Bolest v orofaciální oblasti

Bolest v orofaciální oblasti

Tento článek pojednává o bolesti lokalizované do oblasti dutiny ústní a obličeje. O obecné problematice pojednává článek Bolest.

Bolest v orofaciální oblasti může vzniknout v důsledku celé řady patologických stavů. Může mít mnoho odlišných forem.

Lokalizace bolesti

Bolest lokalizovaná – dolor localisatus.

Příčina: místo iritace a prezentace je identická.

Příklad: poranění, senzibilita dentinu.

Bolest projikovaná – dolor projectus.

Příčina: patofyziologická tvorba impulzu v aferentních nervových vláknech, místo iritace a prezentace není identické, ale nachází se v inervační oblasti daných senzitivních nervů.

Příklad: neuralgie.

Bolest přenesená – dolor translatus.

Příčina: konvergence viscerálních a somatických nociceptivních aferentních vláken v neuronech zadních rohů míšních, resp. v jádrech trigeminu.

Místo iritace a prezentace není identické, nenachází se bezpodmínečně v inervační oblasti daného senzitivního nervu.

Příklady: Headovy zóny, pulpální bolest horní a dolní čelisti.

Anamnestické dotazy: Kde přesně to bolí? Vyzařuje bolest někde?

Intenzita bolesti

Intenzitu bolesti je možno hodnotit podle různých stupnic. V praxi se nejvíce osvědčuje vizuální a analogová škála, což je úsečka o délce 10 cm, jejíž levý konec je označen jako „žádná bolest“ (0), pravý jako „nejhorší bolest, jakou si umím představit (10). Pacient na úsečce označí, za jak silnou považuje svou momentální bolest.

Kvalita bolesti

Bolest bodavá – dobře lokalizovatelná, např. obnažený dentin, reverzibilní pulpitida.

Bolest tupá.

Obtížně lokalizovatelná – např. apikální periodontitida.

Bolest putující – mění lokalizaci, vyzařuje, např. ireverzibilní pulpitida.

Bolest tepavá, pulzující – mění intenzitu (většinou synchronně s pulzem), např.

hnisavé záněty (pulpitidy, sinusitidy).

Počátek a časový průběh

Klást cílené otázky

Jak dlouho Vás to již bolí? (celou noc, 2 dny, měsíc, …) Měl jste již někdy podobnou bolest?

Kdy máte bolesti? (neustále bez přestání, ranní, noční, …)

Akutní bolest – krátká, přechodná, provázená pocitem strachu, projevy aktivace sympatiku (tachykardie, hypertenze, tachypnoe).

Chronická bolest – trvající více jak 3–6 měsíců, příznaky vegetativní dysbalance (únava, poruchy spánku, nechutenství), depresivní pocity.

Bolest je biologicky užitečnou informací, neboť umožňuje rozpoznat zdroj nebezpečí, nebo lokalizaci poškození a vyvolat reakce, potřebné k odvrácení hrozícího nebezpečí, či zhojení vzniklého poškození. To však platí pouze pro bolest akutní, trvající po omezenou dobu (1–3 měsíce). Chronická, dlouhotrvající bolest žádnou biologicky užitečnou funkci nemá a je zdrojem tělesných, duševních i sociálních útrap.

Z časového hlediska dále můžeme rozlišovat

Bolest trvalá – např. ireverzibilní pulpitida, suché lůžko.

Bolest intermitentní – např. reverzibilní pulpitida, netěsná výplň.

Bolest záchvatovitá – např. neuralgie.

Bolest především ráno – např. myoartropatie.

Bolest především v noci – např. ireverzibilní pulpitida, apikální, periodontitida.

Anamnestické dotazy na vyvolávající podněty a modifikující faktory: Co bolest vyvolává? Co bolest zlepšuje, co zhoršuje? Raguje bolest na analgetika?

Dif. dg. bolesti hlavy a obličeje

Diferenciální diagnostika bolesti hlavy a obličeje je často obtížná, a je zde nutná spolupráce několika lékařů:

bolest

stomatolog, maxillofaciální chirurg, neurolog,

otorinolaryngolog, oftalmolog,

psychiatr nebo klinický psycholog.

