ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
FAKULTA STAVEBNÍ
Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Analýza situace v českém stavebnictví
2018 Bc. Miloslav Barták
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně, pouze za odborného vedení vedoucí diplomové práce doc. Ing. Dany Měšťanové, CSc..
Dále prohlašuji, že veškeré podklady, ze kterých jsem čerpal, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
7. 1. 2018 Bc. Miloslav Barták
Poděkování
Chtěl bych zde poděkovat své vedoucí diplomové práce doc. Ing. Daně Měšťanové, CSc., za odborné vedení, vstřícnost, za pomoc a cenné rady při zpracování této práce.
Analýza situace v českém stavebnictví
Analysis of the Situation in Czech Civil Engineering
Anotace
Tématem této práce je analýza situace v českém stavebnictví. Nejprve jsou zanalyzovány vstupy do stavebnictví z hlediska možností investic, jejich shrnutí hlavních oblastí, vyvození důsledků a potřeby nezbytné nutnosti dlouhodobých koncepcí a stabilních vizí. To vše potřebuje finanční podporu, a tak je v této práci podroben analýze také státní rozpočet, k vytvoření obrazu struktury příjmů a výdajů, funkcí a potřebám jeho kvalitního plánu hospodaření. Je zde rozebráno i stavebnictví jako takové, jeho přínosy a statistické rozbory k zjištění příčin problému v tomto sektoru a k predikování dalšího vývoje. Stavebnictví je ovlivňováno především legislativou a je zde shrnuto několik nových současných změn a koncepčních návrhů.
Kapitola o fondech Evropské unie, jakožto významného garanta investic, nabízí výčet hlavních fondů a představení operačních programů České republiky, jejich alokaci a stav čerpání. V další kapitole jsou shrnuty současné problémy českého stavebnictví, na základě odborných názorů profesionálů ve stavebnictví a také z poznatků předchozích podpůrných kapitol. Především z této a ostatních kapitol jsou sestaveny modely českého stavebnictví, které vedou ke komplexnímu řešení současných hlavních problémů, jehož myšlenka spočívá ve vytvoření jednotného místa s jednotným systémem řízení, nového „Ministerstva investic a výstavby“, tato myšlenka je předmětem poslední stěžejní kapitoly, pojednávající o tomto návrhu.
Annotation
The main topic of this thesis is the analysis of actual situation in the Czech building industry. First of all, the inputs of possible investments in this particular industry have been analysed, followed by a summary of the main investment regions, defining the consequences and stating the urge of long-term, stable concepts and visions. This generates a certain need of financial support and therefore this thesis deals with the structure of the revenues and expenditures of Czech state budget, its functions and requirements for economy planning. It also contains the overview of building environment itself, its benefits, statistic research of causes of varied issues and prediction of further development. Building environment is being primarily influenced by legislation and some of the new changes and conceptual proposals are mentioned in this work. The chapter concerning funds by European Union which is considered to be an important sponsor of investments, offers an overview of main funds, operational programmes in the Czech Republic, their allocation and drawdown status. Next parts describes contemporary issues of the Czech building industry based on professional opinions of practitioners and previous supportive chapters. Especially this and other chapters result into compilation of models of the Czech building environment that lead to complex solution of main current problems. The idea of this solution lies in a creation of a place with a single management system called „Ministry of Investments and Construction“. The last and the most important chapter of this thesis contains the general description of this idea.
Klíčová slova
Analýza situace, české stavebnictví, investice, koncepce, legislativa, fondy EU, Ministerstvo investic a výstavby, hlavní problémy stavebnictví
Key Words
Analysis of the situation, Czech building industry, investment, concept, legislation, EU funds, Ministry of Investments and Construction, main problems of construction
Obsah
1 Úvod ... 13
2 Zvýšení investiční činnosti v návaznosti kvalitní přípravy koncepcí a dlouhodobých stabilních vizí ... 15
2.1 Investování do stavebnictví ... 15
2.2 Železniční dopravní infrastruktura ... 15
2.2.1 Statistické údaje k železniční infrastruktuře ... 16
2.3 Silniční dopravní infrastruktura ... 17
2.3.1 Statistické údaje k silniční dopravní infrastruktuře ... 18
2.3.2 Délka zahájených a zprovozněných staveb ... 18
2.3.3 Finanční prostředky na údržby a opravy ... 19
2.3.4 Rok 2017 silniční dopravní infrastruktura ... 20
2.4 Investiční výdaje do dopravní infrastruktury ... 20
2.5 Vodohospodářské stavby a inženýrské sítě ... 21
2.6 Koncepce a dlouhodobé strategie v návaznosti na investice ... 22
2.7 Dílčí závěr kapitoly ... 23
3 Státní rozpočet... 24
3.1 Typy státního rozpočtu ... 24
3.2 Funkce státního rozpočtu ... 25
3.3 Příjmy a výdaje státního rozpočtu... 25
3.3.1 Vývoj státních rozpočtů ... 26
3.3.2 Struktura příjmů návrhu státního rozpočtu 2017 ... 27
3.3.3 Aktuální přehled příjmů státního rozpočtu ... 28
3.3.4 Průměrná sazba za odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní zabezpečení ... 29
3.3.5 Struktura výdajů návrhu státního rozpočtu 2017 ... 30
3.3.6 Struktura výdajů návrhu státního rozpočtu podle odvětví ... 30
3.3.7 Aktuální přehled výdajů státního rozpočtu ... 31
3.3.8 Bilance aktuálních příjmů a výdajů ... 32
3.4 Dílčí závěr kapitoly ... 32
4 Stavebnictví ... 33
4.1 Postavení stavebnictví v národním hospodářství a trendy jeho vývoje... 33
4.2 Multiplikační efekt stavebnictví ... 33
4.3 Poptávka – zásoba práce do roku 2020 ... 35
4.4 Produkce ... 36
4.5 Zaměstnanost a produktivita ... 37
4.6 Stavební povolení ... 38
4.7 Stavební zakázky ... 40
4.8 Bytová výstavba ... 43
4.9 Predikce ředitelů stavebních firem a očekávaný vývoj českého stavebnictví 44 4.10 Dílčí závěr kapitoly ... 46
5 Legislativa pro investiční výstavbu ... 48
5.1 Novela Zákona o územním plánování a stavebním řádu tzv. stavební zákon 49 5.2 Základní teze rekodifikace veřejného stavebního práva v ČR ... 50
5.3 Zákon o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA zákon) ... 51
5.4 Zákon o liniových stavbách ... 52
5.5 Státní expertiza... 52
5.6 Zákon o zadávání veřejných zakázek ... 53
5.7 DOSS (Dotčené orgány státní správy) ... 54
5.8 Dílčí závěr kapitoly ... 55
6 Fondy EU, programy a jejich čerpání ... 56
6.1 Fondy EU v ČR a její programy v programovém období 2014 – 2020 ... 56
6.2 Splnění podmínek k čerpání EU fondů ... 58
6.3 Využití prostředků fondů EU ... 58
6.4 Práce MMR a IROP ... 59
6.5 Dílčí závěr kapitoly ... 60
7 Problémy českého stavebnictví a politické souvislosti ... 61
7.1 Odborné názory ředitelů, stavebních odborníků a politiků ... 61
7.2 Hlavní kritické problémy ... 67
7.3 Dílčí závěr kapitoly ... 69
8 Modely současné situace českého stavebnictví - výčet aspektů a jejich provázanost ... 71
8.1 Model stavebnictví a jeho problémy ... 71
8.2 Model stavebnictví a jeho vstupy ... 73
8.3 Model dílčích návrhů a již podniknutých opatření ke zlepšení ... 75
8.4 Model komplexního řešení ... 76
9 „Ministerstvo investic a výstavby“ a jeho případné zřízení ... 78
9.1 Zastoupení stavebnictví - Historie v rámci ČR ... 79
9.2 Zastoupení stavebnictví – současná situace ... 80
9.2.1 Dílčí závěr ... 83
9.3 Přehled ministerstev a údaje o hospodaření ... 83
9.3.1 Podíl ministerstev a dalších kapitol na celkovém objemu užších běžných výdajů 84 9.3.2 Celkové výdaje ministerstev a ostatních kapitol na rok 2017 ... 86
9.3.3 Největší kapitoly státního rozpočtu 2017 ... 87
9.3.4 Nárůst / pokles rozpočtovaných funkčních míst (vč. EU) v letech 2016/2017 ... 87
9.3.5 Počet státních zaměstnanců ... 88
9.3.6 Prostředky na platy a další odvedenou práci (v mld. Kč) ... 89
9.3.7 Průměrný plat ... 90
9.3.8 Ministerstva dotčená stavebnictvím ... 90
9.4 Rámcové propočty zřízení nového „Ministerstva investic a výstavby“ ... 91
9.4.1 Varianta č. 1 – rekonstrukce budovy ve vlastnictví státu ... 91
9.4.2 Varianta č. 2 – pronajmutí prostor ... 99
9.4.3 Varianta č. 3 – výstavba na „zeleném“ ... 102
9.4.4 Varianta č. 4 – společné prostory v rámci některého ministerstva ... 105
9.5 Dílčí závěr a vyhodnocení variant... 105
10 Dotazník ... 107
11 Závěr ... 108
12 Seznam použité literatury ... 112
13 Seznam použitých obrázků ... 115
14 Seznam použitých grafů ... 116
15 Seznam použitých tabulek ... 117
16 Seznam použitých zkratek a symbolů ... 118
13
1 Úvod
Stavebnictví je významný obor celého národního hospodářství a situace, ve které se současně nachází, vyžaduje zvýšenou pozornost a podporu. Vzhledem k tomu, jak velký vliv má z národohospodářského hlediska, i díky rozsáhlému multiplikačnímu efektu, na ekonomický růst, zaměstnanost a celkový rozvoj v nejrůznějších oblastech České republiky a kolik pracovníků v tomto oboru působí, tak není správné bez zvýšené pozornosti a pomoci nechat sektor napospas osudu.
