Obecná škola (německá), Citice 1828-1945

(1)

Státní okresní archiv Sokolov se sídlem v Jindřichovicích

Obecná škola (německá), Citice

1828-1945

Inventář

EL NAD č.: 25 AP č.: 121

Mgr. Pavel Dohnal

(2)

Obsah

Úvod: 3

I. Vývoj původce archivního fondu 3

II. Vývoj a dějiny archivního fondu 5

III. Archivní charakteristika archivního fondu 5

IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu 7

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky 7

Seznam použitých pramenů a literatury 8

Přílohy: 9

Příloha č. 1: Seznam použitých zkratek 9

Příloha č. 2: Počty žáků 10

Příloha č. 3: Řídící učitelé 11

Inventární seznam 12

I. Knihy 13

II. Spisový materiál 24

(3)

Úvod

I. Vývoj původce archivního fondu

Mezníky správního vývoje školství před půlí 19. století představovaly všeobecný školní řád zveřejněný 6. 12. 1774 a „Politická ústava obecných škol“ ze dne 11. 8. 1805 (tzv. „Školní kodex“). Zákony ze sklonku 60. let 19. století pak zabezpečily základní organizační i funkční podobu školství prakticky až do pádu monarchie. Otázce dozoru nad školami se věnoval zákon č. 48/1868 RGBl. z 25. 5. 1868, jímž bylo církevní zasahování do školských záležitostí omezeno na pouhé zajišťování výuky náboženství. Řízení a kontrolu školství převzal stát prostřednictvím ministerstva kultu a vyučování zřízeného v roce 1867. Reformu školství pak dovršily říšský zákon č. 62/1869 RGBl. z 14. 5. 1869 a zemský zákon č. 26/1869 z. z. (8. 2.

1869), jimiž byly zřízeny školní rady (místní, okresní a zemské).

Místní školní rady, spravující školní obce, pečovaly o školy v místech svého působiště;

jim nadřízené okresní školní rady, které na školních okresech dohlížely na nižší školy, dosazovaly učitele a zřizovaly nové školy a školní obce. Školní okresy byly územně totožné s tehdejšími politickými okresy (v případě Citic tedy okres Sokolov).

Po ustavení Československa došlo jen k několika nejnutnějším úpravám školského systému. Nejvyšším orgánem školské správy se stalo ministerstvo školství a národní osvěty, jemuž byly podřízeny zemská školní rada (ZŠR) i okresní (OŠR) a místní školní rady.

Nařízením vlády č. 608/1920 Sb. z. a n. ze 6. 11. 1920 byly OŠR formálně nahrazeny okresními školními výbory. Tzv. „malý školský zákon“ ze 13. 7. 1922 (č. 226/1922 Sb. z. a n.) obnovil a přidal některé další učební předměty a stanovil maximální počet žáků na 65-70 v jedné třídě.

Záborem někdejšího československého pohraničí nacistickým Německem se i zdejší německé obecné školství stalo až do r. 1945 součástí říšskoněmeckého školského systému.

V jeho rámci došlo s platností od počátku školního roku 1939/40 k odbourání paralelních tříd ve většině míst, školy pak měly jen postupné (kmenové) třídy, jejichž počet na většině škol po reorganizaci stoupl. I za 2. světové války oslabila početní stavy učitelů mobilizace, na některých školách fungovalo ve skutečnosti méně tříd, než byl jejich oficiální počet (např. na čtyřtřídní škole 3 třídy apod.). Vlivem klesajícího stavu žáků docházelo také ke snižování

(4)

sídlila škola v obecním domě č.p. 19, avšak tento často sloužil rovněž obecním chudým, a učilo se proto v domech sedláků. Teprve roku 1857 byla postavena nová školní budova (č.p.

34). Škola byla stále jednotřídní, dvojtřídní se stala pravděpodobně od 1. ledna 1888, neboť na konci školního roku 1887/1888 se o škole mluví již jako o dvojtřídní. Od školního roku 1896/1897 byla škola trojtřídní. V roce 1901 vznikla provizorní 4. třída uznaná výnosem ZŠR ze dne 20. února 1904 za definitivní. 27. února 1907 schválila OŠR povolení přístavby ke školní budově a 9. září 1907 se po provedení přístavby konala její kolaudace. 1. prosince 1912 byla otevřena provizorní paralelní třída ve 4. ročníku. Když v roce 1919 v Citicích vznikla také česká škola, sídlila dočasně v jedné místnosti německé obecné školy.¹ V letech 1907- 1925 působila škola jako pětitřídní. Ve školním roce 1925/1926 byla škola čtyřtřídní s paralelkou ve 3. ročníku, ovšem v jedné třídě byl spojen 1. a 3. ročník. V dalším školním roce zůstala škola bez paralelních tříd. Ve školních letech 1927/1928 až 1929/1930 existovala paralelní třída ve 2. ročníku. Ve školním roce 1930/1931 byly paralelní třídy ve 2. a 3.

