BROWNFIELDY V PARDUBICKÉM KRAJI BROWNFIELDS IN PARDUBICE REGION

Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební

Katedra městského inženýrství

BROWNFIELDY V PARDUBICKÉM KRAJI

BROWNFIELDS IN PARDUBICE REGION

Bakalářská práce

Student: Vojtěch Kašpar

Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D.

Ostrava 2021

Prohlášení studenta

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Doc. Ing. Barbary Vojvodíkové, Ph.D. a uvedl jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Ostravě 30.4. 2021

• byl jsem seznámen s tím, že na moji bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. – autorský zákon, zejména § 35 – užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, v rámci školních představení a užití díla školního a § 60 – školní dílo

• beru na vědomí, že Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB- TUO) má právo nevýdělečné ke své vnitřní potřebě bakalářskou práci užít (§ 35 odst. 3)

• souhlasím s tím, že jeden výtisk bakalářské práce bude uložen v Ústřední knihovně VŠB-TUO k prezenčnímu nahlédnutí. Souhlasím s tím, že údaje o bakalářské práci budou zveřejněny v informačním systému VŠB-TUO

• bylo sjednáno, že VŠB-TUO, v případě zájmu z její strany, uzavře licenční smlouvu s oprávněním užít dílo v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona

• bylo sjednáno, že užít své dílo – bakalářskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohou jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byl VŠB-TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do její skutečné výše)

• beru na vědomí, že odevzdáním své práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby

Poděkování

Rád bych poděkoval Doc. Ing. Barbaře Vojvodíkové, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce. Také bych rád poděkoval své rodině a přítelkyni za podporu po celou dobu studia.

KAŠPAR, V. Brownfieldy v Pardubickém kraji. Ostrava 2021 Bakalářská práce. VŠB – Technická univerzita Ostrava, Vedoucí práce: Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D.

Bakalářská práce se zaměřuje na kategorizaci brownfields. Práce je rozdělena na tři části.

V první části jsou popsány přístupy ke kategorizaci brownfields vybraných států a členění dle ekonomické atraktivity brownfields v České republice. Dále uvádí databáze brownfields v České republice a porovnání struktury informací poskytovaných ve vybraných databázích.

Druhou částí a stěžejním bodem práce je navržení a aplikování hodnotícího modelu brownfields na okres Pardubice. Model je tvořen pěti dílčími indikátory, navrženými na základě běžně dostupných dat v databázích. Model kategorizuje lokality brownfields na kategorie A, B, C.

Cílem modelu je porovnání regeneračního potenciálu lokalit v okrese Pardubice. V poslední částí navrhuje základní ekonomické vyhodnocení pro regeneraci areálu Traktorka u Javůrky v Holicích v Čechách.

Annotation

KAŠPAR, V. Brownfields in the Pardubice region. Ostrava 2021 Bachelor thesis. VSB- Technical University of Ostrava, Supervisor: Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D.

This bachelor thesis focuses on the categorization of brownfields. The thesis is divided into three parts. The first part of the thesis describes approaches to categorization of the brownfields in chosen states and also describes division, according to the economic attraction of brownfields in the Czech Republic. Furthermore, there is a database of brownfields in the Czech Republic and comparison of structure of information provided in the chosen databases. The second part and the main point of this thesis is about designing and application of evaluation model of brownfields in the Pardubice region. The model is formed on the basis of commonly available data in the databases. The model categorizes locations of brownfields into the categories A, B, C. The aim of the model is to compare the regenerative potential of locations in the Pardubice region. In the last part it creates a basic economical evaluation for regeneration of the area Traktorka u Javůrky in Holice in the Czech Republic.

Pardubický kraj

Key words

Seznam použitých zkratek

BASIAS – Base de données des anciens sites industriels et activités de services BF – Brownfield

BF MSKS – Brownfields Moravskoslezského kraje

CABERNET – Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network CERCLA – The Comprehensive Environmental Response, Compensation, and Liability Act CERCLIS – Comprehensive Environmental Response, Compensation and Liability Information

COBRAMAN – Manažer koordinující aktivity opětovného využití brownfieldů Czechinvest – Agentura pro podporu podnikání a investic

ČOV – Čistírna odpadních vod ČR – Česká republika

ČSÚ – Český statistický úřad

DATAR – Délégation à l’aménagement du territoire et à l’action régionale DI – dopravní infrastruktura

EPF – Établissement Public Foncier, Pozemkové banky

GIS – geografický informační systém GPS – global positioning systém ha – hektar

Idv – Indikátor napojení na technickou infrastrukturu Iez – Indikátor Ekologické zátěže

Iom – Indikátor Vzdálenost k okresnímu městu Isv – Indikátor Vlastnictví

IT – informační technologie

IURS o.s. – Institut pro udržitelný rozvoj sídel, občanské sdružení JZD – jednotné zemědělské družstvo

MSID – Moravskoslezské Investice a Development

NLUD – National Land Use Database, „Národní databáze využití půdy“

PPP – Private Public Partnership, partnerství soukromého a veřejného sektoru RRA PK – Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

SEKM – Systém evidence kontaminovaných míst ÚAP – Územně analytické podklady

ÚP – Územní plán

ÚPD – Územně plánovací dokumentace

US EPA – Environmental protection agency

Vyhledávací studie – Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields ŽS – železniční stanice

Úvod ... 1

Cíle ... 2

1 Definice pojmu brownfield ... 3

2 Mezinárodní zkušenosti s řešením problematiky brownfields ... 4

2.1 Brownfields ve Francii ... 4

2.2 Brownfields ve Velké Británii ... 6

2.3 Brownfields v Německu ... 6

2.4 Brownfields v USA ... 7

2.5 Projekt CABERNET ... 8

3 Členění dle ekonomické atraktivity v České republice a národní databáze brownfield ... 11

3.1 Členění dle ekonomické atraktivity v České republice ... 11

3.2 Česká agentura pro zahraniční investice CzechInvest, Vyhledávací studie, Národní strategie brownfields ... 12

3.3 Existující databáze brownfields v ČR ... 13

3.4 Porovnání struktur informací databází ... 14

3.4.1 Struktura informací databází ... 14

4 Základní informace o Pardubickém kraji a Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje a její databáze ... 17

4.1 Základní informace o kraji ... 17

4.2 Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje ... 17

4.3 Vyhodnocení současné databáze Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje . ... 18

4.3.1 Rozdělení dle počtu brownfields v okresech ... 19

4.3.2 Rozdělení dle existence ekologické zátěže ... 19

4.3.3 Rozdělení dle rozlohy brownfield ... 20

4.3.4 Rozdělení dle původního využití lokality ... 21

4.3.5 Rozdělení dle vlastnické struktury ... 22

5.1 Omezení modelu ... 23

5.2 Příprava a řešení ... 23

5.3 Postup řešení ... 24

5.4 Modelové předpoklady ... 24

5.5 Výběr atributů ... 25

5.6 Dílčí indikátory a způsob jejich výsledky ... 28

5.6.1 Indikátor – Napojení na technickou infrastrukturu ... 29

5.6.2 Indikátor – Identifikátor velikosti... 30

5.6.3 Indikátor – Vzdálenost k okresním centrům ... 32

5.6.4 Indikátor – Ekologická zátěž ... 33

5.6.5 Indikátor – Vlastnictví ... 35

5.7 Konečné hodnocení modelu Kocour ... 36

5.8 Hodnocení výsledků analýzy ... 38

5.9 Mapové podklady ... 38

6 Základní ekonomické zhodnocení lokality ... 40

6.1 Traktorka u Javůrky – základní informace ... 40

6.2 Propočet a financování ... 42

7 Shrnutí postupu bakalářské práce ... 47

Závěr ... 48

Citovaná literatura ... 49

Seznam obrázků ... 53

Seznam grafů ... 54

Seznam tabulek ... 54

Seznam rovnic ... 54

Seznam příloh ... 55

1

Úvod

Dnešním často probíraným tématem je udržitelný rozvoj – tedy snaha o zmírnění negativního

projevu lidské společnosti. Původním cílem udržitelného rozvoje byla ochrana přírody a životního prostředí. Nyní však zohledňuje i ekonomický růst a společenské hodnoty.

