FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
Obor: Mezinárodní obchod
P ř ímé investice Č R do zahrani č í
(bakalářská práce)
Autor: Petra Neničková
Vedoucí práce: Ing. Josef Taušer, Ph.D.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne 14. 5. 2006
podpis
Poděkování:
Mé poděkování patří panu Ing. Josefu Taušerovi, Ph.D. za jeho odbornou spolupráci a ochotu při vypracovávání mé bakalářské práce
Úvod ... - 1 -
1. Základní pojmy... - 2 -
1.1. Přímá zahraniční investice... - 2 -
1.2. Součásti přímé zahraniční investice ... - 3 -
1.3. Typy přímých zahraničních investic... - 4 -
1.4. Měření přímých zahraničních investic ... - 4 -
2. Přímé investice ČR do zahraničí ... - 6 -
2.1. Odvětvová struktura přímých investic ČR do zahraničí... - 6 -
2.1.1. Služby ... - 7 -
2.1.2. Zemědělství, lesnictví, rybolov a zpracovatelský průmysl... - 8 -
2.2. Teritoriální struktura přímých investic ČR do zahraničí ... - 10 -
2.2.1. Investice do zemí Evropské unie a EFTA ... - 11 -
2.2.2. Investice do ostatních evropských zemí ... - 13 -
2.2.3. Investice do asijských zemí ... - 15 -
2.2.4. Investice do amerických zemí ... - 17 -
2.3. Role přímých investic do zahraničí v české ekonomice... - 18 -
3. Zázemí ze strany státu pro investující firmy ... - 23 -
3.1. Koncepce proexportní politiky pro období 2003 - 2006 ... - 23 -
3.2. Exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010 ... - 24 -
3.2.1. Vize, cíle a projekty... - 24 -
3.2.2. Zainteresované instituce ... - 25 -
3.2.3. Financování Strategie ... - 27 -
4. Případová studie: Skupina ČEZ... - 29 -
4.1. Základní údaje o společnosti ... - 29 -
4.1.1. Struktura společnosti ... - 29 -
4.1.2. Předmět činnosti ... - 29 -
4.1.3. Vlastnická struktura... - 29 -
4.2. Vize a cíle Skupiny ČEZ ... - 30 -
4.3. Zahraniční expanze... - 30 -
4.4. Vliv zahraniční expanze na konkurenceschopnost podniku... - 34 -
Závěr... - 36 -
Úvod
Při výběru tématu pro svou bakalářskou práci jsem se nechala inspirovat několika odbornými články, které se v poslední době objevily v tisku a které poukazovaly na rostoucí zájem českých podniků o investování a expanzi do zahraničí.
Po celé období transformace České republiky se odborná veřejnost věnovala hlavně trendům v přílivu přímých investic do naší země, jejich dopadům na českou ekonomiku z makroekonomického i mikroekonomického hlediska a na vypracovávání investičních pobídek, které by tento příliv podpořily. Postupem času, kdy se rozvinula soukromá sféra podnikání a tuzemské firmy relativně získaly vlastní konkurenceschopnost, je tedy přirozené, že pro udržení svého postavení v rychle se globalizujícím světě i ony začaly projevovat zájem o přímé investice do zahraničí. Na základě toho jsem tedy shledala myšlenku zpracovat toto téma jako velmi zajímavou.
Ve své práci nejprve uvádím krátký teoretický úvod k problematice, tj. základní definice pro přímou investici, její strukturu, typy, formy podnikatelských subjektů zakládaných tuzemskými společnostmi v zahraničí a měření a způsob zaznamenávání přímých investic pro zpracování na makroekonomické úrovni. To vše v souladu se standardy OECD, UNCTAD, Evropské centrální banky a českým právem.
Druhou část zaměřuji na samotnou analýzu odlivu přímých investic z ČR do zahraničí jak v odvětvové struktuře, tak ve struktuře teritoriální, pro nastínění vývoje tohoto trendu za posledních 6 let. V ní rovněž zhodnotím roli přímých investic do zahraničí v české ekonomice jako takové a jejich dopad na ni. Třetí část, která je spíše popisného rázu, se soustředí na zázemí, jaké tuzemským podnikům investujícím v zahraničí poskytuje stát.
Poslední, čtvrtá část, je věnována případové studii o společnosti Skupina ČEZ. Tu jsem si vybrala jako praktickou ukázku takovéto expanze českého podniku do zahraničí, na níž se trendy posledních let projevují.
Cílem mé práce je tedy obecné zhodnocení celkové situace v přímém investování českých podniků do zahraničí.
1. Základní pojmy
1.1. P ř ímá zahrani č ní investice
Definice přímé zahraniční investice včetně dalších pojmů, které se jí bezprostředně dotýkají, stanovuje OECD1. Ta byla vytvořena za účelem zajištění jasné orientace ve statistických záznamech pro jednotlivé země a pro sjednocení dat při analýzách přímých zahraničních investic a mezinárodním srovnávání. Její znění včetně definic příslušných pojmů je následující:
„Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné, než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“
Přímý zahraniční investor je dále definován jako „fyzická nebo právnická osoba zapsaná i nezapsaná v obchodním rejstříku, stát nebo skupina fyzických osob nebo právnických osob zapsaných i nezapsaných v obchodním rejstříku, jejíž přímá investice operuje v zemi jiné než v zemi nebo zemích, kde je sídlo přímého zahraničního investora nebo investorů“.
Podnik přímé zahraniční investice je „podnik zapsaný nebo nezapsaný v obchodním rejstříku, v němž zahraniční investor vlastní 10 a více procent akcií (podílu) nebo hlasovacích práv u zapsaného podniku nebo ekvivalent u nezapsaného podniku“.
Standardy OECD pak dále specifikují druhy podniků přímých investic, které jsou přímo nebo nepřímo vlastněné přímým investorem, a to:
• Dceřiná společnost – investor nerezident vlastní více než 50 % podniku
• Přidružená společnost – investor nerezident vlastní 10 – 50 % podniku
• Pobočka – investor nerezident vlastní 100% podniku
1 [OECD]
Jak uvádí Janatka2, typy subjektů zakládaných českými firmami v zahraničí jsou pak právně upraveny a v souladu s českým právem má tuzemský podnik možnost založit v zahraničí:
• Provozovnu, která nemá vlastní právní ani účetní subjektivitu (není tedy výdělečně činná) a je plně součástí českého subjektu. Vhodná je pro mapování místního trhu, jednání s obchodními partnery, informační centrum apod.,
• Odštěpný závod, který nemá vlastní právní subjektivitu, ale účetní ano (může být tedy výdělečněčinný). Vhodný je pro drobnou výrobu, opravy či úpravy apod.,
• Dceřinou společnost, která je zcela plnohodnotným právním i daňovým
podnikatelským subjektem v zemi usazení. Vhodná je pro provozování samostatné podnikatelské činnosti.
