Hlavní práce9116_xstam52.pdf, 1 MB Stáhnout

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodá ř ská

ANALÝZA VLIVU INVESTI Č NÍCH POBÍDEK NA NEZAM Ě STNANOST V Č R

bakalá ř ská práce

Autor: Markéta Sta ň ková

Vedoucí práce: Ing. Tomáš Munzi

Rok: 2008

Prohlašuji na svou č est, že jsem bakalá ř skou práci vypracovala samostatn ě a s použitím uvedené literatury.

Markéta Sta ň ková

V Praze dne 15. 5. 2008

Pod ě kování

Na tomto míst ě bych ráda pod ě kovala Ing. Tomáši Munzimu za jeho odborné

rady a v ě cné p ř ipomínky p ř i vedení mé bakalá ř ské práce.

Abstrakt

Záměrem bakalářské práce je ekonomická analýza vlivu investičních pobídek na nezaměstnanost v České republice. Teoretická část práce se týká zejména obecného vymezení systému investičních pobídek v ČR. Nejprve je vymezen samotný pojem „investiční pobídky“, jejich historický vývoj a legislativní rámec, jímž jsou zastřešovány. Dále je prezentována Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, druhy poskytovaných investičních pobídek a proces jejich udělování. Závěr teoretické části je věnován porovnání pobídkových systémů států, jež sousedí s ČR. Analytická část bakalářské práce si klade za cíl analyzovat vliv pobídnutých investic jak z hlediska celorepublikového, tak regionálního.

Regionální část je zaměřena na Středočeský kraj a jako příklad pobídnuté investice je použita kolínská automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile.

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Tomáš Munzi

Abstract

The aim of bachelor work is the economic analysis of influence of investment incentives on unemployment in the Czech Republic. The theoretical section of work is particularly concerned with general definition of the investment incentives system in the Czech Republic.

First of all, the term “investment incentives”, their historical development, and legal framework by which they are all covered, are defined. Further, the Investment and Business Development Agency – CzechInvest is presented, and different types of investment incentives and the process of their conferment are described. The close of the theoretical section is devoted to the Czech neighbor state´s incentive systems comparison. The Analytical section of bachelor work is aimed at the analysis of influence of realized investments from the regional and nation-wide point of view. The regional section is focused on the Středočeský region and as an example of realized investment the Toyota Peugeot Citroën Automobile car company is used.

Master of bachelor work: Ing. Tomáš Munzi

Klíčová slova: investiční pobídky, přímé zahraniční investice, trh práce, regionální podpora Keywords: investment incentives, foreign direct investment, labour market, regional aid JEL klasifikace: F210, J210, R580

Obsah

ÚVOD ... 1

1 VYMEZENÍ SYSTÉMU INVESTIČNÍCH POBÍDEK V ČR ... 3

1.1 DEFINICE INVESTIČNÍCH POBÍDEK ... 3

1.2 VÝVOJ INVESTIČNÍCH POBÍDEK ... 4

1.2.1 HISTORIE ... 4

1.2.2 SOUČASNOST ... 4

1.2.3 BUDOUCNOST ... 5

1.3 LEGISLATIVNÍ RÁMEC INVESTIČNÍCH POBÍDEK ... 6

1.4 AGENTURA CZECHINVEST... 7

1.5 PROCES UDĚLOVÁNÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK ... 8

1.6 POSKYTOVANÉ POBÍDKY... 9

1.6.1 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL ... 9

1.6.2 STRATEGICKÉ SLUŽBY A TECHNOLOGICKÁ CENTRA ... 10

2 INVESTIČNÍ POBÍDKY A NAŠI SOUSEDÉ ... 11

2.1 ČESKÁ REPUBLIKA ... 11

2.2 SLOVENSKÁ REPUBLIKA ... 12

2.3 RAKOUSKO ... 13

2.4 SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO ... 14

2.5 POLSKO ... 14

2.6 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ ... 15

3 ANALÝZA VLIVU INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA NEZAMĚSTNANOST V ČR... 17

3.1 NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE ... 17

3.2 VLIV INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA NEZAMĚSTNANOST – ČR ... 19

3.3 VLIV INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA NEZAMĚSTNANOST – REGIONY ... 23

3.4 STŘEDOČESKÝ KRAJ ... 29

3.5 TPCA ... 31

ZÁVĚR... 33

PŘÍLOHY ... 36

SEZNAM LITERATURY ... 38

1

Úvod

Problematika poskytování investičních pobídek a příchod přímých zahraničních investic do České republiky jsou v současnosti velice aktuálními tématy. Diskutován je především jejich vliv na ekonomiku a jednotlivé regiony. Závěry řady studií, jež se touto problematikou zabývají, jsou však sporné a často zcela protichůdné. Můžeme se setkat jak s názorem, hodnotícím investiční pobídky kladně – především díky jejich domnělému vlivu na snižování nezaměstnanosti a na ekonomický růst, tak i s hodnocením spíše negativním – spatřujícím v investičních pobídkách zbytečné a neefektivní zásahy do tržního prostředí.

Tato práce se zaměřuje zejména na problematiku lidských zdrojů a nezaměstnanosti.

Hlavní otázkou, na níž se tedy bude snažit dát odpověď je, jaký vliv mají investiční pobídky na trh práce a zda jejich prostřednictvím skutečně dochází ke snižování nezaměstnanosti.

Analýza bude provedena jak na úrovni celé České republiky, tak i na úrovni jednotlivých krajů se zaměřením na region středních Čech a největší investici, jejíž příchod byl podpořen investiční pobídkou – automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile.

Práce si rovněž klade za cíl objektivní a nezaujaté posouzení současné situace v oblasti investičních pobídek a nezaměstnanosti, s využitím statistických údajů publikovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí, Českým statistickým úřadem a agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Systém investičních pobídek v České republice přitom není vnímán jako samostatný prvek, ale jako součást celoevropského konkurenčního trhu. Práce proto zahrnuje rovněž komparaci pobídkových systémů používaných okolními státy.

První kapitola práce je věnována zejména uvedení do problematiky investičních pobídek a objasnění základních principů, jež se této oblastí týkají. Nejprve je obecně vymezen pojem investičních pobídek včetně jejich možné kategorizace, na nějž navazuje stručný popis vývoje pobídek v České republice zahrnující také současný stav a výhled do budoucna. Dále je popisován legislativní rámec, agentura CzechInvest, proces udělování pobídek a druhy poskytovaných podpor.

Druhá kapitola je zaměřena na přímé zahraniční investice, jež jsou s investičními pobídkami úzce spjaty. Jsou zde představeny a porovnány jednotlivé pobídkové systémy používané státy sousedícími s Českou republikou. U všech zemí je v rámci větší přehlednosti postupováno stejnou technikou, od organizace zastřešující systém investičních pobídek, přes

2

druhy poskytovaných podpor, upřednostňované oblasti investic a postavení jednotlivých států v oblasti přímých zahraničních investic. Závěr kapitoly je věnován shrnutí dosažených poznatků.

