Analýza nákladů a jejich řízení ve společnosti Moracell s.r.o.
Roman Juchelka
Bakalářská práce
2016
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou nákladů a jejich řízení ve společnosti Moracell s.r.o.. Cílem práce je zpracovat přehled jednotlivých nákladů z různých pohledů a na základě analyzovaných poznatků navrhnout doporučení pro zlepšení současného stavu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje rozbor literár- ních pramenů se zaměřením náklady a jejich pojetí, klasifikaci nákladů, nástroje řízení ná- kladů a kalkulace. Na teoretickou část navazuje část praktická, která se věnuje představení společnosti, analýze nákladů a kalkulacím ve výrobě. Závěr práce je věnován návrhům a doporučením pro možná zlepšení.
Klíčová slova: analýza, náklady, členění nákladů, bod zvratu, kalkulace
ABSTRACT
This bachelor thesis deals with the analysis of costs and costs management in the company Moracell s.r.o. The goal of the thesis is make an overview of the various costs from different points of view and based on the findings of the analysis suggest recommendations to improve the current situation. Bachelor thesis is divided to theoretical part and practical part. Theo- retical part includes retrieval of literary sources with costs and their concept, classification of costs, instruments for costs management and calculations. The theoretical part is followed by practical part, which is devoted to introducing the company, cost analysis and calculations in production. In the conclusion are described proposed improvements.
Keywords: analysis, costs, cost classification, break even point, calculations
Dále bych rád poděkoval společnosti Moracell s.r.o., která mi poskytla potřebné informace ke zpracování tohoto tématu.
Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.
CÍL PRÁCE ... 10
I TEORETICKÁ ČÁST ... 11
1 NÁKLADY ... 12
1.1 NÁKLADY VE FINANČNÍM ÚČETNICTVÍ ... 12
1.2 NÁKLADY VMANAŽERSKÉM ÚČETNICTVÍ ... 12
2 POJETÍ NÁKLADŮ ... 14
2.1 PAGATORNÍ POJETÍ NÁKLADŮ ... 14
2.2 HODNOTOVÉ POJETÍ NÁKLADŮ ... 14
2.3 EKONOMICKÉ POJETÍ NÁKLADŮ ... 14
3 ČLENĚNÍ NÁKLADŮ ... 15
3.1 DRUHOVÉ ČLENĚNÍ ... 15
3.2 ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ ... 16
3.2.1 Náklady technologické a náklady na obsluhu a řízení ... 16
3.2.2 Náklady jednicové a režijní ... 16
3.2.3 Kalkulační členění nákladů ... 17
3.3 ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODLE ZÁVISLOSTI NA OBJEMU VÝROBY ... 17
3.3.1 Variabilní náklady ... 18
3.3.2 Fixní náklady ... 20
3.4 ČLENĚNÍ NÁKLADŮ Z HLEDISKA POTŘEBY ROZHODOVÁNÍ ... 21
3.4.1 Relevantní a irelevantní náklady ... 21
3.4.2 Oportunitní náklady ... 22
3.4.3 Utopené náklady ... 22
4 NÁSTROJE PRO ŘÍZENÍ NÁKLADŮ ... 23
4.1 MODELOVÁNÍ NÁKLADŮ ... 23
4.2 NÁKLADOVÁ FUNKCE ... 23
4.3 BOD ZVRATU ... 24
4.3.1 Výpočet bodu zvratu ... 25
4.4 PROVOZNÍ PÁKA ... 25
4.5 ROZPOČETNICTVÍ ... 26
5 KALKULACE ... 27
5.1 PŘEDMĚT KALKULACE ... 27
5.2 STRUKTURA NÁKLADŮ VKALKULACI ... 27
5.3 KALKULAČNÍ SYSTÉM ... 28
5.4 ZÁKLADNÍ TYPY NÁKLADOVÝCH KALKULACÍ ... 29
5.5 SPECIÁLNÍ TYPY NÁKLADOVÝCH KALKULACÍ ... 30
6 SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI ... 32
II PRAKTICKÁ ČÁST ... 33
7 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI ... 34
7.3 INTERNÍ ANALÝZA ... 35
7.3.1 Organizační uspořádání ... 35
7.3.2 Vývoj počtu zaměstnanců ... 36
7.3.3 Struktura výrobků ... 36
7.3.4 Finanční analýza ... 36
7.3.5 Environmentální profil ... 40
7.4 EXTERNÍ ANALÝZA ... 40
7.4.1 Zákazníci ... 40
7.4.2 Dodavatelé ... 40
7.4.3 SWOT analýza ... 40
8 ANALÝZA NÁKLADŮ VE SPOLEČNOSTI MORACELL S.R.O. ... 43
8.1 SOUČASNÉ ŘÍZENÍ NÁKLADŮ ... 43
8.2 DRUHOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ ... 43
8.3 VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA DRUHOVÉHO ČLENĚNÍ NÁKLADŮ ... 46
8.4 KALKULAČNÍ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ VÝROBY ... 48
8.5 ČLENĚNÍ NÁKLADŮ VZÁVISLOSTI NA OBJEMU VÝKONŮ ... 49
8.5.1 Fixní náklady ... 49
8.5.2 Variabilní náklady ... 51
8.6 ANALÝZA BODU ZVRATU ... 52
8.7 NÁKLADOVÁ FUNKCE ... 53
9 KALKULACE ... 55
9.1 METODA KALKULACE ... 55
9.2 VÝPOČET KALKULACE VÝROBKU ... 55
10 ZHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ ... 57
ZÁVĚR ... 59
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 61
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ... 62
SEZNAM OBRÁZKŮ ... 63
SEZNAM TABULEK ... 64
ÚVOD
V dnešní době je pro každý podnik důležité, aby věnoval pozornost svým nákladům a to především vyhodnocováním výsledků a jejich analýze. Informace z nich nabyté jsou jedny z aspektů, jež jsou nezbytné pro další rozhodování společnosti.
Mezi hlavní funkce řízení nákladů patří jejich samotné snižování a posílení celkové strate- gické pozice podniku. Hlavní otázkou je, jakým způsobem se dají náklady snižovat a to při zlepšování kvality svých produktů a zachování firemní prosperity.
O nákladech však nelze uvažovat jako o celku, proto je nutné je členit do určitých skupin, podle toho kde vznikly.
V mé bakalářské práci se budu zabývat členěním nákladů a jejich analýze za pomocí nástrojů řízení, z čehož následně budou vyvozena určitá doporučení, která by měla pomoci podniku v jejich kvalitnějším řízení a celkovému snižování nákladů.
Teoretická část je složena z pěti kapitol. V první části je stručně charakterizováno finanční a manažerské účetnictví a jejich pohled na náklady, následuje kapitola o pojetí nákladů z ně- kolika hledisek. Další část se věnuje členění nákladů, což je podmínka pro efektivní řízení a představuje metody a typy rozdělení a jejich charakteristiku.
Čtvrtá kapitola je věnována nástrojům nezbytných pro nákladové řízení, které následně bu- dou použity a aplikovány v praktické části. Teoretickou část uzavírá kapitola kalkulace, která je jednou z nejefektivnějších nástrojů pro řízení.
Praktická část je věnována analýze nákladů společnosti Moracell s.r.o. v období 2012- 2014.
V první části je představena samotná společnost a je provedena externí a interní analýza.
Dále je vypracována vertikální a horizontální analýza druhového členění, která slouží k po- drobnějšímu pohledu na vývoj za sledované roky a jejich podílu vzhledem k celkovým ná- kladům. Praktická část se dále zabývá analýzou s použitím metod nákladového řízení, které jsou pro tuto práci stěžejní. V závěru je zanalyzována kalkulace na úrovni výroby podniku, kterou využívá.
Praktická část je shrnuta návrhy a doporučeními na základě nabytých informací z analýzy nákladů. Tyto doporučení by měly podniku pomoci k efektivnějšímu řízení a celkové úspoře nákladů.
CÍL PRÁCE
Cílem mé bakalářské práce je, na základě provedených analýz, čerpaných z rozborů literár- ních pramenů, navrhnout společnosti Moracell s.r.o. opatření, která by vedla ke zlepšení celkového nákladového řízení. Další návrhy a doporučení by měly podniku napovědět, na které nákladové položky by se měla soustředit a jakým způsobem se měla pokusit o snižo- vání jejich hodnoty.