V praxi se můžeme dále setkat s dalšími různými označeními aktivit podniků v zahraničí, např. majetková účast nebo afilace, tyto však ve své podstatě odpovídají dceřiné firmě. Pojem dceřiná firma jako takový se vžil jako označení pro všechny subjekty v zahraničí založené tuzemskou firmou. Toto rozlišení má tedy čistě informativní charakter pro upřesnění.
1.2. Sou č ásti p ř ímé zahrani č ní investice
Přímá investice se skládá z více částí než jen podíl na základním kapitálu společnosti. Patří do ní také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. Definice těchto složek uvádí Mezinárodní měnový fond3:
„Základní kapitál zahrnuje základní kapitál v pobočkách, všechny podíly v dceřiných a přidružených společnostech a další hmotné kapitálové účasti.“
Za reinvestovaný zisk se považuje „podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend.“
A nakonec ostatní kapitál „zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi,
2 [JANATKA]
3 [IMFBOP]
pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích.
1.3. Typy p ř ímých zahrani č ních investic
Jak vyplývá ze studie UNCTAD4, firmy mají dvě možnosti, jak kapitálově vstoupit na zahraniční trh a to investicí na zelené louce (greenfield investment), kdy jde o založení úplně nového zařízení, nebo druhým způsobem, což jsou fúze a akvizice (dále M&A, z anglického mergers and aquisitions). V druhém případě vznikne nová firma buď spojením dvou společností (každá se sídlem v jiné zemi) nebo převzetím zahraniční společnosti podnikem se sídlem v domácí ekonomice, přičemž převzatá firma se stane tzv. zahraniční afilací mateřské firmy.
1.4. M ěř ení p ř ímých zahrani č ních investic
Přímé zahraniční investice se promítají jak do platební bilance, tak do investiční pozice dané země. Definice platební bilance i investiční pozice opět vychází ze standardů Mezinárodního měnového fondu5:
„Platební bilance systematicky zachycuje ekonomické transakce domácí ekonomiky se zahraničím za určité časové období.“ V ní se přímé investice projevují jednak ve finančním účtu a jednak v bilanci výnosů v běžném účtu. Finanční účet zaznamenává investiční toky mezi danou zemí a zahraničím, tj. přímé, portfoliové a ostatní investice a finanční deriváty.
Zde tedy pracuji s položkou přímé investice. Bilance výnosů zaznamenává výnosy a náklady z náhrad zaměstnancům a investičních aktivit, tj. příjmy a výdaje z přímých, portfoliových a ostatních investic. V tomto případě pak pracuji s položkou příjmy z přímých investic.
„Investiční pozice je statistický přehled (zpravidla k poslednímu dni daného roku) o celkové hodnotě a skladbě pohledávek dané ekonomiky vůči zahraničí a jejích závazků vůči zahraničí.“ Jinak řečeno, jde o přehled aktiv a pasiv všech subjektů dané ekonomiky, jak vládních, tak nevládních, ve vztahu k zahraničí. Zde pracuji s položkou přímé investice
4 [UNCTAD00]
5 [IMFBOP]
v zahraničí v aktivech investiční pozice, což odpovídá stavům přímých investic do zahraničí k poslednímu dni daného roku.
Logicky by tedy měly meziroční rozdíly ve stavech přímých investic odpovídat tokům přímých investic za dané období, což však dodrženo není. Tyto drobné odlišnosti jsou způsobeny rozdíly ve statistickém vykazování (např. různý způsob oceňování položek platební bilance a položek investiční pozice).
UNCTAD vysvětluje rozdíl mezi stavy6 a toky7 přímých zahraničních investic takto:
Stav přímých zahraničních investic je hodnota podílu mateřské společnosti na kapitálu a rezervách jejích dceřiných nebo přidružených podniků, plus čistá zadluženost dceřiných nebo přidružených podniků vůči mateřské firmě, nebo hodnota stálých aktiv, oběžných aktiv a investic v pobočce, bez nesplacené částky mateřskou společností a bez závazků pobočky vůči třetím stranám.
Toky přímých zahraničních investic se skládají z čistých prodejů akcií a půjček dceřiných nebo přidružených podniků jejich mateřské firmě, plus podíl mateřské firmy na reinvestovaném zisku afilací, plus všechny čisté mezipodnikové půjčky poskytnuté mateřskou firmou, nebo z růstu reinvestovaných zisků v pobočkách mateřské firmy, plus nárůst základního jmění pobočky obdrženého mateřskou společností.
6 [UNCTAD1]
7 [UNCTAD2]
2. P ř ímé investice Č R do zahrani č í
Přestože je Česká republika stále ještě velkým příjemcem přímých zahraničních investic, v posledních 5 letech (tj. od roku 2000) jak naše platební bilance, tak investiční pozice zaznamenala celkem podstatný nárůst přímých investic do zahraničí. Pro ilustraci uvádím data v grafu:
Graf 1: Stavy a toky přímých investic ČR do zahraničí za období 2000-2005
27 899,3
41 176,1 44 397,1
58 581,5
84 087,3
104 235,0
20 500,1 26 067,3
5 815,7 6 759,3 6 289,2
1 653,7 0,0
20 000,0 40 000,0 60 000,0 80 000,0 100 000,0 120 000,0
2000 2001 2002 2003 2004 2005
Rok
Mil. CZK
stavy toky
Zdroj:[ČNBPZI], vlastní úpravy
Jak je z grafu patrné, do roku 2003 se toky i stavy přímých investic zvyšovaly pozvolným tempem. V posledních dvou letech ale došlo k náhlé expanzi, která znamenala až čtyřnásobný nárůst odlivu přímých investic do zahraničí, při téměř dvojnásobném zvýšení stavu.
Tyto data jsou však velmi obecného rázu. Zahrnují v sobě všechny tři složky přímých investic a neukazují odvětvovou a teritoriální strukturu toků a stavů. Proto si myslím, že je velmi zajímavé zjistit bližší informace o nich a pokusit se zjistit jejich důvody.
2.1. Odv ě tvová struktura p ř ímých investic Č R do zahrani č í
Odvětvová struktura přímých investic za období let 2000 – 2005 je zachycena v následujícím grafu, který uvádí odvětví dle členění OKEČ:
Graf 2: Stavy přímých investic ČR do zahraničí v období 2000-2004
0,0 5000,0 10000,0 15000,0 20000,0 25000,0 30000,0 35000,0 40000,0
2000 2001 2002 2003 2004
Rok
Mil. CZK
Zemědělství, lesnictví, dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Elektřina, plyn, voda Stavebnictví
Finanční zprostředkování Ostatní služby
Zdroj:[ČNBPZI], vlastní úpravy
Jak je zřejmé z grafu, nejvíce investic bylo umístěno do služeb, z nichž zejména pak do finančního zprostředkování. Dále pak do zpracovatelského průmyslu, přičemž ostatní sektory kolísají. Ve službách (včetně finančního zprostředkování) tedy vlastní české podniky aktiva v hodnotě 63 763,8 mil. CZK a ve zpracovatelském průmyslu 10 442,7 mil CZK8. I Česká republika tedy následuje celosvětový trend zvyšování podílu služeb na tocích přímých zahraničních investic9.
