UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
Fakulta tělesné výchovy a sportu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Průpravné hry v ledním hokeji
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Pavel Arnošt Zpracoval: Dominik Novák
Praha 2015
Abstrakt
Název práce:
Průpravné hry v ledním hokeji
Cíl práce:
Cílem této bakalářské práce je shromáždit poznatky o průpravných hrách z metodicko- organizačních forem a z těchto poznatků vytvořit příklady cvičení použitelné v ledním hokeji.
Metody:
Pro zpracování teoretické části bakalářské práce je použita metoda vyhledávání a studia odborné literatury týkající se dané problematiky.
Klíčová slova:
Lední hokej, metodicko organizační formy, průpravné hry, sportovní hry, schopnosti, dovednosti, soutěžní situace, spolupráce, cvičení.
Abstract
Title:
Preparatory Games in Ice Hockey
Objective:
The aim of this thesis is to gather knowledge about the preparatory games from methodological and organization forms and create useful execises in ice hockey.
Methods:
For processing the theoretical part of the thesis I used method of searching and study expert literatury of this issue.
Keywords:
Ice hockey, methodological-organization forms, preparatory games, sports games, abilities, skills, competitive situation, cooperation execises.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci napsal samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů a moje práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.
...
Dominik Novák
Poděkování
Rád bych poděkovat Mgr. Pavlu Arnoštovi za odborné vedení a cenné rady, které mi pomohli tuto práci zkompletovat. Dále bych chtěl poděkovat své rodině, Michaele Rozálii Ponikelské a Danovi Omcírkovi za trpělivost, věcné připomínky a rady.
Svoluji k zapůjčení své bakalářské práce ke studijním účelům.
Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí pramen převzaté literatury řádně citovat.
Jméno a příjmení: Číslo obč. průkazu: Datum vypůjčení: Poznámky:
Obsah
Abstrakt ... 2
Abstract ... 3
Prohlášení ... 4
Poděkování ... 5
1 ÚVOD ... 9
Teoretická část ... 10
2 SPORTOVNÍ HRY ... 10
2.1 Základní pojmy ... 10
2.2 Historie sportovních her ... 10
2.3 Dělení sportovních her ... 11
2.4 Sportovní organizace ... 12
2.5 Pravidla sportovních her ... 13
3 LEDNÍ HOKEJ ... 14
3.1 Základní informace a pravidla ... 15
3.2 Vznik ledního hokeje ... 16
3.3 Organizace ledního hokeje v České republice ... 16
4 METODICKO ORGANIZAČNÍ FORMY ... 17
4.1 Průpravná cvičení I. typu ... 17
4.2 Průpravná cvičení II. typu ... 17
4.3 Herní cvičení I. typu ... 17
4.4 Herní cvičení II. typu ... 18
5 PRŮPRAVNÉ HRY ... 19
5.1 Schopnosti ... 19
5.2 Dovednosti ... 20
5.3 Soutěžní situace ... 20
5.4 Spolupráce ... 21
6 CÍL A METODIKA PRÁCE ... 22
6.1 Cíl práce ... 22
6.2 Metodika práce ... 22
6.3 Použité metody ... 22
Praktická část ... 23
7 NAVRŽENÁ CVIČENÍ ... 23
7.1 Schopnosti stimulační ... 25
7.1.1 Schopnosti stimulační - cvičení na rychlostní pohybové schopnosti ... 25
7.1.2 Schopnosti stimulační - cvičení na silové pohybové schopnosti ... 26
7.1.3 Schopnosti stimulační - cvičení na vytrvalostní pohybové schopnosti ... 27
7.1.4 Schopnosti stimulační - cvičení na koordinační pohybové schopnosti ... 28
7.2 Schopnosti zábavné ... 29
7.2.1 Schopnosti zábavné - cvičení č. 1 na zábavné schopnosti ... 29
7.2.2 Schopnosti zábavné - cvičení č. 2 na zábavné schopnosti ... 30
7.3 Dovednosti nácvičné a aplikační ... 31
7.3.1 Dovednosti nácvičné a aplikační - střelba ... 31
7.3.2 Dovednosti nácvičné a aplikační - přihrávka ... 32
7.3.3 Dovednosti nácvičné a aplikační - ovládání kotouče ... 33
7.4 Soutěžní situace – řešení problémů ... 34
7.4.1 Soutěžní situace - řešení problémů č. 1 ... 34
7.4.2 Soutěžní situace - řešení problémů č. 2 ... 35
7.4.3 Soutěžní situace - řešení problémů č. 3 ... 36
7.5 Spolupráce - komunikativní ... 37
7.5.1 Spolupráce - komunikativní cvičení č. 1 ... 37
7.5.2 Spolupráce - komunikativní cvičení č. 2 ... 38
7.5.3 Spolupráce - komunikativní cvičení č. 3 ... 39
8 ZÁVĚR ... 40
Seznam použité literatury ... 41
9
1 ÚVOD
Ve své bakalářské práci se zabývám strukturou a speciální fází metodicko organizačních forem v ledním hokeji. Tato fáze, které se v této práci nejvíce věnuji, se nazývá průpravné hry.
Metodicko organizační formy se dělí na tři kategorie, kdy každá fáze má své specifické vymezení a nepochybně i svá pravidla. Veškeré tyto kategorie patří v ledním hokeji mezi neopomenutelné fáze tréninkové jednotky.
Od svého dětství jsem hráčem ledního hokeje a chtěl bych se tomuto sportu věnovat pokud možno co nejdéle, ať už z pozice hráče nebo z pozice trenéra.
V současné době se lednímu hokeji stále věnuji na poloprofesionální úrovni a budu rád, pokud tato bakalářská práce bude inspirací nebo dokonce přínosem pro trenéry tohoto sportu. Tento týmový sport jsem si vybral pro svou ojedinělost, rychlost, tvrdost a náročnost. Lední hokej je sport, který není pro každého, a to právě pro svou náročnost na komplexní pohybový systém. Tím je myšleno, že tento sport vyžaduje schopnosti rychlostní, silové, vytrvalostní a velkou míru obratnosti. Je známo, že lední hokej patří mezi nejtěžší a nejtvrdší sporty. Je to sport, který vyžaduje všestrannost a spoustu času.
V současné době je lední hokej sportem velice oblíbeným. Dá se provozovat v různých modifikacích mimo zimní období. Do těchto modifikací lze zařadit hokejbal, inline hokej nebo pozemní hokej. Největším úspěchem našeho národa v ledním hokeji považuji získání zlaté medaile na Olympijských hrách v Naganu v roce 1998. To nepochybně napomohlo, aby se tento sport dostal do povědomí všech.