Tato práce se věnuje komplexní analýze aktuální situace. Pro stavebnictví jsou klíčové zejména investice a jejich koncepce. Tomu je věnována kapitola hned po tomto úvodu. V kapitole jsou řešeny přípustné možnosti investic napříč různými obory a nutnost koncepcí a stabilních dlouhodobých vizí v souvislosti právě s investicemi a jejich přípravou, která následně výrazně ovlivňuje kapacitu českého stavebního trhu.
Stavebnictví by samozřejmě nefungovalo, kdyby nebylo „za co“ stavět, tedy důležitost finančních prostředků. Na to musí být sestaven kvalitní plán hospodaření státu. Proto je další kapitola věnována státnímu rozpočtu, jeho typu a funkcí. Je zde rozebrána a pomocí grafů demonstrována struktura příjmů a výdajů jak celkově, tak i dle odvětví a také jejich aktuální bilance.
Stavebnictví v České republice patří do hlavních národohospodářských odvětví a je považováno za jeden z pilířů české ekonomiky a má významný podíl na obnovování její dynamiky, proto je čtvrtá kapitola věnována stavebnictví jako takovému. Je podrobeno analýze z hlediska aktuálních faktů, zejména pohled na postavení vůči české ekonomice, důležitost významného multiplikačního efektu a jeho dopadů, stanovení zásoby práce do roku 2020 a vytvoření bilance s kapacitou českého stavebního trhu a následuje interpretace celé škály statistických údajů a predikcí významných představitelů ve stavebnictví, ze kterých lze vyčíst mnoho údajů o budoucím vývoji tohoto odvětví.
Jedním z nejvýznamnějších a nejskloňovanějších slov, v souvislosti s problémy českého stavebnictví, je legislativa. V tomto ohledu není stavebnictví vůbec dopřáno.
V současné době se dá říci, že legislativa ovlivňuje investiční výstavbu více, než finanční zajištění. V této kapitole jsou konstatovány aktuální problémy a představeny nové změny, které by tyto skutečnosti mohly posunout k lepšímu, aktuální zákony, které nejvíce ovlivňují investiční výstavbu, dřívější návrhy nových zákonů a vznik institutů a nakonec i početnost dotčených orgánů ve stavebním řízení.
14
Významnou pomoc v oblasti financování investic a tím využití kapacit českého stavebnictví nabízí Evropské strukturální a investiční fondy. Ovšem jejich čerpání není zatím zcela efektivní. Přehled hlavních fondů, jejich alokaci mezi jednotlivé programy České republiky, objemy celkových alokací a aktuální informace o jejich čerpání lze vyčíst v šesté kapitole.
V sedmé kapitole je vytvořen přehled hlavních problémů českého stavebnictví, za pomoci informací z předešlých kapitol a z odborných pohledů na situaci od významných ředitelů, politiků a odborníků ve stavebnictví. Následně jsou shrnuty a systematicky propojeny jednotlivé problémy a jsou vyvozena dílčí řešení a také návrh jednoho komplexního.
Tento návrh komplexního řešení vychází z osmé kapitoly, kde je vytvořen model, který zobrazuje hlavní problémy, jejich další návaznost úzce spojených problémů a systematické propojení mezi nimi. Z takového modelu je patrné, že návrh komplexního řešení, který spočívá ve vytvoření nového „Ministerstva investic a výstavby“, by při správné aplikaci a použití vhodného organizačního řešení s působností odborů všech dotčených rezortů, vytvoření provázanosti a patřičných kompetencí, byl přínosem.
Takové řešení by totiž dokázalo z velké části ovlivnit téměř všechny hlavní příčiny problémů, ovlivňující české stavebnictví.
Otázky v souvislosti vzniku takového návrhu, současná a historická podoba zastoupení stavebnictví, přehled dotčených rezortů a organizací, počty pracovníků a výdajů a několik variant jeho zřízení, jsou rozebrány v deváté kapitole. Varianta zřízení je stěžejním předmětem této kapitoly a na jejím konci je vše podstatné shrnuto a vyhodnoceno nejlepší a nejzajímavější řešení.
Desátá kapitola se věnuje krátkému popisu a vyhodnocení odborného dotazníku, který byl vyhotoven pro ucelení a utvrzení některých myšlenek a vizí této práce.
Některé jeho části sloužily jako Brainwriting, pro přísun nových nápadů či podnětů, se kterými bylo dále nakládáno v následujícím obsahu této práce.
15
2 Zvýšení investiční činnosti v návaznosti kvalitní přípravy koncepcí a dlouhodobých stabilních vizí
Tato kapitola se věnuje především investicím do stavebnictví a nezbytnosti dlouhodobých koncepcí a stabilních vizí. Investování do stavebnictví je jedním z předpokladů dobře se vyvíjející a zdravé ekonomiky státu. Stát by měl mít vytvořené koncepce a připravené nejrůznější druhy projektů napříč obory stavebnictvím.
Reprezentaci těch největších oborů, do čeho by měl a kam investuje stát své finanční prostředky, jsou zde uvedeny. Samozřejmě tyto obory jsou úzce propojeny s dalšími menšími obory. Jedná se o tzv. multiplikační efekt, který je obzvlášť u stavebnictví rozsáhlý.
2.1 Investování do stavebnictví
Při položení otázky, zda je do čeho investovat a jestli je co stavět, je otázkou na makroekonomické úrovni. Stát samozřejmě má do čeho investovat, dokonce je to dlouhodobá debata politických činitelů, kteří mají spousty návrhů a podnětů do čeho a kam investovat a co je nutné vystavět. Bohužel Česká republika se v tomto ohledu za posledních pár let neposunula z místa. Důvodem jsou především chybějící dlouhodobé koncepce a tedy z toho vyplývající nepřipravenost investic.
Investice tvoří pro investiční nebo developerské firmy podstatu své existence a podnikaní. Pro firmy jiného zaměření, jsou investice nástrojem k budování a zvětšování svých prostorů ve svém okolí, k růstu firmy nebo budování svých poboček, obchodů či skladových prostor k expanzi firmy do míst mimo svůj region, okruh a zaběhlí trh. Pro některé firmy je pak výstavba různých objektů, plynoucí z investic, předmětem podnikání a dosahování zisku. Pro Českou republiku, tedy kraje a obce, se jedná o zlepšování, opravu, výstavbu a modernizaci staveb veřejné technické infrastruktury a celkově o udržitelný rozvoj a zlepšení kvality života a prostředí.