2.1.1. Služby
Při detailnějším pohledu na služby zjistíme, že vedoucí úlohu má sektor finančního zprostředkování a za ním následuje obchod a opravy a nemovitosti a služby podnikům. Od roku 2004 se navíc mezi přední místa dostalo také odvětví elektřina, plyn a voda. Stav aktiv českých subjektů v zahraničí ve finančním zprostředkování činil k 31.12.2004 34 050,4 mil. CZK, v obchodu a opravách 16 085,3 mil. CZK, v nemovitostech a službách podnikům 11 056,1 mil. CZK a v elektřině, plynu a vodě 7 057,5 mil. CZK. U poslední hodnoty jde však o údaj za rok 2004 a v roce 2005 proběhly významné investice. Hodnota aktiv k poslednímu dni loňského roku bude tedy jistě ještě větší10.
Pro porovnání struktury investic přikládám několik grafů jednotlivých vybraných odvětví služeb. Toky investic do finančního zprostředkování se soustředily v posledních třech letech
8 [ČNB04]
9 [UNCTAD04]
10 [ČNB04]
do reinvestovaného zisku a postupně klesají. Obchod a opravy kolísají ve všech položkách a nemovitosti a služby pro podniky pozvolna vzrůstají v investicích do základního kapitálu. Bez povšimnutí nemůže zůstat vývoj u položky elektřina, voda a plyn. Náhlý vzrůst základního kapitálu byl jistě způsoben zahraniční expanzí Skupiny ČEZ, které se dále věnuji v rozboru teritoriální struktury a případové studii.
Graf 3: Struktura toků přímých investic do vybraných odvětví služeb Finanční zprostředkování Obchod a opravy
-1 000,0 0,0 1 000,0 2 000,0 3 000,0 4 000,0 5 000,0 6 000,0 7 000,0
2002 2003 2004 2005
-2 000,0
-1 500,0 -1 000,0 -500,0 0,0 500,0 1 000,0 1 500,0 2 000,0
2002 2003 2004 2005
Nemovitosti a služby pro podniky Elektřina, voda, plyn
-3 000,0 -2 000,0 -1 000,0 0,0 1 000,0 2 000,0 3 000,0 4 000,0 5 000,0
2002 2003 2004 2005
-2 000,0
0,0 2 000,0 4 000,0 6 000,0 8 000,0 10 000,0 12 000,0
2002 2003 2004 2005
■
základní kapitál■
reinvestovaný zisk■
ostatní kapitálZdroj:[ČNBPZI], vlastní úpravy
2.1.2. Zem ě d ě lství, lesnictví, rybolov a zpracovatelský pr ů mysl
Do zpracovatelského průmyslu plynulo podstatně méně investic, než do služeb, ale i tak stojí za zmínku. Vedoucí postavení, co do stavu aktiv, má zde výroba chemických výrobků, následována výrobou ostatních nekovových minerálních výrobků, dobýváním nerostů a výrobou potravin a nápojů, zpracováním tabáku. Co se týče hodnoty českých aktiv v zahraničí, chemickým výrobkům náleží 3 520,1 mil. CZK, nekovovým minerálním
výrobkům 1 745,0 mil. CZK, dobývání nerostů 1 546,8 mil. CZK a potravinám, nápojům a tabákovým výrobkům 1 395,2 mil. CZK11.
Struktura toků je pak podobně rozrůzněna jako u služeb. Těchto do základního kapitálu bylo poměrně málo, snad jen u dobývání nerostů zaznamenal větší nárůst rok 2003. U ostatních položek převažují opět toky v reinvestovaném zisku, popřípadě v ostatních investicích. Pro ilustraci uvádím rovněž tabulku s grafy, kde je struktura u těchto vybraných čtyř položek zobrazena:
Graf 4: Struktura toků přímých investic do vybraných odvětví primárního a sekundárního sektoru Výroba chemických výrobků Výroba ostatních nekovových min. výrobků
-1 000,0 -500,0 0,0 500,0 1 000,0 1 500,0
2002 2003 2004 2005
-4 000,0 -2 000,0 0,0 2 000,0 4 000,0
2002 2003 2004 2005
Dobývání nerostů Výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků
-500,0
0,0 500,0 1 000,0 1 500,0
2002 2003 2004 2005
-1 000,0 -500,0 0,0 500,0 1 000,0
2002 2003 2004 2005
■
základní kapitál■
reinvestovaný zisk■
ostatní kapitál Zdroj:[ČNBPZI], vlastní úpravyOdvětvová struktura tedy vypovídá o rostoucím trendu v investicích do služeb, respektive do nemovitostí a poradenství a hlavně do energetiky. Finančnímu zprostředkování sice patří prvenství v hodnotě aktiv, ale toky do tohoto odvětví se spíše zpomalují. Stejně tak dobývání nerostů. Ostatní toky v odvětvové struktuře nevykazují jednosměrné trendy, proto si myslím, že pro analýzu přímých investic ČR do zahraničí buje jistě zajímavější jejich teritoriální struktura.
Pro úplnost uvádím graf procentuálních podílů jednotlivých odvětví:
11 [ČNB04]
Graf 5: Procentuální podíl jednotlivých odvětví na stavech přímých investic k 31.12.2004
2% 12%
8%
2%
37%
39%
Zemědělství, lesnictví, dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Elektřina, plyn, voda Stavebnictví
Finanční zprostředkování Ostatní služby
Zdroj: [ČNB04], vlastní úpravy
2.2. Teritoriální struktura p ř ímých investic Č R do zahrani č í
Teritoriální struktura přímých investic prošla za poslední roky zajímavým vývojem.
Následující grafy ilustrují základní teritoriální strukturu stavů přímých investic za časové období 2000 – 200412.
Graf 6: Stavy přímých investic ČR do zahraničí za období 2000 – 2004
0,0 5 000,0 10 000,0 15 000,0 20 000,0 25 000,0 30 000,0 35 000,0
2000 2001 2002 2003 2004
Rok
Mil CZK
EU15+EFTA EU10
Ostatní evropské země Amerika
Asie Afrika
Zdroj:[ČNBPZI], vlastní úpravy
Z grafu stavů přímých investic vidíme, že nejvíce aktiv Česká republika vlastní v nových členských zemích Evropské unie. K 31.12.2004 to bylo 33 075,7 milionů CZK, což je 39,3 % celkových přímých investic. Oproti roku 2000 v této oblasti narostly aktiva o 20 590,5 mil.
