Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú etnictví
BAKALÁ SKÁ PRÁCE
Rok obhajoby: 2007 Martina Vl ková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú etnictví
Katedra finan ního ú etnictví a auditingu Studijní obor: Ú etnictví a finan ní ízení podniku
Druhy cenných papír
Autor bakalá ské práce: Martina Vl ková
Vedoucí bakalá ské práce: Ing. Vendula Toušková
Rok obhajoby: 2007
estné prohlášení:
Prohlašuji, že bakalá skou práci na téma „Druhy cenných papír “ jsem vypracovala samostatn a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem ádn ozna ila a uvedla v p iloženém seznamu.
V Praze dne 6. 6. 2007. Martina Vl ková
Pod kování
Ráda bych tímto pod kovala vedoucí své bakalá ské práce Ing. Vendule Touškové za podporu p i její tvorb a mnohé cenné podn ty.
Anotace
Cílem této práce je popsat problematiku cenných papír . Je zde uvedena charakteristika jednotlivých druh cenných papír a kritéria jejich d lení. Svoji pozornost v nuji hlavn akciím, dluhopis m, sm nkám a šek m. Dále se zabývám ú továním cenných papír a jejich oce ováním k rozvahovému dni. V záv ru práce jsou uvedeny konkrétní p íklady ú tování ur itých cenných papír .
Annotation
The aim of this text is to describe questions of securities. Characteristics of individual kinds of the securities and their dividing are mentioned here. My attention is mainly addressed to stocks, obligations, bills of exchange and cheques. Farther I am engaged in accounting of the securities and their evaluation to balancing day.
There are specific accounting examples of particular securities in the end.
1. Obsah
1. Obsah 5
2. Úvod 7
3. Historie cenných papír 9
4. Definice cenných papír 10
5. R zná hlediska len ní cenných papír 11
5.1. Ekonomická klasifikace 11
5.2. Povaha (druh zt lesn ní majetkového práva) 11
5.3. Podoba 12
5.4. len ní podle emitenta (dlužníka) 12
5.5. P evoditelnost 12
5.6. Charakter d chod (zisk ) plynoucích z cenného papíru 13
5.7. Zp sob emise 13
5.8. Obchodovatelnost 13
5.9. Zastupitelnost 14
5.10. len ní podle držby (segment finan ního trhu) 14
5.11. Provenience 15
6. Charakteristika jednotlivých druh cenných papír 16
6.1. Akcie 16
6.2. Dluhopisy (obligace) 19
6.2.1. Bezkupónové (diskontované) dluhopisy 21
6.2.2. Kupónové dluhopisy 22
6.3. Šeky 23
6.4. Sm nky 25
6.4.1. Ú astníci sm ne ného vztahu 26
6.4.2. Druhy sm nek 27
6.4.3. Funkce sm nek 28
6.5. Ostatní cenné papíry 28
6.5.1. Zatímní listy 28
6.5.2. Podílové listy 29
6.5.3. Poukázky na akcie 30
6.5.4. Investi ní kupóny 31
6.5.5. Kupóny cenných papír 31
6.5.6. Op ní listy 31
6.5.7. Náložné listy 31
6.5.8. Skladištní listy 32
6.5.9. Zem d lské skladní listy 32
7. Ú tování cenných papír 33
7.1. Ú tování u investora 33
7.1.1. Po ízení cenného papíru 34
7.1.2. Výnos z cenného papíru 35
7.1.3. Vy azení cenného papíru 36
7.2. Ú tování u emitenta 37
7.2.1. Emise cenného papíru 37
7.2.2. Výplata závazku z cenného papíru 39
7.2.3. Odkup (splacení) cenného papíru 40
7.3. Ú tování sm nky 41
7.4. Oce ování k rozvahovému dni 43
7.4.1. Ocen ní reálnou hodnotou 43
7.4.2. Ocen ní metodou ekvivalence (protihodnotou) 45
7.4.3. Ocen ní z statkovou cenou 46
8. Záv r 47
Seznam literatury 49
P íloha . 1: Sm rná ú tová osnova podnikatele 51
P íloha . 2: P íklady 55
2. Úvod
Cílem mé práce je charakterizovat jednotlivé druhy cenných papír a p iblížit jejich problematiku z pohledu ú etnictví.
V první a druhé ásti se v nuji historii a definici cenných papír . Co to v bec cenné papíry jsou, kdy se poprvé objevily, které zákony je upravují, aj.
Náplní další ásti je popis jednotlivých hledisek d lení cenných papír . Celkem je jedenáct zp sob , jak lze cenné papíry rozd lit.
Ve tvrté ásti je pozornost v nována charakteristice ur itých druh cenných papír , jejich náležitostem, specifickým vlastnostem, oce ování, aj. Konkrétn jde o akcie, dluhopisy, sm nky, šeky, zatímní listy, podílové listy, poukázky na akcie, investi ní kupóny, kupóny cenných papír , op ní listy, náložné listy, skladištní listy a zem d lské skladní listy. Na první ty i uvedené – akcie, dluhopisy, sm nky a šeky – se zam ím podrobn ji, protože pat í mezi nejznám jší a nejpoužívan jší cenné papíry.
Nedílnou sou ástí mé práce je ú tování o cenných papírech uvedené v záv re né kapitole, ve které je znázorn no ú tování krátkodobých i dlouhodobých cenných papír , majetkových i dluhových cenných papír , z pohledu investora i emitenta. Tato kapitola také zahrnuje p ece ování cenných papír , které je d ležité pro jejich správné vykázání ke konci ú etního období.
P i psaní této práci jsem asto narazila na lidi, kte í netušili, co je cenný papír.
Zajímalo m proto, co si p edstavují pod pojmem „cenný papír“ lidé, kte í se oborem ú etnictví nezaobírají. Níže cituji n které názory dotazovaných lidí. U každé citace je uvedeno jméno, p íjmení a zam stnání dotazované osoby.
Má otázka zn la: „Co si myslíte, že je cenný papír?“
„Cenný papír je papír, se kterým lze obchodovat na trhu. Je to papír, který má ur itou hodnotu.“ Pavla Vyhnánková, obsluha erpací stanice
„Cenný papír je nap . poštovní známka Modrý mauricius. Také p edstavuje
dob e zúro ené peníze.“ Dana Kone ná, technik PC
„Cenný papír je listina, která má ur itou hodnotu, nap . obligace, akcie,
dlužní úpis.“ Jan Šebrle, u itel
„Cenný papír je tiskopis, který má d ležitou pen žní hodnotu, která se
zvyšuje nebo snižuje.“ Šárka Brožová, u itelka
V záv ru práce tyto názory porovnávám, jak moc se lišily od skute nosti.
Dále uvádím v p íloze . 1 sm rnou ú tovou osnovu, podle které jsem se ídila p i ú tování cenných papír .
Pro lepší p edstavu o ú tování cenných papír obsahuje p íloha . 2 n které konkrétní p íklady ú tování. Konkrétn jde o p íklady týkající se krátkodobých a dlouhodobých cenných papír , bezkupónových a kupónových dluhopis .
3. Historie cenných papír
Cenné papíry se objevují již ve starov ku, v helénské dob (4. stol. p .n.l.).
Dlužník stvrzoval v iteli sv j závazek podepsáním dlužního úpisu nebo sm nky.
K jejich rozvoji však dochází až v období st edov ku, kdy se objevují tzv.
generální úv rové listy. Vydávají je vysocí sv tští a církevní hodnostá i (králové, papeži, knížata) na neur ité osoby. Emitent se zavazoval poskytovateli úv ru koupí cenného papíru splatit tento úv r v etn úrok .
Rozhodujícího významu nabývají cenné papíry až v období rozvoje kapitalismu, kdy se stávají d ležitým nástrojem finan ního trhu a kdy se s nimi ve velkém za íná obchodovat na burzách cenných papír . Cenné papíry se tak stávají neodmyslitelnou sou ástí tržní ekonomiky, k jejímuž dobudování svou existencí zp tn p ispívají.
V souvislosti s r stem významu cenných papír byla postupn v minulých letech p ijata celá ada právních p edpis , které se jejich úprav z r zných hledisek v nují.
4. Definice cenných papír
Cenné papíry v eském právním ádu upravuje zejména Zákon . 591/1992 Sb., o cenných papírech. Zákon o cenných papírech dlouho taxativn vyjmenovával, které listiny jsou cennými papíry, dnes je vý et v §1 tohoto zákona pouze demonstrativní. Bohužel v žádném zákon nelze nalézt definici toho, co je to cenný papír.
Existuje celá ada druh cenných papír a každý druh má své specifické znaky, avšak n co mají všechny tyto cenné papíry spole né a díky tomu m žeme stanovit jejich obecnou definici.