Lední hokej patří do skupiny sportovních her. Všechny hry jsou vázány pravidly.
Tato pravidla jsou plně organizována institucemi. Jelikož je lední hokej kolektivní sportovní hrou, tak dělení sportovních her a jejich vymezení popíši v oddělené kapitole.
V teoretické části této práce jsou vymezeny pojmy sportovní hry, lední hokej, metodicko-organizační formy a průpravné hry. Na tyto průpravné hry byla v praktické části navržena cvičení. K nim se váže cíl této bakalářské práce, tedy shromáždění poznatků o průpravných hrách z metodicko-organizačních forem a z těchto poznatků vytvoření příkladů cvičení použitelných v ledním hokeji.
10
Teoretická část
2 SPORTOVNÍ HRY
Lední hokej je sportovní hra. Sportovní hra má své základní pojmy, svou historii, své dělení, své instituce a svá pravidla. V této kapitole tyto jednotlivé podkapitoly rozepisuji. Jelikož se v této práci konkrétně zabývám ledním hokejem, věnuji se tomuto sportu odděleně v následující kapitole. V té rozepisuji jeho vznik, základní pravidla, informace a organizaci, která se stará o lední hokej v České republice.
2.1 Základní pojmy
Sportovní hry patří do zvláštní skupiny sportovních odvětví (Táborský, 2007). Ve sportovní hře proti sobě nastupují družstva nebo jednotlivci a soutěží proti sobě. Cílem každé sportovní hry je přemoci soupeře a vyhrát.
Sportovní hry jsou charakterizovány pojmem, který se nazývá ,,společný předmět‟. Tento pojem vyjadřuje to, s čím se daná hra hraje. Například míč ve fotbale, kotouč v ledním hokeji nebo míček v tenise. Tímto se sportovní hry odlišují od ostatních sportů. Příkladem ostatních sportů mohou být sporty úpolové.
Každá sportovní hra je vázána pravidly, ta mohou být mezinárodní nebo národní.
Všechny sportovní hry směřují k jednotnému poměření sil, a to se nazývá utkání.
V utkání se projeví aktuální výkonnost buď celého týmu nebo jednotlivců. (Choutka, 1973)
Gut a Vlk (1990, 16 str.) definují sportovní hru takto: ,,Sportovní hra je snaha prokázat převahu nad soupeřem lepším ovládáním jednoho společného předmětu boje, s nímž se provede to, co soupeř nechce a čemu se brání. Oba soupeři musí bojovat současně a výsledek utkání je určen pouze konečným součtem dílčích úspěchů, přinášející určitý počet bodů‟.
2.2 Historie sportovních her
Všechny sportovní hry se postupem času mění. To je to dáno tím, že se upravují pravidla, mění se podmínky pro sportování, díky technologiím, jako například výroba
11
sportovních zařízení, vývoj oblečení a vývoj náčiní. Tento vývoj se objevuje ve všech sportech. Tomu se nelze vyhnout.
Táborský (2007, str. 8) definuje datování každé sportovní hry takto: ,,Hlavními mezníky pro dějinný počátek každé ze sportovních her jsou první písemné základy pravidel, vznik prvních klubů a jejich asociací (národních, případně nadnárodních a organizace pravidelných soutěží.)‟
2.3 Dělení sportovních her
Jelikož stále vznikají nové sportovní hry a jejich počet se neustále zvyšuje, rozděluji sportovní hry dle Táborského (2007) podle různých hledisek. První kategorie je podle počtu hráčů:
• Hry individuální - singly. Do utkání nastupují proti sobě pouze dva hráči, jedná se o tenis nebo stolní tenis.
• Hry párové – doubly. To znamená, že proti sobě nastupují čtyři hráči, dva na každé straně. Typický sport pro tuto kategorii je plážový volejbal nebo kolová.
• Hry týmové - v této kategorii nastupuje za každý tým více hráčů, jejich počet je omezen pravidly. Například v ledním hokeji nastupují proti sobě dva týmy v maximálním počtu 22 hráču za jeden tým. Tyto počty se odvíjejí podle soutěže a kategorie.
Druhé rozdělení je podle způsobu pohybu hráčů:
• Pohyby přirozené – pohyb sportovců bez žádných pomocných prostředků, jako jsou například brusle.
• Pohyby ve vodním prostředí – sporty odehrávající se ve vodě. Do této kategorie patří například podvodní rugby.
• Využití výzbroje k pohybu – pohyb prováděný pomocí výzbroje. V ledním hokeji jsou to hokejové brusle.
• Pohyb pomocí živého dopravního prostředku – například pomocí koně.
• Pohyb pomocí neživého dopravního prostředku – do této skupiny patří motocykl, kajak nebo kolo.
Dalším typem dělení sportovních her je to, zda družstva bojují o výše zmiňovaný ,,společný předmět“ současně nebo střídavě. Jestliže bojují o ,,společný předmět“
12
současně, jako je tomu právě v ledním hokeji s kotoučem nebo ve fotbale s míčem, tak se tyto sporty se nazývají invazní. Jestliže bojují střídavě, jako například v tenise nebo volejbale, tak se tyto sporty nazývají neinvazní.
Dalším znakem rozdělení sportovních her je způsob ovládání ,,společného předmětu“. Tyto kategorie se dělí na ovládání částmi vlastního těla (fotbal, americký fotbal) nebo ovládání pomocí náčiní (lední hokej pomocí hokejky, tenis pomocí rakety nebo baseball pomocí pálky).
Na konci této kapitoly rozepisuji dělení, které se nejvíce používá pro laickou veřejnost, to je:
• Sportovní hry brankového typu. Tyto hry se charakterizují tím, že vítězství jednoho týmu je dosaženo vstřelením, vsítěním více gólů než-li soupeř. V této kategorii je utkání limitováno časem. Patří sem lední hokej nebo například házená.
• Sportovní hry síťového typu. Zde proti sobě stojí týmy, které střídají útočné i obranné úkoly. Vyhrává družstvo, které v průběhu utkání udělá méně chyb.
Oproti brankovému typu tato utkání nejsou limitována časem, ale ziskem stanovených bodů podle pravidel. Do tohoto rozdělení zařazujeme například volejbal.
• Sportovní hry pálkovacího typu. Typickým příkladem této kategorie je baseball.
V těchto sportech se body sbírají za přeběhnutí met až do cílového prostoru.
Druhý tým se snaží toto překazit pomocí vyautovaných hráčů. Konec utkání nastává po dosažení určitého počtu směn, které je jasně dáno pravidly.
