Funkční oblasti pro sensitivitu a sensoriku

Funk Funk č č n n í í korov korov é é oblasti oblasti Hlavn

Hlavn í í motorick motorick é é a sensitivn a sensitivn í í dr dr á á hy hy

Brodmanova

cytoarchitektonická mapa (1907)

52 oblastí

dle typů buněk a jejich

uspořádání

Neocortex

1. vrstva - nervová vlákna

2. a 4. vrstva - malé granulární buňky 3. a 5. vrstva - velké pyramidové buňky

6. vrstva - vřetenité buňky

lze vymezit oblasti se stejnou tloušťkou, buňkami, podobného zapojení, neuromediátorů a funkce

motorické oblasti - více 3.+5. vrstva sensitivní oblasti - více 2.+4. vrstva

Funkční oblasti pro motoriku

M 1 -area 4 - gyrus praecentralis - dráždění - svalové kontrakce na druhostranné polovině těla - chabá obrna M 2 - area 6 - složitější pohyby hlavy a končetin -

příprava a iniciace pohybů

- spastická obrna a zástava řeči

PM - area 6 - příprava pohybu a změna pohybu,

spolupráce s okohybným polem u pohybů kde je třeba zrakové kontroly - apraxie

Frontální okohybné pole - area 8 - kontroluje konjugované pohyby očí - deviace bulbů

senzitivní a motorický homunkulus

Funkční oblasti pro sensitivitu a sensoriku

Primární sensitivní oblast -area 3,1,2 - drážděním - pocity dotykového čití - druhostranný povrch těla - hypesthesie - sval - kůže - kloub

Sek. sensitivní oblast - area 40 - méně přesné Zraková oblast - 17, 18, 19 - zrakové vjemy, komunikace s PM a FEF- korová slepota.

Sluchová oblast - area 41,42 - hluchota, nerozumí řeči

Chuťová korová oblast - area 43 - chuťové vjemy Čichová korová oblast - area 51

Řečová centra

Brocovo motorické centrum - area 44,45 - u praváků vlevo, pro normální fci je třeba M1, M2, PM

expresivní afasie - rozumí , nemluví

Wernickeho sensitivni centrum - area 22, 39,40 - v dominantní hemisféře, spojena s asociačními oblastmi,

nerozumí, mluví nesrozumitelně

M

S1

V PM

Čich

FEF

Brocca

S2

A

Wernicke

M S PM

V LS

Čich

S2

Asociační korové oblasti

integrace somatosensitivní, zrakové a sluchové P+T+O

Prefrontální korová oblast - spoje s TH, limbickým systém a RF

Poškození - apatie, nezájem o vlastní osobu, emoční labilita

Dominance hemisfér

některá centra jen jednostranně

levá - řeč, pohyby a pocity pravé poloviny těla, logika pravá - syntesa smyslových podnětů, prostorová

představivost, emoce

Crus anterius

Genu tr.cortico-nuclearis

Crus posterius

tr.cortico-spinalis

Radiatio acustica konečný úsek

sluchové dráhy Radiatio optica Konečný úsek zrakové dráhy horizontální řez zachycující capsula interna

Horizontální řez MRI

Crus anterius

Genu

Crus posterius

Radiatio acustica Radiatio

optica Ncl. caudatus

Putamen

Thalamus CRBL

Corpus callosum

Míšní reflexy

Sensitivní dráhy

receptor - dostředivé rameno - míšní centrum

odstředivé rameno - efektor somatický míšní reflex

viscerální míšní reflex

- interneurony -

Reflexy se dělí podle receptorů jejichž stimulací se vybaví

proprioceptivní

monosynaptické – napínací vřeténkový

bisynaptické - šlachový - reciproční inervace polysynaptické - segmentální

- polysegmentální

visceroceptivní - dráždění peritoneálních receptorů exteroceptivní - z receptorů pro bolest a dotek -

