UNIVERZITA KARLOVA Pedagogická fakulta
Centrum školského managementu
Simona Hrubá
Moţnosti získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní
umělecké školy
Possibilities of gaining financial means for running and development of the public elementary art school
Studijní obor: Školský management
Bakalářská práce
Vedoucí závěrečné práce: Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
2013
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Moţnosti získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Svobody, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy. Dále prohlašuji, ţe práce nebyla vyuţita k získání jiného nebo stejného titulu.
Souhlasím s trvalým uloţením elektronické verze mé práce v databázi
meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací.
V Praze dne 20. 6. 2013
podpis
Děkuji panu Ing. Petrovi Svobodovi, Ph.D. za metodickou pomoc, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Mgr. Jindřišce Kudrlové, prezidentce AZUŠ ČR, za podporu při oslovení vedení škol a MgA. Ivaně Junkové, ředitelce ZUŠ Řevnice nejen za odbornou pomoc.
NÁZEV:
Moţnosti získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy
AUTOR:
Simona Hrubá
KATEDRA (ÚSTAV)
Centrum školského managementu
VEDOUCÍ PRÁCE:
Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
ABSTRAKT:
Tato bakalářská práce má za cíl analýzu moţností získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy. Podrobněji se zabývá tím, jaká je podpora těchto škol zřizovateli, zda provozují doplňkovou činnost, jestli byly nuceny ke zvyšování úplaty za vzdělávání, zda mají sponzory, byly jim poskytnuty dary či při
škole funguje občanské sdruţení. Dále pak do jaké míry je vedení škol informováno o moţnostech čerpání dotací z vypsaných dotačních titulů MŠMT, územně správních
celků či EU. Teoretická část popisuje tyto moţnosti z obecných hledisek.
Ve výzkumné části se pak analyzuje dotazníkové šetření v okruhu veřejných základních škol v ČR, v těchto sledovaných oblastech financování.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Finanční zdroje, veřejné základní umělecké školy, provozní náklady, zřizovatel,
příspěvek na provoz, doplňková činnost, úplata za vzdělávání, sponzoři, dary, občanské sdruţení, dotace, granty, MŠMT, programy EU
TITLE:
Possibilities of gaining financial means for running and development of the public elementary art school
AUTHOR:
Simona Hrubá
DEPARTMENT:
Education Management Center
SUPERVISOR:
Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
ABSTRACT:
This bachelor thesis analyses which possibilities public elementary art schools make use of when getting finance for their running and development. In more detail the thesis deals with the support of these schools by their founders, if the schools carry on
complementary activities, if they were forced to increase payments for education, if they have sponzors, if they were granted gifts or whether a civic association operates at school. It has been also analysed to which extent the school management is informed about possibilities of drawing subsidies from grant programmes announced by the
Ministry of Education, Youth and Sports, by local administrative units or by the EU.
In theoretical part of the thesis these possibilities are described from general point of view. In the research part it has been analysed questionnaire survey, dealing with the concrete results regarding the monitored fields of financing, realized in public
elementary schools in the Czech Republic.
KEYWORDS:
Financial means, public elementary art school, grant programmes, fouders, sponsors
Obsah
Úvod ...………..……... 7
1. Teoretická část ... 10
1.1 Charakteristika základního uměleckého školství v ČR ... 10
1.2 Veřejné základní umělecké školy v ČR ………... 13
1.3 Základní právní předpisy upravující činnost ZUŠ ... 15
1.4 Finanční zdroje základního uměleckého školství na provoz a rozvoj ... 16
1.4.1 Příspěvek od zřizovatele ... 18
1.4.2 Investiční prostředky a investiční fond ... 19
1.4.3 Úplata za vzdělávání ………...……….………... 20
1.4.4 Doplňková činnost ... 21
1.4.5 Prostředky z dotačních programů vyhlášených MŠMT, ÚSC a EU …... 23
1.4.6 Sponzoring a dary ……….…... 26
1.4.7 Občanská sdruţení ………..…... 27
2. Výzkumná část ………...….. 28
2.1 Popis výzkumu ………..….……. 28
2.2 Definice výzkumného problému ……….…....….... 30
2.3 Vyhodnocení výzkumu ……….……….……….…. 31
2.4 Vyhodnocení odpovědí vedení vlastní školy na výzkumný dotazník .….... 60
2.5 Doporučení pro praxi ………... 62
2.6 Shrnutí výzkumné části ... 64
3. Závěr ………... 65
Seznam literatury ………....…... 66
Přílohy ... 68
ÚVOD
V posledních letech dochází vlivem tzv. hospodářské krize k úbytku finančních zdrojů ve všech odvětvích státní správy a tím k nutným škrtům. I kdyţ je oblast školství právem povaţována za jednu z nejdůleţitějších v tom, ţe má zásadní vliv na budoucí vývoj v zemi a to nejen hospodářský, sociální a kulturní, jeho finanční podpora tomu stále neodpovídá. Jaký byl vývoj pohledu a podpory této důleţité oblasti za posledních 12 let lze vyvodit z vizí, které byly dány Národním programem rozvoje vzdělávání v České republice tzv. Bílou knihou v roce 2001 a porovnat s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015).
Zatím co v roce 2001 byla v Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílé knize) deklarována potřeba zvýšit procento hrubého domácího
produktu, kterým je financováno školství, na 6%, realita dnešní doby je jiná. ČR patřila s výdaji 4,8% HDP v r. 2009 do skupiny zemí OECD s nejniţšími veřejnými výdaji pro školství (průměr OECD je 6,2%). 1
Obr. 1 Výdaje na vzdělávání v % z HDP v roce 20082, zdroj OECD
1 Stálá mise České republiky při OECD v Paříţi: OECD představila svůj “Přehled vzdělávání 2012”
[online]
2 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (2011 - 2015) [online]
V Bílé knize je vyzdvihován přínos základního uměleckého vzdělávání a zájmového vzdělávání pro osobnostní růst dítěte, a je zdůrazněna potřeba tyto oblasti více
podporovat. 3
Ţe význam tohoto vzdělávání se i z pohledu veřejnosti zvyšuje, dokazuje také skutečnost, ţe se kaţdým rokem zájem o umělecké vzdělávání mezi ţáky a jejich rodiči zvyšuje. V Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011 – 2015), se ale přesto dočteme, ţe právě v těchto oblastech vzdělávání se má směřovat k útlumu, nezvyšovat kapacity škol a naopak je sniţovat. „S ohledem na dosavadní vývoj nezvyšovat (v místech demografického poklesu snižovat) kapacity ZUŠ (průběžně)“.4
Vývoj a stav veřejných financí a probíhající tzv. hospodářská krize, mohou samozřejmě mít dopad a vliv i na finanční prostředky poskytovaných škole
zřizovatelem. Školy jsou tak ve větší míře nuceny se na financování svého provozu a dalšího rozvoje podílet vlastní iniciativou - hospodářskou činností, aktivním
vyhledáváním dotačních titulů, z kterých je moţné čerpat, popřípadě finanční prostředky pro rozvoj školy zajišťovat jiným způsobem.
Zvláštní kategorii mezi školami zaujímají právě základní umělecké školy, které neposkytují stupeň vzdělání a výuka v nich je zpoplatněna úplatou za vzdělávání. Jejich finanční soběstačnost je tak vyšší neţ u ostatních typů veřejných škol a pro zřizovatele není provoz takové školy tudíţ tak finančně náročný. V posledních letech, kdy dochází k reformě školství, dochází i ke sniţujícímu se přídělu finančních prostředků plynoucích do školství a je zjevný zájem zřizovatelů, aby školy byly iniciativní při zajištění financí na provoz a vyuţívaly svého potenciálu a svěřeného majetku ve prospěch školy a jejího financování co nejvíce.
