Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodá ř ská
Hlavní specializace: Hospodá ř ská politika
P ř ímé zahrani č ní investice a investi č ní pobídky
diplomová práce
Autor: Jana Truhelková
Vedoucí práce: Ing. Slavoj Czesaný, DrSc
Rok: 2007
Prohlašuji na svou č est, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě a s použitím uvedené literatury
.Jana Truhelková
V Praze, dne 17.12.2007
Ráda bych na tomto míst ě pod ě kovala svému vedoucímu práce Ing.
Slavoji Czesanému, DrCs za cenné rady a p ř ipomínky, které mi p ř i psaní této
práce poskytl.
Anotace
Investiční pobídky byly zavedeny v roce 1998 s cílem podpořit příliv přímých zahraničních investic (PZI) do České republiky. S přímými zahraničními investicemi bývají spojovány pozitivní dopady na hostitelskou zemi ve formě napojení se na zahraniční trhy, přenosu technologického transferu a manažerského know-how. Na druhou stranu s PZI a investičními pobídkami bývají spojovány i negativní dopady na hostitelskou zemi, a to ve formě možného narušení hospodářské soutěže, ovlivnění platební bilance země vyplácením dividend do zahraničí nebo zvýšenými dovozy zahraničních firem.
Je otázkou, zda poskytování investičních pobídek je tím nejvhodnějším nástrojem podpory přílivu PZI a zda již investiční pobídky neztratily svůj význam v době, kdy země střední Evropy nabízejí velmi podobné systémy investičních pobídek. Alternativou investičních pobídek by mělo být kvalitní podnikatelské prostředí s nízkou sazbou daně, fungujícím soudnictvím a kvalifikovanou pracovní silou.
Annotation
In the Czech Republic investment incentives were set up in 1998 to support an inflow of foreign direct investments (FDI). The Czech Republic expected from FDI restructuring of industry, technology and know-how transfer, higher labour productivity and economic grow. On the other hand FDI and investment incentives may influence economic competition, balance of payments by paying dividends to parent company and by higher imports of foreign companies.
At present, countries of the Central European region offer almost the same system of investment incentives. And question is, are investment incentives the best tool, how to support the inflow of FDI? Another possibility of attracting FDI into the Czech Republic can be first-rate business atmosphere with low income tax, working justice and qualified manpower.
ÚVOD 8
1. TEORETICKÉ ZÁKLADY INVESTIČNÍHO ROZHODOVÁNÍ 10
2. CHARAKTERISTIKA INVESTIČNÍCH POBÍDEK A PŘÍMÝCH
ZAHRANIČNÍCH INVESTIC 13
2.1 INVESTIČNÍ POBÍDKY 13
2.1.1 POSKYTOVANÉ INVESTIČNÍ POBÍDKY VE STŘEDOEVROPSKÝCH ZEMÍCH 14
2.2 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE (PZI) 18
2.2.1 VLIV PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NA HOSTITELSKOU ZEMI 19
2.2.2 LOKALIZAČNÍ FAKTORY 25
3. DRUHY PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC A INVESTIČNÍCH
POBÍDEK 27
3.1 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE 27
3.2 INVESTIČNÍ POBÍDKY 29
3.2.1 INVESTIČNÍ POBÍDKY VOBLASTI ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU 29 3.2.2 INVESTIČNÍ POBÍDKY VOBLASTI TECHNOLOGICKÝCH CENTER A CENTER
STRATEGICKÝCH SLUŽEB 31
4. VSTUPY A VÝSTUPY PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC 34
4.1 VLIV PZI NA PLATEBNÍ BILANCI ČR 34
4.2 VLIV PZI NA TVORBU INVESTIC, VÝZKUM A VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE 38
4.3 VLIV PZI NA ZAMĚSTNANOST V ČR 45
4.3.1 POČET NOVĚ VYTVOŘENÝCH PRACOVNÍCH MÍST A MÍSTA REALIZACE PROJEKTŮ
PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI 47
5. ÚLOHA ČESKÉ VLÁDY A EVROPSKÉ KOMISE 51
5.1 SPOLEČNOST LG.PHILIPS DISPLAYS A VLÁDNÍ ROZHODNUTÍ 55 5.2 INVESTIČNÍ POBÍDKY A EVROPSKÁ KOMISE 57
6. BUDOUCNOST INSTITUCIONÁLNÍHO PROSTŘEDÍ PRO INVESTIČNÍ
ROZHODOVÁNÍ 59
ZÁVĚR 65
LITERATURA 72
Úvod
Investiční pobídky byly zavedeny v České republice v roce 1998 s cílem zvýšit příliv přímých zahraničních investic. S PZI je spojován hospodářský růst hostitelské země, napojení na zahraniční trhy, přenos technologií a manažerského know-how. Česká republika zavedla tento způsob podpory zahraničních investorů s cílem získat tyto možné pozitivní externality. Na druhou stranu, je zde řada negativních externalit, které jsou spojovány s poskytováním investičních pobídek. Jedná se především o možné narušení hospodářské soutěže, ovlivnění platební bilance způsobené repatriací zisků nadnárodních společností zpět do mateřské centrály nebo zvýšený dovoz způsobený zahraničními investory v hostitelské zemi.
Cílem této práce je snaha nalézt odpověď na otázku, jakou roli hrají investiční pobídky v rozhodování zahraničních investorů o lokalizaci jejich výroby a jaké dopady jsou spojeny s PZI na hostitelskou zemi. Dále se budu snažit odpovědět na to, zda investiční pobídky jsou v současné době tím nejlepším nástrojem pro lákání a především udržení zahraničních investorů v dané zemi.
V první části se budeme zabývat teoretickým pozadím investičních pobídek a přímých zahraničních investic. Na základě pohledu F. Bastiata zjistíme, jak dochází k přesunu zdrojů v ekonomice poskytováním investičních pobídek. Dále uvedeme přímé zahraniční investice a s nimi spojené externality, které ovlivňují hostitelskou zemi a vliv nadnárodních zahraničních firem na rozhodování politiků v oblasti investičních pobídek.
V druhé části se budeme zabývat stručnou charakteristikou investičních pobídek a přímých zahraničních investic. Porovnáme různé systémy investičních pobídek v rámci středoevropských zemí, tj. ČR, Slovenska, Polska a Maďarska. Dále poukážeme na možné vlivy přímých zahraničních investic, a to jak pozitivní tak negativní vlivy na hostitelskou zemi. Následně uvedeme dle jakých faktorů se zahraniční investoři rozhodují o lokalizaci své výroby a jakou roli v tomto rozhodovacím procesu hrají právě investiční pobídky.
V třetí části zmíníme jednotlivé oblasti, kterými mohou být investiční pobídky podpořeny.
Dále uvedeme různé způsoby, jakými zahraniční investor může vstoupit do hostitelské země a také motivy pro rozhodnutí o lokalizaci své výroby v jiné zemi.
Ve čtvrté části se budeme zabývat tím, jak přímé zahraniční investice ovlivňují hostitelskou zemi. Nejprve provedeme analýzu, jak PZI ovlivňují platební bilanci dané země. Dále se budeme zabývat PZI a jejich vlivem na oblast tvorby investic, výzkumu a vývoje a konečně možným vlivem na zaměstnanost v České republice.