Třetí kapitola se věnuje samotné analýze investičních pobídek a snaží se o kvantifikaci jejich vlivu na vývoj nezaměstnanosti v České republice. Analýza se skládá z celorepublikové a regionální části. V úvodu je nejprve popsán vývoj nezaměstnanosti a stav trhu práce v uplynulých letech s důrazem na zvyšující se podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a státní politiku minimálních mezd. V části zaměřené na celou Českou republiku je srovnáván vývoj míry nezaměstnanosti ČR s velikostí investic pobídkových firem a počtem nově vytvořených pracovních míst. Regionální část práce poukazuje na problém diference mezi jednotlivými regiony a na nedostatek technicky vzdělaných pracovníků. Konec kapitoly se soustředí na analýzu Středočeského kraje a kolínské automobilky TPCA.

V závěru práce jsou shrnuty poznatky předchozích kapitol.

3

1 Vymezení systému investi č ních pobídek v Č R

Cílem této kapitoly je uvedení do problematiky investičních pobídek a objasnění základních principů, jež se této oblasti týkají. V úvodu je nastíněno obecné vymezení pojmu

„investiční pobídky“ včetně jejich možné kategorizace, na níž navazuje historický vývoj pobídek zahrnující rovněž současný a budoucí výhled. Dále je popisován legislativní rámec pobídek, proces jejich udělování a agentura CzechInvest. Závěr oddílu je věnován druhům poskytovaných podpor.

1.1 Definice investi č ních pobídek

Dříve, než se začneme zabývat podrobnou charakteristikou pobídkového systému České republiky, měli bychom vymezit pojem „investiční pobídka“, s nímž se budeme v průběhu celé práce setkávat nejčastěji.

Jednotně používaná definice tohoto pojmu neexistuje, ale obecně lze říci, že investiční pobídky jsou určitým zvýhodněním, jež investorům poskytuje vláda hostitelské země. Účelem jejich zavedení bývá získání většího počtu přímých zahraničních investic či přilákání investorů působících ve státem preferované oblasti, jakou může být například průmysl, cestovní ruch či výzkum a vývoj.¹

Vzhledem k tomu, že je práce zaměřena především na Českou republiku, nesmíme opomenout charakteristiku pobídek, jak ji podává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO). Investiční pobídka je zde chápána jako „forma veřejné podpory sloužící k motivaci zahraničních, ale i domácích investorů k investicím do nových výrobních závodů a do rozšíření či modernizace stávajících výrobních závodů“.²

Co se týče rozdělení investičních podpor, setkáváme se nejčastěji se třemi kategoriemi v podobě finančních, fiskálních a ostatních pobídek. Finanční pobídky jsou poskytovány ve formě zvýhodněných půjček či přímých dotací, fiskální pobídky zahrnují zejména daňové prázdniny pro investory a mezi ostatní pobídky jsou zařazeny například dotované služby a infrastruktura, přednostní vládní kontrakty či speciální směnné kurzy.³

1 United Nations. Incentives, 2004, str. 5

2 MPO. Analýzy vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané indikátory české ekonomiky, 2004, str. 5

3 United Nations. Incentives, 2004, str. 5–7

4

Z výše uvedených informací je zřejmé, že investiční pobídky jsou udělovány v prvé řadě za účelem „nalákání“ zahraničních investorů do země, čehož se dosahuje prostřednictvím daňových úlev, dotací či dalších výhod pro investující subjekty. Skrze tento systém se pak investorům vytvářejí příznivější podmínky pro podnikání na území daného státu.

Konkrétní vymezení pobídek dle zákona o investičních pobídkách je podrobně uvedeno v podkapitole 1.3, jež se týká právního rámce zastřešujícího systém investičních pobídek v České republice.

1.2 Vývoj investi č ních pobídek

1.2.1 Historie

Systém investičních pobídek byl v České republice zaveden roku 1998 za tehdejší úřednické vlády v čele s Josefem Tošovským. Záměrem bylo zejména motivovat zahraniční a domácí investory k investicím do vyspělých průmyslových technologií a úsilí vyrovnat se v oblasti podpory investic okolním transformujícím se ekonomikám. Celý proces odstartovalo přijetí usnesení vlády České republiky č. 298 ze dne 29. dubna 1998, jehož realizace se zpočátku uskutečňovala prostřednictvím pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu.

Orgánem, jemuž byla svěřena správa a realizace pobídkového systému, se stala Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Jejím prostřednictvím byla pro žadatele o investiční pobídku stanovena i minimální hranice investice, a to 25 mil. USD. Toto minimum bylo později v rámci podpory menších domácích investorů sníženo na 10 mil. USD.⁴

Ve snaze o vytvoření jednolitého celku byl pobídkový systém po dva roky rozvíjen a zdokonalován. Završením celého úsilí bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, jenž nabyl účinnosti dne 1. května 2000.⁵

1.2.2 Současnost

Od dubna roku 1998 do 10. ledna 2008 byly investiční pobídky přislíbeny celkem 646 firmám, jež se v České republice zavázaly proinvestovat téměř 470 miliard Kč a vytvořit 130 tisíc nových pracovních míst.⁶ Většina investičních projektů byla zaměřena na zpracovatelský

4 MPO. Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu, 2006, s. 3

5 Ibid., s. 3

6 Zpracováno na základě databáze agentury CzechInvest (Udělené investiční pobídky–zpracovatelský průmysl, technologická centra, finanční podpory)

5

průmysl, avšak v posledních letech můžeme pozorovat trend postupného navyšování podílu investic směřujících do technologicky náročnějších odvětví.

Tento posun je částečně zapříčiněn i poslední novelou zákona o investičních pobídkách, jež se orientovala zejména na omezení toku pobídek do zpracovatelského průmyslu a jejich nasměrování do oblasti strategických služeb a technologických center. Současně byla snížena minimální hranice investice z 200 mil. Kč na dnešních 100 mil. Kč, čímž se dosažení na pobídku stalo reálné i pro středně velké české podniky.⁷

Pobídky jsou trnem v oku obzvláště současnému ministrovi průmyslu a obchodu, Martinu Římanovi. Jak on sám již dříve uvedl „Za nejlepší pobídku pro všechny podnikatele považuji snížení daní a omezení byrokratické zátěže. Při současném rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně však není možné investiční pobídky nahradit nízkými daněmi. Systém jsme proto změnili tak, aby byl více otevřený domácím firmám".⁸

1.2.3 Budoucnost

Budoucí vývoj investičních pobídek je nejasný. Na jedné straně existují odpůrci, mezi něž patří výše zmíněný Martin Říman či Hospodářská komora ČR, jež poukazuje na zastaralost a neefektivnost pobídek. Na druhé straně však stojí obhájci pobídek, jejichž argumenty pro zachování stávajících výhod pro investory bývají velice často založeny na vzoru okolních zemí. Pobídky poskytují všechny sousední státy, proč by Česká republika měla být výjimkou? Pokud by vybočila, stala by se méně konkurenceschopnou a potenciální investoři by raději zamířili jinam, „za lepším“, zní jejich argumenty. Je tedy evidentní, že případné zrušení pobídkového systému by muselo být jistým kompromisem mezi oběma stranami a zároveň jít ruku v ruce s všeobecným zlepšením investičního prostředí, jež by nahradilo lákadlo vlády v podobě nejrozmanitějších úlev.