S tím souvisí i nárůst záboru zemědělské půdy pro průmyslové a jiné účely. Jelikož půda není nevyčerpatelný zdroj, toto tempo není udržitelné a je nutné znovuvyužití pozemků a staveb, které se z různých důvodů již nepoužívají nebo využívají jen částečně. Pro tyto lokality se používá označení brownfields a jejich zkoumání je předmětem mé bakalářské práce.

V ČR je tato problematika relativně nová v porovnání se zeměmi západní Evropy, proto se budu v průběhu celé práce odvolávat i na zahraniční (především evropské) přístupy. Brownfields mohou skrývat silný ekonomický potenciál, pokud se najde správný investor s dobrým nápadem, který bude správně využívat konkrétní přednosti dané lokality. Abychom tyto přednosti rozpoznali, je potřeba vědět co brownfields jsou, jaký problém si sebou nesou, jak vznikají a co brání v jejich úspěšné revitalizaci a zdárnému opětovnému využití.

Hlavním cílem mé práce je návrh hodnotícího modelu na základě potenciálu lokalit pro revitalizaci a příklad jeho aplikace. K dosažení tohoto cíle jsem provedl rešerší přístupu vybraných států k rozdělené brownfields na kategorie A, B, C a částečně i a D. Do hodnotícího modelu jsem pak zařadil jen kategorie A, B, a C a aplikoval jsem ho na část Pardubického kraje (okres Pardubice). Postup hodnocení mohou použít zástupci veřejné správy krajů, obcí pro své strategie rozvoje. Výsledky aplikace je pak použitelný pro obce z okresu Pardubice, případně pro Pardubický kraj. Celou práci jsem doplnil mapovými podklady, díky kterým zástupci veřejné správy mohou vidět rozvržení rozřazených lokalit v řešeném území.

2

Cílem práce je navržení hodnotícího modelu pro kategorizaci lokalit brownfields dle jejich potenciálu na regeneraci (kategorie A, B, a C) a jeho aplikace na část kraje (Pardubického kraje). Pro lepší vizualizaci výsledků cíle práce je součástí zanesení výsledků aplikace hodnotícího modelu do map, tyto mapy mohou být využity ve veřejné správě.

Dílčí cíle práce jsou rozepsány v následujících bodech:

• Rešerše přístupů k problematice brownfields v zahraničí a rozdílné přístupy ke kategorizaci A, B, C a D.

• Vyhledání některých databází a evidencí brownfield v České republice a porovnání struktur informací v nich.

• Vyhodnocení stavu brownfields v současné databázi brownfields v Pardubickém kraji.

• Doplnění chybějících informací nutných pro další hodnocení.

• Navržení hodnotícího modelu A, B, C lokalit brownfields a jeho aplikace na část kraje.

Doplněné o mapové podklady.

• Provedení základního ekonomického zhodnocení vybrané lokality.

3

1 Definice pojmu brownfield

Celá kapitola je zaměřená na různé definice termínu brownfield.

Najít přesnou definici v českém jazyce není jednoduché. Termín „brownfield“ nebo

„brownfield sites“ je převzat z angličtiny. Doslovný překlad zní „hnědá pole“ avšak tento překlad se většinou nepoužívá. V česku není terminologie tohoto tématu sjednocena.

Ministerstvo životního prostředí používá termín „narušené pozemky“, Ministerstvo pro místní rozvoj pak termín „deprimující zóny“. V literatuře se však nejčastěji využívá právě termín brownfield pro svou nezaměnitelnost a krátkost. Výhodou používání termínu brownfields je i usnadnění vyhledávání na webových vyhledávačích (KADEŘÁBKOVÁ & PIECHA, 2009).

Podle ministerstva průmyslu a obchodu a Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje jsou brownfield: „Brownfield je nemovitost (území, areál, pozemek, objekt), která je nevyužívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace.“ (CzechInvest, 2019)

Dle Institutu pro udržitelný rozvoj sídel (IURS): „Brownfields jsou pozemky a budovy:

urbanizované opuštěné nebo podvyužité, které mohou, ale nemusí mít ekologickou zátěž, které složitostí podmínek svého budoucího rozvoje odrazují soukromý a jiný kapitál od účelné intervence.“(VRÁBLÍK, 2009)

Dle CABERNET (Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network):

„Brownfieldy jsou:

• plochy ovlivněné předchozím využitím lokality a jejího okolí,

• jsou zpustlé, ladem ležící, nevyužité,

• nacházejí se hlavně v urbanizovaných územích,

• vyžadují intervenci k jejich novému využití,

• mohou být kontaminované, případně lze problémy se znečištěním (půdy, vody, doposud nedemolovaných staveb) předpokládat.“ (VRÁBLÍK, 2009)

4

2 Mezinárodní zkušenosti s řešením problematiky brownfields

V této kapitole jsou stručně popsány přístupy řešení problematiky brownfields ve vybraných státech Evropy a v USA. Na konci kapitoly je popsán projekt CABERNET zabývající se problematikou brownfield.

2.1 Brownfields ve Francii

Francie patří spolu s Velkou Británii a Německem mezi jednu ze tří zemí v EU s největším počtem evidovaných opuštěných průmyslových a jiných (vojenské, skladové, nádražní, přístavní) areálů (KYSELKA, et al., 2006). Francie se začala potýkat s problémy s restrukturalizací průmyslových areálů již v období mezi 1. a 2. světovou válkou. Na intenzitě tento problém začal přibývat v 70. letech 20. století. Politické změny v 80. a 90. letech, a především ustálení vojenského napěti v Evropě vedlo k opouštění velkých armádních ploch (KYSELKA, et al., 2006).

První pokusy o regeneraci byly řízeny centrálně. Pověřena plánováním regionálního rozvoje byla agentura DATAR (Délégation à l’aménagement du territoire et à l’action régionale,

„Delegace pro územní plánování a regionální činnost“) (DOLEŽELOVÁ, 2003). Snahou bylo přesunout výrobu do nejvíce postižených oblastí a tím přispět k jejich růstu. V roce 1983 byla uskutečněna decentralizace státní správy. To vedlo k přesunutí pravomocí o územním rozhodování ze státu přímo k regionům a obcím, tedy do samosprávy. Regenerace objektů byla řešena přímo na úrovni regionů a měst (DOLEŽELOVÁ, 2004). V 90. letech se proces regenerací lehce zbrzdil důsledkem krize nemovitostí (DOLEŽELOVÁ, 2003).

Program regenerace je důkladně řešen a plánován. Opírá se o velice dobře zpracované analýzy místních podmínek, dotazníková šetření a v neposlední řadě i zapojení nevládních organizací do procesu plánování a realizace. V roce 1983 Ministerstvo kultury vypracovalo Ústřední seznam nemovitých kulturních památek a dodatkový seznam památek industriálního období.

Důsledkem bylo zvýšení zájmu o tyto stavby s důrazem na možnosti regenerace vhodné místním podmínkám (Géorisques, 2021).

Francie začala jako jedna z prvních evropských zemí zaznamenávat území se znečištěním.

Již v 70. letech (1978) byla vytvořena databáze s cílem najít a zaznamenat potencionálně nebezpečné průmyslové areály u kterých byla možnost znečištění přírodního prostředí (Géorisques, 2021).

