Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalá ř ská práce
2008 Renata Klimánková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ř ská
Obor: Podniková ekonomika a management
Analýza infrastruktury Č erného Dolu
Vypracovala: Renata Klimánková
Vedoucí práce: Ing. Lubomír Zelený, CSc.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci na téma ,,Analýza infrastruktury Černého Dolu“
vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a materiály jsem uvedla v seznamu literatury.
V Praze dne 21. dubna 2008 Renata Klimánková
Obsah:
ÚVOD ... 2
1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ... 3
1.1 SILNIČNÍ DOPRAVA... 3
1.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA... 5
1.3 LETECKÁ DOPRAVA... 6
1.3.1 Komerční letectví ... 6
1.3.2 Všeobecné letectví... 7
1.4 OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY... 7
1.4.1 Cyklistická a pěší doprava... 7
1.4.2 Nekonvenční doprava ... 8
2 ČERNÝ DŮL... 10
3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V ČERNÉM DOLE... 12
3.1 SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA... 12
3.2 ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA... 16
3.3 LETECKÁ INFRASTRUKTURA... 17
3.3.1 Letiště Praha ... 17
3.3.2 Letiště Pardubice... 18
3.3.3 Veřejné vnitrostátní letiště Vrchlabí ... 19
3.4 CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ INFRASTRUKTURA: ... 19
3.4.1 Cyklotrasy... 19
3.4.2 Turistické trasy ... 20
3.4.3 Běžecké tratě... 20
3.5 NEKONVENČNÍ DOPRAVA... 20
3.5.1 Skipark Černý Důl ... 21
3.5.2 Nákladní lanovka Černý Důl – Kunčice nad Labem... 22
4 DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST:... 24
4.1 PŘÍMĚSTSKÉ LINKY... 24
4.2 DÁLKOVÉ LINKY... 25
4.2.1 Praha ... 25
4.2.2 Hradec Králové ... 29
4.2.3 Liberec... 30
4.3 SEZÓNNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST... 31
4.3.1 Cyklobusy: ... 31
4.3.2 Zimobusy: ... 32
4.3.3 Skibusy:... 33
5 SWOT ANALÝZA... 35
5.1 SWOT ANALÝZA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY... 35
5.2 SWOT ANALÝZA DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI... 36
ZÁVĚR ... 37
ZDROJE: ... 39
SEZNAM PŘÍLOH:... 40
Úvod
Doprava je nedílnou součástí ekonomiky každého státu. Propojuje jednotlivé prvky hospodářství a její význam se stále zvyšující se provázaností světa neustále stoupá. Od ostatních odvětví hospodářství se doprava odlišuje především povahou produktu a výrobního procesu. Produkt dopravy není skladovatelný a nelze ho čerpat ze zásob. Vzniká současně s výrobním procesem a současně s ním je i spotřebováván. Proces dopravy je dávkový a je nerovnoměrný v čase a směrech. Doprava se dotýká téměř všech lidských činností a zaujímá významné postavení v životě lidí. Ovlivňuje rozvoj jednotlivých regionů, rozmístění obyvatel i jejich aktivit. V souvislosti s potřebou přepravit se do zaměstnání, k lékaři, na úřady, na nákupy, za kulturou nebo sportem vzniká potřeba osobní dopravy. Stále se zvyšující podíl silniční dopravy a zejména individuální automobilové dopravy s sebou přináší mnoho rizik, nebezpečí a ohrožení životního prostředí. Proto je třeba podporovat alternativní formy dopravy, např. železnice nebo veřejnou hromadnou dopravu.
Cílem mojí seminární práce je zanalyzovat současnou dopravní situaci v horské obci Černý Důl v Krkonoších. V teoretické části se budu věnovat dopravní infrastruktuře obecně a jednotlivým druhům dopravy. Další kapitola poskytne obecné informace o Černém Dole, o poloze, průmyslu a hospodářství, obyvatelích atd. Praktická část bude rozdělena na tři hlavní oblasti.
V první části se budu zabývat dopravní infrastrukturou v Černém Dole a jeho nejbližším okolí, konkrétně infrastrukturou silniční, železniční, leteckou, cyklistickou a pěší.
Jedna kapitola bude věnována nekonvenční dopravě - lanovým drahám a vlekům ve skiparku Markid Černý Důl a také nákladní lanovce na vápenec, která je jako jedna z mála v České republice dosud funkční.
Druhá část se bude zabývat dopravní obslužností Černého Dolu. Převážně se v této kapitole budu věnovat autobusové dopravě, o železniční se zmíním jen okrajově, protože přímo do Černého Dolu železniční doprava není vedena. Budu sledovat spojení Černého Dolu se dvěma nejbližšími městy Vrchlabím a Trutnovem ve všední dny i o víkendech. V další kapitole se budu věnovat dostupnosti Černého Dolu z hlavního města Prahy a z dvou nejbližších krajských měst z Hradce Králové a z Liberce, opět ve všední dny i o víkendech.
V poslední kapitole se zaměřím na sezónní obslužnost Černého Dolu, konkrétně na letní provoz cyklobusů a zimní provoz zimobusů a skibusů.
Ve třetí části se pokusím zjištěné informace shrnout do SWOT analýzy.
1 Dopravní infrastruktura
Dopravní infrastrukturu můžeme definovat jako soubor liniových a uzlových prvků, které jsou nutné k pohybu dopravních prostředků. Liniovými prvky rozumíme dopravní cesty a komunikační sítě. V užší souvislosti může být dopravní infrastruktura chápána jako soubor dopravních cest a jejich vybavení. V širším pojetí jsou do dopravní infrastruktury zahrnovány i dopravní prostředky pohybující se po síti dopravních cest. Základ dopravní infrastruktury tvoří dopravní síť. Dopravní infrastruktura je součástí hospodářské infrastruktury.[1]
Dopravní infrastruktura je základní podmínkou k provozování dopravy a je potřeba ji neustále rozvíjet tak, aby její dopad na životní prostředí byl co nejmenší. Současný stav dopravní infrastruktury v České republice by se dal shrnout do následujících bodů:
- současná dopravní infrastruktura je ve špatném stavu kvůli dlouhodobému nedostatku financí na její údržbu, obnovu a rozvoj
- existují rozdíly v podmínkách přístupu k jednotlivým druhům dopravní infrastruktury - přepravní nároky neustále rostou, přičemž růst přepravy v jednotlivých druzích
dopravy je nerovnoměrný
- osobní železniční a veřejná linková doprava poskytují méně kvalitní služby s nedostatečnou vzájemnou provázaností, díky čemuž společnost preferuje individuální automobilovou dopravu
- je potřeba hledat nové zdroje financování jako jsou poplatky za použití dopravní cesty nebo využití soukromého kapitálu, např. metodou PPP. [2]
1.1 Silni č ní doprava
Silniční doprava se řadí mezi nejmladší a velmi rychle se rozvíjející obory dopravy.
Mezi její hlavní výhody patří rychlost, operativnost, dostupnost a flexibilita, což uživatelům nenabízí žádný jiný druh dopravy. Důsledkem masivního využívání silniční dopravy je však stále se zhoršující vliv na životní prostředí, dále nedostatečná kapacita na silnicích, rostoucí náklady na provoz, správu a údržbu komunikací a nehodovost. I když bylo od roku 2007 zavedeno na vybraných silničních úsecích mýtné, na většině komunikací nejsou v ceně přepravy zahrnuty náklady na vybudování a údržbu dopravní cesty, jako je tomu například v železniční dopravě. Pro uživatele je tedy silniční doprava levnější než železniční, i když z celospolečenského hlediska je vždy dražší. [3]
Současná silniční infrastruktura v České republice neodpovídá dnešním potřebám.
Z hlediska hustoty je sice silniční síť vyhovující, ale je zanedbaná a málo kvalitní.
Rozhodující dopravní význam mají dálnice a silnice I. třídy. Dálnice spolu rychlostními silnicemi a se silnicemi I. třídy představují zhruba 12% celkové délky silniční sítě a přenáší přibližně 53% celkového dopravního výkonu.
Podle zákona o pozemních komunikacích č.13/1997 Sb. se komunikace dělí na tyto kategorie:
• dálnice – pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, které jsou schopny dosáhnout určité rychlosti.
