Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalá ř ská práce
2006 Eva Kr č ková
Fakulta podnikohospodá ř ská
Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalá ř ské práce:
Finan č ní analýza spole č nosti Mlékárna Kunín, a.s.
Vypracovala: Eva Kr č ková
Vedoucí práce: Ing. Hana Vávrová, Ph.D.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že bakalá ř skou práci na téma
„Finan č ní analýza spole č nosti Mlékárna Kunín, a.s.“
jsem vypracovala samostatn ě .
Použitou literaturu a podkladové materiály
uvádím v p ř iloženém seznamu literatury.
Obsah
Úvod ... 2
1 Teoretická část práce ... 3
1.1 Finanční analýza ... 3
1.1.1 Uživatelé finanční analýzy ... 3
1.1.2 Zdroje informací pro finanční analýzu ... 3
1.2 Základní metody finanční analýzy ... 4
1.2.1 Horizontální analýza (analýza trendů)... 4
1.2.2 Vertikální (procentní) analýza ... 4
1.3 Pravidla financování ... 4
1.3.1 Zlaté bilanční pravidlo financování ... 4
1.3.2 Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika ... 5
1.3.3 Zlaté bilanční pari pravidlo ... 5
1.3.4 Zlaté bilanční poměrové pravidlo... 5
1.4 Ekonomický normál ... 5
1.5 Poměrové ukazatele... 6
1.5.1 Ukazatele rentability... 6
1.5.2 Ukazatele aktivity ... 6
1.5.3 Ukazatele likvidity... 7
1.5.4 Ukazatele zadluženosti ... 7
1.5.5 Ukazatele kapitálového trhu ... 7
1.6 EVA – ekonomická přidaná hodnota... 8
1.7 Čistý pracovní kapitál ... 8
1.8 Du Pontova analýza ... 9
1.9 Bonitní a bankrotní modely ... 9
1.9.1 Altmanův model ... 9
1.9.2 Index důvěryhodnosti IN95 ... 10
1.9.3 Základní nerovnost ... 10
1.9.4 Kralickův rychlý test ... 10
2 Praktická část práce ... 11
2.1 Charakteristika odvětví... 11
2.2 Charakteristika oboru ... 12
2.3 Společnost Mlékárna Kunín, a.s. ... 13
2.3.1 Základní údaje ... 13
2.3.2 Orgány a výkonný management ... 13
2.3.3 Profil a historie společnosti ... 14
2.3.4 Vlastnická struktura... 14
2.3.5 Filosofie společnosti ... 14
2.3.6 Kvalita ... 15
2.3.7 Strategie ... 15
2.4 Horizontální analýza... 16
2.4.1 Horizontální analýza rozvahy... 16
2.4.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty... 17
2.5 Vertikální analýza... 19
2.5.1 Vertikální analýza rozvahy... 19
2.5.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty... 21
2.6 Analýza přehledu o peněžních tocích... 22
2.7 Pravidla financování ... 22
2.7.1 Zlaté bilanční pravidlo... 22
2.7.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ... 23
2.7.3 Zlaté pari pravidlo ... 23
2.7.4 Zlaté poměrové pravidlo... 23
2.8 Ekonomický normál ... 24
2.9 Analýza pomocí poměrových ukazatelů... 25
2.9.1 Ukazatele rentability... 25
2.9.2 Ukazatele aktivity ... 26
2.9.3 Ukazatele likvidity... 27
2.9.4 Ukazatele zadluženosti ... 28
2.9.5 Ukazatele kapitálového trhu ... 28
2.9.6 Analýza ukazatele ekonomické přidané hodnoty ... 28
2.10 Analýza pracovního kapitálu ... 29
2.10.1 Analýza potřeby ČPK... 30
2.10.2 Ukazatele ČPK ... 31
2.11 Du Pontův rozklad ... 31
2.12 Bonitní a bankrotní modely ... 33
2.12.1 Altmanův index důvěryhodnosti ... 33
2.12.2 Index důvěryhodnosti IN95 ... 34
2.12.3 Základní nerovnost ... 34
2.12.4 Kralickův rychlý test ... 34
2.13 Porovnání vývoje podniku s oborem ... 35
2.14 Vývoj podniku v následujících letech ... 37
Závěr... 38
Literatura ... 40
Přílohy ... 41
Úvod
Finanční analýza vypovídá o finančním zdraví firmy, proto by měla být situace ve firmě známa před každým investičním nebo finančním rozhodnutím. Všechny podniky by se měly o své finanční zdraví a doporučení finančních analytiků zajímat, protože jedině pak si budou schopny zajistit příznivý budoucí vývoj. Skutečnost, že finanční analýza je pro bezproblémový chod a existenci každé firmy tak nezbytná, byla důvodem, proč jsem si finanční analýzu vybrala jako téma své bakalářské práce.
Cílem této finanční analýzy bude zjistit a komplexně vyhodnotit finanční situaci podniku Mékárna Kunín, a.s. Finanční situaci této společnosti budu hodnotit a porovnávat v letech 2001, 2002, 2003 a 2004. K tomuto účelu použiji elektronicky dostupné výroční zprávy a účetní závěrky a budu analyzovat výkazy sestavené vždy k 31.12. příslušného roku. Ve své práci nebudu hodnotit pouze momentální stav ve firmě v konkrétním roce, ale především vývojové tendence v čase a své výsledky také porovnám s průměrnými hodnotami, které byly dosaženy v oboru Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků, ve kterém mnou vybraná firma podniká.
Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se budu zabývat vymezením základních pojmů a popisem jednotlivých metod a postupů finanční analýzy.
V závěru této první části se budu věnovat bonitním a bankrotním modelům, pomocí nichž zhodnotím, zda je analyzovaná firma dlouhodobě schopna dosahovat přiměřeného zisku nebo zda u ní v dohledné době hrozí zhoršení finanční situace a popř. bankrot.
Praktická část představuje aplikaci teoretických znalostí do praxe. V této části nejprve stručně charakterizuji společnost Mlékárna Kunín, a.s. a momentální situaci v oboru a celém odvětví. Nejdůležitější část mé práce se bude týkat kompletního vyhodnocení účetních výkazů společnosti s využitím dodatečných informací v přílohách výročních zpráv. Závěrem této práce provedu shrnutí svých výsledků a celkové zhodnocení situace ve firmě.
Moje práce by měla odhalit silné a slabé stránky podniku a napomoci k tomu, aby silné stránky mohly využity a nadále posilovány a slabé stránky eliminovány.
1 Teoretická č ást práce
1.1 Finan č ní analýza
Finanční analýza tvoří každodenní součást práce manažera, patří k jeho základním dovednostem. Slouží jak pro strategické a taktické rozhodování o investicích, tak pro informování o situaci vlastníkům, věřitelům, atd. Předtím, než firma vykoná jakékoli investiční a finanční rozhodnutí, mělo by být bráno v úvahu její finanční zdraví v současnosti i jeho vývojové tendence do budoucna. Finanční analýzu lze chápat jako soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku [1].
