS KB). Nazvala jej Hypoúvěr, aby byl zdůrazněn jeho hlavní smysl, coţ je konkurovat hypotéce.“⁴⁶

Hypoúvěr byl vytvořen v reakci na rozvoj hypotečních úvěrů. Hypoúvěr v sobě kombinuje výhody úvěru ze stavebního spoření a hypotéky, je určený zejména ke koupi, výstavbě a rozsáhlejší rekonstrukci nemovitosti. Stejně jako u hypotečního úvěru je k jeho poskytnutí nutné zástavní právo, tj. zastavení nemovitosti jakoţto protihodnoty úvěru ve prospěch stavební spořitelny poskytující daný hypoúvěr.

Hypoúvěr funguje na principu kombinace stavebního spoření a hypotečního úvěru. Klient tedy získává nárok na poskytnutí peněţních prostředků i bez předchozího stavebního spoření, za podmínky, ţe současně s úvěrem zaloţí i stavební spoření, které je s hypoúvěrem provázáno. Celková platba klienta za hypoúvěr má tedy dvě části, část první, kterou klient odkládá na stavební spoření, a část druhou, kterou bance splácí úroky z hypoúvěru. Po dobu trvání hypoúvěru se jistina, (dluţná částka) nesniţuje, klient začne splácet dluh vůči bance

44 Viz internet: http://www.penize.cz/hypoteky/279711-rekord-ktery-klame-nove-hypoteky-za-150-miliard

45 Viz internet: http://www.partners.cz/cs/produkty/hypoteky/historie-hypotecnich-uveru/

46Viz internet: http://finance.idnes.cz/hypouver-by-mel-nahradit-hypoteky-d5z- /uver.aspx?c=A050316_013712_fi_osobni_jjj

aţ v momentě, kdy splní podmínky dané stavební spořitelnou pro poskytnutí řádného úvěru ze stavebního spoření a jeho hypoúvěr se přemění na úvěr řádný.

Hypoúvěr tedy slouţí k překlenutí doby mezi momentem, kdy klient potřebuje peněţní prostředky na koupi nemovitosti a momentem, kdy klient splňuje podmínky pro řádný úvěr ze stavebního spoření.

Díky vytvoření konceptu hypoúvěru tak získaly stavební spořitelny konkurenční výhodu vůči bankám, jelikoţ klient můţe mít peníze ihned, můţe získat úvěr aţ do 100% hodnoty pořizované nemovitosti a zároveň spolu s úvěrem můţe klient i spořit na stavebním spoření a získávat tak státní příspěvek.

V současné době mnoţství hypoúvěrů klesá, zejména kvůli niţším úrokovým sazbám u hypotečních úvěrů a sniţování státního příspěvku na stavební spoření zároveň se sniţováním úroku, připisovaného klientovi stavební spořitelny, který si střádá peněţní prostředky pomocí stavebního spoření. Zároveň také díky většinou relativně jednoduššímu procesu získání hypotéčního úvěru a také díky tomu ţe u hypotéky, na rozdíl od hypoúvěru klient splácí jistinu uţ od samého začátku. Avšak vzhledem k trendu sniţování maximální výše poskytovaných peněţních prostředků vůči hodnotě nemovitosti (tzn. sniţuje se část pořizovací ceny nemovitosti, kterou klient financuje hypotékou a zvyšuje se část, kterou musí financovat jinými způsoby, např. vlastními naspořenými prostředky), je moţné ţe se mnoţství hypoúvěrů nesníţí, dokonce lze očekávat i moţné zvýšení.

4.2.3 Spotřebitelské úvěry

„Zadluţování českých domácností se kaţdoročně zvyšuje, v posledních měsících začalo stoupat hlavně kvůli hypotékám. Celková zadluţenost se blíţí 1,26 bilionu korun⁴⁷. Vyplývá to z údajů České národní banky. Spotřební úvěry jsou přitom ty, o nichţ se v souvislosti se zadluţováním nejčastěji mluví s varovně zdviţeným ukazováčkem – dlouhodobě však tvoří

47 Údaje k srpnu 2013

maximálně pětinu celkového objemu úvěrů domácnostem. Většina Čechů je tak podle ekonomů zodpovědná a příliš se nezadluţuje.“⁴⁸

Neúčelový spotřebitelský úvěr je jedna z nejjednodušších a nejrychlejších forem jak získat potřebné finančí prostředky, které můţu klient pouţít v podstatě na cokoliv. V současné době se dá tento typ úvěřu u některých bank vyřídit i přes internet během 10 aţ 15 minut.

Spotřebitelský úvěr je tak jednoznačně nejrychleji vyřizovaný druh úvěru v ČR.