Bolestivá onemocnění ve stomatologii a maxilofaciální chirurgii

Nedílnou součástí při vyšetřování většiny bolestivých stavů v oblasti obličeje a hlavy je stomatologické vyšetření.

Bolesti dentálního původu

Bolest zubů je způsobena drážděním nociceptorů přítomných ve dřeni a v periodontálních strukturách. Zubní tkáň je ve dřeni (pulpě) inervována vlákny nervus trigeminus a obsahuje jen nociceptory. Nervová vlákna, nemyelinizovaná vlákna C i myelinizovaná vlákna A-δ a A-β penetrují z dřeňové dutiny do asi třetiny vrstvy dentinu. Výlučná přítomnost nociceptorů způsobuje, že podněty různého

charakteru (teplo, chlad, mechanické podněty, při zeslabení skloviny a dentinu i změny osmotické a ochlazení proudem vzduchu) vyvolávají bolest. Mechanoreceptory jsou přítomny pouze v závěsném aparátu zubu.

1. Zubní kaz (hlubší nebo krčkový):

bolest na termické podněty, na sladké a kyselé, okluzální kaz – bolest při skousnutí,

ustává po ukončení dráždění.

2. Hyperaemia pulpae:

bolest na podnět – studené, sladké, kyselé, bolest krátce trvající, je však intenzivnější, po odeznění podnětu bolest odeznívá, pacient umí lokalizovat bolest.

Příklady hyperemie: zubní kaz (hluboký, sekundární), odlomená výplň, obroušený zub na protetickou náhradu, čerstvá výplň.

3. Pulpitis

Zánět zubní dřeně – vazodilatace arteriol a edém zvýší tlak uvnitř dřeňové dutiny takřka na hodnoty středního arteriálního krevního tlaku, protože dřeňová dutina nemůže zvětšit svůj objem. Vedle bolestivých podnětů vyvolaných vlastním zánětem přistupuje i mechanické dráždění.

acuta

serosa (partialis, totalis) purulenta (partialis, totalis) chronica

1. aperta (ulcerosa, polyposa)

clausa (chronica clausa, á tergo, granulomatosa interna) Pulpitis acuta:

Bolest spontánní, bez podnětu, v noci.

Pacient bolest neumí lokalizovat.

Bolest neuralgiformní, vystřelující: maxilla: spánek, oko, mandibula:

ucho, krk.

Přetrvává dlouho po odstranění podnětu, nezabírá na analgetika.

Pulpitis chronica:

Nemusí bolest, klinicky špatně manifestní.

Otevřená – reaguje na mechanické dráždění.

Pulpitis chronica á tergo – intaktní zub!!, bez kazu, hluboký parodontální chobot.

Neuralgiformní bolesti při akutní exacerbaci:

V anamnéze: kdysi ho ten zub již bolel.

2. Gangraena pulpae:

otevřená gangréna – bolesti nejsou,

uzavřená gangréna – horko vyvolá bolest, studené nápoje bolest tiší, zub nevitální, poklepová bolest není.

3. Periodontitis

1. Periodontitis acuta:

bolest spontánní, nepřetržitá, bez intervalů pokoje, silná na poklep, dobře lokalizovaná,

purulenta – zub „povystouplý“.

zub nevitální Periodontitis chronica:

klid, nebo neurčitá bolest v apikální krajině, na poklep „divný pocit“,

bolest při akutní exacerbaci, na rtg granulom.

2. Periostitis, subperiostální a submukózní absces:

U periostitidy se infekce dostává pod periost na vestibulární a/nebo palatinální/lingvální plochu dásňového výběžku čelistí.