K daným cílům použiji několik metod řízení nákladů, abych byl schopen, z vyšlých infor- mací, dospět k jejich optimalizaci.
V teoretické části se budu věnovat rozboru literárních pramenů daného tématu. Pro pocho- pení a zpracování problematiky z různých pohledů bude čerpáno z mnoha publikací. Infor- mace z těchto zdrojů budou parafrázovány a pomocí literární rešerše popisně vysvětlovány.
V praktické části vypracuji situační analýzu společnosti a to zejména za pomocí informací z podniku, metod finanční a SWOT analýzy.
Stěžejní cíle analýzy nákladů v praktické části budou zhodnotit současný stav řízení, vyna- kládání nákladů na provoz podniku a vyvodit určitá doporučení k celkovému zefektivnění systému a redukci vysokých položek. Dále bude analyzována metoda kalkulace na úrovni výroby.
V závěru bude shrnutí nabytých výsledků a informací, z čehož budou vyvozeny návrhy a doporučení.
I. TEORETICKÁ ČÁST
1 NÁKLADY
Obecně v odborné literatuře převažují dvě základní vymezení pojmu nákladů a to ve finanč- ním účetnictví, jež je zejména pro externí uživatele a druhé v manažerském účetnictví, jehož informace jsou zejména pro interní uživatele a pro manažerské řízení. Externími uživateli jsou například obchodní partneři, nebo také kontrolní orgány. Interními uživateli mohou být majitelé a manažeři, kteří mají rozhodovací pravomoci a jsou tudíž zodpovědní za výsledky činnosti podniku. (Fibirová Šoljaková a Wagner, 2011)
1.1 Náklady ve finančním účetnictví
Náklady ve finančním účetnictví je definován kolektivem autorů Fibírová, Šoljaková, Wag- ner (2007) jako snížení ekonomického procesu, ke kterému dochází za účetní období. Pro- jevuje se snížením či úbytkem užitečnosti aktiv. Také se může projevit zvýšením závazků.
Dále vede ke snížení vlastního kapitálu a to jiným způsobem, než jsou příděly vlastního kapitálu vlastníkům.
Synek (2011) ve své publikaci udává, co tvoří náklady podniku:
Finanční náklady
Mimořádné náklady
Odpisy dlouhodobého majetku¨
Běžné provozní náklady
Ostatní provozní náklady
Finanční účetnictví jako takové je zejména zaměřeno na aktiva, pasiva, náklady a hospodář- ské výsledky. Obsah tvoří firma jako celek. Podklady tohoto typu účetnictví jsou výkaz zisku a ztrát a rozvaha. Je určeno zejména pro externí uživatele jako jsou např. finanční úřady, akcionáři, investoři a jiné. (Popesko, Jirčíková a Škodáková, 2011)
1.2 Náklady v manažerském účetnictví
Král (2010, s. 47) ve své publikaci vychází z charakteristiky nákladů jako „hodnotově vy- jádřeného, účelného vynaložení ekonomických zdrojů podniku, účelově souvisejícího s eko- nomickou činností“. Kolektiv autorů Popesko, Jiříčková, Škodáková (2011) věnují pozor- nost pojmům účelnost a účelovost.
Účelovost představuje na peníze převoditelný užitečný výstup, což představuje eko- nomický prospěch.
Účelnost je vyjádřena kritérii racionality nákladů vynaložených. Tyto kritéria před- stavují ekonomickou účinnost a hospodárnost.
o Ekonomická účinnost je vyjádřena jako míra zhodnocení vynalože- ných nákladů
o Hospodárnost se projevuje ve formě úspornosti a to jako snižování ekonomických zdrojů na jednotku výstupu a ve formě výtěžnosti, jež se definuje jako zvyšování podílu výstupu na jednotku vstupu.
Popesko (2009) v manažerském pojetí nákladů rozlišuje dva přístupy, které se odlišují svou radikálností ve vnímání nákladů, které nejsou součástí účetnictví, Tyto dva přístupy jsou hodnotové a ekonomické pojetí nákladů.
Obr. 1 Vztah jednotlivých přístupů k pojetí nákladů
2 POJETÍ NÁKLADŮ
Charakteristika nákladů se v každém pojetí liší. Uvedeme si 3 základní pojetí nákladů.
2.1 Pagatorní pojetí nákladů
Ve finančním účetnictví je nejvíce uplatňováno tzv. pagatorní neboli finanční pojetí nákladů, jež je založeno na aplikaci peněžní formy koloběhu prostředků. Tato aplikace zakládá na tom, že originální projev nákladů je tržně ověřené vynaložení prostředků a konečný smysl znamená tržně ověřená peněžní náhrada. Tyto náklady jsou tedy chápány jako investované prostředky do výkonů, které následně tvoří jejich náhradu v odpovídající výši, což je zákla- dem koncepce o zachování finančního kapitálu.
2.2 Hodnotové pojetí nákladů
Hodnotové pojetí nákladů se užívá zejména v souvislosti s poskytováním informací pro běžné řízení a kontrolu procesů, které jsou v podniku uskutečňovány. Ekonomické vstupy, které jsou spotřebovávány jsou oceňovány na úrovni cen, jež odpovídají reálné současné hodnotě. (Popesko 2009)
V hodnotovém pojetí nákladů se dají nalézt také náklady, které finanční účetnictví nezobra- zuje vůbec, nebo jsou uváděny v jiné výši. Tyto náklady jsou nazývány náklady dodatko- vými a patří mezi ně například úroky, podnikatelská mzda, rizikové přirážky nebo kalkulační nájemné. (Wöhe, Kislingerová, 2007)
2.3 Ekonomické pojetí nákladů
Popesko (2009) ve své publikaci udává, že ekonomické pojetí nákladů souvisí s konceptem oportunitních nákladů. Kde pojetí nákladů odpovídá hodnotě, již lze získat nejefektivnějším využitím těchto nákladů, nebo představují maximální ušlý efekt, který vzniká použitím ome- zených zdrojů na danou alternativu.
Král (2010) spojuje důležitost tohoto pojetí s rozhodnutími do budoucna za účelem výběru optimálních alternativ. Tyto náklady definuje jako maximální hodnotu, kterou je možné vy- produkovat díky zvolené variantě.
3 ČLENĚNÍ NÁKLADŮ
V následující kapitole bude teoreticky rozebráno členění nákladů z hlediska druhového, úče- lového. V další části bude shrnuto členění dle závislosti na objemu výroby a potřeby rozho- dování.
3.1 Druhové členění
Druhové členění nákladů patří zejména pod finanční účetnictví, neboť člení druhy nákladů dle ekonomických zdrojů. Jeho nevýhodou je, že nesčítá náklady dle činnosti podniku. (La- zar 2012).
Mají význam pro externí uživatele, tak i pro manažery. A to z hlediska toho, že podávají infor- mace o celkové výši peněžních prostředků, v určitém logickém členění, které byly vynaloženy na danou aktivitu.
Logické členění napomáhá ve sledování přiměřenosti prostředků na jednotlivé nákladové druhy a podává informace o hospodárnosti a účinnosti ekonomických zdrojů, jež byly vynaloženy.
(Čechová 2011)
Toto členění lze použít i při konstrukci účetních výkazů. V účetnictví lze najít poměrně detailní členění nákladů, nýbrž existuje několik základních nákladových druhů, které jsou téměř v kaž- dém podniku. A to:
Spotřeba materiálu, externích služeb a energie
osobní náklady (mzdy, sociální náklady,…)
odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku
použití externích prací a služeb
finanční náklady
Dle Krále (2010) jsou pro nákladové členění charakteristické tři vlastnosti:
Druhově vynaložené náklady jsou z hlediska jejich zobrazení prvotní. Předmětem zob- razení se stávají hned při vstupu do podniku.
Vznikají spotřebou výrobků, prací či služeb jiných subjektů, tudíž jsou externí.
Z hlediska možnosti jejich podrobnějšího rozčlenění v podniku jsou jednoduché.
Nelze tyto náklady rozlišit na jednodušší složky, z kterých se skládají.
