ve vzdělávání

(1)

Inspirace pro rozvoj funkčních gramotností ve vzdělávání

PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA | náměstek ústředního školního inspektora

(2)

s t r a n a 2

Program

Výsledky našich žáků

Faktory ovlivňující výsledky Inspirace ze škol

Podpora školních aktivit

(3)

s t r a n a 3

Gramotnosti jako téma

ZÁKLADNÍ GRAMOTNOST

samozřejmostí

FUNKČNÍ

GRAMOTNOST chybí

?

(4)

Gramotnosti je nezbytné rozvíjet napříč celým vzděláváním, protože různé vzdělávací oblasti nabízejí různé kontexty, ve kterých se funkční gramotnost uplatňuje.

(5)

s t r a n a 5

Kvalitní škola Kvalitní

škola

1 6

2 5

3 4

Koncepce školy

Vedení školy

Kvalita pedagogů

Podpora žáků při vzdělávání Vzdělávací výsledky Výuka

(6)

s t r a n a 6

Tematické zprávy, výroční zpráva

2017/2018

2018/2019

(7)

s t r a n a 7

Čtenářská gramotnost

Národní zpráva 12/2017

Žáci 4. ročníku ZŠ

Progress in International Reading Literacy Study

Národní zjišťování výsledků vzdělávání

(8)

Porovnání výsledků zemí od roku 2001

Švédsko 561 Hongkong 571 Rusko 581

Nizozemsko 554 Rusko 568 Singapur 576

Bulharsko 550 Singapur 567 Hongkong 569

Maďarsko 543 Nizozemsko 546 Švédsko 555

Litva 543 Česká republika 545 Maďarsko 554

Itálie 541 Švédsko 542 Bulharsko 552

Německo 539 Itálie 541 Litva 550

Česká republika 537 Německo 541 Itálie 548

Hongkong 528 Maďarsko 539 Nizozemsko 545

Rusko 528 Slovensko 535 Česká republika 543

Singapur 528 Bulharsko 532 Slovinsko 542

Francie 525 Slovinsko 530 Německo 537

Slovensko 518 Litva 528 Slovensko 535

Slovinsko 502 Francie 520 Francie 511

Průměr 536 Průměr 543 Průměr 550

Rok 2011 Rok 2016

Rok 2001

Zdroj: PIRLS 2016

(9)

s t r a n a 9

Vývoj výsledků českých žáků podle účelů čtení

536

545 538 541

545 545

525 530 535 540 545 550

Rok testování Literární texty

Informační texty

2001 2011 2016

Zdroj: PIRLS 2016

Průměrný výsledek v bodech

Tab 3 Tab 2

(10)

s t r a n a 10

Vývoj výsledků českých žáků podle postupů porozumění

532

544

538 543

548

551

525 530 535 540 545 550 555

Rok testování Vyhledávání

a vyvozování Interpretace a posuzování

2001 2011 2016

Zdroj: PIRLS 2016

Průměrný výsledek v bodech

(11)

s t r a n a 11

Vývoj výsledků ČR na čtyřech úrovních čtenářské gramotnosti

Zdroj: PIRLS 2016

Podíl žáků

3 2

3

14 11

12

38 37

36

38 42 39

7 8 10

0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %

2001 2011 2016

Pod nízkou úrovní Nízká

Střední Vysoká Velmi vysoká Rok testování

(12)

s t r a n a 12

PRŮMĚRNÁ ÚSPĚŠNOST V ČG

45 %

Výsledky deváťáků v ČG

41 %

58 %

Realita

Základní verze testu z ČG

Rozšířená verze testu z ČG

Očekávání 60 %

(13)

s t r a n a 13

Rozložení výsledků žáků 9. ročníku ZŠ podle celkové úspěšnosti v testu čtenářské gramotnosti

(včetně žáků se SVP)

