• Nebyly nalezeny žádné výsledky

SPORULACE BACILLUS SUBTILIS

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "SPORULACE BACILLUS SUBTILIS "

Copied!
30
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

SPORULACE BACILLUS SUBTILIS

1.Buňka ⇒ 1 nebo více buněk odlišných DĚLENÍ

EXTERNÍ SIGNÁLY (pokles zdrojů výživy,

hustota populace) INTERNÍ SIGNÁLY (stádium buněčného

cyklu)

SPORULACE Signální transdukce

HLADOVĚNÍ - pokles intracelulární hladiny GTP (inhibice GTP biosynthesy = sporulace i v prostředí bohatém živinami

HUSTOTA - sporulace pouze při vysoké hustotě buněk

feromon-like faktor (peptidy) - akumulace v husté kultuře B.CYKLUS - ?

NESPORULUJÍCÍ MUTANTY ⇒ geny Spo0 (A,B,E,F,H,J,K …)

- Exprimují se při normálním růstu buněkrole v detekci signálů a regulaci přechodu vegetativní růst ⇒ sporulace

- Spo0A = transkripční faktor

(2)

“Terminální buňka”

LYSE

“Zárodečná buňka”

DALŠÍ VÝVOJ

- >500 genů (1/10 genů) = časová a místní regulace genové exprese - 5 sigma (σ) faktorů RNA polymeras + 4 DNA vazebné proteiny - cot geny = kódují polypeptidy komponent obalu spory - synt MB - ssp geny = malé proteiny uvnitř spóry (SASP) - synt PRE-SPORA

některé vazba na genom = resistence k UV - Oddělené kompartmenty

- Kompletní genomy - Rozdílná exprese

(koordinace)

Mateřská buňka (MB)

Forespore

(FS, “pre-spora”)

0 - I

II

III.

V - VI IV VII

SPORULACE BACILLUS

SUBTILIS

IV 6-8 hod Tvorba

axiálního filamenta

Tvorba

septa σ

F

σ

E

σ

G

σ

k

(3)

????

ROZHODOVÁNÍ B.CYKLUS SPORULACE

KOMUNIKACE OBOU KOMPARTMENTU BĚHEM VÝVOJE

JAK ASYMETRICKÉ DĚLENÍ OVLIVNÍ OSUD OBOU KOMPARTMENTU = MB x FS

ASYMETRICKÉ BUNĚČNÉ DĚLENÍ

ŘÍZENÍ GENOVÉ EXPRESE V ZÁVISLOSTI NA MORFOGENESI = “TIMING”

Richard Losick (Harvard University)

REGULACE úroveň transkripce

úroveň post-translační

(4)

2 KOMPONENTOVÝ REGULAČNÍ SYSTÉM

signální transdukceregulace genové exprese a chování buněk jako odpověď na změny externích podmínek

A) SENSOR

membránový

N C

Přenos signálu Registrace

signálu

vnitrobuněčný

N C

Často transkripční faktor Konservativní doména na C-konci

200 - 250 AK

B) REGULÁTOR

N C Detekce

signálu

Funkce

Konservativní doména na N-konci 120 AK

Přenos fosfátu

Často histidine protein kinasa - autofosforylace na His

PŔÍKLADY:

- Sporulace - Chemotaxe

- Exprese porinů etc.

SPORULACE X DALŚÍ SYSTÉMY Kaskáda fosforylací

mezi PK a transkripčním faktorem

Regulátor - přímá fosforylace protein kinasou

(5)

SPORULACE BACILLUS SUBTILIS

kinA mutanta - redukce sporulace na 10 %

⇒ další protein kinasa - KinB kinA,kinB mutanta - nesporuluje

⇒ možná substituce protein kinas

A) SENSOR = KinA B) REGULATOR = Spo0A

KinA + ATP ⇔ KinA~ P + ADP KinA~ P + Spo0F ⇔ KinA + Spo0F~ P Spo0F~ P + Spo0B ⇔ Spo0F + Spo0B~ P Spo0B~ P + Spo0A ⇔ Spo0B + Spo0A~ P

Geny Spo0F, Spo0B, Spo0A - Není amplifikace signálu - V každém kroku lze ovlivnit

- Exprimují se při normálním růstu buněk KinA = ? Integrace signálu množství živin a

signálu buněčného cyklu

= 3 PAS domény - ? Sensing energie buňky a redox stavu

- inhibice jako odpověď na DNA poškození nebo blok DNA replikace

SIGNÁL

TRANSKRIPČNÍ FAKTOR V nesporulujících buňkách, basální hladina exprese

Fosforylace ⇒ transkripce > 500 genů

(6)