3.2 Účelové členění
Účelové členění nákladů sleduje náklady v úzkém spojení se souvislostmi, které vedou k sa- motnému vzniku nákladů. Vyjadřuje přímý vztah nákladů k účelu jejich vynaložení. Každý náklad musí mít při svém vzniku danou účelovost. (Čechová 2011)
Král (2010) řadí řízení hospodárnosti vynaložených nákladů mezi nejdůležitější rozhodovací úlohy managementu. Díky tomuto řízení lze v podniku zjistit, zda se šetří, či naopak. Zákla- dem racionální úlohy, s kterou se dává do poměru skutečná spotřeba nákladové složky je účelové členění nákladů.
K určení vztahu nákladových položek k podnikovým výkonům a jejich efektivnosti použí- váme několik odlišných členění:
3.2.1 Náklady technologické a náklady na obsluhu a řízení
Z hlediska řízení hospodárnosti se náklady dále člení dle jejich vztahu k dané aktivitě či operaci do dvou skupin.
Náklady technologické. Náklady, jež jsou vyvolávány nějakou technologií nebo s ní nějakým způsobem souvisí. Jde například o spotřebu materiálu, odpisy daného zařízení, mzdy pracovníků, kteří uskutečňují danou aktivitu = jeden technologický celek.
Náklady na obsluhu a řízení. Jsou to náklady doprovodných činností výrobního procesu. Náklady zajišťující samotný chod a podporu celého technologického pro- cesu. Jedná se například o náklady na spotřebu energie v kancelářích, vytápění bu- dov, skladování atd.
3.2.2 Náklady jednicové a režijní
Z hlediska rozhodovacích procesů je třeba vyjádřit náklady ke konkrétnímu výkonu nebo jednici.
Náklady jednicové. Jedná se o část nákladů technologických, jež souvisí přímo s jednotkou prováděných výkonů. Vykazují se v samostatných jednotlivých polož- kách ve vztahu k jednici výkonu. Jsou zde například materiálové náklady, mzdové náklady atp.
Náklady režijní. Jedná se o náklady na obsluhu a řízení procesů, které nijak přímo nesouvisí s jednotkou výkonu, ale s technologickým procesem jako celkem. Jsou zde například zásobovací režie, výrobní režie, správní režie atd. (Popesko, 2009)
3.2.3 Kalkulační členění nákladů
Fibírová, Šoljaková, Wagner (2011) ve své publikaci udávají, že rozlišení těchto nákladů se zabývá otázkou početně technického způsobu přiřazení nákladů konkrétně vymezenému předmětu kalkulace a je nezbytné pro samotné sestavení kalkulace.
Náklady přímé. Jsou náklady, jež jsou vynaloženy v souvislosti s konkrétním výko- nem či střediskem, kterým jsou možné tyto náklady bezprostředně přiřadit.
Náklady nepřímé. Jsou náklady, které zajišťují vytvoření podmínek pro více druhů výkonů, činnosti útvarů a vyšších článků řízení.
3.3 Členění nákladů podle závislosti na objemu výroby
Členění nákladů dle závislosti výroby se člení na dvě základní skupiny. Jedná se zaprvé o variabilní náklady, které jsou závislé na změnách objemu výkonu a jsou proměnlivé. Druhou skupinou jsou náklady fixní, které nejsou závislé na změnách výroby. Dále můžeme zahr- nout i ty náklady, které mají svojí fixní část i variabilní část, v tomto případě hovoříme o nákladech smíšených. Tato členění patří mezi nejdůležitější z hlediska řízení nákladů, zisku a manažerských rozhodnutí do budoucna. (Čechová 2011, Fibirová, Šoljaková, Wagner 2011)
Obr. 2 Průběh fixních, variabilních a celkových nákladů (Kožená, 2007)
3.3.1 Variabilní náklady
Čechová (2011) ve své publikaci uvádí, že variabilní náklady se obecně definují jako ná- klady, které se mění při změně objemu výkonů. Představují vklady, jež se dají ekonomicky dělit a vsunovat do jednotlivých procesů ve výši, která odpovídá danému objemu výkonů a to v čase, v němž jsou uskutečňovány. Jedná se například o spotřebu materiálu, úkolovou mzdu, nebo také spotřebovanou službu.
Král (2010) rozlišuje tři druhy nákladů:
Proporcionální (konstantní)
Jsou nejdůležitější a v praxi nejlépe kvantifikovatelnou částí variabilních nákladů.
Obecně se předpokládá, že jsou vyvolány jednotkou výkonu a jsou tedy konstantní a jejich celkový objem roste přímo úměrně počtu výkonů. Příkladem proporcionálních nákladů jsou jednicové náklady.
Podproporcionální (degresivní)
Vyvíjejí se zpravidla pomaleji než objem výkonů a jejich průměrný podíl na jednotku produkce klesá. Příkladem jsou náklady na opravu a údržbu strojního zařízení v po- čátcích životnosti ve vztahu k počtu vyrobených výrobků.
Nadproporcionální (progresivní)
Rostou rychleji než objem výkonů. Jejich výskyt není tak častý a patří sem např.
mzdové náklady za práci přesčas.
Obr. 3 Průběh celkových nákladů (Král 2010)
Obr. 4 Průběh průměrných nákladů (Král 2010)
3.3.2 Fixní náklady
Variabilní náklady vznikají jen tehdy, pokud je aktivní podnikový výkon, fixní náklady na druhou stranu vznikají i za podmínky, že je produkce nulová. Například při stávce či celo- podnikové dovolené nevznikají podnikové výkony, ale vznikají fixní náklady. Patří sem zejména část režijních nákladů, jako jsou například úroky z úvěrů, leasing nebo také odpisy.
Celkové fixní náklady zůstávají neměnné, naopak jednotkové fixní náklady připadající na jednotku produkce se s růstem výkonů podniku snižují. Tento projev fixních nákladů se na- zývá degrese fixních nákladů. (Popesko, 2009, Synek, 2011)
Obr. 5 Průběh celkových fixních nákladů (Po- pesko, Jirčíková a Škodáková, 2011)
Popesko (2009) ve své publikaci uvádí výskyt problému přesné kvalifikace variabilní části a fixní častí nákladů. Jelikož velká část podnikových nákladů vykazuje smíšený charakter, jež obsahují jak variabilní tak i fixní složku. Jedná se například o spotřebu elektrické energie podniku. Kde část fixní reprezentuje osvětlení hal, či spotřebu energie na provoz výpočetní techniky a část variabilní reprezentuje při zachování plynulosti výroby spotřeba elektrické energie výrobních strojů, takové náklady mají proporcionální charakter. Náklady tohoto typu, jak fixní tak i variabilní část jsou nazývány jako tzv. smíšené náklady.
Obr. 6 Průměrné fixní náklady (Popesko, Jirčíková a Škodá- ková, 2011)
Synek (2011) poukazuje na dva jevy v souvislosti s fixními náklady a to na relativní úsporu fixníxh nákladů a na nevyužité fixní náklady. K relativní úspoře dochází při při zvyšování objemu produkce a zachování stejné výše fixních nákladů. Při nevyužití výrobní kapacity dochází k nevyužívání fixních nákladů. Tato část fixních nákladů, jež odpovídá nevyužité výrobní kapacitě, se nazývá nevyužité fixní náklady.
3.4 Členění nákladů z hlediska potřeby rozhodování
Popesko (2009) popisuje jako klasifikaci nákladů, které jsou zaměřeny na budoucí manažer- ské rozhodování a označuje je jako klasifikace nákladů v manažerském rozhodování. U těchto variant se, jak to bylo u předchozích, nevychází z reálných dat, nýbrž z dat odhado- vaných, které se vztahují k určitému manažerskému rozhodnutí.
3.4.1 Relevantní a irelevantní náklady
Relevantní náklady jsou náklady, které jsou závislé na určitém manažerském rozhodnutí.
Tudíž se na základě přijetí či nepřijetí daného rozhodnutí změní. Naopak irelevantní ná- klady zůstanou neměnnými i přes přijetí či nepřijetí daného rozhodnutí. Zvláštní formou relevantních nákladů jsou tzv. náklady rozdílové, jež udávají rozdíl mezi náklady před roz- hodnutím a náklady, které byly kvantifikovány z následných dopadů daného rozhodnutí.
(Popesko 2009)
Čechová (2011) dodává k irelevantním nákladům další rozdělení a to na objektivně ovlivni- telné náklady.