V páté části se podíváme na vývoj systému poskytování investičních pobídek v ČR, jaké změny byly přijaty, zda ve prospěch omezení výše investičních pobídek či zpřístupnění investičních pobídek i menším firmám. Dále se budeme zabývat otázkou rozhodování politiků v oblasti poskytování investičních pobídek. Nakonec uvedeme možnosti budoucího vývoje systému investičních pobídek, jeho omezení či zrušení Evropskou komisí na úrovni EU.
V poslední části se budeme zabývat alternativou investičních pobídek, a to ve formě kvalitního podnikatelského prostředí. Porovnáme země střední Evropy z hlediska výše daně z příjmu právnických osob, produktivity práce a pracovních nákladů, dále z hlediska počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Soustředíme se také na porovnání zemí podle počtu dní nutných k zahájení podnikání či naopak počet dní nutných k vyřešení obchodních sporů. Je zřejmé, že zahraniční investor umístí svou výrobu v zemi, kde bude nízká sazba daně z příjmu právnických osob, kvalifikovaná a relativně levná pracovní síla, fungující soudnictví a nízká administrativní náročnost.
1. Teoretické základy investi č ního rozhodování
Investiční pobídky a Frédéric Bastiat
Poskytování investičních pobídek je ekonomicky i politicky často diskutované téma.
Chování politiků v oblasti investičních pobídek lze vysvětlit na základě Bastiatova příkladu
„rozbitého okna“ 1. V tomto příkladu rozbité okno znamená práci pro sklenáře – tento efekt je viditelný a spočitatelný. Na druhou stranu dochází ke kontrafaktické situaci, která vidět není. Kontrafaktická situace znamená, že kdybychom nemuseli opravovat rozbité okno, mohli bychom zdroje použít jiným způsobem. Tento efekt však viditelný není a je velmi obtížně spočitatelný. Dochází tedy pouze k přesunu zdrojů v ekonomice.
Politikové k prosazování investičních pobídek využívají právě pouze viditelnou polovinu bastiatovského efektu. Při obhajování systému poskytování investičních pobídek jsou předkládána čísla o počtu nových zahraničních firem, které byly "přilákány" do České republiky, o počtu nově vytvořených pracovních míst, dále jsou předkládány informace o zvýšené exportní výkonnosti těchto firem.
Tato bastiatovská myšlenka nám vysvětluje jeden z důvodů, proč politikové například upřednostňují velké firmy oproti malým. Důvodem jsou viditelnější změny v určité oblasti, které se následně promítají i do celé ekonomiky. Toto chování politiků v oblasti preferování velkých firem může být také vysvětlováno lobbyingem. Velké, silné firmy disponují prostředky, díky kterým se jim daří ovlivňovat chování politiků ve svůj prospěch.
Druhá polovina efektu však zůstává v pozadí - nejsou zveřejněny počty domácích firem, které zkracovaly z důvodu šíření "mzdové nákazy", počty zrušených pracovních míst u již existujících firem či z hlediska platební bilance není poukazováno na vývozy kapitálu ze země, které způsobují firmy pod zahraniční kontrolou, ve formě repatriace zisku do mateřské společnosti. Díky přílivu přímých zahraničních investic dochází také ke
1 Bastiat Frédéric: What Is Seen and What Is Not Seen
zhodnocování koruny, což zdražuje vývozy pro domácí podniky. Před těmito vedlejšími efekty se politikové snaží "zavírat oči".
PZI a externality
S investičními pobídkami a návazně přímými zahraničními investicemi je spojena problematika externalit, a to pozitivních i negativních. „Negativní externalita vzniká tehdy, když na někoho přeneseme náklad a on s tím nesouhlasí a pozitivní externalita vzniká tehdy, když nám někdo brání v dosažení úplného výnosu naší činnosti a my s tím nesouhlasíme.“2
Firma získající investiční pobídky, např. na rozšíření své výroby, zaměstná další pracovníky, multiplikovaně mohou vznikat další pracovní místa u firem, které s touto firmou spolupracují. Pro stát tato nová pracovní místa znamenají snížení vyplácených podpor v nezaměstnanosti – pozitivní externalita. Podniky pod zahraniční kontrolou disponují moderním know-how, novými technologiemi, moderními výrobními a pracovními postupy, které vyúsťují v efektivní řízení firmy. Tato efektivnost je pozitivní externalitou, která se přelévá i na ostatní firmy za předpokladu, že tyto firmy chtějí zůstat konkurenceschopné a jsou schopny tyto změny absorbovat.
Na druhou stranu s přímými zahraničními investicemi jsou spojeny také negativní externality, a to především ve formě narušení konkurenčního prostředí. Firma získající investiční pobídky má nižší náklady z důvodů státních dotací a může si dovolit dát vyšší mzdy, tím se však začne rozšiřovat mzdová nákaza. Firma, která nezískala pobídky, je donucena zvýšit mzdy svým pracovníkům bez ohledu na jejich produktivitu, vzrostou jí náklady a stává se tak méně konkurenceschopnou. Důsledkem tohoto kroku může být propouštění pracovníků i krach firmy.
2 Holman Robert: Ekonomie, C.H.Beck 1999
PZI a dobývání renty
U firem usilující o získání investičních pobídek lze vysledovat chování tzv. "dobývání renty". Zájmová skupina, v našem případě zahraniční investor, se snaží od státu získat maximální podporu pro svou investici. Problematická je také konkurence mezi jednotlivými zeměmi, které se snaží získat investici na své území. Země za vítězství je ochotna poskytnout pobídky v nejvyšší možné míře bez ohledu na náklady získání investice. Investorské dobývání renty spolu s konkurencí mezi zeměmi vede k neefektivnosti investičních pobídek.
2. Charakteristika investi č ních pobídek a p ř ímých zahrani č ních investic
2.1 Investi č ní pobídky
Investiční pobídky byly zavedeny v České republice v roce 1998 usnesením vlády č.298/98 o investičních pobídkách. Byl tím učiněn první krok k podpoře přílivu zahraničních investic do České republiky.
V procesu transformace a privatizace byl zaznamenán vysoký příliv zahraničních investic do zemí střední a východní Evropy. Nejvíce investic zpočátku směřovalo především do Maďarska, které jako první v daném regionu začalo poskytovat investiční pobídky. V roce 1998 v České republice došlo k poklesu investiční aktivity a země potřebovala silný podnět, kterým by znovu nastartovala hospodářský růst. Česká republika se nechala inspirovat právě zmiňovaným Maďarskem a přistoupila k této formě podpory investování.
Investiční pobídky byly poskytovány cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu.
V roce 2000 vstoupil v platnost zákon o investičních pobídkách, který již představoval ucelený systém poskytování investičních pobídek. V roce 2004 se vstupem České republiky do Evropské Unie byla přijata novela investičního zákona, která nadále umožnila poskytování investičních pobídek a odpovídá pravidlům Evropské Unie. Tato novela umožnila dostupnost investičních pobídek i pro menší domácí investory tím, že byla snížena hranice minimální investice, kterou je nutno proinvestovat z 350 mil. CZK na 200 mil. CZK. Další novela z roku 2007 snížila dále minimální výši investice, a to na 100 mil.
CZK.
