Právní předpisy
V první části této přílohy se pozastavím nad nejvýznamnějšími předpisy, kterými jsou zákony, vyhlášky jednotlivých institucí a jiná direktiva.
Ústava České republiky
Za nejdůležitější právní předpis v České republice ve vztahu k ochraně osob a majetku je třeba uvést samotnou Ústavu České republiky. Je vedena pod označením jako ústavní zákon č. 1/1993 Sb. a jejím hlavním smyslem je stanovení základních principů fungování svrchovaného, jednotného a demokratického právního státu. [12]
Z hlediska ochrany práv občanů České republiky je nejdůležitější ustanovení hlavy první, článku 1, který říká, že každý občan může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. [12]
Listina základních práv a svobod
Druhým nejdůležitějším právním předpisem je samotná Listina základních práv a svobod, tedy ústavní zákon č. 2/1993 Sb. Listina vychází ze základních předpokladů fungujícího právního a demokratického státu a zaručuje každému občanovi země nezcizitelnost, nezadatelnost, nezrušitelnost a nepromlčitelnost základních práv a svobod.
V návaznosti na předchozí ustanovení je nutné podotknout, že dle Listiny nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. [13]
V souvislosti s udržením pořádku při konání veřejných akcí je vhodné uvést ustanovení článku 7 hlavy druhé, které říká, že nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena a omezena může být jen v případech stanovených zákonem, a dále pro provozovatele kamerových systémů podstatné ustanovení článku 10 hlavy druhé stanovující, že právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě má každý. [13]
Trestní zákoník
Hmotné trestní právo je v České republice ošetřeno trestním zákoníkem, tedy zákonem č. 40/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů a doplnění. Zákoník je rozdělen do dvou samostatných částí, přičemž první část označovaná jako obecná definuje jednotlivé pojmy
trestního zákoníku, trestní sankce, trestní odpovědnost a podobně. Druhá část, označovaná jako zvláštní, je již věnována pouze jednotlivým druhům trestných činů. [19]
S ohledem na řešenou problematiku ochrany osob a majetku při provozování zimního stadionu je třeba zmínit okolnosti vylučující protiprávnost, a to v souvislosti s působením soukromých bezpečnostních služeb na stadionech, jelikož pro tyto subjekty není dodnes vydán platný právní předpis. Okolnosti vylučující protiprávnost nejčastěji využívané při činnosti bezpečnostních agentur jsou následující:
- krajní nouze (§ 28) – trestní zákoník stanovuje, že čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. Nejedná se o krajní nouzi, pokud bylo možné nebezpečí v dané situaci a za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který původně hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
- nutná obrana (§ 29) – v zákoníku je definována tak, že pokud někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není tento čin trestným činem. [19]
Divácké násilí jako takové není z právního hlediska stále ošetřeno přímo, ale pouze prostřednictvím přestupků či trestných činů jako například výtržnictví, obecné ohrožení, poškození cizí věci, nedovolené ozbrojování, ublížení na zdraví, rvačka a podobně.
Samostatnou kapitolou jsou trestné činy ve vztahu k narušení objektu a odcizení věci.
Jako účinný nástroj v boji proti diváckému násilí mohou orgány činné v trestním řízení využít v souladu s novým trestním zákoníkem sankci v podobě zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Podstatou tohoto trestu je soudem vyslovený zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, a to na dobu až deseti let. Odsouzená osoba se po dobu výkonu trestu nesmí účastnit určených sportovních, kulturních a jiných společenských akcí. Dohled nad výkonem trestu provádí probační úředník, kterého daná osoba musí dle jeho pokynů navštěvovat v době zvolených zakázaných akcí na určeném oddělení Policie České republiky (dále jen Policie ČR). Nutno zmínit také fakt, že tento druh trestu může být uložen i za chování při přepravě na sportovní, kulturní či jinou událost. Pokud by osoba ve výkonu trestu nenavštívila vybraného probačního úředníka ve zvoleném časovém úseku nebo by se dokonce přímo zúčastnila zakázané akce, hrozilo
by nebezpečí trestního stíhání za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí s horní hranicí trestní sazby až tři léta. [11]
Trestní řád
Neboli zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů a doplnění, je zákon, který v České republice upravuje trestní právo procesní. Předmětem trestního řádu je vymezení postupu a činnosti orgánů činných v trestním řízení, a také stanovení práva a povinnosti osoby, proti které se řízení vede, jakož i osob řízení zúčastněných. [16]
Pro potřeby zajištění bezpečnosti soukromými bezpečnostními službami je v praxi z trestního řádu užíváno ustanovení § 76 odst. 2. Byť se jedná o ustanovení, na kterém s trochou nadsázky částečně stojí činnost bezpečnostních agentur v České republice, je platné a použitelné pro všechny občany České republiky, pokud zákony nestanoví jinak.
Zmíněný odstavec hovoří o možnosti omezení osobní svobody osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté. Tento úkon může provést kdokoli, pokud je to nezbytné ke zjištění totožnosti podezřelé osoby, k zamezení jejího útěku nebo k zajištění důkazů. Každý, kdo tak učiní, je povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu nebo omezení svobody policejnímu orgánu neprodleně oznámit. Pokud by se jednalo o příslušníka ozbrojených sil, existuje možnost jeho předání nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. [16]
Obchodní právo
Z pohledu obchodního práva je činnost soukromých bezpečnostních agentur dotčena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů a doplnění, známém spíše pod názvem „zákon o obchodních korporacích“. [23]
Samotné podmínky pro živnostenské podnikání v oboru bezpečnostních služeb upravuje živnostenský zákon, tedy zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
V souvislosti se zajištěním bezpečnosti při konání sportovních akcí lze uvést, že živnostenský zákon ve své příloze č. 4 stanovuje, že ostraha majetku a osob je živností koncesovanou a podmínky pro její vykonávání jsou následující:
- vysokoškolské vzdělání, nebo
- vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo
- střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním a 3 roky praxe v oboru, nebo
- střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo
- střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a profesní kvalifikace pro činnost strážný podle zvláštního právního předpisu. [20]
Pro koncesovanou činnost podnikání v oboru instalací zabezpečovacích technologií, respektive poskytování technických služeb k ochraně osob a majetku, jsou v příloze č. 4 živnostenského zákona stanoveny obdobné podmínky, samozřejmě ve vztahu k dané činnosti:
- vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 1 rok praxe v oboru, nebo
- vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 2 roky praxe v oboru, nebo
- střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 2 roky praxe v oboru, nebo
- střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání zaměřeném na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace nebo výpočetní techniku a 3 roky praxe v oboru, nebo
- osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována,
a 4 roky praxe v oboru. [20]
Obě výše uvedené živnosti jsou vázány bezúhonností všech osob, které pro živnostníka - podnikatele činnost vykonávají (dle § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.). Podnikání v oboru ostrahy majetku a osob je navíc vázáno podmínkou, že podnikatel, statutární orgán nebo členové statutárního orgánu musí být spolehliví, dle příslušných právních předpisů. [20]
Zákoník práce