Objektivně ovlivnitelné, u kterých je možnost že v rámci variantních rozhodnutí mohou být změněny. Jde např. o náklady na mzdy při pořízení nového stroje, který vyžaduje lidskou obsluhu, jež dosud nebyla efektivně využita.
Objektivně neovlivnitelné, jež daným variantním rozhodnutím nemohou být ovliv- něny. Jde např. o odpisy budov a zařízení, které nemohou být v žádném případě ovlivněny rozhodnutím z oblasti výroby (umrtvené náklady)
Drury (2004) mimo pozorování irelevantních a relevantních nákladů upozorňuje, že při roz- hodováním mezi jednotlivými variantami je třeba sledovat tzv. rozdílové cash flow. Ve své publikaci udává, že by se mělo sledovat pouze to cash flow, které se u jednotlivých variant v budoucnu změní.
3.4.2 Oportunitní náklady
Oportunitní náklady (“ušlé“ výnosy) jsou založeny na obecné úvaze, že konkrétní výdej zdrojů za účelem zhodnocení v určité podnikatelské aktivitě znemožňuje jeho využití jiným, alternativním způsobem. Podniku znemožňuje omezenost ekonomických zdrojů využít tyto na zdroje na všechny možnosti, ale pouze na některé z nich. Je důležité, aby byly využívány na varianty, které přinášejí větší prospěch na úkor variant odmítnutých. Naopak oportunitní výnosy jsou náklady, kterým se podnik díky odmítnutí určitých variant vyhýbá. (Král 2010)
3.4.3 Utopené náklady
Utopené náklady, jsou takové náklady, které byly vynaloženy určitým rozhodnutím v mi- nulosti a které nemohou být změněny a ani nijak jinak ovlivněny žádným rozhodnutím uči- něným v budoucnu.
Popesko (2009) dodává, že oportunitní náklady jsou určitou součástí nákladů, protože mají společné charakteristické souvislosti:
Není možné ovlivnit jejich výšku
Jedná například o odpisy fixních aktiv
Vynakládají se před zahájením výroby
Jejich snížení může nastat opačným investičním rozhodnutím
Utopené náklady bychom neměli brát v úvahu při manažerském rozhodování, jelikož mo- hou negativně ovlivnit výsledek rozhodovacího procesu.
4 NÁSTROJE PRO ŘÍZENÍ NÁKLADŮ
V následujících kapitolách budou teoreticky rozebrány nástroje pro řízení nákladů, které bu- dou využity v praktické části.
4.1 Modelování nákladů
Řada činitelů ovlivňuje náklady podniku, např. struktura produkce, objem produkce nebo samotná velikost podniku. Je poměrně náročné zachytit vliv všech těchto činitelů, proto je nutné zachytit jednodušší obraz skutečnosti.
Nákladové modely představují zjednodušeně obraz nákladových procesů, jež slouží k po- chopení podstaty a poskytují informace potřebné k řízení těchto nákladových položek. (Mar- tinovičová, Konečný a Vavřina, 2014)
4.2 Nákladová funkce
Nákladová funkce představuje vztah mezi náklady a objemem výroby podniku vyjádřený matematickou formou. Pro sestavení nákladové funkce je nezbytné znát hodnotu variabil- ních a fixních nákladů. V praxi rozlišujeme a požíváme následující nákladové funkce. (Sy- nek 2011)
Lineární funkce pro náklady proporcionální:
𝑦 = 𝑎 + 𝑏𝑥 [1]
Kvadratická funkce pro náklady nadproporcionální:
𝑦 = 𝑎 + 𝑏𝑥 + 𝑐𝑥2 [2]
Kvadratická funkce pro náklady podproporcionální:
𝑦 = 𝑎 + 𝑏𝑥 − 𝑐𝑥2[3]
Jednotlivé parametry nákladových funkcí dělíme dle výpočtu následovně:
Klasifikační analýza je metodou, podle níž jsou náklady tříděny na základě toho, jestli se změní při změně objemu produkce. Tudíž na variabilní a fixní část.
Metoda dvou období je metodou, v níž je nákladová funkce zjišťována za pomocí dvou období (měsíc) s nejmenším a největším objemem produkce. Údaje se dosazují do soustavy dvou rovnic, jejichž řešením docílíme potřebným parametrům. Při zjiš- ťování údajů by se nemělo jednat o měsíc, jenž byl ovlivněn jakoukoliv mimořádnou událostí např. havárie výrobního zařízení.
Grafická metoda je metoda, již je možno odvodit od bodového diagramu, kde na osu x je nanášena hodnota objemu výroby a na osu y hodnota výše nákladů. Jestliže jsou body rozmístěny v blízkosti vzniknuté přímky či křivky, je možné mluvit o zá- vislosti nákladů na objemu výroby. Výše fixních nákladů je zjistitelná v bodě pro- tnutí vzniklé přímky s osou y a výše variabilních nákladů lze vypočítat z pomocí jed- notlivých bodů ležících na čáře.
Regresní a korelační je považována na nejpřesnější a nejspolehlivější metodu pro stanovení nákladové funkce, jelikož je při této metodě možné stanovit i nelineární nákladové funkce. (Popesko, Jiřičková a Škodáková 2011)
4.3 Bod zvratu
Primární otázkou při danou při tomto typu úloh je jak velký objem výkonů musíme zajistit, abychom dokázali pokrýt jak fixní tak i variabilní náklady. Tento objem výkonů je obecně označován jako bod zvratu. Jedná se o bod, do kterého objem výrobků zajišťoval pouze krytí nákladů a vykazoval ztrátu a od něhož začal přispívat na tvorbu zisku. (Popesko 2009) Při řešení tzv. rozhodovacích úloh na existující kapacitě se využívají informace o fixních a variabilních nákladech, kde většina těchto úloh má za úkol zjišťovat jaká změna výkonů, ať už objemu či sortimentu, ovlivní náklady, výnosy zisk. Momentem, který je pro řešení úloh nejdůležitější a od kterého se odvíjejí následné rozhodnutí, je analýza bodu zvratu. (Král 2010)
Obr. 7 Analýza bodu zvratu (Synek 2010)
4.3.1 Výpočet bodu zvratu
Pokud od ceny výkonu (p) odečteme jednotkové variabilní náklady výkonu (b) dostaneme částku, která podniku po realizaci a následném výkonu zůstane. Částka vzniklá jako výsle- dek složí primárně na úhradu fixních nákladů. Po dosažení dostatečného počtu výkonů na pokrytí celkových fixních nákladů, začne tato částka přispívat ke tvorbě zisku. Tuto částku, respektive rozdíl mezi cenou a variabilními náklady nazýváme příspěvek na úhradu, nebo také krycí příspěvek. Vypočítáme ho dle vzorce:
𝑢 = 𝑝 − 𝑏 [4]
Celkový příspěvek na úhradu , který je tvořen všemi prováděnými výkony je pak rozdíl mezi celkovými tržbami podniku a celkovými variabilními náklady. Výpočet dle vzorce:
𝑈 = 𝑇 − 𝑉𝑁 [5]
Výpočet bodu zvratu je odvozován od vztahu, kdy se tržby rovnají nákladům (T=N). A tudíž nám udává kolik jednotkových příspěvků na úhradu musí firma vytvořit aby pokryla fixní náklady a aby nebyla ve ztrátě a následně generovala zisk.
𝑇 = 𝑁 [6]
𝑝 × 𝑞 = 𝐹𝑁 + 𝑏 × 𝑞 [7]
𝑞(𝐵𝑍) = 𝐹𝑁
𝑝−𝑏 [8]
Při různorodé produkci použijeme pro výpočet bodu zvratu následující vzorec:
𝑞(𝐵𝑍) = 𝐹𝑁
1−ℎ [9]
Jmenovatel ve zlomku udává příspěvek na úhradu fixních nákladů a následného zisku při- padající na korunu objemu výroby, h se vypočítá jako po díl celkových variabilních nákladů a objemu tržeb. (Synek 2011)
4.4 Provozní páka
Analýza bodu zvratu je pro podnik důležitý nejen v oblasti zjišťování objemu výkonů, ale také upozorňuje na vztahy mezi podílem fixních nákladů a variabilních nákladů na jedné straně a na straně druhé tvořeným ziskem. Změny ve vztazích mezi variabilními a fixními náklady ke tvořenému zisku znázorňuje tzv. efekt provozní páky. Popesko (2011)
V případě vysokého podílu fixních nákladů na nákladech celkových dochází k tomu, že i malá změna v podnikových tržbách znamená poměrně rapidní dopad na změnu provozního zisku. Tento jev se vyjadřuje v procentech a je označován jako stupeň provozní páky a bývá definován jako procentní změna zisku, které je vyvolána jednoprocentní změnou tržeb.