KinA~ P

KinB~ P

Spo0F

Spo0F~ P

Spo0B

Spo0B~ P

Spo0A

Spo0A~ P KinA

KinB

Signály

Spo0E

Spo0E = Inhibitor iniciace sporulace (specifická fosfatasa, defosforylace Spo0A~ P) - mutace ⇒ zvýšená sporulace

- overexprese ⇒ inhibice sporulace

- některé nonsense mutace ⇒ inhibice sporulace ⇒ C-konec - detekce signálu N-konec - inhibice ⇒ krátké fragmenty mohou inhibovat

Rap1 = fosfatasa ⇒ defosforylace Spo0F~ P

Cell density signály (sekretované peptidy – processing – import jako pentapeptidy zpět do buněk ⇒ inhibice fosfatas)

Rap1

HLADOVĚNÍ

? Pokles GTP ⇒ ? Aktivace protein kinasy nebo vliv na Obg

⇒ GTP váže CodY protein (represor sporulace), snížení GTP vede k ztrátě represorové aktivity

Obg gen = GTP-binding protein (esenciální, GTP vazebná doména homologní s RAS)

⇒ ? Detekce hladiny GTP nebo signálů buněčného cyklu

⇒ regulace aktivity Spo0B

Obg

Signály - ? GTP + další kinásy KinC,D,E

(7)

branched chain fatty acid

branched chain keto acid

xanthosine monophosphate inosine

monophosphate

Limitace aminokyselin

Vazba nenabitých tRNA na ribosom

ribosome-bound enzyme aktivace

GTP-binding protein, represor Bacillus subtilis dipeptide (dppABCDE) operonu Snížení množství GTP

Sporulace IMP dehydrogenase

Represor CodY = má 2 ko-represory (GTP, Ile),

= snížení každého z nich – částečná dereprese

stimulace CodY vazby na DNA - Tvoří 90 %

membránových mastných kyselin

(8)

KinA~ P

KinB~ P

Spo0F

Spo0F~ P

Spo0B

Spo0B~ P

Spo0A

Spo0A~ P KinA

KinB Signály

Signály

Spo0K operon = transportní systém = receptor CSF signálního polypeptidu - podobný permease polypeptidů u Salmonella),

- substrate binding protein (povrch buňky) - 2 membránové proteiny (přenos substrátu) - 2 ATPasy (ATP hydrolysa, energie)

- nadprodukce KinA ⇒ částečná substituce Spo0K systému ⇒ ? Aktivace protein kinasy po detekci nebo transportu oligopeptidu

Spo0K Oligopeptid

signál

Signály

Spo0E

Obg

Signály - ? GTP

AKTIVACE/REPRESE TRANSKRIPCE

Spo0A transkripční faktor

- Spo0A~ P akumulace ⇒ aktivace alespoň 500 genů ⇒ přepnutí ze symetrického na polární dělení (SpoIIE, SpoIIA, SpoIIG)

- nutné udržení určité hladiny i po iniciaci sporulace - autoaktivace exprese

+ další kinásy KinC,D,E

Cell density signály (sekretované peptidy – processing – import jako pentapeptidy zpět do buněk ⇒ inhibice fosfatas)

Rap1

(9)

sigH

– σ

Hfaktor

Spo0A~ P – nepřímý regulátor sigH (represe represoru AbrB)

- Řídí transkripci spoIIAA-spoIIAB-sigF operonu – kóduje

σ

F (časný faktor pre-spóry)

Funguje ve vegetativních buňkách

(10)

0 - I SYMETRICKÉ DĚLENÍ POLÁRNÍ DĚLENÍ

- vegetativní buňky - FtsZ (tvorba septa v

místě FtsZ assembly) - Min systém

- sporulace

nukleoidy spojené axiálním filamentem (stadium I)

FtsZ ring - změna posice z centra do oblasti obou pólů - pod kontrolou Spo0A~P (? jaké geny)

septum v jednom z polárních “rings” FtsZ - kontrola sporulačním

σ

Hfaktorem (mutanty mají asymetrický FtsZ “ring”, ale netvoří septum)

oba póly jsou místem, kde může septum vzniknout - mutanty v

σ

Efaktorupre-sporové kompartmenty na obou pólech

nukleoid - translokace do pre-spory (přes septum) SpoIIIE = podobný proteinu pro přenos konjugativních

plasmidů Streptomycet

spoIIIE mutanty - 30 % nukleoidu z oblasti ori -

“chyceno” v prespoře (? CEN-like oblast) Spo0J = ? Vazba ori k pólu (spo0J / spoIIIE mutanta

není “chycena”