CZK, takže se více než zdvojnásobily při kontinuálním růstu. Aktiva českých subjektů ve
„starých“ zemích EU15 společně se zeměmi EFTA činily ke konci roku 2004 26 782,4 mil.
CZK, což tvoří 31,9 % celkových aktiv. Jejich nárůst oproti roku 2000 je srovnatelný se zeměmi EU10.
12 Pro lepší orientaci a přehlednost jsem upravila data tak, aby v případě Evropské unie zahrnovala vždy zvlášť nové členské země, tedy EU10 a „staré“ země EU15 společně se zeměmi EFTA.
Celkem zajímavý je ale vývoj u položky ostatních evropských zemích (tzn. zemí, které nejsou členy EU). V roce 2004 zaznamenala aktiva přibližně osminásobný nárůst z 871,6 mil CZK na 12 010,3 mil. CZK.
U ostatních teritorií již není zřetelný takový růst jako u evropských zemí. Aktiva českých subjektů na americkém kontinentě kolísaly, stejně jako na asijském a nedosahovaly významných hodnot, snad kromě roku 2001 a 2004 u Asie. Africký kontinent hraje ve struktuře investic jen marginální roli, aktiva dosáhly v roce 2004 pouze 4,4 mil. CZK, což je méně než jedno procento13.
Následující podkapitoly se soustředí na detailnější rozbor teritoriální struktury přímých investic, přičemž jsem svět rozdělila na 4 oblasti (bez Afriky, kam je odliv investic nevýznamný), z nichž jsem vždy vybrala prvních několik zemí, do nichž je odliv našich investic největší.
2.2.1. Investice do zemí Evropské unie a EFTA
V rámci Evropské unie a EFTA jsou našimi největšími příjemci přímých investic země, které se v roce 2004 staly novými členskými zeměmi. Největším příjemcem je náš tradiční obchodní partner Slovensko, poté následuje Kypr, Slovinsko, Polsko a Maďarsko.. Celkový stav přímých investic ČR k poslednímu dni roku 2004 na Slovensku činil 18 679,0 mil. CZK, z čehož 80,7 % je tvořeno aktivy v základním kapitálu. Podle vývoje toků14. za rok 2005 lze předpokládat, že aktiva v základním kapitálu stále porostou, na rozdíl např. od Kypru, kde se sice aktiva v základním kapitálu podílí 85,6 % na celkovém stavu 9 574,9 mil. CZK, ale za rok 2005 narostly jen v reinvestovaném zisku Ze zemí EU15+EFTA jsou oblastmi zájmu hlavně Nizozemí, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Velká Británie a Švýcarsko. Strukturu stavů aktiv českých subjektů celé oblasti ukazuje následující graf:
13 [ČNB04], [ČNB00]
14 [ČNB05TT]
Graf 7: Stav přímých investic v zemích EU25+EFTA k 31.12.2004
0,0 2 000,0 4 000,0 6 000,0 8 000,0 10 000,0 12 000,0 14 000,0 16 000,0 18 000,0 20 000,0
Mil. CZK
Nizozemí Lichtenštejnsko
Lucembursko Velká Británie
Švýcarsko Slovensko
Kypr Slovinsko
Polsko Maďarsko
Rok
Ostatní kapitál Reinvestovaný zisk Základní kapitál
Zdroj:[ČNB04TS], vlastní úpravy
V případě zemí EU15+EFTA se struktura aktiv poměrně různí. Navíc je však třeba také brát v úvahu to, že některé tyto destinace jsou značnými příjemci z důvodu jejich využití jako offshore center pro zakládání průmyslových i finančních holdingových společností. Tyto země mívají značně výhodnější daňové podmínky, oproti zemím z nichž investice pochází, tudíž se podnikům vyplácí zde zřizovat své pobočky. Jde především o země jako Belgie, Lucembursko, Nizozemí, Kypr. V tomto případě se domnívám, že se jedná skutečně pouze o investici díky výhodným daňovým podmínkám15.
V ostatních zemí EU15+EFTA, které se nepovažují za daňové ráje, šlo tedy vzhledem k finanční náročnosti založení a provozu firmy a delší návratnosti investice spíše o zakládání poboček pro obchodní zastoupení, nebo reprezentačních kanceláří16, což napomáhá posílit alespoň exportní pozici země v zahraničí. Z akvizic zde uskutečněných mohu uvést celkem zajímavý případ společnosti G.Benedikt Karlovy Vary (výrova hotelového porcelánu) ve Švýcarsku, která zde získala firmu Porzellan Lagenthal AG a tímto šlo o první českou akvizici na tomto území od konce druhé světové války17.
Oproti tomu u zemí EU10 vidíme největší podíl aktiv v základním kapitálu. Zde firmy jednak zakládaly pobočky, ale provedly také akvizice nebo přímo investice na zelené louce.
15 [LN], [ICS]
16 [STIGB], [STIAU]
17 [HN2], [STICH]
Na Slovensko, přiteklo za loňský rok 2005 1 406,5 mil. CZK18, což nás řadí na přední místa mezi největší investory. Nejvíce aktiv je přitom umístěno v základním kapitálu zahraničních firem, což znamená, že české subjekty buď zakládaly společnosti, nebo zvyšovaly, popř. nakupovaly své podíly na slovenských firmách. Tímto sledovaly obvyklé cíle, tedy rozšíření trhu (např. Primalex, výroba nátěrových hmot) nebo synergický efekt a posílení pozice na trhu (např. Zentiva, výroba léčiv nebo Agrofert, obchod chemickými a zemědělsko- potravinářskými výrobky)19. Podle zaměření investujících firem jde tedy o investice zejména do chemického průmyslu.
Z významných investic do Polska a Maďarska bych pak uvedla společnosti Kofola (výroba nealkoholických nápojů) nebo Skupina ČEZ. Tyto oblasti jsou pro ně klíčovými trhy, takže je přirozené, že se firmy snaží rozšiřovat své kapacity a posilovat pozice na trhu. V Polsku jde i o investice na zelené louce v případě Kofoly, která zde postavila výrobní závod20.
2.2.2. Investice do ostatních evropských zemí
Ostatní evropské země jsou ty, které nejsou členy EU25 nebo EFTA, tzn. země bývalého Sovětského svazu a země jihovýchodní Evropy. Pro znázornění situace uvádím graf toků investic, kde již byly zachyceny významné pohyby v roce 2005.