Cenný papír je ve ejn vydaná listina, ve které je zt lesn no právo oprávn ného majitele na vlastnictví (nap . akcie), na splacení, resp. zaplacení ur ité ástky v etn úrok v ur itém asovém období (nap . obligace), na získání jiných majetkových hodnot (nap . op ní listy) nebo právo disponovat s ur itou v cí (nap . skladištní nebo náložné listy). „Cenný“ proto, že poskytuje majiteli ur itá práva spojená s majetkem i výnosem.
Cenný papír je nositelem právního nároku a je pro vznik, existenci, p evod a zánik daného práva v zásad nenahraditelný. To znamená, že v itel (vlastník cenného papíru) nem že bez cenného papíru požadovat uspokojení svých nárok a rovn ž dlužník (emitent) m že odep ít pln ní svých závazk , jestliže mu není p edložen cenný papír. Pokud se tedy listina ztratí nebo je zni ena, nelze uplat ovat právo spojené s touto listinou, pokud není vystavena listina náhradní.
5. R zná hlediska len ní cenných papír
Cenné papíry m žeme rozd lit podle n kolika hledisek, a to podle p evoditelnosti, podle charakteru d chod (zisk ) plynoucích z cenných papír , podle dlužníka (emitenta), podle emise aj.
V dalších podkapitolách jsou uvedena jednotlivá d lení podrobn ji.
5.1. Ekonomická klasifikace
Z ekonomického hlediska d líme cenné papíry na cenné papíry používané v platebním styku (nap . šeky) a na cenné papíry používané na kapitálovém trhu (nap . akcie, obligace).
V platebním styku využíváme cenné papíry k placení za zboží, práci nebo službu. Odb rateli tak vzniká závazek (nap . sm ne ný závazek) a dodavateli vzniká pohledávka (nap . sm ne ná pohledávka).
Akcie, obligace a další druhy cenných papír , se kterými se obchoduje na kapitálovém trhu, se využívají k tvorb zisku i k získání finan ních prost edk .
5.2. Povaha (druh zt lesn ní majetkového práva)
V této kategorii lze nalézt ty i skupiny cenných papír . Cenné papíry vybavené majetkovými právy (nap . akcie, podíly), cenné papíry vyjad ující dlužnické pen žní závazky (nap . dluhopisy, obligace, šeky, vkladové listy), cenné papíry vybavené právy, která poskytují zajišt ní pohledávky (nap . zástavní listy) a poslední skupinou jsou cenné papíry dispozi ní (nap . konosamenty, vkladní listy).
Majetkové cenné papíry nezakládají nárok na vrácení investovaného kapitálu.
Investo i je nakupují se zám rem získat z nich pravidelný výnos, spolupodílet se na rozhodování a podnikání, na vlastnictví podniku a na dodate ném zhodnocení investovaného kapitálu. Jejich vliv na rozhodování m že být rozhodující (investor vlastní více než 50 % hlasovacích práv), podstatný (20 – 50 % hlasovacích práv), spole ný (jeden nebo n kolik podnik ovládá spole n na základ dohody jinou ú etní jednotku) nebo jen menšinový vliv (mén než 20 % hlasovacích práv).
Úv rové cenné papíry jsou založeny na úv rovém vztahu mezi v itelem a dlužníkem. Investor (v itel) nakupuje tyto cenné papíry s podmínkou, že mu emitent
(dlužník) zaplatí ve stanovené dob zap j ený pen žní obnos a dohodnutý úrok.
Dlužník vydává tento cenný papír za ú elem opat it si do asný kapitál.
5.3. Podoba
Cenný papír m že nabývat dvojí podobu – zaknihovanou (dematerializovanou) nebo listinnou (materializovanou). Podobu cenného papíru volí emitent.
V zásad mohou mít všechny cenné papíry listinnou podobu, která je historicky starší. Cenné papíry v této podob m žeme vzít p ímo do ruky, ale je s nimi spojeno n kolik nevýhod, nap . možnost ztráty, odcizení, i pad lání.
Na kapitálových trzích se však stále ast ji prosazují zaknihované cenné papíry, které nemají v cnou podobu, ale jsou elektronicky zaznamenány v po íta i.
Zaknihovanou podobu povoluje zákon pouze pro akcie, dluhopisy, podílové listy, op ní listy, poukázky na akcie a kupóny cenných papír . Jde v tšinou o tzv.
zastupitelné cenné papíry. Výhodou zaknihovaných cenných papír je, že jejich emitent ušet í náklady na tisk cenných papír a jejich majitel ušet í na p ípadné úschov .
Ješt existují imobilizované cenné papíry, které jsou v listinné podob uloženy v instituci a nep edpokládá se jejich další ob h pouze postoupení. Nový vlastník je zaznamenán ve sb rné bance.
5.4. len ní podle emitenta (dlužníka)
Podle vydavatele se cenné papíry d lí na státní, kde emitent je stát (nap . státní pokladni ní poukázky). Na municipální, neboli cenné papíry ve ejnoprávních korporací, kde emitent je m sto i obec (nap . komunální obligace). T etí skupinu tvo í soukromé cenné papíry, tj. cenné papíry soukromých firem a akciových spole ností, kde je emitentem firma (nap . akcie, obligace).
5.5. P evoditelnost
První skupinou jsou cenné papíry na doru itele, n kdy též ozna ovány jako cenné papíry na majitele. Tyto cenné papíry lze bez omezení prodat, aniž by se do nich zapisovalo, kdo je jejich majitelem, a aniž by se zm na majitele oznamovala emitentovi. Za vlastníka se považuje ten, kdo cenný papír p edloží, a už je jeho
p evoditelnosti, protože zm na vlastnictví se realizuje pouhým p edáním cenného papíru, pokud se smluvní strany nedomluví jinak. Na listin musí být výslovn uvedeno, že jde o cenný papír na doru itele, jedinou výjimkou jsou šeky. Ze zákona musí být na doru itele kupóny cenných papír , op ní listy, poukázky na akcie, jinak jsou neplatné. Na doru itele nelze vydat sm nky, zatímní listy, zem d lské skladní listy a vkladní listy.
Druhou skupinou jsou cenné papíry na jméno. Na t chto cenných papírech je uvedeno jméno majitele. P evod vlastnického práva se uskute uje cesí (postoupením pohledávky), p i emž je vždy t eba o tom uv domit dlužníka (emitenta). Tento druh cenného papíru je nejh e p evoditelný.
T etí a zárove poslední skupinou v této kategorii jsou cenné papíry na ad, které vyzna ují oprávn nou osobu jménem s doložkou „na ad“. P evod na jinou osobu se uskute uje zvláštním písemným prohlášením zpravidla na rubu papíru, tzv. rubopisu (indosamentu), aniž by se zm na majitele ohlašovala emitentovi. Tento proces se nazývá indosace.
5.6. Charakter d chod (zisk ) plynoucích z cenného papíru
Jednou ze skupin jsou pevn úro ené cenné papíry p inášející zpravidla pevn stanovený d chod (nap . státní dluhopisy, hypoté ní zástavní listy). Další skupinu tvo í variabiln úro ené cenné papíry p inášející prom nlivý d chod (nap . akcie, variabiln úro ené dluhopisy). Jako poslední jsou cenné papíry neúro ené, ze kterých neplyne žádný d chod (nap . šeky, sm nky, diskontované dluhopisy).
5.7. Zp sob emise
V této kategorii najdeme pouze dva druhy, a to cenné papíry vydávané individuáln (nap . sm nky, šeky, zástavní listy, konosamenty) a cenné papíry vydávané hromadn (nap . obligace, akcie).
5.8. Obchodovatelnost
Z hlediska míry obchodovatelnosti se rozeznávají cenné papíry obchodovatelné, neobchodovatelné a áste n obchodovatelné.
U neobchodovatelných cenných papír zakazuje emitent jejich nákup a prodej na sekundárním trhu. Zpravidla mezi n pat í ást depozitních certifikát , vkladových list aj.
N které cenné papíry jsou áste n obchodovatelné. Toto omezení stanovuje emitent výslovn na jejich plášti. Pat í sem nap . akcie i dluhopisy, jejichž nákup a prodej lze provád t jen v ur itém okruhu lidí, nap . mezi zam stnanci podniku, který tyto cenné papíry emitoval (nap . zam stnanecké akcie).
Ostatní cenné papíry jsou obchodovatelné. Majitel je m že prodat nebo nakoupit na sekundárním trhu.
5.9. Zastupitelnost
Zde lze najít zastupitelné cenné papíry, tzv. efekty, u kterých nezáleží na jejich identit , protože mohou být nahrazeny jinými cennými papíry stejného druhu vydanými stejnými emitenty, a proto ze všech zastupitelných cenných papír vznikají stejná práva. Zastupitelný cenný papír je pouze ten, který má stejnou formu (na doru itele, na ad, na jméno) jako ostatní vydané cenné papíry, má stejnou podobu (listinnou nebo zaknihovanou) a stejnou jmenovitou hodnotu s jinými cennými papíry téhož emitenta. Zastupitelnými cennými papíry mohou být pouze akcie, podílové listy, dluhopisy, investi ní kupóny a kupóny cenných papír .