Z hlediska ochrany objektu jako takového lze ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů a doplnění, uvést, že dle ustanovení §248 může zaměstnavatel provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci do objektu vnášejí nebo které z něj vynášejí, případně provádět přímo prohlídky zaměstnanců. Zaměstnavatele k tomu opravňuje důvodná ochrana majetku, nicméně v případech prohlídky zaměstnanců musí být samozřejmě zachována lidská důstojnost a vážnost, prohlídku tedy může provést pouze osoba stejného pohlaví. [17]
Dalším důležitým ustanovením je například § 101 odst. 3, jenž přikazuje, že pokud plní na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. [17]
Zákoník práce dále samozřejmě ošetřuje další podmínky vykonávání činností zaměstnanci jednoho zaměstnavatele v objektu druhého zaměstnavatele, což je v případě řešené problematiky klíčové, zejména ve vztahu poskytování služeb fyzické ostrahy při sportovních utkáních, ale i mimo ně. [17]
Zákon o ochraně osobních údajů
Významným právním předpisem při zabezpečení objektů v souvislosti s užíváním kamerového nebo obdobného systému je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů a doplnění. Zákon se vztahuje jak na osobní údaje zpracovávané státními orgány, orgány územní samosprávy či jinými orgány veřejné moci, tak na právnické či fyzické osoby, a to při zpracování osobní údajů automatizovaně nebo i jinými prostředky. Důležité je ustanovení, které říká, že správce osobních údajů může
tyto údaje zpracovávat pouze s příslušným souhlasem subjektu údajů, mimo případů týkajících se:
- zpracování údajů nezbytných pro dodržení právní povinnosti správce,
- zpracování osobních údajů nezbytných pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů,
- potřeby k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů. V těchto případech je třeba bez zbytečného odkladu získat souhlas subjektu údajů, v opačném případě musí správce ukončit zpracování a údaje zlikvidovat,
- oprávněného zveřejnění osobních údajů v souladu se zvláštním právním předpisem, stále však musí být zachováno právo na ochranu soukromého a osobního života, - nezbytné ochrany práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné
dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života,
- poskytování osobních údajů o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení, nebo,
- zpracování výlučně pro účely archivnictví podle zvláštního zákona. [14]
Ustanovení § 6 zákona o ochraně osobních údajů dále stanovuje, že pokud zmocnění nevyplývá ze zvláštního právního předpisu, musí správce se zpracovatelem uzavřít písemnou smlouvu o zpracování osobních údajů, jejímž obsahem musí být:
- rozsah zpracování osobních údajů, - účel jejich zpracování,
- doba, po kterou budou osobní údaje zpracovávány,
- záruky zpracovatele o technickém a organizačním zabezpečení ochrany osobních
údajů. [14]
Zákon o ochraně osobních údajů ukládá správci osobních údajů také určité povinnosti.
Jedná se zejména o:
- informační povinnost – subjekt údajů musí být správcem informován o zpracování jeho údajů, dále o rozsahu zpracování, účelu zpracování, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou být údaje zpřístupněny,
- oznamovací povinnost – vyplývá z § 16 zákona o ochraně osobních údajů a říká, že správce osobních údajů je povinen skutečnost týkající se zpracování osobních údajů nebo změny registrovaného zpracování osobních údajů písemně oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen ÚOOÚ) před jejich zpracováním,
- povinnost zpracovat a dokumentovat přijatá a provedená technicko-organizační opatření k zajištění ochrany osobních údajů,
- povinnost správce a zpracovatele přijmout příslušná opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů a podobně. [14]
V návaznosti na výše uvedený právní předpis nutno zmínit, že příslušným orgánem v oblasti ochrany osobních údajů je ÚOOÚ, který vydává k určitým problémům závazná stanoviska. Jako příklad k řešené problematice lze uvést stanovisko ÚOOÚ č. 1/2006, které uvádí, že provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních údajů, pokud je vedle kamerového sledování prováděn záznam pořizovaných záběrů, nebo jsou v záznamovém zařízení uchovávány informace, a zároveň účelem pořizovaných záznamů, případně vybraných informací, je jejich využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním.
Zákon o Policii České republiky a zákon o obecní policii
Jedná se o zákon č. 273/2008 Sb. a zákon č. 553/1991 Sb., jejichž předmětem úpravy je vymezení činností, práv a povinností Policie ČR a obecní policie. Mimo dobře známá oprávnění vyplývající z těchto předpisů si autor v návaznosti na zpracování osobních údajů dovoluje uvést oprávnění příslušníků těchto sborů související s provozováním kamerového systému na veřejných prostranstvích, respektive sportovních akcích. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů není umožněno, aby soukromý subjekt zpracovával osobní údaje na prostranstvích veřejného charakteru. Takovéto oprávnění připadá právě příslušníkům Policie ČR a obecní policie, které jasněji specifikuje § 62 v zákoně o Policii České republiky, a v podstatě totožný § 24b v zákoně o obecní policii. Ustanovení těchto paragrafů říká, že je-li to potřebné pro plnění úkolů policie podle těchto zákonů, je příslušníkům možno pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně
přístupných, nicméně pokud se jedná o stálé automatické technické systémy, je policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit. [18, 21]
Zákon o podpoře sportu
Předmětem úpravy zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů a doplnění, je zejména vymezení postavení sportu ve společnosti a dále stanovení určitých povinností pro ministerstva, správní úřady a další orgány veřejné správy, ale po novelizaci z roku 2010 také povinnosti pro vlastníky a provozovatele stadionů.
Hlavní povinností vlastníka stadionu, respektive jeho provozovatele, je přijmout příslušná opatření k zajištění pořádku v průběhu sportovního utkání, pokud je to nezbytné pro bezpečnost osob a majetku ve sportovním zařízení. Zároveň je povinností každého takového subjektu vydat a zveřejnit návštěvní řád, ve kterém jsou podle místních podmínek stanoveny zejména pravidla pro vstup návštěvníků a osob bezprostředně vykonávajících pořadatelskou službu ve sportovním zařízení. Další povinností ve vztahu k bezpečnosti osob, potažmo k bezpečnostní agentuře, je přerušení nebo ukončení probíhajícího sportovního podniku, pokud je bezpečnost osob nebo majetku ve sportovním zařízení ohrožena závažným způsobem a přes veškerá opatření, učiněná vlastníkem nebo provozovatelem, nedojde k obnovení pokojného stavu. V těchto případech je povinností provozovatele okamžitě vyžádat spolupráci Policie ČR. [11, 15]
Z hlediska sankcí jsou v zákoně o podpoře sportu nejen přesně vymezeny výše pokut za porušení jednotlivých ustanovení zákona, pohybující se pro právnické osoby v rozmezí od 100 000 Kč do 2 000 000 Kč, ale jsou zde též dva specifické způsoby postihu. První z nich hovoří o možnosti Ministerstva vnitra zakázat přístup návštěvníků na sportovní podnik, a to až na dobu 1 roku. Druhou možností je přenést náklady na obnovení veřejného pořádku z Policie ČR na provozovatele, respektive vlastníka stadionu, a to v případě, pokud by bylo prokázáno, že provozovatel sportovního podniku neučinil veškeré možné kroky a opatření k eliminaci protiprávního stavu. [11, 15]
Zákon o prevenci závažných havárií
Přesněji se jedná o znění zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon byl do českého právního řádu postupně
implementován v souladu s evropskou legislativou. Hlavním podkladem pro vytvoření uvedeného zákona byla směrnice SEVESO II. [22]
Zákon stanovuje systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, ve kterých je skladována, vyráběna, zpracovávána či jinak upravována nebezpečná látka nebo chemický přípravek v množství stejném nebo větším dle parametrů v příloze č. 1 k zákonu.