Graf 8: Tok přímých investic v zemích mimo EU25+EFTA v období 2000 – 2005
-2 000,0 0,0 2 000,0 4 000,0 6 000,0 8 000,0 10 000,0 12 000,0
2000 2001 2002 2003 2004 2005
Rok
Mil CZK Bulharsko
Rumunsko Rusko Ukrajina
Zdroj:[ČNBPZI], vlastní úpravy
18 [ČNB05TT]
19 [HN3], [ZENTIVA1], [STISK]
20 [KOFOLA], [ČEZ1], [STIPL], [STIHU]
Jak je vidět z grafu, od roku 2003 toky investic narostly hlavně do Rumunska a Bulharska. Za tímto boomem investic do těchto zemí stojí Skupina ČEZ, které se věnuji ve své případové studii, a také firma Energo-Pro. Obě z oblasti energetického průmyslu, který se jeví nejen v těchto dvou zemích velice perspektivní. Tamní ekonomiky procházejí vlnou privatizace a s ohledem na vzrůstající zájem o ekologii také roste potřeba modernizace starých výrobních zařízení. Skupina ČEZ uspěla v tendrech na privatizaci několika výrobních energetických zařízení i distribučních společností a Energo-Pro odkoupilo několik vodních elektráren a přívodních kanálů. Objemem svých investic dokonce posunuly Českou republiku do první desítky největších investorů21. Na trh Rumunska zamířila také společnost Zentiva, která zde koupila přední generickou společnost Sicomed, což pro ni znamená rovněž výrazné rozšíření trhu22.
V zemích bývalého Sovětského svazu je pak mnoho příležitostí pro strojírenství a hlavně pro automobilový průmysl. Důkazem může být jistě jedna z největších českých investic společnosti Škoda Holding, a.s., která se svým 50% podílem stala spoluvlastníkem ruského výrobního podniku Siebelelektroprivod. Z dalších podniků, které mířily do Ruska mohu uvést firmu ČZ-Turbo-Gaz (výroba turbodmychadel), Brisk (výroba zapalovacích svíček) nebo Ligum (výroba pogumovaných válců), která vlastní výrobní závod i na Ukrajině. Bělorusko rovněž nezůstává pozadu. Před rokem zde firma Fortex-AGS postavila závod na výrobu čistíren odpadních vod23.
Z uvedeného je patrné, že země východní Evropy jsou poměrně atraktivní pro české expandující podniky. Roli zde hraje mnoho faktorů, které zakládají dobré podmínky pro spolupráci. Jednak je to velikost trhů, kterými tyto země disponují. Ruský nenasycený automobilový trh nabízí mnoho možností, stejně jako rozsáhlá infrastruktura, kterou je potřeba vybudovat při velikosti této země. Dále Bulharsko a Rumunsko přispělo svým zákaznickým potenciálem k významnému zlepšení postavení Skupiny ČEZ. České firmy zde figurují jako solidní obchodní partneři s vyváženým poměrem ceny a kvality, která je na rozdíl od cen srovnatelná s úrovní západní Evropy.
21 [ČEZ1], [MFDNES]
22 [ZENTIVA2],
23 [EKONOM1], [EKONOM2], [LIGUM], [ŠKODA], [TURBO]
Dřívější tradice obchodních vazeb a dobrá pověst českých podniků přispívají k pozitivnímu přijetí ze strany přijímajících ekonomik a nevelká jazyková bariéra a relativní blízkost kultur usnadňují obchodní jednání. České subjekty mohou také využít zkušeností s restrukturalizací při vlastním přechodu ekonomiky na tržní systém, čehož si také tyto země cení.
Přitažlivá je také stále ještě nižší cena pracovní síly v přijímající ekonomice, přičemž země mohou nabídnout vysoce kvalifikované odborníky, výborně jazykově vybavená se znalostí informačních technologií. V Bělorusku má toto dokonce tak trochu historický základ, jelikož za dob Sovětského svazu zde byl soustředěn zbrojní průmysl, který vysokou kvalifikaci, preciznost a disciplinovanost vyžaduje. Rumunsku a Bulharsku zase nahrává blížící se vstup do Evropské unie. Pro českou ekonomiku jako celek je také vhodné začít se orientovat nejen exportem, ale i investicemi na jiné trhy, než jen Evropské unie a takto se zbavit poměrné závislosti na něm. Tuto možnost právě země východní Evropy nabízejí24.
Přes všechny výhody, které jsem zde uvedla, tyto země stále patří mezi rizikové destinace pro umisťování investic. Jednak jde o propojení politiky s obchodem v případě bývalého Sovětského svazu, dále pak vysoká korupce a byrokratické překážky. Proto se podniky například v Rusku uchylují kromě akvizic i k zakládání méně rizikových společných podniků25.
2.2.3. Investice do asijských zemí
Do Asie proudí od nás také určité množství investic. Následující graf ukazuje množství toků za posledních 6 let do vybraných destinací, jako je Hongkong, Čína a Indie. Ty byly největšími příjemci českých investic v této oblasti.
24 [EKONOM3], [PROFIT1], [PROFIT2]
25 [STIBG], [STIRU], [STIRO], [STIUA], [STIBR]
Graf 9: Vývoj toků přímých investic do Asie za roky 2000 – 2005
-1 000 -750 -500 -250 0 250 500 750 1 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005
Rok
Mil CZK
Čína
Hongkong
Indie
Zdroj:[ČNBPZI], vlastní úpravy
V této oblasti se celkem stabilně vyvíjejí investice do Hongkongu, avšak vzhledem k tomu, že jde o jeden z daňových rájů, není pro mou práci až tak významný.
Čeho jsem se chtěla dotknout jsou hodnoty hlavně u Indie a zároveň i Číny, přestože zde nejsou tak vysoké. Ty vzhledem k celkovým hodnotám investic nejsou až tak významné, ale rozhodně jsou významné pro ČR z hlediska firem, které tyto investice provedly. Jde hlavně o společnosti Škoda Holding, Saurer Czech (výroba textilních strojů), Koh-i-noor (výroba kancelářských potřeb), Linet (výroba nemocničních lůžek), Tatra apod. Tyto se právě odhodlaly k investicím na Dálném Východě, protože s ohledem na zaměření jejich činnosti jsou v podstatě nuceny následovat celosvětový trend lokalizace výroby do Číny a Indie. Tyto jsou v současnosti velmi perspektivní země a vzhledem k jejich rychlému rozvoji se jeví jako nejnadějnější odvětví pro investice do automobilového průmyslu, strojírenství, infrastruktury nebo farmaceutického průmyslu, což velmi dobře vyhovuje našim podnikům26.