(Synek 2011)
4.5 Rozpočetnictví
Rozpočetnictví má za úkol určování budoucích nákladů, výnosu a výsledku hospodaření firmy a jejich útvarů, jichž má být dosaženo v rozpočtovém období. Je spojnicí mezi opera- tivním plánem a finančním plánem. Ke zjišťování rozdílu mezi plánovanými (normovanými) a skutečnými náklady se používají měsíční rozpočty nákladů, které jsou i nejpodrobnější.
Slouží též ke zjišťování příčin a odpovědnosti za ně a hmotné zainteresovanosti na daném rozpočtu.
Mezi funkce rozpočtu patří:
Rozvrhovat úkoly v nákladech jednotlivým útvarů firmy
Kontrola hospodárnosti v jednotlivých útvarech
Poskytovat podklady pro stanovení sazeb (přirážek) režii v předběžných kalkulacích nákladů a pro zúčtování nákladů v účetnictví
Mezi základní postupy sestavování rozpočtu patří:
Sestavování na základě ostatních částí podnikového plánu
Sestavování na základě sumarizace vypracovaných rozpočtů vnitropodnikových útvarů a vyloučením jejich duplicit, kde následně vzniká rozpočet pro celý podnik Je nutné, aby sestavování rozpočtu bylo spojeno s hledáním rezerv snižování nákladů a jejich následném odstraňování, a to zejména při posouzení účelnosti a rozsahu režijních činností.
Nástroj řízení, jež přihlíží ke změnám všech podmínek, je především operativní měsíční roz- počet. (Martinovičová 2006)
5 KALKULACE
Konkurenceschopnost je jedna z hlavních podmínek pro funkci podniku, ta souvisí zejména s výkony daného podniku a jeho odbytu. Prodejnost produkce záleží na její užitkové hod- notě, které je ohodnocena určitou cenou. Nástroj sloužící ke stanovení nákladů a z nich vy- plývající ceny produktu je kalkulace.
Král (2010) obecně definuje kalkulaci jako stanovení, nebo zjištění nákladů, marže, zisku a její ceny operace, nebo jiné hodnotové veličiny na jeden produkt, vykonanou práci nebo službu, na činnost či operaci, kterou je třeba provést v souvislosti s jejím uskutečněním na naturálně vyjádřenou jednotku výkonu. Kalkulace vyjadřuje ve vzájemné souvislosti zá- kladní póly podnikatelského procesu- naturálně vyjádřený výkon a jeho hodnoty. Cože z kal- kulace činí jeden z nejvýznamnějších nástrojů, který dokáže zobrazit vztah věcné i hodno- tové stránky podnikání.
5.1 Předmět kalkulace
Předmětem kalkulace se rozumí všechny konečné, nebo dílčí výkony, které jsou podnikem prováděny. Je vymezen kalkulační jednicí, a kalkulovaným množstvím. Z praxe je však známo, že se kalkulace používají jen na výrobu, nebo služby, které jsou natolik rozmanité a obsáhlé, že by nebyla možnost stanovení ceny bez použití kalkulace. Nebo se kalkulují jen ty výrobky, které podnik považuje za důležité.
Kalkulační jednice je konkrétní výkon, na nějž jsou stanovovány, nebo zjišťo- vány náklady. Kalkulační jednice se liší druhu, kterému přiřazujeme různou měr- nou jednotku např. kus, ujetý kilometr, nebo jednotka energie (Čechová 2011)
Kalkulované množství tvoří určitý počet kalkulačních jednic, kterým se určují celkové náklady. Je významné zejména pro určování průměrného podílu fixních nákladů na kalkulační jednici. (Král 2010)
5.2 Struktura nákladů v kalkulaci
Každý podnik si strukturu nákladů v kalkulaci určuje individuálně a to v tzv. kalkulačním vzorci. Je složen z jednotlivých kalkulačních položek, které jsou roztříděny v určitém pořadí za sebou. Každá z těchto položek obsahuje odpovídající peněžní částky. V pořadí jednotli- vých položek je využíváno kalkulační členění, jež se skládá z položek nákladů jednicových a režijních. V minulosti byl předpisem stanovený tzv. typový kalkulační vzorec. Zahrnoval
jen nejhrubší rozdělení položek pro stanovení ceny a je považován za základní rozčlenění jednotlivých položek pro stanovení ceny.
1 Přímý materiál 2 Přímé mzdy
3 Ostatní přímé náklady 4 Výrobní (provozní) režie
Vlastní náklady výroby (položky 1-4) 5 Správní režie a zásobovací režie Vlastní náklady výkonu (položky 1-5)
6 Odbytová režie
Úplné vlastní náklady výkonu (položky 1-6) 7 Zisk (ztráta)
Cena výkonu
Obr. 8 Typový kalkulační vzorec (Synek 2011)
V praxi dochází k tomu, že již cena výkonu není tvořena jako přirážka k celkovým nákla- dům, ale vyjadřuje se stále častěji formou kalkulačního vzorce, který nemá za cíl zjišťovat náklady výkonu, ale jeho přínos. Kalkulace ceny vychází z úrovně zisku, který musí firma generovat, aby byla zajištěná kýžená výnosnost kapitálu. Tento vzorec se nazývá retro- grádní kalkulační vzorec.
Základní cena výkonu
(-) dočasná cenová zvýhodnění (-) slevy (zákazníkům, množstevní) (=) Cena po úpravách
(-) náklady (=) Zisk
Obr. 9 Retrográdní kalkulační vzorec (Král 2010)
5.3 Kalkulační systém
Je jeden z hlavních nástrojů k řízení výkonových nákladů při zajištění metodické jednot- nosti a vzájemné návaznosti kalkulací mezi sebou. Je vymezen jako soubor kalkulací a va- zeb mezi nimi. Rozlišuje z hlediska doby sestavení a to:
1. Předběžná kalkulace
Sestavení probíhá před zahájením výkonu a stanovuje nákladový cíl.
Plánové- podkladem pro sestavení jsou normy spotřeby ekonomických zdrojů, jež přihlíží k racionalizačním opatřením, které by se měli v plánovaném období uskutečnit.
Propočtové- sestavovány u nových výrobků, v době kdy se dolaďují technické dispozice výrobku a tudíž není k dispozici konstrukční ani technická dokumen- tace.
Operativní- Jsou vytvářeny na základě operativních norem, které vyjadřují kon- krétní podmínky, jež jsou platné v době sestavování kalkulace. Je nazývána též kalkulací běžnou či výrobní. (Hradecký, Lanča a Šiška 2008)
2. Výsledná kalkulace
Zjišťuje skutečné náklady, které vznikly při výkonu. Její význam spočívá zejména jako kontrola výrobní hospodárnosti jednotlivých výkonů. Kontrola probíhá až ná- sledně po ukončení výkonu.(Synek 2011)
5.4 Základní typy nákladových kalkulací
Pro definici základních typů nákladových kalkulací se dá vyjít ze dvou charakteristik, které od sebe rozlišuje otázka, zda má kalkulace absorbovat všechny podnikové náklady, anebo jen část těchto nákladů. Rozlišujeme:
1. Absorpční kalkulace
Zahrnuje v sobě všechny náklady vytvořené podnikem, je také nazývána kalkulace úplných nákladů.
2. Neabsorpční kalkulace
Kalkuluje jen určitou část firemních nákladů a to náklady variabilní. Ostatní ná- klady, což jsou náklady fixní na výkony nerozpočítávají. Bývá také nazývána jako kalkulace nákladů neúplných.
Další charakteristika základních typů je alokace režijních nákladů objektu. Zde se opět uži- vatelům nabízí dvě možnosti a to buď použití nějaké určité úrovně zjednodušení a vyjád- ření průměrné úrovně režijních nákladů na výkon, což v praxi znamená alokační princip průměrování. A další variantou je přiřazení nákladů , kde se přihlíží k příčinné souvislosti mezi jejich vznikem a výkonem, což v praxi znamená alokační princip příčinné souvislosti.
