Farma zvířat – George Orwell
George Orwell (25. 6. 1903 – 21. 1. 1950)
●*Indie †Londýn
●Eric Arthur Blair
●anglický prozaik a esejista
●narodil se v rodině koloniálního úředníka
●studoval v Anglii
●policejní úředník v Barmě
●pracoval jako novinář, publikoval pod pseudonymem
●účast ve španělské občanské válce
●hluboké sociální cítění
●zemřel na tuberkulózu
Literární/obecně kulturní kontext
●světová literatura 20. století, prvky sci-f
●dobrá myšlenka je zničena, pokud se nesprávní lidé dostanou k moci
●kritika komunismu, stalinismu a poměrů v Sovětském svazu
●tendence lidí k třídnímu rozdělení
Kniha
●Vydání – 1. vydání 1945
●Překladatel – Gabriel Gossel
●Literární druh – epicka
●Literární žánr – próza
●Téma – V díle jde o to, že i když je na začátku dobrá myšlenka, je zničena, pokud se někteří dostanou k moci. Dělají totiž vše jen ve svůj prospěch. Svého štěstí a majetku se snaží nabýt i „přes
mrtvoly“. Tím pádem si mění pravidla podle svého. => kritika komunismu a Sovětského svazu
●Časoprostor - Děj se odehrává na blíže neurčeném, fktivním místě v Anglii – tzv. Panská farma, asi ve 30. – 40. letech 20. stol.
●Kompoziční výstavba - chronologický děj
●Vypravěč - er forma, vševědoucí vypravěč
●Typ promluvy - pásmo vypravěče
●Jazykové prostředky - v celém díle jazyk spisovný, používány odborné termíny, slova se socialistickým zabarvením
●Tropy - v celém díle metafory, archaismy, personifkace
Postavy
●Napoleon - prase, nejchytřejší, ale podvodník a pokrytec
●Kuliš - chytré prase s dobrými nápady, je čestný
●Pan Jones - původní majitel farmy, velký alkoholik
●Boxer - kůň, pracovitý, čestný, největší dříč
●Pištík - prase, lhář, přítel Napoleona
●Major - inteligentní kanec
●Molina - klisna, „madam“ mezi zvířaty, ráda se parádí mašlemi
Ukázka
Jakmile světlo v ložnici zhaslo, začal se z celé farmy ozývat podivný šramot. Celý den se mezi zvířaty povídalo, že starý Major, výstavní středně bílý kanec, několikrát oceněný ve své kategorii, měl v noci podivný sen, který chtěl vyprávět ostatním. Zvířata se tedy dohodla, že až pan Jones usne, sejdou se ve velké stodole. Starý Major byl po celé farmě vážen natolik, že každé zvíře rádo obětovalo hodinu
spánku, aby vyslechlo, co má na srdci. Major už byl ve stodole, natažený na vyvýšeném místě, na slámě pod lucernou visící z
trámu. Bylo mu dvanáct let, a ačkoli v poslední době značně ztloustl a přerůstaly mu nikdy nestříhané kly, vypadal moudře a velkodušně a stále vzbuzoval respekt.
Otázky na postavu (Napoleon)
Co si hlavní postava myslí a co říká:
Že může vládnout zvířatům bez jakých koliv hranic chování k nim.
Co hlavní postava dělá:
Vládne zvířatům.
Jak postavu vnímá okolí:
Okolí ho bere docela v dobrém, protože jim nevládne člověk.
Jaký je konflikt postavy:
Vládne Kuliš a to Napoleon nechce.
Jak se postava v průběhu příběhu změní:
Z normálního prasete se z něho nakonec stane v podstatě člověk, kterému se vyhýbali.
Hlavní myšlenka textu:
Ukázka komunismu.
Obsah
Zvířata žijí na Panské farmě pana Jonese ne v těch nejlepších podmínkách, ale jsou smířená se svým osudem. Jednoho dne, když se Jones opije, se ale všechna sejdou ve stodole, kde jim staré prase Major vypráví o revoluci, která má brzy přijít. Když za pár dní zemře, vzbouří se zvířata proti panu Jonesovi a vyženou ho i s ostatními lidmi z farmy. Farma je přejmenována na Zvířecí farmu a do čela se postaví prasata jako nejchytřejší zvířata. Na mocenském vrcholu jsou prasata Napoleon a Kuliš, Napoleon ale plánuje samovládu. Oba se stále hádají. Na farmě začne platit nových sedm pravidel: Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel. Žádné zvíře nebude chodit oblečené. Žádné zvíře nebude spát v posteli. Žádné zvíře nebude pít alkohol. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře. Všechna zvířata jsou si rovna. Zvířata je mají pro své blaho i pro kolektivní blaho dodržovat. A skutečně. Najednou se zlepší produktivita práce, zvířata se cítí svobodná a pracují více.Situace se ale začne obracet, když se Napoleonovi podaří zbavit Kuliše. Pomocí svých psů, které si vycvičil k poslušnosti a vyžene ho z farmy. Je
obratným komunikátorem a před hloupými zvířaty dokáže své myšlenky i činy přesvědčivě obhájit.
Má tak v rukou veškerou moc a dopřává výhody i ostatním prasatům. Uplyne rok a zvířata jsou prací unavená, pracovní podmínky jsou ještě horší, než když řídili farmu lidé. Vše, co je na farmě špatně, ale Napoleon svaluje na Kuliše. Mezi zvířaty vyhledává se svými psy jeho spojence a
likviduje je. Zvířata si všímají, že stanovená pravidla nejsou některými dodržována, ale nikomu to nevadí. Nakonec se prasata přestěhují do domu, navléknou lidské šaty, začnou spát v postelích.
Sedm pravidel se mění v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. V závěru se na farmě setkávají prasata s okolními farmáři. Ostatní zvířata za oknem pozorují jejich
hodování. Lidé prasata obdivují, jak si dokázala ostatní podrobit. Napoleon přejmenuje farmu ze Zvířecí na Panskou. Zvířata pochopila, že už není rozdíl mezi lidmi a prasaty.
Další autorova díla
●Hold Katalánsku – román
●1984 – román
Autorovi současníci
●Alexandr Isajevič Solženicyn – Jeden den Ivana Děnisoviče
●Dominik Tatarka – V úzkosti hľadania, Panna zázračnica
●John Ranald Reuel Tolkien – Pán prstenů
●Paolo Coelho – Alchymista
Zdroje:
●https://www.biography.com/.image/t_share/MTE1ODA0OTcxNzQ0NTI3ODg1/george-orwell-9429 833-1-raw.jpg
●https://knihy.abz.cz/imgs/products/img_162256_orig.jpg
●Děkuji za pozornost