1.1.1 Uživatelé finan č ní analýzy
Uživateli výsledků finanční analýzy nejsou pouze manažeři, nýbrž i mnoho dalších subjektů, které přicházejí do kontaktu s podnikem. Uživatelé finanční analýzy jsou jednak externí, jednak interní. K externím uživatelům patří [1]:
• investoři
• banky a jiní věřitelé
• stát
• obchodní partneři
• manažeři, konkurence
K interním uživatelům výsledků finanční analýzy patří:
• manažeři
• odboráři
• zaměstnanci
1.1.2 Zdroje informací pro finan č ní analýzu
Kvalitní podklady jsou základem dobré finanční analýzy. Sebelepší metoda analýzy nemůže poskytnout ze špatných podkladů hodnotné výsledky. Základním zdrojem informací je účetní závěrka. Nejčastějším typem účetní závěrky je řádná (roční) účetní závěrka. Je zpracována k poslednímu dni účetního období a slouží k výpočtu daně z příjmu. Konečnou účetní závěrkou je rovněž mimořádná účetní závěrka. Zpracovává se v případech, kdy to vyžadují okolnosti. Mezitímní účetní závěrka je sestavována v průběhu účetního období a má omezenou vypovídací schopnost. Kapitálově propojené subjekty povinně zpracovávají
výroční zpráva podléhají tzv. zveřejňovací povinnosti. Nezanedbatelnou součástí je také příloha k účetní závěrce. Účelem přílohy je podat doplňující informace k rozvaze a výkazu zisků a ztrát. Příloha účetní závěrky má význam zejména pro externí uživatele [1]
1.2 Základní metody finan č ní analýzy
Ve finanční analýze se většinou používají dvě rozborové techniky – procentní rozbor a poměrová analýza. Technika procentního rozboru spočívá v rozboru absolutních vstupních dat a zpracování rozboru vertikální a horizontální struktury účetních výkazů.
1.2.1 Horizontální analýza (analýza trend ů )
Horizontální analýza se zabývá porovnáváním změn položek výkazů v časové posloupnosti. Přitom lze z těchto změn odvozovat i pravděpodobný vývoj ukazatelů v budoucnosti. K dosažení dostatečné vypovídací schopnosti této metody je zapotřebí mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu údajů a zajistit jejich srovnatelnost v čase [4].
Absolutní změna = ukazatelt – ukazatelt-1
Procentní změna = absolutní změna * 100 / ukazatelt-1
1.2.2 Vertikální (procentní) analýza
Metoda spočívá ve vyjádření jednotlivých položek výkazů jako procentního podílu k jedné zvolené základně položené jako 100 % [4]. Pro rozbor rozvahy je jako základ zvolena výše aktiv celkem (nebo pasiv celkem), pro rozbor výkazu zisků a ztrát velikost tržeb za prodej zboží nebo tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb [2].
1.3 Pravidla financování
1.3.1 Zlaté bilan č ní pravidlo financování
Zlaté bilanční pravidlo hovoří o sladění životnosti aktiv se splatností pasiv, neboli by měl být dlouhodobý majetek financován z dlouhodobých zdrojů (vlastního kapitálu nebo dlouhodobých cizích zdrojů) [3]. Naopak oběžná aktiva by měl podnik financovat z krátkodobých zdrojů.
1.3.2 Zlaté bilan č ní pravidlo vyrovnání rizika
Toto pravidlo se zabývá poměrem vlastního a cizího kapitálu. Záleží na oboru, ve kterém společnost podniká, ale všeobecně se doporučuje maximální poměr 1:11. Pravidlo vyjadřuje, že vklad majitelů do firmy by měl být alespoň stejně tak velký jako vklad věřitelů.
1.3.3 Zlaté bilan č ní pari pravidlo
Zlaté pari pravidlo doporučuje, že by měla společnost k financování dlouhodobého majetku využívat vlastní kapitál, popřípadě ještě dlouhodobý cizí kapitál [3]. Tento přístup je dosti opatrný a konzervativní.
1.3.4 Zlaté bilan č ní pom ě rové pravidlo
Poměrové pravidlo řeší otázku vztahu vývoje investic a tržeb podniku. Říká, že by tempo růstu investic nemělo být ani v krátkém období větší než tempo růstu tržeb, protože příliš vysoké investice by firmu do budoucna mohly zatěžovat [1].
1.4 Ekonomický normál
Ekonomický normál je založen na několika pravidlech vývoje ukazatelů. Představuje určitá doporučení, kdy by tempa růstu vybraných položek měla být vyšší, než po ní následujících [3]
Pro podmínky úspěšného intenzivního podnikového rozvoje je žádoucí, aby byl:
- růst pracovníků pomalejší než růst mezd
- růst mezd pomalejší než růst investičního majetku - růst investičního majetku pomalejší než růst tržeb - růst zásob pomalejší než růst tržeb
- růst výkonové spotřeby pomalejší než růst tržeb - růst tržeb pomalejší než růst přidané hodnoty - růst přidané hodnoty rychlejší než růst zisku
Takto definované podnikové jevy lze vyjádřit pomocí soustavy nerovnic indexů. Indexy charakterizují růst ukazatele mezi dvěma obdobími. Stanovené modelové pořadí nerovnic se označuje jako ekonomický normál. V případě, že směr nerovnic není dodržen, mělo by následovat provedení hlubšího rozboru a nalezení příčin.
1 [1] KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 1.vyd., Praha: C. H. Beck 2004, str. 339
1.5 Pom ě rové ukazatele
1.5.1 Ukazatele rentability
Ukazatele rentability jsou konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností k nějaké srovnávací základně[1].
- rentabilita aktiv (ROA):
ROA = EBIT / Aktiva (popř. EAT / Aktiva) - rentabilita vlastního kapitálu (ROE):
ROE = Čistý zisk / Vlastní kapitál - rentabilita tržeb (ROS):
ROS = EBIT (popř. EAT) / Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + Tržby z prodeje zboží
- rentabilita investovaného kapitálu (ROCE):
ROCE = EBIT / Vlastní kapitál + Rezervy + Dlouhodobé závazky + Bankovní úvěry dlouhodobé
1.5.2 Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity představují jeden ze tří základních činitelů efektivnosti, který má významný vliv na ukazatele ROA a ROE. Ukazatele aktivity mohou být vyjádřeny buď počtem obratů, nebo dobou obratu [1]:
Obrat aktiv = Tržby / Aktiva
Obrat dlouhodobého majetku = Tržby / Dlouhodobý majetek Obrat zásob = Tržby / zásoby
Doba obratu zásob = Zásoby / (Tržby / 360) Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky / (Tržby / 360)
Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky / (Tržby / 360)
1.5.3 Ukazatele likvidity
Běžná likvidita měří, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky společnosti.
Ideální hodnota pro běžnou likviditu se uvádí v rozmezí 1,6-2,5 pro průměrnou strategii řízení pracovního kapitálu ([1], str.78)
Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky
Pohotová likvidita je konstruována stejně jako předchozí ukazatel s vyloučením nejméně likvidní části oběžných aktiv – zásob. Podle doporučení by se tato hodnota měla pohybovat v rozmezí 0,7-1,0, u konzervativní strategie 1,1-1,5 ([1], str. 79).
Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky
Doporučená hodnota ukazatele okamžité likvidity je 0,2 ([1], str. 79).
Okamžitá likvidita = Peněžní prostředky / Krátkodobé závazky
1.5.4 Ukazatele zadluženosti
Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv vyjadřuje, jaká část podnikových aktiv je financována kapitálem akcionářů[1]:
Vlastní kapitál / Aktiva
Ukazatel úrokového krytí vypovídá o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje úrokové platby:
Úrokové krytí = EBIT / Celkový nákladový úrok Další ukazatele:
Debt to Equity Ratio = Kapitál věřitelů / Kapitál akcionářů Ukazatel věřitelského rizika = Celkové cizí zdroje / Celková aktiva
1.5.5 Ukazatele kapitálového trhu
Ukazatele tržní hodnoty vyjadřují, jak trh hodnotí minulou činnost podniku a jeho budoucí výhled. Jsou důležité především pro investory, kteří se chtějí dozvědět, zda jejich investice zajistí přiměřenou návratnost [1].