Ovšem parametry, které mohou kvalitu života měřit, jsou velmi často spjaty právě s ekonomikou. Stavebnictví je mocným nástrojem pro zlepšení ekonomiky i jednotlivých parametrů. Nejvýznamnější představitele pro investování a výstavbu jsou v následující podkapitole uvedeny.
2.2 Železniční dopravní infrastruktura
Modernizací, údržbou a výstavbou železniční dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu je pověřena Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která vystupuje v pozici
16
přímého investora, a zde jsou její základní činnosti. Do dopravní železniční infrastruktury je vkládána významná částka finančních prostředků, jak z národních zdrojů, tak z finančních zdrojů EU. Nyní se finanční prostředky čerpají z Operačního programu Doprava 2 (OPD2) a z nástroje CEF (Connecting Europe Facility). Zatím je kalkulováno s alokací ve výši 1,478 mld. €, tj. přibližně 40 mld. Kč.
Z hlediska přípravy a následné realizace staveb je věcné zaměření na tyto oblasti:
dokončení modernizace železničních koridorů,
rekonstrukce významných železničních uzlů,
modernizace, rekonstrukce, elektrizace a zvyšování parametrů nekoridorových tratí,
výstavba dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení z dispečerských pracovišť,
budování evropského zabezpečovacího systému ERTMS (GSM – R + ETCS) v souladu s národním implementačním plánem,
rekonstrukce výpravních budov.
investice k zajištění provozuschopnosti železniční dopravní cesty,
zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech,
elektrizace vybraných železničních tratí,
racionalizační investice [37] [38]
2.2.1 Statistické údaje k železniční infrastruktuře
Tabulka s přehledem kilometrové délky kolejí v České republice. Tabulka je dále členěna podle typu trakce. Celková délka kolejí se od roku 2010 neustále snižuje.
Koleje (km)
Tabulka 1 - stavební délka kolejí, Zdroj [40]
17
Oproti předchozí tabulce je zde zobrazena celková provozní délka tratí. Ty jsou dále členěny dle dalších parametrů. Z celkové délky je v ČR celkem 6 357 km neelektrizovaných tratí a elektrizovaných 3 208 km. Tratě v ČR slouží, jak pro osobní, tak dopravní přepravu, nejsou u nás oddělené a samostatně fungující pro daný účel.
Tratě (km)
Tabulka 2 - provozní délka tratí, [40]
2.3 Silniční dopravní infrastruktura
Silniční dopravní infrastruktura spadá především pod ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Jedná se o státní příspěvkovou organizaci, která je řízena Ministerstvem dopravy ČR. Předmětem činnosti této organizace (ŘSD) je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořící dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení jejich výstavby a modernizace. [39]
I v sektoru silniční dopravní infrastruktury je nyní dostatek finančních prostředků k investicím a výstavbě. Finanční podpora z fondů Evropské unie pro období 2014 – 2020 je realizována především z Operačního programu Doprava. Z hlediska objemů finančních prostředků je tento Operační program největším v České republice. Připadá na něj přibližně 4,7 mld. EUR.
„OP Doprava přispívá k plnění Dohody o Partnerství v rámci strategického cíle Rozvoj dopravní a technické infrastruktury a ochrana životního prostředí, priority pro financování Udržitelná infrastruktura umožňující konkurenceschopnost ekonomiky a odpovídající obslužnost území.“ [39]
Hlavní cíl je podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách. Zejména se jedná o:
dokončení páteřní infrastruktury a napojení regionů na síť TEN-T
zlepšení po stránce kvality a funkčnosti
odstranění přetrvávajících úzkých míst v klíčové infrastruktuře
podporu udržitelné mobility s důrazem na města [39]
18
2.3.1 Statistické údaje k silniční dopravní infrastruktuře
Délka dálniční a silniční sítě ČR
V následující tabulce je zobrazena délka dálniční a silniční sítě dle různých kategorií v jednotlivých krajích. Tabulka je doplněna grafem, který ukazuje velikostní poměr v součtu jednotlivých kategorií. Údaje jsou k 1. 7. 2016.
Obrázek 1 - Délka dálniční a silniční sítě ČR, Zdroj:[39]
2.3.2 Délka zahájených a zprovozněných staveb
V následujícím grafu je uveden přehled počtu km zahájených dálnic a silnic I. třídy.
Rok 2016 zaznamenal významný nárůst oproti předešlým rokům. Tento rok (2017) se dle statistických rozborů inženýrským stavbám moc nedaří. Zahájení velkých projektů je neustále odkládáno.
Graf 1 - Délka zahájených staveb 2010 - 2016, Zdroj [39]
19
Zde je graf, který ukazuje množství nových zprovozněných km dálnic a silnic I.
třídy. Zde už vývoj pro rok 2016 tolik příznivý není. Díky informacím z těchto dvou grafů je zřejmé, že výstavba nových km je poněkud zdlouhavá a nekoncepční.
Graf 2 - Délka zprovozněných staveb 2010 - 2016, Zdroj [39]
2.3.3 Finanční prostředky na údržby a opravy
V tabulce je zhotoven přehled, kolik stojí údržba a oprava českých dálnic a silnic prvních tříd v jednotlivých letech. Vzhledem k celkovým kilometrům jednotlivých tříd, které jsou uvedeny výše, se jedná o poměrně vysoká čísla.
Tabulka 3 - Vynaložené prostředky na opravu a údržbu dálnic a silnic 1. tříd, [39]
20
Z předchozí tabulky je zde pro přehlednější porovnání udělán graf, který zobrazuje výši finančních prostředků v jednotlivých letech.
Graf 3 - údržba a oprava dálnic a silnic 1. tříd, [39]
2.3.4 Rok 2017 silniční dopravní infrastruktura
Plány ŘSD na letošní rok, tedy na rok 2017 byly o opravách a výstavbě nových kilometrů dálniční a silniční sítě. U několika klíčových staveb byl zdárně dojednán zrychlený režim nového posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Mělo by přibýt 140 km nových úseků dálnic a přes 600 km oprav na dálnicích a silnicích prvních tříd.
Na významné stavby byly ŘSD vypsány tendry na zhotovitele, dále proces zahrnuje výkup či vyvlastnění pozemků a postupně se předkládají žádosti o stavební povolení. Z předchozích let je zde velký dluh v přípravě projektů. Dokonce v roce 2015 podobně jako v roce 2014 nepřibyl ani jeden kilometr dálnice. Dálnice se administrativně rozrostly ke konci roku 2015, kdy ministerstvo dopravy zrušilo kategorii rychlostních silnic, a většina této kategorie byla začleněna mezi dálnice.
Proto je v roce 2017 velká snaha o soustředění se na investice do přípravy a zahajování nových kilometrů dálnic a silnic. Faktem je i to, že letos je na všechny dopravní projekty ve Státním fondu dopravní infrastruktury 82 miliard Kč.
[41]
2.4 Investiční výdaje do dopravní infrastruktury
V následující tabulce jsou zobrazeny celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury. Ceny jsou v mil. Kč v běžných cenách. Údaje za silniční infrastrukturu zahrnují výdaje na dálnice a silnice I., II. a III. Třídy.
21
Tabulka 4- Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury, ceny v mil. Kč, Zdroj [40]
2.5 Vodohospodářské stavby a inženýrské sítě
V této kategorii jde především o budování, opravu a modernizaci inženýrských sítí, vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod, plynovodů, přeložky vysokého napětí, kabelizaci a podobně.
V poslední době je čím dál větší problém se suchem. Je zapotřebí připravit stát vůči suchým periodám, které se samozřejmě vůči změnám klimatu budou vyskytovat čím dál častěji. Česká republika se rozhodla proti suchu bojovat a investuje tak desítky miliard Kč. Vláda již schválila koncepci boje proti dopadům sucha, kde hlavním cílem je snížit odtoky vody z území ČR. Důležitými kroky jsou výstavba nových přehrad, návrhy na změny používání vody v průmyslu a zemědělství, ale i důraz na osvětu a monitorování situace při období sucha. Tyto opatření si samozřejmě vyžádají velké investice, které jsou ovšem s probíhajícími klimatickými změnami nezbytné.
Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo z evropských finančních prostředků na boj proti suchu 13,5 miliardy korun a do roku 2020 je počítáno s dalšími 6,5 miliardy korun.
Z národních zdrojů pro rok 2017 je na program Dešťovka připraveno 240 milionů korun.
Ministerstvo zemědělství chce do roku 2021 dát téměř 7 miliard na výstavbu vodovodů, dále 2 miliardy korun na podporu opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádrží a 1,5 miliardy korun na podporu výsadby melioračních a zpevňujících dřevin. Obě ministerstva usilovně pracují na velké novele vodního zákona. [42]
Už v roce 2011 se Česká republika začala připravovat na sucho. Ministerstvem zemědělství bylo určeno 65 vhodných míst pro realizaci nových přehrad, které by tvořily zásobnu vody v období sucha. Na tyto vytipovaná místa to může mít nepříjemné dopady. Jsou zde velká omezení na to, co se může či nemůže stavět, velmi zde klesají
22
ceny nemovitostí, u obcí může dojít k výraznému omezení jejich rozvoje a případní zájemci o bydlení jsou tímto faktem také odrazováni. Tato situace se dotýká 205 obcí.
[43]
V roce 2016 vláda pověřila příslušné orgány, aby prověřily, zda jsou záměry výstavby čtyř nových přehrad uskutečnitelné, s ohledem na územní plánování. Po té přijde na řadu vypracování odborných studií a investičních záměrů. Následně se rozhodne, zda bude stavba uskutečnitelná a přínosná. Řešení těchto kroků je neodkladné, protože v České republice od prvního záměru k postavení přehrady obvykle uplyne 20 let. [44]
2.6 Koncepce a dlouhodobé strategie v návaznosti na investice
Jediná koncepce, která je v ČR v rámci investic a stavebnictví vytvářena a dokonce byla dne 25. 9. 2017 schválena vládou, je „Koncepce zavádění metody BIM v České republice“. Ovšem tohle není akutní a aktuální bolest českého stavebnictví, ale zavádění nové metody. A tak jsou v této podkapitole řešeny opravdové problémy s chybějícími koncepcemi, se kterými úzce souvisí veřejné investice. Pohled a odborný názor na situaci je zejména od předních odborníků ve stavebnictví, od pana Miloslava Maška, viceprezidenta a generálního ředitele SPS, Václava Matyáše, prezidenta SPS a Miroslava Linharta, odborníka z oblasti stavebnictví. [12]
České republice chybí dlouhodobé plánování, je zde postrádána dlouhodobá a stabilní vize a koncepce ve stavebnictví. To se samozřejmě promítá i na nepřipravenost investic, zejména velkých infrastrukturních staveb. Stavebnictví je díky těmto problémům negativně ovlivňováno, hlavně v oblasti inženýrské infrastruktury s její příliš pomalou výstavbou, kde Česká republika dlouhodobě patří k nejméně efektivním státům Evropské unie. Pro zlepšení budou muset být provedeny systémové kroky a určitá manažerská opatření, která povedou k akceleraci rychlosti výstavby a k lepšímu investování. [1]
Znalost dlouhodobé vize a koncepce je zapotřebí jak pro stát, aby mohly být kvalitně a efektivně připravovány investice, tak i pro velké firmy až po malé živnostníky.
Mohli by se tak lépe připravit na to, co bude, věděli by do čeho investovat a také by mohly být vymezeny velké výkyvy s nedostatkem stavebních kapacit, kdy jednou je velké množství práce, kterou stavební kapacity nepokryjí a naopak.
Je potřeba, aby si stát uvědomil svou důležitost a pozici v odvětví stavebnictví.
K investicím musí přistupovat pragmaticky a zejména s důrazem na koncepčnost.
V oblasti veřejných investic je zapotřebí prosazování proticyklické politiky a nalezení
23
společného konsenzu, jak efektivně realizovat výstavbu z pohledu investora i dodavatele a zároveň pokračovat v důležitých projektech. [9]
Dlouhodobě nekoncepční vedení, společně s dalšími problémy, májí za následek propad investic do dopravní infrastruktury a firmy z tohoto segmentu hledají práci v oblasti pozemního stavitelství a velké podniky svou účastí v soutěžích o zakázky malého rozsahu přesycují konkurenční prostředí v této oblasti a na to doplácí střední a malé stavební podniky, které nemohou dlouhodobě ustát cenový tlak. Nemají dostatečnou finanční sílu na financování staveb v rámci požadovaných podmínek například splatnost, garance a další. Tyto podmínky mnohdy i velké společnosti plní na úplném okraji svých možností. V konečném důsledku tak dochází k výraznému oslabení trhu na úkor malých a středních stavebních podniků. [9]
Chybějící vize a nekoncepčnost veřejných investic je úzce propojena s organizačním uspořádáním veřejných investic v rámci veřejné správy. Toto téma je dlouhodobě omílané a je velkým problémem českého stavebnictví. V jiných zemích, na rozdíl od ČR, jsou veřejné investice a odvětví stavebnictví adekvátně organizačně řízeny. Lze je tak srozumitelně spravovat a plánovat. Proto jednou z myšlenek této práce je zřízení koncepční a investiční agendy či odboru. Zřízení těchto odborů, za účasti odborníků, nejlépe v rámci svého nového samostatného ministerstva, by těmto současným problémům mohlo výrazně pomoci. Ostatní faktory a návrh zřízení takového ministerstva je řešeny v následujících kapitolách.
2.7 Dílčí závěr kapitoly
V kapitole byl vytvořen souhrn oblastí, do kterých lze a je nutno investovat. Jedná se především o silniční a železniční infrastrukturu. Podle nepříliš optimistických čísel statistiky v malém přibývání kilometrové délky tratí nebo dokonce její ubývání, délky zprovozněných a zahájených kilometrů dálniční a silniční sítě, lze vytušit, že investice nejsou příliš efektivně a organizačně řízeny. Nebyly zahájeny žádné velké infrastrukturní akce. Hlavním problémem je dlouhodobě nekoncepční práce státu, chybějící stabilní a dlouhodobé vize. To vše je promítnuto i v nepřipravenost investic, zejména již zmiňovaných infrastrukturních staveb. Česká republika s efektivitou a rychlostí výstavby, dlouhodobě patří k nejhorším státům Evropské unie.
Znalost koncepcí a vizí by zásadně pomohla státu, ale i ostatním subjektům. Proto si stát musí uvědomit svou důležitost a pozici v odvětví stavebnictví a k investicím musí přistupovat pragmaticky a zejména s důrazem na koncepčnost. Veřejné investice a
24
celé odvětví stavebnictví by mělo být adekvátně organizačně řízeno, jedině tak lze srozumitelně spravovat a plánovat.
3 Státní rozpočet
Státní rozpočet představuje odhad, lépe definováno plán finančního hospodaření státu daného roku, na zabezpečení chodu státu tj. zajištění plnění ekonomických, sociálních a politických funkcí a jednotlivých výdajových programů. Je to centralizovaný peněžní fond, který představuje bilanci příjmů a výdajů státu daného rozpočtového roku. V České republice má státní rozpočet podobu zákona. Je sestaven ministerstvem financí a po té je předložen vládě ke schválení. Ta nejpozději tři měsíce před koncem roku odešle návrh zákona o státním rozpočtu ke schválení do poslanecké sněmovny. Účet státního rozpočtu má na starosti centrální banka ČR – ČNB. Po schválení rozpočtu, je využívání finančních prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí.
Prioritou státního rozpočtu a ekonomický program vlády podporuje podnikání, funkčnost a transparentnost státní správy, efektivní trh práce, investice do budování infrastruktury, vzdělání, vědu, výzkum a další. Zvyšováním objemu investic, společně s projekty EU, do rozvoje podnikání a infrastruktury v regionech s vysokou nezaměstnaností vytváří a zaručují nová pracovní místa. [2] [27]
3.1 Typy státního rozpočtu
Státní rozpočet může mít v příslušném rozpočtovém období rozpočtový deficit nebo přebytek. Je to rozdíl mezi příjmy a výdaji. Velký vliv má výše HDP v daném roce a povaha rozpočtové politiky vlády.