„Investiční pobídky odpovídají pravidlům Evropské unie o poskytování veřejné podpory a principům antimonopolní politiky. Tyto principy a pravidla vychází z článků 85 až 94
Římské smlouvy o založení Evropského společenství a z článků 81až 89 Amsterdamské smlouvy.“3
Žádosti o poskytnutí investičních pobídek musí investoři předložit české agentuře pro zahraniční investice CzechInvest. Tato agentura byla vytvořena v roce 2002 jako státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.4 Z počátku její činnost směřovala k poskytování informací investorům a studiu investičního prostředí v zahraničí, např. v Irsku. Později formulovala program pro podporu investování, který obsahuje nejen systém poskytování investičních pobídek, ale i databázi území vhodných pro nové investice.
V roce 2004 vznikl nový CzechInvest sloučením s dalšími dvěmi agenturami – Agenturou pro rozvoj podnikání a Agenturou pro rozvoj průmyslu ČR. Hlavním cílem nového CzechInvestu je udržet a zvýšit konkurenci tuzemských firem tím, že bude přispívat k rozvoji českých podnikatelů poskytováním služeb a zlepšováním investičního prostředí.
2.1.1
Poskytované investi č ní pobídky ve st ř edoevropských zemích
Maďarsko jako první ze středoevropských zemí zavedlo systém investičních pobídek.Tento krok znamenal vysoký příliv investic a ostatní země, včetněČeské republiky, začaly také přistupovat k této formě lákání investorů do země. V roce 2006 nejvíce investic plynulo do Polska, a to ve výši 13 860 mil. USD, do Maďarska připlynulo 6 097 mil. USD, do České republiky 5 963 mil. USD a nejméně do Slovenska, a to ve výši 4 232 mil. USD.
3 Srholec Martin, Teorie a praxe v mezinárodním srovnání, Linde 2004
4 CzechInvest: http://www.czechinvest.org
graf 1 Příliv PZI do České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska v letech 1993 – 2006 (v mil. USD)
Zdroj: OECD: Trends and Recent Developments in Foreign Direct Investment, 2006
Systémy investičních pobídek středoevropských zemí jsou velmi srovnatelné a zahraniční investor, který se rozhoduje o lokalizaci své výroby, investiční pobídky považuje za něco samozřejmého. Investiční pobídky přestávají být konkurenční výhodou dané země a stávají se pouze nutnou podmínkou, která je vyžadována investory. Dané země si jsou vědomy této skutečnosti a s postupem času dochází ke zpřísňování kritérií pro získání investičních pobídek.
Ke zpřísnění poskytování investičních pobídek došlo například v Polsku, kde dříve velmi využívanou investiční pobídkou byly daňové prázdniny. Firmy získající tuto daňovou pobídku byly osvobozeny od daně z příjmu po dobu 10 let. Po vypršení 10 let dále mohly využívat slevu na dani ve výši 50 % po dobu existence firmy. V roce 2001 však byla schválena novela, která zpřísnila tuto oblast a nové firmy již žádné daňové úlevy nezískávají.
0 2500 5000 7500 10000 12500 15000
1993 1994
1995 1996
1997 1998
1999 2000
2001 2002
2003 2004
2005 2006 Česká republika Slovensko Polsko Maďarsko
V České republice dochází také ke zpřísňování poskytování investičních pobídek, dále se snižuje minimální výše investice, tak aby na investiční pobídky dosáhly i menší firmy, Ke zpřísnění došlo u daňových úlev, kde doba trvání daňových úlev byla zkrácena z 10 let na 5 let. Dalším zpřísněním bylo zvýšení minimální % investice do strojů, a to ze 40 % na 60 %. Pro podporu menších firem lze také považovat snížení minimálního krytí vlastním kapitálem, a to na 50 %, dříve toto krytí bylo rozlišeno podle míry nezaměstnanosti v konkrétní oblasti, např. v oblasti s průměrnou mírou nezaměstnanosti činilo vlastní krytí až 100 %.
Pokud porovnáme systémy poskytovaných investičních pobídek v zemích střední Evropy, viz. následující tabulka 1, vidíme určité rozdílnosti. V České republice jsou nejsnazší podmínky pro udělení investičních pobídek, vláda se tím snaží zajistit dostupnost investičních pobídek i pro menší investory. Co se týká daňových pobídek, v Polsku od roku 2001 je tento typ investičních pobídek zcela zrušen. Před rokem 2001 byly daňové pobídky velmi vstřícné vůči investorům, byla poskytována úplná sleva na dani po dobu 10 let a dále 50 % sleva na dani po zbytek působení dané firmy v zemi. Poskytované dotace na pracovní místa jsou nejvyšší v České republice, a to ve výši 200 tis. CZK na jedno vytvořené pracovní místo. Dotace na rekvalifikaci jsou v ČR a Maďarsku počítány % z nákladů. Na Slovensku a Polsku jsou dány maximální výší, v Polsku je tato forma dotace velmi vysoká.
tabulka 1 Současné poskytované investiční pobídky v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku
Česká republika Slovensko Polsko Maďarsko
Podmínky
Min. výše investice - max. 3,5 mil. EUR (tj. 100 mil. CZK) v regionu s
průměrnou nezaměstnaností;
50 % z vlastních zdrojů
Min. výše investice – 11,6 mil. EUR (tj. 400 mil. SKK);
50 % z vlastních zdrojů
Min. výše investice - 10 mil. EUR;
0,5 mil. EUR do modernizace se zachováním 100 prac. míst; min.
počet nových prac.
míst 20
Min. výše investice - 10 mil. EUR
min. počet nových prac. míst 50;
40 % z vlastních zdrojů
Daňové pobídky
Úplná sleva na dani z příjmu po dobu 5 let pro nový subjekt;
částečná sleva po dobu 5 let pro stávající subjekt
Daňový úvěr po dobu 10 let
Novela z roku 2001 zamezila
poskytování daň. úlev. Před r. 2001 úplné úlevy po dobu 10 let a 50 % sleva po zbytek existence investice
Sleva na dani ve výši 80 % po dobu 10 let;
podmínky: min. 100 nových prac. míst a hodnota investice min. 12 mil. EUR
Pracovní místa
7 050 EUR
(tj. 200 tis. CZK) na jedno prac. místo, v oblasti s nejvyšší mírou
nezaměstnanosti
Max. 4 600 EUR (tj. 160 tis. SKK ) v oblasti, kde >30
% míra nezam.;
min. 870 EUR (tj. 30 tis. SKK) v oblasti, kde <10
% míra
nezaměstnanosti
Max. 3 500 EUR na jedno pracovní místo
Není poskytováno
Rekvalifikace
Ve výši 35 % nákladů v oblasti s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Max. 289 EUR (tj. 10 tis. SKK) na pracovníka
Max. 1 150 EUR na pracovníka
Ve výši 25 % nákladů v případě speciálního
vzdělávání a 50 % u všeobecného vzdělávání Pozn. Kurzy k 31.12.2006 CZK/EUR 28,343; SKK/EUR 34,573
Zdroj: CzechInvest, ITDH, SARIO, BusinessInfo
2.2 P ř ímé zahrani č ní investice (PZI)
„Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a podstatný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodní rejstříku.“5
Středoevropské země si konkurují podobnými systémy investičních pobídek, kterými se snaží přilákat zahraniční investory. Přestože, pro zahraniční investory investiční pobídky nehrají nejdůležitější roli při rozhodování o lokalizaci své výroby, vlády jednotlivých zemí jsou nuceny je poskytovat, neboť zahraniční investoři berou investiční pobídky jako něco samozřejmého a země, která by je neposkytovala, by se dostala do nevýhodné situace.