Významná část žáků vyřešila správně méně než dvě pětiny otázek

6 % 34 % 42 % 17 % 1 %

0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %

20 % a méně 21-40 % 41-60 % 61-80 % 81-100 %

(14)

s t r a n a 14

56 %

Žáci 2. ročníků SŠ v ČG

46 %

63 %

Základní verze testu z ČG

Rozšířená verze testu z ČG

(15)

s t r a n a 15

Rozložení výsledků žáků 2. ročníku středních škol podle celkové úspěšnosti v testu čtenářské gramotnosti (včetně žáků se SVP)

Pětina žáků však dosahuje úspěšnosti nižší než 40 %

3 % 16 % 37 % 38 % 6 %

0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %

20 % a méně 21-40 % 41-60 % 61-80 % 81-100 %

(16)

s t r a n a 16

Změny ve výsledcích českých žáků v šetření PISA od roku 2000

2001 2011 2016

Matematická gramotnost

516

510

493

499

492

470 480 490 500 510 520

2000 2003 2006 2009 2012 2015

Průměrný výsledekv bodech

Rok testování

Zdůrazněné jsou výsledky MG pro daný rok šetření

(17)

s t r a n a 17

Zastoupení českých žáků podle gramotnostních úrovní mezi roky 2006 a 2015

Zdroj: testování PISA

0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %

2015 2012 2009

2006 Pod úrovní 1

Úroveň 1 Úroveň 2 Úroveň 3 Úroveň 4 Úroveň 5 Úroveň 6

(18)

s t r a n a 18

Zastoupení českých žáků podle gramotnostních úrovní mezi roky 2006 a 2015 u jednotlivých druhů škol

0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %

2006 2015 2006 2015 2006 2015 2006 2015 2006 2015 2006 2015

ZŠ Gv G4 SOŠ SOU SpecŠ

Úroveň 5 a 6 Úroveň 4 Úroveň 3 Úroveň 2 Pod úrovní 2

(19)

s t r a n a 19

Zastoupení českých žáků podle gramotnostních úrovní v jednotlivých krajích

Legenda

Podíl žáků pod druhou gramotnostní úrovní

do 23 % 24 až 34 % více než 34 %

(20)

s t r a n a 20

Faktory ovlivňující vzdělávací výsledky

Školní klima Spokojenost

s povoláním učitele Pedagogické

vedení školy Profesní rozvoj

ředitelů a učitelů Důraz na studijní

úspěch a výsledky žáků

(21)

s t r a n a 21

škola

1 6

2 5

3 4

Koncepce školy

Vedení školy

Kvalita pedagogů

(22)

Ředitelé v komplikované situaci

(23)

s t r a n a 23

Odpovědnost českých ředitelů

správa budov je často přesunuta ze

zřizovatele na školu formou zápůjčky či pronájmu

zajištění dalších zdrojů financování – realizace projektů

personální a finanční zajištění pozic – nedostatek učitelů, školních psychologů

…

byrokratická zátěž; násobné výkaznictví, GDPR, registr smluv

personalistika

ekonomika

právo;

neustále se měnící legislativa kurikulum

BOZP

(24)

s t r a n a 24

Ředitelé často nemají dostatek času na

profesní rozvoj a pedagogické vedení učitelů

(25)

s t r a n a 25

Řízení kvality výuky

Externí komunikace Výuka

Provoz a administrativa

12 %

18 % Provoz a administrativa

49 %

Činnosti ředitelů – situace v ČR

21 %

49 %

Zdroj: zpráva Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení.McKinsey str. 57

(26)

s t r a n a 26

(27)

s t r a n a 27

Čím spokojenější učitel v konkrétní škole, tím lepší výsledky žáků

INDEX: Spokojenost učitele s pracovním prostředím

Zdroj: PISA 2015

Práce na této škole se mi líbí

Doporučil/a bych tuto školu jako příjemné pracoviště

Se svým působením v této škole jsem spokojen/a

Celkově jsem se svou prací spokojen/a

-,3000 -,2500 -,2000 -,1500 -,1000 -,0500 ,0000

0 1 2 3 4 5 6

Spokojenost učitele s pracovním prostředím

(28)

s t r a n a 28

Sebedůvěra českých učitelů je ve srovnání

se zahraničím nízká

(29)

Profesní sebevědomí našich učitelů

Průměrné hodnoty indexu subjektivně vnímané vlastní zdatnosti učitelů celkem a za dílčí sledované oblasti (v ČR a v mezinárodním průměru)

Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS, Analytická zpráva.