Nezastupitelné cenné papíry (nap . hypoté ní zástavní listy, sm nky, šeky) nelze nahradit jinými cennými papíry, i kdyby byly stejného druhu i podoby nebo od stejného emitenta.
5.10. len ní podle držby (segment finan ního trhu)
V závislosti na tom, zda emitent umis uje cenné papíry na pen žním trhu i kapitálovém trhu a pokrývá tak své krátkodobé i dlouhodobé finan ní pot eby, se cenné papíry lení na krátkodobé (s dobou splatnosti do jednoho roku) a dlouhodobé (s dobou splatnosti nad jeden rok). Nabyvatel rovn ž lení cenné papíry na krátkodobé a dlouhodobé, ale podle doby, po kterou zamýšlí ponechat si je ve svém vlastnictví.
Pen žní trh je trh krátkodobých úv r a cenných papír . Krátkodobé cenné papíry jsou charakterizovány zejména jejich obchodovatelností, rychlou p em nou na pen žní prost edky a dobou držení do jednoho roku od okamžiku po ízení. Jde o krátkodobé cenné papíry charakteru sm nek, pokladni ních poukázek, depozitních certifikát a bankovních akcept .
Kapitálový trh je trh st edn dobých a dlouhodobých úv r a cenných papír . Jde o st edn dobé a dlouhodobé akcie, státní dluhopisy a dluhopisy, za které p evzal záruku stát, dluhopisy, jejichž emitenty jsou eská národní banka a jiné komer ní banky, jiné dluhopisy, komunální obligace m st a obcí a hypoté ní zástavní listy.
5.11. Provenience
V této kategorii se cenné papíry t ídí dle místa emise na tuzemské cenné papíry a zahrani ní cenné papíry. Emitenti zahrani ních cenných papír jsou devizoví cizozemci (tj. fyzické osoby, které nemají trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osoby, které nemají trvalé sídlo v tuzemsku).
6. Charakteristika jednotlivých druh cenných papír
Druh cenných papír je celá ada a kdybych se m la zabývat všemi t mito druhy asi by rozsah 30 stran nesta il, proto budu charakterizovat pouze cenné papíry demonstrativn uvedené v zákon o cenných papírech.
V zákon jsou demonstrativn uvedeny tyto cenné papíry – akcie, dluhopisy, sm nky, šeky, zatímní listy, podílové listy, poukázky na akcie, investi ní kupóny, kupóny cenných papír , op ní listy, náložné listy, skladištní listy a zem d lské skladní listy. Zákon dále uvádí, že cennými papíry jsou i jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášené zvláštními zákony.
Akcie, dluhopisy, sm nky a šeky pokládám za nejrozší en jší cenné papíry, proto se jimi budu zabývat podrobn ji.
6.1. Akcie
Nejznám jším druhem dlouhodobých cenných papír , s kterými se obchoduje na kapitálových trzích, jsou akcie.
Když se ekne „akcie“, snad každý lov k si s tímto slovem vybaví pojem akciová spole nost a ur itý vlastnický podíl v ní, který zaru uje i podíl na zisku ve form dividend. Termínem akcie ozna ujeme v širším slova smyslu podíl na akciové spole nosti vyjád ený jmenovitou hodnotou akcie.
Akcií v užším slova smyslu se rozumí druh cenného papíru, s nímž jsou spojena práva akcioná e jako spole níka podílet se podle zákona a stanov akciové spole nosti na jejím ízení, zisku a na likvida ním z statku v p ípad zániku spole nosti. Práva a povinnosti akcioná jsou uvedena v obchodním zákoníku a dále mohou být rozvedena ve stanovách spole nosti.
Akcie musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti – jméno a sídlo spole nosti, íselné ozna ení, nominální hodnotu, ozna ení druhu akcie (na jméno nebo na majitele), výši základního jm ní, po et vydaných akcií, datum emise a v p ípad listinné akcie ješt podpisy dvou len p edstavenstva.
Mohou být vydány v listinné i zaknihované podob , o emž rozhoduje valná hromada akciové spole nosti. Listinná akcie se skládá z plášt (tj. vlastní akcie) a z kupónového archu zakon eného talónem. Za jednotlivé kupóny z archu se vyplácí
dividenda. Poslední díl kupónového archu se nazývá talón a slouží jako poukázka na nový kupónový arch.
Obchodní zákoník rozlišuje akcie kmenové, prioritní a zam stnanecké.
Kmenové ( ádné) akcie p iznávají všem vlastník m stejná práva. Prioritní (p ednostní) akcie jsou s ohledem na neexistenci hlasovacího práva vybaveny p ednostními právy, nap . zaru enou minimální výší dividendy nebo p ednostním právem na majetek v p ípad likvidace firmy. Zam stnanecké akcie vždy zn jí na jméno a jsou emitovány podnikem pro vlastní zam stnance. Jsou nabízeny zam stnanc m zpravidla za zvýhodn ný kurs. Smyslem zam stnaneckých akcií je v tší zainteresovanost zam stnanc na hospodá ském výsledku spole nosti.
Jak již bylo zmín no, akcioná i mají právo na podíl na zisku spole nosti (dividendu). Dividendy jsou d ležitou a užite nou informací pro investora. Zpravidla se vyplácejí ro n nebo pololetn a jsou již o išt né od daní. Jejich výše závisí na hospodá ském výsledku spole nosti a o jejich vyplácení rozhoduje valná hromada akcioná na základ návrhu p edstavenstva. Ziskovost je však možné pouze p edvídat, nikoli zaru it a investo i si musí uv domit, že v p ípad , že se podnik stane neziskový, m že p íjem ve form dividend klesnout nebo zcela ustat.
Podílem hrubé dividendy (což je istá dividenda s daní) a sou asné ceny akcie získáme dividendový výnos. Ten je možné použít pro porovnání s jinými úrokovými mírami. Použitelnost dividendového výnosu je však omezena, nebo nebere v úvahu budoucí zm ny dividend.
Akcie m že vydávat pouze akciová spole nost. Emise m že probíhat n kolika zp soby. Nabídka nových akcií stávajícím vlastník m je první možností a v tšinou dle zákona i povinností. Za íná se rozesláním prospektu každému akcioná i, ve kterém najde podrobnosti o nabídce, v etn ú elu emise a po tu akcií na prodej.
Nové akcie se oby ejn nabízí stávajícím akcioná m s ur itým diskontem vzhledem k sou asné tržní cen akcií.
Další možnosti emise se provádí prost ednictvím nabídky na prodej za pevn stanovenou cenu, trendového prodeje, umíst ním cenných papír nebo kapitalizací.
Nabídku na prodej za pevnou cenu organizuje zprost edkovatel, kterým je obchodní banka nebo obchodník s cennými papíry. Tato instituce p ejímá vlastnictví akcií, ímž p ejímá na sebe riziko úpisu, za což jí spole nost platí odm nu. Instituce
inzeruje nabídku v tisku. „Stanovení nabídkové ceny nové emise je zna n obtížn jší než stanovení ceny nové emise s p ednostním právem vlastník . Tato poptávka vychází ze širokých ad investor a ne od t ch, kte í mají ke spole nosti ur ité sympatie.“1
„Trendový prodej akcií je mén populární. Investo i musí ur it cenu a množství akcií, které požadují. Zprost edkující instituce potom se adí objednávky podle ceny a dostupné akcie p i adí t mto nabídkám za nejvyšší cenu s tím, že musí být vyšší nebo rovna nejnižší p ijatelné cen , ozna ované jako bazická cena.“2 Ur itý návrh bazické ceny je uveden v prospektu upisující spole nosti. V p ípad nedostate né poptávky se p ebytek akcií prodá zprost edkující instituci za bazickou cenu.
Další metodou je umíst ní cenných papír , které m že být soukromé nebo ve ejné. Používá se zejména u malého množství emisí akcií, jestliže náklady nabídky k prodeji by byly vysoké. P i ve ejném umíst ní akcií prodá upisující spole nost akcie institucionálním nebo individuálním investor m a obchodník m s cennými papíry, aby p ístup k akciím získala široká ve ejnost. Takové umíst ní akcií reguluje burza, která požaduje, aby byly publikovány informace o spole nosti, ímž se tento zp sob emise liší od soukromého umíst ní akcií.