25
Vyrovnaný rozpočet – výdaje se rovnají příjmům.
Přebytkový rozpočet – příjmy jsou vyšší než výdaje.
Schodkový či deficitní rozpočet – výdaje jsou vyšší než příjmy. Důsledkem je ztráta efektivnosti ve zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti. Lze řešit zvýšením daní, krácením veřejných výdajů, využitím prostředků z privatizace (krytí aktivy), dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraničí), emisním financováním (přímé úvěrování centrální bankou (u nás zakázané) nebo monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu) a kombinací uvedených [2] [28]
3.2 Funkce státního rozpočtu
Státní rozpočet má tři základní funkce:
Alokační – stát je produkční subjekt, který zabezpečuje a financuje pro své občany různé veřejné statky, například školství, armáda, policie, silniční síť a další.
Redistribuční – stát se snaží zmírnit nepříznivé dopady na občany a zmírnění sociálních nerovností mezi obyvatelstvem přerozdělením finančních prostředků.
Stabilizační – správným nastavením příjmů a výdajů je usilováno o stabilní vývoj ekonomiky. [2] [28]
3.3 Příjmy a výdaje státního rozpočtu
V roce 2017 jsou příjmy státního rozpočtu navrženy ve výši 1 249,3 miliard korun, plánované výdaje ve výši 1 309,3 miliard korun. Plánovaný deficit je tedy 60 miliard korun.
V objemu státního rozpočtu jsou započteny i příjmy z rozpočtu Evropské unie (včetně Společné zemědělské politiky) v celkové výši 96,8 miliard korun. Dále i příjmy z prostředků Finančních mechanismů EHP/Norsko a z prostředků Programu švýcarsko-české spolupráce ve výši 289,6 milionů korun. [2]
26 3.3.1 Vývoj státních rozpočtů
Následující graf nám ukazuje vývoj příjmů a výdajů a tedy i vývoj státního dluhu a salda státního rozpočtu (v mld. Kč). Od roku 1993 byl státní rozpočet, až do roku 1995 téměř vyrovnaný, dokonce docházelo k malému rozpočtovému přebytku příjmů. Od roku 1996 objem finančních prostředků společně s dluhem strmě rostl. Státní dluh začal pomalu stagnovat až v roce 2012. V roce 2016 dokonce bylo dosaženo rozpočtového přebytku. Jednou z příčin, jinak této pozitivní zprávy, mohly být malé investiční výdaje. Rok 2017 má predikce schodku státního rozpočtu a to 60 mld. Kč.
Vývoj dluhu, příjmů, výdajů a salda (v mld. Kč)
Graf 4 - vývoj příjmů, výdajů, dluhu a salda (v mld. Kč), Zdroj [2]
27
3.3.2 Struktura příjmů návrhu státního rozpočtu 2017
Podle návrhu státního rozpočtu pro rok 2017 tvoří příjmy 1 249,3 mld. Kč. V grafu jsou příjmy rozčleněny do jednotlivých kategorií. Jak lze vidět největší složkou s podílem 35,8 % jsou příjmy z povinného pojistného na sociální zabezpečení. Druhou velkou složkou je DPH s podílem 20,7 %.
Struktura příjmů (mld. Kč)
Graf 5 - Struktura příjmů návrhu státního rozpočtu 2017, Zdroj [2]
28
3.3.3 Aktuální přehled příjmů státního rozpočtu
V tomto grafu lze vidět aktuální přehled příjmů státního rozpočtu k datu 30. 9.
2017. Aktuální graf je v agregované formě a není tak podrobně členěn, nicméně koresponduje s předchozím grafem s přehledem navržených příjmů pro rok 2017.
Příjmy prozatím činí celkem 940 141 385 tis. Kč. Níže je zobrazen výpočet aktuální bilance.
Skutečné příjmy státního rozpočtu (tis. Kč)
Graf 6 - Skutečné příjmy státního rozpočtu k 30. 9. 2017, Zdroj [3]
29
3.3.4 Průměrná sazba za odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní zabezpečení
S příjmy do státního rozpočtu korespondují i odvody na sociální a zdravotní zabezpečení. Nelichotivým faktem se může pyšnit Česká republika, jelikož má ve srovnání se zeměmi OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) druhé největší odvody ze strany zaměstnavatele. Na první příčce už je jen Francie se 37,9
%. Průměr Evropské unie činí 21,0 %, což je o 13 % méně než ČR.
Sazby za odvody (v %)
Graf 7 - průměrná sazba za odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní zabezpečení, Zdroj [2]
30
3.3.5 Struktura výdajů návrhu státního rozpočtu 2017
Výdaje podle návrhu státního rozpočtu pro rok 2017 tvoří 1 309,3 mld. Kč.
V následujícím grafu jsou druhově rozčleněny. Největším výdajem jsou sociální dávky s podílem 40,5 % v celkovém objemu 530,5 mld. Kč.
Struktura výdajů (mld. Kč)
Graf 8 - struktura výdajů návrhu státního rozpočtu 2017, Zdroj [2]
3.3.6 Struktura výdajů návrhu státního rozpočtu podle odvětví
Graf člení strukturu výdajů podle odvětví. Opět podle návrhu státního rozpočtu budou mít největší podíl sociální věci a politika zaměstnanosti a to 44,7 %, v celkovém objemu 585,2 mld. Kč. V kategorii průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, kam z velké části spadá i stavebnictví, je navržen podíl 8,5 % v celkovém objemu 111,6 mld. Kč.
31 Struktura výdajů dle odvětví (mld. Kč)
Graf 9 - struktura výdajů návrhu státního rozpočtu podle odvětví, Zdroj [2]
3.3.7 Aktuální přehled výdajů státního rozpočtu
Tento graf znázorňuje aktuální hospodaření státu k 30. 9. 2017 a to z pohledu výdajů. Celkové výdaje zatím činí 922 743 825 tis. Kč.
Skutečné výdaje (tis. Kč)
Graf 10 - Skutečné výdaje státního rozpočtu k 30. 9. 2017, Zdroj [3]
32 3.3.8 Bilance aktuálních příjmů a výdajů
Zde je znázorněna aktuální bilance mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu k 30. 9.
2017. Jak je patrné, zatím je rozpočet v rozpočtovém přebytku s téměř 17,4 mld. Kč.
Plánovaný schodek dle návrhu státního rozpočtu pro rok 2017 je 60 mld. Kč. K tomuto datu je zatím tento vývoj pozitivní.
Obrázek 2- bilance aktuálních příjmů a výdajů, Zdroj [3]
3.4 Dílčí závěr kapitoly
V kapitole byl definován státní rozpočet, který představuje plán finančního hospodaření státu daného roku, na zabezpečení chodu státu tj. zajištění plnění ekonomických, sociálních a politických funkcí a jednotlivých výdajových programů.
Rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový či deficitní (schodkový). Rozděluje se dle funkcí na alokační, redistribuční a stabilizační. Byly zde představeny a graficky dle struktury rozčleněny příjmy a výdaje dle návrhu státního rozpočtu pro rok 2017 i jejich aktuální bilance. S příjmy do státního rozpočtu korespondují i odvody na sociální a zdravotní zabezpečení, které má ČR druhé nejvyšší ve srovnání se zeměmi OECD.
Pro stát je důležité sestavení kvalitního plánu finančního hospodaření. Eliminovat plýtvání státních prostředků a kvalitně jednotlivé výdaje rozdělit a naplánovat, aby bylo dosaženo vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu.
33
4 Stavebnictví
4.1 Postavení stavebnictví v národním hospodářství a trendy jeho vývoje
Podobně jako ve většině ekonomicky vyspělých zemí, tak i v České republice patří stavebnictví do hlavních národohospodářských odvětví a je považováno za jeden z pilířů národní ekonomiky a velkou mírou se podílí na obnovování její dynamiky.