Zákon se ovšem nevztahuje na vojenské objekty a zařízení, leteckou dopravu včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během dopravy, skládky odpadů, přepravu v potrubích, geologické práce, hornickou činnost a také na silniční, železniční a vodní dopravu. [22]
Technické předpisy
V této kapitole shrnu technické předpisy a normy, které mají dopad na zabezpečení objektu při projektování, plánování a zavádění fyzické ochrany. Z obecného hlediska je nutné podotknout, že níže uvedené normy mají charakter doporučujících předpisů, nikoliv direktivních.
ČSN EN 50131-1 ed. 2 Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy - Část 1: Systémové požadavky
Tato norma specifikuje požadavky na provedení a vlastnosti instalovaných systémů, stanovuje čtyři stupně zabezpečení a třídy prostředí, ve kterých se systém může nacházet a dále systémové požadavky na propojení s dalšími instalovanými systémy. Předmětem výkladu normy ovšem není definování požadavků pro návrh, projekci, instalaci, údržbu a provoz – tyto fáze implementace systému jsou specifikovány v jiné normě. [24]
ČSN EN 50132–1 Poplachové systémy - CCTV sledovací systémy pro použití v bezpečnostních aplikacích - Část 1: Systémové požadavky
Požadavky na systémy uzavřeného televizního okruhu (dále jen CCTV) užívané pro sledování soukromých a veřejných prostor, upravuje norma ČSN EN 50132–1.
Normativní požadavky jsou určeny zejména majitelům, uživatelům, výrobcům, ale například i pojišťovacím společnostem a společnostem zajišťujícím prosazování práva v dosažení kompletní a přesné specifikace sledovacího systému. Celkově jsou v normě definovány čtyři třídy vlivu prostředí na systémy a čtyři třídy stupně zabezpečení. [25]
ČSN EN 50133-2-1 - Poplachové systémy - Systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích - Část 2-1: Všeobecné požadavky na komponenty Norma uvádí všeobecné požadavky na příslušné komponenty systému kontroly vstupů.
Doplňuje další normy pro certifikaci výrobků a shrnuje příslušné požadavky pro klasifikaci stupňů zabezpečení pomocí stanovených tříd identifikace a tříd přístupů. [26]
ČSN EN 50134-1 Poplachové systémy - Systémy přivolání pomoci - Část 1 Systémové požadavky
Tato norma specifikuje požadavky na systém přivolání pomoci, respektive pro aktivování poplachu, identifikaci, přenos signálu, jeho přijetí a potvrzení, záznam a obousměrnou hlasovou komunikaci včetně tříd prostředí ovlivňujících návrh systému přivolání pomoci. [27]
ČSN EN 50518-1 Dohledová a poplachová přijímací centra - Část 1: Umístění a konstrukční požadavky
V této normě jsou stanoveny požadavky na umístění dohledových poplachových center (pultů centralizované ochrany) a na ohodnocení rizik plynoucích z jejich provozování.
Dále jsou v normě uvedeny stavební požadavky na dohledová centra, a to zejména z hlediska jejich odolnosti proti požáru nebo napadení. [28]
Zimní stadiony v České republice
Jak již bylo zmíněno v úvodní části práce, na území České republiky se v roce 2012 nacházelo celkem 152 funkčních zimních stadionů a multifunkčních hal s ledovou plochou (které mohou být určitou alternativou k zimním stadionům a pro potřeby práce jsou chápány jako zimní stadiony), v průměru tedy připadá jeden zimní stadion na 71 301 obyvatel České republiky. Z hlediska počtu míst na jednotlivých stadionech lze uvést, že 41% zimních stadionů a multifunkčních hal s ledovou plochou v České republice spadá do kategorie s více než 5 000 místy a splňuje tedy podmínky pro účast v extraligové soutěži v souladu s licenčním řádem. Statistické rozložení ukazuje přehledně níže uvedený graf č. 1/II. [7]
Graf č. 1/II: Procentuální zastoupení zimních stadionů dle kapacity [69]
Z pohledu bezpečnosti stojí také za zmínku uvést údaje o závislosti kapacity zimních stadionů na velikosti aglomerace, ve které je situován. Jak je možné zjistit z grafu č. 2/II, je více než jedna třetina zimních stadionů s kapacitou 2 000 až 5 000 míst k sezení provozována ve městech s počtem obyvatel do 10 000. Naopak polovina zimních stadionů s kapacitou větší než 5 000 míst se nachází ve městech s více než 100 000 obyvateli. [7]
Graf č. 2/II: Kapacita stadionů v závislosti na velikosti sídla [61]
V souvislosti s identifikací chráněných aktiv a analýzou rizik a nebezpečí, která bude realizována u vybraného zimního stadionu, je vhodné uvést vybavenost zimních stadionů specifickými zařízeními a službami, které doplňují základní nabízené služby. [7]
Graf č. 3/II: Služby a vybavenost zimních stadionů [75]
Z uvedeného grafu č. 3/II je patrné, že doplňkové služby na stadionech v České republice jsou v celku rozmanité a z pohledu ochrany aktiv je evidentní, že mimo šatny, sprchy, ošetřovnu a další samozřejmé místnosti jsou v budovách zimních stadionů často situována stravovací zařízení (zastoupeno v 64 %), ale také kancelářské prostory (zastoupeno ve 48 %) či obchody se sportovním vybavením (zastoupeno ve 40 %). [7]
S ohledem na využívání nebezpečných látek při provozování zimních stadionů lze stadiony rozdělit na dva druhy, a podle druhu chlazení. Prvním druhem je chlazení přímé, kdy je amoniak využit v primárním i sekundárním chladícím okruhu. Tento druh chlazení je účinnější a energeticky úspornější než v případě nepřímého chlazení, nicméně samotného čpavku je nezbytné použít často i dvojnásobné množství a s přihlédnutím na jeho aplikaci v sekundárním okruhu, tedy přímo pod ledovou plochou v hale s diváky, je riziko vzniku havárie značně vyšší a následky na životy a zdraví osob mohou být fatální.