Aby škola byla konkurenceschopná, vytváří se i u základních uměleckých škol tlak na dovybavení moderními technologiemi. I umělecké obory zasáhla jiţ všudypřítomná digitalizace. Jak např. ve výtvarném oboru, kde se součástí výuky staly obory Digitální fotografie či Počítačová grafika, tak i v ostatních oborech. V hudebním oboru například jako pomůcka při komponování hudby nebo jako zpětná obrazová vazba pro literárně dramatický či taneční obor. Škola vybavena těmito technologiemi je i atraktivnější pro
3 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice [online]
4 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (2011 - 2015) [online]
ţáky. To znamená ale vyšší finanční nároky a běţnými příjmy je škola můţe jen velmi těţko pokrýt.
U některých škol byla i tato potřeba motivací pro zřízení doplňkové činnosti.
Vzhledem k nabídce výuky v různých uměleckých oborech je to právě u ZUŠ nejčastěji vedení krouţků pro děti jako mimoškolní aktivity, podle zájmu i kurzů pro dospělé nebo pořádání kulturních či vzdělávacích akcí.
Potřeba větší soběstačnosti ve financování školy dalšími aktivitami je také ţádoucí z toho pohledu, ţe skokové zvyšování úplaty za vzdělávání, by v některých případech mohlo mít vliv na počet ţáků.
Cílem práce je analyzovat a popsat moţnosti financování provozu a rozvoje veřejné základní umělecké školy, které by přispěly k větší finanční soběstačnosti škol, zjištění do jaké míry jsou vyuţívány a na čem jejich vyuţívání závisí.
Tedy:
- Do jaké míry jsou školy podporované zřizovatelem?
- Vyuţívají ZUŠ doplňkovou činnost?
- Jaký byl vývoj úplaty za vzdělávání v jednotlivých školách a zda by jejich vedení uvítalo uvolnění její hranice, která je nejvýše 110% neinvestičních nákladů na ţáka?
- Jsou pro financování vyuţívány dotační programy a úspěšnost škol v nich?
- Jak jsou školy úspěšné v získávání grantů nebo sponzoringu na určité projekty školy?
- Fungují při ZUŠ občanská sdruţení a do jaké míry se podílejí na financování školy?
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se pak člení na další kapitoly, které se věnují obecným informacím o základním
uměleckém vzdělávání, právním předpisům, vymezujícím činnost těchto škol, dále zde jsou popsány způsoby, jakými mohou veřejné základní umělecké školy získávat finanční prostředky pro provoz a rozvoj – tedy příspěvek od zřizovatele, úplata za vzdělávání, doplňková činnost, prostředky z dotačních programů, sponzoring, pomoc občanských sdruţení. Výzkumná část se pak věnuje popisu výzkumného cíle a problému a vlastnímu vyhodnocení výzkumného dotazníku a popisu sledovaných
okruhů ve vlastní škole. Výsledkům tohoto výzkumu se pak věnuje závěr této práce.
1. TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Charakteristika základního uměleckého školství v ČR
Umělecké vzdělávání v českých zemích svou dlouholetou tradicí, formou a rozsahem je unikátem v celosvětovém měřítku. Počátek, tehdy hlavně hudebního vzdělávání, se datuje jiţ od 17. století. Do dnes známé formy se umělecké vzdělávání sjednotilo v roce 1951, kdy byly umělecké školy zestátněny.
Tehdejší Lidové školy umění byly přejmenované na dnešní Základní umělecké školy (zkratka ZUŠ) v roce 1990 a vyhláškou MŠMT z roku 1991 o organizaci základního uměleckého školství byl zpřesněn statut a pojetí ZUŠ. Vyučuje se zde čtyřem uměleckým oborům – hudebnímu, výtvarnému, tanečnímu a literárně dramatickému.
Největšímu zájmu se z těchto oborů tradičně těší hudební obor.5
Posláním základního uměleckého školství není jen poskytnout základy vzdělání
v jednotlivých uměleckých oborech a příprava ţáků k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy uměleckého nebo pedagogického zaměření či konzervatoře, jak je dáno
školským zákonem. Význam spočívá i v osobnostním a sociálním rozvoji ţáka a
rozšiřování jeho kulturního přehledu „…uměleckému osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem, k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnost vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti”. 6
V rámci výuky na těchto školách můţe být poskytováno i vzdělávání dospělým, coţ přispívá svým způsobem k v současnosti nastavenému trendu potřeby celoţivotního vzdělávání. Dále se základní umělecké školy významně podílejí na kulturním ţivotě obce či města, kde působí. Toto platí zejména na menších obcích. Přínos ZUŠ je v těchto souvislostech nesporný a nezastupitelný.
Vzdělávání v základních uměleckých školách na rozdíl od vzdělávání v základních školách neposkytuje stupeň vzdělání. Není bezplatné, ale je poskytováno za úplatu za vzdělávání.
5 Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí: Diskusní fórum 22.- 23. září 2011 [online]
6 Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. 1. vydání. [online].
Postavení základních uměleckých škol u neodborné veřejnosti je specifické.
Z praxe vyplývá, ţe často je vzdělávání v nich vnímáno pouze jako zájmové krouţky, a z toho vychází i poměrně časté nepochopení systému výuky v nich. Často i právě proto dochází k tomu, ţe ţáci po roce či dvou ze školy odcházejí, aniţ by dokončili stupeň studia, který započali. To komplikuje organizaci vzdělávání v těchto školách.
Nastavení správného vnímání výuky je mnohdy sloţitý a dlouhodobý proces a velmi záleţí na vedení školy, jak s touto skutečností dokáţe dále pracovat a pohled veřejnosti změnit.
Vzdělávání se uskutečňuje v jedno- či dvouletém přípravném studiu (pro ţáky 5 - 7 let), dále pak v základním vzdělávání – ve čtyřech či sedmi ročnících I. stupně (pro ţáky 7 - 15 let), a ve čtyřech ročnících II. stupně (studenti 15 - 18 let). Pokud ţák neabsolvuje základní studium I. stupně je moţné organizovat přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu II. stupně, který má jeden ročník.
Pro ţáky s mimořádným nadáním a vynikajícími výsledky při vzdělávání je moţnost rozšířeného studia s vyšší hodinovou dotací.
Dále je moţné organizovat studium i pro dospělé. To má nejvýše čtyři ročníky, délka vzdělávání v tomto studiu se určuje podle individuálních schopností ţáka s přihlédnutím k jeho věku. 7
Výuka v ZUŠ se organizuje jako individuální, skupinová nebo kolektivní.
V rámci reformy školství proběhlo dvouleté pilotní ověřování Rámcového
vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání a od tohoto školního roku (2012/2013) se vyučuje podle školských vzdělávacích programů na všech základních uměleckých školách.
Zájem o výuku na základních uměleckých školách je v ČR velký a kaţdým rokem stoupá počet jejich ţáků. Dvě třetiny z nich tvoří dívky. V současné době je v České republice celkem 487 základních uměleckých škol. Z toho je 236 zřízených obcemi, 200 kraji, u 3 jsou zřizovateli církve, 47 jsou soukromé ZUŠ a 1 zřizuje přímo MŠMT. 8 Celkem tyto školy navštěvuje cca 230 000 ţáků a učí na nich téměř 10 000 pedagogů.