Stavebnictví za rok 2016 vytvářelo 5,6 % HDP, v předešlých letech se hodnota pohybovala v rozmezí 7 – 8 % HDP. Každoroční nárůst produkce stavebnictví o 1 % znamená zvýšení HDP o 0,07 % a samozřejmě naopak. Zaměstnává více jak 9 % osob pracujících v civilním sektoru. V dlouhodobějším horizontu může včas předvídat vývoj celé ekonomiky a může doporučit vhodné postupy k případným sanacím.
Stavebnictví je schopné se velmi rychle adaptovat na aktuální tržní podmínky.
Dobře se vyrovnává se změnou poptávky, restrukturalizací výrobní základny, se stále vyššími nároky na kvalitu a na architektonické požadavky stavebních objektů a jde kupředu s evropskými trendy ve všech hlavních oborech stavebnictví. Podle velikosti firmy a organizačních právních forem, stavebnictví vytvořilo tržní strukturu s klasickými dodavatelsko-odběratelskými sítěmi s rozsáhlou sítí dodavatelů, projektantů, architektů, developerů a realitních společností.
I navzdor postupně pozitivnímu vývoji rentability stavebních prací je výše dosahovaného zisku stavebních podniků stále nízká. Zejména malé a střední firmy se potýkají s nedostatkem vlastního kapitálu a to je problém zejména u získání úvěru a tím může být i ztížena pozice v soutěžích o zakázky, u kterých jsou vyžadovány vysoké garance nebo účast na financování výstavby. [1] [11]
4.2 Multiplikační efekt stavebnictví
Stavebnictví je specifický obor, který na svou činnost váže mnoho dalších subjektů, kterými jsou například výrobci stavebních hmot, ať už se jedná o výrobu cihel, obkladů nebo dlažeb, kamenolomy, dopravní společnosti, výrobce TZB, firmy a řemeslníky ve výstavbě, energetické společnosti a mnoho dalších. Provázanost jednotlivých subjektů je rozsáhlá. Dle konkrétní poptávky a vnitroodvětvové kooperace je zobrazen rozsah těchto vazeb. Dochází tak vůči dodavatelům k větším či menším zakázkám, které jsou vyvolané aktuální produkcí stavebnictví. Potom růstem produkce subdodavatelů dochází k významnému multiplikačnímu efektu. [1]
34
„Kvantifikace multiplikátorů vychází z údajů Národních účtů ČSÚ. Příslušný multiplikátor je vyjádřen ve vztahu k jednotce dané produkce a pro odvětví stavebnictví se dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,2 ÷ 3,3. Znamená to konkrétně, že každá realizovaná 1 mld. Kč stavební produkce v podobě stavebních investic vyvolává v daných letech (včetně transformační role zahraničního obchodu) celkový nárůst produkce (hrubého obratu) v národním hospodářství ve výši 3,2 – 3,3 mld. Kč.“[1]
Z širšího národohospodářského hlediska to lze považovat jako informaci o tom, k jakému pohybu celkové produkce v národním hospodářství dojde, zvýšení či zmenšení. I s pomocí čerpání finančních prostředků z EU a následné efektivní a koncepční investování do veřejných stavebních zakázek, lze velmi razantně ovlivnit ekonomický růst a zaměstnanost v České republice. Stavebnictví je široké odvětví a tato role může být v rámci hospodářské politiky hojně využívána. [1]
Ve sledovaných odvětvích české ekonomiky se stavebnictví, z celkového multiplikačního, respektive konjunkturně-stimulačního pohledu, nachází na 9. – 10.
místě. Při provedení příslušných výpočtů jen ke vztahu k tuzemským dodávkám pro výrobní spotřebu, se stavebnictví a jeho vyvolaný efekt v porovnání s ostatními obory hospodářství nachází jednoznačně na prvním místě. Na tuzemskou produkci má největší přímý a bezprostřední vliv. [1]
„RWI na základě zadání Spolkového institutu pro výzkum stavebnictví, městského rozvoje a vlivů na zaměstnanost zkoumal vliv dodatečné investice ve výši 1 mld. EUR na národohospodářskou produkci a zaměstnanost. Současně byly vyjádřeny i fiskální efekty takovéhoto dodatečného (investičního) požadavku. Výpočty byly provedeny odděleně pro pět vymezených stavebních segmentů stavební produkce - rodinné domy, vícebytové domy, občanská výstavba, průmyslová výstavba, inženýrské stavby.
Stavební investice ve výši 1 mld. EUR přispívá v rámci celkového hospodářství k růstu dodatečné vyvolané výroby mezi 2,359 a 2,592 mld. EUR, včetně 1 mld. EURO stavební investice je tedy nárůst produkce v národním hospodářství 3,4 – 3,6 mld. EUR (podle toho o jaký segment stavění se jedná). Vliv na zvýšení zaměstnanosti se pohybuje mezi 21.053 a 22.626 osobami, příjem státu prostřednictvím daní a (nevyplacených) sociálních dávek dosahuje výše okolo 408 mil. EURO.“ [1]
Shrnutí vlivu multiplikačního efektu ve stavebnictví. Stavebnictví ve své produkce má řadu vazeb na širokou škálu dalších odvětví. Podle tohoto rozsahu a aktuální poptávky dochází v produkci stavebnictví k vyvolání větších či menších zakázek vůči dalším dodavatelům a tedy dochází k významnému multiplikačnímu efektu. Primárně se jedná o přínosy k zaměstnanosti, dochází k růstu nároků na počet pracovníků,
35
rostou tržby a výkony stavebnictví a v navazujících odvětvích, úspory výdajů finančních prostředků ve vztahu ke státnímu rozpočtu, fondu zaměstnanosti, sociálnímu a zdravotnímu pojištění, přínosy také spočívají ve vytvoření podmínek pro ekonomický rozvoj jednotlivých regionů, nárůst pracovních příležitostí vlivem užívání stavebního díla (pohostinství, hotely, obchody, servisy, doprava, sociální a zdravotní služby atd.) a v neposlední řadě i přínos ve zlepšení životního prostředí. [1]
4.3 Poptávka – zásoba práce do roku 2020
V této podkapitole je zobrazena dle materiálů SPS ve spolupráci s ÚRS bilance potenciální zásoby práce do roku 2020 s kapacitními možnostmi. Výpočet poptávky zásoby práce byl proveden následujícím způsobem. „Jednak oceněním potřeby v těch sektorech, kde bylo možno exaktně vyčíslit množství (bytová výstavba, dopravní infrastruktura), dále na základě informací nejvýznamnějších veřejných zadavatelů o připravených investičních záměrech, eventuálně programech (energeticky úsporné stavby, vodohospodářské stavby, rekonstrukce památek). U zbývajících, tj. občanská výstavba a výrobní budovy, byla finanční částka vypočtena podle poměrného (procentního) podílu v letech 2005 - 2015 na základě odhadnuté odchylky podle reálné potřeby. S ohledem na nedostatečný podíl oprav a údržby z celkového objemu stavební výroby a z nutnosti jej postupně zvyšovat, bylo odvozeno jeho celkové finanční ocenění.“[1]
Výsledné ceny jsou vztažené k aktuální cenové úrovni. Celková suma poptávky neboli zásoby práce do roku 2020 činí 3 222 mld. Kč.
„Reálná hodnota nárůstu stavební produkce do roku 2020 byla provedena na základě úvahy o očekávaném meziročním poklesu v roce 2016, stagnaci v roce 2017 a pak následném postupném meziročním nárůstu cca 5%, což je výrazně pomalejší nárůst oproti období 2002 – 2008, kdy byl v rozpětí 7,2 – 11,3%.“ [1] Za těchto podmínek finanční i kapacitní možnosti činí maximálně 2 285 mld. Kč.
Bilanční rozdíl těchto dvou ukazatelů predikuje nadbytek vypočtené poptávky nad kapacitními a finančními možnostmi ve výši 937 mld. Kč. Takže i při možných nepřesnostech výpočtu respektive odhadů je zásoba práce dostatečná a ani při předpokladu optimistického vývoje nebude pokryta. Zejména z důvodů přípravy staveb, zajištění profinancování, jak z veřejných, soukromých, tak i z finančních prostředků fondů EU, nedostatečnou kapacitou stavebních firem a dalších dodavatelů a řadou dalších rizik a problémů. Ty nejzásadnější jsou předmětem jednotlivých kapitol
36
této práce. Na jejich vylepšení je později navrženo komplexní řešení, na základě těchto podpůrných kapitol. [1]
4.4 Produkce
České stavebnictví se v roce 2016 po dvou letech růstu vrátilo do záporných čísel.