Objevuje se zduření a tvoří se subperiostální absces. Sliznice nad ním je prosáklá, zarudlá, s fluktuací a kolaterálním edémem kůže v okolních anatomických krajinách. Hromadění zánětlivého exsudátu mezi povrchem kosti a okosticí je provázeno bouřlivými klinickými příznaky, jako jsou bolestivost sliznice na tlak, spontánní bodavé bolesti, zvětšené a bolestivé regionální uzliny, febrilie. Dojde-li k nekróze a perforaci periostu, hnis proniká pod sliznici a vytváří se submukózní absces. Nemocnému se v této fázi vývoje choroby výrazně uleví, bolesti pominou.

3. Dentitio difficilis:

nejčastěji 38, 48,

silné bolesti, až neuralgiformní, vystřelující do úhlu mandibuly a zejména do ucha, retromolárně otok a hnisavá sekrece, omezené otevírání úst, febrilie.

4. Úrazy zubů:

Úrazy zubů jsou vždy provázené bolestí, její intenzita závisí na druhu a stupni poškození tvrdých ale i měkkých tkání.

Patří sem:

zubní kaz

druhy pulpitid

zlomeniny zubů (korunky, kořene, korunky a kořene),

luxační poranění zubů (kontuze, subluxace, luxace, extruze, intruze), avulze zubu.

5. Synalgie

Nervus trigeminus má anastomozy s nervy ušními, očními, pneumogastrickými, cervikálními, s nervus hypoglossus. Dále je zde těsný vztah k sympatiku a parasympatiku. Zubní iritace se mohou zobrazit ve vzdálených oblastech a v různých orgánech a naopak.

synalgie dento-dentální: nejčastější, pacient lokalizuje bolest do jiného zubu, synalgie dento-kutánní: hyperestezie určitých úseků kůže obličeje,

synalgie dento-mukózní, synalgie ušní a oční.

6. Jiné, méně časté příčiny bolesti dentálního původu:

Cysty – bolest vzniká jen tlakem na okolí, nebo při sekundární infekci

Radix relicta – výjimečně, ale mohou být neuritické bolesti – možná příčina sekundární neuralgie n. V..

Retinované zuby – může být palpační citlivost v místě retence.

Bolesti zubů extradentálního původu

Sinusitis maxillaris, sphenoidalis, méně často onemocnění nosu, stavy po punkci dutin – mohou být bolesti ve formě akutní nebo chronické pulpitis.

Sinusitis maxillaris acuta – čelistní dutina bývá v 90 % infikována rinnogenní cestou a jen v 10 % je zánět odontogenního původu. Pacient je malátný, bolí ho hlava, hlenohnisavá až hnisavá sekrece z nosu, objevují se bolesti pod okem, které dosahují maxima zpravidla v odpoledních hodinách a stupňují se při sklonění

hlavy k hrudníku nebo při předklonu. Objektivně zjišťujeme poklepovou citlivost nad dutinou, poklepovou citlivost vitálních zubů v příslušném kvadrantu, difusní otok tváře a prosáknutí měkkých tkání ve vestibulu. V nosní dutině je zduřená sliznice, pod střední konchou vytéká hnisavý sekret.

Oční onemocnění (refrakční vady, iritis, iridocyklitis, glaukom) – pacienti udávají bolesti špičáků a premolárů horní čelisti.

2. Onemocnění vzdálených orgánů

Vzácně mohou být bolesti zubů při TU plic nebo jícnu, infekční

gastroenteritidě, angině pectoris, u meningeálních a mozkových tumorů.

3. Při celkových onemocněních:

diabetes mellitus, při akutní leukemii.

4. v graviditě a při menstruaci– může být zvýšena citlivost dentinu.

Bolesti v orofaciální oblasti mimo bolesti zubů

Gingivitis acuta – ve většině případů vzniká exacerbací chronického zánětu.

Gingiva je velmi bolestivá. Někdy se zánět omezuje jenom na jednu papilu – papillitis acuta – mohou být silné bolesti typu akutní pulpitis nebo akutní periodontitis.

Parodontitis – je většinou relativně bezbolestná. Počátek výraznější bolesti pak signalizuje vznik abscesu. Jenom tak je možné si vysvětlit fakt, že mnoho pacientů přichází k zubnímu lékaři již se značně poškozeným parodontem.

