Historie tělesné výchovy a sportu ve Volyni

(1)

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta

Katedra tělesné výchovy a sportu

Bakalářská práce

Historie tělesné výchovy a sportu ve Volyni

Vypracoval: Jan Říha

Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Jan Štumbauer CSc.

České Budějovice, 2017

(2)

University of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Education

Department of Sports Studies

Graduation theses

History of physical education and sport in Volyne

Author: Jan Říha

Supervisor: Doc. PaedDr. Jan Štumbauer CSc.

České Budějovice, 2017

(3)

Bibliografická identifikace

Název kvalifikační práce: Historie tělesné výchovy a sportu ve Volyni Jméno a příjmení autora: Jan Říha

Studijní obor: BTV

Pracoviště: Katedra tělesné výchovy a sportu PF JU

Vedoucí kvalifikační práce: Doc. PaedDr. Jan Štumbauer CSc.

Rok obhajoby kvalifikační práce: 2017

Abstrakt: Práce se zabývá dějinami tělesné výchovy a sportu ve Volyni od roku založení místního sokola po současnost. Práce je rozdělena na 4 hlavní části.

V první části se práce zabývá historickým vývojem Volyně. Druhá část vyobrazuje činnost sportovních oddílů a činnost Sokola mezi roky 1869 a 1945. Založení klubů a jejich činnost mezi roky 1945 a 1989 popisuje část třetí. V poslední části práce navazuje na předchozí a popisuje období od roku 1989 po současnost.

Klíčová slova: Sokol Volyně, Tělesná výchova, Historie, Sport. Oddíl

(4)

Bibliographical identification

Title of the graduation thesis: History of physical education and sport in Volyne Author’s first name and surname: Jan Riha

Field of study: BTV

Department: Department of Sports studies Supervisor: Doc. PaedDr. Jan Štumbauer Csc.

The year of presentation: 2017

Abstract: This topic is interesting in physical education and sport in Volyne from foundation of Sokol Volyne to present. Thesis is divided into four chapters.

In a first chapter dedicated historical context of Volyne. In second one interests of sports club of Volyne and Sokol between 1869 and 1945. In third chapter describes creating of clubs and their working between 1945 and 1989. The last one chapter follows the third chapter and describes sports working from 1989 to present.

Keywords: Sokol Volyne, Physical education, history, sport, sport club

(5)

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji kvalifikační práci jsem vypracoval/a samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své kvalifikační práce, a to v nezkrácené podobě – v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

Datum.

Podpis studenta

(6)

Poděkování

Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce, panu Doc. PaedDr. Janu Štumbauerovi CSc. za vzácné rady při vytváření této bakalářské práce. Dále děkuji panu Hodonickému, Hodánkovi a Rabovi za poskytnutí materiálů z archivu SK Slavoj Volyně. Dále paní Holoubkové za přístup do archivu tělocvičné jednoty Sokol Volyně.

Jan Říha

(7)

OBSAH

1 Úvod ... 8

2 Teoreticko – metodologická část ... 9

2.1 Cíl práce ... 9

2.2 Úkoly práce... 9

2.3 Předmět práce ... 9

2.4 Metody práce ... 10

2.5 Rozbor pramenů a literatury ... 10

3 Stručný nástin reálií a historie města Volyně ... 12

4 Historie tělesné výchovy a sportu ve Volyni v letech 1869 – 1945 ... 14

4.1 Historie tělocvičné jednoty Sokol ve Volyni v období 1869 – 1945 ... 14

4.2 Historie sportovních oddílu ve Volyni v období 1909 – 1945 ... 25

4.2.1 Fotbal ... 25

4.2.2 Tenis ... 35

5 Historie tělesné výchovy a sportu ve Volyni v období 1945 – 1989 ... 38

5.1 Historie tělocvičné jednoty Sokol Volyně v období 1945 – 1989 ... 38

5.2 Historie sportovních oddílu ve Volyni v období 1945 – 1989 ... 41

5.2.1 Fotbal ... 41

5.2.2 Tenis ... 50

5.2.3 Stolní tenis ... 52

5.2.4 Volejbal ... 53

5.2.5 Lední hokej ... 55

5.2.6 Basketbal ... 56

5.2.7 Plavání ... 56

6 Historie tělesné výchovy a sportu ve Volyni v období 1989 – 2016 ... 59

6.1 Historie tělocvičné jednoty Sokol Volyně v období 1989 – 2016 ... 59

6.2 Historie sportovních oddílů ve Volyni v letech 1989 – 2016 ... 61

6.2.1 Fotbal ... 61

6.2.2 Volejbal ... 65

6.2.3 Stolní tenis ... 67

6.2.4 Tenis ... 68

6.2.5 Lední hokej ... 69

6.2.6 Nohejbal ... 69

6.2.7 Kuželky ... 69

7 Závěr ... 70

Seznam zkratek ... 71

Referenční seznam pramenů a literatury ... 72

(8)

8

1 Úvod

Tato bakalářská práce pojednává o historii tělesné výchovy a sportu ve městě Volyně. Začíná založením první tělovýchovné organizace ve městě, kterou byla tělocvičná jednota Sokol Volyně a končí současností. Mezi nejpopulárnější a nejvíce rozšířené sporty ve Volyni patří fotbal a tenis.

Téma Dějiny tělesné výchovy a sportu ve Volyni jsem si vybral, protože mám rád sport a historii, sportuji a k Volyni mám vztah přes příbuzenstvo své rodiny.

Tato práce je rozdělena do čtyř částí. První část obsahuje stručný nástin historie města Volyně, která sahá až do 7. století našeho letopočtu.

Druhá část už obsahuje historii tělesné výchovy a sportu ve Volyni, a to od roku 1869, kdy byla založena tělocvičná jednota Sokol Volyně, později přeměněná na hasičskou a roku 1890 obnovená zpět na jednotu tělocvičnou. Toto období končí koncem druhé světové války, po které se systém sportu ve Volyni měnil. Nejen Sokol Volyně byl v té době aktivní. V tomto období se hrály sporty jako fotbal a tenis, které spadaly pod Sportovní klub Volyně.

Ve třetí části je obsaženo období od roku 1945 – 1989. Toto období je spojeno s komunistickým režimem, který sport ve Volyni ovlivňoval. V první polovině tohoto období fungoval ještě Sokol Volyně podle starých pořádků, ale poté došlo ke sloučení Sokola a Sportovního klubu Volyně pod jednu organizaci, která se později jmenovala tělocvičná jednota Slavoj Volyně. Začaly se hrát hlavně kolektivní sporty a sokolská všestranná aktivita zanikla. Nejhranějším sportem byl v tomto období fotbal, volejbal, stolní tenis a později i tenis. Hrály se i sporty jako lední hokej nebo basketbal, ale jen krátce, kvůli špatnému zázemí.

Ve čtvrté části, která začíná obdobím po sametové revoluci roku 1990 a končí dobou současnou, to je rok 2017, dochází k obnově činnosti Sokola Volyně.

Pod hlavičkou Sokola se hraje stolní tenis a volejbal, došlo k obnovení činnosti všestrannosti a začala se cvičit dětská gymnastika. Fotbalový oddíl od začátku tohoto období působí samostatně jako SK Slavoj Volyně a fotbal je i nadále nejoblíbenější sportem ve Volyni. Tenis byl na začátku tohoto období také samostatným oddílem, ale později jeho závodní činnost skončila a dodnes se hraje jen rekreačně.

(9)

9

2 Teoreticko – metodologická část 2.1 Cíl práce

Cílem práce bylo zpracovat historii tělesné výchovy a sportu ve Volyni od jejich počátků až po současnost. Základem získávání informací byla obsahová analýza publikací, archivních pramenů, periodik, kronik, internetu a rozhovory s pamětníky o jednotlivých sportovních oddílech.

2.2 Úkoly práce

 Zpracovat archivní fondy Státního okresního archivu ve Strakonicích

 Zpracovat archivní fondy sportovních oddílů ve Volyni

 Zpracovat archivní fondy Sokola Volyně

 Zpracovat periodika, internetové zdroje a rozhovory s pamětníky sportovních oddílů, klubů

 Na základě získaných údajů chronologicky zpracovat historii tělesné výchovy a sportu ve městě Volyně

 Získat dostupné fotografie k tématu historie tělesné výchovy a sportu ve Volyni v maximální možné míře a zapracovat do textu

2.3 Předmět práce

Z časového hlediska je předmět práce vymezen roky 1869 (založení první tělovýchovné organizace ve Volyni, tělocvičné jednoty Sokol Volyně) a 2017, tedy současností.

