Posudek oponenta diplomové práce
Studijní program:Aplikovaná informatika
Studijní obor:Informační systémy a technologie Akademický rok:2020/2021
Název práce:Návrh řešení výuky problematiky Health IT na českých vysokých školách Řešitel:Bc. Jarmila Nyklíčková
Vedoucí práce:Ing. Martin Potančok, Ph.D.
Oponent:Ing. MUDr. Lubomír Štěpánek
Hlediska Stupeň
hodnocení
1. Jasnost a srozumitelnost formulace tématu a cíle práce 1
2. Rozsah a relevance popisu současného poznání 1
3. Náročnost řešeného tématu práce 1
4. Adekvátnost metod k řešení stanoveného problému, správnost jejich výběru a použití 1
5. Rozsah, hloubka a preciznost popisu výsledku 1
6. Relevance a správnost diskuse výsledku 1
7. Věcný přínos výsledku dosaženého v práci 1
8. Relevance informačních zdrojů a korektnost jejich citování 1
9. Logická stavba práce a vzájemná konzistence jednotlivých částí 1 10. Gramatika, jazykový styl, terminologie a celková úprava práce 1
Konkrétní připomínky a dotazy k práci:
Téma předložené diplomové práce je vysoce aktuální, koncepce výuky zdravotnické informatiky
a problematiky eHealth je stále otevřeným problémem, který řeší jak lékařské fakulty, tak fakulty vyučující spíše informační technologie. Přístup není navíc jednotný a existuje i určitý rozdíl v německo-rakouské škole, která zdravotnickou informatiku učí více „technickým“ stylem, kdy je důraz kladen na teorii počítačových systému, teorii informace, zpracování medicínského obrazu apod., a anglofonní školou, která je blíže pacientovi – učí zejména ovládání informačních systémů, klinický decision-making z pohledu informatiky, či aktuální trendy v eHealth.
Hlavním cílem diplomové práce je vytvořit na základě rešerše literatury, zmapování současného stavu výuky eHealth v České republice a v zahraničí a pomocí vedených dialogů se studenty medicíny, absolventy medicíny a profesionály v informačních technologiích koncepci, obsah a formu výuky zdravotnické informatiky a eHealth na českých vysokých školách, tedy nejen pro studenty medicíny a informatiky, ale i další zájemce. Hlavní cíl diplomové práce je jasně formulovaný a studentka ho jednoznačně splnila, dokonce mám za to, že i řada dalších mezivýsledků její práce je samostatně velmi dobře použitelná, např. výstupy rešerše a zmapování současného stavu výuky eHealth pro účely zpětné vazby současným studijním programům apod. Sympatickým faktem je i to, že koncept výuky je do této fáze zpracován v práci tak precizně, že umožní (s příslibem dotvoření samotných výukových materiálů a dalších reálií) prakticky okamžité vyjednávání s příslušnou fakultou o budoucím zařazení předmětu do výuky některých studijních programů v podobě volitelného kurzu.
Současný stav poznání je autorkou formou rešerše zdrojů velmi zevrubně zmapován. Ze zahraničních autorů cituje studentka skutečně významné aktuální influencery na poli eHealth (např. profesora Demirise z Imperial College), z českých autorů pak rovněž zmiňuje současné matadory oboru – zejména doc.
Münze (nedávno zesnulého), prof. Svačinu a doc. Hánu a jejich publikace. Zde jen lehce postrádám alespoň zmínku o dvou pionýrech české zdravotnické informatiky a „počátků eHealth“, a sice o doc.
Kasalovi, který napsal s prof. Svačinou pravděpodobně první českou učebnici lékařské informatiky (Lékařská informatika, Karolinum, 1998) a v podstatě tento obor v tuzemsku založil (formou dnes již neexistujícího předmětu na 2. lékařské fakultě UK), a o světoznámé prof. Zvárové a jejím týmu EuroMISE, která se koncepcí výuky informatiky pro mediky dlouhodobě zabývala; výsledkem byla i knižní řada Biomedicínská informatika (Karolinum, 2011 a novější). Tým EuroMISE mimochodem spolupracoval dlouhou dobu i s VŠE (jmenovitě s prof. Rauchem, což se propsalo i do charakteru některých jeho
předmětů na VŠE). Současní čeští autoři z prací právě uvedených vychází. Celkově je ale rešerše literatury dobře zpracovaná a poskytuje solidní základy pro tvorbu koncepce výuky eHealth.
Další teoretická kapitola velmi podrobně popisuje význam eHealth a různých komponent tohoto procesu.
Zejména podkapitola o datových a komunikačních digitálních standardech v současném zdravotnictví je velmi povedená. Veškerá teoretická východiska jsou v celé kapitole adekvátně vysvětlena a popsána a ukazují, že studentka musela vynaložit významné úsilí k pochopení a zpracování této problematiky.
Poslední podkapitola věnovaná moderním trendům v eHealth správně cituje aktuální práce a vyzdvihuje současné snahy oboru, např. přiblížení aplikace datové vědy, datové vizualizace a umělé inteligence studentům medicíny.
