Historie čerpání vody

Historie čerpání vody

Počátky čerpání vody př.n.l.

 600 let př.n.l. - Chaldejci použili čerpací kolo na dopravu vody do závlahových kanálů

 230 let př.n.l. - V Egyptě bylo použito hnací lžícové kolo na pohon věder k čerpání vody

 150 let př.n.l. - V římské říši bylo použito  vodní kolo na spodní vodu , v téže době

používají v Řecku vodní mlýny s vodním

kolem s vertikální osou (obdoba systému  Savonius)

 50 let př.n.l. - se o vodních mlýnech zmiňuje řecký zeměpisec Strabo

Stříkový hřebenáč

 Typově se jedná o kolo na spodní vodu nejjednodužší konstrukce.

Účinnost 30 až 35% (při dobrém provedení).

 Spád [m]- 0..0,9

 Průtok [ltr./sec.]- do 5000

 H_teor=c²/19,62 

H_teor...teoretický spád [m] 

c...rychlost vody [m/sec]

Stříkový hřebenáč

Korečník na horní vodu

 Jedná se o nejtypičtější vodní kolo v Českých zemích. Na vstupu využívá kinetické, dále jen potenciální energie vody. Účinnost 65 až

80% (podle řemeslného a materiálového

provedení a to při plnění od 10% do 120%).

 Spád [m]- 2,5..10

 Průtok [ltr./sec.]- 12..500

 Voda je přiváděna ke kolu korytem -

"vantrokem", rychlostí od 0,6 do 1 m/sec

Počátky mlýnu

 r.  361 - byly zbudovány první vodní mlýny v Německu na řece Mosel

 r.  536 - v Římě byl zřízen první plovoucí lodní mlýn na řece Tibeře

 r.  718 - tesař Halak postavil první vodní mlýn ve střední Evropě mlynáři Svachovi v Žatci na řece Ohři

 r. 1227 - byl uveden do provozu první plovoucí vodní mlýn na Labi

 r. 1550 - Francouz Besson vyvinul sudové kolo pro mlýn v Toulouse

Vodosloupcový stroj

 r. 1749 - Jozef Karol Hell na Slovensku sestrojil vysokotlaký vodosloupcový stroj

 Jedná se o jednočinný pístový stroj s

lineárním pohybem. Mechanická účinnost cca 78%. Celková účinnost při použití jako

čerpací soustrojí 55%.

 Voda je ke stroji přiváděna železným

potrubím se značným spádem a o vysokém tlaku

 Stroj se skládá ze svislého pracovního válce ve kterém se pohybuje píst

Vodosloupcový stroj

Turbíny:

Henschel - Jonvalova turbína

 Typově se jedná o axiální přetlakovou vertikální turbínu s přímou savkou, regulovanou škrcením na výstupu.

 Stavěla se na spády již od 0,6 metru a byla použitelná až do spádu 40 metrů.

 účinnost 85%, hltnost byla 22m ³ /sec a výkon 1,1MW

 Oběžné kolo mělo průměr až 5 metrů.

Henschel - Jonvalova turbína

Gyrardova turbína

 Typově se jedná o rovnotlakou vertikální turbínu s axiálním průtokem a ve většině případů s parciálním ostřikem.

 Používala se od spádu 0,5 metru až do 50 metrů.

 Největší stroje dosahovaly hltnosti až 6000 ltr./sec. a výkonu až 1,5 MW.

 Dosahovala účinnosti 80%. Průměrná rychloběžnost byla 0,025

Bankiho turbína

 Typově se jedná o příčně dvojnásobně

protékanou turbínu s parciálním ostřikem.

 Která na prvním dostředivém průtoku pracuje přetlakově nebo mezně, druhý odstředivý

průtok je pouze rovnotlaký

 Účinnost 78 až 84%.

 Spád 2 až 30 metrů

 Průtok 20 až 2000

[m/sec.]