2.4 Sportovní organizace
Každá sportovní hra má svou vlastní řídící instituci, která se o danou sportovní hru stará. Tyto instituce jsou federacemi, asociacemi a uniemi. Jsou velmi důležité pro rozvoj daného sportu. V jejich kompetenci je pořádání soutěží. Například mistrovství světa, mistrovství Evropy, různých turnajů nebo národních lig. Všechny tyto organizace mají další důležitý úkol. Tím je kontrola, udržování a úprava pravidel. (Táborský, 2007) Většina sportovních federací spolupracuje s multisportovními ogranizacemi.
Nejznámější organizací tohoto typu je Mezinárodní olympijský výbor.
13 2.5 Pravidla sportovních her
Pravidly sportovní hry se rozumí určitý návod, zákonitosti nebo pokyny k dané sportovní hře od začátku do konce. Tato pravidla přesně vymezují postupy k dosažení vítězství, charakteristiku společného předmětu, udávají další vybavení potřebné ke hře, vymezují tresty atd. Samozřejmě, že se tato pravidla méně či více v čase mění. V tomto případě jsou zde sportovní organizace, které mají za úkol dávat tyto změny do povědomí ostatním.
Mezi základní body, které pravidla mimo jiné vymezují jsou podle Táborského (2007) :
• děj utkání,
• rozměry hracích ploch,
• povinná a pomocná zařízení,
• počet hráčů, možnosti střídání
• určování výsledků
• tresty za prohřešky,
• funkce doprovodných funkcí (časoměřiči, delegáti...),
• a mnoho dalších.
14
3 LEDNÍ HOKEJ
Lední hokej je v současné době velice populární sport týmového charakteru. Tato hra je charakteristická svou rychlostí, tvrdostí, silovou náročností, celkovou všestranností a dalšími požadavky, kterých je nespočet.
Kostka (1971, str. 9) popisuje tuto kolektivní hru takto: ,,Je to hra, ve které se prosazují jedinci, jejichž úspěch roste úměrně s tím, jak dovedou svou individualitu spojit s hrou celého družstva.‟
Mluvíme-li o ledním hokeji jako o týmovém sportu, musíme zmínit, že se tým skládá ze všech jednotlivců, kteří do něj patří. Aby jeden tým přehrál protivníka a vyhrál, musí se zde objevovat spolupráce všech hráčů na ledě. Proto se lední hokej řadí do kategorie kolektivních sportů. (Perič, 2002). V jednom týmu mohou být nejlepší hráči světa, ale nejlepší tým se z nich stane pouze za předpokladu, že budou hrát kolektivně, a někdy i na úkor svého ega.
V ledním hokeji rozeznáváme dvě fáze. První je fáze útočná a druhá fáze obranná. Útočná fáze hry začíná, když družstvo nebo jednotlivec získá kotouč pod vlastní kontrolu. Obranná fáze nastává, když tento hráč nebo družstvo kotouč ztratí.
(Bukač a kol., 1974)
Tento sport je divácky velice oblíbený. To je dáno tím, že se jedná o velice těžkou a náročnou hru. Díky tomu si lední hokej získává mnoho fanoušků. (Rossiter, 1999) V průběhu utkání se neustále odehrávají nějaké herní situace, taktiky, souboje o kotouč, útočné a obranné činnosti. Právě tyto segmenty dokáží udržet diváka v zaujetí po celou dobu utkání.
Mezi nejzákladnější dovednosti, které musí hráč ledního hokeje umět, uvádí Gabrys a Rutkowski (2002) tyto: ,,bodyčeky“, přihrávky, příjem přihrávky, střelbu, kontrolu kotouče a bruslení (brzdy a starty). Jelikož se hráči pohybují ve velmi vysoké rychlosti a dochází k neustálému tvrdému kontaktu s protihráči, dochází v ledním hokeji k mnoha úrazům a zraněním. Nejvíce dochází ke zranění v části zad, kolen, kotníků, ramen a zápěstí. (Bahr, 2012)
Aby si mohl každý představit, jak moc je lední hokej náročný, tak uvádím několik zajímavostí:
• v jednom utkání nabruslí hráč 5-8 kilometrů, a ztratí 3-4 kilogramy své tělesné hmotnosti,
15
• tepová frekvence se během zápasu pohybuje kolem 181-185 tepů za minutu a neklesá pod 120 tepů za minutu,
• hráči hradí výdej ze 69% prací na kyslíkovém dluhu. (Horský, 1977; Pavliš, 1995)
Jelikož i tento sport prochází neustálou úpravou pravidel, tak nejnovější změny, např. v podobě zmenšení středního pásma a zavedení takzvaného ,,hybridního icingu“, přispěly ke zrychlení této hry. Hra je nyní co možná nejméně přerušována. To je dle mého názoru velký krok vpřed. Za nejlepší ligu na světě v ledním hokeji považuji National Hockey League (NHL), která se hraje na Americkém kontinentě. Tato liga se dělí na dvě konference. V současné době je ve východní konferenci 16 týmů a v západní 14 týmů. Tato liga byla založena v roce 1917. (Frank, 2009)
3.1 Základní informace a pravidla
Lední hokej je zimní sport, který patří do sportovních her brankového typu. Je provozován na ledové ploše o rozměrech, které se pohybují kolem 60 metrů na délku a okolo 30 metrů na šířku (obvyklé rozměry se pohybují v rozmezí 56-61 metrů délky a 26-30 metrů šířky). Jedno utkání v ledním hokeji je rozděleno do třetin. Třetiny jsou tedy tři, přičemž jedna trvá 20 minut čistého času. Po uplynutí tohoto času následuje přestávka na úpravu ledové plochy. V případě shodného výsledku se utkání obvykle dostává do nastavovaného času (záleží na soutěži a kategorii), které se hraje ve sníženém počtu hráčů 4 na 4. Jestliže je utkání stále nerozhodné, následují penalty. Opět však záleží na soutěži a kategorii.
Na ledovou plochu proti sobě nastupuje šestice hráčů: z každého týmu tři útočníci, dva obránci a jeden gólman. Hráči se pohybují pomocí hokejových bruslí, v rukách drží hokejky, kterými ovládají kotouč neboli puk. V jednom týmu může do hry nastoupit maximálně dvacet hráčů a dva gólmani. Tito hráči se střídají v průběhu hry.