10,76

11,72

11,05

9,52

12,46 12,79 12,58

12

8,5 9 9,5 10 10,5 11 11,5 12 12,5 13

celkově v řízení třídy žáků ve výukových postupech v motivování žáků ČR Průměr TALIS

(30)

s t r a n a 30

Další vzdělávání učitelů na pracovišti – co ve školách děláme, když uvádíme, že se vzděláváme?

(31)

s t r a n a 31

Další vzdělávání učitelů na pracovišti – co tím vlastně myslíme?

Tab 03

Tab 02 Procento žáků ve školách, kde ředitelé uvedli existenci uvedených typů profesního rozvoje na pracovišti

OECD (2016), PISA 2015 Results (Volume II): Policies and Practices for Successful Schools | tab. II.6.20

96,4 97,9

0 20 40 60 80 100

OECD ČR

Učitelé na naší škole spolupracují tak, že si navzájem vyměňují nápady a pomůcky pro výuku specifických kapitol kurikula

79,7 57

0 50 100

OECD ČR

Naše škola pořádá workshopy na specifické záležitosti, se kterými je třeba se ve škole vypořádat

68,6 37,7

0 20 40 60 80 100

OECD ČR

Naše škola organizuje kurzy DVPP pro určité skupiny učitelů

(32)

s t r a n a 32

Výsledek žáků dle indexu domácích zdrojů pro učení

Další vzdělávání učitelů

Sledované oblasti DVPP ^Celkem ^Liberecký Karlovarský Jihomoravský Zlínský Vysočina

Prohloubení faktických znalostí

a vědomostí v předmětech, které vyučuji 48,7 % 52,4 % →  36,5 % 50,9 % 50,3 % 49,4 % Pedagogické kompetence pro výuku mých

předmětů 30,9 % 37,0 % →  24,7 % 30,7 % 31,5 % 28,2 %

Postupy hodnocení žáků 29,2 % 37,6 % →  20,6 % 30,2 % 26,0 % 29,8 %

Chování žáků a vedení třídy 29,9 % 38,3 % →  20,7 % 29,7 % 30,1 % 29,6 %

Přístupy k individualizovanému učení 24,4 % 30,7 % →  19,2 % 26,9 % 25,0 % 21,6 % Výuka průřezových kompetencí (např. řešení

problémů, dovednost učit se) 24,0 % 26,7 % → 14,4 % 26,8 % 25,6 % 24,6 %

Interní hodnocení nebo autoevaluace škol 18,9 % 25,3 % → 9,2 % 17,2 % 25,6 % 16,8 %

Spolupráce učitelů s rodiči 32,8 % 38,5 % →  22,9 % 35,5 % 36,7 % 28,2 %

(33)

s t r a n a 33

(34)

s t r a n a 34

Ve spolupráci školy s rodiči a dovednosti motivovat žáky má ČR značné rezervy

0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %

Nároky učitelů na výsledky žáků

Zapojení rodičů do činností školy

Ochota rodičů zajistit, aby žáci byli připraveni se učit

Podíl žáků navštěvujících školy s vysokou nebo velmi vysokou úrovní dílčích aspektů důrazu školy na studijní úspěch

ČR

OECD

Zdroj: Mezinárodní šetření PIRLS 2016

(35)

s t r a n a 35

Jak se daří v našich školách žákům, kteří vynikají?