Tato síť škol, které nabízejí umělecké vzdělávání v České republice, je v celosvětovém měřítku ojedinělá.
7 ŠTOČEK, M. Rukověť základní umělecké školy
8 Ústav pro informace ve vzdělání, Rejstřík škol a školských zařízení [online].
Obr. 2 Základní umělecké školy v ČR – rozdělení podle zřizovatelů, zdroj Statistika školství ÚIV 9
9 Ústav pro informace ve vzdělání, Rejstřík škol a školských zařízení [online].
1.2 Veřejné základní umělecké školy
Veřejné základní umělecké školy jsou zřizovány kraji, obcemi a v jednom případě Ministerstvem školství mládeţe a tělovýchovy. MŠMT je zřizovatelem Školy Jaroslava Jeţka - Mateřské školy, základní školy, praktické školy a základní umělecké školy pro zrakově postiţené v Praze.
Celkový počet veřejných základních uměleckých škol je 437, z toho 200 zřizují kraje, 236 obce a 1 tedy MŠMT.
Tabulka 1: Veřejné základní umělecké školy – podle zřizovatelů a umístění, zdroj Statistika školství ÚIV10
„Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.“11
Školy jsou zřizovány jako příspěvkové organizace. Zakládajícím dokumentem je zřizovací listina, která také vymezuje hlavní účel a předmět činnosti organizace.
Dále určuje statutární orgány organizace, vymezuje majetek ve vlastnictví zřizovatele a majetková práva organizace. Určuje, zda můţe organizace vykonávat doplňkovou
10 Ústav pro informace ve vzdělání, Rejstřík škol a školských zařízení [online].
Zřizovatel -
kraj
Zřizovatel - obec
Zřizovatel - MŠMT
Celkem škol
Praha 26 2 1 29
Středočeský 18 35 - 53
Liberecký - 20 - 20
Ústecký 7 23 - 30
Plzeňský 9 23 - 32
Karlovarský 4 16 - 20
Jihočeský 22 9 - 31
Vysočina - 23 - 23
Pardubický - 27 - 27
Královohradecký - 28 - 28
Zlínský 20 3 - 23
Moravskoslezký 37 7 - 44
Olomoucký 16 8 - 24
Jihomoravský 41 12 - 53
Celá ČR 200 236 1 437
činnost, a pokud ano, tak i jmenovitě její okruhy. Dále určuje finanční hospodaření, zdroj příjmů a způsob zajištění kontroly organizace a vymezuje i dobu, na kterou je organizace zřizována.
Nezbytnou podmínkou výkonu činnosti základní umělecké školy je zápis do
školského rejstříku vedeného krajskými úřady a Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Zápis do školského rejstříku také podmiňuje nárok na přidělování
finančních prostředků (dotace) ze státního rozpočtu na tzv. přímé výdaje na vzdělávání, tedy hrazení platů, odvodů a ostatních neinvestičních nákladů.
Vzdělávání v základní umělecké škole zajišťují pedagogičtí pracovníci, jejichţ činnost upravuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změnách některých zákonů. Mimo vysokoškolsky vzdělaných pedagogů, můţe být učitelem
uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři i pedagog bez vysokoškolského vzdělání, který má vyšší odborné
vzdělání, získané ukončením osmiletého nebo šestiletého vzdělávacího programu oboru vzdělání konzervatoře, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu.
Ředitel základní umělecké školy, střední odborné školy a konzervatoře můţe v odůvodněných případech rozhodnout, ţe upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud je nebo byl výkonným umělcem. Tímto rozhodnutím se pro
pracovněprávní účely povaţuje předpoklad odborné kvalifikace učitele na dané škole za splněný. 12
11 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
12 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
1.3 Základní právní předpisy upravující činnost ZUŠ
Základní právní normou, která upravuje činnost škol všech zřizovatelů, je zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
Dalšími právními předpisy, kterými se musí školy řídit, jsou:
- zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
- zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (pro školy zřízené obcí)
- zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (pro školy zřízené krajem)
- zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR (pro školy zřízené MŠMT) - zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR (pro školy zřízené MŠMT)
- zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění
- zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, v platném znění
- nařízení vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací
- vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb - vyhláška č. 492/ 2005 Sb., o krajských normativech
S platností pro základní umělecké školy dále:
- vyhláška č.71/2005 Sb., o základní umělecké škole
1.4 Finanční zdroje pro provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy
Všechny školy a školská zařízení mohou získávat prostředky do svých rozpočtů
nejen prostřednictvím zřizovatele a státního rozpočtu, ale také vlastní iniciativou.
To od nich očekávají a vyţadují nejen zřizovatelé, ale i záměry nastavené školskou reformou.
Největší podíl finančních prostředků školám plyne ze státního rozpočtu na přímé výdaje. Tyto prostředky poskytuje stát prostřednictvím MŠMT jednotlivým krajům, které je na základě krajských normativů přerozdělují dále školám. Tyto normativy nejsou jednotné, liší se podle kritérií a rozhodnutí jednotlivých krajských úřadů. 13
Do přímých výdajů patří, a z těchto finančních prostředků jsou hrazeny:
- platy (tj. platy a náhrady platů, mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost a ostatní prostředky za provedenou práci),
- odvody (náklady na stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů, sociální a zdravotní pojistné), příděl do Fondu kulturních a sociálních potřeb,
- výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, ţáků a studentů zdravotně postiţených,
- výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a učebnice, pokud jsou ţákům poskytovány bezplatně,
- výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků,
- na činnosti, které přímo souvisí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.
„Ze státního rozpočtu jsou financovány i tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), které se krajům převádí jako součást přímých výdajů na vzdělávání. Hradí se z nich výdaje na povinné pojištění zaměstnanců a ostatní výdaje vyplývající z pracovně
právních vztahů. Zde je třeba upozornit na skutečnost, že veškeré ONIV ZUŠ i část tzv. přímých výdajů, tj. výdajů na učební pomůcky, DVPP, jsou již v současné době
hrazeny z úplaty za vzdělávání. Objem finančních prostředků poskytovaných ZUŠ ze státního rozpočtu zahrnuje pouze prostředky na mzdy, včetně příslušenství, a další výdaje a náklady vyplývající z pracovně právních vztahů.
13 ZEMAN, P.; DENKEROVÁ, M.; JAKEŠ, P., aj. Studium pro ředitele škol a školských zařízení.
Minimálně v tomto rozsahu je třeba objem prostředků poskytovaných ZUŠ ze státního rozpočtu zachovat“. (J. Kudrlová, 2011) 14
Finanční prostředky na provoz, které patří do nepřímých výdajů na vzdělávání, poskytují školám jejich zřizovatelé. Obce a kraje také poskytují školám příspěvek na investice. Tyto prostředky, stejně jako příspěvek na provoz, zřizovatelé poskytují školám s ohledem na jejich potřeby, ale současně také v závislosti na svých finančních moţnostech.
V získávání prostředků na provoz a rozvoj nejsou jiţ školy závislé pouze na zřizovateli. Další finance mohou získat a ovlivnit právě svojí vlastní aktivitou – provozováním doplňkové činnosti, aktivitou při vyhledávání a získávání dotací, sponzorů, spoluprací s občanskými sdruţeními apod.
Největším příjmem pro základní umělecké školy, kterými se bude blíţe zabývat tato bakalářská práce, je ten získávaný z hlavní činnosti, tedy úplata za vzdělávání.
