Posudek vedoucího bakalářské práce
Studijní program:Ekonomika a management Studijní obor:Management
Akademický rok:2021/2022
Název práce:Vliv mediální komunikace na vnímání populace za korona krize Řešitel:Jiří Bürger
Vedoucí práce:Ing. Veronika Šachová, MSc.
Hlediska Stupeň
hodnocení 1. Vymezení a argumentace cílů na základě kritického zhodnocení současného stavu
poznání (LC3.1.1)
1
2. Nalezení a kritické zhodnocení dostupné literatury, rozpoznání úrovně současného stavu poznání v dané oblasti (LC3.1.2)
2
3. Znalost/pochopení možných přístupů k řešení vybraného problému na základě kritického zhodnocení dostupné literatury (LC3.2.1)
2
4. Samostatný tvůrčí přístup k řešení vybraného problému (metodika) na základě diskuse možných přístupů a jejich posouzení s ohledem na stanovené cíle (LC3.2.2)
1
5. Získání dat hospodářské/společenské reality umožňující dosažení stanovených cílů a odpovídající navržené metodice (LC1.1.1)
1
6. Analýza dat hospodářské/společenské reality s ohledem na stanovené cíle (LC1.1.2) 3 7. Vyhodnocení a interpretace dat hospodářské/společenské reality s ohledem na
stanovené cíle v kontextu současného stavu poznání i hospodářské/společenské reality (LC1.1.3)
3
8. Využívání moderních komunikačních a informačních technologií či nástrojů k získávání, analýze, vyhodnocení či interpretaci dat (LC1.2.1)
1
9. Rozpoznání etických hledisek vlastní tvůrčí činnosti (LC4.1.1) 1 10. Diskuse využitelnosti výsledků s ohledem na současný stav poznání (implikace pro
teorii) a hospodářskou/společenskou realitu (implikace pro praxi) (LC4.1.2)
2
11. Korektní užití odborného jazyka a termínů v souladu s oborovými zvyklostmi, jazyková úroveň práce (gramatika a stylistika), dodržování zásad akademického psaní (LC2.1.1)
3
12. Logické strukturování textu s ohledem na téma a cíle práce, dodržování obecné struktury a charakteru odborného akademického textu (LC2.1.2)
2
13. Formální úprava textu dle typografických zásad a předepsaných požadavků (šablona kvalifikační práce) (LC2.1.3)
2
Konkrétní připomínky a dotazy k práci:
Abstrakt a úvod práce
Abstrakt práce je napsán jasně a stručně, bohužel mi zde schází výzkumná otázka a také výsledky práce, které se do abstraktu zpravidla uvádějí, aby byl poskytnut kompletní obrázek o daném výzkumu. V úvodu nás autor úspěšně seznamuje se stanovenou problematikou, opět zde mám ale připomínku. Jelikož se jedná o experimentální výzkum, je nutné pracovat s proměnnými, které jasně definujeme. V úvodu práce se však seznamujeme hned s několika pojmy, a to konkrétně v rámci VO a závěrečného odstavce. Pro nezávislou proměnnou autor pracuje s pojmy (1) mediální praktiky, (2) obsah mediálního sdělení a (3) styl podání informací. Preferovala bych, aby byla nezávisle proměnná 100 % vymezená a čtenář tak nebyl maten.
Dále musím zmínit nešťastnou formulaci dvou VO, která vede k nejasnosti pojmů; při psaní další odborné práce doporučuji jednu VO, která případně může obsahovat podotázky, které hlavní VO zjednoduší a objasní.
Teoretická část
Zde musím vyzdvihnout příjemné členění celé teorie. Každá ze tří hlavních kapitol popisuje a prokazuje
platnost jedné z proměnných (a moderátoru) v rámci výzkumu. Teorie, která bývá většinou hutnou omáčkou, se tak stává jednoduše čitelnou a jasnou.
Kapitola 1 pracuje s tématem mediálního obsahu jakožto nezávislou proměnnou. Nedostatek zde spatřuji v poměrně malém počtu zdrojů, ze kterých autor čerpá, setkáme se tak s některými vyhraněnými
tvrzeními, např. ”...strategie zaměřená na zisk způsobuje, že média ztrácí svou důvěryhodnost”,
podloženými jen jediným zdrojem. Závěrem je stanovena H1, která je dobře formulována. Musím se však opět ohradit na nedostatek zdrojů první kapitoly; působí na mě, jako by autor hledal záměrně literaturu, která koresponduje s jeho hypotézou – uvítala bych více odborných článků, ideálně i takové, které tvrzení v H1 mohou vylučovat.
Kapitola 2 osvětluje téma mediální gramotnosti, se kterou autor pracuje jako s moderátorem. Uvítala bych tuto kapitolu až na závěr teorie, aby byla dodržena logická souvislost; tedy (1) nezávislá proměnná, (2) závislá proměnná a (3) moderátor/mediátor. Celkově je však tato kapitola, i přes nevhodné zanesení v rámci teorie, velice dobrá a vysoké úrovni. Zde přestávají platit veškeré výtky kapitoly 1, jelikož zde autor dokázal sepsat kvalitní a věcný text, který propojuje rozličné názory odborných publikací a pomocí syntézy z nich tvoří vlastní definice a názory. Špatné pořadí kapitol však uškodilo při formulaci hypotéz; v H2 se pracuje s Katzovým konstruktem ego-defensivní funkce, která je však zahrnuta až v kapitole následující.