ročníku a ve školním roce 1931/1932 vznikla paralelní třída ve 4. ročníku. Ve školním roce 1932/1933 pak byla paralelní třída ve 3. ročníku podobně jako i v dalších letech. Rozdělení na třídy se nekrylo s rozdělením na postupné ročníky, např. ve školním roce 1936/1937 existoval v 1. třídě 1. postupný ročník, ve druhé třídě byl 2. a 3. postupný ročník, ve 3.A byl 4.

postupný ročník, ve 3.B pak 5. postupný ročník a ve 4. třídě 6. až 8. postupný ročník. Ve školním roce 1937/1938 a 1938/1939 se paralelní třídy vyskytovaly ve 2. a 3. ročníku.

V letech 1939-1945 působila škola jako šestitřídní bez paralelních tříd.

Roku 1926 se uvažovalo o otevření německé mateřské školy v Citicích, mezi uváděnými argumenty figurovala rovněž existence české mateřské školy v Citicích, do níž posílali své děti i němečtí rodičové. Mateřská škola byla otevřena v roce 1927. Měla však společné ředitelství s německou obecnou školou.

Po druhé světové válce přebíral agendu a inventář německých škol správce nejbližší české školy,konkrétní informace ke škole v Citicích se však zjistit nepodařilo, školní budova posléze připadla české škole.²

1 SOkA Sokolov, fond Obecná škola (česká), Citice, inv. č. 7, K 7, Kronika 1919-1938, s. 5.

2 SOkA Sokolov, fond Základní devítiletá škola Citice, Kronika 1945-1951, s. 122.

(5)

II. Vývoj a dějiny archivního fondu

Materiály fondu Obecná škola (německá), Citice byly před jejich předáním do okresního archivu pravděpodobně uloženy v budově školy.

Ze spisového materiálu ve fondu OŠN Citice nebylo možné odvodit existenci spisového plánu. Spisy jsou pouze opatřeny číslem jednacím.

Fond Německé obecné školy Citice byl převzat do okresního archivu 17. listopadu 1955 spolu se svazkem spisů týkajících se mateřské školy (přír. č. 123). K převzetí spisů německé mateřské školy Citice došlo údajně v roce 1959.³

Vzhledem k mezerovitosti archivního fondu je pravděpodobné, že došlo ke ztrátám nebo zničení dokumentů ještě před jejich předáním do archivu.

III. Archivní charakteristika archivního fondu

Časový rozsah fondu je vymezen lety 1828-1945. Zachovalost fondu z hlediska časového, organizačního i obsahového je mezerovitá, úplnější celky vytvářejí pouze třídní výkazy a podací protokoly.

Koncept inventárního seznamu fondu Obecná škola (německá), Citice v roce 1985 vypracoval archivář Stanislav Dvořák jako součást připravovaného skupinového inventáře.

Tuto nedokončenou archivní pomůcku v červnu 2002 zkorigovali a doplnili PhDr. Vladimír Vlasák, Eva Vlasáková a Mgr. Milada Čermáková, platná pravidla však již neumožňovala tvorbu skupinových inventářů.

Inventární seznam byl rozčleněn na oddíl knihy a ten na pododdíly správní, evidenční a ostatní knihy, kam byly zařazeny školní kroniky (inv. č. 272, 273; ukn 272, 273), a spisový materiál tvořený pododdíly registraturních pomůcek (podací protokoly) a spisů.

Po zpracování archiválií fondů německé obecné školy a německé mateřské školy v roce 1985 byly tyto fondy spojeny a písemnosti mateřské školy tvoří jeden fond s materiálem německé obecné školy.