• rychlostní silnice – mají obdobné technické provedení jako dálnice, nemusí však splňovat tak přísné parametry. Jsou určeny pouze pro silniční motorová vozidla.
• silnice I. třídy – určené zejména pro dálkovou a mezinárodní a meziregionální (nadkrajovou) dopravu. Označují nevýše dvoumístnými čísly.
• silnice II. třídy – mají význam zejména pro dopravní obsluhu v rámci regionu (kraje).
Spojují krajská města, krajská města s bývalými okresními městy nebo tyto mezi sebou.
Označují se třímístnými čísly.
• silnice III. třídy – jsou určené zejména pro regionální dopravu. Vzájemně propojují obce nebo je napojují na ostatní pozemní komunikace. Označují se čtyř a pětimístnými čísly.
• místní komunikace – jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které jsou určeny převážně místní dopravě na území města nebo obce.
• účelové komunikace – jsou pozemní komunikace, které slouží ke spojení nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Mezi účelové komunikace se řadí také pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka.
Vlastníkem dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy je stát, přičemž vlastnické právo státu k těmto komunikacím vykonává ze zákona Ministerstvo dopravy. To za tímto účelem vytvořilo státní příspěvkovou organizaci Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví krajů, na jejichž území se silnice nacházejí. O silnice II. a III.
třídy se stará Správa a údržba silnic. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Provoz a údržba místních komunikací jsou převážně
financovány z místních rozpočtů. Vlastníkem účelových komunikací jsou příslušné právnické nebo fyzické osoby. [4]
1.2 Železni č ní doprava
Železniční doprava patří mezi tradiční dopravní obory. Díky prudkému rozmachu silniční a letecké dopravy však došlo k významnému odklonu uživatelů od tohoto tradičního dopravního oboru. Železniční doprava nemůže nabídnout tak rychlé a pružné reakce na změny v poptávce po přepravě osob jako doprava silniční, nemá na to dostatečně hustou infrastrukturu a je závislá na jízdních řádech. Mezi její výhody můžeme zařadit rychlost, pravidelnost, nezávislost na počasí, bezpečnost nebo menší energetickou náročnost.
Současná provozní délka železniční sítě v České republice je 9614 km. Železniční síť je poměrně rovnoměrně rozložena a má i relativně velkou hustotu 0,12km/km². Regionální tratě tvoří přibližně 30% celkové délky železniční sítě, ale realizuje se na nich pouze 15%
z celkových výkonů železniční dopravy. Většina železničních tratí v ČR má normální rozchod kolejí 1435 mm, jen na Jindřichohradecku mají některé tratě úzký rozchod 760 mm. Kvůli členitému terénu v České republice byly tratě vybudovány tak, že železnici znevýhodňují oproti jiným dopravním oborům jak z hlediska vzdálenosti tak i maximální povolené rychlosti. Na našem území je elektrifikováno přibližně 30% tratí, přičemž na severu republiky je použita stejnosměrná proudová soustava 3kV a na jihu střídavá proudová soustava 25kV, 50Hz. Železniční tratě jsou nerovnoměrně vytíženy, 50% výkonů je uskutečňováno na necelých 15% tratích. [3] Železniční tratě se podle zákona o drahách č. 266/1994 Sb. dělí na:
• dráhy celostátní - dráhy, které slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě
• dráhy regionální - dráhy místního významu, které slouží veřejné železniční dopravě a jsou zaústěny do celostátní nebo jiné regionální dráhy
• vlečky - dráhy, které slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a jsou zaústěny do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky
• speciální dráhy sloužící zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce.
O zařazení do příslušné kategorie rozhoduje drážní správní úřad. Podle způsobu pohonu tratí můžeme železnice rozdělit na:
• nezávislou trakci, kdy pohon hnacích vozidel je nezávislý na dopravní cestě, a na
• závislou trakci, kdy se používají vozidla, jejichž pohon na dopravní cestě závislý je (elektrifikované tratě).
Dominantním provozovatelem železniční dopravy v České republice jsou České dráhy, a.s, které vznikly jako jedna z nástupnických organizací státní organizace České dráhy.
O přidělování kapacity dopravní cesty na dráze rozhoduje druhá z nástupnických organizací – Správa železniční dopravní cesty. Ta plní funkci vlastníka dráhy, zajišťuje provozování železniční dopravní cesty, její provozuschopnost, modernizaci a rozvoj. V železniční dopravě působí i menší dopravci jako např. Viamont, a.s., Connex Morava, a.s, Connex Česká Železniční, s.r.o., OKD Doprava, a.s. a další. Tito dopravci zajišťují dopravu na vlastních či pronajatých tratích. [4]
1.3 Letecká doprava
Letecká doprava patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví dopravy. Rychlost, pohodlí, kvalita, spolehlivost a relativní bezpečnost jsou hlavní kritéria progresivního růstu tohoto dopravního odvětví. Prudký rozvoj letecké dopravy s sebou ale přinesl i spoustu nevýhod. Mezi zásadní můžeme počítat špatný vliv na životní prostředí, hluk, exhalace, velká vzdálenost terminálu letiště od center měst a nedostačující kapacita letišť a vzdušného prostoru. V posledních letech zažívají velký boom také nízkonákladové lety, díky kterým roste i počet menších letišť, na která tyto lety přistávají. Dopravní infrastrukturu letecké dopravy tvoří nejen letiště, ale i zařízení pro zabezpečování leteckého provozu a část vzdušného prostoru. Letectví můžeme rozdělit do tří sektorů:
• komerční letectví (Commercial Aviation)
• vojenské letectví (Military Aviation)
• všeobecné letectví – (General Aviation)
1.3.1 Komer č ní letectví
V České republice má v letecké dopravě dominantní postavení letiště Praha – Ruzyně. V osobní přepravě zajišťuje téměř 95% celkových výkonů. Mezi další mezinárodní veřejná letiště patří Brno – Tuřany, Ostrava – Mošnov, Karlovy Vary, Pardubice, Klatovy, Kunovice, Mnichovo Hradiště a Olomouc.
Podle počtu odbavených cestujících za rok lze letiště klasifikovat do čtyř kategorií:
• mezinárodní letiště – huby: nad 25 mil. odbavených cestujících za rok. Jde o největší letiště s intenzivním vlivem nejen na okolní regiony, ale i na hospodářství svých zemí (Londýn – Heatrow, Frankfurt nad Mohanem, Amsterodam – Schipol)
• mezinárodní letiště: 10 až 25 mil. odbavených cestujících za rok. Jsou to velká letiště, která svým objemem přepravy významně ovlivňují okolní regiony (Moskva, Barcelona, Praha)
• regionální letiště: 5 až 10 mil. odbavených cestujících za rok. Jde o středně velká letiště, jejichž fungování je spjato s blízkým okolím (Budapešť, Varšava, Lisabon)
• lokální letiště: do 5 mil. odbavených cestujících za rok. Jedná se o menší letiště, která mají minimální význam na své okolí (Brno, Valencie).
1.3.2 Všeobecné letectví
Spektrum služeb, které všeobecné letectví nabízí je velmi široké. Hlavní znakem všeobecného letectví je nepravidelný charakter poskytovaní těchto služeb. Výhodou malých letadel je, že mohou operovat i na okrajových a méně využívaných letištích. V případě velkých letišť mohou těžit z nevyužité kapacity rozsáhlého systému infrastruktury a zvyšují tak jeho efektivitu. Všeobecné letectví využívá také stále více obchodních cestujících a to zejména díky diskrétnosti a rychlosti přepravy. Podle povahy výkonu lze lety všeobecného letectví rozdělit na:
• komerční výkony - letecké taxi, fotografické lety, vyhlídkové lety, reklamní lety, zemědělské lety, lékařské/záchranářské lety
• nekomerční výkony - instruktážní lety, úřední lety, soukromé lety, parašutistické lety, vlečení větroňů, policejní lety, inspekční lety, vládní a vojenské lety a další. [4]
1.4 Ostatní druhy dopravy
1.4.1 Cyklistická a p ě ší doprava
Cyklistická doprava je nedílnou součástí dopravního systému. Je šetrná k životnímu prostředí a má pozitivní důsledky na zdraví a fyzickou aktivitu. Prostorové nároky na cyklistickou dopravu jsou výrazně menší než u ostatních druhů dopravy, neprodukuje hluk ani emise. Umožňuje pohyb bez ohledu na věk a výši příjmu, je cenově přijatelná. Význam cyklistické dopravy do budoucna by měl spočívat zejména ve využívání jízdních kol pro
každodenní dojížďku ve městech, kde může výrazně pomoci k omezení nárůstu individuální automobilové dopravy a všech negativních jevů, které s ní souvisí. K tomu je zapotřebí vybudovat kvalitní infrastrukturu cyklostezek a cyklotras a také míst pro bezpečné uložení kola. Cyklostezkou rozumíme vyhrazenou samostatnou komunikaci, která je speciálně vybudovaná pro cyklisty a je oddělená od ostatní dopravy. Cyklotrasa je trasa vyznačená orientačním značením pro cyklisty, přičemž nerozlišuje formu. Může vést po obyčejné, málo frekventované komunikaci, nebo zahrnovat cyklostezku či samostatný jízdní pruh pro cyklisty, který je oddělený vodorovným značením.