Druhý způsob chlazení ledové plochy spočívá ve využití čpavku nebo freonu pouze pro primární chladící okruh. Sekundární okruh je naplněn teplonosným médiem na bázi glykolu/vody nebo i na bez glykolové bázi organických solí. Druhý uvedený typ chlazení je energeticky náročnější, nicméně vlivem užití znatelně menšího množství nebezpečných látek se stává vhodnou alternativou při minimalizaci rizika vzniku havárie při provozování zimních stadionů. [54]
Z pohledu využití daného druhu chlazení v České republice v závislosti na typu konstrukce zimního stadionu lze dle grafu č. 4/II usoudit, že dvě třetiny zastřešených zimních stadionů se dvěma a více plochami využívá přímé, tedy rizikovější chlazení. [7]
Graf č. 4/II: Druh chlazení v závislosti na konstrukci zimního stadionu [56]
Skutečnost využívání přímého druhu chlazení u konstrukčně větších stadionů nebo dle grafu č. 4/II stadionů nezastřešených, nasvědčuje faktu, že finanční stránka provozování zařízení je pro mnohé vlastníky i provozovatele určující. Nepřímé chlazení, které je využito i v řešeném Zimním stadionu Ivana Hlinky v Litvínově, je v České republice zastoupeno stále v menší míře. Nejvíce je technologie nepřímého chlazení užíváno u zastřešených stadionů s jednou ledovou plochou – celkem ve 43 %. [7]
Srovnávací analýza realizovaná společností KPMG ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o.
prezentuje pro diplomovou práci ještě dvě zajímavá srovnání v podobě grafických výstupů.
Z ekonomicko-bezpečnostního hlediska si autor práce dovoluje uvést graf č. 5/II, ze kterého lze zjistit, že třetina zimních stadionů s kapacitou nad 5 000 míst pro diváky využívá dodavatelských služeb u zabezpečení fyzickou ostrahou, zajištění pořadatelských služeb či provádění úklidu. [7]
Graf č. 5/II: Outsourcing vybraných služeb dle kapacity zimního stadionu [68]
Grafický výstup reprezentující průměrnou strukturu nákladů na provoz zimního stadionu, uvedený v přiloženém grafu č. 6/II, přehledně zobrazuje fakt, že nejvýznamnější položku v celkových nákladech tvoří jednoznačně údržba ledové plochy (49 % z celkových nákladů), údržba stadionu (19 % z celkových nákladů) a dále ostatní náklady (26 % z celkových nákladů), jež zahrnují mimo jiné také zabezpečení zimního stadionu fyzickou ostrahou. Obecně lze tedy říci, že bezpečnost zimních stadionů tvoří s dalšími službami nezanedbatelnou položku v nákladech na provoz zařízení tohoto druhu. [KPMG]
Graf č. 6/II: Průměrná struktura nákladů na provoz zimního stadionu [70]
Město Litvínov
Zimní stadion Ivana Hlinky byl vybudován v severočeském městě Litvínov. Město mělo dle dostupných zdrojů v roce 2012 asi 25 406 obyvatel, při zahrnutí širšího okolí propojeného v rámci aglomerace je počet obyvatel stanoven zhruba na 39 400 osob.Město Litvínov se rozkládá na jižním úpatí mostecké části Krušných hor a jeho prvopočátky se datují od roku 1352. Od města Most leží Litvínov ve vzdálenosti asi 10 km severně, 30 km západně od Ústí nad Labem a 80 km severozápadně od Prahy. Z ekonomického hlediska je Litvínov významným centrem textilního a chemického průmyslu, nicméně nejznámější mezi veřejností jsou přiléhající hnědouhelné doly a nedaleko probíhající ropovody. [37, 53]
Mimo zmíněný zimní stadion se dále v Litvínově nachází sportoviště v podobě plaveckého bazénu, koupaliště, sportovní haly, tenisové dvorce, fotbalový stadion, skate park a jiné. Z pohledu kulturních zařízení lze zmínit například městskou galerii, knihovnu, divadlo, zámek, a také kulturně společenské a komerční centrum Citadela VI. s.r.o. [37, 53]
Z bezpečnostního hlediska lze konstatovat, že v Litvínově je situovaná řada cenných aktiv v podobě průmyslových, sociokulturních i čistě soukromých objektů a ve spojení s vysokou mírou nezaměstnanosti v regionu je úroveň očekávání bezpečnostního rizika vyšší.
Základní fakta o objektu
Zimní stadion Ivana Hlinky je situován v severovýchodní části města Litvínov, a to na adrese S. K. Neumanna 1598, Litvínov – viz obrázek č. 1/III. Jižně od posuzovaného stadionu se nachází přidružená tréninková hala, která je technologicky napojena na Zimní stadion Ivana Hlinky, a na západní straně objektu je zřízen fotbalový stadion. Západní a severní strana objektu je obklopena zejména obytnými domy, přičemž v severní části lokality se nachází základní a mateřská škola, a také jsou nedaleko provozována stravovací zařízení.
Obrázek č. 1/III: Situování objektu v Litvínově – bod A [63]
Vlastníkem Zimního stadionu Ivana Hlinky i přilehlé tréninkové haly je město Litvínov, kdežto domácí hokejový klub HC VERVA Litvínov, a.s. je majetkem ze 70,95 % společnosti Unipetrol RPA, s. r. o., z 22,14 % města Litvínov a zbývajících necelých sedm procent vlastní občanské sdružení HC Litvínov, o.s. Město Litvínov je zároveň provozovatelem posuzovaného zimního stadionu a potřebné prostory pro hraní ledního hokeje, včetně administrativních úkonů, domácímu klubu pronajímá. V trvalém pronájmu má HC VERVA Litvínov, a.s. kancelářské prostory s VIP salónkem, které sdílí s občanským sdružením HC Litvínov, o.s. a dále má v trvalém užívání prádelnu a šatnu domácího klubu. Jednorázový pronájem od města se vztahuje na další nezbytné části objektu pro konání hokejových utkání a tréninků – prostory ledové plochy, šatny pro hostující klub, parkoviště, pokladny a rozhlasové prostory. Dalšími subjekty v nájmu v prostorách zimního stadionu jsou provozovatelé masážního salónu (živnostník), restaurace a hotelu The North Bar&Grill (GUSTO Catering, s.r.o.), fitness centrum (HC Litvínov, o.s.) a fanshop (HC Litvínov, o.s.). Zvláštní kapitolou je přilehlá tréninková hala, kterou v současné době využívá zmíněné občanské sdružení HC Litvínov, o.s. a jejíž provoz je dotován grantem z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podmínkou přiznání dotace je ovšem její využívání čistě pro nekomerční účely. Tréninková hala ovšem nebude nadále předmětem diplomové práce zaměřené na Zimní stadion Ivana Hlinky.