(Popesko 2009)
Obr. 10 Základní typy nákladových kalkulací (Popesko 2009)
Přirážková kalkulace je jednou z nejpoužívanějších kalkulační metodou v praxi. Využívá se zejména v podnicích, které produkují různorodé výkony. Náklady přímé jsou vypočteny přímo na kalkulační jednici a náklady režijní jsou připočteny kalkulační jednici, podle toho jakými výkony výroby byly vyvolány, proto je nutné ke zjištění zvolit vhodnou rozvrhovou základnu a přirážku. Přirážka se může stanovit procenty a to jako podíl režijních nákladů na druh nákladu, který je zvolen jako rozvrhová základna či sazba. Sazba se vypočítá jako podíl režijních nákladů na jednotku naturální rozvrhové základny. (Hradecký, Lanča a Šiška, 2008)
Kalkulace variabilních nákladů počítá s variabilními náklady na jednotku výkonu a fixní bere jako nedělitelný celek vynaložený na zajištění podmínek podnikání v určitém časovém období a objemu. Tyto náklady jsou nutné uhrazovat z rozdílu mezi výnosy z prodeje vý- konů a součtem nákladů variabilních z výkonů prodaných a to bez ohledu na objem prodeje.
(Čechová 2011)
5.5 Speciální typy nákladových kalkulací
Speciální typy kalkulací nalézají využití při základních typech kalkulací, které obsahují je- jich principy, nebo když typ transformačního procesu dovoluje jejich použití.
Kalkulace dělením je používáno při jednodušeji strukturované výrobě, kde je produktem pouze jeden výrobek. Princip této kalkulace spočívá v tom, že se sčítají všechny položky
nákladů a následně se dělí počtem jednotek produkce. Výsledek nám udává vlastní náklady na výrobek. V případech kdy není produkce ve výrobě tak úplně homogenní je užívána jiná forma této kalkulace a to kalkulace dělením s poměrovými čísly. Výkony produkce se v tomto případě může lišit barvou, tvarem, velikostí či rozměrem, jsou ale identické z hle- diska druhu a výrobních surovin. (Lang 2005)
Kalkulace ve sdružené výrobě se využívá ve výrobě, kde vzniká hlavní výrobek společně s produkty vedlejšími. V tomto případě je nutno náklady rozdělit pomocí sčítací anebo od- čítací metody (Synek 2011)
Dynamická kalkulace vychází z klasického kalkulačního rozčlenění nákladů a to na přímé a nepřímé a z nákladového členění dle fází reprodukčního procesu. Jeho vypovídací schop- nost rozšiřuje otázka “jak budou náklady v jednotlivých fázích ovlivněny změnami v objemu prováděných výkonů“. Tento typ kalkulace slouží zejména jako podklad pro oceňování vý- konů předávaných na různé úrovně podnikové struktury. (Popesko, 2009, s.67)
6 SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI
Na základě studia literárních zdrojů jsem shrnul poznatky z oblasti manažerského účetnictví, nástrojů řízení, členění nákladů a kalkulace.
První část byla věnována charakteristice nákladů, jejich významu a také různým pohledům na náklady. Z pohledu manažerského účetnictví a finančního účetnictví. Pojetí nákladů je od sebe rozlišeno zejména tím, jaké položky jsou považovány za náklady a jaké naopak nejsou.
Vhodné členění nákladů je nutné pro zjištění příčin jejich vzniku. Náklady se mohou členit dle druhu, účelu, dle závislosti na změně výroby, nebo také dle potřeby rozhodování. Členění dle druhu podávají podniku informace a celkové výšce nákladů vynaložených na danou ak- tivitu. Účelové členění je rozděleno na několik úrovní a vyjadřuje přímý vztah nákladů k účelu jejich vynaložení. Dle závislosti na objemu výroby jsou náklady rozdělovány na část fixní a variabilní. Náklady z hlediska rozhodování vychází z odhadovaných nákladů zvažo- vaných variant.
Mezi nástroje řízení nákladů se řadí zejména bod zvratu, který vytvořen za pomocí rozdělení nákladů na variabilní a fixní, tedy nákladů v závislosti na objemu výroby Dalšími nástroji nezbytnými pro efektivní hospodaření s náklady je užívána nákladová funkce, z níž podnik může plánovat a odhadovat náklady pro další období, nebo také provozní páka a rozpočet- nictví.
Poslední část je věnována nástroji kalkulace, jež stanovuje náklady a z nich vyplývající ceny pro každý výkon. V kalkulaci se definuje předmět, struktura a také typy kalkulací na zá- kladní a speciální.
II. PRAKTICKÁ ČÁST
7 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI
Obr. 11 Firma Moracell s.r.o.
7.1 Základní informace
Název: Moracell s.r.o
Sídlo: Průmyslová 542, Žabčice 664 63, Česká Republika
Předmět podnikání: Výroba a distribuce produktů papírové a dámské hygieny a sortimentu pro domácnost
Základní kapitál: 40 000 000 Počet zaměstnanců: 62
Moracell s.r.o. je obchodně výrobní firma zaměřena na prodej a výrobu širokého spektra výrobků pro osobní hygienu a domácnost. Výroba je přizpůsobena k produkci toaletního papíru a kuchyňských utěrek. Dále podnik nakupuje produkty za účelem následného prodeje jako např. papírové ubrousky, papírové kapesníčky, kosmetické ubrousky, nebo papírové ručníky.
7.2 Historie společnosti
Společnost Moracell s.r.o. vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku a to 19. ledna 2000 jako ryze obchodní společnost. Náplní firmy při jejím vzniku bylo dodávat výrobky papírové hygieny a dámské hygieny do obchodních společností v rámci České republiky. Postupem času se firma začala prosazovat i na zahraničních trzích jako například v Maďarsku, Rumun- sku, Ukrajině, Polsku a jiných. Podnik v době svého vzniku měl sídlo v Zaječí, kde byla postavena i výrobní hala, v roce 2005 zde vypukl požár a výrobní halu nezvratně zničil.
Podnik se poté přesídlil do Pohořelic, kde měl pronajaté skladové prostory. V roce 2009 se firma přestěhovala z pronajatých prostor do vlastních v nově vybudovaném distribučním středisku a zároveň i nového sídla v Žabčicích. Zde byl na zelené louce vybudován nový logistický areál, který byl v roce 2010 rozšířen o další halu. V roce 2011 přišel další vý- znamný zlom v historii a působení firmy Moracell s.r.o. V květnu tohoto roku byla nainsta- lována a spuštěna super moderní HI–TECH linka na výrobu toaletních papírů a kuchyňských utěrek. Tím se z ryze obchodní společnosti, stala firma výrobní. Zároveň byla v květnu 2011 spuštěna nová linka a firma se stala největší výrobní firmou v rámci ČR.
7.3 Interní analýza
Interní analýza podniku zobrazuje jeho organizační strukturu z hlediska vztahu se zaměst- nanci, strukturu nabízených výrobků a finanční analýzu. Tato analýza zkoumá hlavní čin- nosti podniku a napomáhá k lepšímu řízení.
7.3.1 Organizační uspořádání
Obr. 12 Organizační uspořádání (vlastní zpracování)
Vlastnící firmy Moracell s.r.o. jsou italská PRO TEMPORE – COMERCIO INTERNATIONALE E SERVICOS, LDA s podílem 50% při splaceném základním kapi- tálu 20 000 000 Kč a taktéž s 50% a splaceným základním kapitálem ve výši 20 000 000 Kč LP Moravia. Jednatelé společnosti se zodpovídají přímo členům valné hromady, která je tvořena ze zástupců vlastníků. Každé oddělení má svého manažera, který má na starost kon- trolu a řízení lidí pod svým oddělením. Mezi odděleními firmy panuje velmi dobrá spolu- práce a komunikace.
7.3.2 Vývoj počtu zaměstnanců
Vývoj počtu zaměstnanců má vzrůstající charakter, je to způsobeno zejména rozšířením vý- roby a přechod do nepřetržitého pracovního režimu. Firma má stanovené cíle pro budoucí období z hlediska zaměstnanců.