Cyklistika se dělí na dvě skupiny podle motivace i z hlediska kompetencí:
• forma dopravy, která spadá do oblasti dopravní obsluhy území a je alternativou k dalším druhům dopravy. Patří pod resort dopravy.
• rekreační, která spadá pod resort místního rozvoje. [4, 5]
Stát se v roce 2004 zavázal k podpoře cyklistické dopravy a k budování cyklostezek v Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy, která obsahuje čtyři základní cíle:
1. Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území 2. Rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu
3. Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví 4. Zajištění koordinace s dalšími resorty a subjekty. [6]
Pěší doprava je nejzdravější a nejšetrnější k životnímu prostředí. Na kratších vzdálenostech může být ve městech rovnocenným způsobem jak se pohybovat. Na frekventovaných místech je zapotřebí vybudovat zvláštní infrastrukturu pro chodce, jako stezky pro pěší nebo pěší zóny. Mezi hlavní bariéry, které brání rozvoji pěší dopravy by se dal zařadit například rychlý a náročný životní styl, nedostatečná bezpečnost ve městech, politika orientovaná na automobily nebo obavy rodičů o bezpečnost svých dětí. [5, 7]
1.4.2 Nekonven č ní doprava
Mezi nekonvenční dopravní prostředky jsou často řazeny lanové dráhy. Lanovky umožňují přepravu i v takových podmínkách, kde jsou jiné možnosti přepravy vyloučeny.
Lanová doprava je velice rozmanitá. Dopravní zařízení lze členit různě: podle technických kritérií, podle druhů, výkonových charakteristik nebo oblastí použití. Jedno z možných členění může vypadat takto:
• Lyžařské vleky
- s nízkým vedením lana - s bubínkovým unašečem - s teleskopickými tyčemi
• Jednolanové dráhy, u kterých je funkce nosného a tažného lana sloučena do jediného dopravního lana. Výhodou oproti lyžařským vlekům je nezávislost terénu.
- sedačkové dráhy s pevným uchycením vozů (nevýhodou tohoto typu lanovky je malá přepravní rychlost, která je dána nutností nasedat a vysedat ze sedačky za jízdy)
- pulzační sedačkové a kabinkové dráhy
- odpojitelné sedačkové a kabinkové dráhy (poskytují větší komfort při nástupu a výstupu, umožňují větší přepravní rychlost)
• Dvojité jednolanové dráhy
• Dvoulanové dráhy
- kyvadlové dráhy (obvykle mají dvě velkokapacitní kabiny, mohou být postaveny s velkým rozpětím lan a ve velké výšce nad zemí. Mohou být provozovány i v extrémních povětrnostních podmínkách.)
- kabinkové dráhy (na laně jsou zavěšeny v řadě kabinky pro více osob, u nás např. lanovka na Černou Horu)
- pulzační kabinkové dráhy
• Kolejové dráhy
- pozemní lanové dráhy (minimální závislost na počasí, vysoké investiční náklady) - šikmé výtahy [4, 8]
2 Č erný D ů l
Městys Černý Důl se nachází v nadmořské výšce 684 m.n.m. 6,5 km východně od Vrchlabí a necelé 4 km od Janských Lázní. Skládá se ze tří katastrálních celků: z Černého Dolu, z Čisté v Krkonoších a z Fořtu. Celkem zde žije 786 obyvatel. Rozloha obce je 2219 ha., přičemž do katastru obce jsou započítány i Tetřeví boudy, Liščí louka s Lyžařskou boudou, Lesní bouda a Lučiny s Pražskou boudou. Obcí protéká potok Čistá. 80% území obce leží v Krkonošském národním parku. Administrativně patří obec do Královehradeckého kraje, obcí s rozšířenou působností pro Černý Důl je Vrchlabí.
V minulosti se Černý Důl skládal ze tří částí – z městyse Černý Důl, obce Nové Vsi a III. horského oddílu, sestávajícího se z uskupení horských bud Bobí, Böhnischovy, Hrnčířské, Liščí a Spieglovy. Černý Důl se podobně jako jiné horské obce začal rozvíjet s hornictvím. Již na konci 14. století se zde těžilo zlato, stříbro a železné rudy. Po skončení dolování se obyvatelstvo uchýlilo k plátenictví, zemědělství a chovu dobytka, s čímž také souviselo zakládání jednotlivých bud a rozvoj budního hospodářství. Důležitým zdrojem obživy obyvatel bylo také dřevařství. Od 18. století se zde začíná místo rud těžit vápenec, jehož těžba zůstala zachována dodnes.
Černý Důl je významným rekreačním střediskem pro zimní i letní turistiku. Díky své poloze je dobrým výchozím bodem do Krkonoš. V obci se nachází více než 2000 ubytovacích lůžek, což je téměř dvojnásobek počtu stálých obyvatel. [9] Průmysl v obci zastupuje firma Mileta a.s, která patří k významným textilním výrobcům v Evropě. Zaměřuje se na výrobu a zpracování bavlnářských produktů, které mají v Podkrkonoší dlouholetou tradicí. Mileta a.s.
vyrábí kapesníky, šátky, lůžkoviny, košiloviny nebo ubrusoviny. V Černém Dole se nachází jedna z částí firmy, a to úpravna. [10] Nedaleko obce se nachází lom, kde společnost Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. těží vápenec. [11]
Zemědělská půda je z velké části porostlá trvalými travními porosty, část je využívána k pasení dobytka. Na území obce se nachází jak hospodářské lesy, tak i lesy zvláštního určení v Krkonošském národním parku.
Před 2. světovou válkou bylo obyvatelstvo z velké části německého původu, např. v r. 1930 bylo z 1105 obyvatel 1059 německých a pouze 42 českých. Teprve po válce sem začali přicházet Češi. V posledních letech se zvyšuje se počet mladých lidí a rodin s malými dětmi. Průměrný věk obyvatelstva k 31. 12. 2006 byl 39,7 let a podíl žen 48, 6%. [9]
Černý Důl je členem Svazku obcí Východní Krkonoše (SOVK). Mezi jeho další členy patří Horní Maršov, Malá Úpa, Mladé Buky, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou a Trutnov. SOVK se snaží společnou prezentací zvýšit zájem o zdejší oblast a to projektem, který se nazývá Krakonošovo království. [12]
3 Dopravní infrastruktura v Č erném Dole
3.1 Silni č ní infrastruktura
Silniční síť obce Černý Důl je tvořena silnicí II/297 vedoucí od Čisté do Janských Lázní a Svobody nad Úpou a silnicí III/32554, která vede do části obce Fořt. Komunikační síť obce tvoří vesměs místní komunikace a to sběrné nebo obslužné. Na území se nacházejí sběrné komunikace MK 19 – k lyžařskému areálům, MK 20 – k lomu a MK 25 – směr Hrnčířské boudy. Ostatní místní komunikace MK 1 – MK 18, MK 21 – MK 24, MK 26 – MK 28 jsou obslužné, případně zklidněné. Dopravu v klidu tvoří v současné době pouze dočasné parkoviště u lyžařskému areálu.
Z hlediska dopravní obslužnosti obce má důležitý význam také silnice I/14, vedoucí z Liberce, přes Jablonec nad Nisou, Tanvald, Vrchlabí, Trutnov, Náchod, Ústí nad Orlicí až do Třebovic u České Třebové.