Poslední zp sob je kapitalizace, což je zvýšení základního jm ní z vlastních zdroj . P i zvýšení základního kapitálu z vlastních zdroj se nem ní celková výše vlastního kapitálu, ale m ní se jeho vnit ní struktura. Jedná se o vydání nových akcií a bezplatném rozd lení mezi akcioná e. V podstat jde pouze o ú etní záležitost, p i níž se akcie vytvá í transformací nerozd leného zisku z minulých let. V rozvaze se sníží položka nerozd leného zisku o nominální hodnotu emitovaných akcií a naopak se zvýší základní jm ní spole nosti. Následn jsou nové akcie rozd leny akcioná m úm rn k po tu jimi držených akcií.
K emisi nových akcií m že také dojít p i ed ní základního kapitálu (št pení akcií). P i této metod z stává zachována výše základního kapitálu, ale zvyšuje se po et akcií s nižší jmenovitou hodnotou. Celková hodnota spole nosti z stává
1 Jílek, Josef: Finan ní trhy (str. 259), 528 stran, Grada Publishing, s.r.o., Praha 1997, ISBN 80-7169-
nezm n na, takže podle toho se musí p izp sobit cena akcií. Jestliže se tedy po et akcií zdvojnásobí, cena každé akcie se sníží na polovinu.
Výb r metody emise závisí na množství požadovaných prost edk a na nákladech na emisi, které se pro r zné metody zna n liší. U velkých emisí je populární nabídka na prodej. U malých emisí je to zase umís ování cenných papír , které je nejlevn jší.
Poslední, co zbývá zmínit, je ocen ní akcií. Oce ování akcií lze ešit dv ma hlavními metodami. Jedna metoda je založena na vývoji cen akcií v minulosti (technická analýza) a druhá metoda je založena na r zných informacích o spole nosti (fundamentální analýza).
Odhad zm n cen akcií na základ ekonomických faktor je p edm tem fundamentální analýzy. Odhad zm ny cen akcií na základ ostatních faktor je základem technické analýzy, která se opírá pouze o záznamy výsledk p edchozích burzovních obchod .
Technická analýza se soust e uje pouze na d ní na kapitálovém trhu, tj. na minulé a sou asné informace o cenách akcií a objemu transakcí. Snaží se p edpov d t vývoj cen akcií i celkový vývoj trhu. Hlavním cílem je odhadnout s p edstihem zm ny v trendech cen akcií. Zjiš uje, kdy prodej nebo nákup uskute nit. Naopak cílem fundamentální analýzy je ur it jaké akcie (kterého podniku) nakoupit nebo prodat. Sleduje, do jaké míry cena akcie odpovídá její skute né hodnot .
6.2. Dluhopisy (obligace)
Dalším velmi používaným druhem cenného papíru je dluhopis. Jak je už patrné z názvu, tento instrument pat í mezi dluhové cenné papíry. Dluhopis je písemný závazek vydavatele (dlužníka, emitenta) zaplatit ur itou pen žní ástku v etn úrok ve stanoveném termínu druhé osob (v iteli, majiteli), legitimované bu uvedením jména, nebo p edložením dluhopisu. S dluhopisem mohou být spojena i práva na jeho vým nu za jiný dluhopis nebo za akcie (tzv. vym nitelný dluhopis) nebo ur itá p ednostní práva (tzv. prioritní dluhopis).
Emitent vydává obligace s cílem získat pen žní prost edky na delší dobu a mít p i tom jistotu, že v itel pozd ji od svého rozhodnutí neustoupí. Investorovi zase slouží ke st edn dobému i dlouhodob jšímu uložení volného kapitálu a úspor.
Dluhopisy m žeme rozd lit do dvou základních skupin. První z nich jsou dluhopisy s kupónem, kde listinné kupóny oprav ují jejich majitele uplatnit právo na úrokový výnos. V okamžiku splatnosti majitel krom kupónu ješt obdrží jmenovitou hodnotu dluhopisu. Kupón musí obsahovat údaje o druhu, emitentovi, výši výnosu nebo zp sobu jeho ur ení, informace o datu a místu uplatn ní práva na výnos a
íselné ozna ení cenného papíru, k n muž byl vydán.
Druhou skupinu tvo í dluhopisy s nulovým kupónem (dluhopisy s diskontem). Držitel tohoto typu dluhopis postupn amortizuje diskont až k datu splatnosti dluhopisu tak, aby jeho istá pohledávka za emitentem dosáhla výše jmenovité hodnoty dluhopisu. ástky postupné amortizace diskontu zvyšují ocen ní dluhopisu a sou asn jsou finan ním výnosem.
Úrok z obligací je pom rn vysoký, je však zdan ný. Da je vždy emitentem p i vyplácení úrok ode tena a odvedena státu. Majitel tak dostane istý výnos a nemusí se již o zdan ní starat.
Výnos m že být stanoven mnoha r znými zp soby. U pevn úro ených dluhopis (s fixní úrokovou sazbou) vyplácí emitent majiteli dluhopisu úrok vyjád ený stanoveným procentem z nominální ceny dluhopisu ve stanovených ro ních, pololetních a jiných termínech. U dluhopis s pohyblivým úrokem (s variabilní úrokovou sazbou) se emitent zavazuje vyplácet úrok v závislosti na vývoji úrokových sazeb v dané zemi. U dluhopis s diskontem (s nulovým kupónem) se výnos stanovuje p i uvedení dluhopisu na primární trh jako rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a nižším emisním kursem. Kupec tedy zaplatí za dluhopis mén než kolik iní jmenovitá hodnota, a p i splatnosti dluhopisu obdrží celou jmenovitou hodnotu.
Vydání dluhopis mohou jejich emitenti zabezpe it sami nebo prost ednictvím obchodník s cennými papíry. Povolení k vydání dluhopis v eské republice ud luje Ministerstvo financí se souhlasem eské národní banky. Žadatel musí prokázat schopnost zabezpe it investor m návratnost jejich investic.
Z hlediska emise leníme obligace na státní, bankovní a korporativní. Státní obligace emituje vláda nebo její instituce, která si jejich prodejem zajiš uje dlouhodobý úv r (nap . k pokrytí p echodného schodku státního rozpo tu). Riziko z nespln ní závazku je v tomto p ípad tém nulové. Protože je investice do státních dluhopis jedna z nejbezpe n jších, je výnosnost státních dluhopis nižší než u jiných cenných papír . Úroky se vyplácí ze státního rozpo tu a jsou zcela osvobozeny od zdan ní.
Bankovní obligace jsou vydávány bankovními podniky s cílem získat bankovní kapitál. Podnikové obligace emitují podniky za ú elem získat dlouhodobý úv r na své podnikatelské zám ry. U obligací podnik a bank závisí jejich rizikovost na hospodá ské situaci emitenta.
Bez ohledu na typ dluhopisu se v praxi tyto cenné papíry tém nikdy neprodávají za jmenovitou hodnotu. Je tomu tak proto, že jejich výnos je vázán obvykle na pevnou úrokovou sazbu, zatímco tržní úroková sazba denn kolísá. Aby, tedy dluhopis opravdu vynášel svému majiteli tržní úrok, musí být jeho prodejní cena (z hlediska kupujícího nákupní cena) taková, aby se úrok rovnal tržnímu úroku.
Z tohoto požadavku vzniká rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a prodejní (nákupní) cenou dluhopisu, který se projeví jak u emitenta, tak u investora. D sledky tohoto rozdílu jsou ovšem u každé ze stran rozdílné.
V den emise se celý proces odkoupení dluhopis uskute ní bu „v pari“
(dluhopisy se prodávají v jejich jmenovité výši), „nad pari“ (dluhopisy se prodávají dráž než je jmenovitá hodnota, tj. s prémií) nebo „pod pari“ (dluhopisy se prodávají za cenu nižší než je jmenovitá hodnota, tj. s diskontem).
ím vyšší je v dob emise efektivní úroková sazba (tržní sazba), tím nižší je sou asná hodnota dluhopisu, a naopak. Jestliže se tedy efektivní úroková sazba rovná nominální úrokové sazb , prodává se dluhopis v pari. P evyšuje-li efektivní úroková sazba nominální úrokovou sazbu, prodává se obligace pod pari. Je-li efektivní úroková sazba nižší než nominální úroková sazba, prodává se dluhopis nad pari.
6.2.1. Bezkupónové (diskontované) dluhopisy
Nejjednodušším dluhopisem je diskontovaný dluhopis. Emise bezkupónového dluhopisu zavazuje emitenta splatit k ur itému datu v budoucnosti nominální (jmenovitou) hodnotu. Na primárním a sekundárním trhu se prodávají za
cenu nižší než je nominální hodnota. Rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou prodeje je tzv. diskont. Bezkupónový dluhopis nemá kuponové splátky mezi emisí a splatností nominální hodnoty.