0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %

Snaha žáků dobře ve škole prospívat

Respekt žáků ke spolužákům, kteří ve škole vynikají

ČR

OECD

Zdroj: Mezinárodní šetření PIRLS 2016

Podíl žáků navštěvujících školy s vysokou nebo velmi vysokou úrovní dílčích aspektů důrazu školy na studijní úspěch

(36)

s t r a n a 36

Jak si učitelé věří, že dokážou motivovat a zapojit žáky do výuky

Tab 3

Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS 2013 0 %

20 % 40 % 60 % 80 % 100 %

ČR OECD ČR OECD ČR OECD

Do velké míry Do značné míry Do určité míry Vůbec ne

Přesvědčit žáky, že mohou mít dobré výsledky Pomoci žákům uvědomit si, jakou má učení hodnotu Motivovat žáky, kteří nemají zájem o školní práci

(37)

s t r a n a 37

20 % 40 % 60 % 80 % 100 %

(38)

s t r a n a 38

20 % 40 % 60 % 80 % 100 %

(39)

s t r a n a 39

Schopnosti učitelů a jejich přístup k žákům

(40)

s t r a n a 40

Ředitel jako štít mezi státem, zřizovatelem, učiteli, rodiči a žáky

Nátlak z hlediska úspěšnosti svých žáků

Důsledné naplňování kurikula vyučovaného

předmětu

Naplňování cílů stanovených školou Nátlak na využívání

moderních metod a technologií,

kterým moc nerozumí

Nátlak ze strany rodičů

Sekundární analýza PISA 2015 (Školní charakteristiky ve světle výukových metod a využití ICT) | ČŠI, březen 2018.

(41)

s t r a n a 41

Úskalí direktivního způsobu výuky

Nižší motivace učitelů k práci a k učení

Ztráta osobní motivace k dalšímu učení na straně žáků

Zhoršení vzájemných vztahů mezi učitelem a žáky

(42)

s t r a n a 42

Proč by měli učitelé pracovat na tom, aby se žáci ve škole cítili dobře?

INDEX OBAVY (Test anxiety)

Čím nižší index obavy, tím lepší výsledky

 Často mám strach, že pro mě bude obtížné napsat písemku.

 Mám strach, že ve škole dostanu špatné známky.

 Hodně se bojím, i když jsem se na písemku dobře připravil/a.

 Když se učím na písemku, jsem velmi nervózní.

 Znervózním, když nevím, jak ve škole vyřešit nějaký úkol. ^-,3500^-,3000

-,2500 -,2000 -,1500 -,1000 -,0500 ,0000

0 1 2 3 4 5 6

Index obavy

(43)

s t r a n a 43

470 480 490 500 510

Ve škole si připadám trapně a nevhodně

Ve škole se cítím osamělý

Cítím, že do školy patřím Spolužáci ze školy mě zřejmě mají rádi

24,7 %

žáků nesouhlasí s tvrzením, že si ve škole snadno nachází kamarády

Ve škole si připadám jako outsider

15 letí

Sounáležitost se školou

souhlasí nesouhlasí

Zdroj: PISA 2015

(44)

Často opakované „pravdy“

(45)

s t r a n a 45

35 % českých učitelů přírodovědných předmětů se

domnívá, že zvýšení hodinové dotace v rámci ročníků,

v nichž se předmět vyučuje, by vedlo ke zlepšení výsledků

(46)

s t r a n a 46 Zdroj: Table II.6.33 PISA 2015 Results (Volume II)

Země Průměrný počet

přírodovědné výuky za týden

Průměrný výsledek (body)

Singapur 5,5 538

Japonsko 2,9 538

Estonsko 3,6 534

Finsko 2,8 531

Česká republika 4,1 493

Země s vyšší hodnotou výsledků než ČR však často vyučují nižší počet hodin za týden

Porovnání

výsledků (PISA 2015)

Průměr zemí OECD 493 bodů

(47)

s t r a n a 47 Zdroj: Table II.6.33 PISA 2015 Results (Volume II)

Země Průměrný počet

přírodovědné výuky za týden

Průměrný výsledek

(body) Platí / Neplatí

Singapur 5,5 538 PLATÍ

Japonsko 2,9 538 NEPLATÍ

Estonsko 3,6 534 NEPLATÍ

Finsko 2,8 531 NEPLATÍ

Česká republika 4,1 493

Porovnání výsledků (PISA 2015)