Nicméně při současném nastavení politických sil v České republice se jeví jakékoliv rozsáhlejší omezení investičních pobídek jako zcela nereálné. Uskutečnitelný je ovšem přesun zájmu směrem k náročnějším provozům typu technologických center a center strategických služeb. Je důležité si uvědomit, že mnohé montážní závody mají již nyní problémy se zajištěním kvalifikovaných pracovníků pro své provozy, díky čemuž jsou nuceny dovážet část pracovní síly ze zahraničí. Další podpora technologicky méně náročných odvětví se proto zdá

7MPO. Změna systému investičních pobídek prošla sněmovnou, 2007

8Ibid.

6

být neefektivní. Otázkou ovšem zůstává, zda technologicky náročnější provozy nebudou řešit podobné problémy s nedostatkem zaměstnanců jako montážní závody.

1.3 Legislativní rámec investi č ních pobídek

Poskytování investičních pobídek v České republice upravuje zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Investičních pobídek se týkají také další právní normy, například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 435/2004, o zaměstnanosti či zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky.⁹

Dle zákona č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července 2007 se investičními pobídkami rozumí:

slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu, převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,

hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců,

převod pozemků dle zvláštního právního předpisu, jež jsou evidovány v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné dle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu.¹⁰

Investiční pobídku lze poskytnou právnické nebo fyzické osobě v případě, že prokáže schopnost splnění všeobecných podmínek stanovených zákonem o investičních pobídkách a zvláštních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy. Všeobecné podmínky dle zákona č. 72/2000 Sb. jsou následující:

a) žadatel je povinen zavést novou výrobu nebo rozšířit výrobu stávající, b) prostředky je nutno vynaložit do oborů zpracovatelského průmyslu,

c) strojní zařízení musí být určeno pro výrobní účely, pořízeno za tržní cenu a jeho stáří nesmí přesahovat 2 roky; hodnota tohoto strojního zařízení musí tvořit nejméně 60 % celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, d) výroba, činnost, procesy, stavba a zařízení musí být šetrné k životnímu prostředí,

9 Zákon č. 72 / 2000 Sb. ze dne 7. června 2007 o investičních pobídkách a o změně některých zákonů

10Ibid., § 1

7

e) žadatel je povinen pořídit dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek nejméně v částce 100 mil. Kč, přičemž nejméně 50 mil. Kč musí být financováno z vlastního kapitálu (vlastními prostředky),

f) podmínky v bodu a) až c) a e) musí být splněny nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek,

g) zahájení stavebních prací a pořizování dlouhodobého majetku je možné nejdříve ode dne vydání potvrzení o tom, že žadatel je schopen splnit všeobecné a zvláštní podmínky.¹¹

1.4 Agentura CzechInvest

Oblast zahraničních investic je již od roku 1992 pod přímou správou vládní agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Ta funguje jako jakýsi spojovací můstek mezi investory, státem a Evropskou unií. Jejích třináct regionálních kanceláří poskytuje podnikatelům zdarma veškeré informace o investičním prostředí České republiky, pomáhá jim při výběru příhodné lokality pro umístění investice a hledání vhodných obchodních partnerů. Prostřednictvím programu AfterCare rovněž zajišťuje péči o investory po úspěšném ukončení investičního projektu.¹²

Vznik agentury CzechInvest se datuje k listopadu roku 1992, kdy byla jakožto organizace přímo podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu založena. Smyslem jejího zřízení byla tehdy zejména podpora přílivu přímých zahraničních investic do České republiky.

Za tímto účelem byla vybudována bezplatná síť komplexních služeb, v rámci níž byly poskytovány informace, poradenství a kontakty, v té době především zahraničním investorům.¹³

S nástupem nového tisíciletí se však začalo zaměření CzechInvestu postupně měnit.

V popředí zájmu již nebyla výlučně „propagace“ České republiky, ale rovněž podpora konkurenceschopnosti domácích subjektů. Určitým vyvrcholením bylo sloučení CzechInvestu s Agenturou pro rozvoj podnikání a Agenturou CzechIndustry, k němuž došlo 2. ledna 2004.

Tímto datem rovněž dochází ke vzniku nové Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.¹⁴

11 Ibid., §2

12 CzechInvest, internetový zdroj

13 CzechInvest. O CzechInvestu, internetový zdroj

14 Ibid.

8

Úkolem nového CzechInvestu se stala v prvé řadě podpora konkurenceschopnosti českých firem. Ta byla v letech 2004 – 2006 organizována prostřednictvím Operačního programu Průmysl a podnikání, od roku 2007 pak náhradním programem Podnikání a inovace. I nadále CzechInvest zůstává agenturou, jež usiluje o získávání přímých zahraničních investic a v jejíž výlučné kompetenci zůstává oblast investičních pobídek.¹⁵

1.5 Proces ud ě lování investi č ních pobídek

Celý proces udělení investiční pobídky je velice složitý a poměrně zdlouhavý. Podílí se na něm Agentura CzechInvest v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími pověřenými ministerstvy. Postup vyřizování žádosti upravuje zejména §3, §4 a §5 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů.

Prvním krokem schvalovacího procesu je vypracování Záměru na získání investiční pobídky (dále jen Záměr), jenž musí splňovat všechny formální náležitosti dle zákona o investičních pobídkách. Následně je Záměr předložen agentuře CzechInvest, jež během 30 dní zpracuje posudek na projekt žadatele a společně se Záměrem jej předá Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen MPO). Pokud z posudku vyplývá schopnost žadatele splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro poskytnutí investičních pobídek (podrobněji viz podkapitola 1.3), vydá CzechInvest žadateli o tomto faktu potvrzení a současně připojí k posudku návrh na poskytnutí (event. zamítnutí) daných pobídek.¹⁶

V dalším kroku hodnotí splnění všeobecných a zvláštních podmínek Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí a Ministerstvo životního prostředí. Na vydání stanoviska, v němž vyjádří svůj souhlas či nesouhlas mají zákonem předepsanou lhůtu 30 dní.

Pokud bylo vydáno souhlasné stanovisko, může MPO vydat Nabídku na poskytnutí investičních pobídek (dále jen Nabídka).¹⁷ Vydáním tohoto správního aktu končí první část schvalovací procedury.

Nejpozději 3 měsíce od vydání Nabídky předkládá žadatel MPO prostřednictvím agentury CzechInvest Žádost o příslib investičních pobídek (dále jen Žádost). MPO následně

15 CzechInvest. Výroční zpráva za rok 2005, s. 7

16 Zákon č. 72 / 2000 Sb. ze dne 7. června 2007 o investičních pobídkách a o změně některých zákonů, § 3

17 Ibid., § 4

9

do 30 dnů od doručení Žádosti vydá Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek.¹⁸ Tímto správním aktem je ukončena druhá část schvalovacího procesu.