flexorové, extensorové, zkřížené extensorové

Propriorecepční reflexy velice krátká reflexní doba uplatňuje se při nich sumace

nepodléhají únavě

nepodléhají korové kontrole

projevují se jako nekoordinované pohyby bicipitový, tricipitový, patelární

Exteroreceptorové reflexy

reakční doba je delší

uplatnění sumace je ještě větší podléhají rychleji únavě

jsou řízeny mozkovou kůrou přímo projevují se jako koordinované pohyby na koordinaci se podílí více interneuronů

břišní reflexy, kremasterový, zkřížený extensorový reflex

Sensitivní dráhy - převod vzruchů z receptorů

sensitivní zakončení - jednoduchá

- obklopená gliovými buňk

- s vnitřním sloupcem a pouzdrem

informace o podnětu obsahuje údaj o modalitě,

intensitě, lokalisaci, trvání

mechanorecepce - registrace působení mechanických sil propriocepce - protažení svalu - svalová vřeténka, Golgiho tělíska ve šlaše

bolest

chlad a teplo

viscerosensitivita - pH, pO₂, pCO₂, tlak, tah

V každém přenosu je realizováno 5 principů přepojení je spojeno se zpracováním

oddělené vedení jednotlivých modalit, členění korových okrsků s odděleným zpracováním z

různých typů receptorů

somatotopická organisace spojů a projekcí

zkřížení - důležité, ale nevysvětlené, různé úrovně zpětná vazba, vrátkový systém

Sensitivní dráhy

ascendentní dráhy z míchy a kmene do vyšších etáží mozku

míšní - končetiny, trup a zadní část hlavy kmenové - z hlavových nervů - z obličeje

část vláken odbočuje do CRBL a tvoří nepřímé sensitivní dráhy - nevnímáme tyto podněty

existují dva hlavní systémy lemniskální systém

anterolaterální systém

Anterolaterální systém

Tr. spino-thalamicus

1.N - pseudounipolární buňka spinálního ganglia

2.N - Rexedova zona IV., V., do druhostraných předních a bočních provazců a jimi až do thalamu

3.N - z thalamu do kůry

bolest, ostrá, pronikavá, řezavá Tr. spino-reticularis

1.N - dtto

2.N - Rexedova zona IV.-VII, do druhostraných předních a bočních provazců a jimi až do RF

3.N - RF – thalamus 4.N. thalamus - kůra

pomalá tupá, špatně lokalizovaná bolest - vývojově starší

Průběh anterolaterálního systému

Kříží se již v daném míšním segmentu

Lemniskální systém - dráha zadních provazců tr. spino - bulbo - thalamo - corticalis

Kahlerovo pravidlo

1.N - pseudounipolární buňka ve spinálním gangliu, zadní provazce, kolaterály

2.N - nc. gracilis, nc. cuneatus medialis do thalamu(VPL)

3.N - tr. thalamo- corticalis (S1)

sensitivní korové okrsky - sloupcovité uspořádání - receptorově specifické

laminární uspořádání projikujících buněk somatotopické uspořádání

hmatové čití, diskriminace, poloha končetin

Průběh dráhy

zadních provazců

Kříží se až v kmeni, sekundární vlákna se kříží v míše

Motorické dráhy

Motorické systémy

zajišťují volní a mimovolní motorickou aktivitu a) podle informací dodaných sensitivními a

sensorickými systémy,

b) podle motivací zpracovaných limbickým systémem.

Podkladem mimovolní motoriky je reflexní aktivita

Řízení se účastní tři korové oblasti:

1) Plán vzniká v PM a M2 (area 6), 2) Vlastní akce vychází z M1(area4),

3) zpětnovazebná kontrola je zajišťována z asociační parietální kůry

(areae 5 a 7), která zrakem, sluchem a sensitivitou kontroluje provádění pohybů.

4) komplexní motorické funkce - pohyby očí a řeč jsou řízeny ze specifických korových motorických center: FEF(area 8) a Brocovo centrum řeči (area

44, 45).