Země poskytují investiční pobídky z důvodu získání zahraniční investice a dosažení vítězství v konkurenci ostatních zemí. Tento konkurenční boj je velice nákladnou záležitostí, ale země ho podstupují, aby získaly pozitivní externality plynoucí z těchto investic. Tyto země by však měly brát v úvahu, že s přímými zahraničními investicemi jsou spojeny nejen pozitivní, ale také negativní dopady na hostitelskou zemi.
5 Definice přímé zahraniční investice dle OECD
2.2.1
Vliv p ř ímých zahrani č ních investic na hostitelskou zemi
Přímé zahraniční investice a hospodářský růst
Přímé zahraniční investice mohou přispívat k hospodářskému růstu, a to ve formě exogenních a endogenních příspěvků6.
Exogenní příspěvky růstu jsou krátkodobé a znamenají změnu dané firmy zevnitř, jedná se o nové moderní vybavení, nové produkty, nové výrobní postupy. Tyto krátkodobé efekty přispívají ke zvyšování efektivnosti dané firmy.
Poté, co se firma se zahraniční účastí restrukturalizuje, nastává období endogenního růstu, kde endogenní příspěvky růstu mají středně a dlouhodobé efekty na celou ekonomiku.
V této fázi daná firma začíná ovlivňovat své okolí a je také ovlivňována svou mateřskou centrálou. Mateřská centrála poskytuje své dceřinné firmě ty nejlepší postupy a know-how.
Dceřinná firma takto získané zkušenosti následně začne přelévat na lokální firmy na místním trhu. Pro lokální firmy je snazší způsob absorbovat takto získané know-how a zvyšovat si tak produktivitu své firmy. Je však nutné, aby mezi firmou pod zahraniční kontrolou a domácí firmou nebyla příliš velká technologická mezera.
Jak uvádí Martin Srholec (2004) podíl domácích dodavatelů ve zpracovatelském průmyslu se zvýšil z 32,2 % v roce 2000 na 35,8 % v roce 2002. Na druhou stranu však v automobilovém průmyslu činil podíl pouze 25 %, a to přesto, že do tohoto odvětví plyne 28 % všech investic podpořených investičními pobídkami7. Je zde tedy stále prostor pro zvyšování spolupráce mezi podniky pod zahraniční kontrolou a místními domácími podniky tak, aby docházelo k šíření pozitivních externalit ve formě předávání zkušeností a know-how.
PZI také zvyšují konkurenci v hostitelské zemi. Zvýšená konkurence je jednou z možností zvyšování hospodářského růstu.
6 Kadeřábková Anna, Česká ekonomika v globalizované a znalostně založené ekonomice, 2006
7 CzechInvest: Udělené pobídky (Zpracovatelský průmysl), 2007
V České republice v 90. letech proběhla masivní vlna privatizace, což byla velká příležitost pro vstup zahraniční firem a způsobila nárůst konkurence. Zahraniční firmy mají vyšší produktivitu práce, vyšší efektivnost a domácí firmy jim nejsou schopny konkurovat - tím na druhou stranu dochází ke snížení počtu firem na trhu a snížení konkurence. Jak popisuje ekonom Josef Shumpeter, dojde však k "ozdravnému procesu", ve kterém dochází k likvidaci neefektivních podniků a zůstávají pouze ty podniky, které jsou konkurenceschopné.
Přímé zahraniční investice a trh práce
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, PZI jsou spojeny s vyšší produktivitou práce a tím i s vyšší efektivností. Vyšší produktivita práce je dána přeléváním know-how a nejlepších výrobních postupů mezi mateřskou a dceřinnou společností.
Následující tabulka dokládá rozdíl mezi podniky pod domácí a zahraniční kontrolou z hlediska produktivity práce. Jak vidíme, v průmyslu je produktivita práce měřená přidanou hodnotou na pracovníka 1,7x vyšší u firem pod zahraniční kontrolou než u domácích firem a ve stavebnictví 1,9x vyšší produktivita firem pod zahraniční kontrolou. V obchodu měřeno obratem na pracovníka obchodu je produktivita práce 1,4x vyšší ve firmě pod zahraniční kontrolou oproti domácí firmě.
tabulka 2 Rozdílnost domácích a zahraničních firem v oblasti produktivity práce (v tis. CZK), rok 2003
A: Soukromá domácí firma
B: Soukromá firma pod zahraniční
kontrolou B:A (v %)
Průmysl 441,8 752,3 170,3
Stavebnictví 1 519,1 2881,3 189,7
Obchod 2150 2970 138,1
Pozn.: Měřeno přidanou hodnotou na pracovníka u průmyslu a stavebnictví a obratem na pracovníka v obchodu.
Zdroj: Janáček Kamil: Foreign Investment and Czech Labour Market, 2003
Kromě vyšší produktivity práce se u firem pod zahraniční kontrolou setkáváme s vyššími mzdami. Vyšší mzdy mají jak pozitivní tak negativní dopad na hostitelskou ekonomiku. S
vyšší mzdou je spojena vyšší životní úroveň lidí pracujících ve firmě pod zahraniční kontrolou. Negativní stránkou je však mzdová nákaza, ke které dochází u domácích firem.
Tento efekt nastává v případech, kdy domácí firma sídlí v těsné blízkosti zahraniční firmy s podobným druhem podnikání. Domácí firma, aby mohla existovat vedle zahraniční firmy, je nucena zvýšit mzdy tak, aby si udržela své zaměstnance. Tento růst mezd, pokud není doprovázen růstem produktivity práce, zvyšuje náklady práce domácí firmy, která se stává méně konkurenceschopnou. V roce 1997 u firem pod zahraniční kontrolou dosahovaly mzdy o 26 % vyšší úrovně a v roce 2002 o 27 % vyšší úrovně. Je tedy zřejmé, že nedochází ke sbližování úrovně mezd mezi domácími a zahraničními firmami a je tedy velmi pravděpodobné, že firmy pod zahraniční kontrolou mohou snadno přetáhnout pracovní sílu z firem pod domácí kontrolou.
graf 2Průměrná roční mzda na zaměstnance v sektoru nefinančních podniků v letech 1997 – 2002 (v tis. CZK)
162
175 190 200 212 226
150 160 169 178
128 141
0 50 100 150 200 250
1997 1998 1999 2000 2001 2002
Průměrná roční mzda
Podniky pod zahraniční kontrolou Domácí podniky
Zdroj: Český statistický úřad: Vliv aktivit podniků pod zahraniční kontrolou na českou ekonomiku v období 1997 až 2002
Životní cyklus přímé zahraniční investice a vliv na platební bilanci
Vliv přímé zahraniční investice na platební bilanci hostitelské země se odvíjí od životního cyklu PZI. Následující obrázek poukazuje na způsob, jakým přímá zahraniční investice ovlivňuje hostitelskou zemi, a to z hlediska dosahovaného zisku a jeho přerozdělování na zpětnou reinvestici do podniku či repatriaci zisku ze země do mateřské společnosti.
obrázek 1 Životní cyklus PZI
Zdroj: Brada, J.C., Tomšík, V.: Reinvested Earnings Bias, The "Five Percent" Rule and the Interpretation of the Balance of Payments, 2003
První fáze životního cyklu přímé zahraniční investice, tj. vstup firmy, je velmi finančně náročná a firma dosahuje zpočátku spíše záporného zisku. V platební bilanci se tato fáze projeví zvýšenými dovozy zboží a kapitálu, a to především u přímých zahraničních investic na zelené louce.