Kapitola popisující současné vzdělávací programy a zejména jednotlivé předměty, které se více nebo méně věnují problematice eHealth, dobře shrnuje variabilitu výuky problematiky eHealth napříč českými i mezinárodními fakultami, současně také ukazuje smysluplnost zavedení předmětu, který by výuku eHealth sjednocoval jak pro studenty medicíny, tak pro studenty informačních technologií. Výborným prvkem, který lze jednoznačně pochválit už jen proto, že koncept výuky eHealth je t. č. ve fázi přípravy a diskuze a příliš možností, jak provést „proof of concept“ nápadu momentálně není, jsou do různé míry strukturované dialogy (formou dotazníkových otázek) se studenty medicíny, absolventy medicíny a profesionály ve zdravotnických informačních technologiích, které poskytují unikátní, přesto vzhledem k množství oslovených respondentů reprodukovatelnou zpětnou vazbu o tom, jaká části koncepce výuky eHealth je třeba speciálně akcentovat.
Kapitola navrhující samotnou formu a obsah výuky velmi konkrétně uvádí jednotlivé reálie, kterou by měl nově zaváděný předmět obsahovat, aby mohl být po jednání s kolegiem děkana zaveden do curricula.
Kromě toho podobně uvádí jednotlivé tematické okruhy chystaného mimosemestrálního volitelného předmětu, který by měl být výslednicí návrhu koncepce výuky eHealth.
Velmi oceňuji zařazení kapitoly o evaluaci návrhu výuky. Dle mého názoru by bylo možné diplomovou práci jako teoretickou obhájit i bez této kapitoly, přesto však informace v ní uvedené významně podporují směrování připravované koncepce výuky eHealth. Do diplomové práce kapitola dobře zapadá a uceluje smysl navrhované koncepce výuky eHealth. Výsledky představení konceptu různým odborným skupinám zpětnovazebně jednoznačně ukazují, že zde skutečně existuje prostor pro chystanou koncepci výuky eHealth i konkrétní formu výuky v podobě volitelného předmětu.
Závěr shrnuje všechny klíčové aspekty předešlých kapitol a při prvním čtení je možné hlavní záměr a výsledky práce rychle pochopit pouze z něj. V přílohách jsou uvedeny konkrétnější materiály použitelné při samotné výuce předmětu; zde je vidět, že záměr zavést předmět do reálné výuky je zamýšlen skutečně vážně, nejde jen o teoretický konstrukt nebo iniciální nápad.
Po formální stránce je diplomová práce logicky členěna do vhodného počtu správně uspořádaných kapitol.
Rozsah jednotlivých kapitol je adekvátní. Gramaticky je práce nadstandardní a neobsahuje prakticky žádné překlepy nebo gramatické chyby. Citace dostatečně prosycují text; citovány se zdají být všechny cizí použité myšlenky i obrázky. Formálně práce dle mého názoru respektuje všechna důležitá pravidla kladená na diplomové práce v rámci dané fakulty.
K samotné obhajobě navrhuji následující otázky:
(i) Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci, jak možné, resp. snadné je převést výuku předmětu, který je výsledkem předložené koncepce výuky eHealth, do online podoby? Mám na mysli např. výuku
nemocničních informačních systémů na softwarech v „domácí“ studentské licenci, případně na školní virtuální platformě, nebo vzdálených plochách školních počítačů apod.
(ii) Předmět je navržen jako volitelný. To má spoustu výhod, např. snazší časové plánování, větší rozsah a podíl zajímavého obsahu, ale nese to i některé nevýhody. Např. na lékařských fakultách, na které předmět také cílí, se vyučují stovky volitelných předmětů (na 1. lékařské fakultě UK je t. č. registrováno asi tisíc volitelných předmětů). Máte promyšlenou taktiku, jak předmětu případně zařídit dostatečnou
atraktivitu, aby si ho medici v obří konkurenci zapsali? Mám na mysli např. nějakou online prezentaci předmětu, propagaci na sociálních sítích apod.
______
Diplomovou práci považuji za nadprůměrně povedenou a přínosnou. Studentka prokázala schopnost samostatné tvořivé práce a zvládla nastudovat velké penzum informací, které mnohdy i jen relativně málo souvisí se samotným hlavním oborem jejího studia. Diplomová práce tak, jak je předložena, dle mého názoru vyžadovala velké pracovní nasazení a významnou časovou investici, už jen při komunikaci s respondenty poskytujícími zpětnou vazbu na současný stav výuky eHealth. Praktický přínos práce je neoddiskutovatelný. Diplomovou práci jednoznačně doporučuji k obhajobě před příslušnou komisí a při
úspěšném zodpovězení navržených otázek (které předpokládám) doporučuji práci hodnotit známkou výborně.
Závěr: Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.
Navrhovaná výsledná klasifikace práce: 1
Datum: 11. 1. 2021 Ing. MUDr. Lubomír Štěpánek
oponent práce