Další příjmy, především neinvestiční finanční prostředky, které škola můţe získat a pouţívat pro financování svého provozu a rozvoje, a na které je zaměřená tato práce,
jsou například:
- příspěvek od zřizovatele - doplňková činnost
- prostředky z dotačních programů vyhlášených MŠMT, územně správních celků a EU - sponzoring a dary
- občanská sdruţení - případně další zdroje
14 Připomínky AZUŠ ČR ke Koncepčnímu záměru reformy systému financování regionálního školství ze dne 28. 11. 2011 [online]
1.4.1 Příspěvek od zřizovatele
Zřizovatel školy zajišťuje pokrytí nepřímých výdajů školy nebo školského zařízení neboli nákladů spojených s běţným provozem.
Patří sem především náklady na energie, nájemné, opravy, materiál, ostatní sluţby, odpisy, nákup neinvestičního majetku, popř. jiné náklady, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu. Obec můţe přispívat i na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu, tedy přispívat například na odměňování zaměstnanců, ale to
zřizovatelé činí velmi omezeně, neboť úhrada přímých nákladů je obecně povaţována za úkol státu. To potvrzují i závěry z praxe.
Příspěvek je poskytován na základě školou zpracovaného návrhu rozpočtu.
Po schválení zřizovatelem a zastupitelstvem, jsou na některé výdaje (např. energie) stanoveny závazné ukazatele, které nesmí být překročeny. U ostatních poloţek rozpočtu, na které nejsou stanoveny závazné ukazatele, můţe vedení školy v případě potřeby provádět přesuny s tím, ţe není překročen celkový schválený rozpočet školy.
Kaţdé čtvrtletí je škola povinna předávat zřizovateli přehled o čerpání rozpočtu.
„Obec nebo svazek obcí přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání“. 15
U základních uměleckých škol je díky příjmu z hlavní činnosti, tedy úplatě za vzdělávání, tento příspěvek většinou v omezené nebo pouze symbolické výši. Pokud organizace vykáţe na konci kalendářního roku zlepšený výsledek hospodaření, můţe ho po schválení zřizovatelem v celé výši přidělit do rezervního fondu nebo částečně pouţít pro fond odměn. Výše přídělu do tohoto fondu je zákonem limitována. Nesmí být vyšší neţ 80 % limitu prostředků na platy a nesmí přesáhnout 80 % zlepšeného výsledku hospodaření. Z fondu odměn se hradí případné překročení prostředků na platy a odměny zaměstnancům. Odvody s tím související musí být hrazeny z fondu rezerv.
15 Zákon č.. 561/2004 Sb, školský zákon.
1.4.2 Investiční prostředky a investiční fond
Obce a kraje mohou školám poskytovat i příspěvek na investice. Tyto prostředky jsou závislé nejen na potřebách školy ale také na finančních moţnostech zřizovatele.
Jedná se o účelově vázané prostředky, kde je dáno jejich pouţití.
Organizace také můţe ţádat o investiční dotace.
Dotace od zřizovatele - pro podávání ţádosti o dotaci od zřizovatele obvykle platí jím vydaná pravidla. V případě reprodukce majetku je vhodné, aby škola zpracovala investiční záměr a na základě projektu i návrh rozpočtu akce.
Dotace ze státního rozpočtu - u škol zřizovaných kraji nebo obcemi musí škola ţádat o dotaci prostřednictví zřizovatele. 16
Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Zdrojem jsou:
- odpisy z hmotného i nehmotného majetku, prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, investiční dotace z rozpočtu zřizovatelem,
- investiční příspěvky ze státních fondů,
- výnosy z prodeje hmotného investičního majetku (podle rozhodnutí zřizovatele), - dary a příspěvky jiných subjektů, pokud jsou určené k investičním účelům, - převody z rezervního fondu na základě schválení zřizovatelem.
Pouţití fondu je moţné k financování investičních výdajů, popř. příspěvků, k odvodu z rozpočtu zřizovateli, pokud to uloţil, k posílení zdrojů na opravy a údrţbu nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele. Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem
zřizovatele pouţít i investiční úvěry a půjčky. 17
16 ZEMAN, P.; DENKEROVÁ, M.; JAKEŠ, P., aj. Studium pro ředitele škol a školských zařízení
17 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
1.4.3 Úplata za vzdělávání
Pro základní umělecké školy je příjmem z hlavní činnosti úplata za vzdělávání, veřejnosti známá jako školné. Tímto příjmem pokrývají školy podstatnou část svých provozních výdajů. Obecně jsou tedy pro zřizovatele díky tomuto příjmu ZUŠ méně finančně náročným typem zřizovaných škol a školských zařízení.
„Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělávání, lze poskytnout za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy nebo školského zařízení.
Výši úplaty stanoví v případě škol zřízených státem, krajem, obcí či svazkem obcí ředitel školy. O snížení či prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy“. 18
U ţáků přípravného studia, základního studia I. a II. stupně a studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin, se stanoví výše úplaty v jednotlivých uměleckých oborech tak, aby průměrná výše stanovených úplat nepřekročila 110 % skutečných průměrných neinvestičních výdajů školy na ţáka v uplynulém kalendářním roce, s výjimkou výdajů na platy a náhrady platů nebo mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou ţáků
zdravotně postiţených a rovněţ výdajů na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, poskytnutých ze státního rozpočtu.
U studia pro dospělé stanoví ředitel školy výši úplaty za vzdělávání nejvýše v plné výši průměru skutečných neinvestičních výdajů na ţáka v uplynulém školním roce.
Ředitel školy stanoví výši úplaty na období školního roku. Úplatu lze uhradit ročně, pololetně, čtvrtletně nebo měsíčně.19
18 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
19 Vyhláška č.71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání
1.4.4 Doplňková činnost
Jedná se o činnost, kterou mohou základní umělecké školy (i ostatní typy škol a školských zařízení) provozovat mimo svůj hlavní účel i činnosti navazující, slouţící k účelnějšímu vyuţití odbornosti jejich zaměstnanců a majetku. Tato činnost a jmenovitě její okruhy, musí navazovat na hlavní účel příspěvkové organizace, musí
být schváleny zastupitelstvem a uvedeny ve zřizovací listině. Podmínkou také je, aby realizace doplňkové činnosti nenarušovala plnění hlavního účelu organizace,
vymezeného ve zřizovací listině.
V případě zisku z doplňkové činnosti na konci kalendářního roku se tyto finanční prostředky mohou pouţít pouze ve prospěch hlavní činnosti. Zřizovatel organizaci můţe schválit i jiné vyuţití. Hospodaření školy v rámci doplňkové činnosti se účtuje
odděleně, nesmí být provozováno na úkor hlavní činnosti a nemělo by být ztrátové.
Pokud by na závěr kalendářního roku byla zaznamenána ztráta, je školská právnická osoba povinna zajistit, aby byla do konce následujícího kalendářního roku vyrovnána, anebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti.
Podle zákona č. 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech se hospodářský výsledek příspěvkové organizace v hlavní i ve vedlejší činnosti sčítá a celkový výsledek se po schválení hospodaření rozdělí na jednotlivé fondy. V doplňkové činnosti za kaţdý rok začíná hospodářský rok od nuly.
„V rámci doplňkové činnosti lze pořizovat majetek pouze neinvestiční povahy.