Historie objektu
Historie budování zimního stadionu v Litvínově sahá až do poválečného období.
Po prvních neúspěšných pokusech, kdy k realizaci stavby nedošlo, bylo v roce 1955 rozhodnuto o stavbě z popudu oddílu Jiskry Stalinovy závody Litvínov. Do této doby se zápasy v ledním hokeji v Litvínově odehrávaly jen na původním hřišti házené, a to pouze při vhodných teplotních podmínkách. [48]
Tehdejším investorem bylo samotné Ministerstvo chemického průmyslu a chemický průmysl je provázán se zimním stadionem a s místním hokejovým klubem dodnes.
Samotná výstavba stadionu započala v srpnu roku 1955 a trvala na danou dobu rekordní pouhé 4 měsíce. Slavnostní zahájení proběhlo za účasti krasobruslařů a o dva dny později zde proběhl první hokejový zápas mezi místními hokejisty a rumunským týmem. Do konce padesátých let byly dále vybudovány železobetonové tribuny, a to na severní a jižní straně a následně i na východní straně nad šatnami hráčů. V průběhu šedesátých let došlo k zastřešení zimního stadionu a jeho následnému využívání jako víceúčelové sportovní haly. [48]
V porevolučním období byla zrekonstruována zastaralá ubytovna na moderní hotel a v jižní části zahájilo provoz fitness centrum. V roce 2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce podloží ledové plochy, dále mantinelů, šaten a podobně. Další rekonstrukce Zimního stadionu Ivana Hlinky proběhla v roce 2013. Díky ní jsou na tribunách instalovány nové sedačky, byly zmodernizovány vestibuly, tribuny se staly průchozími tak (viz uvedeny obrázek č. 2/III), aby stadion splňoval současné požárně bezpečnostní požadavky. [48]
Obrázek č. 2/III: Celkový pohled na interiér zimního stadionu [55]
Hokejový klub HC VERVA Litvínov, a.s.
V návaznosti na uvedenou historii objektu je nezbytné uvést alespoň stručnou zmínku o samotném hokejovém klubu v Litvínově, který je hlavním zdrojem popularity litvínovského hokeje. Historie klubu se datuje k 8. listopadu roku 1945 a jeho zakladateli bylo pouhých devět lidí. Klub původně nesl název "Hockeyový odbor Sportovního klubu Stalinových závodů Horní Litvínov“ a nejznámější ikonou počátečních let byl vedoucí oddílu Josef Šatný. Klub se v průběhu let stával slavnějším a slavnějším a dnes je velmi dobře znám zejména díky Ivanu Hlinkovi, původně hráči ledního hokeje, později až trenérovi v NHL, který tragicky zahynul v roce 2004 (po něm je zimní stadion dnes pojmenován). Samotný klub od roku 2011 nese oficiální název HC VERVA Litvínov, a.s., jehož hlavním sponzorem je Benzina s.r.o. a díky svým úspěchům se může chlubit 53 let trvající účastí v nejvyšší soutěži v České republice a také velkým množstvím odchovaných hráčů, kteří byli členy reprezentace. [40]
V současné době se ovšem klub potýká s problémy ohledně dodržení podmínek stanovených Licenčním řádem pro účast v Extralize ledního hokeje, a to z důvodu malé kapacity Zimního stadionu Ivana Hlinky. Stadion v současné době nabízí 4 300 míst ke stání a 1 711 míst k sezení, což je hluboko pod stanovenou hranicí 3 500 míst k sezení.
Klub má v současné době udělenou výjimku od ČSLH, kterou se snaží prodlužovat každý
rok, dokud nebude provedena nákladná rekonstrukce stadionu. Faktem je, že průměrná návštěvnost Zimního stadionu Ivana Hlinky při utkáních domácího klubu HC VERVA Litvínov, a.s. nedosahuje maximální kapacity stadionu. Přehledně lze tuto skutečnost vyčíst z uvedeného grafu č. 1/III. Graf č. 2/III pak prezentuje celkový počet návštěvníků domácího klubu při utkáních na Zimním stadionu Ivana Hlinky za jednotlivé roky. [40, 42]
Graf č. 1/III: Průměrný počet návštěvníků jednoho utkání HC VERVA Litvínov odehraného na Zimním stadionu Ivana Hlinky v jednotlivých letech [42]
Graf č. 2/III: Celkový počet návštěvníků utkání HC VERVA Litvínov odehraných na Zimním stadionu Ivana Hlinky v jednotlivých letech [42]
3 800 3 900 4 000 4 100 4 200 4 300 4 400 4 500 4 600 4 700 4 800
2009 2010 2011 2012 2013
Počet návštěvníků
Roky
Průměrný počet návštěvníků jednoho utkání v jednotlivých letech
95 000 100 000 105 000 110 000 115 000 120 000 125 000
2009 2010 2011 2012 2013
Počet návštěvníků
Roky
Počet návštěvníků za rok
Z bezpečnostního hlediska je nezbytné uvést, že zřejmě jako každý hokejový klub má i HC VERVA Litvínov, a.s. své tvrdé fanouškovské jádro, které může být v případě utkání se „znepřátelenými kluby“ iniciátorem diváckého násilí. Jako rizikové byly označeny vlastníkem – provozovatelem stadionu, vedením hokejového klubu a zástupci policejních složek zápasy s kluby Piráti Chomutov, HC Škoda Plzeň a HC Energie Karlovy Vary, kdy na tato utkání přijíždějí právě skalní a agresivní fanoušci znepřátelení s domácími „fans“.
Jako zápasy se zvýšeným rizikem, zejména z důvodu velkého počtu diváků, byly vyhodnoceny s kluby HC Sparta Praha a HC Slavia Praha, naopak nejméně problematické jsou hokejová utkání s kluby ze vzdálenějších měst, jako například PSG Zlín či HC Oceláři Třinec.
V kontextu s bezpečností je Zimní stadion Ivana Hlinky historicky proslaveným objektem a v důsledku jeho velké sledovanosti mezi fanoušky hokeje, ale i laickou veřejností, lze říci, že je do určité míry potencionálním, i když velmi málo pravděpodobným terčem pro páchání kriminální, potažmo teroristické činnosti za účelem masivního zviditelnění a zastrašení obyvatel.