V této fázi již zájemci o investiční pobídky zbývá pouze podepsat Dohody o hmotné podpoře s Ministerstvem práce a sociálních věcí, jehož prostřednictvím následně dojde k zaslání finančních prostředků na účet investora.¹⁹

1.6 Poskytované pobídky

1.6.1 Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl má v naší zemi dlouhou tradici a byl od počátku zavedení investičních pobídek podporován. Současná vláda se však v duchu světového trendu podpory technologicky náročných provozů snaží o omezení toku pobídek právě do tohoto sektoru.

Přesto je jeho význam pro Českou republiku neoddiskutovatelný.

Představme si nyní typy investičních podpor určené pro sektor zpracovatelského průmyslu. Jedná se o:

slevu na dani z příjmu,

hmotnou podporu na nově vytvořená pracovní místa, podporu školení a rekvalifikace,

poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu, převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu.

Slevu na dani z příjmu právnických osob je možné získat až na dobu 5 let, přičemž u nových společností jde o slevu úplnou a u společností expandujících o slevu částečnou.

Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst je poskytována ve výši 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo a podpora rekvalifikace a školení zaměstnanců ve výši 35% nákladů na školení a rekvalifikace.²⁰ Obě tyto subvence jsou omezeny pouze na regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti, jejichž přehled je připojen v příloze práce (příloha č. 1).

18 Ibid., § 5

19 CzechInvest. Postup při vyřizování záměru získat investiční pobídky, s. 1

20 CzechInvest. Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu, s. 1–2

10 1.6.2 Strategické služby a technologická centra

Je téměř jisté, že oblast moderních technologií s vysokou přidanou hodnotou se v České republice v nejbližších letech ocitne ve středu zájmu a dočká se významného rozvoje.

Vláda tomuto sektoru poskytuje dva druhy pobídek, jejichž udělení je podmíněno investicí alespoň ve výši 10 mil. Kč. Jedná se o:

dotace na podnikatelskou činnost, dotace na školení a rekvalifikaci.

Technologická centra jsou nyní zaměřena na high-tech výrobky a jejich inovace v oblasti letectví, vědeckých přístrojů, farmacie, motorových vozidel a další techniky.

Strategické služby zahrnují centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb, expertní, řešitelská, opravárenská centra a centra pro vývoj software.²¹

21 CzechInvest. Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb, s. 1-2

11

2 Investi č ní pobídky a naši sousedé

Úspěšnost naší republiky v oblasti „lákání“ zahraničních investorů částečně závisí také na investičních podporách poskytovaných okolními státy. Z tohoto důvodu si následující kapitola klade za cíl představení a následné porovnání pobídkových systémů států, jež sousedí s Českou republikou. U všech zemí je v rámci větší přehlednosti postupováno stejnou technikou, od organizace zastřešující systém investičních pobídek, přes druhy poskytovaných podpor, upřednostňované oblasti investic a počty zprostředkovaných projektů. Závěr každého celku je věnován postavení daného státu v oblasti přímých zahraničních investic (FDI). V úvodu kapitoly je za účelem snadnější komparace uveden přehled současné úpravy systému investičních pobídek v České republice.

2.1 Č eská republika

Systém investičních pobídek byl v ČR zaveden roku 1998 a jeho správou je pověřena vládní agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Investorům jsou poskytovány pobídky v podobě slevy na dani z příjmů, hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa, hmotné podpory rekvalifikace zaměstnanců a převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu. Státem podporovanými oblastmi investic jsou především zpracovatelský průmysl, technologická centra, centra strategických služeb a tvorba nových pracovních míst v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti.²²

Rok 2007 byl v oblasti investic velmi úspěšný. Agentuře CzechInvest se pro Českou republiku podařilo zprostředkovat 182 investičních projektů v hodnotě téměř 71 miliard Kč (přibližně 2,67 mld. EUR). Celkový počet nově vytvořených pracovních míst dosáhl 30 598.

Hlavními investory byly české, německé a americké firmy. Nejvíce projektů směřovalo do již tradičního automobilového průmyslu, jenž byl následován odvětvím strojírenským a plastikářským.²³

V oblasti přílivu přímých zahraničních investic patří Česká republika mezi nejúspěšnější země Evropy. Podle studie společnosti Ernst & Young se sice její pozice v roce 2006 zhoršila, ovšem i přesto zůstává v „top 10“ evropského žebříčku. O 9. až 10. místo se

22 CzechInvest. O CzechInvestu, internetový zdroj

23 CzechInvest. České firmy dominují v investicích, 2008

12

dělí společně se Švédskem, jemuž se stejně jako České republice podařilo získat 113 investičních projektů.²⁴

Richard Singer, obchodní ředitel společnosti Ernst & Young ČR ale upozorňuje: „Česká republika sice oproti loňsku v žebříčku poklesla, stále ale soupeří se zeměmi typu Indie nebo USA…[Česko] jasně patří k zemím, které v příštích letech čeká příliv přímých zahraničních investic. Zároveň už teď je zřejmé, že budou více směřovat do náročnějších odvětví.“²⁵

2.2 Slovenská republika

Slovenský systém investičních pobídek je zastřešen Agenturou pro rozvoj investic a obchodu SARIO, založenou Ministerstvem hospodářství SR koncem roku 2001. SARIO se soustřeďuje zejména na podporu přílivu přímých zahraničních investic, podporu exportu a podporu budování průmyslových parků.²⁶

Obdobně jako u nás jsou pobídky poskytovány ve formě slev na dani z příjmů, dotací na pořízení dlouhodobého majetku, příspěvků na vytváření nových pracovních míst a převodu nemovitého majetku za zvýhodněnou cenu. Podporována jsou především čtyři odvětví. Stejně jako v ČR se jedná o průmyslovou výrobu, technologická centra a centra strategických služeb, odlišností jsou pouze podpory směřující ke komplexním střediskům cestovního ruchu.²⁷

Nyní se podívejme na investice realizované v roce 2007. Agentuře SARIO se v tomto období podařilo sjednat 64 projektů v celkové hodnotě přes 42 mld. Sk (přibližně 1,3 mld.

EUR). Nejaktivnějším investorem se stalo Německo, následováno Jižní Koreou a Rakouskem.