5 Během 90. let došlo ke vzniku dvou databází. V roce 1998 byla uveřejněna databáze BASIAS (Base de données des anciens sites industriels et activités de services „Databáze bývalých průmyslových areálů a servisních činností“). Tato databáze eviduje průmyslové lokality (opuštěné, neopuštěné) které mohou způsobit znečištění na životním prostředí. U lokalit v této databázi nemusí být prokázána přítomnost znečištění půdy, ale důsledkem činnosti mohlo být zapříčiněno znečištění půdy, vody, vzduchu (BERTHELIN, 2016). Inventury jsou v měřítku 1:25 000 někdy doplněny o historické městské soupisy v katastrálním měřítku (1:2880).

K červenci roku 2020 bylo v databázi BASIAS přibližně 322 400 průmyslových areálů (Géorisques, 2021).

Druhou databází je BASOL, tato databáze vznikla v roce 1994. V databázi jsou zaznamenány znečištěné (potencionálně znečištěné) lokality. Lokality této databáze jsou obecně spojovány s diagnostikou půdy prováděnou v rámci ukončení činnosti zařízení. Databáze BASOL slouží jako doplněk k jiným databázím například BASIAS (Géorisques, 2021).

Francie si postupně připravila různé nástroje pro rychlejší revitalizaci. Například regionální

územní plánování, díky kterému se identifikují BF dle pořadí naléhavosti na regeneraci a podporu z veřejného sektoru. Dalším nástrojem jsou veřejné pozemkové instituce EPF

(Établissement Public Foncier, Pozemkové banky)(KYSELKA, et al., 2006). EPF jsou velice efektivní nástroj pro řešení rekonverze areálů. Pozemkové banky zakoupí lokalitu,

„předpřipraví“ ji (demolice, terénní úpravy) a následně prodají místním samosprávám. EPF nemohou (až na výjimky) provádět přímou přípravu pozemků (zasíťování, pořízení dokumentace)(VRÁBLÍK, 2009).

Klasifikace brownfields používaná ve Francii 1. „Samostatně rozvojové:

Jedná se o areály či plochy, které v krátkodobém nebo střednědobém horizontu samy naleznou nové využití.

2. Pasivně rozvojové:

Nové využití a rozvoj těchto lokalit je třeba plánovat a také částečně zainvestovat z veřejného rozpočtu.

3. Nerozvojové:

Nové ekonomické využití není možné nalézt. Strategií Francie je jejich rekultivace.“

(KADEŘÁBKOVÁ & PIECHA, 2009, p. 11)

6

2.2 Brownfields ve Velké Británii

Velká Británie má velice bohatou industriální historii, a také velkou zkušenost s problematikou BF. Touto problematikou se zabývá již od 70. let 20. století, díky tomu má asi nejpropracovanější strategii řešení nevyužívaných ploch (průmyslové, těžební, skladové atd.).

Vláda se zaměřila na obnovu průmyslových areálů v centrech měst za využití investic soukromého sektoru (TOMERIUS & FERBER, 2003). Velice časté bývá spojení soukromých a veřejných investic spolu s neziskovou organizací v takzvaném Public Private Partnership (PPP) (HAVLICE, 2005).

Jako ve Francii, i ve Velké Británii fungují dvě databáze. Tou první je Register of Surplus Public Sector („Registr přebytku veřejného sektoru“) ve kterém jsou evidovány nevyužívané lokality ve vlastnictví veřejné organizace (VRÁBLÍK, 2009).

Druhá databáze – existující od roku 1998 NLUD (National Land Use Database, „Národní databáze využití půdy“) jejímž cílem je evidence dříve využívaných lokalit. Tato databáze vychází z průzkumů z let 1974, 1982, 1988 a 1993. NLUD se pravidelně aktualizuje a její výsledky jsou využívány při územním plánování (VRÁBLÍK, 2009).

Zásadním krokem v řešení problematiky BF bylo vytvoření národní strategie brownfields (National Brownfield Strategy). Této strategii předcházela tvorba výše popsaných databází.

Základem strategie je dokument Towards a National Brownfield Strategy publikovaný státní agenturou English Partnership roku 2003 (VRÁBLÍK, 2009). Cílem je najít nové využití pro lokality BF a tím přispět k udržitelnému rozvoji (HARRISON, 2006).

Dokument Planning Policy Statement 3 z roku 2006, zavedený za předsedy vlády Tonyho Blaira deklaroval, že více než 60 % nových domů bude postaveno na půdě brownfields. Cílem bylo omezení záboru krajiny a podpora revitalizace lokalit BF (PACCAGNAN, 2011).

S odstupem času byla tato politika nejen splněna, ale dokonce i překročena (FERBER, et al., 2006).

2.3 Brownfields v Německu

Do začátku 80. let 20. století byla problematika BF řešena bez jakékoli systematičnosti, nejčastěji se jednalo o místní iniciativu. Od začátku 80. let by se dala snaha o řešení ekologicky znečištěných lokalit rozdělit na dvě fáze. V té první fázi byla snaha o řešení problémů ekologické kontaminace lokalit. Ta druhá se pak zaobírala samotnou přeměnou těchto areálů a zůstala jedním z hlavních cílů udržitelného rozvoje (PACCAGNAN, 2011).

7 Přibližný odhad rozlohy lokalit BF v Německu činí 140 000 ha. Odhad záboru zemědělské půdy v Německu se pohyboval kolem 105 ha za den (2003). To vedlo k vyhlášení cíle snížit tento

zábor krajiny na 30 ha za den do roku 2020. Za tímto účelem byla stanovena nová politika: Národní strategie udržitelného rozvoje (UBA, 2003). Důsledkem je omezení výstavby

na zelené louce a vnímání řešení problematiky BF jako příležitost hospodářského vývoje.

Za každý metr čtvereční, který je vyjmut z půdního fondu, je investor nucen platit 1 euro, tyto peníze jsou následně využívány i na propagaci brownfields (VRÁBLÍK, 2009).

Klasifikace využívaná ve Německu

1. „Samostatně rozvojové:

Jde o lokality s vysokou hodnotou pozemku, s nízkými náklady na jeho úpravu pro opětovné využití; nevyžaduje veřejné investice.

2. Pasivně rozvojové:

Jedná se o lokality, které mají specifický rozvojový potenciál. Investice představují pro soukromý kapitál riziko, které je možné snížit zapojením veřejných prostředků.

3. Nerozvojové:

Areály a lokality, které v dlouhodobé budoucnosti nemají žádný rozvojový potenciál (KADEŘÁBKOVÁ & PIECHA, 2009, p. 10)“

2.4 Brownfields v USA

Koncem 70. let se v USA dostaly do povědomí informace o nebezpečí kontaminovaných území.

Kongres na to reagoval vytvořením zákona CERCLA (Comprehendsive Environmental Response, Compensation and Liability Act, zákon „komplexní reakce na životní prostředí, kompenzacích a odpovědnost“) roku 1980. Tento zákon je neformálně nazýván Superfound.

CERCLA umožňuje agentuře US EPA (United States Environmental Protection Agency,

„Agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států“) vyčistit kontaminované lokality.

Obsahem zákona je též odpovědnost stran za vyčištění kontaminované lokality nebo uhrazení nákladů za vyčištění (US EPA, 2018). US EPA uznává že hlavní překážkou v udržitelném ekonomickém a hospodářském rozvoji je neschopnost udržitelné obnovy (FERBER &

GRIMSKI, 2002).