Účetní hodnota akcie = Vlastní kapitál / Počet emitovaných kmenových akcií
Čistý zisk na akcii = Čistý zisk / Počet emitovaných kmenových akcií Dividendový výnos = Dividenda na 1 akcii / Tržní cena akcie * 100
Výplatní poměr = Dividenda na akcii / Čistý zisk na akcii Dividendové krytí = Čistý zisk na akcii / Dividenda na akcii
P / E = Tržní cena akcie / Čistý zisk na akcii
1.6 EVA – ekonomická p ř idaná hodnota
Ukazatel EVA považuje za nově vytvořenou hodnotu ekonomický zisk (celkový výnos kapitálu – náklady na kapitál). Základní vzorec pro výpočet je následující [1]:
EVA = NOPAT – WACC * C Čistý provozní zisk (NOPAT) lze stanovit takto:
NOPAT = EBIT * (1 – t) EBIT…provozní zisk
t………sazba daně z příjmů právnických osob
Celkový dlouhodobě investovaný kapitál (C) představuje hodnotu všech finančních zdrojů, které do podniku vložili investoři. Jednou z možností, jak investovaný kapitál spočítat, je součet vlastního kapitálu, rezerv, dlouhodobých závazků a bankovních úvěrů a výpomocí.
Průměrné náklady kapitálu (WACC) se vypočtou podle následujícího vzorce:
WACC = rD (1 – t) * D / C + rE * E / C rD………...náklady na cizí kapitál
D……..cizí kapitál
rE……. náklady na vlastní kapitál (jejich hodnota může být převzata z údajů ministerstva průmyslu a obchodu)
E…….. vlastní kapitál
1.7 Č istý pracovní kapitál
Čistý pracovní kapitál (ČPK) představuje část oběžného majetku, která je financována z dlouhodobých zdrojů podniku. Jeho výši zjistíme jako rozdíl krátkodobých aktiv a krátkodobých pasiv. Při analýze ČPK bychom se měli zaměřit především na jeho strukturu a vývoj jednotlivých položek v čase [3]. Řízení ČPK závisí na oboru, ve kterém firma podniká.
Je třeba hledat jeho optimální výši prostřednictvím hotovostního cyklu nebo optimalizací výše jeho jednotlivých složek [3]. Pokud bychom chtěli zjistit potřebu ČPK, zjistíme nejprve
velikost obratového cyklu peněz (doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba odkladu plateb). Výsledek představuje počet dnů, na které musí podnik zajistit peněžní prostředky. Tuto hodnotu vynásobíme hodnotou denních provozních výdajů ([3], str. 73).
Mezi ukazatele ČPK patří např. Tržby / ČPK, ČPK / Aktiva, ČPK / Oběžná aktiva, ČPK / Denní tržby, apod. Výpočet ČPK:
ČPK = zásoby + pohledávky + finanční majetek – krátkodobé závazky – krátkodobé úvěry
1.8 Du Pontova analýza
Du Pontova analýza by měla doplňovat blok ukazatelů rentability. Tato analýza slouží především k odhalení základních činitelů efektivnosti. Můžeme provádět buď rozklad ukazatele ROA, nebo rozklad ukazatele ROE, růst jejich hodnoty závisí na rentabilitě tržeb, obratu aktiv a na finanční páce [1]:
ROA = EBIT / Tržby * Tržby / Aktiva
ROE = Čistý zisk / Tržby * Tržby / Aktiva * Aktiva / Vlastní kapitál
1.9 Bonitní a bankrotní modely
1.9.1 Altman ů v model
Altmanův model z roku 1983 použitelný pro veřejně neobchodovatelné společnosti vypadá následovně ([4], str. 145):
Z = 0,717 * x1,i + 0,847 * x2,i + 3,107 * x3,i + 0,420 * x4,i + 0,998 * x5,i
x1,i = ČPK / Celková aktiva
x2,i = Nerozdělený zisk minulých let / celková aktiva x3,i = Zisk před zdaněním a před úroky / Celková aktiva x4,i = Účetní hodnota akcií / Účetní hodnota celkových dluhů x5,i = Tržby / Celková aktiva
Hodnota Z přesahující 2,7 je příznakem dobré finanční situace podniku, hodnota pod 1,2 je příznakem hrozícího bankrotu. Hodnota mezi 1,2 a 2,7 zasahuje do tzv. šedého pásma, kdy se nelze k bankrotu vyjádřit. Upravený Altmanův model pro podmínky českých podniků vypadá následovně ([4], str.147):
Z = 1,2 * x1,i + 1,4 * x2,i + 3,7 * x3,i + 0,6 * x4,i + 1,0 * x6,i
x6,i = Závazky po lhůtě splatnosti / Výnosy
1.9.2 Index d ů v ě ryhodnosti IN95
IN = V1 * Aktiva /Cizí zdroje + V2 * EBIT / Úroky + V3 * EBIT / Aktiva + V4 * Tržby/Aktiva + V5 * Oběžná aktiva / Krátk. cizí kapitál + V6 * ZPL (Peníze) / Tržby
Konstantní jsou pouze váhy V2 = 0,11 a V5 = 0,1. Ostatní váhy jsou typické pro konkrétní obor. Pokud je hodnota indexu menší než 1, svědčí to o špatném finančním zdraví podniku.
Pokud je jeho hodnota větší než 2, je jeho finanční zdraví dobré ([4], str 148).
1.9.3 Základní nerovnost
Nerovnost nám ukazuje, zda je pro podnik výhodné používat cizí kapitál. Obecně by mělo platit pravidlo, že cizí kapitál používáme proto, abychom zvýšili výnosnost vlastního jmění.
Tento efekt se podaří podniku docílit pouze v tom případě, že náklady na cizí kapitál budou nižší, než je úhrnná výnosnost aktiv. V následujícím řádku je naznačen stav relace mezi ukazateli:
Nákladové úroky/cizí kapitál<EBIT/aktiva<EBT/vlastní jmění
1.9.4 Kralick ů v rychlý test
Jedná se o model z roku 1990 zkonstruovaný P. Kralickem, který pracuje se čtyřmi hodnotícími ukazateli. Hodnoty jednotlivých ukazatelů se ohodnotí známkou podle následující tabulky a konečná známka pro podnik jako celek se pak stanoví jako aritmetický průměr známek dosažených u jednotlivých ukazatelů ([2], str. 76).