Bezkupónové dluhopisy mají v tšinou splatnost nižší než jeden rok, tj. jsou sou ástí pen žního trhu (používá se jednoduché úro ení). Mezi cenou dluhopisu P o nominální hodnot NH a nominální úrokovou mírou rnom platí vztah
NH = P * (1 + 360 * rt nom) NH - P
rnom = P * t/360 ,
kde t ozna uje po et dní do splatnosti. Dále je pot eba uvést, že ve vzorci jsem použila konvenci s 360 dny v roce, která se používá v Evrop . Konvence s 365 dny v roce je b žná ve Velké Británii.
P íklad:
Máme bezkupónový dluhopis se splatností 91 dní a nominální hodnotou 2 mil. K . Jestliže cena dluhopisu je 1 973 000 K , potom nominální úroková míra se ur í podle vztahu
2 000 000 – 1 973 000
rnom = 1 973 000 * 91/360 = 0,0541.
Nominální úroková míra iní 5,41 %. Jestliže emitent splní sv j závazek a splatí nominální hodnotu, potom majitel dluhopisu bude realizovat vypo tenou nominální úrokovou míru.
6.2.2. Kupónové dluhopisy
Kupónové dluhopisy jsou dluhovými nástroji s obvykle podstatn delší dobou splatnosti. Vlastnictví t chto dluhopis oprav uje k pravidelným p íjm m mezi emisí a dobou splatnosti nominální hodnoty. Pravidelné platby se nazývají kupóny.
V tšinou se vyplácí ro n nebo pololetn . Na konci doby splatnosti se stejn jako u diskontovaných dluhopis vyplácí nominální hodnota dluhopisu.
Pro kupónové dluhopisy se používá oce ovací vztah založený na výnosu do splatnosti r a dob splatnosti ti uvedené v letech
Ci
P = n
i=1 (1 + r)ti ,
kde Ci p edstavuje platbu v ase ti (tj. kupón nebo nominální platba) a n po et plateb.
Poslední kupón je b žn splatný spole n s nominální hodnotou.
P íklad:
Máme kupónový dvouletý dluhopis s nominální hodnotu 1 000 K a ro ním kupónem 8 % (tj. 80 K ). Jestliže cena dluhopisu je 965 K , potom výnos do splatnosti dostaneme ešením rovnice
80 1 080
965 =
(1 + r) +
(1 + r)2 , z níž vyplývá r = 10,02 %.
6.3. Šeky
Šek a sm nka jsou další dva d ležité cenné papíry. Oba upravuje spole ný právní p edpis, a to Zákon . 191/1950 Sb., sm ne ný a šekový. Proto se požadavky na jejich vystavení, ob h a placení tém shodují.
Šek je cenný papír, jímž vystavovatel šeku, který je majitelem bankovního ú tu, p ikazuje bance, aby zaplatila na šeku uvedenou ástku doru iteli (šek na doru itele) nebo osob , na jejíž jméno je šek vystaven. Vystavuje se na formulá ích, jež banky dávají svým klient m v šekových knížkách. Šeková knížka je soubor íslovaných šek , zpravidla ve form sešitu, ur ených jednotliv k b žnému užití p i šekovém placení.
Šek musí obsahovat ozna ení „šek“ v textu listiny a vyjád ené v jazyce, ve kterém je celá listina sepsána. Dále obsahuje bezpodmíne ný p íkaz zaplatit ur itou sumu pen z, jméno plátce (šekovníka), místo, kde má být placeno, datum a místo vystavení šeku a nakonec podpis výstavce. Neshoduje-li se suma slovy se sumou v íslech, platí suma vyjád ená slovy. Údaje na líci šeku nesm jí být p episovány, škrtány a jinak m n ny. Šek nesmí být na úkor itelnosti údaj a rozpoznatelnosti ochranných prvk poškozen nebo zne išt n.
Šek je splatný na vid nou. Šek, který je vystaven a splatný na území jednoho státu, je t eba p edložit k placení do osmi dní ode dne vystavení. Pokud je vystaven
v jiném stát , než v kterém je splatný, je t eba ho p edložit k placení do dvaceti dn , jsou-li oba státy v témže sv tadílu, a do sedmdesáti dní, jsou-li místo vystavení a místo placení v r zných sv tadílech.
Odvolání šeku lze uplatnit teprve až po uplynutí lh ty k p edložení. Nebyl-li šek odvolán, m že šekovník platit i po uplynutí lh ty k p edložení. Na platnost šeku nemá vliv ani smrt výstavce, i ztráta jeho zp sobilosti k právním úkon m, jež nastane po vystavení.
Základní povinností šekovníka (v tšinou jde o banku) je vyplatit šek svého klienta p i zachování stanoveného postupu. Šekovník provede tzv. cenzuru šeku, p i tom ov í platnost šeku a náležitosti stanovené zákonem, neporušenost šekové listiny, neporušenost textu, zda je šek na p edepsaném tiskopise šekovníka, zda je ádn podepsán výstavcem, zda je krytý, není-li jiným zp sobem podez elý, totožnost p edkladatele šeku, zda šek nebyl odvolán i stornován nebo zastavena jeho výplata, zda šek odpovídá jiným podmínkám smlouvy, není-li na klienta (výstavce) prohlášen konkurz a v neposlední ad je-li šek pravý a není p edložen jeho podvrh.
Výstavce (klient) odpovídá za zaplacení šeku, musí tedy udržovat z statek šekového ú tu na dostate né úrovni. Výstavce nesmí vystavit šek, jehož proplacení není na ú tu u banky kryto dostatkem volných pen žních prost edk (nekrytý šek).
Klient je povinen chránit tiskopisy šek i vystavené šeky p ed ztrátou, poškozením a zneužitím. V p ípad , že dojde ke ztrát , zni ení nebo odcizení šek , musí to neprodlen ohlásit. Šek, který se ztratil nebo byl zni en, lze prohlásit za umo ený. P i zrušení b žného ú tu musí být nepoužité a poškozené šeky vráceny bance.
Existuje n kolik druh šek . Lze je rozd lit dle výstavce na bankovní a soukromé. Bankovní šek má o n co v tší formát. Bankovní šeky jsou využívány jako náhrada hotovostního placení. Výstavcem je banka – na žádost klienta. Zákazník složí požadovanou ástku jako protihodnotu šeku v bance a banka vystaví šek. Banka se stává garantem proplacení šeku. Šek je vyplácen ihned po p edložení, protože není t eba kontrolovat z statek na ú tu. Jsou nabízeny v domácí i zahrani ní m n .
U soukromého šeku je výstavcem soukromá osoba nebo jiná právnická osoba než banka. Jedná se o majitele šekové knížky vydávané k bankovnímu ú tu. Kvalita
Výstavce m že ustanovit, komu má být šek proplacen, pak rozeznáváme šek na ad (orderšek), který je vystaven na ur itou osobu a práva lze p evád t indosamentem. Šek na jméno (rektašek), jenž je vystaven na ur itou osobu a musí obsahovat doložku „nikoli na ad“ a tím není možné p evést šek na jinou osobu.
T etím typem je šek na majitele, držitele (au porteur), na n mž není uvedena osoba, které má být placeno.
Eurošeky a cestovní šeky jsou zvláštní druhy šek . Eurošek pat í mezi soukromé šeky. Jedná se o mezinárodní šekový systém, který je modifikací soukromého šeku. Klient je m že žádat ke svému devizovému ú tu po dodržení podmínek stanovených bankou. Eurošeky jsou nep enosné, m že je využívat jen oprávn ný majitel.
Cestovní šek je využíván p edevším v rámci mezinárodního cestovního ruchu. Vystavují ho velké banky, bankovní sdružení nebo cestovní kancelá e na zaokrouhlenou pevnou ástku, kterou zaplatí klient v dob odebrání šeku. V p ípad pot eby hotových pen z v zahrani í si je m že majitel nechat proplatit v bance v tuzemské m n , nebo jimi m že i p ímo platit v mnoha nebankovních za ízeních (hotely, obchody). Tento typ šeku je bezpe n jší než eurošek, ale negativem je omezená doba splatnosti.
6.4. Sm nky
Sm nka je individuálním a obchodovatelným úv rovým cenným papírem.
Stejn jako šek je upravena Zákonem . 191/1950 Sb., sm ne ným a šekovým.
Sm nka je cenný papír spl ující zákonem p edepsané náležitosti. Sm nkou se ur itá osoba bezpodmíne n zavazuje (pak mluvíme o vlastní sm nce) nebo p ikazuje jiné osob (jedná-li se o cizí sm nku) zaplatit oprávn nému majiteli sm nky v ur ité dob ástku na sm nce uvedenou. Pohledávka, kterou sm nka vyjad uje, m že mít pouze pen žní pln ní. Sm nku lze p evád t na další osoby indosamentem, pokud to není doložkou výslovn zakázáno.
Podle zákona jsou p edepsány náležitosti sm nky vlastní a sm nky cizí.