Databáze CERCLIS (Comprehensive Environmental Response, Compensation and Liability Information, „systém komplexní reakce na životní prostředí kompenzace a odpovědnosti“)

vedená společností EPA US obsahuje informace o lokalitách v programu Superfound a opatřeních na nich (EPA US, 2005). Samotná databáze je rozdělena do tří seznamů: CERCLIS

8 Removal Inventory („odstraňovací inventář), CERCLIS Remedial Inventory („inventář nápravných opatření“) a CERCLIS Enforcement Inventory („inventář vymáhání“)(Wikipedia

contributors, 2021). Ročně je v rámci agentury US EPA průměrně zaregistrováno 35 470 nemovitostí. Od roku 2006 bylo vyčištěno více než 190 050 lokalit, čímž vzniklo více

než 800 000 ha půdy připravené k novému využití (EPA US, 2021). Problémem však dle samotné agentury EPA US je nepřesnost údajů. Až 40 % údajů v databázi CERCLIS je nepřesných nebo nedostatečně ověřených (EPA US, 2002).

Klasifikace využívaná v USA 1. Ekonomicky životaschopné:

Jedná se o lokality s nízkými environmetálními riziky nebo vysokou ekonomickou návratností. Nejčastěji se jedná o lokality v atraktivních částech měst (centra měst).

Kvůli vysoké finanční návratnosti o tyto lokality jeví zájem soukromý sektor.

2. Částečně návratné:

Jedná se o málo vyhledávané lokality soukromým sektorem, protože investice na revitalizaci území nepokryjí vynaložené náklady. Regenerace lokalit v této kategorii

je možná díky sdružení veřejného a soukromého sektoru. Podíl financování veřejného a soukromého sektoru v poměru 1:1 až 1:10.

3. Nenávratné:

Lokality v této kategorii nesou velké množství environmentálních rizik. Náklady na revitalizaci těchto lokalit jsou velké i pro kombinaci veřejného a soukromého sektoru (KADEŘÁBKOVÁ & PIECHA, 2009, p. 10).

2.5 Projekt CABERNET

Název CABERNET (Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network) by se dal přeložit jako „Společné jednání o brownfields a hospodářském rozvoji“. Tento projekt je tvořen sítí odborníků v rámci Evropy, kteří se zabývají problematikou vzniklou při regeneraci BF v rámci trvale udržitelného rozvoje. Do tohoto projektu se postupně zapojilo 55 členů z 21 zemí Evropy (VRÁBLÍK, 2009). Projekt CABERNET je celoevropsky uznávaná díky svým modelům (ABC model, Bath model) a je významnou autoritou v přístupu k regeneraci BF (VOJVODÍKOVÁ , et al., 2012).

V rámci tohoto projektu vyšel najevo rozdílný přístup k definicím BF v rámci Evropy.

Nejzásadnější rozdíl pak byl hlavně mezi zeměmi západní Evropy a Skandinávskými zeměmi.

V zemích západní Evropy je snaha o maximalizaci znovuvyužití lokalit BF. Je to v důsledku

9 vysoké konkurenceschopnosti a hustotě obydlenosti. Zato situace ve Skandinávii je trochu rozdílná, v těchto státech je jen malá snaha o regeneraci lokality BF mimo centra měst (OLIVER, et al., 2005). Česká republika se snaží po vzoru západní Evropy znovu využít lokality BF v maximální možné míře. Znovuvyužitím lokalit BF omezí zábor půdy a napomůže rozvoji měst a obcí (CzechInvest, 2019).

Klasifikační model A, B, C

Kategorizační model skupiny CABERNET je založen na ekonomickém hodnocení lokality.

Čím vyšší potenciál lokality tím větší je pravděpodobnost na jeho rychlou regeneraci. Model rozděluje lokality do 3 kategorií (A, B, C) podle jejich ekonomického zhodnocení viz obrázek 1. (VOJVODÍKOVÁ, et al., 2012).

„A – jsou vysoce ekonomicky životaschopné a rozvojové projekty jsou placeny ze soukromých prostředků

B – jsou při své regeneraci na hranici rentability. Projekty jsou často realizovány za finanční spoluúčastí soukromého a veřejného sektoru.

Obrázek 1: Model ABC; Zdroj: vlastní zpravování podle (FERBER, et al., 2006)

10 C – lokality jsou ve stavu, kdy regenerace nebude v důsledku vysokých nákladů nebo jiných faktorů s velkou pravděpodobností zisková. Jejich regenerace se opírá především o veřejný sektor, například obcemi řízené projekty, které mají nízkou ekonomickou životaschopnost.

Veřejné financování nebo specifické právní nástroje musí regeneraci těchto lokalit stimulovat.

(VOJVODÍKOVÁ, et al., 2012)“

Některé publikace uvádějí i kategorii D. Rizika lokalit v této kategorie mohou být různého druhu (ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí). Odstranění těchto rizik je obvykle finančně náročné (velká pomoc z veřejného sektoru). (BERGATT JACKSON & VOTOČEK, 2010)

Do svého hodnotícího modelu jsem se rozhodl kategorii D nezařadit. U lokalit v kategorii D je těžké určit jejich potenciál, z tohoto důvodu se nehodí do mého modelu.

11

3 Členění dle ekonomické atraktivity v České republice a národní databáze brownfield

Obsahem této kapitoly je jedno z členění brownfields na území ČR. Také zde popisuji agenturu CzechInvest spravující národní databázi brownfields a jmenuji další databáze na území ČR.

Na konci kapitoly popisuji strukturu karet tří vybraných databází.

3.1 Členění dle ekonomické atraktivity v České republice

Ekonomické atraktivita území je výsledkem mnoha faktorů. Mezi ty nejzásadnější patří umístění lokality, původní využití, druh vlastnické struktury, míra ekologické zátěže, rozloha ale také celková sociální úroveň obyvatelstva. Velice důležitou roli taktéž zastává samotná obec, v niž se lokalita nalézá (KADEŘÁBKOVÁ & PIECHA, 2009).

„Rozdělení dle ekonomické atraktivity v ČR 1. Projekt s nulovou bilancí

Tento typ BF se o sebe „postará sám“. Jedná se o areály v dobré lokalitě. Není potřeba

veřejných prostředků, avšak může být poskytnuta nepeněžní zásah například do propagace. BF v této kategorii jsou také nazývány whitefields. Kategorie A.

2. Projekt s mírnou podporou

U BF v této kategorii je zapotřebí silné veřejné intervence a veřejné podpory. Lokalita těchto BF již není tak lukrativní jako v předešlém případě. Obvyklý poměr investic soukromých a veřejných je přibližně 5:1 (na každých 5 korunu ze soukromého připadne 1 z veřejného sektoru) ale i více. Kromě poměru investic je důležitým kritériem počet

nově vzniklých pracovních příležitostí. V anglické literatuře se taktéž mluví o greyfields. Kategorie B.

3. Nekomerční projekty

Lokalit v této kategorii bývá hlavním důvodem jejich revitalizace sociální cíle nebo ochrana životního prostředí. S tím je spojené větší zapojení veřejného sektoru, obvykle v poměru 1:1 až 1:4. U těchto projektů je vhodné využití strukturálních fondů.

Kategorie C.

4. Nebezpečné projekty

Jedná se o lokality a objekty v havarijním stavu jehož důsledkem ohrožují lidské zdraví a životní prostředí. Likvidaci těchto BF nejčastěji platí daňový poplatník, protože majitele často není možné dovést k zodpovědnosti. Kategorie D

12 5. Ostatní projekty

Mnoho BF se nachází v nekomerčních oblastech a je velice složité najít nějaké funkční nové využití v blízké budoucnosti. Toto je důsledkem větší nabídky než poptávky.