Výborně
Velmi
dobře Dobře Špatně Ohrožení Kvóta vlastního kapitálu > 30 % > 20 % > 10 % > 0 % negativní Doba splácení dluhu z CF < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let Cash flow v tržbách > 10 % > 8 % > 5 % > 0 % negativní ROA > 15 % > 12 % > 8 % > 0 % negativní
Kvóta vlastního kapitálu = Vlastní kapitál / Aktiva
Doba splácení dluhu z CF = (krátkodobé + dlouhodobé závazky) / cash flow Cash flow v tržbách = cash flow / tržby
ROA = (HV po zdanění + úroky (1-t)) / Aktiva
Cash flow = Výsledek hospodaření + Odpisy + Změna stavu rezerv
2 Praktická č ást práce
2.1 Charakteristika odv ě tví
Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím na zemědělství. Do budoucna by mělo charakter této výroby významným způsobem ovlivnit přijetí „Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu do EU (2004-2013)“. V rámci potravinové politiky EU, kterou naše vláda přijala, jsou prioritami bezpečnost potravin, dostatečnost v sortimentu a množství a ovlivňování spotřebitelů ve smyslu zásad zdravé výživy. Zvýšená pozornost by měla být také věnována ochraně životního prostředí při výrobě potravin. Odvětví zahrnuje následující výrobní obory (podle systému OKEČ):
• 15.1 – výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků
• 15.2 – zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků
• 15.3 – zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor
• 15.4 – výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků
• 15.5 – zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny
• 15.6 – výroba mlýnských a škrobárenských výrobků
• 15.7 – výroba krmiv
• 15.8 – výroba ostatních potravinářských výrobků
• 15.9 – výroba nápojů
V posledních letech včetně roku 2004 mají rozhodující podíl tři obory:
• výroba ostatních potravinářských výrobků – pekařské a cukrářské výrobky, cukr, cukrovinky aj. (24 %),
• výroba masa a masných výrobků – vč. drůbeže (22 %),
• výroba nápojů (21 %).
Za tyto obory se v roce 2004 zařadil obor zpracování mléka a výroba zmrzliny (14 %). Z vývoje v letech 2000-2004 vyplývá, že výroba potravinářských výrobků a nápojů má potenciál, aby v příštích letech zvýšila konkurenceschopnost a posílila pozici především v národní ekonomice, ale pouze za předpokladu dalšího zlepšování podnikatelského prostředí, větší flexibility a účinné strategie výrobců samotných. V oblasti marketingu by měla významnou úlohu sehrát kampaň na podporu kvalitních potravin KLASA.
2.2 Charakteristika oboru
Obor Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny zahrnuje následující výrobkové skupiny:
• 15.51 - provoz mlékáren, výroba másla a sýrů
• 15.52 - výroba mražených smetanových krémů a zmrzliny
Mlékárenský průmysl v roce 2004 zpracoval 2 495,8 mil. litrů mléka, což je v porovnání s rokem 2003 o 1,4 % méně. S ohledem na sezónnost se řadí mezi potravinářské obory s vysokou mírou využití zpracovatelských kapacit. K největším zpracovatelům patří MADETA, a.s. Č. Budějovice, OLMA, a.s. Olomouc, Mlékárna Hlinsko s.r.o., DANONE, a.
s. Benešov, MORAVIA LACTO, a.s. Jihlava a další. V rámci odvětví výroby potravinářských výrobků a nápojů se tento obor v roce 2004 podílel objemem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb 14,2 % (oproti roku 2003 zde došlo k poklesu tržeb o 0,4 %).
V roce 2004, tedy v prvním roce členství ČR v EU, došlo ke změnám objemu a struktury domácí výroby. Snížila se produkce výrobků s nízkou přidanou hodnotou, zásoby byly udrženy na přijatelné úrovni a byl zaznamenán zvýšený zájem domácích i zahraničních zpracovatelů o mléčnou surovinu. To vše vedlo k růstu úrovně cen zpracovatelů.
V roce 2004 došlo k dalšímu snížení počtu zaměstnanců v oboru oproti roku 2003 o 8,4 %, což představuje od roku 2000 pokles o 17,0 %.
V roce 2004 byly udrženy celkové náklady na přibližně stejné úrovni roku 2003 (45,579 mil. Kč). Oproti roku 2002 byly celkové náklady v letech 2003 a 2004 nižší o zhruba 10 %.
V roce 2004 oproti roku 2003 vzrostl jak dovoz (o 32 %), tak i vývoz (o 36 %). Situace u některých mlékárenských výrobků byla výrazně ovlivněna volným vstupem na trh EU.
Výrazně se zvýšil např. vývoz kysaných mléčných výrobků. Pro zvládnutí konkurenčního tlaku budou muset podniky nabízet konkurenceschopné výrobky. Rozhodujícím faktorem přitom bude cena nakupovaného mléka.
2.3 Spole č nost Mlékárna Kunín, a.s.
2.3.1 Základní údaje
Název: Mlékárna Kunín, a.s.
IČO: 45192294
Sídlo společnosti: Kunín 291, 742 53 Právní forma: akciová společnost Datum vzniku společnosti: 30.4.1992 Základní kapitál: 212 207 000 Kč
Rozhodující předmět činnosti: mlékárenství
2.3.2 Orgány a výkonný management
Představenstvo
Předseda Ing. František Židek
Místopředseda Zdeněk Adámek
Členové Ing. Josef Křesina
Ing. Božena Davidová Ing. Jaroslav Kozárek Dozorčí rada
Předseda Ing. Josef Hruška
Členové Ing. Jiří Zeman
Ing. Josef Kudělka Ing. František Rosa Ing. Eva Linhartová Václav Navrátil Vedení společnosti
Generální ředitel Ing. Zdeněk Gebauer Personální ředitel Mgr. Josef Byrtus Obchodní ředitel Ing. Jiří Klos Výrobní ředitel Václav Navrátil
Technický ředitel Ing. Stanislav Černocký Ekonomická ředitelka Ing. Eliška Bršťáková Ředitelka pro jakost Ing. Eva Linhartová
2.3.3 Profil a historie spole č nosti
Výstavbu družstevní mlékárny započalo mlékařské družstvo v Kuníně v období okupace.
Zkušební provoz zahájilo Kravařské mlékařské družstvo v říjnu roku 1946. Do trvalého provozu byla mlékárna v Kuníně uvedena v roce 1947. V roce 1950 bylo v závodě
zpracovávalo asi 27 tis. litrů mléka denně. Po znárodnění bylo družstvo zlikvidováno a mlékárna se stala národním podnikem. Během dalších let prošla mlékárna mnoha
reorganizacemi a patřila např. pod Slezské mlékárny Opava. V roce 1992 vznikla Mlékárna Kunín, a.s. zprivatizováním Beskydských mlékáren s.p. Frýdek Místek.
Významným mezníkem v historii Mlékárny Kunín byl rok 2004. Mlékárna opustila výrobní prostory v Kuníně a Zašové a veškerou výrobu a expedici zajišťuje z provozovny v Ostravě-Martinově. Proces restrukturalizace společnosti probíhal od března 2003 do konce roku 2004. V průběhu tohoto období společnost investovala více než 140 mil. Kč.
Rozhodujícím předmětem činnosti společnosti je mlékárenství. Ke konci roku 2004 měla mlékárna 58 smluvních dodavatelů, mléko bylo sváženo v dobré kvalitě z deseti okresů. Mlékárna zahájila výrobu trvanlivého mléka, jogurtů, mléčné rýže a krupice do privátních značek tuzemských i zahraničních obchodních řetězců. Z důvodu nerentability byla ukončena
výroba másla a sušeného mléka. Obchodní politika společnosti je zaměřena na silné a spolehlivé partnery s cílem maximálního rozložení rizika. I přes nové zahraniční kontrakty
(s Rakouskem a Švédskem) není společnost s dosaženým podílem exportu plně spokojena a vyvíjí v tomto směru další aktivity.
2.3.4 Vlastnická struktura
Základní kapitál společnosti ve výši 212 207 tis. Kč byl rozdělen takto:
• 29 962 ks akcie na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč
• 151 214 ks akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč
• 620 620 ks akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 50,- Kč V současné době mají ve společnosti majoritní podíl o velikosti 69,04 % Moravskoslezské mlékárny a.s.