Chromosome SpoIIIE

oriC DivIVA PLR

Spo0J

(11)

Vegetativní buňky - FtsZ v centru

Iniciace sporulaceFtsZ zmizí z centra a objeví se v krajových posicíchvyžaduje Spo0A~P

FtsZ tvoří spiralovitou strukturu - posun k pólum, stejná struktura FtsA-GFP a EzrA- GFP (proteiny vážící FtsZ)

centrální ring polární ring

FtsZ -GFP

“Reverse”sporulace přidáním živinopět spirály - posun směrem k centru

Tvorba spirály závislá na FtsA a na

σ

H

FtsZ chromatin

DivIVA RacA

Soj

SpoIIIE SpoIIIE

Relokalizace z pólu na pól

exprese

FtsZ - degradace

(12)

Stádium II ⇒ asymetrické kompartmenty

Mateřská buňka (MB)

Forespore

(FS, “pre-spora”)

σ

F

TRANSKRIPČNÍ FAKTOR σ

F

PRE-SPORA

⇒ σ

F - kontrolované geny se začnou exprimovat hned jak se vytvoří polární septum

σ

F

:

- přítomen před sporulací (imunofluorescence)

- po septaci v obou kompartmentech (i v mateřské buňce - imunofluorescence) ⇒ jeho produkce začíná PŘED septací

- v některých mutantách je aktivní před septací a v mutantě s 2 pólovými kompartmenty je aktivní v obou Regulace AKTIVITY

σ

F

Proteiny: SpoIIE SpoIIAB SpoIIAA

Syntetisovány před septací

SpoIIAB: anti-

σ

- faktor - vazba

σ

F inhibice transkripce řízené

σ

F

PK - fosforylace Ser

SpoIIAA: anti- anti-

σ

- faktorvazba na

σ

F- SpoIIAB komplexuvolnění

σ

F

- fosforylace prostřednictvím SpoIIABruší schopnost SpoIIAA vázat SpoIIAB

SpoIIAB: vazebné místo pro adenosinové nukleotidyovlivnění relativní afinity SpoIIAB pro alternativní vazebné partnery (

σ

F, SpoIIAA)

ATPstimulace tvorby komplexu SpoIIAB -

σ

F

ADPstimulace tvorby komplexu SpoIIAB - SpoIIAA

SpoIIE: specifická Ser fosfatasa, defosforyluje (aktivuje) SpoIIAA

(13)

SpoIIAA

SpoIIAA ~ P

SpoIIE SpoIIAB

SpoIIAB -

σ

F

σ

F

SpoIIAB - SpoIIAA

σ

F

fosforylace defosforylace

“inaktivní”

“aktivní”

(ATP)

(ADP)

“inaktivní” “inaktivní”

“aktivní”

“aktivní”

? Důležitým regulačním faktorem je pokles hladiny ATP : ADP v malém kompartmentu prespory

Preferenční vazba SpoIIAB - SpoIIAA (ADP)

SpoIIE: integrální membránový protein, C-doména má fosfatasovou aktivitu Lokalisace:

před septací - v obou místech potenciálního polárního dělení (závislá na FtsZ)

po tvorbě polárního septa - zmizí z druhého pólu, zůstává v septu

aktivace

σ

F - zmizí i ze septa

v době septace - v místě mezi oběma kompartmenty

Prespóra = 5 - 7 x menší než mateřská buňkakoncentrace nefosforylovaného SpoIIAA vyšší v PRESPOŘE

SpoIIAA - uvolní

σ

F z komplexu SpoIIAB -

σ

F

Nadprodukce SpoIIEzvýšená defosforylace SpoIIAA ~ P ⇒ předčasná aktivace

σ

F

+ Další role SpoIIE - mutanty - aberantní septum, tenčí vrstva peptidoglykanu - zpoždění septace

(14)

- Jak je určena subcelulární lokalisace SpoIIE

- Role ADP:ATP etc...

??

σ F

IIAB-IIAA IIAB - σ

F

IIAA ~ P

ATP

: ADP ATP :

ADP

?