Snahou bude lokality v této kategorii navrátit do nezastavěných ploch s přírodním charakterem. Pro řešení těchto BF bude zapotřebí navržení speciálního programu (KADEŘÁBKOVÁ & PIECHA, 2009).“

Ve své práci nepracuji s kategorií D (Nebezpečné projekty). Lokality v této kategorii mohou ohrožovat lidské zdraví nebo životní prostředí. Pro svůj model Kocour jsem se rozhodl rozřazovat lokality rozřazovat pouze do kategorií A, B, C.

3.2 Česká agentura pro zahraniční investice CzechInvest, Vyhledávací studie, Národní strategie brownfields

Předchůdkyně organizace CzechInvest byla Federální agentura pro zahraniční investice FAZI založená roku 1990. Tato organizace měla zajistit po pádu komunismu napojení na tržní principy a pomoci navázat na celosvětový trh. Rozpad Československa vedl i k zániku této organizace. Ministerstvo průmyslu a obchodu však k 1. listopadu 1992 založilo organizaci Česká agentura pro zahraniční investice CzechInvest. Tato agentura se po vstupu ČR do EU sloučila s Agenturou pro rozvoj podnikání a Agenturou pro rozvoj průmyslu CzechIndustry. Sloučením těchto agentur vznikla 2. ledna 2004 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (CzechInvest, 2021).

Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields

Agentura CzechInvest ve spolupráci s kraji vytvořila v roce 2005 (ukončena v polovině roku 2007) „Vyhledávací studii pro lokalizaci BF“. Cílem bylo ucelit databázi BF v ČR

a vytvořit tak seznam míst vhodných pro regeneraci. Evidovány jsou pouze lokality o rozloze větší než půl hektaru nebo se zastavěnou plochou přes 250 m²

(VOJVODÍKOVÁ, 2010). V rámci této studie bylo nalezeno 2 355 lokalit o celkové rozloze přes 10 360 ha a zastavěnou plochou objekty 1 412 ha (CzechInvest, 2007).

Databáze je průběžně aktualizována.

Národní strategie regenerace brownfields

Česko oproti jiným státům EU nemá tak dlouhou historii řešení problematiky BF. První snaha o systematické řešení na státní úrovni začala Vyhledávací studii pro lokalizaci brownfields z roku 2005-2007. V roce 2008 byla vydána Národní strategie regenerace

13 brownfields. Cílem strategie je celkové ozdravení území, využití dříve využívaných lokalit (omezení záboru půdy), zvýšení nabídky pro podnikatele, zlepšení životního prostředí (CzechInvest, 2008).

Národní strategie regenerace brownfields 2019-2024 je aktualizovanou verzí Národní strategie z roku 2008. Aktualizaci provedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou

CzechInvest, Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Cíle a vize jsou v aktualizované strategii rozdělené do 4 oblastí.

Pro jednotlivé cíle jsou určené termíny plnění, opatření a spolupracující instituce. (CzechInvest, 2019)

3.3 Existující databáze brownfields v ČR

Nejkomplexnější databází BF v ČR je výše popsaná (kapitola 3.2) Národní databáze brownfields vytvořená na základě dat Vyhledávací studie a její postupné doplňování. Databáze je online přístupná přes odkaz www.brownfieldy.eu.

Výhodou Národní databáze je sjednocení kritérií evidence BF. Současně však většina krajů eviduje svou vlastní databázi dle vlastních kritérií. Počet evidovaných lokalit v rámci Národní databáze a „interní“ databází krajů se tak může lišit (především díky rozdílné metodice evidence lokalit) (Česko v datech, 2017). Příkladem další databáze může být portál Regionální Informační Servis. Na webových stránkách se dají dohledat informace o všech krajích včetně výskytu BF na území kraje. Informace o lokalitách v této databázi zpracovala organizace Centrum pro regionální rozvoj ČR (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2021). Za zmínku také stojí databáze nemovitostí Českých drah k pronájmu a k prodeji (České dráhy, a.s., ČD -

Informační Systémy, a.s., 2015) nebo Limity využití půdy (Výzkumný ústav meliorací¹ a ochrany půdy)(VÚMOP, 2021). Úrovně agentur zabývající se mapováním lokalit BF jsou

popsány v tabulce 1.

Tabulka 1: Agentury zabývající se mapováním lokalit brownfields v ČR a jejich úrovně; Zdroj: podle (MARŠÍČKOVÁ, 2014)

Úroveň Organizace Úroveň národní CzechInvest

Úroveň regionální

Regionální Informační Servis

Regionální rozvojové agentury jednotlivých krajů Databáze jednotlivých měst

1 Meliorace je soubor opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půd

14

3.4 Porovnání struktur informací databází

V této kapitole porovnávám karty tří databází. Konkrétně databázi Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje, databázi spravovanou agenturou CzechInvest a databázi Moravskoslezského kraje. V porovnávání karet databází se soustředím čistě na karty samotné, nehodnotím, jak často jsou v jednotlivých databázích vyplněny. Pro lepší přehlednost jsem informace rozdělil do skupin (kapitola 3.4.1).

Evidencí BF v Moravskoslezském kraji se zabývá společnost Moravskoslezské Investice a Development, a. s. (MSID). V současné době databáze eviduje přes 600 lokalit BF. Databáze

je průběžně aktualizována (Moravskoslezský kraj, 2021). Základní informace o databázi CzechInvest jsem popsal v kapitole 3.2. Seznam karet jednotlivých databází viz tabulka 2.

Jednotlivé struktury informací brány z webových stránek databází. Pro databázi RRA PK www.brownfieldy-pk.cz, pro databázi CzechInvest http://www.brownfieldy.eu/ a databáze Moravskoslezského kraje https://www.msk.cz/cs/temata/mapy/brownfieldy-416/¨.

3.4.1 Struktura informací databází Základní informace o lokalitě

Ve všech mnou porovnávaných databázích jsou informace popisující polohu a označení lokality (název/popis lokality, obec, okres, katastrální území). Karta o parcelním čísle lokality chybí v databázi CzechInvest. Souřadnice GPS naopak chybí v databázi BF MSK (k databázi je zhotovená mapová aplikace díky které lze informace o souřadnici GPS dohledat).

Vlastnictví

Ve všech databázích je rozdělení dle vlastnictví na soukromé a veřejné. Databáze RRA PK a BF MSK je doplněna o počet vlastníků, tato informace chybí v databázi CzechInvest.

U databáze BF MSK je doplněno u veřejného vlastnictví, zda se jedná o vlastnictví obce nebo státu.

Velikostní informace

Karty rozlohy a zastavěné plochy jsou dostupné ve všech porovnávaných databázích. Databáze RRA PK a BF MSK obsahují kartu počtu budov.

15 Způsob využití lokality

Karta předchozího využití lokality je obsažena ve všech porovnávaných databázích. Databáze

RRA PK a CzechInvest je rozšířena o využití dle ÚAP. Databáze RRA PK je doplněna o nejvhodnější předpokládané budoucí využití a dobu, po kterou je lokalita bez využití.

Limity a omezení

Do této skupiny řadím karty limitů území, ekologické zátěže a ochrany památek. Karta ekologické zátěže je u všech databází. V databázi CzechInvest jsou navíc karty: poddolované území, dobývací prostor. Databáze RRA PK je rozšířena o karty: existence věcného břemene nebo zástavního práva, limity ochrany přírody, dosah inundačních území a limity památkové ochrany. Nejvíce informací týkající se limit a omezení obsahuje databáze RRA PK.

Infrastruktura

Databáze BF MSK rozlišuje pouze zasíťování částečné a kompletní. V databázích RRA PK a BF MSK jsou jednotlivé sítě (kanalizace, elektřina, pitná voda, užitková voda,

telekomunikace) a jejich existence rozděleny samostatně. Databáze CzechInvest je navíc u jednotlivých sítí doplněna o upřesňující poznámku.