Pokud se používá v rámci doplňkové činnosti majetek školy pořízený v hlavní činnosti, musí se opotřebení tohoto majetku zahrnout do nákladů doplňkové činnosti a do výnosů hlavní činnosti odvádět prostředky za toto opotřebení. Podobně se vrací do hlavní
činnosti i prostředky za spotřebované energie, vodné, stočné, vyplacené mzdy a odvody“. 20
Všechny činnosti musí být v souladu se ţivnostenským zákonem a veškeré příjmy z těchto činností podléhají dani z příjmu právnických osob. Výchozím právním
předpisem, který výkon doplňkové činnosti upravuje, je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
20 HOSTAŠOVÁ, L., KUNC, F. Financování školství a ekonomické řízení
Druhy doplňkové činnosti, které základní umělecké školy provozují, mohou být například:
- mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti - provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí - pronájem nemovitostí, jejich částí, bytových a nebytových prostor dle podmínek stanovených zřizovací listinou
- vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce
- výroba, rozmnoţování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů
- reklamní činnost - fotografické sluţby
- výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách č. 1 - 3 ţivnostenského zákona
1.4.5 Prostředky z dotačních programů vyhlášených MŠMT, územně správních celků a EU
Dotační programy mohou být poskytovány z veřejných rozpočtů, kam patří státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků, dále sem patří dotace ze státních
fondů, ale také ze zahraničí prostřednictvím Národního fondu nebo z prostředků EU a z veřejných rozpočtů cizího státu.
Zobecnit můţeme tuto charakteristiku dotací:
- dotace je nenávratná forma financování z veřejných rozpočtů.
- poskytnutí dotace je vázáno na předem daný účel, který musí příjemce dotace splnit.
Poskytnuté prostředky formou dotace se musí k určitému datu vyúčtovat. Pokud příjemce neprokáţe splnění účelu anebo je nepouţije v souladu s účelem, musí je poskytovateli dotace ve stanoveném termínu vrátit.
- Programy MŠMT
Financování programu je zajištěno prostřednictvím účelové dotace z MŠMT (škola o ni musí poţádat). Příjemcem je právnická osoba, která vykonává činnost školy a je zapsána ve školském rejstříku ve smyslu školského zákona o poskytování
finančních prostředků. Na základě projektu mohou ţádat právnické osoby všech zřizovatelů v předem vypsaných programech.
- Programy ÚSC
Dotaci či granty podobným způsobem a za podobných podmínek jako MŠMT mohou vypisovat i územně správní celky ze svých rozpočtů. Pro vyuţití dotace můţe být poţadována finanční spoluúčast ţadatele.
- Programy Evropské unie
Evropské strukturální fondy Programy 2007–2013
V období 2007–2013 je v České republice vyuţíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti:
- Cíl Konvergence
V jeho centru stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony
soudrţnosti s výjimkou hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 miliard eur.
- Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Tento program podporuje regiony, které nečerpají z Konvergence. V České republice pod něj spadá hl. m. Praha se dvěma operačními programy. Na cíl Regionální
konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 miliardy eur.
- Cíl Evropská územní spolupráce
Usiluje o podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů.
V České republice pod něj spadají všechny regiony a prostředky lze čerpat z devíti operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v České republice 0,39 miliard eur
Evropský sociální fond je jeden ze strukturálních fondů, který je nejvíce vyuţívaný základními uměleckými školami. V aktuální etapě, tedy období 2007-2013, většinou čerpají z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento program
patří do cíle Konvergence a je pod záštitou Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (MŠMT).
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost operuje v oblasti rozvoje lidských zdrojů se zaměřením na celoţivotní vzdělávání, na kvalitní podmínky učení, budování vývojových a inovačních aktivit a stimulací spolupráce mezi institucemi.
Pro školy jsou dále vyuţitelné regionální operační programy, v příhraničí pak i operační programy příhraniční spolupráce.21
21 Strukturální fondy: programy 2007-2013 [online]
- EHP a „Norské fondy“ (Norway grants)
“Prostřednictvím EHP a Norských fondů přispívá Norsko spolu s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském
hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti státy ve střední a jižní Evropě”. 22
Norsko se podílí 95% podílu z celkové finanční podpory těchto fondů.
Norské fondy jsou zaloţeny na stejném principu jako ESF granty a jejich podpora je určena na projekty rozvoje a spolupráce neziskových organizací, výzkumných institucí a subjektů veřejného i soukromého sektoru. Mezi prioritní programové oblasti patří zdravotnictví, věda a výzkum, ţivotní prostředí a děti a mladiství. Důleţitými oblastmi podpory jsou také rozvoj občanské společnosti, prosazování rovnosti ţen a muţů, sociální začleňování a ochrana kulturního dědictví.
22 EFP a Norské fondy v České republice [online]
1.4.6 Sponzoring a dary
Podle § 133 školského zákona odstavce g) mohou být dalšími příjmy školské právnické osoby i dary a dědictví. Dary mohou být poskytnuty na základě darovací smlouvy podle § 628 a § 630 občanského zákoníku. Tyto dary jsou pak jedním ze zdrojů rezervního fondu, pokud není v darovací smlouvě přímo vymezen účel, pro jaký byl dar poskytnut.
Dalšími právními předpisy, které upravují přijímání darů, jsou zákon 250/2000 Sb., zákon 40/1964 Sb., ve znění 264/2006 Sb., občanský zákoník a právní výklad 1/2005 Sb. k moţnosti příspěvkové organizace přijímat dary.
Přijímání darů je upraveno také v zřizovací listině organizace. Škola můţe přijímat dary na základě darovací smlouvy a po předchozím souhlasu zřizovatele. Můţe se jednat o finanční prostředky bez vymezeného účelu pouţití nebo s přesně vymezeným účelem pouţití, či hmotný dar.
Organizace, která přijme finanční či věcný dar, je povinná podat daňové přiznání k dani darovací dle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani
z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů. Osvobození od daně darovací je moţné při splnění zákonem stanovených podmínek.
O poskytnutí daru je škola povinná vystavit dárci potvrzení pro pozdější uplatnění v daňové oblasti.23
23 ŠTOČEK, M. Rukověť základní umělecké školy
1.4.7 Občanské sdruţení
Převáţná většina občanských sdruţení rodičů vznikla volnou transformací tehdejších Sdruţení rodičů a přátel školy, z potřeby toto sdruţení legalizovat podle nových
právních předpisů. Právní subjektivitu tak mohla získat od roku 1990, kdy byl přijat zákon o sdruţování č. 83/1990 Sb. Tato občanská sdruţení jsou vázána na určitou školu či školské zařízení a jsou zakládána zejména z aktivity rodičů. U základních
uměleckých škol nebývají tato sdruţení tak obvyklá jako u ostatních typů škol.
Občanská sdruţení tohoto typu vznikají zejména za účelem zlepšení podmínek dětí ve škole především po materiální stránce. Dále například pořádají vzdělávací akce a spolupracují se školou na pořádání jejích akcí. Jako jiná řádně registrovaná občanská sdruţení mají své stanovy, účetnictví a další dokumentaci. Tyto podmínky jejich fungování jsou dané výše zmíněným zákonem č. 83/1190 Sb.
Účtovat můţe občanské sdruţení jak jednoduše, tak i podvojně, přechod z jednoho na druhý způsob je moţný jen ke konci účetního období, tj. ke konci roku.