Z obsahového hlediska je předmět práce zaměřen na dějiny tělesné výchovy, sportu a turistiky ve Volyni, především na soutěžní úrovni. Práce se v tomto ohledu zabývá vznikem, vlastní činností jednotlivých organizací, řízením sportovních a závodních činností a nejlepšími výsledky sportovců. Do předmětu této práce není zařazena školní tělesná výchova.

Z územního hlediska je předmět práce vymezen současným katastrem města Volyně.

(10)

10

2.4 Metody práce

V této bakalářské práci byly použity metody historické, které pomáhají vyhledávat a porovnávat informace, fakta nebo výpovědi pamětníků. Z historických metod byla v práci použita metoda progresivní, která se používá v časových následnostech. Dále metoda přímá, která se používá při popisu minulosti na základě studia pramenů.

V této práci byla použita citační norma APA. Celá práce je psaná podle pravidel českého pravopisu na úrovni vět, slovních spojení i časových údajů. V celé práci je použita citace pod čarou.

2.5 Rozbor pramenů a literatury

Většina informací pro bakalářskou práci byla získána pomocí analýzy všech získaných pramenů.

První informace byly získány ze Státního okresního archivu ve Strakonicích, kde je uloženo několik knih zápisů TJ Sokol Volyně z období přelomu 19. a 20. století.

Nejdůležitější zdroje k práci poskytl archiv Sokola Volyně, a to přímo Knihy zápisů od roku 1937 do roku 1965. Dále také městské muzeum Volyně. Informace ohledně Sokola od roku 1989 jsou čerpány z Almanachu tělocvičné jednoty Sokol Volyně. Cenné informace poskytl pan Hodonický, který zapůjčil celou kroniku Sportovního klubu Slavoj Volyně, která se týkala hlavně fotbalu. Důležité materiály byly získány od pana Neumitky, který vlastní různé dokumenty, jako jsou zápisy z valných hromad a smlouvy Sportovního klubu Volyně týkající se historie tenisu ve Volyni. Poslední část psaných informací pochází z webových stran města Volyně a z webových stran tělocvičné jednoty Sokola Volyně.

Dalšími zdroji v čerpání informací byla hlavně svědectví hráčů, trenérů, kteří dané sporty ve Volyni provozovali, nebo lidí, kteří se o sport ve Volyni zajímají. Informace získané prostřednictvím rozhovorů tvoří velkou část všech získaných informací.

Informace o začátcích volejbalu ve Volyni poskytl informace pan Drha a pan Holoubek.

Další, kdo poskytl své paměti, byl pan Neumitka, a to o historii tenisu ve Volyni.

Ohledně stolního tenisu poskytl informace Pan Diviš. Cenná svědectví také poskytl pan Hodánek a pan Raba, a to ohledně fotbalu, kuželek a ledního hokeje.

Někdy tato svědectví byla důležitá, protože nebyla zpracována v písemné podobě.

(11)

11

V práci jsou použity dobové i novější fotografie, které byly získány od pamětníků, nebo z dostupných pramenů. Velmi pěkné fotografie poskytl pan Drha z volejbalových utkání. Většina fotbalových fotografií, které jsou v práci použity, pochází z publikace Volyně 1969.

Tabulky, které jsou v práci použity, pocházejí z kroniky Sportovního klubu Volyně a týkají se fotbalu.

(12)

12

3 Stručný nástin reálií a historie města Volyně

Město Volyně má rozlohu 2 058 hektaru, leží v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji, v nadmořské výšce 461 m. n. m. Žije zde okolo 3 000 lidí.¹

Někteří z prvních obyvatelů Volyně, „Volyňané“ pocházeli z Ruska a zakládali na tomto území první osady už v 7. století. První zmínky o Volyni pochází ze 13. století.

Městem se stala Volyně roku 1299. Ve 14. století se ve městě už vařilo pivo a byl zde soud a lázně. V tomto století byl postaven ve Volyni i kostel. Volyně byla velmi navštěvovaná díky své poloze mezi Prahou a hranicemi.² V polovině 16. století stálo ve Volyni okolo 70 domů a byla nazývána městečkem.³

Kolem poloviny 18. století ji zachvátil mor. V 19. století Volyně začíná výrazně měnit svou strukturu. Začaly stavby městské kanalizace, bylo vydlážděno náměstí a ve městě se začínaly stavět nové patrové domy. Roku 1812 byl založen ve Volyni měšťanský pivovar a roku 1848 zde vzniklo první divadlo. V dalším roce zahájil ve Volyni činnost poštovní úřad a o další rok později soud a berní úřad. V roce 1864 byla založena průmyslová škola, která měla však pouze jeden ročník a měla zlepšit úroveň řemesel v kraji. V té době se jednalo o druhou průmyslovou školu v Čechách.

Roku 1892 přibyla učňovská škola a později byla rozšířena o kurzy tesařského a zednického řemesla. Roku 1886 byl postaven dřevěný most přes řeku Volyňku, který později spadl a byl obnoven jako železný. V roce 1885 byla dostavěna všeobecná nemocnice a v roce 1893 byla pak dokončena trať Strakonice – Vimperk, která vede i Volyní. Roku 1910 byla ze starého mlýna zřízena elektrárna a lidé zde začali používat elektrický proud.

1 Historie Volyně, [online]. [cit. 2016 – 8 – 12]. Dostupné z: http://www.volyne.eu/historie/d–

1003/p1=52.

2 Braun, J. Volyně, město kralováků, Stráž: tiskařské závody, n. p., Strakonice, s. 7.

3 Birnbaumová, A. Volyně, Čestice, Dobrž, Praha: Výtvarný odbor Umělecké Besedy, s. 6.

(13)

13

Obrázek 1. Pohled na nádraží ve Volyni v současnosti. Poprvé zde ale vlak zastavil již v roce 1893. www.vlaky.net

Město se stalo vyhledávaným kvůli nově založeným školám a s rozvojem turismu i velmi navštěvované.

V dnešní době ve Volyni najdeme velký počet vzdělávacích zařízení, jako jsou mateřské školy, základní školy, umělecké školy, střední odborné školy, státní jazykové školy, střední průmyslové školy i vyšší odborné školy. Ve Volyni se také nachází škola v přírodě.⁴

4 Historie Volyně, [online]. [cit. 2016 – 8 – 12]. Dostupné z: http://www.volyne.eu/historie/d–

1003/p1=52.

(14)

14

4 Historie tělesné výchovy a sportu ve Volyni v letech 1869 – 1945

4.1

Historie tělocvičné jednoty Sokol ve Volyni v období 1869 – 1945

Od roku 1859, kdy došlo k politickému uvolnění, začaly vznikat hospodářské, pěvecké a divadelní spolky, které vytvářely národní uvědomění a přispívaly k rozvoji národního hnutí.

Jedním z těchto spolků byl i Sokol, který založili Josef Tyrš a Jindřich Fügner.

Trvalo ještě pár let, než se sokolská myšlenka rozšířila po celé česky mluvící části Rakouska – Uherska.⁵

Ve Volyni byla sokolská jednota poprvé ustanovena v roce 1869 a později se přeměnila na hasičskou jednotu. Po vzoru Strakonic, kde založili sokolskou jednotu o rok dříve, a která se také později přeměnila na hasičskou jednotu. Jednota měla zájem o jednotnou organizaci spolku sokolských jednot a o ustanovení župního zřízení.

Sokol Volyně patřil v březnu roku 1871 mezi 94 jednot v Čechách.⁶

Roku 1876 se z jednoty Sokol Volyně stal sbor dobrovolných hasičů a nové ustanovení jednoty proběhlo až roku 1890.

Jméno jednoty poprvé zmínil Karel Kaiser v českomoravském vojenském týdeníku Žižka z roku 1870. Zde Čechy rozdělil na 11 župních obvodů. Jednota nejdříve patřila do Žižkovy župy, později do Husovy župy a od roku 1898 do Jeronýmovy župy.

Podle některých zdrojů roku 1882 navštívil Volyni i sám Tyrš a se Sokolem podnikl výlet na Helfenburk, ale ve Výletních listech Sokola Pražského se o této události nepíše.

V roce 1890 se objevila podruhé snaha o založení Sokola ve Volyni. Přípravný výbor se sešel 25. července 1890 a zvolil předsedu M. Žáka a jednatele J. Třeštíka.

Ustavující schůze se uskutečnila až 18. ledna 1891 v hostinci u Smilů za přítomnosti 44 členů. Starostou byl zvolen J. Žák, který ale funkci nepřijal, a proto jednotu vedl místostarosta F. Novotný. Jednota nakoupila nářadí za 50 zlatých.

První cvičení proběhlo 4. března v hostinci u Smilů. Poprvé na veřejnosti jednota vystoupila 23. září na veřejném cvičením ve Strakonicích.

5 Kössl, J.; Štumbauer, J.; Waic, M. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. 2. vyd. Praha: Karolinum.

6 Památník Sokola ve Volyni 1929. (1929) Volyně: tělocvičná jednota Sokol, s. 7.

(15)

15

Roku 1892 si jednota pořídila nové kroje a do hospod začala dodávat časopis Sokol. Schůze jednoty se konaly vždy po cvičení nebo v neděli odpoledne. Do Sokolu se začali přidávat i lidé z okolí města. Roku 1892 jednota obdržela 10 zlatých od volyňských studentů, tím začalo spoření na sokolovnu.⁷

Na valné hromadě 26. listopadu 1893 jednota odměnila medailí ČOS 10 svých nejpilnějších členů. Koncem roku odešel starosta Sokola Novotný do Jaroměře, kde dělal ředitele řemeslné školy.

Bratr Novotný byl roku 1894 na valné hromadě zvolen 1. čestným členem jednoty a i v dalších letech s ní zůstal ve styku, když přispíval na stavební fond sokolovny. Jednota založila stavební odbor, který vybíral peníze na stavbu sokolovny.

Župní slet Husovy župy, kam Volyně ještě roku 1894 patřila, se uskutečnil 7. a 8. září v Brně i s účastí Volyně. Sokol Volyně a Sokol Strakonice společně uspořádaly 5. srpna vycházku do Elčovic. Hejtmanství kvůli nedostatečnému vzdělání cvičitelů nepovolilo jednotě cvičit mládež. Jednota se nařízením neřídila, ale zažádala ČOS o pomoc s cvičením mládeže. Prvními cvičiteli žáků ve Volyni byli bratři Rod a Braun, kteří si kvůli nedostatečnému vzdělávacímu systému nakonec cviky vymýšleli sami. Tréninky jednoty probíhaly v sále pana Lence.

V roce 1895 se jednota věnovala spíše turistice, když uspořádala několik výletů na Kalný vrch.⁸

Obrázek 2. Hlavička a znak tělocvičné jednoty Sokol Volyně. SOA Třeboň – Státní okresní archiv Strakonice - Kniha zápisů Sokola ve Volyni 1895 – 1909.

Dne 24. a 25. května 1896 se jednota zúčastnila župního výletu do Husince a 26. června slavnostního odevzdání sokolovny v Plzni.

V únoru roku 1897 byla zřízena u Lenců veřejná knihovna, která patřila jednotě.

Na konci roku jednota ustanovila cyklistický odbor.

7 Památník Sokola ve Volyni 1929. (1929) Volyně: tělocvičná jednota Sokol, s. 10.

8 Tamtéž, s. 11.

(16)

16

Na valné hromadě Husovy župy v lednu 1898 bylo rozhodnuto o jejím rozdělení.

Sokol Volyně připadl do nově vzniklé Jeronýmovy župy. Na první schůzi v Písku 20. března a druhé schůzi v Blatné 22. května byla ustanovené zastupitelstvo župy a Volyně byla zvolena jako sídlo župy, což si ale členové volyňského Sokola nepřáli.

Od roku 1899 jednota cvičila v tělocvičně řemeslné školy. První župní slet Jeronýmovy župy, na kterém Volyně nechyběla, se konal v Blatné a první župní valná hromada se uskutečnila v Písku 29. října, kde jednoty rozhodly, že se následující slet Jeronýmovy župy bude konat právě ve Volyni. Příprava prostných cvičení na župní valnou hromadu byla zadána členům a dorostencům jednoty, ale i přes nařízení ČOS jednota prostná cvičení nepřipravila a ČOS jí vzala záslužný kříž.

Roku 1900 jednota slavila 10 let od svého znovuzaložení a rozrostla se na 97 členů.⁹ Plánovaný župní slet ve Volyni se nakonec uskutečnil na louce náčelníka Bízka. Jednota ustanovila cestovní fond kvůli IV. sokolskému sletu v Praze roku 1901.

Sídlo župy se roku 1901 stěhovalo do Blatné a starostou župy byl zvolen blatenský Antonín Kalina. Nácvik prostných cvičení na IV. všesokolský slet se konal 23. dubna na louce pana Švejdy v Ráčí. Sletu se nakonec zúčastnilo 17 členů z Volyně.

Od roku 1902 měli mít volební právo v jednotě pouze cvičící členové. V té době vycházel časopis Hlasy z Pošumaví, kde byli lidé informování o dění v jednotách a župě.

Župní slet se konal v Horažďovicích 13. července, kde cvičila i Volyně. Veřejné cvičení ve Volyni se konalo 10. srpna v zahradě Na Nové.

Na valné hromadě jednoty v roce 1903 se ze zdravotních důvodů vzdal náčelník jednoty Bízek své funkce a tuto funkci přebral bratr Rod. Sokol si pořídil místo slaměných žíněnek nové kožené žíněnky. Na župní schůzi v roce 1903 byla volyňská jednota prohlášena náčelníkem župy Thorovským za nejlepší v župě.

Roku 1904 o jednotě i župě informoval časopis Otavan. Na schůzi jednoty 1. července byl ustanoven nový ženský odbor, který měl své vlastní vedení.

Veřejná cvičení se konala 7. srpna Na Nové a župní slet se konal 26. června v Písku, kde jednota také nechyběla. Kvůli neustálému obsazení tělocvičny u Lenců vedení jednoty na schůzi 10. prosince rozhodlo o přesunu tréninků do hotelu U Nádraží.

9 Památník Sokola ve Volyni 1929. (1929). Volyně: tělocvičná jednota Sokol, s. 12.

(17)

17

24. března 1905 byl na ustavující schůzi zvolen náčelníkem Josef Rod.

Veřejné cvičení ve Volyni se konalo 6. srpna u hotelu U Nádraží. Jednota byla mezi zúčastněnými na župním sletu 13. srpna Jeronýmovy župy v Blatné.

Dále si koupila bradla a začala odebírat Cvičné listy, které vydával člen plzeňského Sokola Erben.

Roku 1906 se jednota věnovala hlavně přípravám na V. všesokolský slet, který byl plánovaný na rok 1907. Nově poměr mezi ženským odborem a jednotou určovala župa, protože ženský odbor měl ustanovená svá vlastní pravidla.¹⁰

Ženský odbor začal trénovat 3. ledna 1907 a na valné hromadě jednoty 1907 měl poprvé ženský odbor svého zástupce. 13. května pořádal Sokol turistický výlet na Hradiště a 24. června turistický výlet do Čestic. 15. července se jednota zúčastnila veřejného cvičení v Horažďovicích a v srpnu ženský odbor poprvé cvičil veřejně na pouti ve Volyni. Jednota si pořídila první lékárničku a obdržela příspěvek na nové nářadí. Veřejné cvičení ve Volyni se konalo 11. srpna. Důležitou událostí byl v roce 1907 V. všesokolský slet v Praze. V jednotě v té době působilo 112 mužů, v ženském odboru bylo 59 žen a dorost měl 59 chlapců.

Na valné hromadě 16. února 1908 byl A. Bízek jmenován 2. čestným členem.

Starostou byl zvolen J. Rod. Byl podán nový návrh na cvičení žáků. 1. července se na veřejném cvičení představilo 52 dívek ze ženského odboru se sestavou se stuhami. Jednota od toho roku začala do svých cvičení přidávat lehkou atletiku.¹¹ Byli přijati bezplatně členové vimperské jednoty, kteří museli cvičit v jednotě alespoň 6 měsíců, než obdrželi členství. Kvůli zrušené tělocvičně v řemeslné škole musela jednota využívat k tréninkům sál Na Nové.

Ženský odbor se zúčastnil župního sletu, který byl určen pouze pro ženské odbory v župě, a kde se jednalo o poměru jednot k těmto odborům. Dne 9. září byla první náčelnicí jednoty zvolena sestra Höfnerová.

Na valné hromadě roku 1910 byl zvolen náčelníkem Josef Rod a starostou Josef Fiala. Na cvičení dojížděla jednota do Vimperka, kde cvičila až do listopadu 1910.

Od roku 1910 do roku 1928 bylo ČOS rozhodnuto, že vimperská jednota bude

10 Památník Sokola ve Volyni 1929. (1929). Volyně: tělocvičná jednota Sokol, s. 13 – 14.

11 Tamtéž, s. 15.

(18)

18

pod ochranou volyňské jednoty. To znamenalo, že členové vimperské jednoty mohli cvičit i ve Volyni.¹²

Roku 1910 vyjednal Josef Fiala úrazové pojištění od pojišťovny Patria, které platilo pro celé členstvo. Josefu Fialovi šlo o to, aby bylo o každého člena v jednotě dobře postaráno. Za našetřené peníze si jednota toho roku koupila americkou hrazdu.

Na schůzi roku 1912 byl náčelníkem zvolen Kůta. 4. srpna se konal slet župy v Písku, veřejné cvičení ve Volyni se uskutečnilo 2. června a 8. července proběhla sokolská akademie.

Roku 1913 hostila Volyně slet župy Jeronýmovy, který se konal 20. července Na Tržišti. 24. srpna se zde konal i den dorostu Jeronýmovy župy. O dalších čtrnáct dní později se jednota představila na prvním veřejném cvičení ve Zdíkově.

Dne 26. července 1914 začala I. světová válka. Na frontu odešlo hodně členů Sokola.¹³ Ti, kteří do války neodešli, začali o rok později znovu cvičit. Jednota změnila své působiště do měšťanské školy, kde cvičila až do roku 1929, než byla dokončena stavba sokolovny.

Roku 1915 bylo v jednotě kvůli válce pouze 43 členů. Z obav před válkou předala jednota své úspory městskému úřadu a nechala si jen symbolickou částku, za kterou si pořídila dětská bradla a kuklu na šermování.

Na valnou hromadu roku 1916 přišlo z důvodu války pouze 22 členů. Starostou se stal po rezignaci bratra Fialy bratr Houdek. Na velikonoční pondělí se konala akademie dorostu a cvičení k výročí 25 let od založení Sokola. Kvůli válce bylo v jednotě tehdy dvakrát více žen než mužů.

Úrazovou smlouvu s pojišťovnou Patria nakonec jednota v roce 1917 zrušila.

V ženském odboru bylo rozhodnuto přijímat dívky již od 18 let věku. Díky tomu se v listopadu zapsalo do jednoty 90 žáků a 116 žákyň, což byl celkem velký počet.

Jeronýmova župa 9. května 1918 fungovala již 20 let. Na valné hromadě roku 1919 se sešli i ti členové, kteří poslední roky trávili na frontě. Starostou se opět stal

13 Tamtéž, s. 17.

(19)

19

bratr Fiala. Dne 18. dubna byl ustanoven branný výbor a jednota obdržela 21 pušek od Sokolu Písek. V jednotě v té době cvičilo 278 členů.¹⁴

Obrázek 3. Členové tělocvičné jednoty, před měšťanskou školou, kde cvičili do roku 1929, než byla dokončena budova sokolovny. Z archivu tělocvičné jednoty Sokol Volyně, Kniha zápisů 1937 – 1953

Roku 1919 byl zrušen ženský odbor. Jednota zakoupila 1834 m² velký pozemek pro stavbu sokolovny, ustanovila stavební odbor a začala pořádat veřejné sbírky.¹⁵

VII. všesokolského sletu roku 1920 se Sokol Volyně nezúčastnil. Slet župy kategorie dorostu se konal 3. července 1921 ve Strakonicích, kde se představili i dorostenci z Volyně. Veřejné cvičení ve Volyni se konalo o týden později a župní slet v Mirovicích týden po veřejném cvičení ve Volyni.

Roku 1922 jednota žádala město o povolení ke stavbě sokolovny, ale nebylo jí vyhověno. Jednota obdržela příspěvky a nářadí střádané 3 roky od vacovské jednoty, která se rozpadla.

O prázdninách roku 1923 spolupracovala jednota se Sokolem Prahy 1. Volyně, se zúčastnila na mezisletových závodech pořádaných ČOS v Praze. Společně

15 Tamtéž, s. 19.

(20)

20

tam závodila za jeden tým se strakonickým Sokolem. Tento sdružený tým získal na těchto závodech 2 medaile.

Roku 1924 vzrostl počet členů v jednotě na 302. Byl ustanoven vzdělávací odbor.¹⁶ Volyňská jednota se objevila na krajském sletu jednot v Českých Budějovicích, který se uskutečnil na nově postaveném stadionu. Jednota v tomto roce pořádala společně se Sportovním klubem Volyně štafetový závod O cenu města Volyně, kde se mezi sebou utkaly právě tyto dvě organizace. Zvítězil Sokol Volyně. Jednota obdržela 15 000 korun od okresní správní rady a zapůjčila 25 000 korun na stavbu Tyršova domu na Malé straně v Praze.

Roku 1925 se jednota začínala připravovat na VIII. všesokolský slet, který byl naplánován na rok 1926 v Praze. Jednota se představila 2. září na závodech v Plzni.

Ve velmi mladém věku zemřel náčelník B. Hofrichtr, po kterém se stal náčelníkem F. Šimák.

Na všesokolském sletu v Praze roku 1926 měla jednota veliké zastoupení.

Další akce jednoty toho roku byly veřejné cvičení ve Čkyni a 13. června cvičení ve Strakonicích.¹⁷

Dne 15. listopadu bylo rozhodnuto o stavbě sokolovny. Jednota ustanovila finanční, stavební a pracovní odbor, byly přijaty plány jednoho z členů Sokola a zároveň architekta F. Průši. Měšťanský pivovar daroval jednotě 25 000 korun, občané ji darovali dříví a byla vrácena půjčka na Tyršův dům. Jednota tak už měla jmění okolo 300 000 korun.

Stavba sokolovny začala v únoru 1928 stavbou základů a studny. Každý z členů musel odpracovat 50 hodin měsíčně, nebo se mohl z povinnosti za 80 korun vykoupit.

Nakonec jednota přesunula dokončení stavby na rok 1929. I přes stavbu se zúčastnila III. mezisletových závodů v Praze, župní akademie, která se uskutečnila v Písku při župním sletu, a veřejného cvičení ve Vimperku 4. a 5. srpna. Jednota prodala staré nářadí a za 23 000 si pořídila nové. Od tohoto roku už nebyl Vimperk pod ochranou Volyně.

17 Tamtéž, s. 21.

(21)

21

Obrázek 4. Na levém snímku Josef Fiala, na pravém snímku Bohumil Hofrichtr. Josef Fiala se zasloužil o jedno z prvních pojištění členů jednoty. Bylo to úrazové od firmy Patria, které se vztahovalo na každého člena jednoty Sokol Volyně. Zemřel 24. srpna 1926 a pohřeb mu připravila celá jednota. Bohumil Hofrichtr byl členem župního a cvičitelského odboru.

Památník Sokola ve Volyni 1929

Zastupitelstvo jednoty zůstalo v roce 1929 beze změny, aby započatou práci sokolovny dokončilo. Povinnost každého člena bylo pracovat 20 hodin měsíčně na stavbě sokolovny nebo zaplatit 40 korun. Sokolovna byla otevřena 21. července 1929.¹⁸ Celou stavbu podpořila Občanská záložna, Městská spořitelna, Okresní hospodářské záložny a také Měšťanský pivovar. Celou práci projektoval architekt František Průša, který pracoval jako učitel na průmyslové škole ve Volyni. Celá stavba vyšla dohromady na 400 000 Kč, ale kdyby se na stavbě nepodíleli členové Sokola, suma by byla až dvojnásobná.¹⁹

19 Národní listy, 14. července 1929

(22)

22

Obrázek 5. Sokolovna ve Volyni. Fotografie byla pořízena těsně po dokončení sokolovny v roce 1929. http://www.fotohistorie.cz/Jihocesky/Strakonice/Volyne/Volyne_-

_sokolovna/Default.aspx

Obrázek 6. Medaile ze sletu Jeronýmovi župy, který se roku 1931 uskutečnil právě ve Volyni.

Archiv tělocvičné jednoty Sokol Volyně

(23)

23

V roce 1932 pořádal Sokol Volyně štafetový závod 4x 100m. Běhu se zúčastnila 4 družstva, Sokol Strakonice a 3 volyňská družstva místního Sokola. Z vítězství se radovalo družstvo ze Strakonic.²⁰

Dne 18. září 1937 se konala mimořádná schůze, kvůli úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Ten zemřel 14. září.

Družstvo 6 mužů se zúčastnilo 26. září Tyršových her v Písku. Odbor stolního tenisu sehrál toho roku 3 meziklubová utkání, dvě vítězně. Lyžařský odbor zařizoval mnoho zájezdů a župních lyžařských závodů, které se konaly v Kubově Huti.

Na valné hromadě dne 16. února 1938 upozornila jednota na nepodporování vlastních podniků a na malou účast členů na těchto akcích. Na začátku roku 1937 bylo v jednotě 146 mužů a 91 žen. Toho roku se už jednota připravovala na X. všesokolský slet, kam se přihlásilo 16 žáků, 15 dorostenců a 23 mužů. Ženský odbor se představil 29. května na župním sletu v Příbrami a na veřejném cvičení 12. června ve Volyni. Na závodech v Husinci cvičilo 10 mužů z jednoty prostné sestavy, 5 mužů sestavy na hrazdě a jeden šestičlenný tým se zúčastnil turnaje ve volejbale.

Tenisový odbor začal rok od roku vyvíjet vyšší aktivitu. Byl uspořádán turnaj Jeronýmovy župy, kde se členům volyňského Sokola dařilo. Celkem tenisový odbor v roce 1938 sehrál 12 utkání s jinými sokolskými jednotami a dále také turnaj, který se uskutečnil v sokolovně ve Volyni.²¹ Po X. všesokolském sletu byla činnost jednoty z politických důvodů omezena. Bylo zakázáno konat veškeré akce a omezil se tím příjem financí jednoty. V následujícím roce bylo toto rozhodnutí zrušeno.

Valná hromada roku 1939 rozdělila jednotu na dva tábory. Všichni Židé museli opustit jednotu a cvičit mohli pouze Slované.²² Ve volbách byl zvolen náčelníkem A. Majer, náčelnicí sestra M. Náhlíková. Starostou byl pak zvolen J. Mikoláš a místostarostou A. Mráz. Bylo rozhodnuto o povinnosti účastnit se všech cvičení členy do 35 let. Dne 11. června 1939 se ve Volyni konaly župní závody O putovní vlajku, kde se Volyně umístila na 2. místě. Během roku 1939 měla jednota 250 členů, z toho 147 mužů a 103 žen, přibylo 14 členů, ale 2 ženy byly nakonec vyloučeny kvůli neárijskému původu. Tenisový odbor ukončil roku 1939 svou činnost. Působilo

20 Prácheň – týdeník České Státoprávní Demokracie 8. srpna 1932

21 Archiv tělocvičné jednoty Sokol Volyně, Kniha zápisů tělocvičné jednoty Sokol Volyně 1937 – 1951.

22 Almanach tělocvičné jednoty Sokol Volyně 1891 – 2004, 1929 – 2004. (2004). Strakonice: TJ Sokol Volyně.

(24)

24

v něm 13 mužů a 5 dorostenců. Toho roku sehrál odbor ještě 2 utkání se Strakonicemi, která Volyně vyhrála a 2 utkání proti Blatné, kde jednou zvítězila Volyně a jednou Blatná.

Obrázek 7. Průkaz člena volyňské jednoty Miroslava Šimáka, prokazující jeho účast na X. všesokolském sletu v Praze roku 1938. Archiv tělocvičné jednoty Sokol Volyně

Valná hromada roku 1940 se konala dne 27. února. V jednotě řešili hlavně malou aktivitu, která souvisela s válkou. Starostou se stal J. Mikoláš, místostarostou A. Mráz, náčelníkem J. Kahovec a náčelnicí V. Hrubá. Veřejného cvičení 8. května se zúčastnilo 48 žákyň, 15 dorostenek a 12 žen. Tenisový odbor obnovil svou činnost, měl 28 členů a uspořádal klubový turnaj. Zájem o cvičení ke konci roku 1940 vzrostl. Dne 16. června se jednota zúčastnila závodů v Blatné, 23. června lehkoatletického víceboje ve Strakonicích, 30. června přeboru mužů a dorostenců v pětiboji ve Strakonicích, 28. června přespolního běhu pořádaného SK Volyně a 9. června uspořádala lehkoatletické závody O přebor jednoty.

Dne 23. února 1941 se konala již 50. valná hromada. Starostou byl zvolen J. Mikoláš, místostarostou A. Mráz, náčelníkem J. Kahovec a náčelnicí V. Turková.²³ V dubnu toho roku se konala poslední schůze jednoty. Kvůli válce byla sokolovna zabavena, předána k dispozici nemocnici a nikdo z členů neměl do sokolovny přístup.

Tento stav trval do roku 1945.

23 Archiv tělocvičné jednoty Sokol Volyně, Kniha zápisů tělocvičné jednoty Sokol Volyně 1937 – 1951.

(25)

25

První schůze po válce se konala 7. června 1945 a sešlo se 18 členů. Schůzi zahajoval starosta Mikoláš. Podle nařízení ČOS začal výbor řešit očistu v členstvu od nacistických kolaborantů, na jejíž základě bylo několik členů z jednoty vyloučeno.

Protože sokolovna byla zatím ve špatném stavu, probíhaly tréninky na hřišti SK.

Archiv Sokola byl během války odeslán do Prahy na Vermöngensamt, ale zpět se Sokolu nic nevrátilo. Dne 16. září se konal celodenní výlet na Šumavu. V roce 1945 bylo zařazeno do jednoty 151 žákyň, 37 dorostenek a 40 žen, které cvičilo 6 cvičitelek.

Ke dni 31. prosince 1945 bylo v jednotě 129 mužů a 101 žen.²⁴

Obrázek 8. Přihláška na výlet lyžařského odboru tělocvičné jednoty Sokol ve Volyni, který se uskutečnil dne 28. února 1937 v Kubově Huti. SOA Třeboň – Státní okresní archiv ve Strakonicích – Kniha zápisů.

4.2 Historie sportovních oddílu ve Volyni v období 1909 – 1945

4.2.1 Fotbal

Fotbal byl propagován ve Volyni už na začátku 20. století žáky řemeslnické školy a roku 1902 byl založen neoficiální „sportovní kroužek“. Hráči z řemeslnické školy hned po založení kroužku sehráli několik propagačních zápasů mezi sebou a přispěli

24 Almanach tělocvičné jednoty Sokol Volyně 1891 – 2004, 1929 – 2004. (2004). Strakonice: TJ Sokol Volyně.

(26)

26

tím k založení fotbalové tradice ve Volyni, která trvá dodnes. Později navázali kontakt s hráči ze Strakonic a Českých Budějovic a naskytla se tak šance sehrát první fotbalová utkání mezi těmito městy. Fotbal se začal rozvíjet a konalo se více zápasů.

Protože studenti z řemeslnické školy odjížděli na prázdniny domů nebo končili svá studia, vstupovali do kroužku hráči, kteří byli ve Volyni domácí. První zápas ve Volyni se konal roku 1903. Celek Volyně nastoupil v sestavě: M. Beránek, S. Gruner, F. Kafka, Jaroslav Kovárna, Jindřich Kovárna, P. Kubička, J. Pravda, Jindřich Svoboda, Josef Svoboda, F. Škopek, L. Žák.

Ve Volyni se hrál už v této době i tenis a vznikla myšlenka sjednotit sporty pod jednu organizaci. Dne 4. září 1909 se v hospodě u Lenců konala schůze, které se zúčastnili zájemci o sport ve Volyni. Schůze se konala. Sešlo se 22 zájemců. Byl ustanoven Sportovní klub. Na schůzi byl zvolen předsedou Jaroslav Čermák, místopředsedou Ludvík Kohout. Kopaná byla v té době podporována jen okrajově.

Organizovaná kopaná ve Volyni vznikla 4. září 1909 a klubový znak si zvolila jednota 14. září 1909, červená hvězda v bílém poli a obojí v modrém kruhu.

První přátelské utkání pod Sportovním klubem proti SK Strakonice skončilo vítězstvím Volyně 3 : 2. Začaly spory mezi fotbalisty a tenisty ze Sportovního klubu.

Roku 1920 se začala obnovovat činnost Sportovního klubu, a to i na úrovni fotbalového oddílu. Kopaná se hrála v rámci Sportovního klubu. V roce 1921 hrála Volyně nově II. třídu župního mistrovství. První utkání v této soutěži se konalo 10. dubna 1921 a Volyně vyhrála na domácím hřišti proti týmu z Hluboké nad Vltavou 3 : 2.²⁵

V roce 1922 sehrál tým SK Volyně 18 přátelských utkání. V pěti utkáních zvítězila, v šesti utkáních byl konec remízou a v sedmi utkáních Volyně prohrála. Výbor byl zaneprázdněný kvůli výstavbě nového sportovního hřiště. Navíc byly vyčerpány finanční prostředky klubu. Za klub toho roku hráli: J. Bedlivý, J. Černý, O. Grotte, J. Klenka, J. Klíma, J. Lenc, J. Matějka, A. Peleška, J. Petráš, J. Samec, F. Soukup, R. Škopek, J. Vastl, A. Velíšek, J. Velíšek, J. Vondra.

V roce 1923 došlo k rozdělení oddílu kopané na amatérský a skrytě profesionální tábor. V roce 1924 se ale Amatérská unie rozpadla a Volyně přestoupila

25 Osobní archiv současného předsedy fotbalového klubu SK Slavoj Volyně Josefa Hodonického (narozen 15. 1. 1952).

(27)

27

z Jihočeské amatérské župy do Svazu jihočeské župy fotbalové. Kvůli tomu ale musel klub uhradit pokutu 200 korun, jinak hrozilo celému klubu zastavení činnosti.

Během tohoto období byla také dokončena stavba nového hřiště, která začala roku 1922. Největší zásluhy měl předseda sportovního klubu Emanuel Novák.

Toto místo sloužilo i pro atletické disciplíny, jakými jsou skok vysoký, daleký, hod diskem, koulí a dráhu pro běh. Dále cyklistickou dráhou a nacházeli se zde 2 tenisové kurty. Celková částka na výstavbu hřiště byla okolo 80 000 korun a klubu zůstal dluh 60 569 korun, který splácel. Zahájení provozu nového hřiště bylo 15. července 1923. První utkání se konalo 15. července hned po slavnostních projevech mezi SK Volyně a SK Horažďovice, kde Volyně zvítězila 2 : 0. Poté se uskutečnilo utkání mezi SK Slavia Praha a SK Strakonice 1908.

Na valné hromadě roku 1924 bylo přítomno 57 členů. Předsedou byl zvolen Emanuel Novák, místopředsedou Karel Blažka, jednatelem Rudolf Škopek. A mužstvo odehrálo toho roku dvacet utkání, osmnáct v domácím prostředí a pouze dvě venku, protože klub, který byl vylosován a byl uveden na prvním místě, měl právo volby hřiště.

Soupeři Volyně v roce byly Horažďovice, Klikov, Mezimostí, Soběslav a České Velenice.

Toho roku sehrála Volyně utkání proti Čechii Plzeň. Za stavu 4 : 0 pro Plzeň bylo utkání pro nekázeň všech fanoušků a hráčů přerušeno. Toto utkání bylo označeno jako ostuda pro Sportovní klub a byla svolána schůze, kde se rozhodlo o tom, aby se oddíl fotbalu osamostatnil. Oddíl měl řídit fotbalové dění ve Volyni, ale SK se měl dále podílet na vlivu. Neúspěchy měl nést pouze oddíl a úspěchy měly být zařazovány i k úspěchům SK. Dne 8. července byl ustanoven samostatný fotbalový oddíl, který nesl název SK Volyně. Předsedou byl zvolen Jan Lenc, místopředsedou Rudolf Škopek, jednatelem Josef Špírek. Tento oddíl však dlouho nevydržel, protože SK dále projednával činnost oddílu a různé záležitosti si přehazovali jak SK, tak i nově založený oddíl.

Dokonce se stávalo, že záležitosti nevyřídila ani jedna strana. Proto nakonec pokus o založení samostatného fotbalového klubu selhal a brzy byl fotbal ve Volyni opět pod organizací SK.²⁶

Dne 2. srpna 1925 se uskutečnilo ve Volyni utkání mezi SK Strakonice a SK Slavia Praha, kde místo Strakonic měl nastoupit celek Volyně, ale kvůli špatné finanční situaci

(28)

28

se museli hráči Volyně utkání vzdát. Volyně se nakonec utkala s týmem SK Slovan České Budějovice, který skončil 4 : 4. Za Volyni nastoupil Paletář, Škopek, J. Matějka, F. Matějka, Homolka, Bendl, Švehla, J. Kuneš, Klenka, Boška a F. Kuneš. Toho roku oddíl sehrál celkem 23 utkání s kladným skóre 51 : 46.²⁷

Roku 1926 SK Volyně sehrála 22 utkání, 13 z nich vyhrála, 3 zápasy skončily remízou a 6 prohrála. Skóre vstřelených a obdržených branek bylo pro Volyni 76 : 49.

Více utkání nemohlo být sehráno kvůli stagnaci vedení SK. Druhá polovina roku 1926 se nesla ve znamení nízké aktivity výboru SK i fotbalového oddílu. Docházelo ke změnám ve výboru a oddíl měl starosti s údržbou hřiště. V druhé polovině roku oddíl podlehl stagnaci a bez odborného vedení ztratili hráči zájem o hru. K řešení této situace se konalo několik schůzí, kterých se zúčastnilo velmi málo hráčů i členů klubu. Byly navrženy změny ve funkcích a někteří požadovali opětovné osamostatnění fotbalového oddílu, které nakonec výbor zamítl. Uskutečnila se mimořádná valná hromada SK, kde se rozhodlo o nových členech výboru. Předsedou se stal Josef Dobr, místopředsedou a zapisovatelem Jaroslav Velíšek, jednatelem Karel Blažek. Tento nový výbor však klubovou činnost neovlivnil.

Na valné hromadě roku 1927 byl zvolen předsedou Josef Dobr, místopředsedou MUDr. František Kasper a jednatelem Karel Blažek. SK Volyně roku 1937 sehrál 34 utkání (16 výher, 8 remíz a 10 proher) s kladným skórem vstřelených a obdržených branek 97 : 79. Toho roku měl oddíl už i družstvo dorostenců. Dále pak A a B mužstvo mužů. Tehdy přijel do Volyně bývalý dlouholetý trenér SK Slavie Praha František Rozmaisl, který dříve za Slavii hrál a sehrál také několik utkání za národní mužstvo.

Oddíl mu nabídl ubytování zdarma za trénování volyňského mužstva. Nabídku přijal, tréninky probíhaly 2x týdně a byly zpřísněny.

Roku 1928 za A mužstvo hráli: Babka, Hrdlička, Klíma, V. Kuneš, F. Kuneš, Matějka, Mergl, Těpkin, Truškin, Švehla. Mužstvo sehrálo asi 10 utkání, z nichž 6 vyhrálo, ve dvou remizovalo a 2 prohrálo. Aktivní bylo i družstvo dorostu.

Roku 1930 se stal předsedou Rudolf Koubek, místopředsedou Jan Vondra, jednatelem Rudolf Klíma, pokladníkem František Šimák a zapisovatelem Jan Velíšek.

Oddíl odehrál toho roku 13 utkání. 5 vítězně, 4 nerozhodně a 4 s porážkou.

27Osobní archiv současného předsedy fotbalového klubu SK Slavoj Volyně Josefa Hodonického (narozen 15. 1. 1952).

(29)

29

Skóre vstřelených a obdržených branek ze zápasů měl oddíl kladné 45 : 28. Tým toho roku opustili hráči Truškin, Těpkin a Čubuk, kteří dokončili studium a vrátili se do Prahy.

Pro tým to byla velká ztráta.²⁸

V roce 1931 byl do výboru SK zvolen předsedou Rudolf Koubek, místopředsedou Jan Vondra, jednatelem byl Rudolf Klíma. Tým hrál ve složení: Babka, Bendl, Harvalík, Homolka, Klíma, F. Kuneš, L. Kuneš, V. Kuneš, Matějka, May, Roučka, Skřivan, Stockbauer, Švehla, Švejda, Šimák, Vrba, Zámečník a umístil se na 5. místě v I. třídě jihočeské fotbalové župy V tomto roce se Volyně zúčastnila také turnaje „Putovní pohár města Strakonice“ a obsadila poslední čtvrté místo za prvním SK Strakonice, druhým SK Písek a třetím SK Slavoj Písek.²⁹

Tabulka 1. Konečná tabulka mistrovství I. A. třídy jihočeské fotbalové župy, ročník 1931.

Osobní archiv Josefa Hodonického.

Roku 1932 byl do výboru SK zvolen předsedou MUDr. Karel Tomsa, místopředsedou Jaroslav Velíšek, jednatelem Rudolf Klíma. SK Volyně hrála v roce 1932 nejčastěji v sestavě: Matějka, V. Kuneš, Bendl, Vodvářka, Homolka, Šimák, Král, Skřivan, Nový, Švehla, Paletář. V I. A třídě mistrovství Jihočeské župy obsadil tým opět 5. místo.³⁰ SK Volyně pořádal roku 1932 turnaj „O putovní pohár Volyně“, kde skončil

29 Písecký obzor, 5. září 1931.

(30)

30

druhý za týmem SK Strakonice, třetí místo obsadil SK Písek a čtvrtý místo obsadil SK Vodňany.³¹

Tabulka 2. Konečná tabulka mistrovství I. A. třídy jihočeské fotbalové župy, ročník 1932 Osobní archiv Josefa Hodonického

Tabulka 3. Konečná tabulka krajského mistrovství dorostu jihočeské fotbalové župy, ročník 1932. Osobní archiv Josefa Hodonického

Roku 1933 byl na valné hromadě zvolen předsedou MUDr. Karel Tomsa, místopředsedou Jaroslav Velíšek a jednatelem Jan Hankovec. Za SK Volyně nastupovali:

Bureš, Harmach, Kuneš, Mareš, Matějka, Nový, Paletář, Polanka, Skřivan, Švejda, Švehla, Odvářka, Talián. Volyně sehrála toho roku utkání se zajímavými celky.

Zápas s SK Slavia Praha, který se hrál 16. dubna, prohrála Volyně 6 : 2. V červenci pak Volyně hostila tým AFK Bohemians Praha. Dohromady sehrály tyto celky proti sobě 2 zápasy. První zápas prohrála Volyně 4 : 1 a druhý 5 : 3. Dále Volyně pořádala

31 Písecký obzor, 6. srpna 1932.

(31)

31

13. srpna turnaj, kterého zúčastnily týmy SK Strakonice 1908, SK Písek, SK Sušice a domácí SK Volyně. V tomto roce Volyně sehrála 8 mistrovských utkání. V pěti utkáních odcházela vítězně, ve třech s porážkou. Skóre vstřelených a obdržených branek Volyně bylo 24 : 24. Dále Volyně sehrála 9 přátelských utkání se čtyřmi výhrami, jednou remízou a čtyřmi prohrami, skóre vstřelených a obdržených branek měla Volyně 18 : 28.

Roku 1934 byl na valné hromadě zvolen předsedou MUDr. Karel Tomsa, místopředsedou Jaroslav Velíšek, jednatelem Karel Blažka. Soupisku týmu tvořili hráči:

Bubeníček, Bureš, Harmach, F. Kuneš, L. Kuneš, Mareš, Matějka, Nový, Paletář, Prokop, Skřivan Vladimír, Šimák, Švehla, Vodvářka. Tým sehrál 8 mistrovských utkání, kde se 3 x radoval z výhry, 1 x remizoval a 4 x prohrál. Skóre vstřelených a obdržených branek měla Volyně 22 : 23. Přátelských utkání sehrála 10. Vítězně pro Volyni jich skončilo 6, 1 nerozhodně, 3 porážkou a skórem vstřelených a obdržených branek 52 : 20.

Na valné hromadě SK v roce 1935 byly funkce obsazeny stejnými jmény jako předešlý rok, pouze jednatelem se stal nově Josef Bureš. 22. dubna 1935 sehrála na volyňském hřišti zápas domácí Volyně a SK Slavia Praha. Na volyňském hřišti se také poprvé v historii představil i zahraniční tým, kterým byl FC Admira Linz. Výsledek těchto utkání není znám.³² Na konci se sezony kvůli navýšení týmů v I. A. třídě JŽF hrála Volyně baráž s týmy SK Lužničan Veselí, SK Protivín a SK Jindříchův Hradec systémem tabulky. Každý s tým hrál s každým dvě utkání. Po konci baráže bylo rozhodnuto o sestupu Volyně do I. B. třídy JŽF.

V sezoně 1935 – 1936 hrála SK Volyně v I. B třídě, kde se ziskem 31 bodů a skórem 82 : 23 dominovala. V roce 1936 ve funkcích výboru zůstali stejní členové jako předchozí rok. SK Volyně sehrála 33 zápasů, 18 mistrovských, 11 pohárových a 4 přátelské s poměrem vstřelených a obdržených branek 135 : 58.

Tým reprezentovali hráči: Kalmyk, Bubeníček, Holín, Harvalík, Havel, Hrubý, Ivanov, Kovařík, Král, Kuneš, Kuncl, Kyznar, Mácha, Matějka, Mayer, Novotný, Paletář, Peleška, Stifter, Šimák, Švejda, Švehla. Toho roku Volyně slavila úspěch, když vyhrála pohárovou soutěž, kterou pořádal SK Volyně. Na Šumavském poháru Dr. Balcara skončila Volyně druhá. Tým se potýkal s nedostatkem financí. Nakonec i přes tyto potíže se tým

(32)

32

kvalifikoval do I. A. třídy jihočeského župního mistrovství. Registrované bylo i B mužstvo, které nebylo příliš činné, dorost a „stará garda“.³³ V předposledním utkání sezony Volyně porazila ČSK Prachatice výsledkem 7 : 1 a zajistila si jistý postup do I. A.

třídy již kolo před koncem soutěže.³⁴

Obrázek 8. Mužstvo SK Volyně v roce 1936. Na snímku horní řada zleva: Nový, Prokop, Vodvářka, Sebera, Skřivan, Vozandych, Harmach, Podlešák. Spodní řada zleva: Budeš, Švejda, Paletář. Volyně 1969.

Roku 1937 byl ustanovený výbor ve stejné sestavě jako v roce 1936.

Do reprezentační jedenáctky Jihočeské župy fotbalové se nominovali hráči: Hamach, Podlešák, Skřivan, Vodvářka. I v tomto roce měl klub finanční potíže. Aktivní byl i dorost. I přes velký počet hráčů A týmu i dorostu Volyně nedosahovala takových výsledků, jaké výbor očekával, protože stabilně hrálo okolo patnácti hráčů. V říjnu skončilo podzimní mistrovství. Muži sehráli 7 utkání, z nichž jen 2 utkání dokázali vyhrát a odnesli si 8 bodů se skórem vstřelených a obdržených branek 13 : 13.

Roku 1938 se konala valná hromada oddílu kopané, kde byla shrnuta práce oddílu za minulý rok. A mužstvo se umístilo na 5. místě a dorost svou soutěž vyhrál.

Výbor SK Volyně v roce 1938 pracoval ve složení: předseda MUDr. Karel Tomsa, místopředseda MUDr. František Kasper, a jednatel ing. Jaroslav Zábranský.

Sestava týmu v tomto roce zůstala stejná jako v roce 1937. I v tomto roce byla špatná finanční situace klubu a výbor byl nucen odhlásit ze soutěže v srpnu tým dorostu.

Pro zlepšení situace uspořádal výbor turnaj o Putovní pohár SK Volyně. Zúčastnily

33 Republikán, 1935.

34 Zájmy Pošumaví, 29. května 1936.

(33)

33

se celky Volyně, SK Strakonice 1908 a SK Vodňany.³⁵ V posledním utkání sezony Volyně porazila Písek výsledkem 6 : 4 a díky tomu se umístila v konečném pořadí právě před Pískem.³⁶

Tabulka 4. – Konečná tabulka turnaje o Putovní pohár ve Volyni. Osobní archiv Josefa Hodonického.

Kvůli politické situaci roku 1938 sehrála Volyně poslední utkání proti Vodňanům, ve kterém prohrála 2 : 0. 20. září skončila z politických důvodů činnost oddílu kopané.

V roce 1938 sehrál SK 23 zápasů, 10 mistrovských, 6 pohárových a 7 přátelských.

Nejlepší výsledek uhrálo A mužstvo proti Husinci, když zvítězilo 10 : 2. V soutěži Volyně skončila na čtvrtém místě.

10. února 1939 byla činnost oddílu obnovena. Konala se valná hromada Sportovního klubu, kde byl zvolen předsedou JUDr. Emil Kraus, místopředsedou MUDr. František Kasper, jednatelem Ing. Jaroslav Zábranský. Nejčastější sestava v roce 1939 Volyně byla: Holín, Hamach, Němeček, Matějka, Podlešák, Srch, Paletář, Filař, Vozandych, Skřivan, Chuman. Dále byl obnoven i tým dorostu a někteří hráči z dorostu občas nastupovali i za A mužstvo. Z politických důvodů musel výbor podat žádost Okresnímu úřadu ve Strakonicích a Jihočeské fotbalové župě o povolení činnosti klubu, které bylo schváleno. Důvodem, proč musel výbor podávat žádost, bylo, že v několika utkáních docházelo s nesouhlasem s německou okupací. Byl vydán i zákaz konání utkání v „Protektorátu Čechy a Morava“. Zákaz byl ale nakonec zrušen 25. června 1939. Navíc, stejně jako u tělocvičné jednoty Sokol, museli všichni neárijští členové z oddílu odejít a později měli všichni Židé zákaz vstupu na sportovní akce.³⁷ Utkání hrané dne 12. května 1939 mezi Volyní a Protivínem Volyně vyhrála 5:0.³⁸ Největší porážku sezony (0 : 7) Volyně utrpěla od týmu SK České Budějovice divise.³⁹

36 Hlas lidu, 30. května 1938.

38 Jihočeská jednota, 16. května 1939.

39 Jihočeská jednota, 19. září 1939.

(34)

34

Podzimní kolo sezony 1939 – 1940 skončilo 19. listopadu vítězstvím Volyně nad SK Sušice 5 : 1 a „první mužstvo“ Volyně se umístilo v tabulce I. A třídy na 8. místě.

Oddíl měl toho roku registrovaných 30 hráčů prvního mužstva a 20 hráčů dorostu.

Dne 9. února roku 1940 začal fungovat nový výbor ve složení: předseda JUDr. Emil Kraus, místopředseda MUDr. František Kasper, jednatel ing. Jaroslav Zábranský. Na valné hromadě oddíl řešil své výsledky. I přes špatnou politickou situaci se pořádalo dost sportovních podniků. Oddíl kopané měl 35 hráčů, z toho 16 dorostenců. Zápas z 1. května mezi celky SK Volyně a SK Viktoria Plzeň měl zajímavý vývoj, když po poločase Volyně vedla 3 : 1. Nakonec však Plzeň zápas zlomila a zvítězila 6 : 3. Nejlepšího výsledku toho roku dosáhla Volyně proti celku SK Slavoj Písek, když zvítězila 12 : 0. Další pěkný výsledek ve prospěch Volyně byl proti celku SK Domažlice (8 : 2), dále proti SK Čtyři Dvory (8 : 3). A mužstvo sehrálo v této sezoně celkem 31 utkání se skórem 119 : 74. Vítězně sehráli 19 utkání a prohráli 12 utkání. V jarní části se A mužstvo umístilo na 4. pozici, když získalo 15 bodů a skóre mělo 46 : 36. V podzimní části se polepšilo o jednu příčku a se ziskem 8 bodů a skórem 18 : 11 obsadilo třetí pozici. Bohužel se tým potýkal s nesportovním chováním hráčů na úrovni A mužstva i na úrovni dorostu. Tyto problémy oddíl řešil vyloučením nebo časovým zákazem činnosti. Problémy s kázní měl oddíl i na divácké úrovni.

V roce 1941 tým do sezony nastupoval s 35 hráči prvního mužstva a 25 dorostenci. Sezona byla zahájena 2. března 1941. Za A tým pravidělně hráli hráči:

Holín, Prokop, Harmach, Vodařka, Podlešák, Matějka, Chuman, Zůna, Štika, Filař, Vozandych. Celá řada členů se kvůli obavám z pronásledování protektorátními úřady přestala o fotbal zajímat.⁴⁰ I přesto měla Volyně první místo v jihočeském mistrovství jisté několik kol před koncem ligy.⁴¹ Nejlepších výsledků dosáhla Volyně proti Protivínu (8 : 0) a v přátelském utkání proti SK České Budějovice (8 : 1). V červenci zase proti diviznímu SK Doudlevce 8 : 4. V podzimním kole potom proti SK Písek (3 : 0), proti SK Sušice (7 : 2) a proti SK Protivín (8 : 1). Jediný zápas Volyně remizovala a to s SK Bosňany 2 : 2. Taktéž dorost vyhrál přebor JŽF se ziskem 36 bodů. Nejvyšší vítězství dorostu bylo proti týmu Horažďovic (12 : 0). Volyně samozřejmě prohrála některá

41 Jihočeská jednota, 23. května 1941

(35)

35

utkání, ale vždy jen s týmy hrající vyšší soutěže. S ligovým týmem SK Plzeň Volyně prohrála 3 : 5, s týmem SK Meteor České Budějovice 0 : 3 a s Viktorií Plzeň dokonce jen 1 : 2. V té době byla Volyně jeden z nejlepších týmů v Prácheňském kraji.

Valná hromada se konala 12. února 1942. V sezoně 1942 a 1943 za A mužstvo hráli: Filař, Haškovec, Hejl, Holín, Horák, Chuman, Jůn, Kabátník, Krupička, Kuncl, Křížek, Matějka, Mengr, Němeček, Patera, Podlešák, Šroub, Štika, Vodařka, Volmut, Zůna. V roce 1944 mužstvo sehrálo 20 utkání, 10 z nich vítězně, 2 nerozhodně a 8 s porážkou. Tým dorostu byl však v tomto roce úspěšný, když se stal vítězem Prácheňského kraje v mistrovství, které pořádalo tzv. Kuratorium pro výchovu mládeže (organizace řízená nacisty).

Po osvobození v roce 1945 se SK přihlásil do Jihočeského poháru osvobození pořádaného Jihočeskou župou fotbalovou a plně obnovil svou činnost. V prvním kole Volyně remizovala s SK Strakonice a dál postoupila losem, ve druhém kole vyřadila Bosňany výsledkem 3 : 2, ve třetím kole Volyně vyřadila tým ČASK Písek 2 : 1.

Probojovala se tedy až do finále, které se hrálo 8. července v Sezimovo Ústí, kde zápas skončil 2 : 2. V odvetě na domácím hřišti Volyně podlehla Sezimovu Ústí 3 : 4 a získala v tomto poháru druhé místo. V červenci Volyně porazila SK Slavia Plzeň 3 : 2.⁴²

4.2.2 Tenis

Tenis ve Volyni patřil za dob první republiky, stejně jako fotbal pod Sportovní klub Volyně. Jednou z prvních průkopnic tenisu ve Volyni byla paní Turková, dcera pana Kasera. Paní Turková byla písecká rodačka, která hrála tenis závodně za Volyni, Písek a Protivín. Dále pan Šimák, který měl kurt u mlýna na ostrově. V té době stály 2 kurty na místě, kde dnes stojí sokolovna. Další, kdo hrál, byl pan Zábranský, paní Svobodová, pan Jarolím, pan Rubeš a pan Vokroj. Dalším důležitým průkopníkem tenisu byl pan Štefan, který začal s tenisem v Praze a později hrál i ve Volyni. Studenti, kteří tam trávili prázdniny, hráli téměř pořád. Každou neděli chodili od 16 hodin trénovat starší studenti a jim museli studenti vždy uvolnit kurty.

(36)

36

Tenisté pořádali hned od začátku vzájemná utkání se Strakonicemi. Roku 1911 se uskutečnila 2 utkání se Strakonicemi. Na domácích kurtech dokázal SK Volyně vyhrát 10 : 2, ale na kurtech Strakonic Volyně utkání prohrála v poměru 2 : 10.⁴³

Obrázek 9 Fotografie prvních tenistů ve Volyni, která byla pořízena na místě, kde dnes stojí fotbalové hřiště. Osobní archiv Jiřího Neumitky

Obrázek 10. První tenisté ve Volyni na kurtech ve 30. letech. Osobní archiv Jiřího Neumitky

43 Osobní archiv bývalého tenisty SK Volyně Jiřího Neumitky (narozen 16. 6. 1958).

(37)

37

Obrázek 11. Volyňské tenisové kurty ve 40. letech. Osobní archiv Jířího Neumitky