Ponechané spisy spisového materiálu jsou seřazeny podle čísel jednacích nebo chronologicky, pokud tato čísla chybějí. Mimo tyto řady byly postaveny personálie učitelů a

(6)

Koncept nedokončeného inventáře z roku 1985 ke skartaci uvádí: „Knih bylo skartováno jen nepatrné množství. Byl to seznam normálií z let 1906-1940 a seznam knih vypůjčených z knihovny. Dále bylo skartováno 9 katalogů žáků z Citic, kteří navštěvovali měšťanskou školu v Sokolově. V nich byly uvedeny pouze základní údaje o žácích v horní straně příslušné stránky, nejsou zde však uvedeny žádné známky.“ Podle zmíněného konceptu inventáře byla většina spisů mateřské školy vyskartována, neboť se jednalo o historicky bezvýznamný materiál jako např. oběžníky, spisy o přestěhování žáků a spisy týkající se hospodaření školy: „Knihy mateřské školy obsažené ve fondu patří všechny do skupiny knih evidenčních. Tam, kde byl z téhož roku dochován i přehled o návštěvě dětí v mateřské škole i výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu, byl ponechán pouze výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu. Kde však tento výkaz chyběl, byl ponechán přehled o návštěvě dětí v mateřské škole.“

Fond německé obecné školy obsahoval před zpracováním v roce 1985 271 knih (2,10 bm), 3 registraturní pomůcky (0,05 bm) a 4 kartony spisů (0,48 bm). Fond německé mateřské školy tehdy obsahoval 35 knih (0,16 bm) a 1 fascikl spisů (0,02 bm). Po zpracování fondu německé obecné školy zůstalo 260 knih (1,98 bm), 3 registraturní pomůcky (0,05 bm) a spisy (0,05 bm). Z fondu německé mateřské školy zůstalo 13 knih (0,05 bm). Celkem bylo tedy vyskartováno 0,68 bm. Po skartaci fond německé obecné školy Citice obsahoval 273 knih (2,03 bm), 3 registraturní pomůcky (0,05 bm) a spisy (0,05 bm) uložené do kartonu (0,13 bm).

O této skartaci se nedochoval žádný úřední záznam.

V průběhu nového inventárního zpracování fondu nebyl vyřazen žádný materiál, nedošlo rovněž k žádným restaurátorským či konzervačním zásahům.

Původní počet 277 evidenčních jednotek (273 úřední knihy; 3 podací protokoly; 1 karton) zůstal zachován, stejně jako rozsah fondu v bm (2,21 – 2,03 úřední knihy; 0,05 podací protokoly; 0,13 karton) či časový rozsah 1828-1945. Časový rozsah inv. č. 250 (ukn 250) byl určen přibližně na základě formálních znaků a historických souvislostí. Jedna kniha zápisů z porad učitelského sboru (inv. č. 1; ukn 1) je na desce označena mylně jako obecní kniha.

Vzniklo to patrně tím, že tato vazba byla skutečně připravena pro obecní kroniku, později však byla použita pro knihu zápisů a porad učitelského sboru. K fondu jsou připojeny společně pod inv. č. 280 elaborát o vývoji rakouského školství z roku 1874 a koncept kroniky obce Citice sepsaný roku 1937. Tyto spisy byly obsaženy ve fondu a jedná se zřejmě o práce učitelů školy. Jelikož matriky žáků školy (inv. č. 3 a 4) byly vždy součástí příslušného archivního fondu a prokazatelně tvořily vždy součást spisovny školy, byly v tomto fondu ponechány.

(7)

Označení evidenčních jednotek v inventárním seznamu se řídí dodatkem k metodickému pokynu ředitele SOA v Plzni pro zpracování archiválií a tvorbu archivních pomůcek čj.

SOAP/006-0767/2010 (čj. SOAP/006-1300/2014). Podle metodického návodu č. 1/2009 odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra v Praze ze dne 1. srpna 2009 čj.

MV-54575-1/AS-2009 byl původní název archivního fondu změněn na Obecná škola (německá), Citice, čemuž odpovídá i nová značka fondu OŠN Citice.

Po jazykové stránce je fond německý. Fyzický stav archiválií lze označit za uspokojivý, knihy inv. č. 7, 8, 9, 11, 21, 23, 24 a 33-37 (ukn 7, 8, 9, 11, 21, 23, 24 a 33-37) mají poškozenou vazbu, restaurátorský zásah není vyžadován.

IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu

Přes mezerovitý stav nabízí archivní fond relativně zajímavé možnosti využití. Vedle téměř kompletně zachovaných třídních výkazů a výkazů dětí navštěvujících mateřskou školu obsahují informace týkající se všeobecného života školy školní kroniky (inv. č. 272, 273;

ukn 272, K273; kroniky existují rovněž v digitální formě) a knihy zápisů o poradách učitelského sboru (inv. č 1, 2; ukn 1, 2). Z nečetného spisového materiálu stojí za zmínku především koncept kroniky obce Citice z roku 1937 (inv. č. 280), byť zde se již nejedná o dokument přímo související s fungováním samotné školy.

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky

Archivní fond Obecná škola (německá), Citice uspořádal, zinventarizoval a úvod k inventáři napsal v listopadu 2011 až lednu 2012 ve Státním okresním archivu Sokolov se sídlem v Jindřichovicích Mgr. Pavel Dohnal.

V Jindřichovicích dne 25. 11. 2014 Mgr. Pavel Dohnal

(8)

Seznam použitých pramenů a literatury

Prameny archivní

SOkA Sokolov, fond Obecná škola (česká), Citice, inv. č. 7, K 7, Kronika 1919-1938.

SOkA Sokolov, fond Základní devítiletá škola Citice, Kronika 1945-1951.

Prameny vydané

Gesetz- und Verordnungs-Blatt für das Königreich Böhmen. 1869.

Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Österreich. 1867, 1868, 1869.

Sbírka zákonů a nařízení státu Československého. 1920, 1922.

Literatura

HANZAL, Josef. Rozvoj nižšího školství v Čechách na konci 18. století. Acta universitatis Carolinae, tomus VII, fasc. 1, Praha, 1966.

Heimatkunde des politischen Bezirkes Falkenau. Sokolov : Bezirkslehrerverein Falkenau, 1898.

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka – JANÁK, Jan – DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005.

KÁDNER, Otakar. Školství v republice československé. Československá vlastivěda, sv. 10, Praha, 1931.

KOTYŠKA, Václav. Úplný místopisný slovník království Českého. Praha : Bursík & Kohout, 1895.

Metodické návody a instrukce pro zpracování archivního materiálu. Sborník archivních prací, 1960, ročník X, zvláštní příloha č. 2, s. 215-309.

OTCOVSKÝ, Ivan. Soupis učitelských a školských spolků v Čechách do roku 1900. Praha : Ústav československých a světových dějin, 1977.

SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen, díl 15. (Elbogner Kreis). Praha, 1847.

Statistický popis školních okresů Čech. Praha, 1884.

VLASÁK, Vladimír – VLASÁKOVÁ, Eva – DVOŘÁK, Stanislav. Přehled vývoje správního rozdělení okresu Sokolov. Sokolov : Okresní národní výbor v Sokolově, 1978.

(9)

Přílohy

Příloha č. 1: Seznam použitých zkratek

AP archivní pomůcka

atd. a tak dále

č. číslo

čj. číslo jednací

č.p. číslo popisné

EL NAD evidenční list národního archivního dědictví

kar karton

např. na příklad

OŠR okresní školní rada

ppr podací protokol

přír. č. přírůstkové číslo RGBl. Zákoník říšský

s. strana

Sb. z. a n. Sbírka zákonů a nařízení státu československého SOA státní oblastní archiv

SOkA Sokolov Státní okresní archiv Sokolov se sídlem v Jindřichovicích

tzv. tak zvaný

ukn úřední kniha

ZŠR zemská školní rada

z. z. Zákoník zemský království Českého

(10)

Příloha č. 2: Počty žáků⁴

1885/1886 93 1890/1891 111 1895/1896 169 1900/ 1901 226 1905/ 1906 309 1910/ 1911 301 1915/ 1916 333 1920/1921 290 1925/1926 191 1930/1931 239 1935/1936 182 1940/1941 220 1944/1945 165

4 Podle stavu na začátku školního roku. Součet za školní rok 1944/1945 je bez 1. třídy (příslušný třídní výkaz se

(11)

Příloha č. 3: Řídící učitelé⁵

Karl Pawlowski 1886-1891 Karl Pöschl 1891-1909

Karl Heyer 1909 (zastupující) Andreas Siegert 1910-1923

Josef Langer 1923-1928

Raimund Willomitzer 1928-1931 (zastupující) Karl Heyer 1931-1935

Franz Helgert 1935-1936 Anton Schuster 1936-1945

(12)

Inventární seznam

(13)

Inv. č. Obsah Časový rozsah Evid.

jedn.