2. Onemocnění sliznic dutiny ústní

Záněty fyzikálního a chemického původu

dekubitální vřed – vzniká tlakem protézy, mohou být silné bolesti, až neuralgiformní;

Záněty bakteriálního původu:

Ulcerosní gingivostomatitida – bolest až neuralgiformní, typický příznak je krvácení z dásní a nekrotický rozpad vrcholků mezizubních papil,

dále zvýšena salivace, foetor ex ore, zvětšené a bolestivé regionální lymfatické uzliny.

Bolestivé ústní koutky – u dětí s nesprávnou výživou a nedostatečnou hygienou, u pacientů, kde se po ztrátě zubů zredukovala vzdálenost mezi horní a dolní čelistí, můžou být i projevem celkového onemocnění (avitaminózy, perniciozní a hypochromní anémie, Sjögrenův syndrom). Zanícené ústní koutky jsou bolestivé a ztěžují otevírání úst.

Záněty virového původu

Herpes zoster – postihuje především mezižeberní nervy a horní větev trojklaného nervu a nejčastější výskyt je u pacientů středního a vyššího věku. Bolest se objevuje 2 dny až 2 týdny před manifestací puchýřků.

I přes využití komplexního přístupu k terapii akutního stadia dochází u 6–10 % postižených ke vzniku postherpetické neuralgie, a to již za měsíc po onemocnění herpes zoster. Pacienti své bolesti popisují charakteristicky be 3 kvalitách:

stálá, kontinuální pálivá nebo tupá bolest;

spontánní, vystřelující až šokující, vracející se;

allodynie ostrá, vyzařující, nepříjemná, vyvolaná mechanicky;

herpes simplex – provází jej bolesti, ale ne tak silné jako při zosteru;

gingivostomatitis herpetica – velice bolestivé onemocnění zejména malých dětí. Z důvodu bolesti děti odmítají příjem potravy a tekutin per os – riziko dehydratace!

Záněty imunopatologického původu;

stomatitis aphtosa – afty se od jiných podobných afekcí liší intenzivní bolestivostí. Průvodním jevem je i zvýšená salivace.

Glossodynie – stomatodynie – bolesti nebo pálivé pocity v dutině ústní, mravenčení, svědění, bývají pachutě a snížená salivace. Příčiny jsou různorodé, pátrat po galvanismu, dále neuropatická dispozice, dna, diabetes mellitus, psychogenní podmínky.

Kolemčelistní záněty

Vznikají nejčastěji z odontogenních příčin.

Bolest zubu na skus, palpační bolest.

Pacient má celkové příznaky alterace organismu, zvýšená tělesná teplota, únava.

Osteomyelitis čelistních kostí

chronická apikální periodontitida

Osteomyelitis acuta:

Místní i celkové příznaky – otoky, abscesy, fistuly, zuby povystouplé.

V této fázi trpí pacient nesnesitelnými bolestmi, i vitální zuby reagují bolestivě na poklep a začínají se viklat.

V horní čelisti může vzniknout empyém čelistní dutiny s hnisavou nosní sekrecí. V dolní čelisti se objevují parestézie až anestezie nn.

alveolares inferiores

Vincentův příznak (hnis v mandibulárním kanálu), nebezpečí spontánní zlomeniny.

Na rtg až za 2–3 týdny zjistíme projasnění, mramorování kosti a pak také tvorbu sekvestrů.

Osteomyelitis chronica:

Nebývá bolestivá, jen při akutní exacerbaci, často se objeví náhodou na rtg.

Kloubní a myofasciální bolesti

1. Dysfunkce TMK (myofasciální algický dysfunkční syndrom):

bolest bývá spontánní, ale hlavně při pohybu DČ, často až neuralgiformního charakteru, omezení pohybu TMK, zejména ráno, zvukové fenomeny, spasmus a bolest žvýkacího svalstva, většinou nalezneme defektní skus, hluboký, převislý skus, artikulační překážky,

výskyt u spasticko – neurotických stavů, při nadměrném psychickém zatížení, při stresu, strachu, rtg – většinou jen omezená hybnost kloubní hlavice.