Popis objektu
Budova zimního stadionu má celkem jedno podzemní podlaží (dále jen PP) a tři nadzemní podlaží (dále jen NP). Vzhledem k provázanosti jednotlivých podlaží objektu prostřednictvím tribun pro diváky a celkové otevřenosti stadionu je občas nesnadné se v objektu zorientovat. Z pohledu bezpečnosti jsou v plášti objektu zbudovány tyto klíčové vchody a vjezdy:
hlavní vchody do objektu – celkem 4 vchody (dva jsou situovány v jižní části budovy a dva v severní části), jsou tvořeny prosklenými dvoukřídlými dveřmi a to vždy v počtu třech kusů na každém ze čtyř vstupů do objektu, od všech čtyř hlavních vchodů je možné vstoupit do schodišťového traktu, který spojuje jednotlivá patra,
vchody pro techniky – východní strana objektu, přístup přímo k ledové ploše a stanovišti rolby,
vjezd pro zdravotnickou záchrannou službu, rolbu či reklamní vozidla – zbudován ve východní straně objektu vedle vchodu pro techniky, osazený roletovými vraty,
vchod do průchozí šatny hostujících hráčů – východní strana objektu,
vchod do masážního salónu – východní strana objektu,
vstup do strojovny chladících technologií – v jižním plášti objektu,
vjezdová vrata do strojovny chladících technologií – celkem 3 vjezdy, v jižním plášti objektu,
vchod přes nákladovou rampu – jižní strana objektu,
vstup přes terasu do restaurace – v severní straně objektu, restaurace průchozí do prostor vestibulu stadionu.
V PP objektu jsou dislokovány veškeré šatny, masážní salón, prádelna a místnosti spojené s provozem stadionu, včetně strojovny chladících technologií. Do PP je umožněn vstup z venku právě zmíněnými nestandardními vchody a vjezdy ve východní a jižní části pláště budovy a dále dvěma jižními hlavními vchody. Mezi těmito hlavními vchody je ve vestibulu zbudováno občerstvovací zařízení.
Hlavní vchody pro veřejnost v severní části objektu, ale i zaměstnance a nájemce, jsou vybudovány v úrovni 1. NP. Po průchodu prosklenými dveřmi je možné sejít do PP (platí pouze pro hlavní vchod na severovýchodní východní straně budovy) nebo do vyšších pater.
V 1. NP je mezi hlavními vchody na severní straně zřízena restaurace a za hlavním vchodem v severovýchodním rohu budovy se nachází vrátnice se stálou službou.
V 2. NP jsou zřízeny VIP prostory s kancelářemi HC VERVA Litvínov, a.s.
a občanského sdružení HC Litvínov, o.s. se vstupy od severovýchodního i severozápadního schodišťového traktu. V jižní části objektu v 2. NP jsou naopak zřízeny kanceláře odpovědného zástupce města Litvínova, další kancelář člena občanského sdružení HC Litvínov, o.s. a také relativně nově zbudované fitness centrum – to je vnitřně samostatně uspořádáno přes dvě podlaží, vstup je umožněn ovšem pouze z 2. NP.
Důležitým prostorem v 2. NP je také místnost vyhrazená pro příslušníka Městské policie, který má zde zbudováno stanoviště pro monitoring CCTV během hokejových utkání.
V posledním NP je v severní části zřízen hotel The North Bar&Grill a naopak v jižní části malá tělocvična. Z prostor tělocvičny i z chodby hotelové části je navíc přístupná lávka vedoucí přímo nad ledovou plochou – viz obrázek č. 17/IV.
Z 1. NP a 2. NP je mimo výše uvedený popis samozřejmě také skrze další prosklené dveře umožněn vstup na jednotlivé části tribun, na západních tribunách je dále zřízeno
pracoviště pro komentátory a zástupce médií. V patrech se samozřejmě dále nacházejí pánské i dámské toalety.
K samotné budově zimního stadionu z jižní strany přiléhá parkoviště a budova trafostanice s kondenzátorem čpavku na střeše (obrázek č. 8/IV). Severní část objektu je doplněna také parkovací plochou, pokladnami a málo využívanými garážemi sloužícími jako sklad nepotřebného materiálu. Parkovací plocha na severní straně je ohrazena betonovým oplocením a pláštěm zmíněných garáží a pokladen. Západní strana zimního stadionu je celistvá, bez oken a jakýchkoliv vstupů.
Technologie chlazení a obsluha
Zimní stadion Ivana Hlinky v Litvínově využívá technologie nepřímého chlazení.
I přes větší energetickou náročnost technologie lze říci, že princip chlazení tohoto druhu je bezpečnější. Důvodem je užití menšího množství amoniaku, a to pouze v primárním chladícím okruhu, tedy pouze v okruhu, který není přímo v hale s ledovou plochou a tudíž i diváky a hráči. V sekundárním okruhu uloženém pod ledovou pokrývkou je již pouze roztok známý pod označením solanka, který je i v případě havárie prakticky neškodný.
Samotného amoniaku je v nádržích ve strojovně pouze 5 000 kg.
Strojovna s chladícími technologiemi je ovládána ručně, ovšem technici – ledaři kontrolují celý proces chlazení z přilehlé místnosti velínu a to prostřednictvím PC s měřícím softwarem. Pro případy úniku čpavku jsou ve strojovně instalována celkem 4 detekční čidla s výstupem svedeným na ústřednu umístěnou na velínu techniků, odkud je případný poplachový stav šířen k dalším zařízením. V současné době je poplachový stav rozdělen na dvě úrovně:
1. stupeň poplachu – v případě úniku malého množství amoniaku je vyvolán poplach akusticky pouze lokálně na velínu techniků a opticky i do prostoru ledové plochy,
2. stupeň poplachu – vyvolán v případě úniku většího množství čpavku, oproti prvnímu stupni ohlášen poplach také na dispečink Městské policie Litvínov a Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen HZS ČR).
V souvislosti se signalizací bylo v rámci posouzení objektu zjištěno, že optická signalizace v prostoru ledové plochy je evidentně nedostačující, jelikož sami technici
přiznali, že světlo umístěné v rohu plochy lze při obsluze rolby snadno přehlédnout. Velín techniků je také vybaven přetlakovými dýchacími přístroji právě pro případy úniku čpavku, dle jejich výpovědi jsou každý rok pravidelně přeškolováni, dýchací přístroje kontrolovány a testovány. Nutno také konstatovat, že dle výpovědi odpovědných osob za provoz zimního stadionu se nevede žádná evidence o únicích amoniaku, nicméně ostrý poplach s užitím dýchací techniky kvůli většímu množství uniklého čpavku nastává přibližně dvakrát do roka. Určitou hrozbu představuje také skutečnost, že při poškození některého z hlavních ventilů ve strojovně hrozí riziko úniku veškerého amoniaku během několika vteřin, kdy dýchací přístroje i veškerá detekce ztrácí smysl.
Součástí chladící technologie je zařízení krychlovitého tvaru zvané „Baltimor“, neboli kondenzátor amoniaku. Tato technologická část je instalována na střeše budovy trafostanice a veškeré přívody jsou snadno dostupné z parkoviště před stadionem. Stejně tak lze bez větších obtíží proniknout až přímo ke kondenzátoru ze strany od tréninkové haly, respektive fotbalového stadionu, jak je možné spatřit na obrázku č. 13/IV. Jedná se přitom o stěžejní část chladící technologie, neboť její vyřazení způsobí pozastavení kondenzace čpavku, které může vést až k jeho úniku a vzniku havárie. Obdobně důležitá je i vzduchotechnika u chladících technologií. Pokud by došlo k selhání její funkčnosti, případně unikající čpavek by se mohl hromadit ve strojovně a pronikat i na samotnou halu s diváky.