Cílem tohoto sportu je vstřelit více gólů než soupeř. Na průběh celého utkání dohlížejí rozhodčí, ti se starají o regulérnost hry, mohou ji přerušovat a udělovat tresty. Typy trestů, které mohou rozhodčí udělit jsou:
• menší trest (2'),
• menší trest pro hráčskou lavici (2'),
• větší trest (5'),
16
• osobní trest (10'),
• osobní trest do konce utkání (OK),
• trest ve hře (TH),
• trestné střílení (TS), tyto tresty jsou uvedeny v čistém čase. (ČSLH, 2015) Mezi základní výstroj, kterou používají hráči patří: brusle, chránič na holeně, suspenzor, podvazky, kalhoty, vesta, chránič loktů, rukavice a helma. Do výstroje brankáře navíc patří ,,betony“, vyrážečka a lapačka. Choutka (1971) udává váhu výstroje u brankářů 13 - 16 kg a u hráčů 7 - 9 kg, tyto údaje jsou poněkud starší, avšak nyní je váha výstroje snížena pouze o cca 30 procent, a to vlivem rozvoje výroby a použití lehčích materiálů. I takového váhy jsou ale další břemeno, které nesou hráči na svých bedrech. Toto zatížení je největší problém pro hokejisty nejmladších kategorií.
3.2 Vznik ledního hokeje
Podle Choutky (1973) vznikl lední hokej ve druhé polovině 19. století v Kanadě, ve městě Montreal. Pravidla, podle kterých první utkání řídilo byla převzata z anglického sportu bandyhokej. Organizovaná soutěž v tomto sportu byla zahájena až v roce 1885 a 1886 v Kingstonu, Nové Skotsko. Od této doby nastaly veliké změny ohledně herní plochy, kotouče a výstroje, tento vývoj jde stále dopředu. Do Evropských zemí se dostal lední hokej za pomocí studentů, kteří šířili tento sport.
3.3 Organizace ledního hokeje v České republice
Hlavní organizací ledního hokeje je v České republice Český svaz ledního hokeje z.s.
(ČSLH). Tato organizace byla v roce 1908 jedním ze zákládajících členů Mezinárodní hokejové federace.
ČSLH zašiťuje všechny ligy v České republice a těmi jsou: I. a II. liga mužů, extraliga, liga staršího dorostu, liga juniorů a liga žen. Pomocí krajských svazů se stará o extraligu a ligu mladšího dorostu, mužské, juniorské a dorostenecké i žákovské soutěže. Také sem patří liga veteránů a liga sledge hokejistů. (ČSLH, 2015)
ČSLH řídí jedenáctičlenný výkonný výbor, v jeho čele stojí prezident svazu, v současné době tuto fuknci zastává JUDr. Tomáš Král a to od roku 2009. Strukturu ČSLH tvoří odborné komise, kterých je 18. Stálým orgánem, který dohlíží na řízení této organizace je dozorčí rada.
17
4 METODICKO ORGANIZAČNÍ FORMY
Metodicko organizační formy (MOF) jsou různé typy cvičení a průpravné hry. Tyto organizační formy se uplatňují při nácviku a zdokonalování herních činností jednotlivce, herních systémů a herních kombinací tím, že je přenášíme z utkání do tréninku. (Dobrý, Semiginovský, 1988)
Metodicko organizační formy se dělí na tři kategorie. První a druhá kategorie se dále dělí na dva typy. Toto rozdělení dále rozepisuji a cvičení udávám na příkladech z ledního hokeje, kdy jsem se inspiroval od Choutky (1973). Rozdělení MOF závisí na proměnlivosti herních faktorů, a přitomností či nepřítomnosti protihráčů. Členění metodicko organizačních forem je převzato podle Velenského (2005) na průpravné cvičení, herní cvičení a průpravné hry.
4.1 Průpravná cvičení I. typu
Tato cvičení jsou prováděna relativně za stálých podmínek a jsou bez soupeře. Jelikož zde není soupeř, tak se cvičenci mohou plně koncentrovat na zadanou činnost. Tato cvičení se mohou stále opakovat bez zásahu trenéra do cvičení, které jsou například:
• přihrávání kotouče bez pohybu se spoluhráčem,
• střela na bránu z místa a z mezikruží.
4.2 Průpravná cvičení II. typu
Tato cvičení jsou charakterizována náhodně proměnlivými podmínkami a jsou také bez soupeře. Oproti I. typu se koncentrace cvičenců musí soustředit na více podnětů.
Například:
• přihrávání ve dvojicích se zakončením na bránu, hráči bruslí přes celé hřiště, vyrážejí z brankové čáry směrem na druhou stranu kluziště,
• střela na bránu po vybruslení z rohu kluziště.
4.3 Herní cvičení I. typu
V tomto druhu cvičení je v přítomnosti soupeř, to znamená, že se cvičenec musí plně koncentrovat na daný úkol, ale také se musí adaptovat na přítomnost soupeře. Provedení
18
těchto cvičení je limitováno relativně stálými podmínkami. Soupeřova činnost je přesně stanovena. Herní cvičení I. typu mohou být například:
• najíždění útočníka na obránce ve směru na branku a zakončení střelou, útočící hráč má za úkol obejít obránce a úkol bránícího hráče je odebrání kotouče útočícímu hráči, bránicí hráč stojí na místě mezi kruhy, útočící hráč vyráží z modré čáry,
• situace jednoho útočníka, který klame dva stojící bránící hráče, tento hráč se snaží uvolnit a vstřelit branku, pohyb bránících hráčů je aktivní.
4.4 Herní cvičení II. typu
Tato cvičení jsou nejvíce podobná těm, které se objevují v utkání. Jsou to situace v proměnlivých podmínkách a se soupeřem. U tohoto cvičení je přesně stanoven začátek a konec jednoho provedení.
Například:
• obránce stojí za bránou, proti němu vyjíždí protihráč, úkolem bránícího hráče je se rozhodnout a přihrát na najíždějící spoluhráče zpoza brány,
• situace jeden na jednoho v maximálním tempu z rohu kluziště, útočící hráč se musí uvolnit a dostat se do střelecké pozice, bránící hráč se mu v tom snaží zabránit.
19
5 PRŮPRAVNÉ HRY
Průpravné hry jsou zvláštní kapitolou z metodicko organizační forem. To je dáno souvislým herním dějem, přesně stanovenými a také upravenými pravidly. Dále jsou zde náhodně proměnlivé herní podmínky a počítání bodů.
Typickým znakem pro průpravné hry je soutěživost. Průpravné hry zařazujeme do výuky kvůli komplexnosti. Do těchto her se zapojuje jak stránka taktická (rozvoj taktického myšlení a tvůrčích dovedností), tak stránka technická (osvojování a zdokonalování dovedností), protože dochází k pravidelnému střídání obranných a útočných fází hry. Můžeme tedy říci, že průpravné hry nejvíce stimulují průběh utkání v daném sportu, na který se zaměřujeme. (Velenský, 2005;Choutka, Dovalil, 1991)
U rozdělení průpravných her jsem se inspiroval podle Dragounové, Dovalila a Periče (2013) na: schopnosti, dovednosti, soutěžní situace a spolupráce (viz. Obrázek č. 1). K tomuto rozdělení průpravných her dále uvádím příčinu tohoto dělení. S tímto rozdělením pracuji v praktické části této bakalářské práce, kde vytvářím návrhy cvičení průpravných her v ledním hokeji.