Druhá fáze, tj. růst firmy, již znamená dosahování zisku. Část zisku je reinvestována zpět do firmy tak, aby firma dosahovala stále většího růstu. Pokud je investice proexportně
orientovaná, v platební bilanci se tato fáze projeví zvýšeným vývozem a tedy zlepšením platební bilance hostitelské země.
Třetí fáze, tj. investiční repatriace, znamená dosahování dostatečného zisku. Zisk již není pouze reinvestován v hostitelské zemi, ale dochází k repatriaci zisku, tj. k výplatě dividend mateřské společnosti do zahraničí. V tomto případě repatriace zisku v platební bilanci je vykazována dle metodiky IMF (1993, s. 43-48) podvojným zápisem, a to jako kreditní položka na finančním účtu a jako debetní položka v bilanci výnosů na běžném účtu.
Podle ČNB (Zpráva o vývoji Platební bilance, 2006) tímto způsobem vykazování repatriovaného zisku dochází ke zkreslování, tj. k deficitu běžného účtu platební bilance a k nutnosti jeho profinancování.
Ve světě se můžeme setkat s různými způsoby vykazování repatriovaného zisku a díky čemuž dochází k nesnadnému mezinárodnímu porovnání. V Maďarsku nejsou reinvestované zisky zahrnovány v platební bilanci a podle OECD se jejich hodnota odhaduje na 3 - 4 % HDP.8
Pro udržení vnější rovnováhy je obecně považována 5 % výše deficitu běžného účtu, tímto způsobem vykazování repatriace zisku však dochází k navyšování deficitu. Pro investory může zvýšený deficit běžného účtu znamenat signál, že v dané zemi není něco v pořádku a raději investují v zemi, která nevykazuje vyšší než 5 % deficit běžného účtu. Např. v Maďarsku po započtení reinvestovaných zisků do platební bilance by deficit běžného účtu dosáhl v roce 2002 7,1 % HDP a v roce 2003 neuvěřitelných 9,3 % HDP.9
Přímé zahraniční investice jsou podporovány z důvodu vyšší proexportní výkonnosti a tedy zlepšení účtu obchodní bilance. Dle Českého statistického úřadu (2003) v roce 1997, tedy ještě před začátkem udělování investičních pobídek, se zahraniční investoři podíleli na celkovém vývozu ČR 27 %, v roce 2002 již jejich podíl dosahoval 63 %. Zahraniční investoři jsou konkurenceschopní a vysoce proexportně zaměření, což je zřejmé z vývoje
8 Srholec Martin: Teorie a praxe v mezinárodním srovnání, Linde 2004
9 Srholec Martin: Teorie a praxe v mezinárodním srovnání, Linde 2004
obchodní bilance, která od vzniku České republiky vždy dosahovala deficitu, v posledních dvou letech, tj. 2005 a 2006, se však dostala do přebytku.
Následující tabulka ukazuje očekávaný export podniků ve zpracovatelském průmyslu, které získaly investiční pobídky. Z tabulky je vidět, že 28,2 % firem očekává, že svou produkci bude pouze vyvážet. Téměř polovina firem očekává vyvážet přes 95 % své produkce.
Pouze 3,5 %, tj. 14 firem, počítá se svou produkcí pouze na domácí trh. Je tedy zřejmá vysoká proexportní orientace firem pod zahraniční kontrolou.
tabulka 3Podíl exportu firem podpořených pobídkami na jejich celkové produkci
Procento exportu Počet firem Procentní zastoupení v daném intervalu
Procentní zastoupení (kumulativně)
100 112 28,2 % 28,2 %
98-99 81 20,4 % 48,6 %
90-94 50 12,6 % 61,2 %
70-89 60 15,1 % 76,3 %
50-69 33 8,3 % 84,6 %
25-49 29 7,3 % 91,9 %
1-24 18 4,5% 96,4 %
0 14 3,5 % 100 %
Celkem 397 100 % x
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu: Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu, 2006
Dopady přímých zahraničních investic můžeme shrnout následovně: Možné pozitivní efekty přímých zahraničních investic:
• napojení se na zahraniční trhy,
• manažerské know-how,
• zvýšení kvalifikace pracovní síly,
• technický rozvoj,
• u proexportních zahraničních investic snížení deficitu obchodní bilance
• tvorba nových pracovních míst.
Možné negativní efekty přímých zahraničních investic:
• vliv na platební bilanci země - při repatriaci zisku dochází k odlivu kapitálu ze země,
• mzdová nákaza – firmy pod zahraniční kontrolou mají v průměru vyšší mzdy a domácí firmy jsou nuceni také zvýšit mzdy, což jim zvyšuje náklady,
• duální ekonomika – souvisí se zmiňovanou mzdovou nákazou, domácím firmám rostou náklady, stávají se méně konkurenceschopné a tento stav může vést až k vyhlášení bankrotu těchto firem.
2.2.2
Lokaliza č ní faktory
Zahraniční firmy se rozhodují o lokalizaci své výroby na základě lokalizačních faktorů10. Pokud se zahraniční firma rozhoduje mezi zeměmi se srovnatelnými podmínkami, tak na řadu také přicházejí nabídky zemí v oblasti investičních pobídek. Jednotlivé země se v tomto okamžiku začnou předhánět v "boji" o danou zahraniční investici. Investiční pobídky nastupují do rozhodování o lokalizaci investice zahraniční firmy v závěrečné fázi.
Společnost PriceWaterhouseCoopers provedla v roce 2002 studii mezi zahraničními investory ohledně preferencí lokalizačních faktorů. Následující tabulka poukazuje na
10 Mezi lokalizační faktory patří ekonomická a politická stabilita země, podnikatelské prostředí, velikost trhu, geografická poloha země, infrastruktura, transparentnost poskytování investičních pobídek, daňové pobídky, zrychlená forma odpisů, dotace na vytvoření nového pracovního místa, dotace na rekvalifikaci, celní zvýhodnění, zvýhodněný odkup připraveného území, využití tradičních obchodních vztahů či kvalita a kreativnost pracovní síly.
nejdůležitější a nejméně důležité faktory pro zahraniční investory při rozhodování o lokalizaci své výroby.
tabulka 4 Důležitost lokalizačních faktorů pro rozhodování investorů
Nejdůležitější faktory Nejméně důležité faktory
Náklady na výrobu a pracovní sílu 8,9 Korupce 5,1
Investiční pobídky - úlevy na dani z
příjmu 8,5
Investiční pobídky - poskytnutí pozemku vč. infrastruktury za snížené ceny
5,5
Příznivý daňový systém 8,1 Velikost místního trhu 5,5 Pozn.: min. 1 bod - nejméně důležitý faktor, max. 10 bodů - nejdůležitější faktor
Zdroj: PriceWaterhouseCoopers: Czech Investment Incentives in Practise and the Future, 2002, In:
Přímé zahraniční investice-příručka pro místní samosprávu, 2005
Pro firmy jsou nejdůležitější relativně nízké výrobní a pracovní náklady, druhým důležitým faktorem jsou investiční pobídky, a to především úlevy na dani z příjmu. Třetím důležitým faktorem je příznivý daňový systém hostitelské země. Nejméně důležité z pohledu investičních pobídek je poskytování pozemku včetně infrastruktury za nižší ceny, míra korupce či velikost místního trhu.