Silnice II/297
Tato silnice má hlavní dopravní význam v obci. Prochází jí ve směru od Čisté, přes Janské Lázně až do Svobody nad Úpou. Silnice II/297 se napojuje na silnici I/14 v úseku Vrchlabí – Trutnov, na konci úseku se napojuje na silnici II/296 ve Svobodě nad Úpou.
Celková délka silnice je 11 667 m. Šířka vozovky se pohybuje od 5,40 m do 6,50 m ve směrových obloucích s rozšířením. Současný stav vozovky je v některých místech velmi špatný, povrch je narušen příčnými a podélnými trhlinami, zejména středovou spárou. Silnice je odvodněna podélným a oboustranným příčným sklonem do silničních příkopů, které jsou však zaneseny a pro odvodnění vozovky zcela nefunkční. Stávající zpevněné krajnice jsou oproti vozovce převýšeny, takže dochází k podmáčení podloží vozovky. Trhliny a poklesy krajních částí vozovky jsou způsobeny nedostatečnou tloušťkou vozovky.
Oprava silnice II/297 předpokládá odstranění převýšených krajnic, prohloubení a pročištění silničních příkopů a pročištění a zpravení stávajících propustků. Dále celoplošné frézování a frézování lokálních poruch stávající obrusné vrstvy, provedení krajních sanací vozovky, očištění a provedení spojovacího postřiku, pokládku nové ložné a obrusné vrstvy, dosypání a ohumusování. Součástí opravy silnice bude také dovybavení dopravního značení.
Na trase se nacházejí čtyři mosty, které bude zapotřebí opravit.
Směrové parametry a šířkové uspořádání silnice II/297 jsou omezeny stávající zástavbou. Problémem na této silnici jsou především chybějící chodníky a souběžné vedení
pěší a cyklistické dopravy s automobilovou, což je z hlediska bezpečnosti nevhodné. Alespoň v obydlené části by bylo na místě chodníky dostavět.
Místní sběrné komunikace
Místní sběrné komunikace v obci slouží pro obsluhu obytných útvarů a navazují na silnice. Tyto komunikace mají dopravní význam s částečnou přímou obsluhou. Sběrná komunikace MK 19 prochází od náměstí směrem k lyžařským areálům. Její délka je 0,517 km. MK 20 sleduje průběh místní komunikace k lomu. Navazuje na stávající MK 19, za zástavbou centrální části města a končí v místě vjezdu do areálu lomu. Délka této silnice je 0,8 km. Nad náměstím ve směru na Janské Lázně je na silnici II/297 napojena místní sběrná komunikace MK 25, která pokračuje severním směrem k Hrnčířským boudám. Na tuto sběrnou komunikaci jsou napojeny některé obslužné komunikace, případně je z této komunikace umožněna přímá obsluha pozemních objektů. Šířky sběrných komunikací jsou od 6,00 m na náměstí až po 3,50 m jako jednopruhové, obousměrné komunikace. Odvodnění je místy řešeno uličními vpuštěni a příčnými odvodňovacími žlaby, s přípojkami do kanalizace.
V rozhodující délce tras jsou však sběrné komunikace odvodněny do okolního terénu. Povrch je narušen podélnými a příčnými trhlinami, které jsou v mnoha místech rozvětvené a také plošnými deformacemi, zejména v krajních částech vozovky.
Oprava místních komunikací předpokládá recyklaci podkladů, případně zlepšení podloží vápněním. Druhou možností jak místní komunikace opravit je sanace původní vozovky a pokládka nové ložní a obrusné vrstvy, včetně dosypání a ohumusování krajnic.
Dále je potřeba vyřešit odvodnění vozovek a zpevnění ploch.
Místní obslužné komunikace
Místní obslužné komunikace jsou ostatní místní komunikace, prostřednictvím kterých je zajišťována obsluha a dopravní napojení jednotlivých pozemních objektů. Místní komunikace mají doplňující charakter ke sběrným komunikacím v obci a zajišťují zpřístupnění objektů a území, někdy končí i slepě. Technologicky se místní obslužné komunikace řadí mezi asfaltové, štěrkodrťové nebo nezpevněné. Odvodněny jsou podélným a příčným sklonem do okolního terénu. V centru obce jsou již některé vozovky MK opravené s krytem z asfaltového betonu nebo dlážděné. V místech křížení MK většinou není osazeno dopravní značení a jsou zde nedostatečné rozhledové poměry pro zastavení, a to díky stávající zástavbě. Bezkoliznímu provozu by napomohlo nové dopravní značení, zlepšení rozhledů lze řešit úpravou zástavby nebo instalací odrazových zrcadel. Šířky obslužných komunikací se
pohybují od 5,00 m pod náměstím až po 3,00 m jako jednopruhové, obousměrné komunikace.
Mimo rekonstruované úseky MK jsou patrné plošné deformace, zejména v krajních částech.
Oprava místních komunikací počítá s odvodněním a zavedením veřejného osvětlení.
Postup opravy povrchu a krajnic je stejný jako u sběrných místních komunikací. [13]
Obr. č. 1- silniční infrastruktura v Černém Dole
Silnice III/32554
Silnice III/32554 je vedena od křižovatky v Čisté do části obce Fořt. Vzhledem k jejímu nižšímu dopravnímu významu je v poměrně špatném technickém stavu s neodpovídajícím šířkovým uspořádáním a směrovými i výškovými parametry. Bylo by potřeba ji celkově rekonstruovat, upravit šířku silnice a v zastavěné části území postavit chodníky.
Silnice I/14
V úseku Vrchlabí – Trutnov, který má význam z hlediska dopravní obslužnosti Černého Dolu je silnice vedena v odpovídajících parametrech, ale v širším území se na ní vyskytují značné dopravní závady a bylo by jí třeba modernizovat (zejména v úseku mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, kde silnice zdaleka nevyhovuje kapacitním potřebám).
Součástí modernizace by mělo být i bezkolizní řešení problematického křížení pěší a cyklistické dopravy v křižovatce se silnicemi II/297 a III/32554. Z hlediska větší bezpečnosti provozu na silnici by bylo vhodné vybudovat mimo silnici cyklistické stezky. [9]
Obecně lze tedy říci, že technický stav vozovek je neuspokojivý a klesá s dopravním významem jednotlivých silnic.
Obr. č. 2 silniční infrastruktura regionu
Intenzita provozu na jednotlivých silnicích:
Podle sčítání dopravy z roku 2000 a 2005 byla intenzita provozu na jednotlivých silnicích následující:
I/14 začátek úseku konec úseku r. 2000 r.2005
Vrchlabí, konec zástavby Lánov, začátek zástavby 8421 8543 Lánov, začátek zástavby Čistá (zaústění do 297) 5082 5358 Čistá (zaústění do 297) zaústění do 325 (přes Rudník) 2898 3398 zaústění do 325 Mladé Buky (zaústění do 296) 3512 3800 II/297
Čistá (vyústění z 14) Janské Lázně, začátek zástavby 1744 1792 Janské Lázně, začátek zástavby Dolní Maršov (zaústění do 296) 1744 1792
Tab. č. 1 – Intenzita dopravy
Z tabulky č. 1 je vidět, že intenzita provozu na silnicích v okolí Černého Dolu stoupá.
Nejvytíženější je úsek z Vrchlabí po silnici I/14 až po křižovatku se silnicí II/297. Pro srovnání s provozem na silnici II/297 jsem zde také uvedla intenzitu provozu na ,,spodní cestě“ přes Rudník (I/14), kde je provoz cca dvojnásobný. Pokud bychom se z Černého Dolu chtěli dostat do Trutnova, můžeme si vybrat buď cestu přes Svobodu nad Úpou, nebo můžeme jet spodem po silnici I/14. Jak je vidět z intenzity provozu, většina lidí volí právě spodní cestu, která je sice delší, ale v mnohem lepším technickém stavu. [14]
Obr. č. 3 – Intenzita dopravy
Doprava v klidu
Parkoviště u lyžařského areálu má kapacitu cca 450 parkovacích míst, v době velké vytíženosti je řízeno světelnou signalizací. Na tomto parkovišti by bylo vhodné rekonstruovat jeho povrch. Ten je v současné době hlinitý a štěrkovitý a pokud déle prší, což bohužel v dnešních zimách není výjimkou, je na parkovišti hodně bláta. To je nepříjemné jak pro přijíždějící auta, tak i pro lyžaře, kteří se pak musí bahnem brodit ke sjezdovkám. Parkování je zdarma.