Cena

Databáze CzechInvest obsahuje jako jediná informace o cenách.

Hodnocení

Nejvíce informací o lokalitách eviduje databáze CzechInvest naopak nejméně databáze Moravskoslezského kraje. Databáze RRA PK a CzechInvest obsahují přibližně dvakrát více informací než databáze Moravskoslezského kraje. Struktury informací jednotlivých databází jsou si podobné. Všechny porovnávané databáze obsahují dostatek informací o lokalitách.

Pro svou další práci využívám databázi RRA PK.

16

Struktura inforamací databáze Regionální rozvojové agentury Pardubického krajeStruktura inforamací databáze CzechInvest Struktura inforamací Moravskoslezského kraje

Číslo lokality Název brownfieldu FID

Obec Dotace Název

Název lokality Kraj Obec

Stručná charakteristika nemovitosti Okres Katastrální území

Katastrální území Obec Okres

Okres Ulice Vlastnictví

Parcelní čísla Katastrální území Počet vlastníků

Majitelé Obec s rozšířenou působností Rozloha

Souřadnice GPS Typ lokality Typ brownfieldu

Rozloha lokality Určení dle ÚP Počet objektů

Výměra zastavěné plochy Předchozí využití lokality Zastavěná plocha

Výměra podlahové plochy objektu Parcelní čísla Parcely

Počet objektů na pozemku celkem Rozloha lokality (m²) Procento využití

Počet objektů se zastavěnou plochou objektu nad 500 m² na pozemku Využitelná plocha (m²) Kontaminace

Předchozí převažující využití lokality Zastavěná plocha (m²) Bývalé využití

Jak dlouho je lokalita bez využití Popis areálu a navrhované využití Zasíťování

Stávající funkční využití lokality dle ÚAP GPS souřadnice Obsazenost

Nejvhodnější předpokládaný způsob budoucího využití lokality Název dálnice SO ORP

Existence věcného břemene nebo zástavního práva, které brání revitalizaci lokality Vzdálenost od dálnice

Existence ekologických zátěží Název nejbližšího mezinárodního letiště

Limity ochrany přírody Vzdálenost od nejbližšího mezinárodního letiště

Lokalita je mimo dosah inundačních území Název nejbližší vlakové zastávky

Limity památkové ochrany Vzdálenost od nejbližší vlakové zastávky

Počet vlastníků lokality Příjezdová komunikace

Počet veřejných vlastníků lokality Příjezdová komunikace - popis

Počet soukromých vlastníků lokality Železniční vlečka

Počet neznámých vlastníků nebo nevypořádaných vlastnických vztahů Nejbližší stanice MHD (km) Ochota vlastníka (všech vlastníků) danou lokalitu revitalizovat Technická infrastruktura - Elektřina

Záměry vlastníka(ů) Technická infrastruktura - Pitná voda

Elektřina Technická infrastruktura - Užitková voda

Pitná voda Technická infrastruktura - Kanalizace splašková

Užitková voda Technická infrastruktura - Kanalizace dešťová

Plyn Technická infrastruktura - Kanalizace průmyslová

Kanalizace Technická infrastruktura - Plyn

Telefonní přípojka - internet Technická infrastruktura - Telekomunikace

Limity ochrany (ekologie, ochrana památek, ...) Vlastnictví

Prodejní cena od (m²) Prodejní cena do (m²) Nájemní cena od (m²) Nájemní cena do (m²) Poznámka k ceně

Tabulka 2: Struktura informací vybraných databází; Zdroj: vlastní zpracování

17

4 Základní informace o Pardubickém kraji a Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje a její databáze

Tato kapitola je zaměřena na Regionální rozvojovou agenturu Pardubického kraje a její databázi brownfields včetně vyhodnocení současné databáze na základě obsažených dat. Databázi RRA PK jsem použil v kapitole 5 pro svůj hodnotící model.

4.1 Základní informace o kraji

Rozloha Pardubického kraje činí 4519,2 km² což tvoří 5,7 % celkové rozlohy České republiky.

Na území kraje žije 522 856 obyvatel (ČSÚ, 2021).

Většina kraje je tvořena pahorkatinami a vrchovinami, které přecházejí do nížin okolo řek Labe, Chrudimka, Svitava. Z celkové rozlohy připadá 59,8 % na půdu zemědělskou, z toho orná půda tvoří 43,2 %. Kraj je z 29,8 % pokryt lesy (CzechTrade, 2021).

Kraj se dělí do 4 okresů (Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí) a na jeho území

je celkem 451 obcí, z toho 38 měst a 11 městysů. Pardubice jsou největším městem v kraji s rozlohou 82,655 km² a počtem obyvatel 91 727 (Wikipedie, 2021).

Největší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický, všeobecně však největší zastoupení má průmysl strojírenský a dále potravinářský (tradiční Pardubický perník) nebo elektrotechnický (Wikipedie, 2021).

Nezaměstnanost v pardubickém kraji ke konci ledna 2021 dosahovala 3,17 % (4,26 % v ČR). V porovnání s loňským rokem se nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,76 % (ČSÚ, 2021).

Přes území kraje vede železnice o provozní délce 540 km. Krajem prochází hlavní železniční tah z Prahy do České Třebové. Na území kraje je vybudovaná bohatá síť silnic. Úsek dálnice na území kraje měří 13 km, silnic I. třídy je na území kraje 459 km, silnic II. třídy 913 km a 2 206 km silnic třídy III. (ČSÚ, 2021).

Tyto informace jsou důležité pro zhodnocení dopravní dostupnosti BF v kraji.

4.2 Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje (RRA PK) se od roku 1999 zabývá podporou rozvoje Pardubického kraje. Jedná se zájmové sdružení, jehož cílem je zastupovat

18 místní správy v regionálních institucích, spolupracovat s krajskou správou a orgány státu a řešit problémy s rozvojem měst a obcí (Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2021).

Na základě memoranda mezi krajem a Agenturou pro podporu podnikání a investic – CzechInvest byla realizována vyhledávací studie jejíž cílem bylo vyhledat lokality brownfields a vytvořit databázi která by sumarizovala informace o těchto lokalitách a umožnila tak snadný přístup k informacím veřejnosti a investorům. Tato databáze je průběžně aktualizována na základě žádostí od majitelů lokalit o zařazení do databáze, případně žádostí o dotace (Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2021).

4.3 Vyhodnocení současné databáze Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje

Tato podkapitola je zaměřena na analýzu a rozdělení BF z databáze RRA PK, kterou jsem provedl v rámci své bakalářské práce. Tabulka s daty celé databáze z RRA PK se nachází v příloze číslo 4.

Dle databáze RRA PK se na území Pardubického kraje nachází celkem 237 lokalit brownfields ve všech čtyřech okresech kraje. Na základě analýzy úplnosti dat o jednotlivých lokalitách, kterou jsem provedl, mohu konstatovat, že ne u všech lokalit jsou uvedeny všechny atributy.

Pro další práci s databází jsem proto musel některá chybějící data doplnit z dostupných databází.

Brownfieldy v databázi jsem kvůli přehlednosti rozdělil do skupin dle jednotlivých atributů:

• dle okresů,

• dle existence ekologické zátěže,

• dle rozlohy,

• dle předešlého převažujícího využití lokality,

• dle vlastnické struktury.

V následující části popisuji mnou zpracované rozdělení do skupin na základě dat z databáze.