Vlastní sm nka musí obsahovat slovo sm nka ve vlastním textu listiny a v jazyce, ve kterém je sm nka sepsána. Dále pak musí obsahovat bezpodmíne ný slib zaplatit ur itou pen žitou sumu, údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu má být placeno, datum a místo vystavení a podpis výstavce.
Cizí sm nka ješt obsahuje jméno plátce. Místo slibu zaplatit je bezpodmíne ný p íkaz zaplatit ur itou pen žitou sumu.
Platnost sm nky m že být stanovena na vid nou (vistasm nka). Sm nka se stává splatnou p i p edložení, ke kterému musí dojít nejpozd ji do jednoho roku po vystavení sm nky. Emitent m že tuto lh tu zkrátit nebo prodloužit. Indosanti mohou tuto lh tu pouze zkrátit. Existuje také lh tní vistasm nka, která je splatná ur itý as po p edložení.
Dále m že být splatnost sm nky stanovena na ur itý den (datosm nka).
Sm nka je splatná v konkrétní den na ní uvedený. Stejn jako u vistasm nky i zde se m že vystavit lh tní datosm nka, která je splatná teprve po uplynutí data na sm nce.
P i zmeškání splatnosti sm nky ztrácí majitel sm nky sm ne ná práva.
P vodní lh ta splatnosti však m že být prodloužena tzv. prolongací sm nky. Je nutno, aby s tím souhlasily všechny zú astn né strany.
V p ípad ztráty i odcizení sm nky dojde k jejímu umo ení. Akt umo ení provádí notá tím, že sm nku zbavuje právních ú ink a sou asn ji nahrazuje novou sm nkou.
6.4.1. Ú astníci sm ne ného vztahu
Než-li uvedu jednotlivé typy sm nky, cht la bych p estavit jednotlivé osoby sm ne ného vztahu. Jsou jimi emitent, sm ne ník, remitent, indosant, indosatá a avalista.
Emitent (výstavce) formuluje text sm nky, vypl uje sm ne ný formulá . U cizí sm nky je ozna ován také jako trasant, je tak vedlejším sm ne ným dlužníkem.
Sm ne ník (trasát) existuje pouze u cizí sm nky. Je hlavním sm ne ným dlužníkem a hradí sm nku. Textem sm nky je mu ur en platební p íkaz a akceptem tento platební p íkaz p ijímá. Akceptace je obvykle na sm nce vyjád ena slovy
„akceptuji“ nebo „p ijímám“. Po p ijetí sm nky se nazývá akceptantem.
Remitent je první sm ne ný v itel, neboli první vlastník sm nky. Je to v podstat ten, komu je sm nka proplacena. M že ale svou v itelskou pozici p evést i na jiné osoby.
První indosant je remitent. Indosant m že procesem indosace, který je vyjád en indosamentem (rubopisem), p evést sm nku na jinou osobu. Z stává ale osobou sm ne n zavázanou a ocitá se v pozici sm ne ného dlužníka.
Indosatá je osoba, na kterou je sm nka p evád na. Obecn je to ten, na jehož ad se indosamentem (rubopisem) p evádí cenný papír, neboli nabyvatel.
Avalista, neboli sm ne né rukojmí, je ru itel za zaplacení sm nky. V p ípad nesplacení sm nky sm ne ným dlužníkem zaplatí tento závazek on. Své ru ení potvrzuje podpisem sm nky. Osoba, za kterou se avalista zaru uje, se nazývá avalát.
Celému procesu se íká sm ne né rukojemství.
6.4.2. Druhy sm nek
Rozlišujeme dva základní druhy sm nek – vlastní a cizí. Sm nka vlastní obsahuje slib dlužníka (výstavce), že zaplatí v iteli v ur itý as stanovenou ástku.
Chybí pozice sm ne níka. Vyjad uje slib „zaplatím ti“.
platební slib
výstavce remitent
platba
Zast ená sm nka vlastní obsahuje redukci pozic výstavce a sm ne níka.
P íkaz „a ti zaplatím“.
platební p íkaz
výstavce = sm ne ník remitent
platba
Sm nka cizí v sob zahrnuje minimáln t i osoby. Výstavce dává svému dlužníkovi platební p íkaz, aby místo n ho zaplatil v iteli. Doklad nemá hodnotu, pokud není akceptován osobou, na niž je vystaven (sm ne níkem). Akceptovaná sm nka se pak stává obchodovatelným cenným papírem. Tato sm nka vyjad uje pokyn „zapla za m “.
platební p íkaz platba
výstavce sm ne ník remitent
Zvláštním druhem cizí sm nky je cizí sm nka na vlastní ad. P edstavuje druhou variantu redukované sm nky. Redukce spo ívá ve slou ení osoby výstavce a remitenta v jednu osobu. V této sm nce výstavce dává p íkaz „zapla mi“.
platební p íkaz
výstavce = remitent sm ne ník
platba
Vedle klasického rozd lení sm nek (na vlastní a cizí) existuje i d lení sm nek podle jejich v cného obsahu. Obchodní sm nky vznikají na podklad prodeje zboží.
Jsou prost edkem krátkodobého úv ru. Finan ní sm nky jsou vydávány za ú elem opat ení finan ních prost edk na výplatu mezd, zaplacení daní aj.
6.4.3. Funkce sm nek
Sm nka má úv rovou, zajiš ovací (krycí) a platební funkci. Úv rová funkce sm nky se projevuje v tom, že místo placení pen žního závazku dlužník akceptuje nebo vystaví sm nku.
Zajiš ovací funkce sm nky spo ívá v tom, že sm ne ný v itel má usnadn né vymáhání své pohledávky, které je jišt né práv touto sm nkou.
Platební funkce sm nky umož uje dlužníkovi, aby splatil svému v iteli sv j pen žní závazek tím, že na n ho indosuje (p evádí) sm nku, kterou získal jako sm ne ný v itel. S tím souvisí i další možnost sm ne ného v itele. Pot ebuje-li si opat it hotové peníze, m že sm nku eskontovat.
Eskont sm nky je odkoupení sm nky p ed dobou její splatnosti obchodní bankou. Žadateli se poskytne tzv. eskontní úv r. Banka se po provedeném eskontu stává majitelem sm nky. P i zaplacení sm nky se banka m že obrátit na kohokoli z ú astník sm ne ného procesu. Jestliže banka sama pozd ji pot ebuje doplnit likviditu, m že sm nku dále prodat novému majiteli. Zpravidla se jím stává jiná banka. V takovém p ípad se jedná o reeskont sm nky.
P i eskontu a reeskontu si nový majitel p edem sráží úrok ve form diskontu.
Vyplácí p edávajícímu nižší ástku, než kolik iní skute ná sm ne ná pohledávka.
6.5. Ostatní cenné papíry
6.5.1. Zatímní listyZatímní list je cenný papír na ad, se kterým jsou spojena práva a povinnost.
Práva vyplývají z akcií, které zatímní list nahrazuje. T mito právy jsou ú ast na ízení spole nosti, právo na podíl na zisku a na likvida ním z statku p i zániku
spole nosti. Povinností vyplývající ze zatímního listu je splatit emisní kurs t chto akcií.
Zatímní list musí obsahovat ozna ení, že jde o zatímní list, název firmy, sídlo a výši základního kapitálu spole nosti a identifikaci vlastníka zatímního listu.
Dalšími náležitostmi jsou jmenovitá hodnota tvo ená sou tem jmenovitých hodnot upsaných nesplacených akcií, po et, podoba a forma akcií, které zatímní list nahrazuje, pop ípad i ur ení jejich druhu, splacenou a nesplacenou ást emisního kursu akcií a lh ty pro splácení emisního kursu, datum emise zatímního listu a podpis nebo podpisy len p edstavenstva spole nosti.
Upisovatel akcií musí splatit celý emisní kurs upsané akcie p ed zápisem akciové spole nosti do obchodního rejst íku. Pokud tak neu iní, vydává spole nost po tomto zápisu upisovateli zatímní list nahrazující všechny jím upsané a nesplacené akcie jednoho druhu.
Zatímní list zastupuje akcii do doby, než bude držitelem splacen její celý emisní kurs. Teprve pak je vym n n za akcii. Upisovatel spole nosti je povinen splatit emisní kurs akcií, které upsal, v dob ur ené ve stanovách. Avšak musí tak u init nejpozd ji do jednoho roku od vzniku spole nosti.
Jestliže majitel zatímního listu p evede zatímní list na jinou osobu p ed splacením emisního kursu nesplacených akcií, ru í za splacení zbytku emisního kursu. Zatímní list má tak ur ité vlastnosti sm nky cizí.
6.5.2. Podílové listy
„Podílový list je zvláštním druhem majetkového cenného papíru, který je produktem sekundárního obchodování s cennými papíry.“1 Emitentem podílových list m že být pouze investi ní spole nost, která z finan ních prost edk za n získaných nakupuje jiné cenné papíry. U podílníka podílové listy zt les ují podíl na majetku v podílovém fondu a právo na vyplacení podílu na zisku z hospoda ení s tímto majetkem.