K příjmům sdruţení se váţe povinnost podat daňové přiznání. Finanční úřady poţadují, aby se sdruţení registrovalo u finančního úřadu jako plátce daně (podle zákona č. 337/1992 o správě daní a poplatků). 24
24 Občanská společnost: jak zaloţit občanské sdruţení [online]
2. VÝZKUMNÁ ČÁST
Výzkumná část bakalářské práce měla za cíl zjistit, do jaké míry jsou veřejné základní umělecké školy podporovány zřizovatelem a jaké další moţnosti financování provozu a rozvoje jsou jimi vyuţívány.
2.1 Popis výzkumu
Výzkum byl zaměřen na okruhy moţností získávání finančních prostředků pro provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy. Oslovenými respondenty bylo vedení všech těchto veřejných základních uměleckých škol v České republice.
V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno celkem 437 veřejných základních uměleckých škol, které tvořily základní soubor ve výzkumném šetření. Z větší části byly kontaktní e-maily (300 škol) získány z údajů členské základny Asociace základních uměleckých škol ČR, zbývající chybějící údaje pak byly doplněny z databáze Statistiky školství na uiv.cz.
Návratnost dotazníků po prvním oslovení respondentů na počátku ledna byla 94, po druhém, opakovaném oslovení ke konci ledna se zvýšil počet zodpovězených
dotazníků na konečných 181.
Oproti předpokladu, ţe návratnost bude více neţ 50%, návratnost byla niţší - 41,4%.
Bylo by tedy nutné přistoupit k některé statistické metodě, která vede k vytvoření výběrového souboru. Z vrácených dotazníků bylo zjištěno, ţe poměr odpovědí od škol zřizovaných obcemi a kraji, je stejný jako jejich poměr v celostátním
měřítku (obec celkem 236 – vrácené odpovědi 100, kraj celkem 200 škol – vrácené odpovědi 81). Jediná škola zřizovaná MŠMT se z účasti na dotazníkovém šetření omluvila.
Pro sestavení reprezentativního souboru musí mít všechny subjekty základního
souboru stejnou pravděpodobnost se do reprezentativního souboru dostat, coţ je i zásadou náhodného výběru (pravděpodobnostní). Všichni respondenti měli stejnou
pravděpodobnost, ţe budou vybráni.
Protoţe k oslovení respondentů došlo v celém základním souboru a návratnost dotazníku nebyla nijak ovlivněna, byl učiněn závěr, ţe vrácené dotazníky mohou tvořit reprezentativní soubor, protoţe byla splněna podmínka pro náhodný výběr.
Do výběrového souboru byly tedy zařazeny všechny vrácené dotazníky.
Jedná se o kvantitativně orientovaný výzkum. Předvýzkum k němu byl formou dotazníku proveden ve spolupráci s vedením vlastní školy a s prezidentkou Asociace základních uměleckých škol ČR, paní Mgr. Jindřiškou Kudrlovou. Na základě jejich připomínek byl dotazník z části přepracován a některé otázky doformulovány.
V dotazníku byly pouţity z větší části uzavřené otázky, pouze pro upřesnění některých dotazů i otázky otevřené.
Dotazník byl rozčleněn do devíti okruhů, věnovaným sledovaným moţnostem získávání finančních prostředků pro provoz a rozvoj školy. Celkem obsahuje 44 otázek.
Byl vytvořen v prostředí Google documents, tedy tak, aby byla minimalizována časová náročnost pro dotazované, nejen s vyplňováním samotného dotazníku, ale aby bylo zjednodušeno i jeho odesílání. Tím se patrně i podstatně zvýšilo procento návratnosti, protoţe administrace takového dotazníku byla jednodušší neţ při jiné formě vyplňování.
Rozčlenění dotazníku do okruhů:
- základní informace o škole (7 otázek) - zřizovatel školy (3 otázky)
- doplňková činnost (7 otázek) - úplata za vzdělávání (8 otázek)
- dotace a granty MŠMT a územně správních celků (4 otázky) - programy EU, Norské fondy (5 otázek)
- sponzoring a dary (4 otázky) - občanská sdruţení (3 otázky) - jiné zdroje (3 otázky)
2.2 Definice výzkumného problému
Předmětem výzkumu byla analýza moţností získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy.
Výzkumné otázky, ze kterých se vycházelo při sestavování výzkumného nástroje:
- Do jaké míry jsou školy podporovány zřizovatelem?
- Vyuţívají ZUŠ doplňkovou činnost?
- Jaký byl vývoj úplaty za vzdělávání v jednotlivých školách a zda by jejich vedení uvítalo uvolnění hranice, která je nejvýše 110% neinvestičních nákladů na ţáka?
- Jsou pro financování vyuţívány dotační programy, a jaká je úspěšnost škol v nich?
- Jak jsou školy úspěšné v získávání grantů nebo sponzoringu na určité projekty školy?
- Fungují při ZUŠ občanská sdruţení rodičů, a do jaké míry se podílejí na financování školy?
2.3 Analýza a vyhodnocení dotazníkového šetření První okruh dotazníku – obecné informace o škole
1) Otázka – Váš zřizovatel 2) Otázka - Umístění školy/kraj
3) Otázka – Počet míst poskytovaného vzdělávání
V této části byly získávány všeobecné informace o školách, důleţité i z hlediska ověření dostatečné reprezentativnosti dotazníku. Údaje o zřizovateli, umístění podle krajů, údaje o počtu míst poskytovaného vzdělávání, o kapacitě školy a aktuálním počtu ţáků. Z toho pak vycházely další otázky – zda škola v posledních letech zaznamenala nárůst či úbytek v počtech ţáků, zda bylo nutné navyšovat kapacitu školy, pokud ano, zda bylo toto podpořeno zřizovatelem a zda bylo následně podané ţádosti vyhověno.
Z odpovědí o kraji, v kterém školy fungují, bylo zjištěno, ţe byly zastoupeny všechny kraje České republiky.
U otázek je uveden skutečný počet získaných odpovědí a následné přepočítání na procenta s platností i pro základní soubor.
Z celkového počtu 181 zodpovězených dotazníků bylo 100 ze škol zřizovaných
obcemi a 81 ze škol zřizovaných kraji, coţ odpovídá v přepočtu jejich poměru
i v celostátním měřítku. Byl tak dodrţen reprezentativní poměr těchto škol. Jediná škola v České republice, která je zřizovaná MŠMT, se dotazníkového šetření nezúčastnila.
4) Otázka – Jaká je kapacita vaší školy?
5) Otázka – Jaký je váš aktuální počet ţáků?
nemá naplněnou kapacitu školy - 112 61,9%
naplněná kapacita - 58 32%
vyšší počet ţáků neţ je kapacita – 7 3,9%
Jeden z údajů nebyl uveden (nedá se tedy posoudit) – 4 2,2%
Při porovnání odpovědí na tyto dvě otázky v úvodní části dotazníku - jaká je kapacita škol a jaký je aktuální počet ţáků - vyplynulo, ţe nenaplněnou kapacitu má v současné
době téměř 2/3 třetiny škol. Třetina škol má kapacitu naplněnou a u 3,9% škol počet ţáků přesahuje kapacitu školy (zřizovatel můţe povolit výjimku).
6) Otázka - Za posledních 5 let se počet ţáků školy sníţil nebo zvýšil?
počet ţáků se sníţil – 28 15,5%
počet ţáků se zvýšil – 134 74%
zůstává stejný – 19 10,5%
Výsledek potvrzuje narůstající tendenci zájmu o vzdělávání v základních uměleckých školách, které se objevilo i v závěrech Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2011. “Se snižováním počtu dětí a mládeže ve věku 6-18 let se zároveň zvyšuje celková míra účasti ve výuce v základních uměleckých školách u této věkové skupiny (z 14,9 % v roce 2005 na 18,2 % v roce 2010) a tento růst je dynamický a pravidelný. I přes navyšující se počet míst v ZUŠ převyšuje v některých regionech zájem uchazečů nabízenou kapacitu (např. ve velkých městech Praha, Brno, Ostrava)”.