Většina tuzemských firem při svých vstupech na tamní trhy zvolila zřizování vlastních poboček, montážních linek, nebo reprezentačních kanceláří z tradičních důvodu, a to zejména získat bližší kontakt s trhem a zlepšit své postavení v kombinaci s optimalizací nákladů při výrobě apod.27
Přestože tyto destinace jsou pro investory atraktivní, je třeba při rozhodování brát v úvahu i jiné faktory než jen náklady na výrobu a pracovní sílu a velikost trhu, popř. kvalifikovanost pracovních sil. Čína je na druhé straně trochu nebezpečnou zemí z hlediska právních úprav
26 [STIIN], [STICN]
27 [SAURER], [LINET], [ŠKODA2], [KIN]
ochrany duševního vlastnictví, rozšířené korupce a také spletité byrokracie, která je rovněž problémem v Indii. U Číny jsou problémy navíc podtrženy naprosto odlišnou mentalitou obyvatel a jazykovými bariérami. Návratnost investic je také poměrně dlouhá. Z tohoto důvodu může být kapitálový vstup na tamní trhy celkem složitý, pokud se nejedná již o zavedenou firmu prostřednictvím exportních vazeb.
2.2.4. Investice do amerických zemí
Americké teritorium taky nehraje velkou roli jako příjemce českých investic. Pro úplnost uvádím opět graf stavů investic k poslednímu dni roku 2004. Pro tento případ jsem zvolila jako ukazatel stavy, neboť nedocházelo k významnějším výkyvům v tocích.
Graf 10: Stav přímých investic v Americe k 31.12.2004
-3 000,0 -2 000,0 -1 000,01 000,00,0 2 000,0 3 000,0 4 000,0 5 000,0 6 000,0
Mil CZK
Střední Amerika
USA
Kanada Země
Ostatní
Reinvestovaný zisk Základní kapitál
Zdroj:[ČNBPZI], vlastní úpravy
Z grafu je zřetelně vidět, že největší podíl na investicích v Americe mají středoamerické státy.
Toto je opět z důvodu jejich využívání jako daňových rájů, takže bych se jim dále nevěnovala.
USA a Kanada mají vcelku malý podíl na celkovém stavu aktiv českých subjektů v zahraničí.
Jedná se ale spíše jen o majetkové účasti českých firem ve firmách nebo zahraniční zastoupení, které se specializují na dovoz českých výrobků do dané oblasti. Tyto již ale působí na americkém trhu dlouhodobě, tudíž se nejedná o žádné nové investiční aktivity.
Z nich bych uvedla například Omnitrade (dovoz strojních zařízení), Jablonex (bižuterie), Aliachem (průmyslová chemie) apod.
Investice na americký kontinent však nejsou tak obvyklé u českých subjektů vzhledem k jejich nižší kapitálové vybavenosti, geografické vzdálenosti a relativní nasycenosti tamějšího trhu28.
Pro úplnost uvádím graf zobrazující rozložení podílů jednotlivých oblastí na akumulovaných stavech investic k 31.12.2004:
Graf 11: Podíl jednotlivých oblastí na akumulovaných stavech investic k 31.12.2004
32%
4%
0% 10%
14%
40%
EU15+EFTA Amerika Asie Afrika
Ostatní evropské země
EU10
Zdroj:[ČNBPZI], vlastní úpravy
2.3. Role p ř ímých investic do zahrani č í v č eské ekonomice
Při pohledu na samotné údaje o tocích a stavech přímých investic do zahraničí je zřejmé, že v posledních 5 letech zaznamenávají rostoucí trend. Zajímavé však může být zhodnocení jejich role v české ekonomice jako takové.
Následující graf ukazuje vývoj ukazatele OFDI Performance Index29, který měří význam odcházejících přímých investic z dané země ve vztahu k velikosti její ekonomiky. Index je vypočítán jako poměr podílu odlivu přímých zahraničních investic dané země na odlivu v celé světové ekonomice a podílu HDP dané země na světovém HDP. V grafu jsou hodnoty indexu upraveny výpočtem do klouzavého průměru vždy za jednotlivé tři po sobě jdoucí roky, aby se vyrovnaly roční výkyvy.
28 [STICA], [STIUS]
29 Outward Foreign Direct Investment Performance Index [UNCTAD3]
Graf 12:Vývoj OFDI Performance Indexu za posledních 5 let
0,192 0,147
0,088 0,057
0,049
0 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25
1998-2000 1999-2001 2000-2002 2001-2003 2002-2004 období
OFDI Performance Index
Zdroj: [UNCTAD5]
Podle UNCTAD30 OFDI Performance Index odráží také dva faktory, které motivují firmy expandovat do zahraničí – výhodu vlastnictví a výhodu lokace31. Hodnoty však ale nevypovídají o tom, která z nich převažuje v případě dané ekonomiky. Z odvětvové i teritoriální struktury odlivu přímých investic lze ovšem usoudit, že české firmy disponují spíše výhodou vlastnictví, která je charakteristická pro průmyslová odvětví. Výhoda lokace je pak na straně přijímajících zemí, které poskytují příhodné podmínky jednak pro výrobu a jednak pro rozšíření trhů.
OFDI Performance Index měl pro ČR v roce 2004 hodnotu 0,192, což ji řadí na 48. místo na světě. V porovnání s rokem 2000, kdy se nacházela na 66. místě s hodnotou 0,049 jde o celkem významný posun. Od té doby hodnota vzrostla téměř čtyřnásobně. Z rostoucích hodnot vyplývá, že během sledovaných období rostl podíl odlivu přímých investic ČR na celkovém odlivu ve světě rychleji, než podíl HDP ČR na světovém HDP.
Rychlost růstu odlivu přímých investic je patrná i z porovnání s vyprodukovaným HDP za příslušné období, z čehož je zřejmé, že tempo růstu podílu odlivu přímých investic na HDP je rychlejší než samotný růst HDP.
30 [UNCTAD04]
31 Výhoda vlastnictví zahrnuje specifické vlastnosti firem (jak hmotná aktiva jako např. finanční a přírodní zdroje, tak nehmotná aktiva jako kvalifikace managementu, přístup k informacím, značka apod.), díky kterým si udržují konkurenceschopnost a které chtějí rozšířit do zahraničí, popřípadě prostřednictvím expanze svou konkurenceschopnost dále zvýšit. Výhoda lokace odráží hlavně ekonomické podmínky (velikost trhu, produkční a dopravní náklady, infrastrukturu apod.), které vedou firmy k produkci v zahraničí, nebo diferencují jejich produkci s ohledem na oblast, v které působí. [UNCTAD04]
Graf 13: Podíl stavů přímých investic ČR do zahraničí na HDP
0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500
2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok
Mld. CZK
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
%
HDP mil. CZK, běžné ceny
podíl PI v zahr.
na HDP v %
Zdroj:[ČNBPZI], [CZSO], vlastní úpravy
Jak jsem uvedla na začátku této kapitoly, ČR je stále ještě větším příjemcem přímých zahraničních investic, než vlastním investorem. Ve finančním účtu jsou hodnoty investic poměrně malé vzhledem k zahraničním investicím u nás. Stejně tak se toto projevuje v bilanci výnosů v běžném účtu platební bilance. Pro ilustraci situace na běžném účtu v bilanci výnosů uvádím následující graf výnosů a nákladů.