Investiční pobídky tedy nehrají klíčovou roli v lokalizačním rozhodování a země by měla usilovat především o kvalitní podnikatelské prostředí, kde investování bude podporováno nízkou sazbou daně z příjmu a kvalifikovanou relativně levnou pracovní silou.
Česká republika má řadu komparativních výhod, mezi než patří například geografická poloha „v srdci“ Evropy s napojením na téměř všechny tranzitní trasy, dobrá infrastruktura a především stále relativně levná kvalifikovaná pracovní síla. Je však stále nutné podporovat investice do lidských zdrojů, které nabývají na důležitosti s přílivem investic do technologických center a center strategických služeb.
3. Druhy p ř ímých zahrani č ních investic a investi č ních pobídek
3.1 P ř ímé zahrani č ní investice
Podle způsobu vstupu podniku do hostitelské země rozlišujeme následující druhy investic:
• Investice na zelené louce, tzv. greenfield investment – tyto investice znamenají výstavbu nového závodu, vytvoření nových pracovních míst, často je s nimi spojena vysoká dovozní náročnost, příkladem může být rozsáhlá výstavba obchodních řetězců.
• Regenerace starých průmyslových objektů, tzv. brownfield investment – tyto investice směřují do koupě stávajících výrobních ploch, jejich regeneraci a tím rychlému ovlivnění okolí.
• Akvizice a fúze – znamenají pouze změnu majitele firmy, není s nimi spojen vznik nových pracovních míst.
Další možnosti rozdělení přímých zahraničních investic ukazuje následující tabulka. Přímé zahraniční investice můžeme rozdělit podle hlediska míry kontroly, kde musí být minimální podíl na vlastním jmění společnosti ve výši 10 %, pak investici můžeme nazvat přímou zahraniční investicí. Dalším hlediskem může být specializace mateřské firmy nebo motiv vstupu, tj. proč se firma rozhodne investovat v zahraničí. Motivem může být např. rozšíření podílu na trhu či přesun výroby do oblasti s nižšími náklady.
tabulka 5 Druhy PZI
Hledisko vymezení Druhy PZI Hlavní znaky
Podnik s menšinovým zahraničním podílem
Podíl 10 - 50 % na vlastním jmění či hlasovacích právech
Míra kontroly
Podnik pod zahraniční kontrolou Kontrolní vlastnický podíl
Cílem je růst podílu na trhu a pokles nákladů na jeho zásobování
Trhy vyhledávající
Vytlačují domácí produkci nebo nahrazují dovoz
Cílem je optimalizace výroby Faktory vyhledávající
Vývozně orientované Motiv vstupu
Aktiva vyhledávající Cílem je získání specifických aktiv (patent, obchodní značka)
Investice na zelené louce (greenfield)
Investice do nových aktiv Investice na hnědé louce
(brownfield)
Změna vlastnické struktury i investice do restrukturalizace
Způsob vstupu
M&A (mergers and acquisitions) Ovládnutí již existujících aktiv Produktová specializace
Vertikální PZI Rozdílné fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách
Procesní specializace Specializace
mateřské firmy
Horizontální PZI Podobné fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách
Zdroj: Srholec Martin: Teorie a praxe v mezinárodním srovnání, Linde 2004
3.2 Investi č ní pobídky
3.2.1
Investi č ní pobídky v oblasti zpracovatelského pr ů myslu
Česká republika začala v roce 2000 udílet investiční pobídky dle zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb.. Podpora zpočátku směřovala do projektů týkající se zpracovatelského průmyslu. Cílem vlády bylo provést restrukturalizaci českého průmyslu, zvýšit jeho konkurenceschopnost, získat technologický transfer a celkově oživit českou ekonomiku.
Investiční pobídky přijímá agentura CzechInvest, uděluje je Ministerstvo průmyslu a obchodu a souhlas dávají Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo životního prostředí. Před vstupem České republiky do EU v roce 2004 je posuzoval a schvaloval Úřad na ochranu hospodářské soutěže, po vstupu do EU přechází tato kompetence na Evropskou komisi.
1. ledna 2007 vstoupila v platnost nová pravidla pro poskytování regionální podpory.
"Veřejná podpora musí být udělována v souladu s regionální mapou České republiky pro období 2007 - 2013 a dále v souladu s Nařízením Komise č. 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu"11. Evropská komise schválila zákon o investičních pobídkách jako národní program veřejné podpory a tím každá udělená veřejná podpora je kompatibilní s veřejnou podporou a není tedy potřeba, aby Evropská komise byla nucena posuzovat jednotlivé případy.
Poskytované podpory v oblasti zpracovatelského průmyslu12
• sleva na dani z příjmů právnických osob - je poskytována pouze do výše stropu veřejné podpory
11 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Postup Ministerstva průmyslu a obchodu při udělování investičních pobídek v režimu zákona č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů po 1. lednu 2007
12 CzechInvest: Investiční pobídky
nově vzniklé společnosti mají nárok na daňovou úlevu, a to až po dobu 5 let již existující společnosti mají nárok na částečnou slevu na dani až po dobu 5 let
• hmotná podpora na nová pracovní místa - ve výši 200 tis., poskytována pouze v regionu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
• hmotná podpora na školení a rekvalifikace - poskytována ve výši 35 % nákladů na školení, také pouze v regionu s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti
Podmínky pro udělení pobídky
Podmínkou pro udělení investičních pobídek je realizace investice ve zpracovatelském průmyslu, a to na výstavbu nové výroby nebo na rozšíření či modernizaci stávající výroby.
Další podmínky uvádí následující tabulka.
tabulka 6 Podmínky udělení pobídky
Regiony podle míry nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti o 50 % vyšší než celostátní průměr
Míra nezaměstnanosti o 25 % vyšší než celostátní průměr
Míra nezaměstnanosti na celostátním
průměru
Minimální výše investice
(mil. CZK) 50 60 100
Minimální krytí vlastním
kapitálem (mil. CZK) 50 50 50
Minimální % do strojů z
celkové výše investice 60 60 60
Zdroj: CzechInvest: Investiční pobídky
Z tabulky je vidět, že stát zvýhodňuje vstup investorů do oblastí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Stát se tím snaží pozvednout tyto oblasti a zvýšit jejich ekonomickou úroveň.
Minimální výše investice se stále snižuje, zpočátku zavedení investičních pobídek činila 350 mil. CZK, v současné době činí max. 100 mil. CZK, a to v regionech s nezaměstnaností na celostátním průměru. Je zde zřejmá podpora menších investorů a více českých firem tím dosáhne na dané investiční pobídky. Další změnou od roku 2007 je
zvýšení min. %, které musí být investováno do strojů z celkové výše investice. Tento krok napomáhá k tomu, aby se Česká republika nestávala pouze montovnou, ale aby zde byla tvořena přidaná hodnota.