Také se mi v H2 nelíbí slovo ”mírněji”, lepší pracovat s kvantifikovatelnými slovy jako ”negativně/pozitivně”.
Také by bylo vhodnější v rámci H2 více ”vypíchnout” možnou funkci mediální gramotnosti jakožto moderátoru, stačilo by zmínit N a Z proměnnou. H3 je zcela nadbytečná, jelikož mediální gramotnost je moderátor, u něhož není třeba měřit vliv kovariátu (dosažené vzdělání), ale měřit právě jeho vliv na vztah mezi proměnnými. Vliv kovariátů se měří především ve vztahu k závislé proměnné.
Kapitola 3 dobře shrnuje postoje a vnímání mediálního obsahu neboli měřené závislé proměnné. Text obsahuje zajímavé příklady z praktických výzkumů, pěkně objasňuje Katzovy funkce. Stanovená H4 je v pořádku.
Metodika a výsledky
V rámci metodiky autor velice dobře argumentuje volbu formy výzkumu, použité škály, interní a externí validitu dotazníku (což musím ocenit), počet respondentů a kriticky zhodnocuje limitace a možná úskalí experimentu. Počet respondentů (200) je dostatečný z hlediska dvou experimentálních podmínek (použity 2 Katzovy funkce), tleskám volbě softwaru Qualtrics, který je pro experimenty dokonalým nástrojem z hlediska randomizace. Jediné, co musím vytknout v metodice, je absence odůvodnění použití one-way ANOVA a T-testu; obvykle jsou analytické metody zhodnoceny a vybrány na základě vlastních limitací z hlediska daného výzkumu.
Výsledky měření obsahují až příliš grafů. Obecně nejsem jejich zastáncem a v rámci experimentu mi přijdou nadbytečné a vlastně nic neříkající. Zajímavá část tak přichází až v podkapitole 5.1, kde autor uvádí výsledky one-way ANOVA a T-Testů. Analýza proběhla v Excelu, což je sice jednodušší nástroj, nicméně ANOVA a T-testy nejsou příliš náročné, osobně bych však preferovala pokročilejší software, například SPSS Statistics. Členění tohoto textu je poměrně přehledné; autor vždy uvádí hypotézu a k ní příslušné výsledky analýz v rámci tabulek a slovní interpretace. Zde bych ráda viděla jasnější vysvětlení toho, jaké proměnné mi do konkrétních analýz vstupují, bylo by to rozhodně přehlednější. P hodnota uváděná vědeckým zápisem není příliš oku lahodící, ale to je jen malý detail. V případě validace H2 mi chybí jasné vyjádření, zda je, či není, mediální gramotnost moderátorem vztahu proměnných.
Diskuze a závěr
V diskuzi a závěru autor přehledně shrnuje teoretický základ i výsledky experimentu v návaznosti na VO a stanovené hypotézy. Uvádí zde také doporučení a možností pro další výzkumy.
Shrnutí
Dle mého názoru má práce své kvality. Ve většině teoretické částí autor velmi dobře pracuje se zdroji a dokáže jasně formulovat vlastní myšlenky a závěry. Jsem velmi spokojená se zvolenou metodikou a celkově s odvahou pustit se do experimentu, který pro autora jistě představoval velkou výzvu. Musím vyzdvihnout strukturování práce, které je přehledné, a především relativní stručnost textu; nejedná se o 60+ stránkové vyprávění plné omáčky, což dokazuje, že je autor schopen uchopit problematiku jasně s ní pracovat.
Slabé stránky práce spatřuji v jazykové úrovni; chybná interpunkce, zvláštní stavba věty a shoda podmětu s přísudkem místy ztěžovaly čtení textu. Dále pak samotná analýza dat ve mně vyvolává několik otázek, na které jsem bohužel nedostala odpovědi. Ráda bych také viděla lépe zpracovaný dotazník v rámci přílohy a v tom nejlepším případě i veškeré grafy a tabulky vložené jen do příloh. Tabulkou, kterou bych
naopak v textu uvítala, by měl být přehled hypotéz s jasně uvedenou validací (potvrzena/nepotvrzena, přijata/zamítnuta, atd.). Je škoda, že za celou dobu psaní práce proběhlo pouze minimum komunikace a konzultací mezi mnou a autorem, mnoho chyb, které jsem v práci našla, se dalo snadno eliminovat. Na druhou stranu dokáži ocenit samostatnost a tak práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku 2.
Otázky k obhajobě
1. V části metodiky je uvedeno, že použité škály jsou vhodné k měření díky koeficientu Cronbach’s alpha.
Jakých hodnot dosahoval koeficient Cronbach’s alpha pro jednotlivé škály (hodnocení mediální
gramotnosti a postojů)? Jaké hodnoty má zpravidla nabývat, aby byla škála hodnocena jako spolehlivá?
2. Je mediální gramotnost moderátorem (M) vztahu mezi obsahem mediálního sdělení (X) a postojem jedince k danému sdělení (Y)? Pokud ano, jaká je velikost moderačního efektu?
3. Z jakého důvodu používáte k analýze one-way ANOVA a T-test?
Závěr: Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
Navrhovaná výsledná klasifikace práce: 2
Datum: 13. 1. 2022 Ing. Veronika Šachová, MSc.
vedoucí práce