Obrázek č.1: Rozdělení průpravných her dle Dragounové, Periče a Dovalila (2013)
5.1 Schopnosti
Pojmem schopnosti chápeme schopnosti pohybové. Jsou to soubory vnitřních předpokladů k pohybové činnosti, kde se také projevují. Pohybové schopnosti jsou z části vrozené a slouží ke zvládnutí určitých pohybových úkolů. Pohybové schopnosti se dělí na kondiční a koordinační. Jsou relativně stálé v čase, to znamená, že trvá delší dobu na jejich změnu. (Ottova encyklopedie, 2004; Dovalil, 2002; Dovalil, 2008)
schopnosti:
- stimulační - zábavné
dovednosti:
- aplikační - nácvičné
soutěžní situace:
- řešení problémů
spolupráce:
- komunikativní
Průpravné
hry
20
V této práci dělím schopnosti na stimulační a zábavné. Stimulační jsou takové, které jsou zaměřené na stimulaci konkrétní pohybové schopnosti. Zábavné nejsou zaměřeny na konkrétní pohybovou schopnost, ale při činnosti je zapojen pohybový projev. Zábavné schopnosti kombinují všechny složky stimulačních schopností.
Rozdělení schopností je tedy takové:
• stimulační - schopnosti rychlostní, silové, vytrvalostní a koordinační,
• zábavné.
5.2 Dovednosti
Dovednosti nejsou vrozené a jsou učením získané předpoklady efektivně, úsporně a správně řešit pohybové úkoly nějaké určité činnosti. Kvůli neustálému opakování se stávají automatizovanými a nevyžadují vědomou kontrolu nad prováděním činnosti.
(Štěpánek, 2001; Dovalil, Perič, 2010)
Dovednosti, pro které navrhuji průpravná cvičení jsou: střelba, přihrávka a ovládání puku. Dovednosti dělím na dvě kategorie. První je kategorie nácvičná, která slouží k nácviku a zdokonalování konkrétní dovednosti (dovednosti jsou výše zmíněné) a na druhou kategorii, nazývající se aplikační - v této kategorie se využívají již procvičené a zdokonalené nácvičné dovednosti. Dovednosti jsou tedy:
• nácvičné: dovednost střelba, přihrávka a ovládání puku,
• aplikační.
5.3 Soutěžní situace
Soutěžní situace jsou situace, které se objevují v ledním hokeji. Jedná se o různá přečíslení a rovnovážné situace. Tato cvičení slouží k rozvoji rozhodovacích procesů.
V praktické části práce se zaměřuji na řešení problémů, které mohou v ledním hokeji nastat, cvičení jsou:
• nácvik jeden na jednoho,
• nácvik dva na jednoho,
• cvičení na nácvik tři na dva.
21 5.4 Spolupráce
Spolupráce znamená společné úsilí na vyřešení určitého problému. V ledním hokeji se spoluprácí rozumí například překonání brankáře a vstřelení branky, přehrání soupeře, uvolňování do prostoru, a další. V praktické části této práce se zaměřuji na přečíslování a rovnovážné situace, ve kterých je možnost využití spolupráce s ostatními hráči například přihrávkou.
Podstatou spolupráce je nacvičení kooperace a komunikace mezi hráči na hřišti, proto se jedná o spolupráci komunikativní. (Perič, 2004)
22
6 CÍL A METODIKA PRÁCE
6.1 Cíl práce
Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit poznatky o průpravných hrách z metodicko-organizačních forem a z těchto poznatků vytvořit příklady cvičení použitelné v ledním hokeji.
V této práci jsem shromažďoval poznatky o průpravných hrách. Jelikož vymezení tohoto pojmu je hodně všeobecné, tak jsem pro pochopení všechny příklady uvedl
v ledním hokeji. Tyto poznatky o průpravných hrách, které jsem čerpal z literatury, jsem rozčlenil do kategorií a popsal je. V praktické části této práce jsem navrhl cvičení, která je možné v ledním hokeji realizovat.
6.2 Metodika práce
Tuto práci jsem psal rešeršním způsobem. To znamená, že jsem sbíral poznatky k danému tématu. Poznatky jsem následně rozčlenil a zorganizoval. Dané téma jsem aplikoval jako návrh cvičení do ledního hokeje.
6.3 Použité metody
Metoda, kterou jsem použil v této práci se dá použít jak v kvantitativním, tak v kvalitativním výzkumu. Tato metoda se opírá o zkoumání dokumentů - za dokumenty se považují všechny napsané nebo zaznamenané spisy. Do dokumentů řadíme podle Hendla (2005) knihy, články z novin, deníky, zkrátka veškeré záznamy, které vznikly v minulosti. Tyto dokumenty, ze kterých jsem čerpal, nemusí být pouze psané, mohou to být také data, která se nachází na internetu, myslím tím internetové články, videa a další publikace ve virtuální podobě.
V této práci jsem čerpal z odborných publikací, trenérských svazků, encyklopedií, návodů a informací z internetu. Z těchto dokumentů a záznamů, které jsem popsal výše, jsem získal potřebné informace k tématu své bakalářské práce.
23
Praktická část
7 NAVRŽENÁ CVIČENÍ
V praktické části této práce jsem vytvořil a navrhl cvičení, která se dají použít jako nácvik průpravných her v ledním hokeji. Tato cvičení jsou graficky znázorněna a náležitě popsána o co v daném cvičení jde, k čemu cvičení slouží a na co si mají dát cvičenci pozor. V této části práce jsem se inspiroval cvičeními od Horského. (1977)
Cvičení jdou za sebou podle struktury, která je použita v teoretické části, tedy takto:
Rozdělení schopností:
Rozdělení dovedností:
schopnosti
stimulační
rychlostní
silové vytrvalostní koordinační zábavné
dovednosti
nácvičné
střelba přihrávka
ovládání kotouče aplikační spojené
s
nácvičnými
24 Rozdělení soutěžních situací:
Rozdělení spolupráce:
Pro všechna cvičení jsem použil jednotný grafický záznam pro nejlepší pochopení.