3.2 Železni č ní infrastruktura
V obci Černý Důl se nenachází žádná železniční trať, proto se zaměřím na dvě nejbližší, a to na trať Kunčice nad Labem – Vrchlabí a na trať Trutnov - Svoboda nad Úpou.
Kunčice nad Labem – Vrchlabí
Trať č. 044 je dlouhá 4 km, vlak na ní zastavuje ve třech stanicích: Kunčice nad Labem, Podhůří a Vrchlabí. Trať je jednokolejná a neelektrifikovaná. Provozovatelem této trati jsou České dráhy, a.s. V těchto vlakových spojích je uplatňován specifický způsob odbavování cestujících. Jde o obdobný model, jaký je uplatňován v některých městech v MHD. Cestující do vlaku nastupuje s platnou jízdenkou a sám si ji označí. Jet na černo se ovšem v těchto vlacích nevyplácí, zesílenou kontrolu zde provádějí vlakoví revizoři, případně jiný personál ČD. České dráhy tento model zavádějí především kvůli snížení nákladů na provoz regionálních osobních vlaků, což jim umožní být konkurenceschopnější.
Trutnov - Svoboda nad Úpou
Trasa č. 045 je 10 km dlouhá, opět jednokolejná a neelektrifikovaná a vlak na ní zastavuje v šesti stanicích: Trutnov hl.n., Trutnov-Zelená Louka, Trutnov-St.město, Kalná Voda, Mladé Buky a Svoboda n.Úpou. Ze Svobody nad Úpou se dá následně dostat pravidelnými autobusovými linkami do významných turistických středisek Krkonoš jako jsou Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Pomezní Boudy, Malá Úpa a Černý Důl.
Do Svobody nad Úpou po této trati dokonce kdysi zajížděly i rychlíky z Prahy, které nyní končí v Trutnově. Kvůli údajné ekonomické neefektivnosti zde byl v září roku 1997 zastaven provoz osobních vlaků. Od prosince téhož roku se pak provozování tratě i osobní dopravy na ní ujala soukromá společnost Viamont a.s. Vlastníkem tratě je SŽDC (Správa železniční dopravní cesty). Společnost Viamont a.s. výrazně posílila počet spojů a obnovila železniční zastávky Zelná Louka a Staré Město. Dopravní obslužnost mezi Trutnovem a Svobodou nad Úpou je velmi dobrá, ve všední dny je vypravováno 16 spojů v obou směrech, o víkendu 11 spojů přibližně v dvouhodinových intervalech. Ve všech vlacích je také zjednodušená přeprava zavazadel a jízdních kol.
Trutnov - Vrchlabí
Od konce roku 2006 jezdí na trase Vrchlabí – Trutnov (trasa č. 40 a č. 44) přímý vlak.
V intervalu přibližně dvou hodin je tak zajištěno vlakové spojení mezi dvěma největšími krkonošskými městy. Ve všední dny je vypravováno 10 spojů, o víkendu 6. Jízda vlakem trvá 42 minut, což je dokonce kratší doba než při použití autobusu.
3.3 Letecká infrastruktura
K nejbližším mezinárodním letištím patří Praha – Ruzyně a Pardubice, kam létají některé nízkonákladové lety. Nedaleko Vrchlabí se nachází malé veřejné vnitrostátní letiště.
3.3.1 Letišt ě Praha
Letiště Praha – Ruzyně je veřejné civilní letiště pro vnitrostátní i mezinárodní letecký provoz. Je na něm zajišťována pravidelná i nepravidelná doprava. Počet odbavených cestujících přesáhl v roce 2005 hranici 10 mil. cestujících za rok, což řadí letiště do druhé kategorie letišť (viz teoretická část).
Z pražského letiště se dostaneme autobusem městské dopravy č. 100 na konečnou zastávku metra B - Zličín. Autobus jezdí přes den čtyřikrát do hodiny, večer a o víkendech dvakrát. Jízda zabere 15 minut. Metrem dojedeme za 40 minut až na druhý konec na stanici Černý Most, odkud jezdí do Krkonoš různé autobusové spoje. Za jízdu přes Prahu zaplatíme podle současného tarifu DPP 26 Kč. Na letišti Ruzyně zastavují spoje na těchto autobusových zastávkách: Terminál Sever 1 a Terminál Sever 2.
Na letišti je také možnost pronájmu osobního automobilu. Pro přepravu větší skupiny osob do Krkonoš je výhodné objednat si speciální mikrobus.
Pokud bychom z letiště pokračovali do Krkonoš vlakem, nejrychleji se na vlakové nádraží dostaneme spojem Airport Express, který jezdí na Nádraží Holešovice. Na této lince platí speciální tarif 45 Kč, který zahrnuje i případnou cestu na Hlavní nádraží. Jízda do Holešovic zabere 30 minut. [15]
3.3.2 Letišt ě Pardubice
Letiště Pardubice je regionální letiště se statutem veřejného mezinárodního letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem. Do roku 1994 sloužilo toto letiště výhradně pro vojenské účely. Pravidelně létají z Pardubic linky do Ruska – do Petrohradu a do Moskvy.
V letní sezoně je letiště využíváno především pro charterové lety tuzemských cestovních kanceláří do Bulharska, Řecka, Turecka, Černé Hory, Tuniska, Egypta a na Krétu. [16]
Z Pardubic se do Krkonoš (do Černého Dolu) dostaneme nejjednodušeji přes Trutnov nebo Vrchlabí. Do Trutnova můžeme jet následujícími spoji:
- přímým autobusem - 1 hod 25 min
- autobusem s přestupem v Hradci Králové – 1hod 25 až 45 min - vlakem s přestupem v Hradci Králové – 1hod 55 min
- vlakem s přestupem v Jaroměři – 2 hod 13 min
Cesta do Vrchlabí trvá obecně déle než do Trutnova. Můžeme si vybrat následující možnosti dopravy:
- přímým autobusem do Vrchlabí – 2 hod 30 min - autobusem s přestupem v Jičíně – 2hod 51 min - autobusem s přestupem v Hradci Králové – 2 hod
3.3.3 Ve ř ejné vnitrostátní letišt ě Vrchlabí
Letiště se nachází 2,5 km od Vrchlabí. Jeho provozovatelem je Letecká škola Vrchlabí, a.s. Hlavní činností letiště je pořádání vyhlídkových letů, provozování letecké školy s možností pilotního výcviku, pronajímání letounů apod. Toto letiště neslouží pro komerční lety. [17]
3.4 Cyklistická a p ě ší infrastruktura:
3.4.1 Cyklotrasy
V okolí Černého Dolu je poměrně široká nabídka cyklotras, ovšem přímo v obci cyklostezky chybí a doprava je převážně vedena po silnici II/297. Blízkým okolím obce vedou tyto oficiální cyklotrasy správy KRNAP:
1B - Hříběcí Boudy – Pražská bouda – Horní Maršov – Lysečinská bouda (35,5km);
1E - Černý Důl – Hrnčířské boudy (5 km);
1G - Tetřeví boudy – Údolí Čisté (2 km);
18 - Pod Rennerovkami – Tetřeví boudy (5,5 km);
19A - Hoffmannovy Boudy – Černá hora – Pod Černou boudou (7,5km);
19B - Údolí Čisté – Černohorská silnice (7,0 km);
20 - Pražská bouda – Pražská bouda (6,5 km). [18]
Nejbližší cyklotrasou evropského významu je Labská cyklotrasa č. 24. o celkové délce 294 km vedoucí od Špindlerova Mlýna do Vrchlabí, Hostinného, na Jaroměř, Hradec Králové a dále do Pardubického kraje. Územím také prochází část Krkonošsko - Jizerské magistrály č. 22 o celkové délce 242 km. Ta je považována za cyklotrasu mezinárodního významu, protože umožňuje napojení na polské příhraniční cyklotrasy. Obcí vede konkrétně úsek Černý Důl – Čistá v Krkonoších – Fořt o délce 6 km. [19] V blízkosti obce jsou vedeny také speciální cyklotrasy pro horská kola, např. Černodolský sjezd (do Černého Dolu, 12 km) nebo Sjezd pod Liškou (do Vrchlabí a Lánova, 26 km), kde se cyklisté nejprve vyvezou lanovkou na Černou Horu a odtud pokračují do cílového místa.