Pro tvorbu ledové plochy samozřejmě nestačí pouze amoniak. Zimní stadion je napojen na městský vodovodní systém bez záložního zdroje, který nicméně není nezbytný.
Avšak pro zamezení vzniku rozsáhlejších škod je nutný přívod elektrické energie. Zimní stadion Ivana Hlinky je napojen na energetickou síť areálu společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o. vzdáleného cca 5 km s vlastními generátory a je tedy zcela nezávislý na energetické síti Litvínova. Samotný přívod elektrické energie je zálohován, v případě výpadku energie se telefonicky kontaktuje technik stadionu s příslušným technikem chemických závodů a v průběhu 10 minut je přívod elektrické energie záložní cestou opět zprovozněn. Způsob zajištění elektrické energie se na první pohled jeví jako ideální, nicméně z výpovědi odborných osob vyšlo najevo, že ztráty elektrické energie jsou na takovéto vzdálenosti obrovské, napájení nebylo od 50. let renovováno a také hrozí riziko poškození majitelem pozemku, přes jehož nemovitost napájecí kabeláž prochází. Z těchto důvodů je do budoucna plánována rekonstrukce energetického napájení objektu. Projektována je
stavba zvláštní trafostanice v hodnotě cca 1 mil. Kč, která by měla být vybudována ve spolupráci se společností ČEZ Energetické služby, a.s.
V případě přerušení dodávky elektrické energie vydrží ledová plocha v použitelném stavu v zimních měsících zhruba 3 dny, v průběhu letní sezóny při vyšších teplotách pouhé 2 až 3 hodiny. Kompletní vytvoření nové ledové plochy trvá přibližně týden, přičemž se náklady mohou vyšplhat až na 500 000 Kč. Samozřejmou součástí technologie údržby ledové plochy je mimo jiné i rolba. Rolba provozovaná v Zimním stadionu Ivana Hlinky je opatřena pohonem na LPG, jehož zásoby v podobě tlakových lahví jsou uloženy u vchodu do strojovny na jižní straně objektu – viz obrázek č. 10/IV. Ledová plocha se udržuje v průběhu celého roku mimo období od konce dubna do začátku července. V červenci se již začíná opět připravovat chladící mechanismus a následně se vytváří kluziště. V době, kdy zde není ledová plocha, se stadion využívá také jako tělocvična, plocha pro in-line bruslení a podobné aktivity.
Za bezproblémový provoz stadionu zodpovídá celkem 18 zaměstnanců města Litvínov.
Mimo pracovníky úklidu a pomocnou ostrahu, kterou podrobněji budu analyzovat v příslušné kapitole, se jedná o zodpovědnou osobu města a především techniky – ledaře.
Technici se v rámci služby dělí na hlavní a pomocné techniky. Hlavní technici vykonávají služby v délce 12 hodin a to po 24 hodin denně se střídáním v 6:00 hod. a 18:00 hod., pomocní technici jsou na objektu přítomni od 6:00 hod do 14:00 hod. a odpoledne od 14:00 hod. do 22:00 hod.
Obrázek č. 1/IV: Severní strana budovy s terasou restaurace [autor]
Obrázek č. 2/IV: Východní strana zimního stadionu s proskleným pláštěm u severovýchodního schodišťového traktu [autor]
Obrázek č. 3/IV: Vstup pro techniky na východní straně objektu [autor]
Obrázek č. 3/IV: Vjezdová vrata k ledové ploše [autor]
Obrázek č. 5/IV: Vstup do šaten hráčů hostujícího týmu [autor]
Obrázek č. 6/IV: Nepoužívaný vstup na východní straně objektu [autor]
Obrázek č. 7/IV: Zabezpečení okenních otvorů ve východním plášti budovy [autor]
Obrázek č. 8/IV: Jižní plášť budovy stadionu s parkovištěm a trafostanicí [autor]
Obrázek č. 9/IV: Vstup do strojovny chladících technologií v jižním plášti budovy [autor]
Obrázek č. 10/IV: Uložení tlakových lahví s LPG pro provoz rolby. [autor]
Obrázek č. 11/IV: Pohled na vjezdová vrata ve strojovně chladících technologií [autor]
Obrázek č. 12/IV: Kondenzátor amoniaku „Baltimor“ na budově trafostanice [autor]
Obrázek č. 13/IV: Přístup ke kondenzátoru amoniaku „Baltimor“ ze západní strany [autor]
Obrázek č. 14/IV: Západní strana objektu od fotbalového hřiště [autor]
Obrázek č. 15/IV: Přístup k pokladnám se vstupními dveřmi [autor]
Obrázek č. 16/IV: Vstup a plášť budovy s fanshopem [autor]
Obrázek č. 17/IV: Lávka nad ledovou plochou [autor]
Obrázek č. 18/IV: Prostory tělocvičny nad fitness centrem [autor]
Obrázek č. 19/IV: Únikový východ z fitness centra [autor]
Obrázek č. 20/IV: Uskladněné vybavení fitness centra [autor]
Obrázek č. 21/IV: Strojovna chladících technologií [autor]
Obrázek č. 22/IV: Detektor čpavku ve strojovně [autor]
Obrázek č. 23/IV: Přístupový systém do šatny domácích hráčů [autor]
Obrázek č. 24/IV: Pohled do šatny domácích hráčů [autor]
VÁŽENÍ DIVÁCI, NÁVŠTĚVNÍCI ZIMNÍHO STADIONU V LITVÍNOVĚ
Vážení diváci, na základě dohody mezi policejním prezidiem České republiky a Asociací profesionálních klubů ledního hokeje České republiky o vzájemné spolupráci při zajišťování veřejného pořádku a ochraně bezpečnosti a majetku při utkáních extraligy ledního hokeje Vás žádáme tímto o dodržování provozního (návštěvního) řádu zimního stadionu.
1. Každý návštěvník stadionu musí respektovat pokyny pořadatelů, Policie ČR, Městské policie a členů bezpečnostní agentury.
2. Na požádání pořadatele je divák povinen se prokázat platnou vstupenkou.
3. Vstupenka opravňuje diváky sledovat utkání pouze ze sektoru, který je na vstupence vyznačen.
4. Osoby pod vlivem alkoholu či drog nebudou na stadion vpuštěny.
5. Při vstupu na stadion se provádí namátkové bezpečnostní kontroly.
6. Je zakázáno do areálu zimního stadionu vnášet alkohol ve skleněných lahvích, jiné návykové látky, jakékoli nebezpečné předměty (např. dělbuchy, dýmovnice, tyče, řetězy, nože, zbraně, apod.). Dále je zakázáno vnášet do areálu zimního stadionu předměty z látek, např. vlajky větší než 50x100 cm a dále veškeré předměty, které by bylo možné použít jako zbraň.