19 4.3.1 Rozdělení dle počtu brownfields v okresech

Tabulka 3: Rozdělení dle počtu BF v okresech; Zdroj: vlastní zpracování

Okres

Počet lokalit

Pardubice 57

Ústí nad Labem 68

Chrudim 54

Svitavy 58

V databázi RRA PK byla u všech lokalit vyplněna informace o okrese. Největší počet BF se nachází v okrese Ústí nad Orlicí a to 68 (28,57 %). Ostatní okresy jsou mezi sebou takřka vyrovnané: Svitavy 58 (24,38 %), Pardubice 57 (23,95 %). Okresem s nejmenším počtem BF je Chrudim 54 (23,1 %) (viz tab. 3 a graf 1). Součástí práce bylo i vypracování mapových podkladů. Mapy rozmístěná BF v okresech jsou v přílohách 5 až 8.

Graf 1: Struktura BF dle okresů; Zdroj: vlastní zpracování

4.3.2 Rozdělení dle existence ekologické zátěže

Ekologické problémy většinou – ale ne vždy – doprovází BF. Přítomnost ekologické zátěže lze předvídat, bez analýzy však nelze určit její míru, časovou a finanční zátěž na její odstranění.

BF bez ekologické zátěže jsou takové, u kterých byla provedena analýza a nebyla zjištěna přítomnost ekologického znečištění. BF s předpokládanou ekologickou zátěží jsou ty u kterých

je znečištění předpokládané, ale není potvrzeno analýzou. Poslední skupinou jsou BF s existující ekologickou zátěží, tedy ty, u kterých byla provedena analýza a zjištěna přítomnosti

58

68 57 54

Struktura BF dle okresů

Svitay Pardubice Ústí nad Orlicí Chrudim

20 ekologické zátěže (ŠILHÁNKOVÁ & LACINA, 2006). V Pardubickém kraji je podle databáze RRA PK skladba BF následující: u 37 (16 %) lokalit nebyla uvedena informace o existenci ekologické zátěže. U zbylých lokalit bylo vždy doplněno pouze ano, lze přepokládat nebo ne.

Největší množství 157 (66 %) BF je bez zjištěné nebo předpokládané ekologické zátěže.

36 (15 %) lokalit BF je takových u kterých lze existenci ekologické zátěže předpokládat. Pouze u 7 (3 %) BF byla zjištěna ekologická zátěž (graf 2).

4.3.3 Rozdělení dle rozlohy brownfield

Důležitým kritériem jak pro investory, tak pro obce snažící se lokalitu připravit pro případné investory je rozloha území. Jako měrnou jednotku jsem vybral hektar z důvodu dosažení přehlednosti dat. Z celkového počtu BF v databázi není u 95 uvedena rozloha – pro aplikaci mého modelu (kapitola 5) jsem tyto informace musel doplnit (z katastru nemovitostí a jiných dostupných zdrojů). Nejvíce zastoupené jsou lokality o rozloze do 0,5 ha, z celkového počtu jich je nejvíce v okrese Svitavy. Na druhém místě pak jsou BF o rozloze 2-4,9 ha (nejvíce v okrese Pardubice). Mezi největší BF s rozlohou mezi 20-23,5 ha patří celkem 3: v okresu Pardubice – Rybitví Zelená louka, Pivovar s technologií Jevíčko (okres Svitavy) a bývalý cukrovar Čankovice (okres Chrudim). Tabulka 4 obsahuje rozdělení lokalit podle rozlohy.

7 36

157 37

Existence ekologické zátěže

ano lze předpokládat ne neuvedeno

Graf 2: Struktura BF dle ekologické zátěže; Zdroj: vlastní zpracování

21

Tabulka 4: Rozdělení BF dle rozlohy; Zdroj: vlastní zpracování

rozloha [ha] Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Celkem

0-0,49 7 2 16 11 36

0,5-0,9 8 1 15 3 27

1-1,9 5 7 6 6 24

2-4,9 7 12 8 7 34

5-9,9 2 7 1 4 14

10-19,9 1 3 0 0 4

20-23,5 1 1 1 0 3

N/A 23 24 11 37 95

Celkem 54 57 58 68 237

4.3.4 Rozdělení dle původního využití lokality

Největší výskyt na území Pardubického kraje mají zemědělské BF s podílem 36,3 % (86 BF).

V porovnání s celostátní hodnotou dle CzechInvest z roku 2007, která je 34,9 %, je tedy podíl nepatrně vyšší. Na druhém místě s počtem 83 jsou průmyslové BF (35 %). Tento údaj se také trochu liší v porovnání s celostátní hodnotou která je 33,3 %. Podobně mezi sebou na tom pak jsou BF, které byly využívané pro bydlení 11 % (26 BF v databázi CzechInvest je podíl 4 %) a BF z občanské vybavenosti 9,7 % (23 BF – dle CzechInvest 12,9 %). Data porovnávána s výsledky Vyhledávací studie (CzechInvest, 2019). Předchozí převažující využití lokality v databázi RRA PK přibližuje graf číslo 3.

Graf 3: Předchozí využití lokality; Zdroj vlastní 1

26 3

23

5

83

7 86

3

Předchozí převažující využití lokality

administrativní bydlení dopravní stavby a zařízení

občanská vybavenost obchod a služby průmysl

vojenský areál zemědělství jiné

22 4.3.5 Rozdělení dle vlastnické struktury

Z celkového množství 237 BF není uvedena vlastnická struktura u 21 lokalit. Chybějící data jsem doplnil na základě informací z katastru nemovitostí. Největší podíl lokalit a to konktrétně 155 je ve vlastnictví soukromého sektoru. Na veřejný sektor připadá 44 BF, nejméně časté je pak kombinované vlastnictví. V některých případech vlastní například pozemek veřejný sektor a budovy jsou ve vlastnictví soukromníků, tyto lokality jsou příkladem kombinovaného vlastnictví. Rozdělení dle vlastnické struktury přibližuje graf číslo 4.

Graf 4: Vlastnická struktura; Zdroj vlastní zpracování

4.4 Zhodnocení brownfields v kraji

Po vyhodnocení dle vybraných kritérii lze BF v Pardubickém kraji shrnout takto:

• nejvíce BF se nachází v okrese Ústí nad Orlicí, nejméně v okrese Chrudim,

• u 66 % lokalit nebyla odhalena ekologická zátěž, pouze 3 % lokalit jsou s prokázanou ekologickou zátěží,

• nejvíce se vyskytují BF o rozloze 0-0,49ha (36 lokalit), nejméně BF o rozloze 20-23,5 ha (3 lokality),

• nejčastější předešlé využití lokalit bylo zemědělství - 86 lokalit (36,3 %), druhé nejčastější průmysl - 83 BF (35 %),

• 65,4 % lokalit je ve vlastnictví soukromého sektoru.

17

44

155 21

Vlastnická struktura

Kombinované vlastnictví Veřejné vlastnictví Soukromé vlastnictví Neuvedeno

23

5 Multikriteriální hodnotící model „Kocour“ a jeho aplikace na okres Pardubice

V kapitole 5 popisuji svůj návrh a postup řešení hodnotícího modelu Kocour. Kocour slouží pro vyhodnocení lokalit na základě jejich potencionálu a rozřazení do kategorii A, B, C. Model jsem navrhl a následně aplikoval na výše popsanou databázi RRA PK, konkrétně na okres Pardubice. Kocour je navržen na základě předešlého průzkumu struktur databází (kapitola 3.4.1) a dílčích indikátorů (kapitola 5.6). V této kapitole dále popisuji výběr konkrétních dílčích indikátorů pro model včetně výsledků. Tabulka s daty ke kategorizačnímu modelu Kocour se nachází v příloze 3.

Můj hodnotící model rozřazuje lokality na základě jejich potenciálu na revitalizaci do kategorií A, B, C. Nepracuji v něm s kategorií D, lokality v této kategorii jsou nebezpečné pro své okolí.