Co se týče průmyslových odvětví, tak více než polovina všech projektů směřovala do strojírenství, elektrotechniky a automobilového průmyslu.²⁸

V oblasti přímých zahraničních investic patří Slovensko mezi úspěšné země, avšak v minulém roce vypadlo z tabulky „top 15“ nejatraktivnějších evropských zemí. Studie společnosti Ernst & Young uvádí možnou příčinu – investoři hledající levnou pracovní sílu

24 Ernst & Young. European Investment Monitor 2007, s. 3–5

25CzechInvest. Česká republika je v desítce investorsky nejatraktivnějších zemí světa, 2007

26 SARIO. O Spoločnosti, internetový zdroj

27 Zákon č. 561 / 2007 Sb. ze dne 29. října 2007 o investičnej pomoci a o zmene a doplnení niektorých zákonov

28 SARIO. Výročná správa za rok 2007, s. 11

13

opouštějí Evropu a začínají umisťovat své závody do oblasti jižní a východní Asie. Našim východním sousedům rovněž schází velcí investoři v oblasti automobilového průmyslu.²⁹

2.3 Rakousko

Oblast investičních pobídek je v Rakousku svěřena Agentuře na podporu podnikání ABA – Invest in Austria (dříve Austrian Business Agency), jež funguje pod správou Ministerstva hospodářství a práce. ABA prezentuje zemi jako stabilní, bezpečnou, s vysokou mírou zaměstnanosti, nízkými daněmi, situovanou na strategickém místě v samém srdci Evropy.³⁰

Rakousko se řadí mezi nejbohatší a nejvyspělejší státy Evropy a v oblasti investičních pobídek si proto může dovolit využití finančních podpor ve formě dotací či nízko úročených půjček, spíše než daňových úlev, s nimiž se setkáváme v České republice či na Slovensku.

Rakouský pobídkový systém je velmi propracovaný a zahrnuje velké množství programů na podporu investic. Jednotlivé programy jsou orientovány na podporu malých a středních podniků, pomoc znevýhodněným regionům, subvence v oblasti výzkumu a vývoje a v neposlední řadě také na podporu exportu. K udělování pobídek dochází nejčastěji ve formě hotovostních grantů, nízko úročených půjček a bankovních záruk.³¹

Dle tiskové zprávy vydané v lednu tohoto roku agenturou ABA se Rakousku podařilo v roce 2007 přilákat největší množství zahraničních investic za posledních 26 let. Pro naše jižní sousedy se rozhodlo celkem 201 investorů, mezi nimiž mělo výhradní postavení Německo a Itálie. Tyto subjekty Rakousku zajistily investice v hodnotě 400 milionů Euro a vytvoření 2087 nových pracovních míst. V oblasti jednotlivých sektorů výroby byly v roce 2007 nejvíce zastoupeny firmy specializující se na služby a více jak polovina projektů byla umístěna ve Vídni.³²

Přímé zahraniční investice jsou silnou stránkou Rakouska. Zahraniční investory láká především nízká míra investičního rizika a kvalitní pracovní síla. Samo Rakousko ovšem

29 Ernst & Young. European Investment Monitor 2007, s. 3–5

30 Austrian Business Agency. Investing in Austria – Key Facts, internetový zdroj 31Austrian Business Agency. Investment Incentives in Austria, 2007, s. 6–27

32Austrian Business Agency. ABA breaks sound barrier: Over 200 international location projects in 2007, s. 1–2

14

nejvíce vyniká v investicích směřovaných do zahraničí, rok co rok se umisťuje mezi největšími investory střední a východní Evropy.³³

2.4 Spolková republika N ě mecko

Péče o zahraniční investory a propagace Německa jakožto ideálního místa pro umístění investice byla spolkovou vládou svěřena do rukou agentury Invest in Germany. Její účel se nikterak neliší od poslání všech ostatních agentur zmíněných v předchozích kapitolách.

Německý systém investičních pobídek je vzhledem k velikosti země značně složitý.

Rozsah subvencí je odstupňován dle rozvinutosti jednotlivých regionů a obecně platí, že vyšší pobídky jsou poskytovány ve východní části Německa. Základními druhy poskytovaných podpor jsou podobně jako v Rakousku dotace, zvýhodněné půjčky a bankovní záruky.

Německo se ovšem nesoustřeďuje výlučně na pomoc zaostalejším regionům, důležitou roli zde hrají také podpora výzkumu a podpora tvorby pracovních míst.³⁴

V oblasti investičních projektů budeme vycházet ze studie týkající se atraktivnosti Evropy, jež vydala společnost Ernst & Young v roce 2007. Dle uvedených informací Německo vyniká v celkovém počtu uskutečněných projektů – zařadilo se na 3. místo evropského žebříčku. Mezi odvětvími národního hospodářství převažují obchodní služby, do nichž směřovalo celkem 41 projektů, následuje elektronika s 32 projekty a software s 19 projekty. Nejvýznamnějšími zahraničními investory se staly americké a čínské firmy.³⁵

Přímé zahraniční investice jsou již tradičně dominantou Německa. Dlouhodobě patří mezi hlavní investory Evropy. V oblasti „lákání“ investic je Německo také velmi úspěšné, rok 2006 pro něj znamenal více jak 50% nárůst ohlášených projektů. Celkově skončilo v přílivu přímých zahraničních investic na třetím místě (viz příloha č. 2).³⁶

2.5 Polsko

První kroky zahraničních investorů v Polsku by měly směřovat do agentury PAIiIZ, jejíž profesionálně vyškolení zaměstnanci jim pomohou s poznáním polského investičního

33 OECD. Economic Survey of Austria 2007, s. 55–60 34Invest in Germany. Incentives in Germany, 2007, s. 1

35 Ernst & Young. European Attractiveness Survey 2007, s. 22 a 29

36 Ernst & Young. European Investment Monitor 2007, s. 1–3

15

prostředí, poskytnou informace o druzích udělovaných investičních pobídek a zajistí kontakty s možnými obchodními partnery a dodavateli.³⁷

Polský systém investičních pobídek zahrnuje tři úrovně veřejné podpory – regionální, horizontální a odvětvovou. Nejčastěji využívanými pobídkami jsou hotovostní granty, daňová osvobození, půjčky pro technologický sektor a úlevy pro investory působící v tzv. zvláštních ekonomických zónách. Polsko rovněž podporuje odvětví výzkumu a vývoje a vytváření nových pracovních míst.³⁸

V roce 2007 se Polsku podařilo uzavřít celkem 57 investičních projektů, z nichž největší růst zaznamenala oblast výzkumu a služeb. Nejvyhledávanějším sektorem se stala elektronika, BPO centra a automobilový průmysl. Mezi investory byly zastoupeny předně firmy z USA a Japonska, jež zprostředkovaly celkem 16 projektů.³⁹

Polsko v roce 2006 obsadilo v tabulce celkového přílivu přímých zahraničních investic šesté místo a předstihlo tak o tři příčky Českou republiku. Naši severní sousedé však v tomto roce dominovali především v oblasti tvorby nových pracovních míst, kde se stali „lídry“

s podílem 15% na celkovém počtu nově vytvořených míst v Evropě.⁴⁰

2.6 Záv ě re č né shrnutí

Z uvedených informací je patrné, že investiční pobídky jsou velice frekventovaným hospodářsko-politickým nástrojem, jehož využívají všechny okolní státy. Účelem jejich poskytování je přilákání většího počtu zahraničních investic do dané země. Investiční pobídky však nejsou jediným faktorem, jejž investoři při rozhodování o lokaci budoucí investice berou v potaz⁴¹. Většina investic tak stále přichází především s motivem zisku, spíše než s vidinou určité konkurenční výhody.