Na podílovém listu musí být uvedeno ozna ení investi ní spole nosti, která podílový list vydala, ozna ení podílového fondu, jmenovitá hodnota podílového
1 Jílek, Josef: Finan ní trhy (str. 46), 528 stran, Grada Publishing, s.r.o., Praha 1997, ISBN 80-7169-
listu, údaj o tom, zda se jedná o otev ený nebo uzav ený podílový fond, jméno podílníka a datum vydání podílového listu.
Vydávání podílových list slouží k soust e ování majetku podílník (nabyvatel podílových list ) v podílovém fondu a tento majetek je striktn odd len od majetku investi ní spole nosti. Ten, kdo chce vydávat podílové listy, musí mít dvojí typ povolení od Ministerstva financí eské republiky. První z nich slouží k provozování investi ní innosti spole nosti, druhé pak pro vytvá ení každého nového podílového fondu.
Podílové fondy nemají právní subjektivitu, jsou sou ástí investi ní spole nosti, která jediná je subjektem práva. Podílové fondy existují jako fondy otev ené a uzav ené. Tomu odpovídají dva druhy podílových list , podílový list otev eného podílového fondu a podílový list uzav eného podílového fondu.
U otev eného podílového fondu není po et vydávaných podílových list limitován. Podílník má právo na zp tný prodej svého podílového listu investi ní spole nosti, která je povinna tento cenný papír odkoupit. S podílovými listy otev ených podílových fond se neobchoduje na burze.
U uzav eného podílového fondu je omezen po et vydávaných podílových list nebo doba jejich prodeje. Podílník nemá právo na zp tný prodej svého podílového listu investi ní spole nosti. Podílové listy uzav eného podílového fondu musí být vždy emitovány jako ve ejn obchodovatelné cenné papíry.
6.5.3. Poukázky na akcie
Poukázka na akcie je cenný papír, který m že vydat akciová spole nost.
Vydává se p i zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, pokud upisovatel zcela splatil emisní kurs. Jde o cenný papír na doru itele, s nímž jsou spojena veškerá práva upisovatele. Poukázky na akcie mají stejnou podobu jako akcie, které za n mají být vym n ny.
V poukázce na akcie musí být uvedeno ozna ení, že se jedná o poukázku na akcie, název a sídlo spole nosti, která ji vydala. Dále musí obsahovat druh, jmenovitou hodnotu, formu, podobu a po et akcií, které lze na jejím základ nabýt, ástku, kterou upisovatel splatil, a datum, kdy bylo splaceno. Poukázka vydaná v listinné podob musí obsahovat i datum emise a podpisy len p edstavenstva dané
6.5.4. Investi ní kupóny
Investi ní kupón je cenný papír na jméno. Oprav uje ke koupi akcií ur ených k prodeji za investi ní kupóny. Tyto cenné papíry jsou dnes už historií. Šlo o kupónové knížky v rámci kupónové privatizace. istý výnos z jejich prodeje se p evedl na p íslušný fond republiky podle místa trvalého pobytu nabyvatele.
Investi ní kupón musel obsahovat jméno a rodné íslo ob ana, ozna ení orgánu, který tento instrument vydal, nabývací cenu, dobu platnosti a datum vydání.
6.5.5. Kupóny cenných papír
Kupón je samostatn obchodovatelným cenným papírem. Má zpravidla listinnou podobu. Jeho ve ejná obchodovatelnost je odvozována od ve ejné obchodovatelnosti cenného papíru, ke kterému byl vydán. Kupón je tedy cenný papír na doru itele, který se vydává v kupónovém archu. Zt les uje právo na výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu. Protože se dosti obtížn odhaduje p edpokládaná pot eba kupón , tvo í sou ást vydaných kupónových arch i tzv. talón, který slouží k získání nového kupónového archu. Talón sám o sob ale nemá charakter cenného papíru.
6.5.6. Op ní listy
Op ní list m že být jen na doru itele. Zt les uje p ednostní právo na úpis nových akcií plynoucí z vym nitelných a prioritních dluhopis emitovaných akciovou spole ností. Také m že p edstavovat p ednostní právo stávajícího akcioná e k úpisu navyšovaného základního kapitálu.
V op ním listu musí být uveden název a sídlo spole nosti, doba a místo pro uplatn ní p ednostního práva, emisní kurs akcií nebo dluhopis , k nimž lze uplatnit p ednostní právo. Dále musí být stanoveno, kolik akcií a jakého druhu, formy a podoby lze upsat. Op ní list vydaný v listinné podob musí obsahovat i datum emise, podpis nebo podpisy len p edstavenstva spole nosti a íselné ozna ení akcie nebo dluhopisu, k nimž byl vydán.
6.5.7. Náložné listy
Náložný list p edstavuje právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem této listiny. Dopravce je povinen zásilku vydat osob oprávn né
podle náložného listu, jestliže mu tato osoba náložný list p edloží a potvrdí na n m p evzetí zásilky.
V náložném listu musí být uveden dopravce, odesilatel, doru itel, ozna ení p epravované v ci. Dále musí být uvedeno místo ur ení a místo a den vydání náložného listu a podpis dopravce.
Zvláštností tohoto cenného papíru je to, že dojde-li k jeho zni ení nebo ztracení, má dopravce povinnost vydat náhradní náložný list. V p ípad zneužití p vodního náložného listu je odesílatel povinen uhradit škodu, která tím dopravci byla zp sobena.
6.5.8. Skladištní listy
Skladištní list vydávají specializované skladištní podniky. Skladištní list je potvrzení o p evzetí v ci ke skladování skladovatelem od ukladatele, s nímž je spojeno právo požadovat vydání skladované v ci. Skladištní list vyjad uje právo na vydání v ci ze skladu, nikoli vlastnické právo k v ci.
Skladištní list musí obsahovat ozna ení skladovatele, ukladatele a osoby oprávn né v c vyzvednout, ozna ení a množství skladovaného zboží, místo uskladn ní a dobu uskladn ní. Nakonec musí být uvedeno místo a den vydání skladištního listu a podpis skladovatele.
6.5.9. Zem d lské skladní listy
Zem d lský skladní list je cenný papír na ad, p evoditelný rubopisem a p edáním. Zt les uje vlastnické a zástavní právo ke zboží uloženém ve ve ejném zem d lském skladu. Majitel cenného papíru je zárove majitelem zboží. Jde o cenný papír složený, který má dv ásti, a to vlastnický list a zástavní list. Oba listy jsou samy o sob také cennými papíry, musí ale být vystaveny najednou.
Tento cenný papír musí na obou svých ástech obsahovat ozna ení, že jde o zem d lský skladní list, a dále na jedné ásti, že jde o vlastnický list, a na druhé ásti, že jde o zástavní list. Dále musí být uvedeno ozna ení ukladatele zboží, provozovatele zem d lského ve ejného skladu, ozna ení tohoto skladu, o jaké ukládané zboží se jedná, dobu jeho uskladn ní, datum a místo vystavení zem d lského skladního listu a podpis provozovatele.
7. Ú tování cenných papír
Ve tvrté kapitole jsem uvedla r zná hlediska len ní cenných papír . Pro jejich ú tování je však nejpodstatn jší len ní podle držby (kde se rozd lují cenné papíry na krátkodobé a dlouhodobé) a len ní podle povahy (tedy rozlišení na majetkové a dluhové cenné papíry).
7.1. Ú tování u investora
Cenné papíry jsou z pohledu investora investicí do budoucna, od které o ekává specifický ekonomický výnos. Rozd lují se na krátkodobé a dlouhodobé a vykazují se v ú tové rozvaze na stran aktiv.
O dlouhodobých a st edn dobých majetkových cenných papírech ú tují investo i v ú tové skupin 06 „Dlouhodobý finan ní majetek“. Podle rozsahu majetkového podílu se zaú tují na jednotlivé ú ty:
061 – Podíly v ovládaných a ízených osobách,
062 – Podíly v ú etních jednotkách pod podstatným vlivem, 063 – Ostatní cenné papíry a podíly.
O dlouhodobých a st edn dobých úv rových (dlužných) cenných papírech ú tují investo i také v ú tové skupin 06 „Dlouhodobý finan ní majetek“, ale tentokrát na ú ty:
065 – Dluhové cenné papíry držené do splatnosti, 069 – Jiný dlouhodobý finan ní majetek.
O krátkodobých cenných papírech majetkových i úv rových ú tují investo i v ú tové skupin 25 „Krátkodobé cenné papíry a podíly a po izovaný krátkodobý finan ní majetek“, resp. na ú tech:
251 – Majetkové cenné papíry k obchodování, 253 – Dluhové cenné papíry k obchodování,
256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti,
257 – Ostatní cenné papíry k obchodování.