7. Účast ve rvačce, pokusy o překonání plexiskla oddělujícího hrací plochu, rasově motivované skandování, maskování či zakrývání identity a vhazování jakýchkoliv předmětů na ledovou plochu se trestá okamžitým vyvedením ze stadionu bez nároků na vrácení vstupného.
8. Pořadatel si vyhrazuje právo:
nevpustit do areálu zimního stadionu osoby, které poruší výše uvedená ustanovení návštěvního řádu,
zakázat další pobyt v areálu zimního stadionu osobám, které poruší některé z ustanovení návštěvního řádu,
nevpustit do areálu zimního stadionu či vykázat osoby, které svým oděvem či jednáním vzbuzují veřejné pohoršení, znečišťují ostatní návštěvníky či prostory zimního stadionu 9. Škody, které způsobí jakýkoliv z návštěvníků zimního stadionu svým úmyslným nebo nedbalostním jednáním budou vymáhány v rámci občanského, popřípadě trestního práva.
Modelování úniku amoniaku programem ALOHA
Z dostupných informací je známo, že v září roku 2013 proběhlo komplexní cvičení na Zimním stadionu Ivana Hlinky spojené se simulovaným únikem čpavku a následnou evakuací a při němž bylo zjištěno, že veškerá technika i organizační pokyny jsou nastaveny správně. Nicméně pro názornější ilustraci závažnosti následků autor modeloval únik veškerého skladovaného množství čpavku pomocí volně dostupného programu ALOHA (tzn. Areal Locations of Hazardous Atmospheres), který pro hodnocení dopadu úniku nebezpečných chemických látek vytváří atmosférický rozptylový model, ale umožňuje také vytvoření modelu požáru či výbuchu dané látky. V případě posuzovaného zimního stadionu byla zvažována pouze varianta úniku amoniaku do ovzduší, a to v modelovacím stavu těžkého plynu. Výstupem je grafická forma izoplet vykreslující stopu oblaku v závislosti na povětrnostních podmínkách. Tato forma výstupu je uvedena na obrázku č. 1/VI, při aplikaci na mapové podklady pak na obrázku č. 8 v kapitole 6 Analýza rizik Zimního stadionu Ivana Hlinky. [8]
Obrázek č. 1/VI: Grafický výstup z programu ALOHA [autor]
Z vymodelovaného orientačního zobrazení lze vyvodit závěr, že za meteorologických podmínek získaných z Českého hydrometeorologického ústavu pro danou lokalitu na náhodně zvolený den 3. 3. 2014 (konkrétně teplota 7 °C, vlhkost 64 %, severovýchodní vítr o rychlosti 5 m/s), by při úniku veškerého skladovaného čpavku byla zasažena během 60 minut od vzniku havárie také obec Horní Jiřetín, byť v minimální koncentraci amoniaku v ovzduší.
Stanovení míry závažnosti rizik metodou HVE – postup metody
Uvedená tabulka č. 1/VII přiřazuje jednotlivým ukazatelům H pravděpodobnost vzniku daného identifikovaného rizika, a to v rozsahu od minimální pravděpodobnosti vzniku (ukazatel H0) až po velmi vysokou pravděpodobnost výskytu (ukazatel H4).
Tabulka č. 1/VII: Pravděpodobnost vzniku posuzovaných rizik [autor]
Pravděpodobnost vzniku rizika
Ukazatel Úroveň
H0 Žádná
H1 Nízká
H2 Střední
H3 Vysoká
H4 Velmi vysoká
V další fázi metody je nezbytné přiřadit možné následky u jednotlivých stupňů zranitelnosti (ukazatele V0 až V4) pro již dříve stanovená aktiva. Výsledek této fáze je zobrazen v tabulce č. 2/VII.
Tabulka č. 2/VII: Hodnocení zranitelnosti aktiv [autor]
Zranitelnost Aktiva
Index
Úroveň Budova Zimního stadionu Životy a zdraví návštěvníků Životy a zdraví členů hokejových klubů Životy a zdraví obsluhy, pořadatelů, a dalších subjektů Technologie chlazení Ledová plocha Rolba Ostatní vybavení zimního stadionu Vybavení/zařízení ostatních subjektů
V0
Žádná Žádná Žádná Žádná Žádná Žádná Žádná Žádná Žádná Žádná
V1
Nízká Drobné poškození Drobná poranění Drobná poranění Drobná poranění Krátkodobý výpadek Drobné poškození Drobné poškození Drobná poškození a krádeže Drobná poškození a krádeže
V2
Střední Větší poškození objektu Středně závažná poranění Středně závažná poranění Středně závažná poranění Střednědobý výpadek Rozsáhlejší poškození Střední poškození Částečné poškození majetku a krádeže Částečné poškození majetku a krádeže
V3
Vysoká Rozsáhlé poškození významných částí Vážná zranění/smrt jednotlivců Vážná zranění/smrt jednotlivců Vážná zranění/smrt jednotlivců Dlouhodobý výpadek Závažné poškození Závažné poškození Rozsáhlé škody a odcizení majetku Rozsáhlé škody a odcizení majetku
V4
Velmi vysoká Dlouhodobé vyřazení objektu z provozu/zničení Usmrcení většího počtu osob Usmrcení většího počtu osob Usmrcení většího počtu osob Vyřazení z provozu Kompletní zničení Vyřazení z provozu/ odcizení Zdemolování/ odcizení většiny vybavení Zdemolování/ odcizení většiny vybavení
Ve finální fázi je účelem přiřadit analyzovaným rizikům stupeň jejich závažnosti v podobě ukazatele R. Ukazatel R pro jednotlivá rizika je stanoven na základě průniku ukazatele pravděpodobnosti vzniku rizika H a zranitelnosti aktiv V dle níže uvedené tabulky č. 3/VII, přičemž hodnota R0 je klasifikována jako bezvýznamné riziko a nejvyšší hodnota R, tedy s ukazatelem R4 je chápána jako kriticky závažné riziko. Výstup z této analytické metody je uveden v tabulce č. 4/VII pro procesní rizika a v tabulce č. 5/VII pro strukturální hlediska. [6]
Tabulka č. 3/VII: Přiřazení ukazatele R [autor]
Závažnost rizika
Zranitelnost aktiv
V0 V1 V2 V3 V4
žádná nízká střední vysoká velmi vysoká
Pravděpodobnost vzniku rizika
H0 žádné R0 R0 R0 R0 R0
H1 nízká R0 R1 R1 R1 R1
H2 střední R0 R1 R2 R2 R2
H3 vysoká R0 R1 R2 R3 R3
H4 velmi
vysoká R0 R1 R2 R3 R4