2.3.5 Filosofie spole č nosti
Za produkty Kunínské mlékárny stojí práce kvalifikovaného týmu odborníků. Jejich práce začíná pečlivým výběrem mléka, které je dále šetrnými postupy, zachovávajícími důležité látky, zpracováváno na nejmodernějších technologiích. Hlavním cílem mlékárny je
spokojenost zákazníků. Její politikou je vyrábět produkty nejvyšší kvality. Zájmem společnosti je nejen sledovat spotřebitelské trendy, ale také tyto trendy aktivně vytvářet.
2.3.6 Kvalita
Systém jakosti byl ve společnosti zaveden již v roce 1999. Všechny postupy společnosti jsou standardizovány, kontrolovány a certifikovány podle ČSN EN 9001:2001. Zdravotní nezávadnost produktů je zabezpečována systémem kontrolních kritických bodů HACCP.
Mlékárna je majitelem stříbrného certifikátu společných systémů řízení jakosti a ochrany životního prostředí. S cílem zabezpečit maximální kvalitu výrobků zdokonalila mlékárna své výrobní procesy a zavedla objednávkový systém just-in time, který zajišťuje maximální čerstvost mléka.
2.3.7 Strategie
Hlavním cílem Mlékárny Kunín, a.s. se stalo vrácení ziskovosti výrobě čerstvého mléka, čímž obrátila téměř dekádu trvající trend preference výroby trvanlivého mléka. Původní strategie mlékárny byla zaměřena na výrobu trvanlivého mléka, která přinášela zisk. Situace na trhu se však obrátila, když přišli západoevropští maloobchodníci, jejichž strategií bylo použít mléko záměrně jako ztrátové zboží. Tak připravili trvanlivé mléko o zisk. Kunínská mlékárna musela přehodnotit svou podnikatelskou činnost a zaměřila se na svou tradiční roli výrobce kvalitního čerstvého mléka.
2.4 Horizontální analýza
2.4.1 Horizontální analýza rozvahy
Tabulka 1 Zkrácená horizontální analýza aktiv
2002/2001 2003/2002 2004/2003
abs. rel. abs. rel. abs. rel.
AKTIVA CELKEM -219 220 -26,3 % 9 701 1,6 % 75 073 12,0 %
Dlouhodobý majetek 50 554 20,4 % 12 993 4,4 % 56 502 18,1 %
Oběžná aktiva -73 451 -19,3 % -3 795 -1,2 % 14 883 4,9 %
Zásoby -17 749 -16,4 % -26 856 -29,8 % -6 763 -10,7 %
Dlouhodobé pohledávky -6 398 -43,1 % 7 747 91,8 % -7 600 -46,9 % Krátkodobé pohledávky -21 177 -9,6 % 13 176 6,6 % 35 636 16,7 %
Finanční majetek -8 309 -49,2 % 2 138 24,9 % -6 390 -59,6 %
Časové rozlišení -6 799 -42,4 % 503 5,5 % 3 688 37,9 %
Aktiva podniku v prvním sledovaném období poklesla téměř o 27 %. Tento pokles byl zapříčiněn zejména snížením stavu zásob na skladě a také poklesem pohledávek. V dalších obdobích aktiva rostla (v obd. 2004/2003 výrazněji). Hlavním důvodem byl především růst položky dlouhodobého majetku, konkrétně dlouhodobého majetku hmotného- tento nárůst byl důsledkem poměrně vysoké míry investování do strojů a zařízení a také do staveb.
V obd. 2002/2001 poklesla oběžná aktiva téměř o 20 %. Největší pokles v tomto období způsobilo především snížení krátkodobých pohledávek a položky zásob, kde byl nejvýraznější pokles stavu výrobků. Celkové pohledávky podniku poklesly, výrazný byl zejména pokles krátkodobých pohledávek (položka jiné pohledávky).
V obd. 2003/2002 zaznamenala položka oběžných aktiv pokles o 1,2 %. Tento vývoj byl způsoben především poklesem zásob- klesl stav nedokončené výroby a polotovarů a výrobků
na skladě. Na druhou stranu výrazně rostla položka zboží. Pokles zásob byl záměrný a souvisel s ukončením výroby sýrů a s realizací přebytků exportu másla a sušeného mléka.
Celkové pohledávky podniku v obd. 2003/2002 rostly. Nárůst byl ovlivněn zvýšenými prodeji na konci roku a také zúčtováním daňové pohledávky. Příčinou růstu tedy mimo jiné bylo i dokončení výrobků a jejich předání odběratelům. U ostatních aktiv nedošlo ve sledovaném období k výrazným změnám.
Také v obd. 2004/2003 dále rostl dlouhodobý hmotný majetek z důvodu vysoké míry investování do strojů a zařízení a technického hodnocení staveb. Rostl dlouhodobý finanční majetek, společnost nakoupila cenné papíry. Jinak než v předchozím období se vyvíjela oběžná aktiva, zaznamenala 4,9% nárůst. Zásoby společnosti se snížily o 10,7 %. Pokles zaznamenaly všechny položky zásob kromě materiálu, který rostl o 10,6 %. Ve srovnání
s předchozím obdobím došlo k dalšímu navýšení obchodních pohledávek. Pokles krátkodobého finančního majetku byl způsoben lepším využitím zůstatků na běžných účtech u bank.
Tabulka 2 Zkrácená horizontální analýza pasiv
2002/2001 2003/2002 2004/2003
abs. rel. abs. rel. abs. rel.
PASIVA CELKEM -19 218 -3,0 % 9 701 1,6 % 75 073 12,0 %
Vlastní kapitál 16 571 13,9 % 2 131 1,6 % 3 258 2,4 %
Základní kapitál 7 765 3,8 % 0 0,0 % 0 0,0 %
Výsledek hospodaření 80 524 -106,7 % -3 503 -69,6 % -939 -61,3 %
Cizí zdroje -35 131 -6,9 % 5 473 1,1 % 76 234 15,8 %
Rezervy 100 9 400 9400,0 % 7 500 78,9 %
Dlouhodobé závazky 0 0 16 532
Krátkodobé závazky 5 063 1,9 % 19 166 6,9 % -7 159 -2,4 %
Bankovní úvěry a výpomoci -40 294 -16,7 % -13 103 -6,5 % 49 371 26,3 %
Časové rozlišení -658 -21,9 % 2 097 89,4 % -4 419 -99,5 %
Majetek společnosti byl ve všech obdobích kryt zejména cizími zdroji. V obd. 2002/2001 rostl vlastní kapitál o 13,9 %, zejména v důsledku navýšení základního kapitálu a výrazného zlepšení hospodářského výsledku, kdy se podnik dostal ze ztráty. Položka cizích zdrojů klesla o 6,9 %. Pokles byl způsoben snížením závazků ke společníkům a částečným splacením bankovních úvěrů. Na druhou stranu se výrazně zvýšil dluh společnosti vůči zaměstnancům.
V obd. 2003/2002 poklesly bankovní úvěry v důsledku jejich částečného splacení. Rostly krátkodobé závazky, příčinou byl zejména růst jiných závazků, závazky z obchodního styku klesly. Společnost využila krátkodobé finanční výpomoci ve výši 30 897 tis. Kč. Došlo také k navýšení rezerv.