MATEŘSKÁ BUŇKA PRESPORA

IIE

TRANSKRIPČNÍ FAKTOR σ

E

MATEŘSKÁ BUŇKA

aktivace genů kontrolovaných

σ

E - krátce po aktivaci

σ

F v prespoře

syntetisován jako prekursor pro-

σ

E (SpoIIGB) - aktivován proteolytickým štěpením N-koncových 27 AK

synthesa pro-

σ

E - před asymetrickým dělením,

Operon SpoIIG - indukován Spo0A~ P

SpoIIGA protein - membránově vázaný - processing pro-

σ

E, je přítomen před septací

Regulace “processingu” časová (po septaci) i místní (mateřská buňka) Úprava pro-

σ

E

⇒ σ

E vyžaduje ještě další gen(y) pod kontrolou

σ

F

SpoIIR identifikovánčasová regulace závislá na

σ

F(na prespóře) a na RsfA aktivatoru (pod kontrolou

σ

F)

(15)

SpoIIR

nese potenciální signální sekvenci - při expresi ve vegetativních exponenciálně rostou- cích buňkách - produkce do média

SpoIIR sekrece z prespory? kontakt s extra - cytoplasmatickou doménou SpoIIGA (nebo jiného proteinu)

SpoIIGA = receptor / proteasa (aspartátová)

SpoIIR = sekretovaný signální protein interagující s receptorovou doménou SpoIIGA -

aktivace proteasové domény

spoIIR spoIIR SpoIIGA

pro-

σ

E

σ

E

? další mechanismy (? Blok aktivity

σ

E v prespoře) - zjištění, že

σ

E zmizí z prespory - ? fce SpoIIIE

Hlavní funkce SpoIIR:

koordinace vývoje mateřské buňky a prespory

??

Jak se zabrání, aby SpoIIR neaktivoval SpoIIGA molekuly v membráně prespory

(16)

Kooperace mateřské buňky a presporyMORFOLOGICKÉ ZMĚNY:

Konverse post-septačního sporangia

Vznik struktury “buňka v buňce” = STÁDIUM III

Degradace peptidoglykanu septa (od centra)

“vychlípení” kompartmentu přespory do mateřské buňky (vyšší osmolarita prespory)

“migrace” cytoplasmatické membrány mateřské buňkyfuse ⇒ uzavření PRESPORY - dvojitá membrána

kontrola

σ

F (prespora) a

σ

E (mateřská buňka) ⇒ aktivace řady genů

σ

E

σ

F

“ENGULFMENT” (POHLCENÍ) = “Fagocytosa-like proces

III. σ

G

(17)

KONTROLA MATEŘSKOU BUŇKOU

na úrovni transkripce

na úrovni aktivace (i když je SpoIIIG pod kontrolou jiného promotoru, není

σ

Gdostatečně

aktivní bez

σ

E aktivity ) – závisí na 8 proteinech produkovaných ze SpoIIIA operonu pod kontrolou

σ

E v mateřské buňce, spoIIIAH kóduje protein podobný komponentám

sekrečního systému.

SpoIIIAH interaguje s SpoIIQ prespory – pravděpodobně tvoří kanál mezi prespórou a mateřskou buňkou

? Co transportuje (?regulační protein/y, malé metabolity, živiny, důležitý i v pozdějších stádiích)

KOORDINACE ČASOVÉHO VÝVOJE

GENOVÉ EXPRESE V PRESPOŘE + KONTROLA MATEŘSKOU BUŇKOU

σ

G aktivuje řadu genů pre-spory (včetne ssp)

autoaktivace vlastní expresezvýšení hladiny - Po ukončení “engulfment”stádium III

-

σ

F (prespora)aktivace transkripce SpoIIIG (sigG) v prespoře

závislá na přítomnosti

σ

E v mateřské buňce

mateřská buňka generuje signál nutný pro expresi SpoIIIG

σ

G

(18)

REGULACE GENOVÉ EXPRESE V MATEŘSKÉ BUŇCE - KASKÁDA

σ

E (mateřská buňka) ⇒ 1. set genůregulační gen SpoIIID (DNA-vazebný protein)

SpoIIID spolu se

σ

E -polymerasouzapnutí 2. setu genů = geny nutné pro

σ

K (mateřská

buňka) ⇒

σ

K -polymerasa

σ

K -polymerasazapnutí 3. setu genů - GerE (DNA-vazebný protein) GerE = represor časněji zapnutých genů (včetně

σ

K)

GerE spolu se

σ

K -polymerasouzapnutí 4. (posledního) setu genů

MATEŘSKÁ BUŇKA: 2 sigma faktory (

σ

E,

σ

K) + 2 DNA-vazebné proteiny (SpoIIID, GerE)