2. Onemocnění TMK:

Arthritis acuta

Bolest TMK, palpační bolest i v preaurikulární krajině, otok, kontraktura, bolestivé otevírání úst, brada vychyluje ke zdravé straně.

Arthritis chronica

Poruchy kloubní hybnosti, omezený pohyb, TMK bolestivý na tlak, ne tak výrazně jako u akutní arthritis, hlavně po ránu.

Osteoarthrosis

Na rtg degenerativní změny, klinicky zvukové fenomeny, bolest žvýkacích svalů, chybný pohyb v TMK – uchylování brady k nemocné straně.

3. Kontuze TMK, luxace TMK Kontuze TMK:

Bolest v oblasti TMK při pohybu i palpaci, může být i výron v TMK – střed brady posunut ke zdravé straně. Vždy zhotovit rtg – Clementschitschova projekce k vyloučení zlomeniny kloubního výběžku dolní čelisti viz

Posttraumatická ankyloza temporomandibulárního kloubu - kazuistika.

Luxace TMK

Dislokace kondylu přes eminentia articularis anteriorně, akutní bolest v TMK, napětí žvýkacího svalstva, otevřený skus – nemožnost zavření úst, palpací přes zvukovod – prázdná jamka kloubní.

Recidivující a habituální luxace mohou být bez bolesti. Nutná rychlá repozice! (Hippokratův hmat) a fixace.

1. Costenův syndrom:

Neuralgiformní bolesti v oblasti n.V., paranasálních dutin, v uchu a jeho okolí, pocity zalehlého ucha, nystagmus, závratě, bolesti vystřelující do týla a krku, pálení jazyka a v hltanu.

2. bruxismus – možné bolesti žvýkacího svalstva, vede k abrazi zubů.

Poranění

1. Poranění měkkých tkání

Poranění měkkých tkání je vzhledem k bohaté senzitivní inervaci orofaciální oblasti vždy bolestivé.

2. Zlomeniny obličejových kostí a čelistí

Bolest různé intenzity v závislosti na rozsahu a stupni poranění.

Výrazná bolest při pohybu úlomků.

Bolest zjišťujeme také při komplikovaném hojení zlomenin – ostitidy.

3. Postextrakční a pooperační komplikace Alveolitis sicca

Příčinou je rozpad koagula, nebo jeho nevytvoření s následným zánětem stěny zubního lůžka. Druhý až třetí

postextrakční den vzniknou prudké, vystřelující bolesti, které trvají až 3 týdny. Klinicky nalezneme prázdné lůžko bez koagula, bez otoku, uzliny nezvětšeny. Proto během výkonu omezit stres, pozor na podání většího množství

vasokonstrikční přísady v anestetiku, v den výkonu nevyplachovat ústa, během hojení rány nekouřit.

Alveolitis purulenta

2. den po extrakci zánětlivá reakce, zduření, bolest, zvětšené a bolestivé regionální LU, teplota.

Bolest po komplikované extrakci.

Otok měkkých tkání, může být kontraktura, ústup obtíží cca po 3 dnech.

Nádory

Onkologická onemocnění jsou provázena souborem bolestivých symptomů, jejichž výskyt progreduje s postupem onemocnění. Tyto bolesti se stávají chronickými. V některých případech je bolest prvním a jediným příznakem nádorového onemocnění. Velmi často je to ovšem známkou pokročilé nemoci. Epizodální bolesti (průlomové) se objevují u 70 % pacientů, a to i přes analgetickou léčbu. Z epidemiologického hlediska se bolest vyskytuje u více než 1/3 nemocných v časném stadiu a u většiny pacientů v terminálním stadiu onkologického onemocnění. Etiologie bolesti je nejčastěji (60–90 %) způsobena vlastní masou nádoru, méně často jde o bolest v souvislosti s onkologickou terapií (10–25 %). Ve 3–10 % nezjistíme příčinu bolesti. Psychický stav pacienta se významně podílí na vnímání bolesti.