V obd. 2004/2003 společnost částečně splatila krátkodobé závazky, dlouhodobý bankovní úvěr a z 96,1 % také krátkodobou finanční výpomoc. Hlavní změnou oproti minulému období bylo zvýšení dlouhodobých závazků a rezerv. Společnost kryla růst aktiv běžným bankovním úvěrem, kterým zřejmě také splatila část jiných bankovních úvěrů a závazků.
2.4.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Pouze v roce 2001 utrpěla společnost výraznou ztrátu na zisku, v dalších obdobích vždy dosáhla kladného hospodářského výsledku, postupem času se ale tento zisk výrazně snižoval.
V oblasti nákladů i výnosů jsou zřejmé růstové tendence, náklady však rostou rychleji a to je příčinou klesajících zisků.
Graf 1 Vývoj celkových výnosů, nákladů a zisku
-250 000 0 250 000 500 000 750 000 1 000 000 1 250 000 1 500 000 1 750 000 2 000 000 2 250 000
2001 2002 2003 2004
celkové výnosy celkové náklady zisk
Platí, že tempo růstu výnosů by mělo být v ideálním případě rychlejší, než tempo růstu aktiv. Toto pravidlo je splněno ve druhém období (aktiva- růst o1,6 %, výnosy- růst o 9,5 %), ve třetím tempo růstu aktiv výrazně převyšuje tempo růstu výnosů (aktiva- růst o 12 %, výnosy- o 5,1 %).
Tabulka 3 Zkrácená vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
2002/2001 2003/2002 2004/2003
abs. rel. abs. rel. abs. rel.
Tržby za prodej vl. výrobků a sl. -34 277 -1,9 % -8 277 -0,5 % -19 274 -1,1 %
Aktivace -2 986 -93,3 % -213 -100,0 % 45
Výkonová spotřeba -36 475 -2,2 % -21 494 -1,3 % -43 666 -2,7 %
Přidaná hodnota -20 135 -16,3 % 6 929 6,7 % 35 703 32,3 %
Osobní náklady -1 838 -2,2 % 3 834 4,7 % 2 353 2,8 %
Provozní hospodářský výsledek 62 904 -130,8 % 3 828 25,8 % 19 982 107,2%
Finanční výsledek hospodaření 4 946 -18,4 % 3 824 -17,4 % -7 002 38,5 % Mimořádný výsledek hospodaření 8 467 -1877,4 % -15 314 -191,0 % 2 047 -28,0 % Výsledek hospodaření za úč.ob. .80 524 -106,7 % -3 503 -69,6 % -939 -61,3 %
Období 2002/2001 – tržby z prodeje vlastních výrobků poklesly o 1,9 %. Provozní výsledek hospodaření vzrostl o 130,8 %. Přidaná hodnota klesla o 16,3 %, její vývoj tedy nebyl příčinou výrazného nárůstu provozního výsledku hospodaření. Celková výkonnost podniku měřená prostřednictvím výkonů klesla o 3 %, na druhou stranu poklesly náklady (výkonová spotřeba) o 2,2 %. Vývoj přidané hodnoty byl ovlivněn zejména poklesem výkonů. Konečnou hodnotu provozního výsledku hospodaření ovlivnil nárůst tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu a zejména změna stavu rezerv a opravných položek. Tato položka se „překlopila“ z nákladů do výnosů, záporné znaménko naznačuje, že společnost rezervy od roku 2002 rozpouštěla, nikoliv tvořila. V důsledku tato změna zapříčinila konečný nárůst provozního hospodářského výsledku. Finanční výsledek hospodaření byl nejvíce ovlivněn poklesem nákladových úroků, zejména díky nim se zvýšil o 18 %. Mimořádný
výsledek hospodaření se v roce 2002 překlopil ze záporných hodnot do kladné, milionové částky, což bylo způsobeno vysokým nárůstem mimořádných výnosů.
Období 2003/2002 – tržby z prodeje vlastních výrobků poklesly o 0,5 % i přes nárůst objemu prodaných výrobků (důsledek vlivu realizačních cen). Přidaná hodnota meziročně vzrostla o 6,7 %, důvodem bylo snížení nákladů na výkony a také na nakupované služby.
Provozní hospodářský výsledek vzrostl meziročně o 25,8 %, tento vývoj byl ovlivněn zejména prodejem dlouhodobého majetku a rozpuštěním rezervy. Finanční hospodářský výsledek zaznamenal zlepšení o 17,4 %, důvodem byl zejména pokles nákladových úroků. Došlo k výraznému zhoršení položky mimořádného výsledku hospodaření, kdy (jak uvedla společnost ve výroční zprávě) byly dořešeny dlouholeté spory v oblasti pohledávek.
Období 2004/2003 – tržby z prodeje vlastních výrobků dále klesly o 1,1 %. Podle společnosti byl tento vývoj způsoben vlivem probíhající restrukturalizace, kdy nemohlo být plně využito potenciálu technických zařízení. Přidaná hodnota meziročně vzrostla o 32,3 %.
Vliv na její růst měly úspory ve spotřebě materiálu a také nákladů na přepravu. Provozní hospodářský výsledek vzrostl o více jak 107 %, společnost opět rozpouštěla rezervy. Finanční výsledek hospodaření poklesl o 38,5 %, důvodem byla zejména tvorba rezervy a růst ostatních finančních nákladů. V důsledku snížení mimořádných nákladů došlo ke zlepšení mimořádného výsledku hospodaření, stále se ale pohyboval v záporných hodnotách.
Výsledek hospodaření od roku 2002, kdy se společnost dostala ze ztráty, klesl o přibližně 88 %, podíváme-li se do výkazů na výsledek hospodaření před zdaněním, vidíme, že konečný výsledek byl ovlivněn započítáním splatných a odložených daní.
2.5 Vertikální analýza
2.5.1 Vertikální analýza rozvahy
Jak je patrné z vývoje za poslední tři roky, podíl dlouhodobého majetku, oběžných aktiv ani ostatních aktiv se významně nezměnil, odlišný byl pouze rok 2001. Na celkové bilanční sumě převládala v roce 2001 oběžná aktiva (cca 46 %), a v jejich rámci zejména krátkodobé pohledávky – konkrétně pohledávky z obchodního styku (26 % aktiv). Dlouhodobý majetek tvořil cca 30 % aktiv, blíže dlouhodobý majetek hmotný, stavby a samostatné movité věci.
V roce 2002 byla většina majetku tvořena krátkodobými pohledávkami a zásobami (obě tyto položky tvoří cca 47 % aktiv podniku). Přibližně stejný podíl zaujímal v tomto roce dlouhodobý hmotný majetek (stavby a samostatné movité věci tvoří cca 42 % veškerých aktiv podniku). Podobnou strukturu aktiv měl podnik ve všech sledovaných obdobích. Vysoký podíl krátkodobých pohledávek byl zřejmě dán inkasní politikou podniku.
