Laboratorní vyšetření

(1)

Laboratorní vyšetření

Michal Suchánek

4ZDL

(2)

Obsah

 1.Co to je laboratorní vyšetření ?

 2.Druhy biologického materiálu.

 3.Druhy laboratorních vyšetření.

(3)

Co to je laboratorní vyšetření ?

 Je to vyšetřovací metoda při které analyzujeme biologický materiál

 Je prováděno v laboratoři

 Výsledkem jsou referenční hodnoty, které se srovnávají s normami a tak je možné

prokázat chorobný stav

(4)

Druhy biologického materiálu

 Jsou to - krev, moč, stolice, mozkomíšní mok, žaludeční a duodenální šťáva,

sekrety z chorobných ložisek, punktáty, zvratky, sputum atd.

 Z praktického důvodu se užívají na

průvodkách zkratky (B,P,S,F,U)

(5)

Druhy laboratorních vyšetření

 1. Biochemické

 2. Hematologické

 3. Mikrobiologické

 4. Cytologické a Histologické

(6)

Biochemické vyšetření

 Slouží k určování jednotlivých látek

anorganického a organického původu, které jsou obsaženy v biologickém materiálu.

 Určuje se přítomnost a množství určité látky

 Biochemické vyšetření dále dělíme na

vyšetření krve, vyšetření moči a vyšetření stolice

(7)

Biochemické vyšetření krve

 Pomocí tohoto vyšetření zjišťujeme hodnoty:

 Iontů(mineralogram) – Na, K, Ca, Cl, Mg, atd.

 Močového komplexu – urea, kreatinin, kyselina močová

 Enzymů – ALT, AST, ALP, GMT, AMS

(8)

Lipidů – cholesterol, triglycerol

Glykémie, bílkovin, hormonů – TSH, T3, atd.

Tumorových markerů – CEA, AFP, PSA, atd.

Kardiomarkerů – troponin, myoglobin, atd.

Léků – digitalisové preparáty, antiepiletika, psychotropní látky

Speciální metabolitů – vitamíny, toxinů (alkohol)

Acidobazické rovnováhy – ASTRUP

(9)

Biochemické vyšetření moče

 Dělíme je na

 1.) Kvalitativní – chemické = vyšetření moče na přítomnost bílkovin, ketolátek, krevních barviv, amyláz,

anorganických látek, glukózy, žlučových barviv, atd.

 2. Kvantitativní – Hamburgerův

sediment = moč se sbírá zpravidla ve 3

hodinovém intervalu

(10)

Biochemické vyšetření stolice

 Dělíme je na

 1. Kvalitativní – vyšetření stolice na okultní krvácení

 2. Kvantitativní – vyšetření na přítomnost celkového tuku ve stolici

 3. Mikroskopické - vyšetření stolice na

zbytky

(11)

Hematologické vyšetření

 Hematologické vyšetření dělíme na

 1.) Imunohematologická a Izoserologická

 2.) Hemokoagulanční

 3.) Hematologická

(12)

Imunohematologická a Izoserologická vyšetření

 Vyšetření krevní skupiny, Rh faktoru (KS+

Rh), křížové zkoušky a protilátek

 Využití je vyšetření krevní skupiny před transfůzí krve.

 Odběrový materiál je venózní srážlivá krev(fibrinogen)

 Nástrojem pro odběr je zkumavka např. bílá Monovette (5ml)

(13)

Hemokoagulanční vyšetření

 Zjištění koagulačních poměrů krve, rychlosti srážení krve

 Z krve venózní a kapilární

 Odběr venózní krve nesrážlivé – s

přídavkem protisrážlivého prostředku

 Koagulační testy – zpracovat do 4 hodin

(14)

 Zkumavka – zelená Monovette (3ml)

 Obsahuje antikoagulant natrium citricum (citrát sodný)

 Lze provést až 3 vyšetření z jednoho

odběru

(15)

Nejčastější Hemokoagulační vyšetření

 Quick = Quickův test , tzv. protrombinový čas(

tromboplastinový čas)

 Využití – kontrola při léčbě Warfarinem

 INR = poměr Quick/ normál, výsledek testu

 APTT = aktivovaný parciální tromboplastinový čas

 Využití – ke zjištění koagulačních faktorů vnitřního srážení

(16)

Hematologická vyšetření

 Nejčastější vyšetření jsou

 1.) Krevní obraz (KO)

 2.) Krevní obraz + diferenciální rozpočet leukocytů

 3. ) Sedimentace erytrocytů (FW)

(17)

Krevní obraz

 Stanovení počtů krevních elementů, hemoglobinu a hematokritů

 Jsou to – erytrocyty, leukocyty,

trombocyty, hemoglobin, hematokrit

(18)

Krevní obraz + differenciál

 Krevní obraz + stanovení počtu

jednotlivých druhů bílých krvinek (leukocytů)

 Neutrofily, Eozinofily, Bazofily,

Monofily, Lymfocyty a Monocyty

(19)

Sedimentace erytrocytů - FW

 Značka FH podle Fahrea a Westergrena

 = sedlivost erytrocytů

 Složení krve – procenta (poměr) zastoupení krvinek a plazmy v krvi

 Využití pro – screening, záněty, infekce, nádory

(20)

Mikrobiologické vyšetření

 Určujeme patogenního původce nemoci ze skupiny mikroorganismů

 Technika odběru se liší podle typu

odebíraného materiálu a předpokládaného

infekčního původce.

(21)

 Mikrobiologické vyšetření dělíme na :

 1) Bakteriologické – přítomnost bakterií v biologickém materiálu

 2. )Virologické – přítomnost virů v

biologickém materiálu (herpetické viry)

 3.) Sérologické – přítomnost protilátek v séru (syfilis, AIDS)

 4.) Parazitologické – přítomnost parazitů v biologickém materiálu (roupy, škrkavky)

(22)

Cytologické a Histologické vyšetření

 Cytologie je vyšetření buněk získaných z

lidského organizmu ( z povrchu těla, z určité tekutiny, např. výpotek, nebo z určitého

orgánu, např. ze štítné žlázy)

 Výhody cytologie jsou :

 1) Jednoduchost získání vzorků

 2.) Rychlost vyšetření

 3.) Relativně nízká cena

 Cytologie většinou není považována za rovnocennou metodou k histologii

(23)

 Histologie je vyšetření vícebuněčných tkání, jako jsou epitely, pojiva, nervové tkáně,

svalové tkáně nebo tělní tekutiny

 Podle stavu získaných tkání lze usuzovat na stav orgánu a typ eventuálního onemocnění

 Histologické vyšetření nelze jiným vyšetřením nahradit. Neboť není jiné vyšetření, které by lékaři podalo informace o mikroskopické

struktuře orgánu

(24)

Zdroje

Použitá literatura:

Klinická propedeutika , nakladatelství Fortuna, Praha 2010 Novotná, Uhrová, Jirásková

Klinická propedeutika, nakladatelství Avicenum , J. Neuwirth , 1985

http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_

materialy/cytologie.pdf - Bc. Tondrová Irena

http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_

materialy/Hematologická_vyšetření_krve.pdf - Bc. Hrušková Jindriška