Narozdíl od hypotečních úvěrů jsou spotřebitelské úvěry několikanásobně draţší na úrocích, jednak kvůli jejich krátkodobému charakteru a jednak kvůli absenci zástavy, kterou u hypotečních úvěrů představují nemovitosti.

Graf č. 5 Vývoj úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů

zdroj: http://www.chytryhonza.cz/blog/financni-novinky-rady-a-tipy/vyvoj-a-trendy-v- oblasti-spotrebitelskych-uveru-v-ceske-republice/

Jak lze vyčíst z grafu č. 5, trend sniţování úrokových sazeb se spotřebitelských úvěrů nějak významněji nedotknul. Během roku průměrná sazba RPSN klesla za 17,16% na 16,2%, RPSN, neboli Roční Procentuální Sazba Nákladů, představuje celkové náklady, které klient

48 Viz internet: http://www.chytryhonza.cz/blog/financni-novinky-rady-a-tipy/vyvoj-a-trendy-v-oblasti- spotrebitelskych-uveru-v-ceske-republice/

skutečně zaplatí za spotřebitelský úvěr. Obvykle se jedná o úroky spolu se všemi poplatky, například za vedení úvěru.

4.2.4 Konsolidace úvěrů

Podstatou konsolidace úvěrů je sloučení několika stávajích úvěrů do jednoho, pomocí nového úvěru, kterým klient pouţije na jednorázové uhrazení všech jeho stávajících dluhů. Výhodou konsolidace je zjednodušení a zpřehlednění splátek, často i úspora, buďto na poplatcích nebo na úrokové sazbě. Konsolidace půjček je často pouţíváná lidmi v nouzi, kdy se, díky prodlouţení doby úvěru za cenu většího přeplacení, sníţí měsíční splátka.⁴⁹

Konsolidace úvěrů se dále pouţívá i na přizpůsobení parametrů úvěru, např. zvýšení/sníţení splátky, nebo na změnu výše úvěru. Zároveň se díky ní sniţují takzvané transakční náklady – poplatky za vedení několika úvěrů, poplatky za odchozí platby atp, jelikoţ následně klient platí jen jeden úvěr. ⁵⁰ Avšak ne vţdy je konsolidace úvěrů tou nejvýhodnější variantou.

Je třeba, aby si klienti dávali pozor zejména na sankční poplatky související s předčasným splacením původních úvěrů.

S konsolidací úvěrů jako první přišla GE Money bank, která ji také zpopularizovala, následně se začaly podobné nebo stejné produkty objevovat i u ostatních bank. Konsolidací se zabíjí dvě mouchy jednou ranou, jednak díky ní dluţník můţe vyuţít výše zmíněných výhod a dále tím banka často získá nového klienta. Konsolidace je tak jako tak dělaná pro menší a nízkonákladové banky, které staví svůj úspěch právě na přetahovaní klientů od velkých bank, kterým konkurují nízkými nebo nulovými poplatky.Tato strategie ale uţ pomalu přestává stačit, a tak se nízkonákladové banky zaměřují na nové formy, mezi které patří i konsolidace úvěrů.⁵¹

49 Viz internet: http://www.finance.cz/zpravy/finance/136568-konsolidace-pujcek-udelejte-si-poradek/

50 Viz internet: http://www.finance.cz/zpravy/finance/136568-konsolidace-pujcek-udelejte-si-poradek/

51 Viz internet: http://www.bankovnipoplatky.com/konsolidace-pujcek-se-muze-vyplatit-25026

4.2.5 P2P půjčky

P2P, neboli peer to peer, půjčky, představují variantů nebankovního úvěru, kdy sluţba přímo propojuje lidi. Tento způsob poskytování úvěrů přináší příleţitosti jednak pro lidi, kteří si chtějí peníze půjčit a jednak pro lidi, kteří přemýšlí o investici.

Koncept P2P půjček je zaloţený na online sluţbě a díky propojení obou stran napřímo tak většinou na obchodu vydělá jak věřitel, tak i dluţník. Samotná sluţba probíhá jednodušejí neţ v bance, zájemce o půjčku příjde na určený server, vyplní parametry, jako objem peněz a maximální úrok a následně začíná v podstatě online aukce půjčky. Vítězem se pak stává ten, kdo poskytne nejlepší podmínky (tedy hlavně nejniţší úrok).⁵²

Kouzlo P2P půjček navíc spočívá i v tom, ţe se na jednu půjčku obvykle sloţí více investorů, dochází tedy ke sniţování rizika investice. Potencionální investoři navíc mají k dispozici spoustu dat o ţadateli, jako například účel úvěru, měsíční příjem, údaje z minulosti jako třeba včasnost splátek a tak podobně.⁵³