Nebezpečí těchto lokalit není ve vazbě na potenciál. Vzhledem k tomu že model vychází právě z potenciálu na revitalizaci rozhodl jsem se do něho kategorii D nezahrnout.

Jako atribut považuji vlastnosti brownfields popsané v kapitole 5.5. Na základě těchto vlastností/atributů jsem vybral 5 dílčích indikátorů (kapitola 5.6) které používám pro svůj hodnocení model Kocour.

5.1 Omezení modelu

Podmínkou fungování model Kocour je kompletní datová základna, to znamená že všechna data pro všechny zkoumané lokality musí být vyplněná. V praxi se z různých důvodů stává, že ne všechna data jsou doplněná. Před použitím modelu je nutné chybějící data doplnit z externích zdrojů.

V mém modelu mají všechny indikátory stejnou váhu. Pro podrobnější kategorizační model by bylo potřeba stanovit váhy jednotlivých indikátorů a hranice kategorizačního modelu.

Toto však nebylo v rozsahu mé bakalářské práce.

5.2 Příprava a řešení

Kocour byl navržen tak, aby napomohl snadnému a rychlému zhodnocení lokalit, toto hodnocení není finální, ale pouze orientační: pomůže zorientovat se v problematice a určit míru podpory, jakou budou brownfields potřebovat.

Kocour se skládá z dílčích indikátorů (kapitola 5.6). Celý model jsem aplikoval na okres Pardubice (konkrétně na databázi RRA PK) a stanovil kategorizační rozmezí. V bodovém

24 hodnocení jsem stanovil rozdělení do jednotlivých kategorii A, B, C podle navržené multikriteriální analýzy.

5.3 Postup řešení

Při navrhování modelu jsem postupoval podle následujících kroků:

1. Vymezení modelu,

2. návrh a posouzení atributů relevantních na zařazení lokality do kategorizace A, B, C, 3. hodnocení jednotlivých atributů,

4. 5 dílčích indikátorů,

5. stanovení rozmezí jednotlivých indikátorů a dílčích kategorii A, B, C, 6. navržení celkového kategorizačního modelu A, B, C,

7. vyhodnocení modelu Kocour.

Prvním krokem bylo potřeba model jako takový definovat. Dále bylo potřeba na základě dat z databáze určit možné atributy. U těchto atributů byla potřeba určit jejich relevantnost, objektivitu a četnost v databázích. Hledal jsem v databázi takové atributy, které se nejčastěji vyskytují i v jiných databázích, případně je možné jejich doplnění. Ne všechny atributy jsou použity jako dílčí indikátory. Výsledkem bylo pět dílčích indikátorů (kapitola 5.6)

U všech indikátorů jsem stanovil hodnoty (kapitoly 5.6.1–5.6.5) na základě vlastního řešení, případně je převzal z vědeckých prací zabývajících se tématikou brownfields. Každý dílčí indikátor má přidělené rozmezí. Posledním krokem bylo navržení a stanovení bodového rozhraní pro finální hodnocení modelu Kocour (kap. 5.7).

5.4 Modelové předpoklady

Snaha byla o vytvoření modelu na základě dat vyskytujících se ve většině dostupných databází.

Případně s daty, která lze relativně snadno zjistit a dohledat v transparentních databázích.

Model je zpracován v programu Microsoft Excel. Tabulka dat ke kategorizačnímu modelu Kocour (příloha 3)

Důraz byl kladen na:

1. Nízké nároky na IT, 2. snadné použití,

3. přehlednost hodnotícího systému, 4. dostupnost datových zdrojů.

25

5.5 Výběr atributů

V rámci této části práce jsou popsány jednotlivé atributy, které mohou připadat v úvahu pro určení potenciálu jako indikátory pro můj model Kocour. Lokality BF jsou velice komplexní a v rámci modelu nejde zohlednit všechny atributy, v důsledku toho je celý model zjednodušený. Dále je zmíněno několik ukazatelů, které nejsou v modelu uvažovány, ale mohou se stát předmětem dalšího výzkumu (Tab. 5).

Tabulka 5: Přehled uvažovaných atributů: Zdroj: Vlastní zpracování podle (VOTOČEK , 2011)

Atribut Dílčí indikátor

Hodnotící kategorie Lokace

Napojení na technickou

infrastrukturu a, b, c

Rozloha Indikátor velikosti a, b, c

Vlastnictví Vlastnictví a, b, c

Počet obyvatel obce Indikátor velikosti a, b, c Rozdílnost lokalit Vzdálenost do okresního města a, b, c Ekologická zátěž Přítomnost ekologické zátěže a, b, c

Přítomnost věcného břemene nezahrnuto -

Počet objektů na pozemku nezahrnuto -

Limity ochrany přírody nezahrnuto -

Stáří nezahrnuto -

Stav trhu nezahrnuto -

Minulé využití nezahrnuto -

Stav ÚPD nezahrnuto -

Atribut – Lokace

Lokace je klíčovou informací pro investory, protože má vliv na atraktivitu lokality. Určuje napojení BF na dopravní infrastrukturu. V rámci mé práce je uvažováno napojení na silnice I.

třídy a vyšší. Pro potřeby mého modelu jsem atribut nazval jako „Napojení na DI“ a má formu dojezdového času.

Ukazatele, které nejsou zahrnuty do atributu:

• železniční doprava (napojení na ŽS není ve všech obcích dostupná a funkční, navíc často je potřeba se na stanici dopravit pěšky nebo jiným dopravním prostředkem),

26

• dostupnost pěšky,

• dopravní dostupnost (mosty, tunely, podjezdy).

Atribut – Rozloha lokality brownfield

V ČR není přímo definovaný předpis, jak určit velikost BF u některých lokalit, tak může dojít k nejasnostem ohledně celkové rozlohy. Rozloha lokality nám může napomoci určit míru financí potřebnou pro revitalizaci území. Ne u všech lokalit platí čím větší rozloha tím větší náklady na revitalizaci. U menších lokalit s velkou kontaminací mohou náklady na revitalizaci přesáhnout rozlohou rozsáhlé lokality s nízkou úrovní znečištění. Pro potřeby mojí práce jsem spojil rozlohu lokality BF a počet obyvatel obce do jednoho společného indikátoru velikosti (přepočet rozlohy lokality a počtu obyvatel obce), vzorec jsem převzal z práce J. Votočka.

(VOTOČEK , 2011). V databázi RRA PK není u některých lokalit doplněna rozloha pozemky, pro účely mé práce jsem tuto informaci doplnil.

Ukazatele, které nejsou zahrnuty do atributu:

• morfologie – výškový profil pozemku,

• procento zastavěnosti – poměr zastavěné plochy a rozlohy pozemku,

• tvar pozemku.

Atribut – Stav vlastnictví

Jednou z klíčových vlastností pro možnost regenerace je vlastnictví. Často se stává, že celý proces obnovy BF je pozdržen a oddálen vinou komplikovaných a nevypořádaných vlastnických stavů. V některých případech, kdy je pozemek rozdělen mezi více vlastníků, může být skoro nemožné dohodnout majetkové vypořádání, protože každý vlastník má rozdílné představy o využití plochy BF. Složité majetkové vypořádání tak často ztěžuje podmínky pro případné investory. Indikátor byl zpracován na základě Metodiky analýzy brownfields zpracované v projektu COBRAMAN (BERGATT & VOTOČEK, 2009).

Ukazatele, které nejsou zahrnuty do atributu:

• změny ve vlastnictví v průběhu tvorby práce,

• právní překážky (exekuce, právní spory),

• věcná břemena.