Dále můžeme pozorovat, že štědrost a forma poskytovaných subvencí závisí na rozvinutosti dané země. Zatímco vyspělé státy jako Německo a Rakousko inklinují k udělování finančních pobídek typu hotovostních grantů či nízko úročených půjček, Česká republika, Slovensko a Polsko poskytují spíše fiskální pobídky v podobě daňových úlev.

37 Polish Information and Foreign Investment Agency. About PAIiIZ, internetový zdroj

38 Ernst & Young. Doing Business in Poland, 2007, s. 9–20

39 Polish Information and Foreign Investment Agency. PAIiIZ´s effectiveness in attracting FDI in 2007, s. 2–5

40 Ernst & Young. Eurpean Attractiveness Survey 2007, s. 22–25

41 Podrobněji např. viz teorie OLI – Dunning, Narula. Foreign Direct Investment and Governments, 1996

16

V pobídkových systémech našich sousedů můžeme nalézt několik prvků podobných těm českým. Každá země má například jedno centrální místo (agenturu), jež bezplatně pomáhá zahraničním investorům s poznáváním podnikatelského prostředí, realizací jednotlivých investičních projektů a prezentuje stát jakožto nejlepší volbu pro umístění zahraniční investice. Je také zřejmé, že slovenský systém investičních pobídek je velice podobný našemu, zatímco rakouský a německý systém se výrazným způsobem odlišuje.

Příčinu můžeme spatřovat zejména v rozdílné vyspělosti jmenovaných států.

Rok 2007 byl pro Českou republiku, Slovensko i Polsko ve znamení nárůstu investic.

Není tedy pochyb o tom, že střední a východní Evropa je pro zahraniční investory velice atraktivní. A to platí nejen v oblasti tradičních „montoven“. Východní Evropa již není vyhledávána pouze pro levnou pracovní sílu, začíná také ve velké míře lákat provozy s vyšší přidanou hodnotou.

Největšími konkurenty České republiky v oblasti přílivu přímých zahraničních investic jsou Polsko a Slovensko (event. Maďarsko, jehož analýza v této práci není obsažena).

Pozice naší republiky však není nijak výrazně ohrožena. Česko disponuje nejen vysokým investičním potenciálem, ale také výkonem. Investorům poskytuje stabilní ekonomické zázemí, ochranu investic a v neposlední řadě také kvalitní pracovní sílu.

17

3 Analýza vlivu investi č ních pobídek na nezam ě stnanost v Č R

Jak již napovídá název, tato kapitola bude věnována posouzení vlivu investičních pobídek na nezaměstnanost v České republice. V samém úvodu je popsán vývoj nezaměstnanosti a stav trhu práce v uplynulých letech s důrazem na zvyšující se podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a státní politiku minimálních mezd. Dále následuje samotná analýza investičních pobídek a to jak na úrovni celorepublikové, tak i regionální. Celorepubliková úroveň zahrnuje srovnání vývoje míry nezaměstnanosti ČR s velikostí investic pobídkových firem a počtem nově vytvořených pracovních míst. V závěru této kapitoly jsou dosažené závěry konfrontovány se studií vypracovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu. Regionální část analýzy se věnuje jednotlivým krajům České republiky, poukazuje na problém diference mezi regiony a na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, jenž je ilustrován prostřednictvím tzv. klasifikace zaměstnání KZAM. Je zde rovněž uveden příklad dvou projektů, pomocí nichž se snaží jak region, tak i jednotlivé firmy získat technicky vzdělanou pracovní sílu. Na tuto kapitolu navazuje analýza Středočeského kraje a úplný závěr práce je věnován kolínské automobilce Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA).

V převážné většině jsou jako zdroj dat využívány databáze Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a agentury CzechInvest.

3.1 Nezam ě stnanost a trh práce

Počátek devadesátých let dvacátého století znamenal pro český trh práce velkou změnu.

V souvislosti s transformací ekonomiky z centrálně plánované na tržní se objevil do té doby neznámý fenomén – nezaměstnanost. Trh práce se nedokázal náhlému obratu okamžitě přizpůsobit a výsledkem byl nárůst počtu nezaměstnaných. Podle Dagmar Brožové⁴² byly příčinou zejména institucionální a organizační změny, jež byly provázeny útlumem a rušením mnoha podniků. Tato situace ovšem netrvala dlouho. Již v roce 1992 došlo k postupnému vyrovnání a zaměstnanost začala opět zvolna růst. Až do roku 1997 byl stav poměrně stabilní a nezaměstnanost se držela na rekordně nízké úrovni kolem 4%. V následujících letech však česká ekonomika procházela obdobím recese, což mělo neblahý vliv na trh práce, a tedy i na nezaměstnanost. Průměrná míra nezaměstnanosti v České republice se během tří let

42Brožová, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce, 2006, s. 117

18

zdvojnásobila a dosáhla úrovně 8,8%. Od roku 2000 pak docházelo s výjimkou let 2003 a 2004 k jejímu opětovnému poklesu. Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti od roku 1993 až do současnosti je k nahlédnutí v příloze práce (příloha č. 3).

Na konci devadesátých let se kromě vzrůstající míry nezaměstnanosti objevila další znepokojující skutečnost v podobě zvyšování podílu dlouhodobé nezaměstnanosti na nezaměstnanosti celkové. Za dlouhodobě nezaměstnaného je v České republice považován člověk, jenž je více jak 12 měsíců evidován na úřadu práce. Nutno podotknout, že naprostá většina těchto osob má pouze základní či středoškolské vzdělání bez maturity a disponuje tedy velmi nízkou kvalifikací. Nyní se podívejme na následující graf, jenž ilustruje rozsah dlouhodobé nezaměstnanosti.

Graf č. 1 – Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných

Můžeme pozorovat, že v období let 1993 – 1998 představovala dlouhodobá nezaměstnanost poměrně zanedbatelnou část nezaměstnanosti celkové. V roce 1993 tvořili dlouhodobě nezaměstnaní pouhých 18,5% z celkového počtu nezaměstnaných, v roce 1998 to bylo již 31,2%, avšak největší nárůst nastal během následujících dvou let. Rok 1999 znamenal zvýšení podílu dlouhodobě nezaměstnaných o 6% a rok 2000 dokonce o 11 %. Dlouhodobá nezaměstnanost se tak vyšplhala téměř k hranici 50%, okolo níž osciluje dodnes.

Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti je posledních 7 let poměrně stabilní, a proto není pravděpodobné, že by v následujících letech došlo k jeho výraznému nárůstu či poklesu.

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty a zpracování

19

Přesto si musíme uvědomit, že celá polovina nezaměstnaných je tvořena pracovníky s nízkou kvalifikací, jejichž zaměstnání je po několika letech strávených na úřadu práce velice obtížné.

Tomuto faktu také nahrává štědrost českého sociálního systému a zákonem stanovená minimální mzda, jež právě těmto lidem škodí nejvíce a vytlačuje je z trhu práce.