MATEŘSKÁ BUŇKA

(19)

SpoIVB SpoIVB pro-

σ

K

σ

K

SpoIVFB

SpoIVBaktivace membránově vázané metaloproteasy

SpoIVFB, aktivita modulovaná

dvěma membránovými proteiny mateřské buňky SpoIVFA a BofA

SYNCHRONISACE VÝVOJE OBOU KOMPARTMENTU

exprese

σ

K bez pro-sekvencepředčasná aktivace

σ

K defekty ve sporulaci, aberantní spory

σ

K Kontrola pozdní genové exprese v mateřské buňce

Syntetisován jako pro-

σ

K (aktivace odstraněním N-koncových 20ti AK)

Aktivace (processing) blokován mutací v SpoIIIG (

σ

G)

ZPĚTNÁ SIGNALISACE Z PRESPORY DO MATEŘSKÉ BUŇKY

III.

σ

G

IV

σ

K

Aktivace vyžaduje účinek produktu(ů) genu(ů) aktivovaných

σ

G v prespoře

Role produktu genu SpoIVBlokalisace na membráně prespory

(20)

σ

K Několik hladin regulace VEGETATIVNÍ BUŇKA

MATEŘSKÁ BUŇKA PRESPORA SpoIVCA

48kbp

SpoIVCA SigK

pro-

σ

K SpoIVCA

“Skin” element (48 kbp) ⇒ obsahuje gen SpoIVCA

je aktivován SpoIIID -

σ

E

kóduje místně specifickou rekombinasu - vyštěpí “skin” element (specifická

sekvence 5 bp)

spojení SigK genu (pro-

σ

K) POUZE V MATEŘSKÉ BUŇCE

“Skin” element

homologie s genomem bakteriofága PBSX ⇒ asi kryptický profág

využit buňkou

X Umělé odstranění “skin” elementu nepoškozuje sporulacidalší hladiny regulace

Další hladiny regulace

σ

K :

regulace exprese SigK = kombinovaná akce SpoIIID -

σ

E

aktivace odštěpením pro-sekvence

positivní “feedback” = autoaktivace exprese

Exprese cot genů (obaly spóry)

(21)

MATEŘSKÁ BUŇKA PRESPORA

Septum/

obal prespory

σ

A

σ

H

Spo0A~ P

POLÁRNÍ DĚLENÍ

SpoIIE σ

F

σ

G

pro

-

σ

E

σ

K

σ

E

pro

-

σ

K

SpoIIGA-SpoIIR proteolýza

SpoIIIA kanál

SpoIVFB-SpoIVB proteolýza

cot ssp

?

FM4-64 - membrána

FM4-64 - membrána

FM4-64 - membrána

FM4-64 - membrána

gerE-GFP (σG) spoIIQ-GFP (σF)

spoIID-GFP (σE)

sspA-GFP (σK)

Membrána prespóry není dostupná pro lipofilní FM4-64 (engulfment)

(22)
(23)

LABORATORNÍ KMENY, INDIVIDUÁLNÍ BUŇKY

“DIVOKÉ KMENY” ISOLOVANÉ Z PŘÍRODY

X

Branda et al., (2001), Fruiting body formation by Bacillus subtilis, PNAS 98: 11621–11626

Laboratorní kmen “Divoký” kmen “Divoký” kmen = u okraje kolonie

100 μm

10 μm 10 μm

“Divoký” kmen = SEM

(24)

Fuse:

- lacZ genu + sspE (exprese v pozdějších fázích sporulace, prespora) - lacZ genu + spoIID

Podobně u dalších mikroorganismů - Streptomyces, Myxobacteria etc...

“Vzdušné” (aerial) struktury na koloniíchlokalisace expreselokalisace sporulace

MÍSTNÍ LOKALISACE DIFERENCIACE UVNITŔ MNOHOBUNĚČNÉ STRUKTURY

50 μm

(25)

REGULACE LOKALISACE SPORULACE ? Analysa mutant”

- v genech Spo0A, Spo0H (

σ

H) = regulátory iniciace sporulace - v genu SigF (

σ

F)= časný regulátor vývoje prespory

- v genech YveQ and YveR = transkripce pod kontrolou Spo0A a

σ

H, pravděpodobně kódují enzymy syntetisující EPS (exopolysacharide, často součástí mnohobuněčných agregátů, biofilmů)

- mutanta sfp = nemá phosphopantetheinyltransferasu, která je důležitá pro produkci surfactinu (surfactants důležité pro tvorbu vzdušných struktur - snížení povrchové