Stavební výroba meziročně klesla o 5,9 % (stálé ceny). Za tento negativní výsledek mohla především nepřipravenost nových projektů, jejíchž zahájení bylo neustále odkládáno. Za pokles stavební výroby mohly oba segmenty, jak pozemní tak inženýrské stavitelství. Především inženýrské stavitelství se potýkalo s malým množstvím zakázek a dostávalo se do velkého tlaku. Paradoxem je to, že v roce 2016 bylo k dispozici dost finančních prostředků, ve srovnání s jinými roky, ale chyběl nedostatek připravených projektů. [5]
V roce 2017 se za prvních osm měsíců stavební produkce zvýšila o 2,8 %. O 7,1
% meziročně vzrostla produkce pozemního stavitelství a stavební produkce inženýrského stavitelství meziročně poklesla o 7,5%. [6]
Vývoj stavební produkce (meziroční změna v %, s.c.)
Na níže uvedeném grafu lze vidět vývoj stavební produkce v jednotlivých letech.
Vývoj roku 2017 zatím přináší oživení a snad se podařilo zastavit dřívější stagnaci.
Graf 11 - Vývoj stavební produkce (meziroční změna v %, s.c.), rozklad meziroční změny indexu stav. produkce, Zdroj [6]
37 Vývoj pozemního a inženýrského stavebnictví
Vývoj pozemního a inženýrského stavitelství byl v jednotlivých čtvrtletích velmi odlišný, nicméně záporných hodnot dosáhly obě odvětví. Pozemní stavitelství v roce 2016 kleslo o 0,8 %, inženýrské stavitelství, které je převážně financováno z veřejných zdrojů a z příjmů fondů EU, na rozdíl od pozemního stavitelství zaznamenalo mnohem výraznější, dvouciferný pokles o 15,9 %.
Z grafu č. 12 je patrné, že se inženýrské stavitelství v roce 2016 dotklo dna ve třetím čtvrtletí a to na hodnotu - 19,5 %, ve čtvrtém čtvrtletí byl obrácen trend na hodnotu – 16,4 %. Oproti roku 2015 dosáhlo inženýrské stavitelství zcela opačných hodnot. Pozemní stavitelství v prvním čtvrtletí dosáhlo hodnot - 7,2 %, tedy svého dna, díky sezónnosti a také efektem základny předchozího roku. Ve druhém čtvrtletí byl pokles zmírněn na – 5,7 % a ve třetím a čtvrtém čtvrtletí již bylo dosaženo kladných výsledků a to + 0,8 % a + 6,1 %. Produkce pozemního stavitelství rostla díky silné poptávce po bydlení, tomu přály i velmi nízké úrokové sazby hypotečních úvěrů.
Přestože byla poptávka po bydlení velká, výstavba nových bytů pokulhávala a důsledkem je růst jejich cen. Následující graf zobrazuje vývoj pozemního a inženýrského stavitelství a jejich meziroční změnu v %, ve stálých cenách. [5]
Graf 12 - Vývoj pozemního a inženýrského stavebnictví (meziroční změna v %, s.c.), Zdroj [5]
4.5 Zaměstnanost a produktivita
Dlouhodobý trend snižování zaměstnanců ve stavebnictví opět pokračoval.
V podnicích s 50 a více zaměstnanci má klesající tendenci již od konce roku 2010.
V posledních dvou letech tento trend začal zpomalovat meziročním poklesem. V roce
38
2016 se průměrný evidenční počet zaměstnanců snížil o 2,5 %. Mzda zaměstnanců ve stavebních podnicích vzrostla o 4,0 % na 32 956 Kč. Ve stavebnictví jako celku se pak průměrný evidenční počet zaměstnanců v roce 2016 snížil o 1,7 % a průměrná hrubá měsíční nominální mzda na fyzické osoby se v roce 2016 zvýšila meziročně o 3,5 % a činila 24 351 Kč (reálná o 2,4 %).
Ačkoliv byl mírnější pokles zaměstnanosti a celkem solidní růst mezd, tuto skutečnost doprovázel pokles stavební produkce téměř o 6 %. To samozřejmě vedlo ke snížení produktivity ve stavebnictví v roce 2016 a to meziročně o 4,7 %. Nominální jednotkové mzdové náklady výrazně vzrostly, meziročně o 8,7 %, reálné o 7,5 %.
Nominální i reálné jednotkové mzdové náklady nejrychleji rostly ve 2. čtvrtletí, naopak ve 4. čtvrtletí již byly nejnižší, jak lze vidět níže v tabulce.
[5]
Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %)
Tabulka 5 - Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady, Zdroj [5]
4.6 Stavební povolení
V roce 2016 pokračoval trend růstu stavebních povolení, tak i jejich orientační hodnoty. Bylo vydáno celkem 83 340 stavebních povolení, což je meziročně o 2 862 (3,6 %) povolení více, ale zdaleka nebylo dosaženo takových počtu, jako v letech, které předcházely předkrizovému roku 2008. Počet byl však ve všech čtvrtletích roku 2016 vyšší nad úrovní roku 2015. Pro bytové stavby bylo vydáno 31 002 povolení, meziročně o 7,3 % více, pro nebytové 18 229, meziročně +8,6 %. Na následujícím grafu je zobrazen pro přehled vývoje počtu stavebních povolení a orientační hodnoty staveb. [5]
39
Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnoty staveb
Graf 13 - Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnoty staveb, Zdroj [5]
Nárůst stavebních povolení v roce 2016 oproti 2015 byl zapříčiněn novými projekty a to jak bytových domů, tak především nebytových a v závěru roku i nárůst v kategorii rodinných domů. Přispívaly k tomu i stále příznivé podmínky hypoték, nízké úrokové sazby a také obava a očekávání jejich zpřísnění. Celkově pozitivní vývoj celé ekonomiky a růst mezd a to samozřejmě podporuje poptávku jak po bydlení, tak i poptávku k vhodným investicím. [5]
Předchozí graf i text jen může potvrdit následující statistika, kdy v letošním roce (2017) bylo za první tři měsíce vybranými devíti bankami poskytnuto celkem 27 226 úvěrů v celkovém objemu 61,3 mld. Kč. Když tyto čísla porovnáme se stejným obdobím roku 2016, jedná se o nárůst počtu úvěrů o 20,5 % a v objemu o celých 11, 3 %. Tuto statistiku je potřeba brát pouze jako informativní, jelikož je to údaj od devíti bank a nikoli za celý hypoteční trh ČR. [4]
Reality se staly pro některé investory vhodným nástrojem zhodnocení jejich úspor.
Přispěly k tomu právě nízké úrokové sazby a dokonce i záporné výnosy některých státních dluhopisů. Vývoj stavebních povolení a jejich orientační hodnota v jednotlivých čtvrtletích roku 2016 ukazuje následující tabulka, která je rozdělena podle charakteru výstavby a typu budov.
40
Vydaná stavební povolení a orientační hodnota staveb v roce 2016 (meziroční změna v %)
Tabulka 6 - Vydaná stavební povolení a orientační hodnota staveb v roce 2016, Zdroj [5]
Orientační hodnota staveb v roce 2016 vzrostla na 284,3 mld. Kč, tedy meziročně o 29,4 mld. Kč více. Stavební povolení zaznamenaly meziroční dvouciferný nárůst o 11,5 %. Je to třetí nejvyšší tempo růstu od roku 1999. V této statistice, jak počty, tak hodnoty stavebních povolení mohou představovat a predikovat rozjezd stavebnictví v následujících letech.
Celková podlahová plocha nově vystavených staveb i se změnou dokončených staveb rostla již druhým rokem a v roce 2016 meziročně vzrostla o 14,6 % na 8 563 590 m2. Ve srovnání s předkrizovým rokem 2008 znamená tato hodnota pouze 64%
podlahové plochy bytových a nebytových budov.