I. Knihy

A. Správní

1 Kniha zápisů o poradách učitelského sboru 1920-1938 ukn 1 2 Kniha zápisů o poradách učitelského sboru 1938-1945 ukn 2

B. Evidenční

3 Matrika žáků obecné školy 1907-1932 ukn 3

4 Matrika žáků obecné školy 1932-1942 ukn 4

5 Třídní výkaz 1. třída 1898-1899 ukn 5

(14)

jedn.

(15)

jedn.

61 Třídní výkaz 4.A třída 1912-1913 ukn 61

62 Třídní výkaz 4.B třída 1912-1913 ukn 62

(16)

jedn.

(17)

jedn.

(18)

jedn.

(19)

jedn.

173 Třídní výkaz 2. třída, 1. oddělení 1932-1933 ukn 173

174 Třídní výkaz 2. třída, 2. oddělení 1932-1933 ukn 174

(20)

jedn.

190 Třídní výkaz 3.A třída; 2. třída, 2. oddělení 1935-1936 ukn 190

195 Třídní výkaz 2. třída, 2. školní rok 1936-1937 ukn 195

196 Třídní výkaz 2. třída, 3. školní rok 1936-1937 ukn 196

(21)

jedn.

(22)

jedn.

247 Inventář školy 1911-1935 ukn 247

248 Inventář školy 1935-1944 ukn 248

249 Seznam obrazů – učebních pomůcek 1944-1945 ukn 249

250 Inventář knih učitelské knihovny [1921]-1935 ukn 250

251 Inventář knih učitelské knihovny 1935-1945 ukn 251

252 Inventář knih žákovské knihovny 1923-1935 ukn 252

253 Inventář knih žákovské knihovny 1935-1942 ukn 253

254 Evidence učebnic zapůjčených chudým žákům 1908-1936 ukn 254

(23)

jedn.

255 Evidence učebnic zapůjčených chudým žákům 2. třídy, 2. školní rok

1912-1935 ukn 255

256 Evidence učebnic zapůjčených chudým žákům 3 třídy, 3. školní rok

1912-1935 ukn 256

257 Evidence učebnic zapůjčených chudým žákům 4. třídy 1912-1932 ukn 257 258 Evidence učebnic zapůjčených chudým žákům 5. třídy 1912-1933 ukn 258 259 Přehled o návštěvě dětí v mateřské škole 1928-1929 ukn 259 260 Přehled o návštěvě dětí v mateřské škole 1938-1939 ukn 260 261 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1927-1928 ukn 261 262 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1929-1930 ukn 262 263 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1930-1931 ukn 263 264 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1931-1932 ukn 264 265 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1932-1933 ukn 265 266 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1933-1934 ukn 266 267 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1934-1935 ukn 267 268 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1935-1936 ukn 268 269 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1936-1937 ukn 269 270 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1937-1938 ukn 270 271 Výkaz dětí navštěvujících mateřskou školu 1938-1939 ukn 271

C. Ostatní

272 Školní kronika 1886-1915 ukn 272

273 Školní kronika 1915-1919 ukn 273

(24)

jedn.

II. Spisový materiál

A. Registraturní pomůcky

274 Podací protokol (2. 1. 1926 – 7. 6. 1935) 1926-1935 ppr 1 275 Podací protokol (7. 6. 1935 – 14. 2. 1941) 1935-1941 ppr 2 276 Podací protokol (19. 2. 1941 – 9. 7. 1945) 1941-1945 ppr 3

B. Spisy

277 Různé spisy dle roku a čj. 1828-1944 kar 1

278 Osobní spisy učitelů abecedně 1929-1942 kar 1

279 Spisy mateřské školy 1926-1935 kar 1

280 Elaborát o vývoji rakouského školství 1874 Koncept kroniky obce Citice 1937

1874-1937 kar 1

(25)

Název archivní pomůcky: Obecná škola (německá), Citice Značka archivního fondu: OŠN Citice

Časový rozsah: 1828-1945

Počet evidenčních jednotek: 277 (273 úřední knihy; 3 podací protokoly; 1 karton) Počet inventárních jednotek: 280

Rozsah v bm: 2,21 (úřední knihy 2,03; podací protokoly 0,05; karton 0,13)

Stav ke dni: 25. 11. 2014

Zpracovatel archivního fondu: Mgr. Pavel Dohnal Zpracovatel archivní pomůcky: Mgr. Pavel Dohnal

Počet stran: 25

Počet exemplářů: 5

Schválil: Mgr. Vladimír Mach

dne 25. 11. 2014 – čj. SOAP/080-0289/2014-01-70.01