Vysvětlivka znaků je popsána zde:
soutěžní
situace řešení
problémů
cvičení 1-1
cvičení 2-1
cvičení 3-2
spolupráce komunikativní
cvičení č. 1
cvičení č. 2
cvičení č. 3
25 7.1 SCHOPNOSTI STIMULAČNÍ
Stimulační schopnosti jsou zaměřené na stimulaci konkrétní pohybové schopnosti.
V této kapitole jsou cvičení na nácvik rychlostních, vytrvalostních, koordinačních a silových pohybových schopností.
7.1.1 Schopnosti stimulační - cvičení na rychlostní pohybové schopnosti
Název cvičení: Hra na malém prostoru 1-1
Toto cvičení se odehrává v jednom rohu útočného pásma. Jedna brána je metr za brankovou čárou, druhá na vrcholu kruhu. Hra se odehrává mezi nimi. Za bránu hráči nemohou. Hrací plocha je omezena hrazením z jedné strany a pomyslnou čárou, cca 2 metry od brankové konstrukce ze strany druhé. Hrají proti sobě dva týmy. Všichni hráči stojí v zástupu za sebou. Na povel trenéra, který stojí mezi zástupy, startují hráči do prostoru mezi branky. Jestliže se kotouč odrazí mimo hrací plochu nebo hráči vstřelí branku, trenér jim dává kotouč nový. Cílem této hry je vstřelení více branek než soupeř.
Doba trvání tohoto cvičení je 15 sekund. V tomto cvičení hrají hráči jeden na jednoho.
26
7.1.2 Schopnosti stimulační - cvičení na silové pohybové schopnosti
Název cvičení: Osobní souboj o kotouč 1-1
Jeden zástup hráčů stojí na vnější části kruhu před čárkami v pásmu. Druhý zástup hráčů stojí totožně, ale na druhé straně. Trenér stojí přibližně dva metry vedle brány, která je postavena dva metry od modré čáry. Na signál trenéra hráči startují ze svého zástupu vpřed, bruslí kolem kužele, který je na každé straně postaven dva metry od branky směrem k mantinelu. Současně s povelem trenér přihrává kotouč do prostoru mezi brány.
Doba trvání tohoto cvičení je přibližně 7-8 sekund. Cílem tohoto cvičení je přebruslit soupeře, absolvovat s ním osobní souboj, získat kotouč a zakončit buď na jednu, nebo druhou bránu.
27
7.1.3 Schopnosti stimulační - cvičení na vytrvalostní pohybové schopnosti
Název cvičení: Hra v pásmu na dvě brány 1-1, 2-2, 3-3
Toto cvičení probíhá v celém pásmu. Branky jsou postaveny proti sobě dva metry za bodem pro vhazovaní u mantinelu. Za hrací plochou, takže za modrou čarou, jsou dva týmy, kteří proti sobě soupeří, kdo střelí více branek. Do hry postupně vstupují hráči na povel trenéra v následujícím pořadí: nejdříve se hraje 1 na 1, po 15 sekundách hry se přidají další dva hráči. Vzniká tedy situace 2 na 2. Po dalších 15 sekundách se přidají poslední hráči z každého týmu a vzniká konečná situace 3 na 3.
Jestliže se kotouč odrazí mimo hrací plochu, nebo hráči vstřelí branku, trenér, který stojí mezi tými za modrou čarou, vhází do prostoru další kotouč.
28
7.1.4 Schopnosti stimulační - cvičení na koordinační pohybové schopnosti
Název cvičení: Hra v pásmu 1-1 bruslením vzad
Tato hra je specifická ve svém provedení, jelikož je toto cvičení zaměřené na koordinační pohybové schopnosti. Bruslení je v této průpravné hře je pouze vzad. Hrají zde proti sobě dvě mužstva v intervalu 20 sekund. Tuto hru hrají dva hráči proti sobě.
Hraje se zde v pásmu na jednu bránu. Ostatní hráči stojí s trenérem za modrou čarou a do této hry nezasahují. Jestliže hráči vystřelí či vsítí branku, vhází jim trenér do prostoru kotouč nový.
29 7.2 SCHOPNOSTI ZÁBAVNÉ
Zábavné schopnosti kombinují všechny složky stimulačních schopností, tyto schopnosti jsou vyjmenovány v teoretické části této práce a také v kapitole výše.
7.2.1 Schopnosti zábavné - cvičení č. 1 na zábavné schopnosti
Název cvičení: Hra v pásmu 5-5
Tato hra patří do kategorie zábavných schopností. Hraje se v pásmu na jednu bránu, začíná se ve hře 5 na 5. Jakmile hráč z jednoho nebo druhého týmu vstřelí branku, odchází za modrou čáru mimo hrací plochu. Vítězem této hry se stane tým, který nemá žádné hráče v poli, to znamená, že všech pět hráčů vstřelilo branku dříve, než tým druhý. Jakmile jeden tým vstřelí gól, druhý tým rozehrává od modré čáry.
30
7.2.2 Schopnosti zábavné - cvičení č. 2 na zábavné schopnosti
Název cvičení: Přihraj a reaguj
Hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti tří metrů a jsou dva metry za modrou čarou v pásmu. V této dvojici mají jeden kotouč a přihrávají si rychlé a přesné přihrávky.
Ostatní hráči stojí v zástupu za modrou čarou, mezi nimi je trenér. Na povel trenéra, útočí hráč s kotoučem na bránu, druhý hráč mu brání v zakončení.
31
7.3 DOVEDNOSTI NÁCVIČNÉ A APLIKAČNÍ
Dovednosti nácvičné a aplikační spolu souvisejí. Proto jsou v každém grafickém znázornění dvě cvičení. V této kapitole jsou rozvíjeny tyto dovednosti: střelba, přihrávka a kontrola kotouče.
7.3.1 Dovednosti nácvičné a aplikační - střelba
Název cvičení: Střelba s vybruslením bez a s bránícím hráčem
Prvním cvičení se procvičuje a zdokonaluje vybruslení z rohů kluziště a střelba na bránu, druhé provedení je stejné, jenom zde je i bránící hráč. Puky jsou v obou rozích pásma. V nácvičné části tohoto cvičení začíná hráč cvičení z rohu kluziště, bere kotouč, bruslí kolem kruhu. Po prvním vybruslení střílí na branku, po střele bruslí do druhého rohu, bere nový kotouč a opakuje nácvik.
V aplikační části je pohyb hráče s kotoučem stejný jako v nácvičné části. Bránící hráč je přidán. Kopíruje pohyb útočícího hráče a brání mu v zakončení.
32
7.3.2 Dovednosti nácvičné a aplikační - přihrávka
Název cvičení: Zdokonalování přihrávky
Toto cvičení se odehrává v pásmu. V něm jsou rozházeny kužele nebo překážky (lavice, hokejové hole atd.). V tomto cvičení se učí a zdokonaluje dovednost přihrávky.