Tabulka 4 Zkrácená vertikální analýza aktiv
2001 2002 2003 2004
AKTIVA CELKEM 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 %
Dlouhodobý majetek 29,71 % 48,50 % 49,83 % 52,56 %
Oběžná aktiva 45,67 % 50,00 % 48,62 % 45,53 %
Zásoby 12,94 % 14,66 % 10,14 % 8,09 %
Dlouhodobé pohledávky 1,78 % 1,37 % 2,59 % 1,23 %
Krátkodobé pohledávky 26,55 % 32,57 % 34,17 % 35,60 %
Finanční majetek 2,02 % 1,39 % 1,71 % 0,62 %
Časové rozlišení 1,92 % 1,50 % 1,56 % 1,92 %
Podíváme-li se blíže na strukturu pohledávek po lhůtě splatnosti, vidíme, že společnost měla výraznější problémy s platební morálkou zákazníků, většina nesplacených pohledávek spadala do kategorie nad 180 dnů, v roce 2004 ale došlo ke změně a většina pohledávek spadala do kategorie nesplacených do 30 dnů. V letech 2001 a 2002 byl podíl pohledávek po lhůtě splatnosti poměrně vysoký (50 % a 45 %), v dalších letech ale můžeme pozorovat zlepšení (viz. Tabulka 25 přílohy č.4)
Tabulka 5 Zkrácená vertikální analýza pasiv
2001 2002 2003 2004
PASIVA CELKEM 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 %
Vlastní kapitál 18,82 % 22,10% 22,10 % 20,19 %
Základní kapitál 32,21 % 34,48 % 33,94 % 30,30 %
Cizí zdroje 80,71 % 77,52 % 77,19 % 79,80 %
Rezervy 0,00 % 0,02 % 1,52 % 2,43 %
Dlouhodobé závazky 0,00 % 0,00 % 0,00 % 2,36 %
Krátkodobé závazky 42,77 % 44,93 % 47,30 % 41,20 %
Bankovní úvěry a výpomoci 37,94 % 32,58 % 29,97 % 33,81 %
Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv 1,00 % 0,81 % 0,71 % 0,00 %
Největší položkou pasiv byli v roce 2001 cizí zdroje, které tvořili cca 81 % celého kapitálu.
Z toho nejvýznamnější položku tvořily krátkodobé závazky (cca 43 %), konkrétně závazky z obchodního styku. Další významnou položku představovaly bankovní úvěry a výpomoci (cca 38 %) a také 32% podíl základního kapitálu společnosti není zanedbatelný.
V roce 2002 byli největší kapitálovou položkou opět cizí zdroje, které tvořili 77,5 % veškerého kapitálu, konkrétně krátkodobé závazky, jejichž podíl oproti roku 2001 mírně vzrostl. V této položce jsou zahrnuty závazky z obchodního styku, které se vážou k pořizování zásob. Podíl bankovních úvěrů se oproti roku 2001 snížil.
Podíl cizích zdrojů se v roce 2003 mírně snížil (možná příčina - splácení bankovních úvěrů). Došlo k navýšení krátkodobých závazků.
V roce 2004 se podíl cizích zdrojů zvýšil a to především díky opětovnému zvýšení položky bankovních úvěrů. Podíl cizího kapitálu se zvýšil na úkor vlastního kapitálu, na němž se podílelo především větší snížení položek neuhrazené ztráty z minulých let a statutární fond.
Podíváme-li se blíže do přílohy výroční zprávy na závazky společnosti z obchodního styku, vidíme, že podíl jejích nesplacených závazků rostl, přičemž největší podíl měly nesplacené závazky do 30 a 60 dnů, poměrně vysoký podíl závazky nesplacené do 91-180 dnů. Zdá se, že společnost měla v tomto období větší problémy se svou platební morálkou než její zákazníci a odběratelé (viz. Tabulka 26 přílohy č. 4)
2.5.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
Tabulka 6 Zkrácená vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
2001 2002 2003 2004
Tržby za prodej zboží a výkony 100 % 100 % 100 % 100 %
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 95,52 % 100,59 % 100,16 % 97,67 %
Výkonová spotřeba 89,45 % 93,95 % 92,76 % 89,01 %
Přidaná hodnota 6,55 % 5,89 % 6,29 % 8,20 %
Osobní náklady 4,39 % 4,61 % 4,83 % 4,89 %
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 0,88 % 2,25 % 4,78 % 3,89 %
Provozní hospodářský výsledek -2,55 % 0,84 % 1,06 % 2,17 %
Finanční výsledek hospodaření -1,43 % -1,25 % -1,04 % -1,41 % Výsledek hospodaření za běžnou činnost -3,98 % -0,17 % 0,50 % 0,33 % Mimořádný výsledek hospodaření -0,02 % 0,46 % -0,42 % -0,29 % Výsledek hospodaření za účetní období -4,00 % 0,29 % 0,09 % 0,03 %
Za globální položku pro vertikální analýzu výkazu zisků a ztráty jsem zvolila položku tržby za prodej zboží a výkony (k tomuto účelu jsem pro větší přehlednost tyto dvě položky sečetla). Ve všech obdobích jsou největší výnosovou položkou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, ostatní výnosové položky nejsou z hlediska podílu významné.
Největší podíl z nákladových položek tvořila výkonová spotřeba (provozní náklady), konkrétně položka spotřeba materiálu a energie. Výkonová spotřeba tvořila v roce 2001 cca 89 %, avšak tento podíl v dalších obdobích kolísal. Nejdříve v roce 2002 vzrostl na cca 94 % a v dalších letech začal klesat. To ve svém důsledku vedlo k tomu, že nákladovost tržeb v čase klesala. Tento vývoj ovlivnil rentabilitu tržeb měřenou přidanou hodnotou, která od roku 2002 rostla. Podíl osobních nákladů se postupně zvyšoval, a to zejména vlivem nárůstu podílu mzdových nákladů (i přes snižující se počet zaměstnanců podniku).
2.6 Analýza p ř ehledu o pen ě žních tocích
2Protože se ve výkazu vyskytují jak kladná, tak záporná čísla, neměla by kompletní horizontální a vertikální analýza smysl. V tomto případě bylo vhodné provést analýzu jednotlivých součtových položek, protože neměnily během sledovaného období znaménko.
Výkaz byl sestaven nepřímou metodou, stav peněžních prostředků byl tedy upraven o nepeněžní operace.
Je zřejmé, že téměř všechny součtové položky zaznamenali nejprve růst a v následném období značný pokles. První položkou, která se od tohoto vývoje odlišuje, je „čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a změnami pracovního kapitálu“, která nejprve klesla a znovu vzrostla, na rozdíl od ziskové položky výkazu zisku a ztráty. Tento vývoj byl způsoben hlavně vývojem položky „změna stavu opravných položek a rezerv“. Protože v období 2002/2001 společnost vytvořila opravné položky, došlo ke snížení provozního výsledku hospodaření, aniž by byl s touto tvorbou spojen jakýkoli peněžní tok. V následujícím období byla část opravných položek rozpuštěna a společnost vytvořila rezervy, provozní výsledek hospodaření se zvýšil. Další změny probíhaly i uvnitř položky „změna potřeby pracovního kapitálu“, kde výsledný čistý peněžní tok z provozní činnosti po započtení změn pracovního kapitálu ovlivnily zejména změny stavu pohledávek z provozní činnosti a v období 2002/2001 také změna stavu zásob.
Položka čistého peněžního toku z investiční činnosti byla po celé sledované období záporná s tím, že v roce 2002 vydala společnost na investice mnohonásobně více peněz, než v roce následujícím. V roce 2004 společnost opět investovala značnou částku peněz. Firma použila peníze především k pořízení stálých aktiv. Důležité je rovněž porovnat výši investic s výší odpisů. Odpisy byly v roce 2003 cca 23krát vyšší, než investice. To znamená, že se aktiva především spotřebovávala, na rozdíl od let minulých, kdy se pořizovala (v roce 2001 byl poměr investic a odpisů zhruba stejný, v roce 2002 byly investice dvakrát vyšší).
V posledním roce převyšovaly investice odpisy cca 1,5krát.