Graf 14: Výnosy a náklady v bilanci výnosů běžného účtu
0,0 50 000,0 100 000,0 150 000,0 200 000,0 250 000,0 300 000,0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok
Mil. CZK
výnosy náklady
Zdroj: [ČNBPB], vlastní úpravy
Z grafu je zřejmé, že náklady dost převyšují výnosy, takže saldo bilance výnosů je záporné.
Vzhledem k tomu, že v nich jsou zahrnuty výnosy i náklady všech investičních aktivit, není z tohoto na první pohled patrné, jakou měrou se výnosy z přímých investic ČR v zahraničí podílejí na saldu bilance výnosů. V následujících dvou grafech tedy ilustruji strukturu investičních výnosů a nákladů za poslední 3 roky, kdy platební bilance ČR již odpovídá standardům Evropské centrální banky a bilanci výnosů rozepisuje. První graf uvádí strukturu výnosů, druhý pak strukturu nákladů.
Graf 15: Struktura výnosů z přímých investic ČR do zahraničí za období 2003 – 2005
0,0 20000,0 40000,0 60000,0 80000,0 100000,0 120000,0
2003 2004 2005
Rok
Mil. CZK
Náhrady zaměstnancům Ostatní investice Portfoliové investice Přímé investice
Zdroj: [ČNBPB], vlastní úpravy
Jak je vidět z grafu, na výnosech z přímých investic ČR do zahraničí mají největší podíl ostatní investice, přičemž přímé investice sice svůj podíl zvyšují, avšak stále je poměrně nízký. Porovnáme-li tuto skutečnost s druhým grafem, zjistíme, že náklady z přímých investic umístěných v ČR jsou znatelně vyšší.
Graf 16: Struktura nákladů přímých investic ze zahraničí do ČR za období 2003 – 2005
0,0 50000,0 100000,0 150000,0 200000,0 250000,0 300000,0
2003 2004 2005
Rok
Mil. CZK
Náhrady zaměstnancům Ostatní investice Portfoliové investice Přímé investice
Zdroj: [ČNBPB], vlastní úpravy
Z uvedeného tedy vyplývá, že výnosy z přímých investic ČR do zahraničí se na saldu bilance výnosů podílejí mnohem méně, než náklady z přímých investic umístěných v tuzemsku.
Přesto však vykazují zřetelný rostoucí trend oproti nákladům. Pro úplnost uvádím ještě graf konkrétních hodnot výnosů a jejich procentuální podíl na celkových příjmech bilance výnosů:
Graf 17: Hodnota a podíl příjmů z přímých investic ČR v zahraničí na celkových příjmech bilance výnosů
16522,6
3649,4 9879,9
14,7 11,4
0,0 4,8 5000,0 10000,0 15000,0 20000,0
2003 2004 2005
Rok
Mil. CZK
0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0
%
Přímé investice Podíl v %
Zdroj: [ČNBPB], vlastní úpravy
Za poslední tři roky se podíl výnosů přímých investic v zahraničí ztrojnásobil na 16 522,6 mil. CZK oproti 3 649,4 mil. CZK v roce 2003.
3. Zázemí ze strany státu pro investující firmy
České firmy investující v zahraničí se těší celkem rozsáhlé podpoře jejich aktivit ze strany státu. Tato úloha náleží konkrétně Ministerstvu průmyslu a obchodu ve spoluprácí s Ministerstvem zahraničních věcí a dalšími úřady zřízenými k tomuto účelu. Podpora českých investic do zahraničí je od počátku letošního roku zakotvena v nové Exportní strategii České republiky pro období 2006 – 2010 (dále jen Strategie)32, jíž předcházela Koncepce proexportní politiky pro období 2003 – 2006 (dále jen Koncepce) 33.
3.1. Koncepce proexportní politiky pro období 2003 - 2006
Česká státní proexportní politika tohoto období volila nepřímou formu podpory při zachování volné hospodářské soutěže a zároveň respektovala veškeré mezinárodní závazky, které ČR přijala. Koncepce se týká šesti základních oblastí:
• Odstraňování tarifních a netarifních bariér vývozu, zahraničně obchodní strategie, koordinace státní proexportní politiky.
• Financování a pojišťování vývozu se státní podporou, adresná rozvojová pomoc.
• Informatika, poradenství, asistence a odborné vzdělávání.
• Propagace a prezentace českých produktů a subjektů v zahraničí.
• Podpora exportu malých a středních podniků.
• Doplňková či časově omezená proexportní opatření.
Dále také definovala hlavní strategické cíle proexportní politiky, jimiž jsou:
• zvýšení podílu českého exportu na jednoho obyvatele a přiblížení hodnoty tohoto ukazatele úrovni dosahované ve srovnatelně velkých zemích EU,
• podpora růstu exportu pozitivně ovlivňovat výsledky naší obchodní bilance,
• vytváření podmínek pro takový rozvoj naší ekonomiky, který bude tažen dynamickým růstem exportu,
• zvýšení podílu malých a středních podniků na celkovém exportu ČR.
32 [MPOS]
33 [MPOK]
Z výše uvedené části obsahu je patrné, že Koncepce byla zaměřená v podstatě jen na podporu vývozu českého zboží, což s ohledem na vývoj české ekonomiky přestalo být dostačující.
Nově přijatá Strategie již pokrývá změny, které nastaly se vstupem České republiky do Evropské unie, nové trendy v poskytování služeb a teritoriální struktuře zahraničního obchodu a nové potřeby klientů.
3.2. Exportní strategie Č eské republiky pro období 2006 – 2010 3.2.1. Vize, cíle a projekty
Celý systém nástrojů, činností a postupů přímo se vztahujícím k zahraničně-obchodním aktivitám České republiky definovaný Strategií je založen na vizi budoucího stavu:
Prosadit ČR ve světě prostřednictvím obchodu a investic.
Oproti Koncepci je tento dokument rozšířen o mnoho dalších oblastí týkajících se zahraničního obchodu a jeho podstata je strukturována do jednotlivých cílů a projektů definovaných k jejich dosažení a které jsou blíže rozepsány v následující tabulce.