V nácvičné části bruslí dva hráči libovolně mezi překážkami a přihrávají si. Oba hráči jsou v pohybu.
V aplikační části se do této hry zapojují další hráči, a provádějí stejnou činnost.
V jednom pásmu je nyní více hráčů a tím pádem více překážek k překonání.
33
7.3.3 Dovednosti nácvičné a aplikační - ovládání kotouče
Název cvičení: Kontrola kotouče
V tomto cvičení, které se odehrává na kruhu pro vhazování v pásmu, se zdokonaluje a procvičuje kontrola kotouče. V nácvičné části bruslí jeden hráč v kruhu mezi kotouči, které jsou libovolně a nepravidelně rozházeny. Pohyb hráče má být plynulý a nepřerušovaný.
V aplikační části tohoto cvičení je pohyb i prostor pro provádění tohoto cvičení stejný, jako v nácvičné části. Přidaný je však druhý hráč, který se snaží obehrát hráče prvního. V tomto cvičení je zakázána hra tělem, odebírání kotouče může být pouze pomocí holí.
34
7.4 SOUTĚŽNÍ SITUACE - ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
V ledním hokeji vznikají neustále nerovnovážné situace. Jsou to přečíslení v různých formách. V těchto cvičení nalezneme jedno cvičení na jeden na jednoho a dvě cvičení na přečíslení. Cvičení dva na jednoho z rohu kluziště a tři na dva v pásmu.
7.4.1 Soutěžní situace - řešení problémů č. 1
Název cvičení: Tlak do branky 1-1
Toto cvičení se odehrává ve středním a útočném pásmu. Jedná se zde o situace jeden na jednoho. Hráči i obránci jsou seřazeni v zástupu za modrou čárou ve středním pásmu. Útočníci mají kotouče. Útočící hráč startuje od modré čáry směrem na branku, bruslí kolem kužele a snaží se zakončit. Obránce útočícího hráče brání a snaží se mu zabránit ve střelbě. Jestliže se hra dostane za brankovou čáru, cvičení končí. Útočníci i obránci se ve svých pozicích střídají.
35 7.4.2 Soutěžní situace - řešení problémů č. 2
Název cvičení: Hra 2-1 na malém prostoru
Na této hru rozdělíme útočníky a obránce, cvičení probíhá v pásmu v obou rozích. Útočník startuje z jednoho rohu, bruslí kolem kruhu na střed kluziště a střílí na bránu. Pokračuje ve směru bruslení do druhého rohu. Z tohoto rohu mu přihraje další útočník, který se zapojuje do hry a vzniká přečíslení 2-1 na obránce, který se přidal do hry.
Po zakončení dva na jednoho, útočník, který předtím přihrával, bruslí do druhého rohu, z tohoto rohu startuje další útočník a vzniká opět stejná situace.
36 7.4.3 Soutěžní situace - řešení problémů č. 3
Název cvičení: Hra 3-2 na celé hřiště s omezením
Toto cvičení, které se odehrává na celém hřišti, se zaměřuje na řešení situace tři na dva v pásmu. Jsou zde 2 týmy po 5 hráčích. V obou pásmech hrají 3 útočníci a 2 obránci. Vzniká tedy přečíslení 3-2. Útočníci, ani obránci v obou týmech nesmějí překročit modrou čáru. Hraje se pouze s jedním kotoučem. Útočníci z jednoho pásma, hrají s obránci z druhého pásma. Obránci se snaží vybojovat kotouč a přihrát útočníkům. Útočníci zakončují do brány.
37 7.5 SPOLUPRÁCE - KOMUNIKATIVNÍ
Spolupráce znamená společné úsilí na vyřešení určitého problému. V této části se vyskytují cvičení na uvolnění v prostoru a zakončení, hra 2-2 na malém prostoru s možností přečíslení 4-2, a hra ve středním pásmu s možností si přihrát s kýmkoliv.
7.5.1 Spolupráce - komunikativní cvičení č. 1
Název cvičení: Uvolnění k zakončení
V této hře hrají dva útočníci proti jednomu obránci. Útočník, který je za bránou přihrává na spoluhráče, který se uvolňuje a hledá si prostor ke přijmutí přihrávky a zakončení. Hráč za bránou dostává kotouče od trenéra, který stojí opodál v rohu kluziště. Úkolem bránícího hráče je překazit přihrávku zpoza brány, popřípadě nedovolit zakončení na bránu.
38 7.5.2 Spolupráce - komunikativní cvičení č. 2
Název cvičení: Hra 2-2 s možným přečíslení 4-2
Toto cvičení se odehrává v pásmu. Hrají zde proti sobě dva týmy, v tomto cvičení se nerozdělují na obránce a útočníky. Brány jsou postaveny proti sobě tři metry od hrazení. Hraje se dva na dva. Všichni hráči si mohou přihrát se spoluhráči ze svého týmu, kteří jsou za bránou, může tak vzniknout přečíslení 4-2. Hráči za bránou se nezapojují do hry bruslením, pouze za pomocí přihrávek.
Na povel trenéra ukončují hru hráči, kteří hráli dva na dva. Tuto hru nyní hrají čtyři hráči, kteří byli za bránou. Za bránu jdou hráči ze zástupu. Jestliže se kotouč vstřelí do brány, nebo za hrací plochu, trenér vystřelí do prostoru kotouč nový.
39 7.5.3 Spolupráce - komunikativní cvičení č. 3
Název cvičení: Hra ve středním pásmu 2-2
Tato hra se odehrává ve středním pásmu. Branky jsou postaveny proti sobě dva metry od mantinelu do středu hřiště. Zde proti sobě hrají čtyři hráči situaci dva na dva.
Všichni hráči si mohou přihrát i s těmi, kteří stojí za modrou čárou. Tito hráči se do hry jinak než přihrávkou nezapojují. Po vstřelení branky se kotouč vyjme z brány a útočí dvojice, která branku dostala. Jestliže se kotouč odrazí mimo střední pásmo, pokračují s novým kotoučem získaným z branky.
40
8 ZÁVĚR
Na závěr své bakalářské práce bych rád stručně shrnul poznatky ze studia dané problematiky.
Protože lední hokej patří mezi sportovní hry, v teoretické části této práce jsem uvedl všechny náležitosti, proč tento sport do této kategorie patří. Poté jsem se zaměřil na základní dělení, pravidla, historii a organizace, které se starají o sportovní hry.