Vhodnou sociální a mzdovou politikou minimalizovat fluktuaci zaměstnanců
Všechny pracovníky motivovat k maximálnímu výkonu při zajištění potřebné kvality a ochrany životního prostředí
Soustavně věnovat pozornost, prohlubovat jejich kvalifikaci a získané doved- nosti
Tab. 1 Počet zaměstnanců v letech 2011-2014 (vlastní zpracování)
2011 2012 2013 2014
Počet zaměstnanců 51 58 60 62
7.3.3 Struktura výrobků
V podniku je vyráběn toaletní papír a kuchyňské utěrky. Formát výrobků je uzpůsoben ko- nečnému zákazníkovi formou zakázek. V roce 2014 bylo vyrobeno 12 723 tun, z čehož podíl toaletního papíru činil zhruba 10 tis. tun. Podnik dále nakupuje výrobky za účelem násled- ného prodeje zejména od firmy Celltex s.r.o., kde nevětším podílem byl zastoupen prodej papírových ubrousků, kosmetických ubrousků a papírových kapesníčků.
7.3.4 Finanční analýza
V následující kapitole se budu věnovat stručné finanční analýze údajů z let 2012-2014 podle účetních uzávěrek. Data budu porovnávat s odvětvím CZ NACE 17, což je výroba papíru a
výrobky z papíru, do kterého se podnik řadí. V tabulce uvádím důležité ukazatele z rozvahy a výkazu zisku a ztráty.
Tab. 2 Ukazatele z rozvahy a výkazu zisku a ztráty (vlastní zpracování)
V tis. Kč 2012 2013 2014
Aktiva/Pasiva 343 586 371 163 349 458
Dl. Majetek 157 434 162 796 3 780 642
Oběžná aktiva 171 947 207 165 191 773
Zásoby 84 023 94 980 79 778
Kr. pohledávky 87 495 108 906 103 492
Kr. fin. majetek 429 3 279 8 503
Vlastní kapitál 80 584 84 110 89 831
Cizí zdroje 263 002 287 053 259 627
Rezervy 0 0 578
Dl. závazky 3 713 4 522 6 998
Kr. závazky 109 965 153 670 141 718
Bankovní úvěry a výpomoci 149 324 128 861 110 333
Výnosy (- factoring) 459 151 621 130 669 376
Výsledek hospodaření (EAT) 7 451 3 525 8 954
Výsledek hospodaření před zda-
něním (EBT) 9 471 4 335 11 430
Čistý pracovní kapitál= oběžná aktiva- krátkodobé závazky Tab. 3 ČPK (vlastní zpracování)
V tis. Kč 2012 2013 2014
Moracell s.r.o. 61982,00 53495,00 50055,00
I přes klesající tendenci čistého pracovního kapitálu ve sledovaných letech je pozitivním faktem, že firma je poměrně stabilně schopná krýt své krátkodobé zdroje oběžným majet- kem, což napomáhá k vytvoření stabilního profilu společnosti.
Celková zadluženost= cizí zdroje/aktiva Tab. 4 Celková zadluženost (vlastní zpracování)
2012 2013 2014
Moracell s.r.o. 76,55% 77,34% 74,29%
Odvětví 42,31% 43,77% 42,96%
Procenta celkové zadluženosti se pohybuje nad doporučenými hodnotami 40%- 60%. V po- sledním roce má mírně klesající stejně jako u odvětví, což se dá hodnotit pozitivně. Hlavním důvodem celkově vysoké zadluženosti jsou závazky z obchodních vztahů, z kterých se zpra- vidla neplatí úroky a poměrně vysoké hodnotě bankovních úvěrů a výpomocí. Pozitivním faktem je že tato položka má klesající charakter.
Rentabilita vlastního kapitálu= EAT/vlastní kapitál Tab. 5 ROE (vlastní zpracování)
2012 2013 2014
Moracell s.r.o. 9,25% 4,19% 9,97%
Odvětví 8,85% 7,88% 11,35%
Rentabilita vlastního kapitálu se ve sledovaných letech je letech 2012 a 2014 zhruba na úrovni hodnot z odvětví. Naopak v roce 2013 dosahuje hodnot nejnižších a to i ve srovnání s odvětvím. Rok 2013 byl zisk negativně ovlivněn zejména nájemným za dvě externí skla- dovací haly a především vzhledem k oslabení koruny vůči euru, kterou 6. 11. 2013 vyhlásila ČNB. Devalvace koruny dosáhla za listopad 4,5 % a za prosinec dalších 2%.
Rentabilita celkového kapitálu= EBIT/aktiva Tab. 6 ROA (vlastní zpracování)
2012 2013 2014
Moracell s.r.o. 2,76% 1,17% 3,27%
Odvětví 6,81% 6,41% 8,88%
Rentabilita celkového kapitálu je na poměrně nízké úrovni i ve srovnání s odvětvím, kde se za sledovaná léta pohybovala minimálně na úrovni 6,41%. Pozitivním faktem je, že podnik za sledovaná léta nevykazoval ztrátu a ROA má mezi lety 2013 a 2014 má vzrůstající cha- rakter.
Obrat aktiv= Výnosy/aktiva Tab. 7 Obrat aktiv (vlastní zpracování)
2012 2013 2014
Moracell s.r.o. 1,34 1,67 1,91
Odvětví 1,08 1,01 0,99
Minimální hodnota u obratu aktiv je udávána 1. Podnik se ve sledovaných letech udržuje v doporučených hodnotách a nad odvětvím, což značí, že jsou aktiva využívána k podnikání efektivně. V uvedených výnosech, kvůli přesnějšímu vyjádřen není vyjádřen factoring.
Běžná likvidita= oběžná aktiva/ kr. závazky Tab. 8 Běžná likvidita (vlastní zpracování)
2012 2013 2014
Moracell s.r.o. 1,56 1,35 1,35
Odvětví 1,49 1,41 1,47
Běžná likvidita se v roce 2013 a 2014 nachází pod doporučenými hodnotami 1,5- 2,5 a i pod odvětvím, které se pohybuje na hraně.
Pohotová likvidita= (oběžná aktiva- zásoby)/ kr. závazky Tab. 9 Pohotová likvidita (vlastní zpracování)
2012 2013 2014
Moracell s.r.o. 0,80 0,73 0,79
Odvětví 1,09 1,05 1,09
V případě pohotové likvidity se podnik nachází v nižších hodnotách, než celkové odvětví, ale též se pod rozmezím doporučených hodnot. Hodnoty jsou výrazně nižší, než u likvidity běžné, což napovídá tomu, že firma má velkou držbu zásob.
Hotovostní likvidita= kr. fin. majetek/kr. závazky Tab. 10 Hotovostní likvidita (vlastní zpracování)
2012 2013 2014
Moracell s.r.o. 0,0039 0,02 0,06
Odvětví 0,17 0,14 0,18
Stejně jako v odvětví se firma nachází pod doporučenými hodnotami 0,2- 0,5. Což znamená, že firma vzhledem k hodnotě kr. závazků, nemá dostatečně velký hotovostní kapitál na jejich případnou úhradu.
7.3.5 Environmentální profil
Moracell s.r.o. se již dlouhou dobu snaží svou činnost přizpůsobit k ochraně a šetrnosti ži- votního prostředí. Tímto způsobem nastavuje svou environmentální politiku a stanovuje si každoroční cíle k dodržování určitých pravidel a omezení jako např.
Zajišťovat chod firmy v souladu s platnou legislativou vztahující se na životní pro- středí
Minimalizovat spotřebu energií
Snižovat vznik odpadů a znečištění
Pracovníci jsou povinni dodržovat postupy minimalizující vznik havarijního stavu a v pravidelných intervalech nacvičovat havarijní stavy a další.
7.4 Externí analýza
Externí analýza zkoumá vnější jevy, které mohou ovlivnit interní činnost podniku. V následující kapitole budou představeni zákazníci a dodavatelé firmy Moracell s.r.o. a bude provedena SWOT analýza společnosti.
7.4.1 Zákazníci
Odběratelé firmy Moracell s.r.o. jsou zejména nadnárodní korporace, které provozují ob- chodní řetězce se spotřebním zbožím. Mezi nejvýznamnější odběratele patří například AHOLD CR, Kaufland ČR, GLOBUS ČR, MAKRO ČR, Penny Market a další. Mezi nej- významnější nezávislé partnery podnik řadí COOP centrum, ČEPOS, HRUŠKA a další.