Průměr zemí OECD 493 bodů

(48)

s t r a n a 48

Neexistuje lineární vztah mezi počtem PC na žáka a výsledkem

Nižší úroveň vybavenosti

závislost Stejný

počet PC a žáka

Žáci s nejlepšími

výsledky

Žáci s nejhoršími

výsledky

,9800 ,9900 1,0000 1,0100 1,0200 1,0300 1,0400 1,0500 1,0600 1,0700 1,0800

0 1 2 3 4 5 6

Počet dostupných PC na 1 žáka

(49)

s t r a n a 49

Využívání ICT ve výuce může pozitivně

ovlivnit výsledky žáků

(50)

s t r a n a 50

Dostupnost ICT prostředků pro učitele k aktivnímu využití ICT žáky

cca o 15 bodů lepší skóre než žáci navštěvující školy, kde je vybaven jen některý z učitelů,

o 29 bodů lepší skóre oproti těm školám, kde nikdo z učitelů nemá k dispozici ICT ve výuce.

Není ani tak důležitá míra používání ICT, ale především způsob, jakým žáci ICT prostředky využívají.

Ve školách, kde je dostupné ICT pro každého učitele, mají žáci:

(51)

s t r a n a 51

Různé výukové metody stejně jako různé styly

učení mohou produkovat různé výsledky

(52)

s t r a n a 52

Četnost učitelem usměrňovaných aktivit v hodinách

Četnost zařazování těchto aktivit posuzovali žáci na 4bodové škále:

• nikdy nebo téměř nikdy,

• v některých hodinách,

• v mnoha hodinách,

• každou nebo téměř každou hodinu.

100 2030 4050 6070 80

Učitel vysvětluje vědecké myšlenky

Probíhá diskuze celé třídy s učitelem

Učitel diskutuje o dotazech žáků

Učitel názorně demonstruje nějakou myšlenku

Česká republika Polsko

Korea Estonsko Rakousko PRŮMĚR OECD

%

Podíl žáků, podle kterých je činnost zařazována „v mnoha hodinách“ nebo „každou nebo téměř každou hodinu“ (v %)

Zdroj: Národní zpráva PISA 2015

(53)

s t r a n a 53

Vliv učitelem usměrňovaných aktivit na výsledek v přírodovědné gramotnosti

Častější aktivita – dle žáků je zařazována v mnoha hodinách či každou nebo téměř každou hodinu.

Změny v bodovém výsledku jsou po započtení vlivu socioekonomického zázemí žáků a škol.

28

15 14 11 13 10

3

450 460 470 480 490 500 510 520 530

země OECD ČR země OECD ČR země OECD ČR země OECD ČR

Učitel vysvětluje vědecké myšlenky

Učitel diskutuje o dotazech žáků

Učitel názorně demonstruje nějakou myšlenku

Probíhá diskuze celé třídy s učitelem

Body Průměrný výsledek Výsledek žáků, kde je aktivita častější

(54)

s t r a n a 54

Proč bychom se měli na středních školách zabývat

čtenářskou gramotností, když číst se měli žáci naučit už na první stupni?

(55)

s t r a n a 55

Klíčový je již předškolní věk a podpora rodičů

Zejména pro znevýhodněné děti je důležité podporovat zapojení rodičů

Je potřeba hledat všechny

dostupné možnosti ke zvýšení účasti dětí ze znevýhodněného prostředí v předškolním

vzdělávání

(56)

s t r a n a 56

(57)

s t r a n a 57

škola 6

5

3

⁴

Kvalita pedagogů

1

Koncepce školy

2

Vedení školy

(58)

s t r a n a 58

škola 6

5

Podpora žáků při vzdělávání Vzdělávací výsledky

Výuka

1

Koncepce školy

2

Vedení školy

Kvalita pedagogů 3

4

(59)

Inspirace ze škol, kterým se daří

(60)

Podpora školních aktivit

(61)

s t r a n a 61

Vzdělávání sboroven

(62)

s t r a n a 62

https://gramotnosti.pro/

Webové speciály:

 čtenářskágramotnost

 matematickágramotnost

 digitálnígramotnost

Minikonference gramotností

a

Společenství praxe vzdělávacích oblastí

Blogové příspěvky ke gramotnostem napříč předměty

a vzděláváním v MŠ a ZŠ (http://gramotnosti.blogy.rvp.cz/)

(63)

s t r a n a 63

Šablony II a gramotnosti

Průvodce a inspirace pro pedagogické vedení škol v oblasti rozvoje gramotností http://www.nuv.cz/file/3377

Doprovodné video v sekci AudioVideo Metodického portálu RVP.CZ

Materiál doplňuje Příklady dobré praxe realizace šablon (NIDV)

(64)

s t r a n a 64

Jak například pracovat s výsledky testování

NA ÚROVNI ŠKOLY

Věnovat pozornost všem skupinám žáků podle jejich výsledků

(průměrná úspěšnost za celou školu → málo vypovídající údaj)

(65)

s t r a n a 65

Jak například pracovat s výsledky

NA ÚROVNI TEMATICKÝCH ČÁSTÍ TESTU

Výsledky přinášejí informaci o tom, na kterou oblast zaměřit zvýšenou pozornost

(66)

s t r a n a 66

Jak například pracovat s výsledky

Informace o průměrné úspěšnosti žáků školy a všech žáků

Podprůměrný výsledek ve více otázkách ke stejné dovednosti je signálem, který by měl iniciovat zvýšenou pozornost věnovanou dané dovednosti v další výuce.

(67)

s t r a n a 67

Jak pracovat s výsledkovou sestavou

NA ÚROVNI ŽÁKA

Identifikace

problémových dovedností i oblastí, které žák zvládá lépe

(68)

Závěr

(69)

s t r a n a 69

Faktory ovlivňující výsledky žáka

Škola (institution) Rodinné zázemí (home)

Učitel Žák, student

Vrstevníci (peer)

(70)

s t r a n a 70

Co pomáhá k čtenářské gramotnosti

1

Koncepce podpory ČG

ve škole

2

„Koordinátor“ pro

gramotnost

3

Spolupráce mezi stupni vzdělání

5

Vzdělávání pro sborovny

4

Čtenářské dílny a

čtenářské koutky nejen na prvním stupni ZŠ

(71)

s t r a n a 71

Co pomáhá k podpoře matematické gramotnosti

1

Pečovat o bezpečné a pozitivní klima

2

Spíše než memorování faktů učit žáky objevovat vztahy a pracovat

s různými matematickými jazyky

3

Podporovat růstové myšlení – matematika není předmět, na který musím mít „buňky“

(72)

s t r a n a 72

Když se učitel ve svém předmětu věnuje rozvoji gramotností,

nepovede to k zanedbání obsahu jeho předmětu, ale naopak k tomu, že žáci v tomto předmětu budou mít lepší znalosti a výsledky.

(73)

s t r a n a 73

Učitelé

Pedagogická diagnostika

Využívání formativního hodnocení

Management třídy a dovednost pracovat s dětmi s poruchami chování

Komunikace a zejména krizová komunikace s žáky i rodiči

Schopnost získat pozornost a zájem žáků a uplatňovat efektivní metody a formy výuky

Digitální kompetence

Spolupráce s asistentem pedagoga v rámci hodiny

(74)

s t r a n a 74

Ředitelé

Lídr naplňování koncepce školy Vedení pedagogického procesu Řízení změny

Komunikace a krizová komunikace (s učiteli, rodiči, zřizovatelem, žáky, sociálními partnery …)

Znalost legislativy (školské, personální, ekonomické …) Zvládnutí nároků na administrativu, BOZP, GDPR …

Manažerské dovednosti (některé školy jsou velikostí na úrovni středně velké firmy)

Učitel

(75)

s t r a n a 75

Když si uvědomíme všechny

dovednosti, které se po současném českém řediteli nebo učiteli

požadují, najdeme nějakou jinou profesi, kde je požadován tak

široký záběr?

(76)

Děkuji za pozornost

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE

Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5

posta@csicr.cz

PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA

náměstek ústředního školního inspektora

ondrej.andrys@csicr.cz