Stejným způsobem jsem pracoval s kapitolou lední hokej. Popsal jsem základní informace, pravidla, organizaci a vznik tohoto vyjímečného a velice oblíbeného sportu, který je, jak jsem uvedl v teoretické části velmi tvrdý a náročný.
Tato práce je zaměřena na průpravné hry v ledním hokeji. Průpravné hry mají v ledním hokeji své vlastní místo a je velice důležité je v trénincích procvičovat.
Pomocí průpravných her je možné procvičovat a zdokonalovat hokejové dovednosti, pohybové schopnosti, řešení soutěžních situací a spolupráci mezi hráči.
Složka průpravných her patří do kategorie metodicko organizačnich forem, které se dělí na průpravná cvičení I. a II. typu, herní cvičení I. a II. typu a dříve zmíněné průpravné hry. Ke každé kategorii jsem vypsal náležitosti a důvody tohoto dělení.
Kapitolu průpravných her jsem zvlášť oddělil do samostatné kapitoly, které jsem se více věnoval.
V praktické části této bakalářské práce jsou navržena cvičení, která jsou strukturově propojena s teoretickou částí. Při tvoření a vytváření cvičení, které jsem navrhl na použití v tréninku, jsem se inspiroval autory, kteří se věnují trenérství ledního hokeje. Další inspirace při tvorbě cvičení, jsem získal ze svých vlastních zkušeností, protože se ledního hokeji stále věnuji na poloprofesionální úrovni jako hráč.
Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit poznatky o průpravných hrách z metodicko organizačních forem a vytvořit příklady cvičení použitelné v ledním hokeji. Tento cíl byl splněn tím, že jsem zkoncentroval informace pomocí sbírání poznatků na toto téma. Tyto informace jsem rozčlenil a popsal. Na jejich základě jsem navrhl příklady cvičení, které je možné aplikovat v ledním hokeji.
41
Seznam použité literatury
• BAHR, Roald. The IOC manual of sports injuries. Chichester, West Sussex, UK:
Wiley-Blackwell, 2012, p. ISBN 978-047-0674-161.
• BUKAČ, Luděk, Jiří JUSTRA, Vladimír KOSTKA, Pavel WOHL a Richard PERGL. Lední hokej: Příručka pro školení trenérů III. třídy. Praha: Olympia, 1974.
• DOBRÝ, Lubomír a Bohdan SEMIGINOVSKÝ. Sportovní hry: Výkon a trénink.
1. vyd. Praha: Olympia, 1988, 197 str. Naučná literatura
• DOVALIL, Josef. Lexikon sportovního tréninku. 2. upr. vyd. Praha: Karolinum, 2008, 313 s. ISBN 978-802-4614-045.
• DOVALIL, Josef. Výkon a trénink ve sportu. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2002, 331 s.
ISBN 80-703-3760-5.
• FRANK P. JOZSA, Frank P.Jr. Global Sports Cultures, Markets and Organizations. Singapore: World Scientific, 2009. ISBN 978-981-2835-703.
• GUT, Karel a Gustav VLK. Světový hokej: kapitoly z historie. 1. vyd. Praha:
Olympia, 1990, 590 s. Olymp. ISBN 80-703-3056-2.
• HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd.
Praha: Portál, 2012, 407 s. ISBN 978-802-6202-196.
• HORSKÝ, Ladislav. Trénink ledního hokeje. 1. vyd. Praha: Olympia, 1977.,60s.
• HORSKÝ, Ladislav. Trénink ledního hokeje: zásobník cvičení 1 až 247. 1 vyd.
Praha: Olympia, 1977, 252 s.
• CHOUTKA, Miroslav a Josef DOVALIL. Sportovní trénink. 2., rozš. vyd. Praha:
Karolinum, 1991, 331 s. Věda pro praxi (Olympia). ISBN 80-703-3099-6
• CHOUTKA, Miroslav, Lubomír DOBRÝ a Miroslav ROVNÝ. Sportovní hry.
2. vyd. Praha: SPN, t. Tisk 1, Brno, 1972, 313, [1] p.
• KOSTKA, Vladimír. Moderní hokej. 1. vyd. Praha: Olympia, t. SG, Liberec, 1971, 356, [4] p.
• Ottova encyklopedie A-Ž. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, 1144 s.
ISBN 80-736-0014-5.
• PAVLIŠ, Zdeněk. Školení trenérů ledního hokeje: vybrané obecné obory. 1. vyd.
Praha: Český svaz ledního hokeje, 2003, 323 s. Věda a trénink. ISBN 80-900- 0638-8.
42
• PERIČ, Tomáš a Josef DOVALIL. Sportovní trénink. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 157 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-802-4721-187.
• PERIČ, Tomáš. Hry ve sportovní přípravě dětí. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 98 s.
Děti a sport. ISBN 80-247-0908-2.
• PERIČ, Tomáš. Lední hokej: trénink budoucích hvězd. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 127 s. ISBN 80-247-0472-2.
• ROSSITER, Sean. Učebnice hokeje: základy : cesta do NHL. 1. vyd. Praha:
Fragment, 1999, 96 s. ISBN 80-720-0360-7.
• ŠTĚPÁNEK, Odpov. red. Vít. Velká všeobecná encyklopedie. Vyd. 1. Praha:
Diderot, 2001. ISBN 80-902-7237-1.
• TÁBORSKÝ, František. Základy teorie sportovních her. 1. vyd. Praha, 2007, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2007. ISBN 80- 86317-48-X.
• TÁBORSKÝ, František. Sportovní hry: sporty známé i neznámé. 1. vyd. Praha:
Grada, 2004, 159 s. ISBN 80-247-0875-2.
• TOMASZ GABRYŚ, Tomasz Rutkowski a Centralny Ośrodek SPORTU. Hokej na lodzie: program szkolenia dzieci i młodzieży. Warszawa: COS, 2002. ISBN 83- 865-0486-2.
• VELENSKÝ, Michael. Průpravné hry. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 91 s.
Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0970-3.
webové stránky
• ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE. O ČSLH [online]. 2015 [cit. 2015-03-05].
Dostupné z: http://www.cslh.cz/text/27-o-slh.html
• ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE. Pravidla ledního hokeje [online]. 2015 [cit.
2015-03-18]. Dostupné z: http://www.cslh.cz/text/119-pravidla-ledniho- hokeje.html
• DRAGOUNOVÁ, Zuzana, Tomáš PERIČ a Josef DOVALIL. ČESKÁ KINANTROPOLOGIE. Implicitní motorické učení - možnosti ve sportovním tréninku [online]. 9.10.2013. 2013 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:
http://www.ceskakinantropologie.cz/index.php/TestJournal/article/viewFile/317/17 2