3.4.2 Turistické trasy
Díky své poloze je Černý Důl ideálním výchozím místem pro pěší turistiku. Vede odsud spousta červených, žlutých, zelených a modrých turistických tras do celých Krkonoš.
Přímo z obce vedou např. tyto trasy:
• 7210 - Černý Důl, náměstí – Rejdiště, rozc. - Tetřeví boudy - Černý potok – Liščí louka (7,5 km)
• 7211 - Černý Důl – U Zrcadlových bud - Černá hora – Sokolská bouda (4,5 km)
• 7216 - Údolí potoka Čistá – Nad Stříbrným potokem – pod Kolínskou boudou (2 km)
• 1812 - Černý Důl – Údolí potoka Čistá – Bouda Mír – Husova bouda – Zelený Potok – Pec pod Sněžkou (9 km) [9]
3.4.3 B ě žecké trat ě
V okolí Černého Dolu, zejména v jeho severní horské části jsou udržovány tyto běžecké trasy:
• Černý Důl – Hladíkova Výšina – Skřivaní vrch - Mladé Buky 9,6 km
• Černý Důl – údolí řeky Čisté – Lučiny - Pec pod Sněžkou (Studená stráň) 5,1 km
• Černý Důl (Pražská bouda) - Janské Lázně (Hoffmanova bouda) 7,53 km nebo 9 km
• Pec pod Sněžkou – Pražská Bouda - Černá Hora – Sokolská Bouda – Modré kameny – Krausovy Boudy – Heřmanova cesta – Vlašské Boudy – Pec pod Sněžkou; 24,1 km
• Pec pod Sněžkou – Černá Hora – Krausovy Boudy – Horní Maršov; 15,1 km
• Černá Hora – Pražská Bouda – Lesní Bouda – Liščí Louka – Výrovka – Luční Bouda - Sněžka – Růžohorky – Pec pod Sněžkou; 29,5 km [18]
3.5 Nekonven č ní doprava
Ve Skiparku Černý Důl se na úbočí svahu Špičáku nachází dvě lanovky a několik lyžařských vleků. Další lyžařské vleky jsou na úbočí Černé hory, při silnici II/297. Zdejší vhodné terénní podmínky jsou dobrým předpokladem pro rozvoj a doplnění systému vertikální dopravy. Plánuje se prodloužení lanovek a vleků až na vrchol Špičáku, kde by měla stát také rozhledna a nové působiště Horské služby. Z Černého Dolu do Kunčic nad Labem také vede nákladní lanovka, pomocí které se přepravuje vytěžený vápenec.
3.5.1 Skipark Č erný D ů l
Skipark Černý Důl společně s Dolním Dvorem patří pod Skipark Markid, jejichž provozovatelem je společnost Markid Trutnov, spol. s.r.o. Skipark Černý Důl se může pochlubit nejvyšší, tedy pěti hvězdičkovou certifikací české TOP středisko, díky které se zařadil mezi nejkvalitnější lyžařské areály u nás. Celkem je ve areálu 9 850 m sjezdovek, z toho 3 650 m červených, 6150 m modrých a 260 m dětských. Celkovou přepravní kapacitu 11 208 osob/hod zajišťují dvě lanovky a deset vleků. Uměle zasněžováno je 73% sjezdovek, tedy asi 7,2 km. Součástí skiparku je také snowpark Horsefeathers a dětský lyžařský park (MarKIDpark). Ten je vybaven pojezdovým lyžařským chodníkem, dvěma dětskými lanovými vleky, dětskou hernou pro případ špatného počasí, skluzavkou a dalšími herními prvky. Dětský areál je oplocený a mimo hlavní sjezdovky, aby chránil děti před vjezdem a případnou kolizí s lyžaři. V areálu působí horská služba a tři lyžařské školy.
Zimní provoz lanovek začíná v 8:30 a končí v 16:00, od 15.2. 2008 končil v 16:30.
Přes léto jezdí pouze lanová dráha Saxner (Černý Důl – Bönischovy boudy) a to v sobotu, neděli a o svátcích. Ve směru Bönischovy boudy jezdí v 9:00, 10:00 a 11:00, v opačném směru v 9:15, 10:15 a 11:15. V odpoledních hodinách lanovka nejezdí. Jízda zabere přibližně 11 minut, přeprava jízdních kol je zdarma. Provoz lanovky je možné objednat i v týdnu, ale pouze pro skupiny nad 10 osob. [21]
Lanovky, vleky: Délka: Přepravní kapacita:
Lanová dráha Saxner 1014m 1800os/h Lanová dráha U Lomu 734m 1770os/h
LV Skalka 500m 1240os/h
LV Bönischovy boudy 569m 1077os/h LV Mini Veronika III. 279m 675os/h
LP KID Baby 45m 1200os/h
LV KID Park I., II. 120 + 160m 2 x 500os/h LV U Hřbitova. 328m 720os/h LV U hřbitova II. 328m 720 os/h
LV Veronika I. 240m 500os/h
LV Veronika II. 240m 506os/h
Celkem: 11 208 os/h
Tab. č. 2 – Lanovky, vleky
Sjezdové tratě: Délka: Obtížnost:
Špičák 1200 m
Vápenka 1100m
Skalka + U křížku 550 + 800m +
U Lomu 800m
U Brožů 850m
Bönischovy boudy 650m
Veronika III. 180m
MarKIDpark 260m
Veronika I., Veronika II. 220 + 270m
Holandská 1600m
U Hřbitova I., U Hřbitova II. 420 + 450m
Snowpark 500m
Celkem: 9850 m
Tab. č. 3 – sjezdové tratě
3.5.2 Nákladní lanovka Č erný D ů l – Kun č ice nad Labem
Na území České republiky se dříve nacházelo více nákladních lanovek, které usnadňovaly přepravu vytěženého uhlí, kamene, dřeva apod. k továrnám nebo železnicím.
Nejvíce se jich nacházelo v okolí Ostravy nebo Kladna. Dnes již však fungují pouze tři z těchto lanovek; první vede z obce Bílka na vrchol Milešovky u Teplic, kam dopravuje především materiál pro meteorologickou stanici. Druhá funkční nákladní lanovka se nachází v Horním Starém Městě u Trutnova.
Poslední fungující lanovka z Černého Dolu do Kunčic nad Labem vznikla v roce 1963.
Vystavěl ji podnik Transporta Chrudim, což byl v tehdejší době monopolní dodavatel lanových drah u nás. Tato lanovka zásobuje Krkonošskou vápenku v Kunčicích nad Labem vytěženým a drceným vápencem z lomu v Černém Dole. Vápenka na zpracování vápence je od lomu vzdálena přibližně 9 km. Blíže být postavena nemohla, protože z Kunčic je výborné napojení na železnici, která je využívána pro odvoz zpracovaného vápence.
Jedná se o visutou nákladní dvoulanovou dráhu oběžného typu s odpojitelným uchycením vozíků na lano. Délka lanovky je 8230 m, má 49 podpěr, které se nacházejí ve výšce 6 – 30 m. Horní stanice Černý Důl je v nadmořské výšce 500 m.n.m., dolní v
Kunčicích nad Labem ve výšce 285 m.n.m. Lanovka zdolává převýšení 215 m. V dnešní době se na lanovce přepravuje přibližně 14 tisíc tun vápence měsíčně, hodinový výkon lanovky je 100 – 135 tun. Obsah jednoho vozíku je 0,5 m³, tedy 0,75 tun. Na trati jezdí podle potřeby 250 – 260 vozíků. Přepravní rychlost lanovky je 3,15 m/s, takže od lomu do vápenky trvá cesta jednomu vozíku 45 min. Na trati jezdí vozíky ve vzdálenosti 60 m, což odpovídá časovému rozestupu 19 s. Lanová dráha přejíždí třikrát nad silnicemi - nad silnicí I/14 a dvakrát nad místními komunikacemi v Dolním Lánově, kde vede i nad obytnou zónou.
Všechny tyto přejezdy jsou chráněny drátěnými sítěmi.
Nákladní lanová dráha se zdá být velmi dobrým řešením pro přepravu vytěženého vápence do vápenky. Provoz lanovky je navíc ekologický a šetrný ke zdejší krajině.