2.7 Pravidla financování
2.7.1 Zlaté bilan č ní pravidlo
Mělo by platit, že dlouhodobý majetek by měl být financovaný z cizích dlouhodobých zdrojů nebo vlastních zdrojů, krátkodobý majetek z krátkodobých zdrojů (tzn. poměr dlouhodobý kapitál / dlouhodobý majetek = 1:1). Z tabulky vidíme, že zlaté bilanční pravidlo není v případě Mlékárny Kunín splněno ani v jednom sledovaném roce. Situace byla
2 Výkaz cash flow za rok 2004 neobsahoval některé podrobnější analyzované položky let minulých.
nejpříznivější v roce 2002, kdy byl dlouhodobý majetek kryt dlouhodobým kapitálem ze 67,5 %. V dalších letech podíl dlouhodobého kapitálu klesal3
Tabulka 7 Zlaté bilanční pravidlo
2001 2002 2003 2004
dl.kapitál4/dl.majetek 0,4816 0,6753 0,6071 0,5256
2.7.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika
Platí, že poměr vlastních a cizích zdrojů by měl být maximálně 1:1, vlastní zdroje by měly pokud možno převyšovat zdroje cizí. V případě mlékárny tvoří hodnota vlastních zdrojů 23,3 % cizích zdrojů v roce 2001, 28,5 % cizích zdrojů v roce 2002, v roce 2003 je tento podíl o 0,1 % vyšší a v roce následujícím tvoří 25,3 %. Tento poměr je celkem nepříznivý, společnost má vysoký podíl cizích zdrojů. V roce 2004 navíc došlo k jeho dalšímu snížení, tento vývoj není optimální.
Tabulka 8 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika
2001 2 002 2 003 2 004 vl./cizí zdroje 0,2331 0,2850 0,2862 0,2530
2.7.3 Zlaté pari pravidlo
Zlaté pari pravidlo řeší vztah dlouhodobého majetku a vlastních zdrojů. Z následující tabulky je vidět, že byl na financování aktiv použit celý vlastní kapitál a že netvořil ani polovinu potřebných zdrojů financování. Podíl vlastních zdrojů na financování dlouhodobého majetku byl nejpříznivější v roce 2001, v dalších letech se pouze snižoval. Společnost využívá velké množství cizích zdrojů i k financování stálých aktiv.
Tabulka 9 Zlaté pari pravidlo
2001 2 002 2 003 2 004 vl. kapitál/stálá aktiva 0,4816 0,4556 0,4434 0,3842
2.7.4 Zlaté pom ě rové pravidlo
Tempo růstu investic by v zájmu dlouhodobého udržení finanční rovnováhy nemělo ani v krátkodobém časovém horizontu předstihovat tempo růstu tržeb. Jak vidíme z následující tabulky, vývoj v oblasti tržeb a stálých aktiv byl podobný jen v růstové tendenci (výjimkou bylo pouze období 2002/2001, kdy tržby klesly o 5,8 % a stálá aktiva vzrostla o 20,4 %), ne však v její výši. Stálá aktiva rostla mnohem rychlejším tempem než tržby. Vysoký nárůst
2V roce 2003 byla k financování investic do technologií použita dotace Ministerstva zemědělství ve výši 4,6 mil. Kč. Společnost také obdržela dotaci ve výší 10 mil. Kč v rámci programu SAPARD na zřizování a modernizaci technologií.
stálých aktiv byl způsoben reinvesticemi v podniku, pořízením nových výrobních hal a zařízení. Vzhledem k tomuto vývoji je ohrožena dlouhodobá finanční rovnováha
společnosti.
Tabulka 10 Zlaté poměrové pravidlo
2002/2001 2003/2002 2004/2003
stálá aktiva 20,4% 4,4% 18,1%
tržby5 -5,8% 0,4% 1,0%
2.8 Ekonomický normál
Tabulka 11 Ekonomický mormál
2002/2001 2003/2002 2004/2003
index čistého zisku - 0,304 0,387
index přidané hodnoty 0,837 1,067 1,323
index tržeb 0,942 1,004 1,010
index zásob 0,836 0,702 0,893
index výkonové spotřeby 0,978 0,987 0,973 index dl. hm. majetku 1,215 1,045 1,182 index osobních nákladů 0,978 1,047 1,028
index pracovníků 1,003 0,928 1
Vyhodnocení pro období 2004/2003 – nežádoucím směrem se vyvíjel index čistého zisku, který díky výraznému snížení hospodářského výsledku meziročně poklesl, a který by měl být v ideálním případě vyšší než index přidané hodnoty. Jako další problémová oblast se jeví hmotný investiční majetek, který rostl rychlejším tempem než tržby.
Izásoby (0,893) <
Izisk (0,387) < IPH (1,323) > Itržby (1,010) > IHIM (1,182) > Imzdy (1,028) > Ipracovníci (1,000) >
IVS (0,973)
Pokud porovnáme všechna analyzovaná období, potom se jako dlouhodobý problém ukazuje zejména vývoj čistého zisku, který za poslední období výrazně poklesl a dále oblast dlouhodobého hmotného majetku, který rostl rychlejším tempem než tržby. Tento vývoj byl způsoben většími investicemi do majetku podniku.
4tržby = tržby za prodej vlastních výrobků a služeb + tržby za prodej zboží (samotné tržby za prodej vlastních výrobků a služeb klesaly v obou sledovaných obdobích)
2.9 Analýza pomocí pom ě rových ukazatel ů
2.9.1 Ukazatele rentability
EBIT (čistý zisk před zdaněním a úroky) byl v roce 2001 záporný, v roce 2002 se dostal ze záporných čísel a vzrostl o cca 72 mil. Kč, v dalších obdobích však opět výrazně poklesl, ale zůstal kladný (výpočet EBIT viz. Tab. 27 přílohy č.4). Jeho vývoj můžeme také sledovat v následujícím grafu.
Graf 2 Vývoj EBIT
-50 000 -40 000 -30 000 -20 000 -10 000 0 10 000 20 000 30 000 40 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005
rok
tis.
EBIT
Ukazatele rentability v průběhu sledovaných let postupně všechny klesaly. Výjimku tvořil rok 2001, kdy byl EBIT záporný, společnost tedy nedokázala využít a zhodnotit vložené prostředky. Klesající tendenci ukazatelů v dalších letech lze hodnotit jednoznačně negativně. Prvním z hodnocených ukazatelů byla rentabilita celkových aktiv (ROA), který pracuje s EBITem. Jeho hodnota od roku 2002 klesala. Když tento ukazatel rozložíme, zjistíme, že klesal jak kvůli rentabilitě tržeb (EBIT/tržby), tak i kvůli snižujícímu se obratu celkových aktiv (tržby/aktiva). Společnost ve sledovaném období investovala, rostl tedy objem celkových aktiv, nemůžeme tudíž snižující se hodnotu obrátkovosti aktiv jednoznačně považovat za negativní jev. Společnost vytvářela růstový potenciál do budoucna.
Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) od roku 2002 klesal. Vývoj hodnot rentability tržeb a obratu celkových aktiv lze hodnotit podobným způsobem jako u ROA (výsledky jsou odlišné pouze díky užití čistého zisku místo EBIT v čitateli ukazatele).
Finanční páka působila nejvíce v roce 2001, poté její vliv klesl, v letech 2002 a 2003 byla na shodné úrovni a v roce 2004 opět vzrostla o 9,27 %. Vývoj finanční páky v období 2003/2004 tedy zpomalil pokles rentability vlastního kapitálu.