7.4.2 Dodavatelé
Mezi významné dodavatele z řad českých a slovenských firem podnik zařazuje např. TH Trading Olomouc, Opametal Znojmo. Podnik v posledních letech navázal spolupráci zejména s dodavateli ze zahraničí a to s firmami převážně z Itálie, jako např. Cartiera del Vignaletto, Cartiera di Monfalcone, M.C TISSUE a další.
7.4.3 SWOT analýza
Pro podnik je důležité zhodnotit své slabiny a hrozby a na druhou stranu i silné stránky a příležitosti. K tomuto účelu slouží SWOT analýza, která je provedena v následující tabulce
Tab. 11 SWOT analýza firmy Moracell s.r.o. (vlastní zpracování)
Silné stránky Slabé stránky
Firma relativně malá Jedna linka
Široké spektrum zákazníků Vysoké prostoje
Široké portfolio nabízeného zboží Neefektivní výroba Flexibilita v dodávkách Nedostatečná skladová kapacita
Výborná platební morálka
Udělená ocenění
Příležitosti Hrozby
Rozšíření sortimentu Konkurence
Výběrová řízení Živelné pohromy
Silné stránky
I přes to, že se v porovnání s evropskými leadery na trhu nejedná o velkou firmu, udržuje si firma Moracell dlouhodobě svou výraznou pozici na trhu.
Portfoliem nabízených výrobků dokáže uspokojit široké spektrum zákazníků. Síla středně velké firmy je především ve flexibilitě výrobních procesů a možnosti v poměrně krátkém čase reagovat na změny požadavků svých odběratelů.
Výrazným měřítkem kreditu firmy je také platební morálka, kterou se firma Moracell s.r.o.
může honosit.
Za svou píli, optimalizaci výrobních procesů, kreativitu v daném oboru a kvalitu vyráběných produktů, získala firma Moracell s.r.o. mnoho ocenění.
Příležitosti
Firma neustále pracuje na průzkumu trhu a zkoumá možnosti rozšíření stávajícího sorti- mentu, které by přineslo zvýšení tržeb a tím růst stávajícího podílu na trhu.
Velmi významným dílem tržeb firmy Moracell s.r.o. jsou prodeje do renomovaných prodej- ních řetězců. Budováním pozic a získáváním nových možností účasti ve výběrových říze- ních, usiluje firma Moracell s.r.o. o posílení pozic v tomto odvětví trhu.
Slabé stránky
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o středně velkou firmu se závislostí na vlastních fi- nančních zdrojích, vyvstávají zde i slabé stránky společnosti. Tou zásadní se jeví pouze jedna výrobní linka bez možnosti flexibilní proměny výrobního procesu na jiný sortiment za pro- vozu. Odstavení linky z důvodu jejího přestavení, způsobuje velké časové prostoje obsluhu- jícího personálu a tím značné ztráty efektivity výrobních procesů.
Nedostatečná kapacita vlastních skladovacích prostor a tím vznikající nutnost pronájmu, sni- žuje efektivitu prodejního procesu a celkového zisku.
Hrozby
Samozřejmě výraznou hrozbou je stoupající zahraniční konkurence se silnými marketingo- vými aktivitami. Ovšem s ohledem na výrobní sortiment firmy Moracell s.r.o. lze za hrozbu považovat také živelné pohromy, jako je oheň a voda. S požárem už má firma Moracell s.r.o.
bohužel vlastní neblahé zkušenosti.
8 ANALÝZA NÁKLADŮ VE SPOLEČNOSTI MORACELL S.R.O.
Analýza nákladů je velmi důležitý proces pro každou firmu. Díky ní dokáže podnik efektiv- něji hospodařit a je též velmi vhodným podkladem pro rozhodovací úlohy.
Prvotní zachytávání informací se uskutečňuje ve finančním účetnictví, proto se nejdříve za- měřím na druhové členění nákladů, kde se informace zjišťují z výkazu zisku a ztrát. Dalším členěním, na které se bude má práce zaměřovat je členění na náklady měnící se na základě změny objemu výroby.
8.1 Současné řízení nákladů
Pro řízení nákladů je v podniku zejména používáno finanční účetnictví. Účetnictví je vedeno pomocí systému BYZNYS® , což je podnikový systém s komplexním ekonomickým a účet- nickým řízením. Představuje obsluhu všech faktur, řízení majetku, daňovou evidenci, skla- dové hospodářství, knihu jízd, nebo také prodej zásob. Podnik své náklady člení dle účto- vých skupin do analytických výkazů zisku a ztráty. K podrobnějšímu členění dochází jen v případě potřeby vedení, nebo na požádání.
8.2 Druhové členění nákladů
Druhové členění nákladů je základní členění ve výsledovce společnosti. Příslušné data, která jsou v tabulce zobrazeny, jsou čerpány z výkazů zisku a ztráty v období mezi lety 2012 až 2014.
Tab. 12 Druhové členění nákladů (vlastní zpracování)
V tis. CZK 2012 2013 2014
Náklady na prodané zboží 150 427 150 405 148 377
Výkonová spotřeba 276 799 406 316 457 412
Materiál a energie 207 650 319 669 361 900
Služby 69 149 86 647 95 512
Osobní náklady 28 328 31 408 29 746
Mzdové náklady 20 711 23 495 22 249
Náklady na SZ a ZP 7 043 7 756 7 352
Sociální náklady 574 157 145
Daně a poplatky 226 191 183
Odpisy DHM a DNM 6 833 6 838 6 716
ZC prodaného DM a mat. 3 667 2 424 1 637
Změna stavu rezerv -156 0 1 234
Ostatní provozní náklady 164 727 323 273 104 711
Nákladové úroky 4 706 4 316 4 043
Ostatní finanční náklady 6 907 13 999 5 318
Celkem 642 464 939 170 759 377
Druhové členění nákladů dělí položky dle toho, k čemu byly spotřebovány. Toto členění je jednou z nejběžněji používaných rozdělení nákladů a to z toho důvodu, že nevyjadřuje pří- činu vynaložení nákladů, tudíž konkurence není schopna analyzovat faktory efektivity v podniku. Firma Moracell s.r.o. rozděluje náklady do několika skupin, dle kterých lze zjis- tit, kde je spotřebováno největší množství zdrojů.
1. Náklady na prodané zboží
Náklady na prodané zboží představují náklady s prodejem zboží, které firma zatím nevyrábí a nakupuje od svých partnerů za účelem následného prodeje, dále tato po- ložka obsahuje zboží, které není schopna firma vyrobit pro jednu zakázku a tudíž je nutná dokoupit. Z dlouhodobějšího hlediska je tato metoda značně neefektivní, ale časovém období výroba stabilně zvyšuje výkony, tudíž forma doplňování deficitu v zakázkách je na ústupu.
2. Výkonová spotřeba
Zahrnuje náklady na spotřebovaný materiál, energie a služby
Mezi spotřebovávaným materiálem je nejvýznamnější položkou celulóza, která je hlavní složkou pro výrobu toaletního papíru a kuchyňských utěrek, dále pak dutinky, balící folie a lepidlo.
Spotřeba energie, vodné, stočné jsou položky, které podnik spotřebovává zejména na provoz strojů a výrobní haly. Jelikož se jedná o podnik výrobní nelze tyto náklady nějak výrazně ovlivnit.
Služby zahrnují poplatky za komunikaci, cestovné, poštovné, náklady tvo- řené na opravu strojů a veškerou údržbu s nimi spojenou, opravy automobilů, dopravu, náklad na propagaci a nájemné. Firma vynakládá poměrně velké prostředky na podporu prodeje, jako jsou letákové akce, nebo forma určitých bonusů, které si řetězce, s kterými Moracell s.r.o. spolupracuje, procentuálně vypočítává z obratu, jedná se například o poplatky za propagaci v rámci ob- chodního řetězce. Velkou položkou, kterou jsou tvořeny náklady na služby, je nájemné skladů. Firma nedisponuje dostatečně velkými skladovacími pro- story, tudíž je nucena využívat ještě dva další externí sklady, které s sebou nesou náklady i na dopravu, jelikož sklady se nachází přibližně 20 km od výrobní haly (Brno, Nové Bránice). Další významnější službou je operativní leasing, který využívá pro firemní automobily, tak i pro obsluhu výroby např.
vysokozdvižné vozíky