Budoucí osud nákladní lanovky je spojen s vytěžením vápence v Černém Dole, kde jsou ho zásoby na sedm až osm let. [22]
4 Dopravní obslužnost:
S růstem životní úrovně a se změnami životního stylu souvisí velký nárůst individuální automobilové dopravy a pokles zájmu o veřejnou osobní dopravu. Přesto musí být zajištěna základní dopravní obslužnost pro obyvatelstvo. Stát nebo obce musí primárně zajistit přepravu do zaměstnání, do škol, do míst orgánů státní správy a za zdravotnickými službami a sociálními službami tím, že se finančně se podílí na úhradě nákladů dopravy ve veřejném zájmu.
4.1 P ř ím ě stské linky
Špindlerův Mlýn – Vrchlabí – Černý Důl – Janské Lázně - Trutnov
První z příměstských linek, která zajíždí do Černého Dolu provozuje KAD, spol. s.r.o.
Krkonošská automobilová doprava Vrchlabí. Autobus v obci zastavuje na čtyřech zastávkách:
Černý Důl,Čistá, křižovatka; Černý Důl,Čistá, pošta; Černý Důl,Čistá, pekařství a Černý Důl, náměstí. Ve všední dny se dá do Černého Dolu i z něj dostat poměrně slušně, zajíždí sem sedm spojů z Vrchlabí a šest z Trutnova. Problematická je situace o víkendech, kdy přes Černý Důl jezdí pouze tři spoje za den. Tato spojení nevyhovují zejména v časové návaznosti na dálkové linky ve Vrchlabí nebo v Trutnově (viz níže). Pokud je v zimě na silnici II/297 náledí, sněhová kalamita a nebo je vozovka nesjízdná, autobus nezajíždí do Svobody nad Úpou a Janských Lázní. Náhradní doprava je pak vedena přes silnici I/14 na lince Trutnov – Rudník – Černý Důl – Vrchlabí. Tento spoj však nezajíždí přímo do Černého Dolu na náměstí, ale staví pouze na zastávce Černý Důl,Čistá,křižovatka, odkud jsou to na náměstí ještě 4 km.
Tab. č. 4 – Vrchlabí – Trutnov: pracovní dny
Vrchlabí Černý Důl, nám. Trutnov Trutnov Černý Důl, nám. Vrchlabí
5:05 5:25 6:00 --- 4:55 5:20
6:25 6:45 7:20 6:20 7:00 7:30
9:10 9:30 10:05 8:35 9:15 9:40
12:45 13:05 13:40 12:30 13:10 13:30
14:30 14:50 15:25 14:45 15:21 15:40
15:20 15:39 16:07 16:10 16:50 17:10
17:30 17:50 18:25 18:30 19:10 19:30
22:231 22:45 ---
1 jede jen v liché týdny
Tab. č. 5 - Vrchlabí – Trutnov: víkend
Vrchlabí Černý Důl, nám. Trutnov Trutnov Černý Důl, nám. Vrchlabí
7:20 7:40 8:15 8:35 9:15 9:40
12:45 13:05 13:40 14:45 15:21 15:40
17:10 17:30 18:05 18:30 19:10 19:30
Trutnov – Rudník – Černý Důl – Vrchlabí
Na této lince jezdí KAD, spol. s.r.o. Krkonošská automobilová doprava Vrchlabí i Osnado, spol. s.r.o. Autobusy zde však jezdí pouze v pracovní dny a navíc zastavují jen na zastávce Černý Důl,Čistá,křižovatka.
Hostinné – Černý Důl - Rudník
Linku provozuje Osnado, spol. s.r.o. Autobus na této lince jako jediný zajíždí i do části obce Fořt.
4.2 Dálkové linky
V této části se budu zabývat dopravní obslužností Černého Dolu z okolních měst, konkrétně z Prahy a Hradce Králové. Přímo do obce nezajíždí žádný dálkový spoj, takže je nutné přestupovat ve Vrchlabí nebo v Trutnově.
4.2.1 Praha
Při cestě z Prahy do Černého Dolu je nejlepší využít cestu autobusem přes Vrchlabí nebo Trutnov. Samotné spojení Prahy s Vrchlabím nebo Trutnovem je zajištěno kvalitně, problematické je to s návazností autobusů z těchto měst do Černého Dolu. Na linkách z Prahy jsou posíleny páteční spoje (16 do Vrchlabí a 19 do Trutnova), v opačném směru jsou logicky nejfrekventovanější nedělní spoje (11 z Vrchlabí a 18 z Trutnova). Na trase Praha – Vrchlabí provozují dopravu KAD, spol. s.r.o. Krkonošská automobilová doprava Vrchlabí, Osnado, spol. s.r.o., ČSAD Střední Čechy, a.s. a ČSAD Ústí nad Orlicí. Z Prahy do Trutnova jezdí společnosti Osnado spol. s.r.o., Trutnovská autobusová doprava, s.r.o a ČSAD Střední Čechy, a.s. Na lince z Prahy jezdí přes zimu často nevhodné autobusy pro lyžaře. Autobusy mají velmi malý úložný prostor a může se stát, že řidič odmítne cestující naložit, protože má již zavazadlový prostor plný.
4.2.1.1 sm ě r Č erný D ů l - Praha
Při cestě přes Vrchlabí je v pracovní dny návaznost autobusů dobrá, na přestupu se čeká od pěti minut do půl hodiny. Odjezd spoje ve 13:30 a 17:10 z Vrchlabí na Prahu se však přesně kryje s příjezdem autobusu z Černého Dolu, takže by bylo vhodné odjezd autobusu do Prahy posunout alespoň o pár minut. O víkendu můžeme při cestě do Prahy využít dvou linek, na obě ale ve Vrchlabí čekáme minimálně 1 hodinu, což značně prodlužuje jízdní dobu.
Tab. č. 6 – Černý Důl – Praha: pracovní dny
Černý Důl nám. Vrchlabí příjezd Vrchlabí odjezd Praha Čas přestup
4:55 5:20 5:45 8:10 3 hod. 15 min. 25 min.
7:00 7:30 7:35 9:50 2 hod. 50 min. 5 min.
9:15 (pátek) 9:40 10:00 12:15 3 hod. 20 min.
13:10 13:30 13:30 15:50 2 hod. 40 min. 0 min.
16:50 17:10 17:102 19:15 2 hod. 25 min. 0 min.
16:50 17:10 17:40 20:05 3 hod. 15 min. 30 min.
Tab. č. 7 - Černý Důl – Praha: sobota
Černý Důl nám. Vrchlabí příjezd Vrchlabí odjezd Praha Čas přestup
9:15 9:40 11:00 13:20 4 hod. 5 min. 1 hod. 20 min.
15:21 15:40 17:40 20:05 4 hod.44 min. 2 hod.
Tab. č. 8 - Černý Důl – Praha: neděle
Černý Důl nám. Vrchlabí příjezd Vrchlabí odjezd Praha Čas přestup
9:15 9:40 11:00 13:20 4 hod. 5 min. 1 hod. 20 min.
15:21 15:40 16:40 18:40 3 hod.19 min. 1 hod.
Druhou možností, jak se dostat do Prahy, je využít cestu s přestupem v Trutnově. Ta je sice časově delší a nepatrně dražší, ale spojení jsou frekventovanější než přes Vrchlabí.
Návaznost linek ve všední dny je vyhovující, téměř na všechny autobusy jedoucí z Černého Dolu se v Trutnově napojují spoje na Prahu. V sobotu se dá využít dvou linek do Prahy, na odpolední spoj z Černého Dolu však v Trutnově již nic nenavazuje. V neděli je doprava do Prahy posílena o jeden večerní spoj.
Tab. č. 9 - Černý Důl – Praha: pracovní dny
Černý Důl nám. Trutnov příjezd Trutnov odjezd Praha Čas přestup
5:25 6:00 6:00 8:40 3 hod 15 min. 0 min.
5:25 6:00 6:30 8:45 3 hod. 25 min. 30 min.
9:30 10:05 10:15 12:25 2 hod. 55min. 10 min.
2 jede pouze v zimě od 25. 12 do 13. 3.
13:05 13:40 13:45 (pátek) 16:25 3 hod. 15 min. 5 min.
13:05 13:40 13:55 16:30 3 hod. 25 min. 15 min.