Cenné papíry jsou dále sledovány v analytické evidenci podle druhu cenných papír , podle jejich emitent a podle m n, na které tyto cenné papíry zn jí.
7.1.1. Po ízení cenného papíru
V ú etnictví se cenné papíry p i nákupu ocení po izovací cenou, která obsahuje cenu po ízení a náklady související s po ízením daného cenného papíru. Za náklady po ízení jsou považovány poplatky maklé m, poplatky poradc m a poplatky burzám. Úroky z úv r na po ízení cenných papír a náklady spojené s držbou cenných papír naopak nejsou sou ástí po izovací ceny.
Pokud investor cenný papír nabude bezúplatn , ocení se tento cenný papír reproduk ní po izovací cenou. Reproduk ní po izovací cena je vyjád ení hodnoty majetku, za kterou by byl po ízen v dob , kdy se o n m ú tuje.
Nakoupené cenné papíry se vykazují v ú etnictví za po izovací cenu stanovenou n kterým ze dvou možných zp sob . Oba tyto zp soby ocen ní se mohou uplatnit pouze na cenné papíry stejného druhu, stejných emitent a stejných m n. První možností stanovení po izovací ceny je vážený aritmetický pr m r po izovacích cen. P i emž se nesmí zapomenout tento pr m r v souvislosti s p ír stkem i úbytkem cenných papír pr b žn upravovat. Druhý zp sob je metoda FIFO („first in first out“), kdy první cena pro ocen ní p ír stku cenných papír se použije jako první cena pro ocen ní úbytku cenných papír .
Za den uskute n ní ú etního p ípadu se považuje u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odb ratele den doru ení dokladu.
Schéma . 1: Po ízení dlouhodobého cenného papíru 1) Nákup cenného papíru
2) Poplatek zprost edkovateli 3) Za azení do majetku
221 – B žný ú et 043 – Po ízení DFM1 06x – DCP2
1 3
379 – Jiné závazky 2
Schéma . 2: Po ízení krátkodobého cenného papíru 1) Nákup cenného papíru
2) Poplatek zprost edkovateli 3) Za azení do majetku
221 – B žný ú et 259 – Po ízení KFM3 25x – KCP4
1 3
379 – Jiné závazky 2
7.1.2. Výnos z cenného papíru
Výnosy, které investice p ináší (nap . dividendy), se ú tují jako finan ní výnos proti pen z m nebo pohledávkám.
1 DFM = dlouhodobý finan ní majetek.
2 DCP = dlouhodobé cenné papíry.
3 KFM = krátkodobý finan ní majetek.
Schéma . 3: P íjem dividendy
1) Nárok na p iznanou dividendu 2) P íjem dividendy
66x – Výnosy 355 – Ostatní pohledávky
z finan ního majetku za spole níky 221 – B žný ú et
1 2
7.1.3. Vy azení cenného papíru
P i vy azení cenného papíru se do finan ních náklad odepíše nákupní cena.
Pokud se cenný papír vy azuje prodejem, tak je výnosem prodejní cena a vzniká zisk nebo ztráta z rozdílu prodejní a nákupní ceny.
Pokud dojde k vy azení cenného papíru v d sledku darovaní, vzniká pouze náklad ve výši nákupní ceny cenného papíru.
Schéma . 4: Vy azení cenného papíru
1) Vy azení v d sledku prodeje (nákupní cena) 2) Prodej (prodejní cena)
3) Vy azení v d sledku darování
25x – KCP 661 – Tržby 221 – B žný ú et
06x – DCP 561 – Prodané CP1 z prodeje CP 378 – Jiné pohledávky
1 2
543 – Dary 3
7.2. Ú tování u emitenta
Cenné papíry z pohledu emitenta jsou vykázány v ú tové rozvaze na stran pasiv. Emitent je vykáže bu ve vlastním kapitálu, pokud se jedná o vlastní akcie, nebo v cizím kapitálu, pokud se jedná o cenné papíry vytvá ející závazek emitenta.
O vlastních akciích ú tuje akciová spole nost v ú tové skupin 41 „Základní kapitál a kapitálové fondy“, a to na ú tu:
411 – Základní kapitál.
Dlouhodobé a st edn dobé dluhové cenné papíry se u emitenta vykazují v ú tové skupin 47 „Dlouhodobé závazky“, resp. na ú tu:
473 – Emitované dluhopisy.
Emise krátkodobých dluhových cenných papír se promítne v ú tové skupin 24 „Krátkodobé finan ní výpomoci“, konkrétn na ú tu:
241 – Emitované krátkodobé dluhopisy.
Cenné papíry jsou stejn jako u investora dále sledovány v analytické evidenci podle druhu cenných papír a podle m n, na které tyto cenné papíry zn jí.
7.2.1. Emise cenného papíru
Emitent ve své rozvaze na stran pasiv zaznamenává vlastní akcie a emitované dluhové cenné papíry.
V rozvaze podniku jsou vlastní akcie vždy evidovány jako samostatná položka v základním kapitále, a to v celkové jmenovité hodnot , protože celková výše základního kapitálu musí odpovídat po tu akcií násobených jejich jmenovitou hodnotou.
Schéma . 5: Vlastní akcie
1) Upsání vlastních akcií p i založení akciové spole nosti 2) Zápis upsání do obchodního rejst íku
3) Upsání nových akcií ve jmenovité hodnot
4) Zápis upsání nových akcií do obchodního rejst íku
411/1 – Základní kapitál 353 – Pohledávky za 411 – Základní kapitál nezapsaný v obchod. rejst íku upsaný základní kapitál
2 1
419 – Zm ny základního kapitálu
4 3
Emitované dluhopisy m že dlužník vykázat v rozvaze v po izovací cen , ve jmenovité hodnot nebo v sou asné hodnot .
Pokud je dluhopis ocen n po izovací cenou, emitent ho p i emisi zaú tuje v hodnot emisního kursu, což je ástka, za kterou dluhopis prodává. Touto cenou je ocen n až do splatnosti. Úroky, které z n j každým rokem nabíhají, se ú tují jako náklad daného období a výdaj p íštího období.
Pokud emitent ocení dluhopis sou asnou hodnotou, zaú tuje ho p i emisi op t v ástce emisního kursu, protože emisní kurs je v tento okamžik sou asnou hodnotou dluhopisu. Postupn nabíhající úroky zvyšují ástku, kterou je dluhopis ocen n, protože o tento úrok se postupem asu zvyšuje jeho sou asná hodnota. Úrok se zaú tuje podvojn do náklad b žného období.
Metoda ocen ní jmenovitou hodnotou nerespektuje asovou hodnotu pen z.
Dluhopis je ocen n jmenovitou hodnotou a celková ástka úrok se v okamžiku emise ú tuje jako náklad p íštího období. Náklad p íštího období se postupn zaú tuje proti náklad m b žného období.
Ve všech t ech zp sobech ocen ní bude v okamžiku splatnosti dluhopisu jeho ú etní hodnota rovna jmenovité hodnot .
Schéma . 6: Emise dluhopisu 1) Emise dluhopisu 2) Prodej dluhopisu 473 – Emitované dluhopisy
241 – Emitované kr. dluhopisy 375 – Pohl. z emit. dluhopis 221 – B žný ú et
1 2
7.2.2. Výplata závazku z cenného papíru
Akciové spole nosti vzniká z emitovaných akcií závazek ve form dividend.
Jejich výše se ur uje podle výše nerozd leného zisku minulých let.
Schéma . 7: Výplata dividend akciovou spole ností 1) Uznání dividend
2) Výplata dividend
364 – Závazky ke spole ník m 431 – Výsledek hospoda ení 221 – B žný ú et p i rozd lování zisku ve schvalovacím ízení
2 1
Emitentovi dluhopisu vzniká závazek, jehož výše se ur í podle druhu dluhopisu. U diskontovaného dluhopisu emitentovi vzniká náklad ve form diskontu.
Pokud se jedná o kupónový dluhopis, záleží za jakou cenu ho emitent prodává. Jsou t i možnosti. U kupónového dluhopisu, který je prodáván „v pari“
(dluhopis se prodává v jeho jmenovité výši), emitentovi vzniká náklad pouze ve výši kupón . Jedná-li se o kupónový dluhopis prodávaný „nad pari“ (dluhopis se prodává dráž než je jmenovitá hodnota, tj. s prémií), emitent má náklad ve výši kupón a výnos ve výši prémie. Pokud emitent prodává kupónový dluhopis „pod pari“ (prodej za cenu nižší než je jmenovitá hodnota, tj. s diskontem), vzniká mu náklad ve výši kupón a diskontu. Ve všech t ech p ípadech tedy vzniká investorovi výnos ve form kupónu, tzv. alikvotní úrokový výnos.