Důvodem pro poskytování investičních pobídek právě do zpracovatelského průmyslu byla skutečnost, že tento průmysl vždy patřil k nejsilnějšímu motoru tvorby investic a tvorby hrubé přidané hodnoty v České republice. Již v roce 1995 se jeho podíl na tvorbě hrubého fixního kapitálu pohyboval na úrovni 22 %. Tento podíl od roku 1998 se neustále zvyšoval a v roce 2004 dosáhl dokonce 26 %. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty se zpracovatelský průmysl v roce 2005 podílí ve výši 24 %. Tento podíl se příliš nemění, ale i přesto stále přispívá nejvíce k HDP ekonomiky.
graf 3Podíl zpracovatelského průmyslu na investicích a HDP v ekonomice (v %)
20 22 24 26 28
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
v %
podíl na investicích podíl na HDP
Zdroj: Český statistický úřad: Investice a ekonomický růst v ČR, 2006
3.2.2
Investi č ní pobídky v oblasti technologických center a center strategických služeb
Investiční pobídky v oblasti technologických center a center strategických služeb jsou poskytovány od roku 2001. Tato technologická, inovační centra jsou velice důležitá pro hospodářský růst hostitelské země. Výzkum a inovace jsou silou, která dokáže posunout hranici produkčních možností země.
Mezi projekty z oblasti strategických služeb můžeme zařadit, například centra pro vývoj softwaru nebo centra zákaznické podpory. Technologická centra se zabývají inovacemi, zdokonalováním produktů, například v oboru mikroelektroniky či telekomunikací.
Tato centra nejsou tolik náročná na počáteční investice jako například investice na zelené louce, ale velký důraz je kladen na kvalitu lidských zdrojů. Investiční pobídky tedy směřují především do oblasti zvyšování kvalifikace či rekvalifikace pracovní síly.
Poskytované dotace v oblasti strategických služeb a technologických center13:
• dotace na podnikatelskou činnost - je poskytována do výše max. hodnoty veřejné podpory, která je stanovena procentem z uznatelných nákladů
• dotace na školení a rekvalifikaci
tabulka 7 Výše dotace na školení a rekvalifikaci Počet nových pracovních míst Výše dotace
< 100 35 % nákladů za 3 roky
> 100 35 % nákladů za 5 let
> 150 35 % nákladů za 5 let Zdroj: CzechInvest: Investiční pobídky
13 CzechInvest: Investiční pobídky
tabulka 8 Podmínky udělení podpor (dotací)
Minimální výše investice 10 mil. CZK
Minimální počet nových pracovních míst
• Centra pro vývoj software
• Expertní a řešitelská centra
20
• Technologická centra 30
• Hi-tech opravárenská centra
• Centra sdílených služeb
50
• Centra zákaznické podpory 100 Zdroj: CzechInvest: Investiční pobídky
4. Vstupy a výstupy p ř ímých zahrani č ních investic
4.1 Vliv PZI na platební bilanci Č R
Vliv přímých zahraničních investic na platební bilanci hostitelské země je ovlivněn životním cyklem investice a tedy fází, ve které se daná zahraniční investice právě nachází.
Přímá zahraniční investice postupuje z počáteční fáze, která je charakterizována vysokými dovozy, do fáze růstu, kdy se začíná projevovat exportní výkonnost těchto investic, následně je její vývoj završen fází zralosti a odlivem zisku dané investice do mateřské centrály.
Přímé zahraniční investice ovlivňují platební bilanci České republiky. Jedním ze způsobů ovlivnění platební bilance je formou repatriace zisku, tj. vyplácení dividend do mateřských společností. V řadě holdingových společností dochází k přerozdělování peněžních prostředků. Dceřinné firmy, které jsou ziskové, dotují ty dceřinné pobočky, které se potýkají s problémy. Je tedy zřejmé, že firma pod zahraniční kontrolou, nebude pouze investovat svůj zisk v hostitelské zemi, ale zisk bude také repatriován do mateřské země. Tato repatriace zisku bude způsobovat odliv kapitálu z hostitelské země.
Vývoj reinvestovaných a repatriovaných zisků ukazuje následující tabulka. Je zřejmé, že ve fázi vstupu firmy do hostitelské země, dochází ke zpětnému investování zisku do dalšího růstu firmy. Těmito investicemi firma vstoupí do druhé fáze svého životního cyklu. Třetí fázi životního cyklu, tj. repatriaci zisku, můžeme pozorovat od roku 2004. V roce 2006 dokonce repatriované zisky činily 99 235 mil. CZK a reinvestované zisky dosáhly výše 82 119 mil. CZK.
Tento odliv kapitálu ze země se dá jistě očekávat i do budoucna, ale naskýtá se zde možnost kompenzace tohoto odlivu ve formě přílivu kapitálu, a to repatriovanými zisky ze zahraničí do českých mateřských centrál. V roce 2006 60 % všech českých investic v
zahraničí v roce 2006 směřovalo do odvětví výroby, elektřiny, plynu a vody, a to díky akvizici společnost ČEZ v Polsku, Bulharsku a v Rumunsku.14 Tato investice se nachází v první fázi životního cyklu, ale se zráním investice bude jistě v budoucnu docházet i k vyplácení dividend zpět do ČR.
graf 4 Vývoj reinvestovaných a repatriovaných zisků (dividend) v ČR v letech 1998 až 2006, v mil. CZK
Zdroj: ČNB: Platební bilance - podrobné členění, 2007
Běžný účet platební bilance je kromě repatriace zisku ovlivňován také exportní výkonností přímých zahraničních investic. V počáteční fázi investice způsobují vysokou dovozní náročnost, až ve fázi růstu a zralosti se setkáváme s vysokou exportní výkonností.
Následující graf ukazuje vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance v České republice. Obchodní bilance do roku 2004 vykazovala záporné saldo. Od roku 2005 obchodní bilance je přebytková, což znamená, že více zboží se vyveze, než doveze. Je zřetelné, že přímé zahraniční investice jsou vysoce proexportní a přispívají tak k přebytkové obchodní bilanci. Na druhou stranu však s přímými zahraničními investicemi
14ČNB: Zpráva o vývoji platební bilance ČR za rok 2006 0
15 000 30 000 45 000 60 000 75 000 90 000 105 000
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 dividendy zisky reinvestované v ČR
je spojena repatriace zisků, které ovlivňují bilanci výnosů. Bilance výnosů právě díky vzrůstající výši vyplácených dividend do zahraničí prohlubuje deficit celkového běžného účtu.
graf 5Hlavní položky běžného účtu platební bilance ČR v mil. CZK
-200 000 -150 000 -100 000 -50 000 0 50 000 100 000
1993 1994
1995 1996
1997 1998
1999 2000
2001 2002
2003 2004
2005 2006 Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Běžný účet
Zdroj: ČNB: Platební bilance - podrobné členění, 2007
Jak ukazuje následující tabulka, nejvíce se na záporné bilanci běžného účtu podepisuje bilance výnosů, jejíž deficit v roce 1998 činil "pouhých" 35 078 mil. CZK, v roce 2006 již však dosáhl deficitu 183 431 mil. CZK. Mezi lety 1998 a 2006 vzrostl více jak 5x deficit bilance výnosů. Jak již bylo řečeno tento nárůst deficitu je zapříčiněn růstem vyplacených dividend do zahraničí. V roce 1998 vyplacené dividendy byly ve výši 5 368 mil. CZK a v roce 2006 již dosáhly výše 89 413 mil. CZK, tzn. že mezi lety 1998 a 2006 došlo více jak k 16x nárůstu ve vyplacených dividendách do zahraničí.
tabulka 9 Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance v ČR v letech 1998 - 2006, v mil. CZK
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Běžný
účet -40 492 -50 596 -104 877 -124 478 -136 378 -160 615 -147 456 -48 500 -100 325 Obchodní
bilance -84 003 -65 831 -120 825 -116 685 -71 323 -69 793 -13 384 59 370 68 213 Bilance
služeb 61 936 41 501 54 560 57 985 21 851 13 237 16 564 36 542 34 573 Bilance
výnosů -35 078 -46 674 -52 978 -83 549 -115 615 -119 858 -156 638 -155 701 -183 431 Zdroj: ČNB: Platební bilance - podrobné členění, 2007
Obchodní bilance na počátku poskytování investičních pobídek vykazovala vysoký deficit, který byl zpočátku ještě více prohlubován přílivem PZI. Jak ukazuje následující graf, do roku 2001 dovoz podniků pod zahraniční kontrolou vykazoval vyšší hodnotu než vývoz.