25
7) Otázka - Navyšovali jste za posledních 5 let kapacitu školy?
ano – 29 16%
ne - ţádosti nebylo vyhověno – 14 7,7%
ne - nebylo potřeba (kapacita dostatečná) - 108 59,7%
ne - nesouhlas zřizovatele – 28 15,5%
bez odpovědi – 2 1,1%
Jak je zřejmé i z odpovědí k otázce k naplněnosti kapacity školy vyplývá, ţe kapacita je u většiny v současné době dostačující , i kdyţ se zvyšuje počet ţáků, kteří mají zájem o výuku v základních uměleckých školách. Poměrně vysoké je ale procento těch škol, kde zájem o navýšení kapacity školy byl, ale tuto potřebu nepodporoval zřizovatel anebo nebylo podané ţádosti vyhověno. Celkem se to týkalo téměř čtvrtiny škol.
Shrnutí okruhu: Z první části, kde se vyhodnocovaly základní údaje o školách, vyplynulo, ţe narůstá zájem ţáků o výuku ve veřejných základních uměleckých školách. Většina škol má dostatečnou kapacitu. Tyto závěry navazují i na zjištění z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2011-2015.
Téměř u 2/3 škol, přestoţe se počet ţáků za posledních 5 let zvýšil, je kapacita
dostatečná. Nezanedbatelná ale není ani část těch škol, které o navýšení kapacity ţádaly, ale nebylo podané ţádosti vyhověno, anebo chyběl souhlas zřizovatele.
25 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (2011 – 2015) [online]
Okruh – zřizovatel školy
Druhý okruh výzkumného dotazníku byl věnován zřizovatelům, míře jejich finanční podpory školám, zda byl zaznamenán náznak vlivu tzv. hospodářské krize na tuto podporu a zda se zřizovatelé podílí na financování školy i jiným způsobem.
1) Otázka - V jaké výši škole přispívá zřizovatel (v poměru k provoznímu rozpočtu školy činí příspěvek přibliţně kolik %)?
do 5% v poměru k provoznímu rozpočtu školy – 35 19,3 % do 10% v poměru k provoznímu rozpočtu školy – 19 10,5 % do 20% v poměru k provoznímu rozpočtu školy – 23 12,7%
více neţ 20% v poměru k provoznímu rozpočtu školy – 41 22,7%
zřizovatel neposkytuje finanční příspěvek – 60 33,1%
bez odpovědi – 3 1,7%
Škol, kterým zřizovatel neposkytuje ţádný finanční příspěvek do rozpočtu, je 60.
Zároveň je ale 33 z nich umístněno v budově zřizovatele, takţe podpora můţe být chápana i v této formě.
2) Otázka - Za poslední 3 roky vám zřizovatel tento příspěvek...
odebral – 14 7,7%
sníţil - 48 26,5%
zvýšil – 53 29,3%
stejný – 17 9,4%
nepřispíval – 46 25,4%
bez odpovědi – 3 1,7%
Cílem otázky bylo zjistit, zda tzv. hospodářská krize, která ovlivňuje veřejné finance zejména v posledních 3 letech, měla vliv na příspěvek zřizovatele. Předpoklad, ţe procento sníţených příspěvků bude daleko vyšší neţ procento zřizovatelů, kteří naopak škole příspěvek zvýšili, se nepotvrdil. Procento škol, kterým zřizovatel odebral
příspěvek v posledních 3 letech bylo jen 7,8%.
3) Otázka - Podílí se na financování zřizovatel i jiným způsobem?
škola je v budově ve vlastnictví zřizovatele (neplatí nájem – jeden ze způsobů finanční
podpory) – 105 58%
nepodílí se – 36 20%
na financování škol se dalším způsobem podílí - 40 22 %
Z toho počtu je nejčastějším podílem zřizovatele hrazení energií (poskytování dotace s tím spojené), hrazení nájmu v cizí budově (poskytování dotace s tím spojené).
Mezi dalšími způsoby finanční podpory, i kdyţ v ojedinělých případech, se objevily nákupy nástrojů (2), hrazení pojištění (2), a v jednom případě dokonce příspěvek na mzdy.
Shrnutí okruhu: Z odpovědí bylo zjištěno, ţe třetina škol není zřizovatelem finančně podporována. Za formu podpory ale lze povaţovat to, ţe polovina škol, kterým zřizovatel neposkytuje finanční příspěvek, je umístěna v budově zřizovatele, takţe nemusí platit ţádné nájemné, které by bylo vyţadováno v případě pronájmu v budově jiného majitele.
Domněnka, ţe tzv. hospodářská krize zejména v posledních letech, která má vliv na veřejné finance, bude mít i zásadní vliv na finanční prostředky poskytované
zřizovatelem, se nepotvrdila. Počet škol, kterým zřizovatel odebral příspěvek v posledních třech letech, byl velmi malý (7,8%). Škol, kterým zřizovatel v tomto období sníţil příspěvek, bylo zhruba stejně, jako těch, kterým ho naopak zřizovatel zvýšil. Nelze tedy hovořit o prokazatelném vlivu tzv. hospodářské krize na finanční příspěvky poskytované zřizovateli.
Nejčastějšími dalšími způsoby jiné formy podpory školy zřizovatelem, neţ je
poskytování přímého finančního příspěvku, jsou úhrady energií (poskytování dotace s tím spojené) a úhrady nájmu v cizí budově (poskytování dotace s tím spojené).
Okruh – doplňková činnost
V okruhu věnovaném doplňkové činnosti bylo cílem zjistit, jestli školy vyuţívají tuto moţnost dofinancování provozu a rozvoj či nikoliv, jaké byly důvody pro její zřízení, jaký je finanční přínos této činnosti a proč některé školy doplňkovou činnost zřízenou nemají. Další otázkou bylo, zda dosahují hospodářského výsledku v hlavní činnosti a zda tento finanční přínos povaţují za dostatečný pro pokrytí potřeb školy.
1) Otázka - Má vaše škola zřízenou doplňkovou činnost? Pokud ano, jak dlouho?
1-2 roky – 12 6,6%
3-5 let – 12 6,6%
déle neţ 5 let - 43 23,8%
nemá zřízenou doplňkovou činnost - 111 61,3%
bez odpovědi - 3 1,7%
Překvapující bylo zjištění, v jak malé míře se ve veřejných základních uměleckých školách vyuţívá moţnost zřízení doplňkové činnosti. Zvláště s ohledem na to, ţe se zde vyučují umělecké obory, které lze velice dobře vést i jako krouţky pro děti či kurzy pro dospělé. Přesto je toto vyuţíváno jen 37,1% škol. V posledních 5 letech zřídilo
doplňkovou činnost pouze 13,4% škol. Ani tento podíl nevypovídá o větším tlaku na získávání finančních prostředků dalším způsobem z důvodu hospodářské krize.
2) Otázka - Hlavní důvod pro její zřízení byl?
Z 67 škol, které provozují doplňkovou činnost
hlavní důvod ekonomický - 32 47,8%
zájem o mimoškolní kurzy - 14 20,9%
zájem o výuku přesahující kapacitu školy – 9 13,4%
poţadavek zřizovatele – 5 7,5%
zájem o nevyuţité prostory – 3 4,5%
blíţe nespecifikováno – 4 6%
Hlavním důvodem pro zřízení doplňkové činnosti jsou ekonomické potřeby školy.