“smáčivosti”)

Spo0A, Spo0H (

σ

H) ⇒ ROLE PŘI TVORBĚ VZDUŠNÝCH STRUKTUR, KTERÉ SE STANOU MÍSTEM SPORULACE MNOHOBUNĚČNÝCH POPULACÍ B.SUBTILIS, ASOCIOVANÝCH S PEVNÝM POVRCHEM

0.5 μm

(26)

Změny ve vnitrobuněčné koncentraci Spo0A-P regulují odlišnou genovou expresi v různých buňkách

Vysoká hladina Spo0A-P Nižší hladina

Spo0A-P

Transkripční represor, konstitutivní

Studium diferenciace

(27)

Diferenciace v kolonii/biofilmu

Okraj kolonie

(28)

E.coli P. aeruginosa B. subtilis

DOMESTIKACE = Obecná vlastnost mikroorganismů

?

B. subtilis

Aguilar et al., Curr Opin Microbiol. 10: 638–643, 2007

Veening et. al, .J Bacteriol.188, 3099–3109, 2006

(29)

Kanibalismus Bacillus subtilis

Stress – indukce záchranného programu, např. sporulace - spóry přežijí Spo0A – aktivován pouze v cca ½ buněk populace při hladovění (závisí na podmínkách)

– směsná populace buněk (Spo0A-ON) a buněk (Spo0A-OFF) – základem pro „kanibalismus“

Ochrana Spo0A-ON buněk před zabitím – skfA-H nese geny pro proteiny exportující peptidový killing faktor. SdpC proteinový toxin – stimuluje sousední operon SdpRI – SdpI imunitní protein pouze v Spo0A-ON buňkách

Spo0A-ON buňky: zapnutí transkripce operonů skfA-H a sdpABC – produkce a export peptidového faktoru Skf podobného antibiotiku (cyklický 26 AK peptid) + proteinového toxinu SdpC – zabijí

Spo0A-OFF buňky

Spo0A-ON

Spo0A-OFF

Živiny ze zabitých buněk zpomalí

sporulaci, resp. průchod Spo0-ON buněk

stádiem, kdy je nastartován

irreversibilní program - Oddálí se „rozhodnutí“

42 AA peptid Skf

Sporulation killing factor

Sdp

Sporulation delay protein

(30)

Kanibalismus Bacillus subtilis v kolonii/biofilmu

- Spo0A-ON buňky, které kanibalizují (produkuji toxiny a jsou resistentní), zároveň produkují ECM - Živiny z lysovaných buněk podporují tvorbu ECM, zároveň oddalují sporulaci dokud se

nevytvoří struktura ve které spóry vznikají, spóry jsou pak lépe chráněny - Analogie programované buněčné smrti

- Koordinace kanibalismu a produkce ECM specifickou buněčnou subpopulací je zprostředkovaná surfactinem který funguje jako quorum sensing molekula.

Odkazy

Související dokumenty

ECM houby jsou heterotrofní a jsou obvykle považovány za zcela závislé na dodávkách C od svých hostitelských rostlin (Baldrian 2009), nicméně pro svůj růst,

ECM mohou nabídnout mnohem více než podporu spisové služby (kterou lze vykonávat i „papírov “). Možnosti moderních aplikací ECM jsou také v této diplomové práci

Ověřit, jaký efekt bude mít snížená aktivita Airbnb na trh nemovitostí v Praze a zároveň prozkoumat validitu studií, které podporují pozitivní vztah aktivity

Alternaria alternata CCM 128, Aspergillus flavus CCM 171, Bacillus cereus DFST, Bacillus subtilis CCM 2216, Cladosporium herbarum CCM 159, Escherichia coli CCM 3988,

Jako zajímavé se však jeví rozdílná adaptace organismu mezi testovanými subjekty a to především ve změně množství svalové hmoty, hodnot koeficientu ECM / BCM a

Tyto enzymy nejčastěji regulují tvorbu Z prstence ovlivněním funkce proteinu FtsZ nebo jeho pomocných proteinů a byly nalezeny v grampozitivních (Bacillus

Podrobné studie byly provedeny u zástupců gram pozitivních (Bacillus subtilis) a gram negativních (Escherichia coli, Vibrio cholerae) bakterií, u kterých bylo také

Slabá tvorba biofilmu byla taktéž potvrzena u bakterií Bacillus tequilensis (R23), Bacillus subtilis (R25), Bacillus pumilus (R34) a Stenotrophomonas maltophilina (GK CIP