Na stavebních povoleních se nejvíce za rok 2016 podílely Středočeský kraj s 19,4
%, Jihomoravský kraj s 11,7 % a Moravskoslezský kraj s 9,2 %. Na orientační hodnotě povolených staveb měl opět podíl Středočeský kraj s 13,8 %, dále Jihomoravský kraj s 11,0 % a třetí potom Ústecký kraj s 19,5 %.
[5]
4.7 Stavební zakázky
Ve druhém čtvrtletí roku 2017 u stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci množství stavebních zakázek meziročně vzrostlo o 1,9 %. Na tuzemském trhu bylo uzavřeno 16 891 zakázek v celkové hodnotě 53,5 mld. Kč a to znamenalo meziroční nárůst o 9,2 %. Konkrétně v pozemním stavitelství 23,5 mld. Kč, růst o 2,3 % a v inženýrském stavitelství 30,0 mld. Kč růst o 15,3 %. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky meziročně vzrostla o 7,1 % a činila tak 3,2 mil. Kč.
Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci měly ke konci druhého čtvrtletí nasmlouvané zakázky v počtu 20,8 tisíc tedy růst o 1,7 %, ale celková hodnota těchto
41
zakázek, které představovaly zásobu dosud neprovedených prací, činila 143,7 mld.
Kč, což znamená pokles o 2,5 %. [6]
Rozklad meziroční změny nových stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci)
Graf 14 - Rozklad meziroční změny nových stavebních zakázek, podniky s 50 a více zaměstnanci, Zdroj [6]
42
Meziroční změny oznámení o zakázce (pouze stavební práce)
V období leden až listopad letošního roku (2017) bylo vypsáno státními investory 1458 výběrových řízení na stavební práce. Při srovnání s hodnoty z minulého roku se jedná o pokles téměř 49,8 %. Předpoklad celkové hodnoty činil 88,1 mld. Kč a což znamená meziroční pokles o 47,8 %. Za toto období bylo zrušeno 9 % z celkového objemu zakázek. Přehled jednotlivých čtvrtletí je zobrazen v následující tabulce. [7]
Tabulka 7 - Meziroční změny oznámení o zakázce (pouze stavební práce), Zdroj [7]
43
4.8 Bytová výstavba
V roce 2016 počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 3,2 % na 27 224 bytových jednotek. Vzhledem k vyšší základně z předchozích dvou let se dynamika růstu snížila, ale i tak to je dobrý výsledek. Oproti vrcholu konjunktury bytové výstavby z roku 2007 je rok 2016 o 37,8 % nižší. Ve čtvrtém čtvrtletí byl zaznamenán největší nárůst výstavby bytů, meziročně o 15,9 % což znamenalo 7 776 bytů. V následujícím grafu je přehled vývoje bytové výstavby. Graf je rozdělen na byty zahájené a dokončené. [5]
Bytová výstavba (počet bytů)
Graf 15 - Počet zahájených a dokončených bytů v letech, Zdroj [5]
44
4.9 Predikce ředitelů stavebních firem a očekávaný vývoj českého stavebnictví
Podle predikce ředitelů by mělo české stavebnictví růst o další 3,5 % v roce 2018.
Poslední měsíce se stavebnictví celkem daří, nicméně ochota a vůle zadavatelů (státu, měst a obcí) stavět nové projekty je stále na nízké úrovni. I v tomto roce stavebnictví stále trpí na nedostatek velkých veřejných infrastrukturních projektů. Rok 2018 a vývoj stavebnictví bude z velké části závislý právě na veřejných zakázkách. [7]
Predikce ředitelů vývoje českého stavebnictví 2007 – 2018
Graf 16 - Predikce ředitelů vývoje českého stavebnictví 2007 - 2018, Zdroj [7]
45
Očekávaný vývoj tržeb v jednotlivých segmentech
Nad očekávání růstu stavební produkce porostou tržby stavebních firem. Predikce ředitelů firem předvídají nárůst tržeb, jak v letošním roce, tak i v roce 2018 o 4,4 %.
Nejmenší nárůst je predikován u inženýrských staveb a to 1,5 % naopak nejvyšší je u pozemního stavitelství s 8,4 %. [7]
Graf 17 - Očekávaný vývoj tržeb v jednotlivých segmentech, Zdroj [7]
46 Vytíženost kapacit stavebních firem
Stavební firmy mají vytíženost svých kapacit stále ve vysokých hodnotách. Velké firmy na hodnotě 94 % a malé a střední na 93 %. Celkově v pozemním stavitelství je řediteli evidována vytíženost 95 %. Velká rezerva je v sektoru inženýrského stavitelství a to 10 % rezerva. [7]
Velká vytíženost kapacit je způsobena především velkými výkyvy veřejných zakázek a další navázanými problémy, jejichž podrobnější interpretace je obsahem dalších kapitol.
Graf 18 - Vytíženost kapacit stavebních firem, Zdroj [7]
4.10 Dílčí závěr kapitoly
Stavebnictví je považováno za jeden z pilířů národní ekonomiky a velkou mírou se podílí na obnovování její dynamiky. Na tvorbě HDP se podílelo 5,6 % za rok 2016.
Zaměstnává více jak 9 % osob pracujících v civilním sektoru a dokáže se velmi rychle adaptovat na aktuální tržní podmínky. I navzdor postupně pozitivnímu vývoji rentability stavebních prací je výše dosahovaného zisku stavebních podniků stále nízká.
Ve stavebnictví je velmi silný multiplikační efekt. Každá realizovaná 1 mld. Kč stavební produkce v podobě stavebních investic vyvolává v daných letech celkový nárůst produkce v národním hospodářství ve výši 3,2 – 3,3 mld. Kč.
47
Zásoby práce do roku 2020 činí 3 222 mld. Kč a kapacitní a finančními možnosti činí 2 285 mld. Kč. Zásoba práce je dostatečná ve výši 937 mld. Kč.
Existuje celá řada statistických materiálů zpracované různými organizacemi.
Některé materiály jsou v co možná nejvíce aktualizované podobě, některé informace ještě nebyly v průběhu roku 2017 k jednotlivým kvartálům vyhodnoceny. V této kapitole byly použity některé z nich pro představu situace, jak to s českým stavebnictvím vypadá.
V roce 2016 se po dvou letech růstu stavebnictví vrátilo do záporných čísel.
Stavební výroba meziročně klesla o 5,9 %. V roce 2017 se za prvních osm měsíců stavební produkce zvýšila o 2,8 %. O 7,1 % meziročně vzrostla produkce pozemního stavitelství a stavební produkce inženýrského stavitelství meziročně poklesla o 7,5%.
Dle těchto nepříznivých statistik co se oblasti inženýrského stavitelství týče, bude muset stát zahájit, již dlouho diskutované infrastrukturní akce. Celkově za negativní výsledky může nepřipravenost investic a odkládání zahájení velkých strukturních projektů. V období leden až listopad letošního roku (2017) bylo vypsáno státními investory 1458 výběrových řízení na stavební práce. Při srovnání s hodnotami z minulého roku se jedná o pokles téměř 49,8 %. Předpoklad celkové hodnoty činil 88,1 mld. Kč a což znamená meziroční pokles o 47,8 %.
Podle predikce ředitelů by mělo české stavebnictví růst o další 3,5 % v roce 2018.
Poslední měsíce se stavebnictví celkem daří, nicméně ochota a vůle veřejných zadavatelů stavět nové projekty je stále na nízké úrovni. Očekáván je i nárůst tržeb, jak v letošním roce, tak i v roce 2018 o 4,4 %. Nejmenší nárůst je predikován u inženýrských staveb a to 1,5 % naopak nejvyšší je u pozemního stavitelství s 8,4 %.
Vytíženost kapacit je stále ve vysokých hodnotách. Velké firmy na hodnotě 94 % a malé a střední na 93 %. Problém stojící za těmito čísly je jednoznačně dlouhodobá nekoncepční práce státu ve veřejných zakázkách. Díky tomu dochází pak k velkým výkyvům investic státu do výstavby a stavebnictví na to nedokáže v rámci kapacitních limit zdrojů reagovat. Proto je pro stavebnictví důležitá určitá rovnoměrnost poptávky, na kterou jsou dimenzovány kapacity českého stavebního trhu.