Motorické a víceneuronové

kmenové nebo p

motoriku celého t

tvo čí

na

interneuronech motoneuronech

dráhy - sestupné jednoneuronové dráhy, které z korové a

úrovně ovládají motoneurony, přímo řes interneurony. Řídí a regulují

ěla. Každá sestupná dráha je řena souborem vláken různé tloušťky. Kon

alfa- a gama - motoneuronech, a viscerálních

.

motorické dráhy odpovídají na podněty, které přišly do jader ze sensitivních drah či na podněty z kůry.

Kmenové sensitivní

Korové dráhy jsou podkladem volní hybnosti.

Korové motorické dráhy

přímé - tr. cortico - spinalis tr. cortico - nuclearis

nepřímé - na ně navazují kmenové dráhy

tr. cortico - rubralis tr. cortico - tectalis

tr. cortico - reticularis

cortico - intersticio - vestibularis

Tractus cortico - spinalis

jednoneuronová dráha z kůry k míšním segmentům, končí na motoneuronech předních rohů,

interneuronech a neuronech base zadních rohů.

Začíná v M 1, 2 a S 2, V. vrstva, sestupuje skrze capsula interna, v jejím crus posterius. V

mesencephalu jde v crura cerebri, pak přes pons jako roztříštěné pyramidy, pak se vytváří pyramidy, a

dráha se zčásti kříží.

Pokračuje jako zkřížený tr. cortico-spinalis

lateralis a nezkřížený tr. cortico- spinalis anterior, končí u míšních neuronů.

Tr. cortico - nuclearis

Obdoba tr. Co-spi., přímá dráha k jádrům

hlavových nervů, z korové i sensitivní oblasti. V capsula interna prochází v genu, v crura cerebri

mediálně od pyramidové dráhy, dál sestupuje kmenem k jádrům hlavových nervů. Končí u jader okohybných nervů, V., VII., IX+X., XI.,

XII. Vedou i kontrolní vlákna, z S oblastí.

Kmenové motorické dráhy

tr. rubro - spinalis tr. tecto - spinalis

tr. reticulo - spinalis tr. vestibulo - spinalis tr. intersticio - spinalis

Funkční systémy motorických drah M+L+3.

mediální systém - zkřížený i nezkřížený, kmenové dráhy krom tr. RF a NR-Spi.

Začátek v M 1, M2, FEF

aktivuje míšní motoneurony a neurony hlavových nervů, k okohybnýn jde přes

interneurony. Provádí základní hrubou

motoriku, aktivuje motoneurony velkých skupin

svalů.

laterální systém

.

M1, aktivuje motoneurony míšních rohů a jader NC.

provádí jemnou motoriku, při níž se uplatňují motoneurony malých skupin, doplňuje základní

motoriku.

3. systém

zkřížený a nezkřížený, tvořen tr. RF-spinalis z oblongaty, končí v předních rozích míšních a i basi zadního. V systému tr. reticulospinalis i noradrenergní

a serotoninergní vlákna. Zajišťení vlivu limbického systému na motoriku.

Posti

Posti ž ž en en í í motoneuronu motoneuronu

napínacích reflexů, atrofie svalů z nečinnosti

.

Posti

Posti ž ž en en í í motorick motorick é é dr dr á á hy hy -

napínací a šlachové reflexy také. Svaly v trvalém napětí. Povrchové reflexy jsou vyhaslé. Objevení

atypického plantárního reflexu -Babinski

Použité materiály Čihák R: Anatomie 3. Praha, Grada, 2004

Sobotta J: Atlas of Human Anatomy Vol 1 –2 Munich, Urban und Schwarzenberg, 1993

Wiliams P & Warvick R: Gray´s Anatomy, 37 ed, Churhill Livingstone, 1996

Silbernagl S, Despopulos A: Atlas fyziologie. Grada. Praha 1993 The University of Cansas Schoolof Medicine

http://www.kumc.edu/anatomy