14:50 15:25 16:00 18:40 3 hod. 50 min. 45 min.
15:39 16:07 16:55 19:30 3 hod. 51 min. 48 min.
Tab. č. 10 - Černý Důl – Praha: sobota
Černý Důl nám. Trutnov příjezd Trutnov odjezd Praha čas přestup
7:40 8:15 9:00 11:40 4 hod. 45 min.
13:05 13:40 13:55 16:30 3 hod. 25 min. 15 min.
Tab. č. 11 - Černý Důl – Praha: neděle
Černý Důl nám. Trutnov příjezd Trutnov odjezd Praha čas přestup
7:40 8:15 9:00 11:40 4 hod. 45 min.
13:05 13:40 13:55 16:30 3 hod. 25 min. 15 min.
17:30 18:05 18:10 20:40 3 hod. 10 min. 5 min.
4.2.1.2 sm ě r Praha – Č erný D ů l
Ve všední dny je spojení do Černého Dolu přes Vrchlabí poměrně dobré, v pátek je posíleno o tři spoje. O víkendu je situace podstatně horší; v sobotu sice připadají v úvahu čtyři spoje z Prahy na které je návaznost do Černého Dolu, ale na všechny se čeká téměř přes hodinu a půl. Dva víkendové autobusy odjíždějící v 10:30 a ve 14:50 z Prahy přijíždějí do Vrchlabí v 12:50 a 17:20, tedy 5 a 10 minut po odjezdu autobusu do Černého Dolu. Vzhledem ke špatné víkendové dopravní obslužnosti by bylo velmi vhodné tyto spoje lépe zkoordinovat.
V neděli se dostaneme z Prahy do Černého Dolu dvěma spoji, přičemž opět dva autobusy ujíždí o 5 a 10 minut.
Tab. č. 12 – Praha – Černý Důl: všední dny
Praha Vrchlabí příjezd Vrchlabí odjezd Černý Důl nám. čas přestup
8:45 11:40 12:45 13:05 4 hod. 20 min 1 hod. 5 min.
11:45 14:18 14:30 14:50 3 hod. 5 min. 12 min.
12:00 14:25 (pátek) 14:30 14:50 3 hod. 20 min. 5 min.
14:00 16:20 17:30 17:50 3 hod. 50 min. 1 hod. 10 min.
14:30 16:25 (pátek) 17:30 17:50 3 hod. 20 min. 1 hod. 5 min.
14:50 17:20 17:30 17:50 3 hod. 10 min.
19:00 21:10 (pátek) 22:233 22:45 3 hod. 45 min. 1 hod. 13 min.
19:30 21:50 22:23 ³ 22:45 3 hod. 15 min. 33 min.
3 jede jen v liché týdny
Tab. č. 13 - Praha – Černý Důl: sobota
Praha Vrchlabí příjezd Vrchlabí odjezd Černý Důl nám. čas přestup
7:45 10:05 12:45 13:05 5 hod. 20 min. 2 hod. 40 min.
8:45 11:40 12:45 13:05 4 hod. 20 min 1 hod. 5 min.
9:15 11:25 12:45 13:05 3 hod. 50 min. 1 hod. 20 min.
13:00 15:25 17:10 17:30 4 hod. 30 min. 1 hod. 45 min.
Tab. č. 14 - Praha – Černý Důl: neděle
Praha Vrchlabí příjezd Vrchlabí odjezd Černý Důl nám. čas přestup
7:45 10:05 12:45 13:05 5 hod. 20 min. 2 hod. 40 min.
14:00 16:35 17:10 17:30 3 hod. 30 min. 35 min.
Ve všední dny jsou spojení z Prahy přes Trutnov dostačující, i když u dopoledních spojů je delší čekací doba na přestupu. O víkendech lze využít dva až tři spoje, přičemž na jeden z nich se musí v Trutnověčekat více něž hodinu.
Tab. č. 15 - Praha – Černý Důl: všední dny
Praha Trutnov příjezd Trutnov odjezd Černý Důl nám. čas přestup
9:00 11:40 12:30 13:10 4 hod. 10 min. 50 min.
11:00 13:45 14:45 15:21 4 hod. 21 min. 1 hod.
11:30(pátek) 13:50 14:45 15:21 3 hod. 51 min. 55 min.
13:00 15:35 16:10 16:40 3 hod. 50 min. 35 min.
15:30 18:05 18:30 19:10 3 hod. 40 min. 25 min.
Tab. č. 16 - Praha – Černý Důl: sobota
Praha Trutnov příjezd Trutnov odjezd Černý Důl nám. čas přestup
11:00 13:10 14:45 15:21 4 hod. 21 min. 1 hod. 35 min.
11:00 13:43 14:45 15:21 4 hod. 21 min. 1 hod. 2 min.
15:30 18:05 18:30 19:10 3 hod. 40 min. 25 min.
Tab. č. 17 - Praha – Černý Důl: neděle
Praha Trutnov příjezd Trutnov odjezd Černý Důl nám. čas přestup
10:30 13:05 14:45 15:21 4 hod. 51min. 1 hod. 40 min.
15:30 18:05 18:30 19:10 3 hod. 40 min. 25 min.
4.2.1.3 vlakové spojení
Při cestování z Prahy je možné využít i vlak. Nejjednodušší je jet přímým rychlíkem do Trutnova a odsud autobusem do Černého Dolu. Z časových důvodů je však lepší využívat na celé cestě autobus, neboť cesta vlakem zabere více než 4 hodiny. Přímé rychlíky jezdí přes den ve dvouhodinových intervalech.
4.2.2 Hradec Králové
Většina spojů na této trase je vedena přes Trutnov, některé přes Vrchlabí nebo Hostinné. Autobusové linky provozují Connex, Východní Čechy a.s, Tourbus, a.s., Osnado spol. s.r.o a KAD, spol. s.r.o. Krkonošská automobilová doprava Vrchlabí.
4.2.2.1 sm ě r Hradec Králové – Č erný D ů l
V týdnu na se dá do Černého Dolu dostat velmi dobře, na přestupu čekáme do dvaceti až třiceti minut. O víkendu je při cestě do Černého Dolu potřeba počítat s minimálně hodinovým čekáním. V neděli se kryje příjezd autobusu v 17:10 do Vrchlabí s odjezdem autobusu do Černého Dolu.
Tab. č. 18 – Hradec Králové – Černý Důl: pracovní dny
Hradec Králové příjezd odjezd Černý Důl nám. čas přestup 6:45 7:45 Trutnov 8:35 9:15 2 hod. 30min 50 min.
7:00 8:40 Vrchlabí 9:10 9:30 2 hod. 30 min. 30 min.
11:40 12:45 Hostinné 12:50 13:18 1 hod. 38 min. 5 min.
12:35 14:15 Vrchlabí 14:30 14:50 2 hod. 15 min. 15 min.
13:10 14:25 Trutnov 14:45 15:21 2 hod. 11 min. 20 min.
15:00 16:10 Trutnov 16:10 16:50 1 hod. 50 min. 0 min.
17:10 18:20 Trutnov 18:30 19:10 2 hod. 10 min.
Tab. č. 19 - Hradec Králové – Černý Důl: víkend
Hradec Králové příjezd odjezd Černý Důl nám. čas Přestup 6:45 (so i ne) 7:45 Trutnov 8:35 9:15 2 hod. 30min 50 min.
10:15 (so i ne) 11:47 Vrchlabí 12:45 13:05 2 hod. 50 min. 58 min.
12:15 (so) 13:10 Trutnov 14:45 15:21 3 hod. 6 min. 1 hod. 35 min 12:20 (ne) 13:10 Trutnov 14:45 15:21 3 hod. 1 min. 1 hod. 35min.
15:50 (ne) 17:10 Vrchlabí 17:10 17:30 1 hod. 40 min. 0 min.
16:10 (so i ne) 17:05 Trutnov 18:30 19:10 3 hod. 1 hod. 25min.
4.2.2.2 sm ě r Č erný D ů l - Hradec Králové
V neděli je zajištěno dobré spojení čtyřmi spoji z Černého Dolu do Hradce Králové, v sobotu však v tomto směru chybí autobus, který by navazoval na jediný jedoucí odpolední autobus z Černého Dolu. Přes týden je spojení do Hradce Králové uspokojivé, na přestupu se čeká maximálně 30 minut.