Nezaměstnanost by ovšem neměla být považována pouze za negativní jev. Jistě, pro většinu lidí představuje situace, kdy ztratí práci a zůstanou odkázáni na pomoc rodiny nebo státu velký psychický tlak. Mnozí z nich také po delší době neúspěšného hledání upadají do depresí a ztrácí chuť pracovat. Jak ale upozorňuje Vojtěch Krebs⁴³, nezaměstnanost je rovněž projevem přizpůsobování pracovní síly změnám probíhajícím v ekonomice. Hledání nového pracovního místa, rekvalifikaci či stěhování lidí za prací proto můžeme pokládat za záležitost přirozenou a pozitivní, pomocí níž dochází k odstraňování strnulostí a větší adaptabilitě ekonomiky.

3.2 Vliv investi č ních pobídek na nezam ě stnanost – Č R

Teoretická část práce se zabývala obsahem pojmu investiční pobídka, druhy udělovaných podpor, podmínkami nutnými pro jejich poskytnutí a samotným procesem vedoucím k získání investiční pobídky. Dozvěděli jsme se rovněž, jaká odvětví jsou pro investory nejvíce atraktivní, do kterých částí republiky směřuje největší počet investičních projektů a jaké postavení zaujímá Česká republika v oblasti přímých zahraničních investic.

Můžeme se tedy začít zabývat samotnou analýzou, jíž započneme nejprve na úrovni celé republiky.

Cílem kapitoly je zjistit, zda existuje souvislost mezi vývojem míry nezaměstnanosti v České republice a fungováním pobídkového systému. Pro analýzu budou používána data z období let 1998 – 2007, uveřejněná agenturou CzechInvest, Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Chceme-li zhodnotit vliv investičních pobídek na nezaměstnanost, jistě nás napadne srovnat míru nezaměstnanosti ČR s velikostí pobízených investic v jednotlivých letech.

Logickou úvahou pak vyvodíme, že pokud investice pobídkových firem rostou, měla by nezaměstnanost klesat a pokud dochází k poklesu investic, měla by nezaměstnanost vykazovat růst. Na určitou závislost bychom pak mohli usuzovat, pokud by byl tento

43 Krebs, V. a kol. Sociální politika, 2005, s. 289

20

předpoklad splněn. Podívejme se tedy na následující graf, jenž zobrazuje investice pobídkových firem a míru nezaměstnanosti ČR.

Graf č. 2 – Investice pobídkových firem a míra nezaměstnanosti ČR

Na uvedeném grafu můžeme pozorovat, že námi stanovená hypotéza je splněna pouze v letech 1999, 2001, 2003 a 2006. Ostatní roky vykazují spíše protichůdnou tendenci.

Například v roce 2004 došlo k nárůstu investic na dvojnásobek, přesto se míra nezaměstnanosti nesnížila, ale naopak zvýšila o půl procentního bodu na úroveň 8,3 %.

Jednoznačná závislost míry nezaměstnanosti na velikosti pobízených investic tedy z tohoto grafu nevyplývá.

Naše analýza by ale nebyla objektivní, pokud bychom závislost investičních pobídek a nezaměstnanosti hodnotili pouze z tohoto hlediska. Musíme totiž vzít v úvahu, že pokud je investice kapitálově náročná, nemusí se jejím prostřednictvím nutně vytvořit velké množství nových pracovních míst a její vliv na nezaměstnanost tudíž nemusí být příliš velký. Z tohoto důvodu bychom měli ještě konfrontovat míru nezaměstnanosti s celkovým počtem nově vytvořených pracovních míst.

Zdroj: Český statistický úřad, CzechInvest (Udělené pobídky pro zpracovatelský průmysl, Udělené investiční podpory pro technolog. centra a centra strateg. služeb, Udělené finanční podpory), vlastní výpočty a zpracování

21

Graf č. 3 – Nově vytvořená pracovní místa a míra nezaměstnanosti ČR

Ani na základě tohoto grafu se nám nepodařilo prokázat užší závislost mezi vývojem míry nezaměstnanosti a počtem nově vytvořených pracovních míst. Jak můžeme vidět, trend je opět spíše opačný. Pokud v příslušném roce došlo k nárůstu nových pracovních míst, celková nezaměstnanost stoupla a naopak. Za výjimku lze považovat pouze roky 2001, 2005 a 2006, kdy byla podmínka růstu pracovních míst a poklesu míry nezaměstnanosti splněna. Zde bychom tedy na určitou spojitost usuzovat mohli, avšak tyto roky tvoří pouhou třetinu sledovaného období a závislost tudíž není příliš silná.

To ostatně potvrzuje i korelační analýza, pomocí níž je možno statisticky prokázat existenci či neexistenci vztahu mezi jednotlivými proměnnými – nezaměstnaností a počtem nově vytvořených pracovních míst. Pro výpočet byl použit korelační koeficient a data zveřejněná agenturou CzechInvest a Českým statistickým úřadem. Koeficient korelace udává těsnost závislosti zvolených veličin, kladné hodnoty značí přímou lineární závislost, záporné naopak závislost nepřímou. Dále platí, že čím více se výsledná hodnota blíží jedné, ať již kladné či záporné, tím je závislost mezi proměnnými silnější.⁴⁴ Po dosazení údajů do příslušného vzorce se dostáváme k výsledku – 0,14589, jenž ukazuje na velmi slabou nepřímou závislost mezi mírou nezaměstnanosti a počtem nově vytvořených pracovních míst.

44Hindls, Richard a kol. Statistika pro ekonomy, 2006, s. 206

Zdroj: Český statistický úřad, CzechInvest (Udělené pobídky pro zpracovatelský průmysl, Udělené investiční podpory pro technolog. centra a centra strateg. služeb, Udělené finanční podpory), vlastní výpočty a zpracování

22

Výsledky analýzy provedené na celorepublikové úrovni jsou nyní zřejmé. Korelační analýza a prezentované grafy ukazují, že mezi vývojem míry nezaměstnanosti a existencí systému investičních pobídek nelze usuzovat na příliš silnou závislost. Investiční pobídky tedy nejsou faktorem, pomocí něhož by docházelo k významnému snižování nezaměstnanosti.

Tento názor ovšem nesdílí Ministerstvo průmyslu a obchodu, jež v únoru roku 2004 vydalo studii s názvem Analýza vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané indikátory české ekonomiky. V tomto materiálu je hodnocen vliv investičních pobídek na tři základní makroekonomické ukazatele – platební bilanci, HDP a nezaměstnanost. Nás bude nejvíce zajímat třetí jmenovaná část věnovaná analýze pobídkových firem na nezaměstnanost.

Ministerstvo zde rozděluje⁴⁵ vliv pobídek na přímý – v podobě tvorby nových pracovních míst prostřednictvím firem s investiční pobídkou a nepřímý – zahrnující vytváření pracovních míst u dodavatelů pobídnutých společností. Oběma těmto faktorům je ve studii přisuzován velmi významný vliv.

Nejprve se podrobněji podívejme na tvorbu pracovních míst přímou cestou.