V menší míře pak měl vliv zájem o mimoškolní kurzy a částečně s tím související zájem o výuku přesahující kapacitu školy.
3) Otázka - Podílí se hospodářský výsledek z doplňkové činnosti významně na financování školy?
Z počtu 67 škol, které mají zřízenou doplňkovou činnost:
ano – 14 20,9%
ne – 53 79,1%
Moţným důvodem, proč u základních uměleckých škol není tak rozšířené zřízení doplňkové činnosti (61,3% škol jí nemá), jsou odpovědi na otázku ohledně finančního přínosu doplňkové činnosti pro školu. Téměř 80% škol, které mají tuto činnost zřízenou, nehodnotí její přínos pro financování školy jako významný.
4) Otázka - Hospodářský výsledek z doplňkové činnosti je především vyuţit pro…
Z počtu 67 škol, které mají zřízenou doplňkovou činnost:
fond odměn – 3 4,5%
fond rezerv – 24 35,8%
oba fondy – 22 32,8%
pokrytí ztráty z hlavní činnosti – 10 14,9%
oba fondy, pokrytí ztráty z hlavní činnosti – 3 4,5%
nespecifikováno – 5 7,5%
Pokud tedy školy dosahují hospodářského výsledku v doplňkové činnosti, nejčastěji ho přerozdělují tak jak jim ukládá zákon do fondů (přednostně do fondu rezerv), jen v malé míře slouţí i k pokrytí ztráty z hlavní činnosti.
5) Otázka - Pokud nemáte doplňkovou činnost zřízenou, je to z důvodu...
blíţe specifikovalo 111 škol - 63 57%.
Jako nejčastější důvody se objevuje přemíra administrativy s činností spojené, dostatek financí, podpora občanských sdruţení, nedostatek prostorů, které by se daly vyuţít.
Zanedbatelný počet škol uvaţuje o jejím zřízení do budoucna.
6) Otázka - Dosahujete hospodářského výsledku i mimo doplňkovou činnost? Pokud ano, pro jaký fond je pouţit?
fond odměn – 8 4,4%
fond rezerv – 47 26%
vyrovnané hospodaření – nedosahují HV – 36 19,9%
pro oba fondy – 76 42%
bez odpovědi – 14 7,7%
Stejně jako v doplňkové činnosti je i hospodářský výsledek dosaţený v hlavní činnosti nejčastěji zdrojem pro fond rezerv, téměř pětina škol hospodaří vyrovnaně.
7) Otázka - podílí se hospodářský výsledek mimo doplňkovou činnost významně na tvorbě fondů školy?
Ze 145 škol, které dosahují HV i mimo doplňkovou činnost:
ano – 77 53,1%
ne – 57 39,3%
HV dosahují, ale na otázku neodpověděli – 11 7,6%
Hospodářský výsledek z hlavní činnosti hodnotí pro peněţní fondy jako významný více neţ polovina škol.
Shrnutí okruhu: V okruhu věnovaném doplňkové činnosti bylo překvapující zjištění, v jak malé míře se ve veřejných základních uměleckých školách vyuţívá tato moţnost financování školy. Předpokladem bylo, ţe takto získává finanční prostředky daleko vyšší počet základních uměleckých škol, protoţe vzhledem ke své hlavní činnosti k tomu mají i více moţností a předpokladů v činnosti navazující. Přesto má doplňkovou činnost zřízenou jen třetina škol. Ani počet škol, které zřídily tuto činnost v posledních letech, neukazuje na větší potřebu více se podílet na dofinancování školy jiným
způsobem. Školy, které provozují doplňkovou činnost, jako hlavní pohnutku pro její zřízení uvádějí ekonomické důvody.
Finanční přínos pro školu ale nehodnotí jako významný drtivá většina škol – téměř 80%. I proto je moţná tak malý zájem o zřízení této činnosti u ostatních škol.
Jako překáţku pro provozování doplňkové činnosti nejvíce škol spatřuje
v administrativní zátěţi s tím spojené, malý přínos pro finanční situaci školy, dostatek financí, ale objevil se i názor, ţe to v podstatě je pod úroveň organizace, která poskytuje vzdělávání.
Okruh - úplata za vzdělávání
Okruh otázek věnovaných úplatě za vzdělávání byl směřován na zjištění nastavené výše tohoto příjmu z hlavní činnosti, jaký byl vývoj nastavení výše tzv. školného za poslední roky, zjištění názorů na dopady případného zvyšování tzv. školného a zda tento příjem je dostatečný, aby pokryl neinvestiční výdaje škol. V případě ţe ne, jakým způsobem jsou tyto náklady dofinancovávány.
1) Otázka - Celkový příjem z ní činí přibliţně kolik % skutečných celkových neinvestičních nákladů?
70-80% - 57 31,5%
80-90% - 19 10,5%
90-100% - 50 27,6%
100-110% - 39 21,5%
bez odpovědi - 16 8,8%
Škol, které následně odpověděly, ţe příjmy z hlavní činnosti pokryjí provozní náklady je 68%. To ale nekoresponduje s tím, ţe škol, které mají tyto příjmy v rozmezí 70 – 100%, tedy menším neţ jsou neinvestiční výdaje na ţáky, je přitom 69%.
2) Otázka - příjmy z úplaty za vzdělávání plně pokryjí provozní náklady vaší školy?
Pokud ne, z čeho je provoz dofinancován?
pokryjí – 122 67,4%
nepokryjí - dofinancováno zřizovatelem – 51 28,2%
nepokryjí - dofinancováno jinak – 6 3,3%
(doplňková činnost sponzoring, dary, rezervní fond apod.)
bez odpovědi – 2 1,1%
Zřizovatel musí provoz školy dofinancovat téměř u 30% škol. V zanedbatelné míře se pak děje jiným způsobem (specifikováno v samostatné otázce - doplňková činnost, sponzoring, dary, rezervní fond apod.)
3) Otázka - Zvýšili byste hranici 110% pro její maximální výši? Pokud ano, na kolik %?
nezvyšovat – 145 80,1%
na 115% - 12 6,6%
na 120% - 16 8,8%
na 125% - 4 2,2%
o více - 4 2,2%
Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti. Vedení škol je v drtivé většině proti zvyšování hranice úplaty za vzdělání, která je omezena 110 % neinvestičních nákladů.
4) Otázka - V září 2011 byl zmíněn návrh MŠMT na zdvojnásobení úplaty za vzdělávání. Souhlasíte s tím?
ano – 4 2,2%
ne – 117 64,6%
neslyšel(a) jsem o tom- 58 32%
bez odpovědi - 2 1,1%
V září 2011 byla jako návrh diskutována na MŠMT, pod vedením tehdejšího ministra Pavla Dobeše, moţnost na zvýšení úplaty za vzdělávání na dvojnásobek. Téměř 2/3 vedení všech škol tento návrh odmítají. Zbývající třetina o tomto návrhu nikdy ani neslyšela. Zanedbatelné procento škol by naopak s takovým zvýšením souhlasilo.
5) Otázka - Mělo by její zvýšení podle Vás zásadní vliv na počet ţáků a dostupnost vzdělávání v ZUŠ?
ano - 155 85,6%
ne - 5 2,8%
neví -17 9,4%
bez odpovědi - 4 2,2%