Výskyt bolestí je závislá na typu nádoru a jeho lokalizaci. Nejčastěji se vyskytuje u nádorů kostí, nejméně u lymfomů a leukemií.

Bolesti způsobené vlastním nádorem lze dělit na

nociceptivní somatické (bolesti kostní a periostální, bolesti měkkých tkání);

nociceptivní viscerální, bolesti neurogenní (neuropatické) periferní včetně bolestí charakteru reflexní sympatikové dystrofie;

neurogenní centrální při nádorovém či ischemickém postižení některých mozkových (talamus) nebo míšních struktur.

Mezi organické příčiny těchto bolestí patří

porušení kosti (metastázy, prorůstání do kostí a následné patologické fraktury);

prorůstání do měkkých tkání;

komprese a infiltrace cév a porušení cévní stěny;

mechanické napínání orgánových pouzder a fascií;

spasmy svalů;

komprese, infiltrace a ischemie nervů a jejich pletení;

zvýšený nitrolební tlak růstem nádoru, mozkový edém, váznoucí žilní návrat;

infiltrace nebo ischemizace některých mozkových struktur (talamus);

dráždění mozkových plen.

Bolesti v souvislosti s léčbou a diagnostikou

Vznikají jako následek operačních zákroků (klasické pooperační bolesti, fantomové bolesti, bolesti při postižení nervových struktur, edémy), související s ozařováním (fibrózy, osteoradionekrózy, záněty sliznic a kůže, postiradiační edémy), související s chemoterapií (záněty sliznic, neuropatie, steroidní osteonekrózy, pseudorevmatismus, nekrózy po podání cytostatik, akutní a chronická herpetická bolest), jako následek invazivních zákroků (kostní biopsie, punkce kostní dřeně, bederní punkce s postpunkčními bolestmi hlavy, kanylace žil, drenáž serózních dutin, implantace portů)

Bolesti způsobené celkovým oslabením organizmu nemocného infekce herpes zoster a postherpetické neuralgii;

plísňových infekcích;

dekubity, žilní trombózy;

paraneoplastické syndromy;

zácpa.

Bolesti bez vztahu k nádorovému onemocnění: I onkologický nemocný může mít např. migrény a tenzní bolesti hlavy, myofasciální a osteoartikulární bolesti.

Onemocnění slinných žláz

Parotitis epidemica – bolestivé onemocnění virového původu (Paramyxovirus parototidis), postihuje obě příušní žlázy.

Akutní zánět – zduření žlázy, bolest – hlavně palpační, teplota, zarudnutí vývodu, zkalená slina, event. s hnisem.

Chronický zánět – příznaky mnohem méně výrazné, bolestivost na tlak.

2. Nádory slinných žláz:

Významným anamnestickým údajem je skutečnost, že zhoubné nádory slinných žláz vždy bolí.

3. Slinná kolika

Bolest a zduření při jídle nebo krátce po něm, vývod ucpán sialolitem.

Onemocnění mízních uzlin

Akutní lymfonoditida – otok, bolesti, teplota, absces;

Chronická lymfonoditida – zduření mírné, tuhé, jen citlivé.

Neuralgie

Neuralgie n. trigemini – primární a sekundární Neuralgie n. glossopharyngei – primární a sekundární

Atypické neuralgie obličeje: – Sluderova neuralgie ggl. sphenopalatini, Charlinův syndrom – neuralgie n. nasociliaris, Huntova neuralgie ggl. geniculi n. intermedii, neuralgie n. auriculotemporalis.