„Malý český trh s on-line půjčkami napřímo (P2P nebo peer to peer lending)několikanásobně bobtná. O provozování těchto sluţeb se zajímá i několik velkých jmen z českého finančního trhu. Jen v tomto týdnu ohlásily svůj vznik dvě konkurenční platformy, které se zaměřují na půjčky menším a středním podnikům. Ještě letos by navíc měly začít fungovat minimálně další dvě firmy, které budou cílit na drobnou klientelu.“⁵⁴

„P2P půjčky mají za sebou úspěšný rok. Podle statistik serveru P2P-Banking.com dosáhl v červnu objem nových půjček na portálu Zopa 26,3 milionů eur (722 milionů Kč), coţ představuje meziroční nárůst o 50 procent. Ještě výraznější tempo růstu zaznamenávají v zámoří.“⁵⁵

52 Viz internet: http://ekonomika.idnes.cz/p2p-lending-se-naplno-rozjizdi-v-cesku-d8u- /ekonomika.aspx?c=A150210_2138278_ekonomika_rny

53 Viz internet: http://www.lupa.cz/clanky/p2p-pujcky-proc-se-zadluzit-bance-kdyz-vam-muze-pujcit-dav/

54 Viz internet: http://ekonomika.idnes.cz/p2p-lending-se-naplno-rozjizdi-v-cesku-d8u- /ekonomika.aspx?c=A150210_2138278_ekonomika_rny

55 Viz internet: http://www.lupa.cz/clanky/p2p-pujcky-proc-se-zadluzit-bance-kdyz-vam-muze-pujcit-dav/

Některé banky jiţ pochopily potenciál P2P půjček a nebezpečí, v podobě konkurence vůči bankovním úvěrům, které jim od nich hrozí. Toto vedlo ke vzniku spolupráce mezi zprostředkovateli P2P půjček a běţných bank. Výměnou za doporučování P2P půjček pro malé podniky bankami, bude zase zprostředkovatel nabízet svým klientům bankovní sluţby dané banky. Kromě bank se ale o zprostředkovatele P2P půjček začínají zajímat také investoři, kteří v P2P půjčkách vidí potenciál k rozvoji.⁵⁶

4.3 Úroky a trendy jejich vývoje

Vývoj úrokových sazeb je z velké části ovlivněný PRIBORem (uţ byl zmíněn v kapitole Hypoteční úvěry), který představuje sazbu, za kterou probíhají peněţní obchody mezi bankami. Je to nástroj České národní banky, která s ním pomáhá ovlivňovat ekonomiku.

Zjednodušeně řečeno, v momentě, kdy je hodnota PRIBORu nízká, jsou nízké i sazby úvěrů a zároveň je nízké zhodnocení na běţných a spořících účtech. Tímto způsobem se snaţí banka motivovat obyvatelstvo k utrácení peněz, coţ vede k rozvoji ekonomiky, tvorbě nových pracovních míst a dalším pozitivním efektům. Naproti tomu při zvyšování hodnoty PRIBORu pak nastává situace, kdy se obyvatelstvo zaměřuje na šetření peněz a tvorbu rezerv. V této situaci se vývoj ekonomiky zpomaluje, ale na druhou stranu nabírá na stabilitě.

Graf č 6 Prognóza úrokových sazeb

zdroj: https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/

56 Viz internet: http://www.lupa.cz/clanky/p2p-pujcky-proc-se-zadluzit-bance-kdyz-vam-muze-pujcit-dav/

„Vějířový graf zachycuje nejistotu budoucího vývoje úrokových sazeb. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %.“⁵⁷

Momentálně jsou úrokové sazby, zejména u hypotečních úvěrů na svém historickém minimu, nicméně začíná se objevovat stagnace, coţ můţe značit změnu trendu, a sice opětovný růst úroků.

4.4 Vklady

Jednou z dalších základních činností bank je přijímání vkladů. Právě klientské vklady představují zdroje bank a jedná se o závazek banky vůči klientovi, vztah mezi bankou a jejím zákazníkem je tu tedy obrácený oproti úvěrům. Klient dostává z vloţených vkladů od banky úroky. Banka s penězi dále disponuje a pouţívá je např. k poskytování úvěrů.

Vzhledem ke konzervativnosti a dost moţná i nedostatečné finanční gramotnosti zůstává většina klientských vkladů uloţených na běţných účtech, kde peníze díky inflaci a nízké úrokové sazbě, kterou banka vyplácí klientům, ztrácí na hodnotě.

Jak jde vidět na následujícím grafu, od roku 1993 se klientské vklady zvyšují. K únoru 2011 byla hodnota vkladů necelých 2,949 bilionu Kč.⁵⁸

57 https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/

58 Viz internet: http://www.bankovnipoplatky.com/vklady-v-ceskem-bankovnim-sektoru-vetsinu-z-nich-hledejte- na-beznych-uctech-17091.html