Tabulka 1: Cíle a projekty Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010
CÍLE PROJEKTY
Usnadňování podmínek obchodu Působení na klíčových trzích Více příležitostí pro
podnikatele
Budování kvalitní značky ČR ve světě Účinná asistence pro exportéry Zvýšení vývozu služeb
Zvýšení přímých investic a akvizic Poskytovat
profesionální a účinnou podporu
Rozvoj vývozních aliancí
Nový systém služeb státu pro export Zlepšit a rozšířit kvalitu
služeb Zákaznické centrum pro export Síť pro export
Rozšíření finančních služeb pro český export
Zvýšit kapacity pro export
Exportní akademie Zdroj: [MPOS]
Z výše uvedené tabulky cílů a k nim příslušných projektů je patrné, že Strategie je mnohem komplexnější oproti Koncepci. Zdůrazňuje nejen export zboží, ale i služeb a hlavně poskytuje profesionální zázemí také pro přímé investice českých firem do zahraničí.
Na podporu investování českých firem do zahraničí je tedy konkrétně zaměřen projekt Zvýšení přímých investic a akvizic. Vzhledem k tomu, že doposud nebyla českým investicím věnována dostatečná pozornost a ani neexistoval žádný systém pro vyhledávání investičních příležitostí v zahraničí pro investory, jedná se o úplně novou myšlenku v rámci služeb poskytovaných státem.
Podle Strategie se tedy systém podpory přímých investic a akvizic zakládá na prezentaci a lobování českých firem, poradenství, asistenci a zprostředkování příslušných informací a v neposlední řadě také na zajištění dostatečné dostupnosti finančních zdrojů pro investování.
Dále zahrnuje také zpracovávání investičních příležitostí a jejich následné nabízení českým investorům spolu s příslušnými asistenčními a finančními službami.
3.2.2. Zainteresované instituce
Koordinující funkci celého projektu zastává Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ostatními institucemi, které mají za úkol služby realizovat, a to:
• CzechTrade,
• Exportní a garanční pojišťovací společnost – EGAP,
• Česká exportní banka – ČEB,
• Zastupitelské úřady v daném teritoriu.
Úloha agentury CzechTrade
Hlavní úloha agentury CzechTrade s ohledem na projekt Zvýšení investic a akvizic spočívá ve vyhledávání potenciálních investičních příležitostí v zahraničí a zároveň identifikaci možných investorů v České republice.
Mimo jiné také CzechTrade představuje pro investory významný zdroj informací nejen o investičních příležitostech, ale také o charakteristikách daných trhů, jejich případných odlišností a zvláštností. Disponuje také mnohými kontakty v oblastech zájmu, zkušenostmi
s lokální a regionální administrativou a také úzce spolupracuje s místními státními institucemi, které mají rovněž za úkol podporovat tamní firmy.
Úloha Exportní a garanční pojišťovací společnosti – EGAP
Jak je již patrné z názvu této instituce, EGAP poskytuje různé typy pojištění, které mají tuzemským účastníkům zahraničního obchodu usnadnit jejich aktivity. Mezi její produkty patří jednak vývozní dodavatelské a odběratelské úvěry proti komerčním a politickým rizikům, jednak pojištění úvěrů na předexportní financování výroby pro vývoz a také pojištění investic v zahraničí.
Produkt týkající se investic českých právnických osob do zahraničí34 zahrnuje pojištění proti teritoriálním rizikům omezení nebo ztrát výnosů z investice v zahraničí způsobené znemožněním jejich převodu do České republiky, její vyvlastnění bez náhrady nebo politicky motivovaného násilného poškození.
Pojistné sazby se liší v závislosti na odvětví, ve kterém investor působí (zpracovatelský průmysl a služby, těžba a zpracování surovin, těžba a zpracování ropy a plynu nebo zemědělská výroba). Výše pojistného se také může lišit podle teritoria, v závislosti na tom, zda je mezi ČR a danou zemí uzavřena Mezistátní dohoda o ochraně a podpoře investic.
V takovémto případě je pak pojistné nižší.
Co se týče ostatní mezinárodní spolupráce, s některými zahraničními úvěrovými pojišťovnami má EGAP uzavřené smlouvy o spolupráci nebo zajištění při zabezpečení společných exportních projektů na třetích trzích (např. ve Španělsku, Polsku, Tchaj-wanu, Bulharsku, Kanadě atd…). V rámci multilaterálních dohod jde pak dále o Ujednání pro oficiálně podporované vývozní úvěry (Konsensus OECD), které mimo jiné stanovuje minimální pojistné sazby pro jednotlivé rizikové kategorie zemí a dlužníků s ohledem na délku úvěrů35.
Postupem času by měla EGAP rozšířit svoji nabídku také o pojištění dodatečných ekonomických rizik plynoucích z investic v zahraničí a podporu by měla poskytnout ve formě krytí úvěrů na předexportní financování výroby pro vývoz poskytovat i zahraničním investicím do ČR s exportním potenciálem.
34 [EGAP1]
35 [EGAP2]
Úloha ČEB
Úloha ČEB spočívá v podpoře českých podniků při jejich zahraničních aktivitách ve formě poskytování a financování úvěrů. Mezi její produkty v rámci financování patří poskytování krátkodobých úvěrů (se splatností do 2 let) a střednědobých a dlouhodobých úvěrů (se splatností 2 až 10 let).
Podpory investičních aktivit českých subjektů se týká dlouhodobý produkt Úvěr na investice v zahraničí. Jeho smyslem je napomoci českým subjektům v zakládání a rozvoji podnikání nových nebo již existujících společností v zahraničí a ve vybudování nových kapacit pro výrobu zboží exportovaných na trhy ve třetích zemích.
Všeobecné obchodní podmínky36 tohoto produktu stanovují formu investice, pro kterou je možné čerpání úvěru, a to investice ve formě peněžitých prostředků, zboží, služeb nebo majetkových práv s podmínkou, že jejich vynaložení se uskutečnilo za účelem založení, získání nebo zvýšení podílu dlužníka v zahraniční podobě nebo za účelem rozšíření podnikání zahraniční osoby. Další podmínkou je pro subjekt povinnost uzavřít pojistnou smlouvu s EGAP, v níž je sjednáno, že pojištěným je dlužník (tedy subjekt) a příjemcem pojistného plnění je exportní banka. Pokud jde o specifické případy stanovené Všeobecnými obchodními podmínkami, je subjekt povinen sjednat jiné odpovídající zajištění.
Úloha zastupitelských úřadů
Funkce zastupitelských úřadů ČR v zahraničí je spíše jen okrajová, a to ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Jak je již uvedeno v bodu 2.2.1., jde o poradenství a asistenci při navazování kontaktů v zahraničí a podporu v problematice administrativy v daných zemích.
3.2.3. Financování Strategie
K realizaci Strategie budou použity prostředky, které byly přiděleny Ministerstvu průmyslu a obchodu a ostatním resortům ze státního rozpočtu. Podrobný rozpis rozdělení financí je uveden v následující tabulce:
36 [ČEB]