Primární neuralgie n. V.

etiologie nejasná;

dospělí pacienti, staršího věku (60 let a víc), u mladých jen velmi vzácně, častěji žen;

bolesti ponejvíce v oblasti 2. větve n. V., ve 3.v ětvi méně často, 1. větev zřídka;

bolest je náhlá, krátce trvající – několik sekund až minut, prudká, vystřelující, charakter bodání, šlehu;

většinou jednostranně (častěji vpravo), oboustranně vzácně;

mezi záchvaty je různě dlouhé interparoxysmální období bez bolesti;

zony spouště (trigger zone) – místa, kde dotykem se vyvolá typický záchvat neuralgie a to i v interparoxysmálním období, jemné podněty – mluvení, polykání, pití, smrkání, kýchání, … vyvolají bolest;

záchvaty bývají doprovázeny motorickými, sekretorickými a vegetativními doprovodnými příznaky;

výstupy n. V. jsou nebolestivé na tlak;

bolesti často vyzařují do určitého zubu, po jeho extrakci trvají déle – pozor na zbytečné extrakce často i zdravých zubů, kterých se pacient dožaduje!!;

terapie: konservativní – medikamentosní, fyzikální, chirurgická.

Sekundární neuralgie n. V.

její příčina je známá, po jejímž odstranění bolesti zpravidla vymizí;

iritace nervu patologickým procesem (např. zánětlivé onemocnění zubu, TU, TMK);

jednotlivé záchvaty bolestí nejsou odděleny bezbolestným intervalem;

chybí zona spouštěcí;

bolesti nejsou provázeny motorickými, sekretorickými nebo vegetativními doprovodnými příznaky;

výstupy n. V., zvláště postižené větve, jsou bolestivé na pohmat;

bolest má vzácně charakter palčivého bodání nebo šlehání;

obvykle bývá postižena více jak jedna větev n. trigeminus.

Primární neuralgie n. IX.

etiologie nejasná, pacienti středního a staršího věku;

jednostranné kruté, palčivé nebo řezavé bolesti, vycházející jakoby z tonsily nebo kořene jazyka;

někdy bolest vystřeluje do ucha, někdy do úhlu mandibuly;

začíná náhle, trvá 20–30 vteřin;

záchvat provokuje nejčastěji polykání, pití horkých nebo studených nápojů a dotyk zony spouště – bývá v oblasti tonsil, patrových oblouků, na zadní stěně hltanu, ale i na ušním boltci, nebo v zevním zvukovodu;

různě dlouhá interparoxysmální období bez bolesti.

Sekundární neuralgie n. IX.

bolesti způsobeny patologickými procesy v naso- a orofaryngu.

Bolestivá onemocnění v oblasti ORL

Onemocnění zevního nosu:

flegmona, furunkl nebo karbunkl (nebezpečí intrakraniálních komlikací!), erysipel a herpes nasi.

Akutní a chronické záněty dutiny nosní a epifaryngu:

subperichondrální nebo subperiostální absces septa nasi, záněty PND, poruchy ventilace PND, angina, paratonsilitida.

Onemocnění ucha:

furunkul a absces zevního zvukovodu, erysipel, herpes zoster oticus, Huntova neuralgie;

autní záněty středního ucha – mohou vyzařovat i do zubů, prudké, tepavé bolesti, stupňují se v noci, při smrkání, polykání;

mastoiditida – spontánní bolesti,vyzařující i do celé ½ hlavy, bolest zesílí při retroaurikulární palpaci;

petrositida – provázena neuralgiformní bolestí v oblasti n.V., parezou n. abducentis a patologickou sekrecí z ucha;

Otalgie mimoušního původu:

aurikulární forma neuralgie n. IX., Costenův syndrom, při osteochondrose páteře, arteriitis temporalis;

Processus styloideus elongatus, poranění.

Psychogenní bolesti obličeje

Při bolestech v obličeji mohou hrát důležitou roli psychické faktory, a to u následujících poruch:

u bludy podmíněných bolestivých pocitů v rámci psychóz;

jako projev psychofyziologických pochodů – např. v oblasti m. masseter, jako doprovodný příznak afektivní zuřivosti;

při chorobné hypochondrii;

při organicky podmíněných poruchách v obličeji, které, např. ze strachu, vedou sekundárně k zesílení bolesti;

při vzácném chorobném obrazu simulace.

Odkazy

Použitá literatura

Přednášky MUDr. Magdaléna Kašparová

Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Bolest_v_orofaciální_oblasti&oldid=440285“