Tato situace je především u investic na zelené louce, které znamenají novou výstavbu závodu, což je velmi dovozně náročné. Od roku 2002, s tím jak přímé zahraniční investice dozrávají, dochází k převýšení vývozu nad dovozem podniků pod zahraniční kontrolou.
graf 6 Vývoj vývozu a dovozu podniků pod zahraniční kontrolou v letech 1997 až 2002, v mil.
CZK
Zdroj: Český statistický úřad:Vliv aktivit podniků pod zahraniční kontrolou na českou ekonomiku v období 1997 až 2002
4.2 Vliv PZI na tvorbu investic, výzkum a vývoj v Č eské republice
Přímé zahraniční investice jsou od roku 1998 podporovány investičními pobídkami.
Zpočátku tato podpora byla směřována pouze do oblasti zpracovatelského průmyslu, ale od roku 2001 se tato podpora rozšířila i na oblast technologických center a center strategických služeb. Tímto krokem se Česká republika snažila nastoupit cestu od kvantity PZI ke kvalitě PZI.
Technologická centra a centra strategických služeb jsou velmi náročná na kvalitu pracovní síly, tj. především na kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu. Pouze znalostní ekonomika dokáže absorbovat přelévání know-how a nových postupů od firem pod zahraniční kontrolou. Česká republika poskytuje těmto firmám investiční pobídky ve formě dotací na školení a rekvalifikaci.
Od roku 2001 bylo v oblasti technologických center a center strategických služeb podpořeno 126 firem, které se zavázaly proinvestovat 18 127 mil. CZK a vytvořit 19 267
nových pracovních míst. Tyto firmy získaly investiční pobídky na náklady na školení a rekvalifikaci ve výši 5 405 mil. CZK.
tabulka 10 Projekty v oblasti technologických center a center strategických služeb v období červen 2001 - říjen 2007
Země původu Počet firem Investice v mil. CZK Nově vytvořená pracovní místa
Česká republika 36 4 686 1 657
Německo 22 2350 1 781
USA 22 1 668 5575
Nizozemí 18 5 907 3 976
Švýcarsko 3 547 479
Velká Británie 4 315 390
Japonsko 3 315 197
Francie 2 125 409
Finsko 2 100 1 029
Irsko 3 360 361
Belgie 2 1 084 1 578
Indie 1 103 1 000
Rakousko 3 444 226
Japonsko, USA 1 15 45
Dánsko 1 63 70
Kypr 1 20 50
Španělsko 2 26 80
Celkový součet 126 18 127 19 267
Zdroj: CzechInvest: Udělené investiční pobídky (tech. centra a str. služby)
V oblasti technologických center a center strategických služeb nejvíce projektů plyne z českých podniků, a to 20 projektů se závazkem proinvestovat 2 659 mil. CZK a vytvořit 1 130 nových pracovních míst. Z Německa v daném období získalo pobídky 18 firem, jejichž investice byla ve výši 2 097 mil. CZK a počet nově vytvořených pracovních míst 1 781. Nejvíce se zavázaly proinvestovat v České republice podniky z Nizozemí, a to 5 493 mil. CZK. Naopak nejvíce nových pracovních míst se zavázaly vytvořit podniky z USA.
Je však otázkou, zda tyto firmy investují do oblasti výzkumu a vývoje dostatečné prostředky. S těmito investicemi by jistě byly spojeny pozitivní externality ve formě přelévání nových technologií a znalostí.
Dle Českého statistického úřadu firmy pod zahraniční kontrolou příliš nevyužívají potenciál ČR v oblasti výzkumu a vývoje. Český statistický úřad poukazuje na nízký podíl pracovníků v těchto oblastech a zároveň na velmi nízký počet prodaných licencí. Podniky pod zahraniční kontrolou se na celkovém prodeji licencí podílely pouhými 12 %. V roce 1997 podíl počtu lidí pracujících v oblasti výzkumu a vývoje na celkovém počtu lidí v tomto oboru činil 12,2 %, v roce 2002 se tento podíl zvýšil pouze o 15%. V roce 1997 podíl hrubých investic do výzkumu a vývoje podniků pod zahraniční kontrolou činil 23 %, v roce 2002 se tento podíl zvýšil na 36 %, což svědčí o nepřílišné atraktivitě přímých zahraničních investic do tohoto oboru. Z tohoto důvodu byly také zavedeny investiční pobídky do oblastí technologických center a center strategických služeb.
graf 7 Odvětvová struktura hrubých investic podniků pod zahraniční kontrolou vložených do vývoje a výzkumu v letech 1997 až 2002 (v %)
Zdroj: Český statistický úřad: Vliv aktivit podniků pod zahraniční kontrolou na českou ekonomiku v období 1997 až 2002
56,9 9,2
2,5
11,2 5,3
Výroba dvoustopých motorových vozidel Výzkum a vývoj
Zpracování dat a související činnosti Výroba chemických výrobků Výroba strojů a zařízení
Předchozí graf uvádí, že téměř 60 % hrubých investic v daném období směřovalo do vývoje a výzkumu v oblasti výroby dvoustopých motorových vozidel. Pět uvedených oborů se podílelo 85 % na celkových hrubých investicích podniků pod zahraniční kontrolou.
Poskytované investiční pobídky jsou zaměřeny především na "lákání" přímých zahraničních investic do oblasti high-tech oborů.
Rozdělení zpracovatelského průmyslu dle technologické náročnosti můžeme shrnout následujícím způsobem15:
• vysoký stupeň, tzv. high-tech obory – do tohoto oboru spadá výroba letadel a kosmických lodí, výroba léků, výroba kancelářských strojů a počítačů, výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů, výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů
• středně vysoký stupeň – řadíme sem motorové a ostatní dopravní prostředky, elektrické stroje a přístroje, chemické výrobky
• středně nízký stupeň - výrobky z gumy a plastů, kovodělné a nekovové výrobky a petrochemie
• nízký stupeň - papír, textil a oblečení, potraviny, dřevo a nábytek tabulka 11 Pobídkové investice dle technologické náročnosti v roce 2003
Stupeň technologické
náročnosti
Počet projektů Investice (v mil. USD)
Podíl (v %)
Vytvořená pracovní místa
Podíl (v %)
Vysoká 11 1034 20,6 11164 28,6
Středně vysoká 53 2431,2 48,4 17128 43,9
Středně nízká 38 1027,2 20,4 7310 18,8
Nízká 27 531,4 10,6 3376 8,7
Zdroj: Newton:Investiční pobídky v České republice, 2003
15 Kadeřábková Anna, Česká ekonomika v globalizované a znalostně založené ekonomice, 2006
