Hodnocení oponenta bakalářské práce – teoretická část
Jméno a příjmení studenta Mgr. Lenka Damaškovičová
Studijní program B8209 Teorie a praxe audiovizuální tvorby Obor/ateliér Audiovizuální tvorba - Režie a scenáristika
Forma studia Prezenční Akad. rok 2013/2014
Název práce Ženské postavy ve filmech Alice Nellis Oponent práce MgA. Irena Kocí
Pomocí X označte v tabulce hodnocení u každého z kritérií.
KRITÉRIA HODNOCENÍ Nedostatečné Dostatečn
é Uspokojující Dobré
Velm i
dobré Výborn
é Nedokážu posoudit
Naplnění tématu a rozsah práce X
Nastavení cílů a metod práce X
Úroveň teoretické části práce X
Úroveň analyticko-výzkumné části práce X
Splnění cíle práce X
Struktura a logika textu X
Kvalita zdrojů a práce s nimi v textu X
Inovativnost, kreativita a využitelnost X
Jazyková a formální úroveň práce, přílohy X
Tabulku s hodnocením můžete doplnit o stručné vyjádření (max. 1200 znaků), které vystihne nejpodstatnější přínos práce, nebo její nedostatky.
Autorka si zvolila metodu neoformalistické analýzy. Tento nástroj umožňuje analýzy filmů i z dalších hledisek, jako např. zkoumání formální podoby a struktury záběrů v analyzovaných filmech i analýzu montáže (střihové skladby) v nich. Stranou ponechala i aspekty tvorby spojené s osobností režisérky, přičemž neoformalistické bádání umožňuje zacílit pozonost na tvůrce a jeho tvorbu jako takovou. Tyto možnosti nevyužila, čímž se přidržela zadání rozsahu práce.
Stylistické a gramatické neobratnosti, stejně jako překlepy, občas ruší jinak plynulé sledování textu (zejm. přivlastňovací zájmeno ji/jí).
Oceňuji, že se autorka věnuje i postavám mužů a pojmenovává jejich role a úlohy v jednotlivých filmech a stejně jako Laura Mulvey definuje ženské postavy ve vztahu k postavám mužským.
V páté kapitole se objevuje přesah nad rámec vytýčený v úvodu teoretické práce. Autorka se snaží o zasazení "ženského filmu" do širšího kontextu tvorby českých filmařů mužů a dotýká se i oblasti fimů točených ženami, ovšem založených na "patriarchálních" principech.
Otázky k obhajobě:
- „Ženy jako objekty pohledu" (Mulvey) - jsou v analyzovaných filmech v této pozici muži?
Tedy muži coby »objekty pohledu«?
- Jak se pozná český „ženský film"?
- Prostředí i rekvizity coby metafory vnitřních světů ženských postav (moře hoře v Mamas &
Papas, piano v Tajnostech) - je vysoká míra symboličnosti pro Alici Nellis typická?
Návrh klasifikace ... A - výborně ...
V Brně ... dne 31. 5. 2014...
...
………
podpis oponenta práce
Pro klasifikaci použijte tuto stupnici:
A - výborně B - velmi dobře C - dobře D - uspokojivě E - dostatečně F - nedostatečně
Hodnocení oponenta bakalářské práce – praktická část
Jméno a příjmení studenta Mgr. Lenka Damaškovičová
Studijní program B8209 Teorie a praxe audiovizuální tvorby Obor/ateliér Audiovizuální tvorba - Režie a scenáristika
Forma studia Prezenční Akad. rok 2013/2014
Název práce Pověst o Macoše - scénář hraného filmu Oponent práce MgA. Irena Kocí
Autorka scénáře Propast se nechala inspirovat pověstí o propasti Macoše. Myšlenkově navazuje na svou práci teoretickou, která pojednává o ženských postavách (konkrétně v bakalářské práci se zaměřuje na ženské postavy ve vybraných filmech Alice Nellis). Také zde je ústřední postavou žena. Žena - hybatelka vyprávění a děje.
Jazyk postav je dostatečně individualizován. Nejspíš bylo záměrem, aby postavy hovořily současnou češtinou (např. Magdaléna k drbnám: "...vy vyschlé rašple, běžte uspokojit svoje obtloustlé manžílky" anebo Statkář k Magdaléně: "...proud vody kopíroval tvoje křivky..") Šestý obraz by zasloužil zkonkrétnit nastíněný dialog muže k Marii (ve scénáři je "...hlas muže ji /Marii/ starostlivě upozorňuje, že neměla chodit ven."). Také v 11. obraze je předepsán zpěv "staré ukolébavky", ovšem bez bližšího určení (a právě to by mohlo navíc posloužit také ke konkretizaci období, do nějž je příběh zasazen).
V desátém obraze sledujeme Magdalenu, jak v lese "..slastně zavírá oči a poslouchá šumění listí.". Na co asi myslí? Divák má za sebou obrazy, v nichž zatím Magdalénu poznal jako velmi tvrdou, uraženou a chudou ženu, která se odmítla bavit se svou sestrou. Byla vzbuzena zvědavost - co za tím je? Proč se tak Magdalena chová? O to více bych očekávala, že se nám její vnitřní svět v tuto chvíli rozkryje a my tak obdržíme další indicii o Magdaléně. Třeba je tohle místo vhodné pro vzpomínku na šťastné chvíle se statkářem? Zvláště, když jej v následujícím obraze u smrtelné postele Marie ostentativně přehlíží... Podobné je to i v obraze šestnáctém - Magdaléna u propasti se nechává ovívat větrem. Nebo se jedná o jakousi
"typicky ženskou neurčitost, přibližnost významů"?
Dostatečný počet obrazů, odehrávajících se v noci, dává divákům možnost adekvátně vnímat plynutí času. Čas příběhu není zcela přesně určen, ale pocitově odpovídá období zhruba dvou měsíců, kdy je reálné, že se zobrazované děje mohly udát.
Po formální stránce postrádám výčet osob a postav a soupis lokací. Množství překlepů (zejm.
ji/jí a mě/mně) ruší jinak poutavé vyprávění.
Otázky k obhajobě:
- Jakým žánrovým označením byste scénář opatřila? Pro jakého je diváka (cílová skupina)?
- V jakém období se váš příběh odhrává? /historická "nedoba" - nekonkrétní obecná minulost dávnější či méně dávná?/
- Máte představu určitých herců, kteří by ztvárnili vaše postavy?
- Motiv deště - předzvěst smrti? Proč se neobjeví i na konci?
Návrh klasifikace ...B - velmi dobře...
V Brně ... dne 31. 5. 2014...
...
..……… podpis oponenta práce