Z materiálu⁴⁶ se dozvídáme, že vliv pobídkových firem na snižování nezaměstnanosti je značný a podpora systému investičních pobídek je tedy více než vhodná. Toto tvrzení je podloženo výpočtem tzv. alternativní míry nezaměstnanosti, to jest míry nezaměstnanosti v případě neexistence investičních pobídek. Výpočet tohoto ukazatele však předpokládá obsazení veškerých nově vytvořených pracovních míst nezaměstnanými. Jak jsme si však již ukázali v předchozí subkapitole, nezaměstnanost v České republice je přibližně z poloviny tvořena nezaměstnaností dlouhodobou a pracovníky s velice nízkou kvalifikací. Předpoklad ministerstva o dokonalém stavu a obsazení všech nových pracovních míst z řad nezaměstnaných se tudíž v českých poměrech jeví jako velice idealistický a v podstatě nereálný. V mnoha případech jsou navíc pobídnutá místa obsazována levnější pracovní silou ze zahraničí nebo přetažením kvalifikovaných pracovníků od konkurence.

Co se týče nepřímého vytváření pracovních míst, ministerstvo předpokládá⁴⁷ v souvislosti se vznikem jednoho přímého pracovního místa v pobídnuté firmě rovněž vytvoření jednoho nepřímého pracovního místa u dodavatelů. To vše v důsledku zvýšené poptávky společnosti s pobídkou po službách, materiálech a dalších prvcích spojených

45 MPO. Analýzy vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané indikátory české ekonomiky, 2004, s. 17–18

46 Ibid., s. 17

47 Ibid., s. 18

23

s výrobou. Jedná se však pouze o mínění ministerstva, neboť přesný počet takto vytvořených míst nelze kvantifikovat. Na závěr bychom měli ještě zmínit, že řada dat ve studii jsou pouze předpokládané hodnoty či dokonce hrubé odhady a ministerstvo samo i přes své jasné závěry podotýká, že pro posouzení skutečného vlivu by byla vhodná důkladnější analýza.

3.3 Vliv investi č ních pobídek na nezam ě stnanost – regiony

Nyní se podívejme na naši analýzu z regionálního hlediska. Celková míra nezaměstnanosti České republiky vykazuje poslední tři roky významný pokles, z hlediska regionů však již situace není tak pozitivní. Regionální rozdíly, jež vykrystalizovaly v souvislosti s transformací naší ekonomiky v devadesátých letech, i přes příznivý vývoj nadále přetrvávají. Heterogenita je způsobena zejména rozdílným ekonomickým potenciálem jednotlivých území, kdy především oblast severních Čech a severní Moravy zaostává a trpí vysokou nezaměstnaností. K tradičně nejpostiženějším regionům patří Ústecký kraj (zvláště okresy Most, Teplice a Děčín) a Moravskoslezský kraj (okresy Bruntál, Karviná a Ostrava).

Tyto oblasti se také potýkají s nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných a nezaměstnaných s nízkým stupněm dosaženého vzdělání. Kvalifikace pracovníků je ostatně velkým problémem v mnoha krajích. Příchozí investoři mají problémy s obsazením nově vytvořených pracovních míst, a to i přes to, že se snaží spolupracovat se školami v daném regionu. Učňovské obory nejsou tak oblíbené a zájem dnešních žáků se přesunul ke školám nabízejícím alespoň maturitu.

Dalším problémem, s nímž se potýká většina investorů v České republice, je velká fluktuace pracovníků a neochota lidí dojíždět do zaměstnání, či se za prací stěhovat. Ale vraťme se nyní zpět ke konfrontaci jednotlivých krajů. Následující tabulka prezentuje míru nezaměstnanosti ve všech regionech České republiky od roku 1998 až do současnosti.

24

Tabulka č. 1 – Míra nezaměstnanosti v jednotlivých regionech ČR (v %)

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Praha 3,25 3,98 4,20 3,86 3,64 4,19 3,89 3,51 2,80 2,45

Středočeský 5,39 7,97 7,51 6,73 4,91 5,16 5,39 5,22 4,54 3,37

Jihočeský 4,87 6,25 5,84 5,60 4,99 5,17 5,71 5,02 5,10 3,32

Plzeňský 5,45 6,77 6,24 5,78 4,66 5,31 5,83 5,08 4,62 3,67

Karlovarský 6,79 8,09 8,41 7,37 7,49 6,39 9,41 10,91 10,17 8,25

Ústecký 11,69 15,37 15,97 13,32 12,75 13,00 14,45 14,53 13,71 9,92

Liberecký 6,88 8,16 6,17 6,21 4,70 6,11 6,41 6,48 7,68 6,05

Královéhradecký 5,02 7,02 6,11 6,10 4,17 5,85 6,59 4,77 5,39 4,15

Pardubický 6,00 8,04 8,29 6,37 7,16 7,60 6,99 5,64 5,46 4,45

Vysočina 5,85 8,68 6,76 6,08 5,11 5,32 6,85 6,77 5,32 4,67

Jihomoravský 5,10 8,05 8,28 8,55 7,61 8,05 8,34 8,09 7,95 5,42

Olomoucký 7,22 10,60 12,78 10,41 9,61 9,57 12,02 9,99 8,17 6,35

Zlínský 6,37 8,61 8,12 8,50 7,91 7,53 7,42 9,44 7,05 5,52

Moravskoslezský 10,14 12,97 14,34 14,29 13,32 14,75 14,55 13,89 11,98 8,50

Celkem - ČR 6,50 8,70 8,80 8,10 7,30 7,80 8,30 7,90 7,10 5,30

Všimněme si zejména velkých diferencí mezi jednotlivými regiony. Otázku vysokého počtu nezaměstnaných řeší především kraj Ústecký a Moravskoslezský, kde nezaměstnanost dlouhodobě převyšuje průměr České republiky o více než padesát procent. O něco lépe je na tom Olomoucký kraj, kde je nezaměstnanost rovněž značná, ale nedosahuje tak vysokých hodnot jako je tomu v případě dvou výše uvedených oblastí. Za zmínku stojí rovněž Karlovarský kraj, pro nějž nebyla nadprůměrná míra nezaměstnanosti v dřívějších letech typická. Změna nastala na přelomu let 2003 a 2004, kdy se nezaměstnanost vyšplhala na 9,41%, což představovalo meziroční nárůst o více jak tři procentní body.

Ústecký, Moravskoslezský a Olomoucký kraj jsou tedy ty regiony, kam by dle politiky investičních pobídek mělo směřovat nejvíce projektů, jež by pomohly s řešením problematiky vysoké nezaměstnanosti. Z osobního rozhovoru s paní Lucií Roučkovou, regionální projektovou manažerkou agentury CzechInvest, jsem vyrozuměla, že CzechInvest se sice snaží na tyto nejpostiženější oblasti upozorňovat, nicméně konečné rozhodnutí investora je neovlivnitelné a závisí na mnoha faktorech, mimo jiné na vzdělání a jazykové vybavenosti

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování