VŠB –Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební
Katedra m stského inženýrství
Bezbariérové užívání Stará B lá Barier –free Stará B lá
Student: Pavlína Sta ková
Vedoucí bakalá ské práce: Ing. Renata Zda ilová, Ph.D.
Ostrava 2018
Prohlášení studenta
Prohlašuji, že jsem celou bakalá skou práci včetn p íloh vypracovala samostatn pod vedením vedoucího bakalá ské práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.
V Ostrav dne 4.5. 2018 …...
Pavlína Sta ková
Prohlašuji, že
jsem byla seznámena s tím, že na moji bakalá skou práci se pln vztahuje zákon č. 1Ň1/Ň000 Sb. - autorský zákon, zejména §ň5 - užití díla v rámci občanských a náboženských ob ad , v rámci školních p edstavení a užití díla školního a §60 - školní dílo.
beru na v domí, že Vysoká škola bá ská - Technická univerzita Ostrava Ědále jen VŠB-TUOě má právo nevýd lečn ke své vnit ní pot eb bakalá skou práci užít ̧ ň5 odst. ň zákona č. 1Ň1/Ň000 Sb.ě
souhlasím s tím, že jeden výtisk bakalá ské práce bude uložen v Úst ední knihovn VŠB-TUO k prezenčnímu nahlédnutí a jeden výtisk bude uložen u vedoucího bakalá ské práce. Souhlasím stím, že údaje o bakalá ské práci budou zve ejn ny v informačním systému VŠB-TUO.
bylo sjednáno, že s VŠB - TUO, v p ípad zájmu z její strany, uzav u licenční smlouvu s oprávn ním užít dílo v rozsahu §1Ň odst. 4 autorského zákona.
bylo sjednáno, že užít své dílo - bakalá skou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávn na v takovém p ípad ode mne požadovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad , které byly VŠB-TUO na vytvo ení díla vynaloženy Ěaž do jejich skutečné výšeě.
beru na v domí, že odevzdáním své práce souhlasím se zve ejn ním své práce podle zákona č. 111/1řřŘ Sb., o ve ejných školách a o zm n a dopln ní dalších zákon Ězákon o vysokých školáchě, ve zn ní pozd jších p edpis , bez ohledu na její výsledek obhajoby.
V Ostrav dne 4.5. 2018 …...
Pavlína Sta ková
Pod kování
Na tomto míst bych cht la pod kovat své vedoucí bakalá ské práce Ing. Renat Zda ilové, Ph.D. za vedení, cenné rady a p ipomínky, které pro m p i zpracovávání byly velkým p ínosem.
Anotace
STů KOVÁ, P., Bezbariérové užívání Stará B lá, VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra m stského inženýrství, Ň01Ř, vedoucí bakalá ské práce: Ing.
Renata Zda ilová, Ph.D., počet stran: 61
Bakalá ská práce se zabývá analýzou současného stavu bariér a novým návrhem bezbariérových tras v obci Stará B lá. Na základ analýzy, která obsahuje fotodokumentaci včetn zm ení rozm r problémových míst, byl proveden návrh odstran ní bariér s cílem vytvo it bezbariérové vn jší prost edí. Hlavním cílem práce je zvýšit dostupnost občanské vybavenosti a m stské hromadné dopravy p edevším pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Výsledný návrh p ších komunikací je v souladu s českými technickými normami a p íslušnými právními p edpisy včetn Národního rozvojového programu mobility pro všechny.
Klíčová slova
ůnalýza bariér, bezbariérovost, bezbariérové trasy, osoby somezenou schopností pohybu a orientace, ešené trasy.
Annotation
STů KOVÁ, P., Barrier - free Stará B lá, VŠB – Technical university of Ostrava, Faculty of Civil engineering, Department of urban engineering, 2018, Supervisor of Bachelor thesis: Ing. Renata Zda ilová, Ph.D., pages: 61
This bachelor thesis focuses on the analysis of the current situation concerning the barriers and provides a new barrier free path solution for Stará B lá district. ů draft on the elimination of the barriers with the aim to create a barrier free external environment in this location was created on the basis of the analysis which provides photographs and measurements concerning the problematic locations. The main objective of this bachelor thesis is to increase the accessibility to common facilities and public transport particularly for people with limited abilities for movement and orientation. The final design of pedestrian zones is in accordance with the Czech technical norms and relevant legal regulations including The National Development Programme Mobility for All (NRPM).
Key words:
Barrier analysis, barrier free paths, barrier-free accessibility, common facilities, people with limited abilities for movement and orientation, solved paths.
Seznam použitých symbol a zkratek
MHD M stská hromadná doprava MPP Místo pro p echázení
NRZP Národní rada osob se zdravotním postižením OOSPO Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace OV Občanská vybavenost
P P echod pro chodce
POV Pražská organizace vozíčká
SFDI Státní fond dopravní infrastruktury
VVZPO Vládní výbor pro zdravotn postižené osoby
Z ůutobusová zastávka
OBSAH
1 ÚVOD ... 12
1.1 Cíl bakalá ské práce ... 12
1.2 P edm t bakalá ské práce ... 13
1.3 Stručný popis oblasti ... 13
1.4 Podklady pro zpracování ... 13
2 DOTůČNÍ TITULY ů PRÁVNÍ P EDPISY V OBLůSTI BEZBůRIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ ... 14
2.1. Národní rozvojový program mobility pro všechny ... 14
2.2. Pravidla pro financování opat ení ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy nebo opat ení ke zp ístup ování dopravy osobám somezenou schopností pohybu nebo orientace pro rok 2018 ... 16
2.3. Vyhláškač. ňřŘ/Ň00ř Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívaní staveb... 17
2.4. ČSN 7ň 6110 Projektování místních komunikací ... 17
2.5. ČSN 7ň 64Ň5 – 1 ůutobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, p estupní uzly a stanovišt – Část 1: Navrhování zastávek ... 19
3 METODIKY PRO TVORBU BEZBůRIÉROVÉHO PROST EDÍ ... 23
3.1. Metodika kategorizace p ístupnosti tras a komunikací ... 23
3.2. Metodika kategorizace p ístupnosti objekt ... 24
3.3. Vyhrazená parkovací stání –metodika mapování ... 25
4 POPIS BEZBůRIÉROVÝCH TRůS EŠENÉHO ÚZEMÍ ... 27
4.1. Trasa A –ůnalýza současného stavu... 29
4.2. Trasa B – ůnalýza současného stavu ... 36
4.3. Trasa C –ůnalýza současného stavu ... 39
4.4. Trasa D – ůnalýza současného stavu... 42
4.5. Trasa E –ůnalýza současného stavu ... 44
5 NÁVRH EŠENÍ PROBLÉMOVÝCH MÍST ... 47
5.1. Návrh ešení autobusové zastávky Z – A3 ... 47
5.2. Návrh ešení místa pro p echázení MPP – A2 ... 47
5.3. Návrh ešení p echodu pro chodce P – E3 ... 48
5.4. Návrh ešení občanské vybavenosti OV – A2 ... 48
6 STRUČNÉ EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ VYBRůNÝCH PROBLÉMOVÝCH MÍST ... 49
7 ZÁV R ... 50
8 SEZNůM POUŽITÉ LITERůTURY ů INFORMůČNÍCH ZDROJ ... 51
9 SEZNůM OBRÁZK ... 53
10 SEZNAM TABULEK, GRůF ů P ÍLOH ... 54
11 SEZNůM VÝKRESOVÉ ČÁSTI ... 55
12
1 ÚVOD
Stejn tak, jako je nutností jíst, pít a spát, pat í mezi základní pot eby člov ka, a už se jedná o dít , dosp lého, či seniora, vkaždodenním život i dokázat se p emístit z bodu A do bodu B. Když se nad touto skutečností zamyslíme, jist nás napadne celá ada p íklad , jako t eba dokázat se v p ípad nutnosti p esunou na toaletu, zajít do obchodu, do školy, do práce, k doktorovi a tak bychom mohli pokračovat dále. Pro člov ka bez omezení to nep edstavuje žádný problém, jenže v p ípad lidí, kte í jsou jakýmkoliv zp sobem omezeni, to je menší či v tší p ekážkou. Toto omezení nemusí být jen pohybové Ěnap . senio i, t hotné ženy, osoby doprovázející dít v kočárku nebo dít do ň let v ku, osoby po úrazech s berlemiě, ale i mentální, zrakové či sluchové. Tito handicapovaní lidé jsou mnohdy odkázáni na pomoc druhých, ale ne vždy mají vblízkosti n koho, kdo by jim pomohl, a tak se snaží být co nejvíce sob stačnými.
Dle mého názoru, by každému svobodnému člov ku, a už se jedná o člov ka zdravého, či jakýmkoliv zp sobem omezeného vpohybu, m lo být umožn no s co nejmenšími obtíži a p edevším bez nutnosti pomoci od druhé osoby, snadného p ístupu do místobčanské vybavenosti, p ípadn knávšt v rodiny, či p átel.
Velkým usnadn ním vp ístupu do míst občanské vybavenosti, p ístupu k MHD, ale i za jejich zájmy, je pro tyto lidi bezbariérový p ístup, což zahrnuje zejména bezbariérové p ší komunikace, místapro p echázení, p echody pro chodce a zastávky MHD.
Je d ležité si uv domit nesnadnou situaci t chto lidí, do které se kdykoliv m žeme dostat i my, a usilovat o zlepšení kvality jejich i našich život , alespo tímto zp sobem.
ůčkoliv žijeme v tak sofistikované dob , plné nejmodern jších technologií a p epychu, je smutné, že se lidé starají pouze o sebe a druhé p ehlížejí. Proto bu me k handicapovaným lidem ohleduplní a snažme se jim umožnit vést plnohodnotný život.
1.1. Cíl bakalá ské práce
Hlavním cílem této bakalá ské práce je odstranit bariéry na p ších komunikací pro nezávislý pohyb všech občan snávazností na m stskou hromadnou dopravu a občanskou vybavenost a zárove zlepšit současný stav p ších komunikací, míst pro p echázení, p echod pro chodce, autobusových zastávek a vstup do objekt občanské vybavenosti.
13
Navrhované ešení bude provedeno podle p íslušných právních p edpis a technických norem s akceptováním Národního rozvojového programu mobility pro všechny.
1.2. P edm t bakalá ské práce
P edm tem bakalá ské práce je analýza současného stavu bariér a nový návrh bezbariérových tras vOstrav vm stském obvodu Stará B lá.
1.3. Stručný popis oblasti
Stará B lá je jedním z t iadvaceti m stských obvod statutárního m sta Ostravy. Žije zde celkem 4 0ř7 obyvatel a celková rozloha obce je 1ň,ř4km2. Stará B lá leží asi 10km jihozápadn od centra m sta. I p es to, že se nachází vtakové blízkosti centra, dodnes si udržela sv j venkovský ráz. [12]
V m stském obvodu Stará B lá se nachází základní škola, dv mate ské školy, ú ad m stského obvodu, knihovna, d m spečovatelskou službou, dva obchody s potravinami, t i restaurace, Česká pošta, zdravotní st edisko, lékárna, kade nictví a koupališt .
Ve své práci jsem se zam ila p edevším na centrum obce a na hlavní ulice Junáckou, Mitrovickou, Blanickou, Plze skou, Na Lukách a Proskovickou, které spojují Starou B lou s dalšími m stskými obvody Dubina, B lský Les, Nová B lá, Proskovice, Výškovice a Polanka nad Odrou.
1.4. Podklady pro zpracování
D ležitým podkladem pro vypracování této práce byla vlastní fotodokumentace, kterou jsem získala d kladným pr zkumem ešeného území. Jednalo se o fotodokumentaci p ších komunikací, míst pro p echázení, p echod pro chodce, autobusových zastávek a vstup do občanské vybavenosti. Dalšími podklady pro bakalá skou práci byly ve ejn p ístupné mapy ze serveru www.mapy.cz [11]. D ležité bylo také dodržet požadavky na zpracování projektové dokumentace pro poskytování p ísp vk na bezbariérové úpravy komunikací ze serveru www.sfdi.cz [8], p íslušné vyhlášky a normy, a také Národní rozvojový program mobility pro všechny [9].
14
2 DOTůČNÍ TITULY ů PRÁVNÍ P EDPISY V OBLASTI BEZBůRIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ
V současné dob mohou obce a m sta využívat dvou dotačních titul . Jedná se o Národní rozvojový program mobility pro všechny [9] a dotační program Státního fondu dopravní infrastruktury [8] zam ený na zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zp ístup ování osobám somezenou schopností pohybu a orientace. Dotační tituly musí být v souladu s právními p edpisy a českými technickými normami.
2.1. Národní rozvojový program mobility pro všechny
Jako v tšina vysp lých zemí, také Česká republika podporuje odstra ování bariér zdravotn postižených. V roce Ň01Ň vyhlásil Vládní výbor pro zdravotn postižené osoby ĚVVZPOě a Národní rada osob se zdravotním postižením ĚNRZPě program zvyšování bezpečnosti dopravy a jejího zp ístupn ní osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. Po dobrých výsledcích programu vyhlašovatelé schválili nový plán snázvem Národní rozvojový program mobility pro všechny. Vsoučasné dob probíhá Vládní plán financování pro období Ň016-2025, který byl schválen v roce 2014 vládou České republiky.
Podstatou programu mobility je realizace strategických cíl , jako jsou bezbariérová dostupnost veškeré občanské vybavenosti, vylepšení dostupnosti obyvatel k ve ejné doprav a zkvalitn ní bezbariérových p ších komunikací.
Financováním NRPM se zabývá Vládní plán financování pro období Ň016-2025.
Program pomáhá financovat zp ístup ování dopravy a odstra ování bariér v budovách státních a ve ejných institucí a služeb. Finanční prost edky jsou poskytovány pouze na realizaci ucelených, komplexních projekt na odstra ování bariér ve m st nebo v obci.
Žadatelem je m sto nebo obec a p edkládá ke schválení komplexní zám r na odstra ování bariér ve m st . Zám r musí obsahovat všechny náležitosti, musí ešit současn bezbariérovou trasu i p ístupnost ve ejn p ístupných budov ležících na trase a p edkládá se na VVZPO.
Zám r bezbariérové trasy je zpracován v tišt né i elektronické podob a musí obsahovat následující údaje a náležitosti:
15
1. vypln ný formulá pro p edkládání zám r vrámci Programu mobility, který obsahuje:
identifikaci p edkladatele,
celkovou výši rozpočtovaných náklad na realizaci zám ru a celkovou výši požadované dotace, včetn výše p ísp vku požadovaného pro p íslušný kalendá ní rok z rozpočt jednotlivých institucí zajiš ujících finanční vstupy,
harmonogram realizace bezbariérové trasy, harmonogram realizace m že být plánován nejvýše na ň roky bezprost edn následující po roce, v n mž byl zám r p edložen ke schválení,
stručnou charakteristiku ešeného území a demografické údaje vztahující se k p edloženému zám ru,
p ehled současného stavu voblasti odstra ování bariér vem st /obci Ětrasy a budovy již zp ístupn né - bezbariérové, nep ístupné – bariérové a trasy a budovy navržené k ešení vzám ruě, včetn zhodnocení stávajícího stavu bezbariérovosti ve ejné dopravy Ěpokud je v obci),
popis plánované bezbariérové trasy, od vodn ní vedení trasy a lokalizace zám ru Ěgraficky zpracovaná mapa/y obce svyznačením navržené bezbariérové trasy včetn úsek a budov již zp ístupn ných a úsek a budov určených ke zp ístupn níě,
popis jednotlivých dílčích projekt p edkládaného zám ru s ohledem na financování z rozpočt jednotlivých institucí zajiš ujících finanční vstupy Ěstávajícístav, návrh ešení, orientační p ehled náklad na jednotlivé položky úpravě,
výsledky, kterých má být realizací zám ru dosaženo,
2. u projekt splánovanou realizací vnásledujícím roce po p edložení zám ru projektovou dokumentaci, u zdvihacích za ízení technickou specifikaci od výrobce, a rozpočet pro jednotlivé projekty i úpravy, u ostatních projekt stačí p edložit studii, p ípadn vzorový návrh, u zdvihacích za ízení technickou specifikaci a rozklíčování orientačních náklad na dílčí úpravy,
3. vyjád ení kompetentního orgánu ve ejné správy, nap . dopravního či sociálního odboru krajského/m stského ú adu, o ve ejné prosp šnosti plánované bezbariérové trasy, zejména z hlediska odstra ování bariér pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,
16
4. vyjád ení p íslušného ú adu územního plánování o souladu plánované bezbariérové trasy s platným územním plánem, územním plánem obce nebo územním plánem sídelního útvaru,
5. vyjád ení odborníka na bezbariérové ešení staveb Ěnap . z Národního institutu pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace – NIPI ČR či jiné kompetentní instituceě ke všem navrženým stavebním úpravám a technickým za ízením,
6. doklad o vlastnictví nebo spoluvlastnictví pozemk a objekt , kterých se jednotlivé projekty týkají Ěve form prohlášení statutárního zástupce ap iložených neov ených výpis z katastru nemovitostí, p ípadn dohody o partnerstvíě,
7. prohlášení statutárního zástupce žadatele o vlastních prost edcích účelov určených na realizaci zám ru v p íslušném kalendá ním roce. [9]
2.2. Pravidla pro financování opat ení ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy nebo opat ení ke zp ístup ování dopravy osobám s omezenou schopn ostí pohybu nebo orientace pro rok 2018
Státní fond dopravní infrastruktury Ědále jen „SFDI“ě poskytuje finanční prost edky zam ené na zvýšení bezpečnosti dopravy a zp ístupn ní pro osobys omezenou schopností pohybu a orientace na p ších komunikacích, které se vyskytují podél silnic I., II., III. t ídy nebo podél místních komunikací. Musí být schválené i v rámci Národního rozvojového programu mobility pro všechny. Dále se zam uje na úpravy dopravní infrastruktury pro zklidn ní a plynulost dopravy na silnicích I., II. nebo III. t ídy.
Financování je za azeno do dvou oblastí. První se zam uje na zp ístup ování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a druhá na zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy. [4]
Pro oblast I lze p ísp vek poskytnout na výstavbu, rekonstrukce a úpravy chodník a bezbariérové úpravy nástupiš linkových spoj a ve ejné hromadné dopravy ĚMHD, integrované dopravy, atd.ě podél autobusových zastávek, včetn vlastních autobusových záliv podél silnic I., II. nebo III. t ídy a podél místních komunikací (mimo místních komunikací IV. t ídy, na kterých je umožn n smíšený provozě, ležících na trase odsouhlasené v rámci Národního rozvojového programu mobility pro všechnys doloženou pr m rnou intenzitou dopravy vyšší než 500 vozidel/Ň4hodin. [8]
17
Pro oblast II je p ísp vek poskytován na rekonstrukci nebo novou výstavbu p echod pro chodce, míst pro p echázení, lávek a podchod , které navazují na p ší komunikace. Dále také pro nasv tlení p echod , sv telné signalizační za ízení ídící provoz p echodu pro chodce, úpravy vjezdu do obce a m iče rychlosti vozidel.
2.3. Vyhláška č. 3řŘ/200ř Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívaní staveb
Provád cí vyhláška č. ňřŘ/Ň00ř Sb. je nejd ležit jším právním p edpisem pro tvorbu bezbariérového užívání staveb.
Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého v ku, t hotnými ženami, osobami doprovázejícími dít v kočárku nebo dít do t í let. [3]
Vyhláška má 4 p ílohy. Konkrétní požadavky na bezbariérové stavby jsou v p ílohách 1 – 3, v p íloze č. 4 jsou vyobrazeny a popsány symboly bezbariérového užívání. Pro snazší aplikaci této vyhlášky byla zpracována metodika [1] uvád jící konkrétní grafické ešení a komentá e kbod m vyhlášky.
Z pohledu vn jšího prost edí byly zpracovány požadavky částí bezbariérových tras. Jejich principy jsou stanoveny v publikaci Bezbariérová doprava. [2]
2.4. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
Tato norma popisuje mimo jiné bezpečnostní principy pro návrh místních komunikací.
Z pohledu bezbariérovosti se jedná zejména o uspo ádání sohledem na pot eby osob s omezenou schopností pohybu a orientace, ochranu chodc vmístech k ížení s cyklistickou stezkou, v prostoru k ižovatek a p echod pro chodce.
2.4.1. Komunikace se smíšeným provozem a komunikace svyloučením motorového provozu - komunikace pro chodce
Pro účely bakalá ské práce jsou d ležitézejména následující kapitoly.
18 Všeobecné zásady ešení
V první podkapitole Ě10.1.1ě jsou uvedeny následující podmínky pro tvorbu p ších komunikací:
vysoká bezpečnost provozu;
minimalizace subjektivního pocitu ohrožení;
spojení cíl bez oklik;
bezbariérový, plynulý pohyb;
dostatečná svoboda pohybu Ěmíjení, p echázení, zm nu rychlostiě;
co nejmenší rušení jinými účastníky silničního provozu;
dobrá p ehlednost, pochopitelnost a orientaci;
p íjemná ch ze prost edím s hodnotným výtvarným zpracováním;
ochranu p ed nep ízní počasí, je-li to možné. [5]
Uspo ádání komunikací pro chodce
V této podkapitole Ě10.1.Ňě jsou vypsány jednotlivé rozm ry a hodnoty pro návrh komunikací pro chodce a p íklady uspo ádání chodník svzorovými obrázky.
Obr. 1 a 2 Chodník se souvislou podélnou p ekážkou vedený jak podél souvislé zástavby, tak podél volného prostoru (zelen )
Zdroj: ČSN 73 6110 [5]
P echody pro chodce, místa pro p echázení, lávky a podchody
Tato podkapitola Ě10.1.ňě se zabývá návrhem p echod pro chodce podle funkčních skupin. Na izuje z ízení p echodu pro chodce pouze tam, kde nejvyšší dovolená rychlost není vyšší než 50km/h. Pokud rychlost není dodržena, musí se vmíst p echod provést regulace.
19
Dále eší rozhledové pom ry, dopravní značení, sv telnou signalizaci, mimoúrov ové p echody, z ízení ostr vk , pevná schodišt , pohyblivé schody a výtahy u podchod . Popisuje také hmatné prvky pro osoby s omezenou schopností orientace - umíst ní varovného pásu, vodící linie a signálního pásu.
Obr. 3 Nároží sp echody pro chodce Obr. 4 Místo pro p echázení - standardní
standardní hmatové úpravy hmatové úpravy
v míst nároží s p echody
Zdroj: ČSN 73 6110 [5] Zdroj: ČSN 73 6110 – Z1 [6]
Rozhledové pom ry p ed p echody
Podkapitola č. 10.1.4 se v nuje rozlišitelnosti chodc a p echod pro idiče vozidla. Uvádí vzdálenosti rozhledové a délky rozlišitelnosti p echodu. P ikazuje chránit chodníkové plochy proti odstavování motorových vozidel sloupky nebo zelení pro zajišt ní výhledu na chodce p i p echázení.
Výkonnost komunikací pro chodce
Podkapitola č. 10.1.5 eší základní vztahy mezi rychlostí, intenzitou a hustotou chodc .
2.5. ČSN 73 6425 – 1 ůutobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, p estupní uzly a stanovišt – Část 1: Navrhování zastávek
Norma o autobusových, trolejbusových a tramvajových zastávkách obsahuje 7 kapitol a 7 p íloh. Norma stanovuje zásady navrhování autobusových, trolejbusových a tramvajových
20
zastávek. Vztahuje se nejen knovostavbám, ale také krekonstrukcím a zm nám staveb.
Pro účely bakalá ské práce jsou d ležité zejména následující kapitoly.
Společná ustanovení
V kapitole č. 5 jsou uvedeny zásady pro navrhování zastávek:
odd lit chodce od vozidel a cyklist ;
zabezpečit p ehledný nástup a výstup cestujících zmísta idiče;
zabezpečit bezpečný, plynulý, logický a pohodlný pohyb chodc ;
navrhovat cyklistické stezky vokolí zastávky;
navrhovat zastávky sbezbariérovým p ístupem;
nepoužívat více než dv barvy na ploše nástupišt . Výjimku smí tvo it hranice bezpečnostního odstupu ší ky minimáln 0,15 m, kde m že být použita t etí barva;
označit zastávku dopravním značením;
zajistit kvalitní povrch vozovky;
navrhnout účinné odvodn ní.
Uvedeny jsou také vzájemné vzdálenosti zastávek, které mají být vrozmezí ň00 m až 700 m a docházková vzdálenost nemá být v tší než 500 m. Pro občany je nutné umis ovat p ší trasy tak, aby na sebe navazovaly a spl ovaly podmínky pro užívání osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále je zde uvedeno, kde se mají umis ovat odstavné plochy, jak mají být zastávky označeny, vjakých ší kách a výškách z izovat p íst ešky i čekárny, jakým zp sobem osv tlovat zastávky, a že na konečných zastávkách se doporučuje z ídit hygienická za ízení pro cestující a zam stnance. Pro cestující musí spl ovat požadavky na bezbariérové užívání.
ůutobusové a trolejbusové zastávky
Z šesté kapitoly vyplývá, podle jakých kritérií je stanovena poloha a umíst ní autobusové nebo trolejbusové zastávky. Nejd ležit jšími kritérii jsou rychlost a intenzita provozu dopravy. Dále jsou objasn ny postupy p i návrhu délky a ší ky zastávkových pruh , délky nástupních hran zastávek, délky vy azovacích úsek , podélných sklon zastávkových pruh a polom r zaoblení u odbočovacích a p ipojovacích pruh .
Z bezbariérového hlediska je nejd ležit jší samotný návrh nástupišt , kdy se hodnotí zejména povrch nástupišt , výška nástupní hrany a ší ka nástupišt .
21
Povrch nástupišt musí být rovný, neklouzavý a zpevn ný sp íčným sklonem 0,5
% až Ň% a musí umožnit bezpečné pojížd ní osob na vozíku. Podélný sklon nástupiš se navrhuje obdobn jako na chodnících. Výška nástupní hrany nad vozovkou Ěnap . chodníku, mysuě se navrhuje Ň00 mm. U zm n staveb a zm n vužívání staveb se v od vodn ných p ípadech tato hodnota m že snížit až na 160 mm a provedení nástupišt musí umož ovat použití výsuvného nájezdu vozidla. K dosažení úplného bezbariérového užívání zastávky se doporučuje v délce nástupní hrany použít obrubník s navád cí úpravou pro vozidla. [7]
Obr. 5 Detail uspo ádání bezbariérového obrubníku se zastávkovým zálivem
Zdroj: ČSN 73 6425 – 1 [7]
P ed označníkem zastávky, pokud je tento označník umíst n vpr b žném chodníku nebo nástupišti, ve vzdálenosti 0,Ř0 m plus/mínus 0,Ň0 m musí být z ízen vizuáln a hmatov kontrastní signálnípás, který začíná u vodící linie a je ukončen 0,50 m od hrany nástupišt . Ší ka nástupišt musí být taková, aby umož ovala bezpečný pohyb cestujících. Nejmenší volná ší ka nástupišt Ěod nástupní hrany na prot jší hranu nástupišt , pop . po okraj zábradlíě je Ň,Ň0 m Ědoporučuje se Ň,5 mě, ve stísn ných podmínkách intravilánu 1,70 m Ědoporučuje se Ň,00 mě. Pokud to ší ka nástupišt umož uje, musí být ve vzdálenosti p ibližn ň,00 m od nástupní hrany zastávky funkční p irozená vodící linie pro nevidomé a slabozraké. [7]
22
Obr. 6 Standardní ešení úprav pro nevidomé a slabozraké na zastávce BUS – extravilán Zdroj: ČSN 73 6425 – 1 [7]
23
3 METODIKY PRO TVORBU BEZBůRIÉROVÉHO PROST EDÍ
Více než Ň0 let funguje v České republice Pražská organizace vozíčká (POV) se svým programem P es bariéry. Projekt P es bariéry se zam uje na p ístupnost okolního prost edí a volný pohyb občan , který je základem nezávislého života.
Vzhledem k tomu, že každý druh a míra t lesného postižení či pohybového omezení p inášejí rozdílné pot eby, nelze jednoznačným zp sobem označovat mapované objekty za bariérové či bezbariérové. ůby byly informace vypovídající a využitelné všemi zainteresovanými skupinami, do kterých pat í i široká ve ejnost, bylo t eba mapování a záznam jeho výstup d sledn promyslet. V listopadu Ň011 se proto sešla skupina odborník z organizací a institucí v nujících se v České republice problematice architektonických bariér, jejich mapování, záznamu a distribuci získaných informací.
Jejich cílem bylo ujasnit kritéria pro kategorizaci míry p ístupnosti a pravidla profesionálního mapování nadále ší it tak, aby informace o bezbariérovosti či bariérovosti vycházely z jednotného základu ve všech krajích České republiky. [10]
3.1. Metodika kategorizace p ístupnosti tras a komunikací
Mapování dostupnosti tras a komunikací je proces, p i kterém je hodnoceno spousta hledisek a informací. Tyto informace získáváme p edevším pomocí profesionálního mapování, které nejčast ji probíhá vterénu. Součástí procesu je fotodokumentace. Po práci v terénu nastává zpracování informací prost ednictvím grafického znázorn ní na mapovém podkladu a také vyhotovení textových popis k fotografiím, vnichž jsou zaznamenány základní informace. Systém je rozd len na t i kategorie, které odd len hodnotí jednotlivé aspekty.
První kategorie se zam uje na sklon, ší ku a kvalitu komunikace. Hodnotí se pomocí semaforové barevnosti, kde zelená je p ístupná, oranžová je částečn p ístupná a červená je obtížn p ístupná. Hodnotícími aspekty jsou nap . rovný povrch, ší ka komunikace, výškový rozdíl, podélný a p íčný sklon.
Druhá kategorie hodnotí bodové bariéry prost ednictvím piktogram semaforové barevnosti. Zam uje se na výškové rozdíly, zúžení, podélné a p íčné sklony.
24
Obr. 7 Souhrnná tabulka piktogram pro bodové bariéry
Zdroj: Pražská organizace vozíčká [10]
Do t etí kategorie pat í p echody a místa pro p echázení. Hodnocení probíhá zvláš pro levou část p echodu, zvláš pro pravou část p echodu a zvláš pro prostor určený k p echázení pomocí barevné linky dle semaforové barevnosti. Hodnotícím parametrem je p edevším výška obrubníku.
3.2. Metodika kategorizace p ístupnosti objekt
Metodika p ístupnosti d lí objekty do t í kategorií – p ístupné Ěznačeny zelenou barvouě, částečn p ístupné Ěznačeny oranžovou barvouě a obtížn p ístupné nebo nep ístupné Ěznačeny červenou barvouě. Každá z t chto kategorií má nastaveny kritéria, podle kterých je rozd lujeme.
Základním požadavkem pro p ístupné objekty je zvládnutí návšt vy vybraného objektu p evážn vlastními silami. Výjimku tvo í uzamčené vstupy pop ípad objekty, kde je p ekonání p evýšení zajišt no položením mobilní rampy. Zde je možnévyužít pomoci p ivolaného personálu pomocí zvonkové signalizace, ovšem tato služba musí být zajišt na, jinak nem že být objekt označen jako p ístupný. Nepat í sem objekty, u kterých je bezbariérovost ešena šikmou nebo svislou rampou, jelikož ve v tšin p ípad je nutná pomoc dalšího člov ka.
25
Částečn p ístupné objekty se vyznačují p ístupností pouze části objektu nebo nespln ním n kterého zpožadavk u objektu p ístupného. Objekty, které jsou p ístupné jen za určitých podmínek, se v dnešní dob vyskytují nejvíce. Pro za azení objektu do částečn p ístupného je možné akceptovat šikmou i svislou plošinu. Za azení do této kategorie bývá z d vod rozdílných nárok na prost edí každého z nás a není možné p esn určit, komu bude jaká p ekážka více či mén vadit.
Objekty obtížn p ístupné nebo nep ístupné se vyznačují velmi komplikovaným p ístupem nebo pohybem po objektu. V tšinou se jedná o kombinaci více d vod , které je pot eba odstranit.
V druhé části metodiky jsou popsány limity pro hodnocení WC. D lí se do t í kategorií –p ístupná toaleta WC I., částečn p ístupná toaleta WC II. a obtížn p ístupná nebo nep ístupná toaleta Ěb žné WCě.
Požadavky pro za azení mezi toalety p ístupné jsou dve e široké minimáln Ř00 mm, rozm ry kabiny minimáln 1600 x 1600 mm, boční p ístup kmíse minimáln Ř00 mm, madla v blízkosti mísy, toaletní papír vdosahu osoby sedící na míse a dostatečný prostor pro podjetí vozíku pod umyvadlem. Toaleta se musí nacházet na dámských pop ípad pánských toaletách nebo samostatn .
Limity částečn p ístupné toalety jsou dve e široké minimáln 700 mm, rozm ry kabiny minimáln 1400 x 1400 mm a boční p ístup kmíse je minimáln 700 mm. Toaleta se musí nacházet na dámských pop ípad pánských toaletách nebo samostatn .
B žné WC se vyznačují nedostatečným rozm rem záchodové kabiny, nevyhovující ší kou dve í, nevyhovující dispozicí kabiny, úzkým bočním p ístupem kmíse a umíst ním toalety v nep ístupné části objektu.
3.3. Vyhrazená parkovací stání – metodika mapování
Vyhrazené parkovací stání pro osoby somezenou schopností pohybu Ědále jen „OOSPO“ě je parkovací místo suzp sobenými rozm ry. Musí mít ší ku minimáln ň,5 m, podélný sklon nejvýše Ň,0 % a p íčný sklon maximáln Ň,5%. Podélné parkovací stání pro OOSPO musí mít délku minimáln 7,0 m.
Pro určení počtu parkovacích stání pro OOSPO se vychází z celkového počtu míst každé parkovací plochy:
až Ň0 stání 1 vyhrazené stání
26
Ň1 až 40 stání Ň vyhrazená stání
41 až 60 stání ň vyhrazená stání
61 až Ř0 stání 4 vyhrazená stání
Ř1 až 100 stání 5 vyhrazených stání
101 až 150 stání 6 vyhrazených stání
151 až Ň00 stání 7 vyhrazených stání
Ň01 až ň00 stání Ř vyhrazených stání
ň01 až 400 stání ř vyhrazených stání
401 až 500 stání 10 vyhrazených stání
501 a více stání Ň % vyhrazených stání.[3][10]
27
4 POPIS BEZBůRIÉROVÝCH TRůS EŠENÉHO ÚZEMÍ
P ší komunikace v ešeném území mají dohromady ř,7 km. Pro p ehledn jší a detailn jší tvorbu výkres byly rozd leny na p t tras snázvy „TRůSů ů“, „TRůSů B“, „TRůSů C“, „TRůSů D“ a „“TRůSů E“. Na obrázku č. Ř m žeme vid t barevné rozlišení bezbariérových tras s návazností na okolní m stské obvody Statutárního m sta Ostravy.
Obr. 8 Schéma ešených tras
Zdroj: vlastní zpracování
P i pr zkumu stávajících p ších komunikací byly sledovány všechny parametry bezbariérového užívání po celé délce navržených tras – ší kové parametry, podélné a p íčné sklony, nájezdy na chodníky, ešení hmatových úprav, ešení nástupiš m stské hromadné dopravy a ešení vstup do veškeré občanské vybavenosti. Vzhledem ke členitosti terénu a pom rn velké rozloze m stského obvodu Stará B lá byly základní trasy zvoleny tak, aby tvo ily ucelený soubor bezbariérových tras a zárove umož ovaly p ístup do občanské vybavenosti a na zastávky m stské hromadné dopravy, která se v obci nachází.
28
Trasa A
Trasa ů se nachází v centrální části obce a vyskytuje se zde v tšina občanské vybavenosti, celkem 15 objekt . Je označena žlutou barvou, m í Ň,4km a skládá se ze t í úsek . První úsek začíná u objektu Církve československé husitské ĚOV – A1), kde navazuje na trasu E, pokračuje kolem autobusových zastávek ĚZ – A2) a (Z –ůňě, podél komunikace Junácká, kolem objektu Ú adu m stského obvodu Stará B lá až k okružní k ižovatce, která se nachází na komunikaci Mitrovická, kde navazuje na trasu B. Druhý úsek začíná na k ížení ulic Mitrovická a U Sochy, kde navazuje na trasu C, pokračuje podél komunikace Mitrovická kokružní k ižovatce, kde se napojuje na ulici Junácká, poté pokračuje kolem objektu restaurace Sokolovna (OV – ů14ě a kolem autobusové zastávky ĚZ – ů6ě, poté pokračuje kolem objekt Kostela svatého Jana Nepomuckého ĚOV – ů11ě a Mate ské školy ĚOV – ůřě, podél komunikace Blanická až kobjektu h bitova ĚOV – ů15ě. T etí úsek začíná u objektu Základní školy ĚOV – ůňě, pokračuje kolem objektu České pošty (OV –ů5ě, pak podél komunikace Blanická kolem objektu Potraviny Hruška ĚOV – A6) a autobusové zastávky ĚZ –ů4ě až po k ížení sulicí Na Zámčiskách, kde plynule navazuje na trasu D.
Trasa B
Trasu B a trasu ů spojují v r zných místech dva p echody pro chodce P – A4 a P – A5. Ve výkrese č. 1 je rozlišena sv tle modrou barvou a její délka je 0,ř km. Jedná se tedy a nejkratší trasu. Začíná u objekt občanské vybavenosti, kde se v jedné budov nacházejí t i – knihovna (OV – B1ě, kade nictví ĚOV – BŇě a M stská policie ĚOV – Bňě, pokračuje kolem autobusové zastávky ĚZ – B1ě a podél komunikace Mitrovická až khranicím katastrálního území Stará B lá, Nová B lá.
Trasa C
Trasa C se nachází na východní části katastrálního území Staré B lé a spojuje obec se t emi m stskými obvody Statutárního m sta Ostravy – Proskovicemi, Polankou a Výškovicemi. Ve výkrese č. 1 a č. Ň1 je značena zelenou barvou a její délka je ň,Ň km, je tedy trasou nejdelší.
Začíná u k ížení ulice Mitrovická a U Sochy, kde plynule navazuje na trasu ů. Dále trasa vede podél komunikace Mitrovická okolo autobusových zastávek Z – C1, Z – C2, Z- C3 a Z – C4, a také okolo objektu pekárny ĚOV – CŇě a objektu Mate ské školy ĚOV – Cňě až ke
29
k ížení ulic Mitrovická, Proskovická a Na Lukách, kde se tato trasa rozbíhá do t í částí, které končí zástavbourodinných dom .
Trasa D
Trasa D se skládá ze dvou úsek . První úsek m í p ibližn Ň00m a jedná se o p vodní p ší komunikaci na rozdíl od druhého úseku, který je označen jako stezka pro chodce a cyklisty. Výstavba nového druhého úseku začala na ja e roku Ň017 a m la být zhotovena do konce téhož roku. Nicmén stále nebyla dokončena zd vodu nedodržení termínu harmonogramu stavební firmy. Ztohoto d vodu, není možné analyzovat úsek vcelé jeho délce, ale pouze p ibližn zŘ0%. Tato trasa propojuje m stské obvody Stará B lá a Výškovice.
První úsek začíná k ížením ulic Blanická a Na Zámčiskách a končí p ibližn po Ň00m zástavbou rodinných dom . Druhý úsek začíná k ížením ulic Blanická a U sochy, pokračuje kolem autobusové zastávky ĚZ –DŇě, podél komunikace Blanická až khranicím katastrálního území Výškovice.
Trasa E
Trasa E je trasou v severní části obce, m í 1,ř km a ve výkrese č.1 a č.ňŇ je označena fialovou barvou. Začíná na hranicích katastrálního území Dubina v blízkosti autobusové zastávky Z – E1, odtud pokračuje podél komunikace Plze ská, pak po komunikaci Junácká, kolem autobusových zastávek Z – E4 a Z – E5 až ke k ížení s ulicí Kališní.
4.1. Trasa A – ůnalýza současného stavu
4.1.1. Místa pro p echázení
Nejv tší bariérou na této trase jsou místa pro p echázení, kterých je celkem 13, všechny jsou bariérové. Místa pro p echázení jsou vyobrazeny na výkresech č. 3 – 6. Nejv tším problémem jsou chyb jící signální a varovné pásy, a také u míst pro p echázení, které jsou v šikmém sm ru, voblouku nebo jsou delší než Ř000 mm, chybí um lá vodící linie.
Jediným pozitivem je to, že ve v tšin p ípad zde nejsou výškové rozdíly v tší než Ň0mm.
30 4.1.2. P echody pro chodce
P echody pro chodce na trase ů jsou z pohledu bezbariérovosti vlepším stavu než místa pro p echázení. Z p ti p echod pro chodce jsou dva bezbariérové. Další t i p echody jsou bariérové a chybí zde nebo jsou špatn provedeny signální a varovné pásy. Všechny p echody pro chodce jsou detailn popsány ve výkrese č. 6 a č.7.
4.1.3. Autobusové zastávky
Na této trase se nachází šest autobusových zastávek, která jsou vyobrazeny na výkresech č.
7 a č. Ř pomocí fotografií. Pouze jedna ze zastávek je bezbariérová. Mezi nejv tší bariéry pat í chyb jící kontrastní pás, chyb jící zastávkový obrubník, nedostatečná manipulační plocha a chyb jící nebo špatn provedený signální pás.
4.1.4. Současný stav komunikací pro p ší
Součástí výkresu č. ř jedetailn jší analýza celkového stavu komunikací pro p ší. V tšinou se na trase vyskytují p ší komunikace tvo ené betonovou zámkovou dlažbou. Jedinou výjimkou je část p ší komunikace na ulici Blanická vedoucí kolem h bitova ĚOV – A15), která je tvo ena rovinným asfaltem. Tato část p ší komunikace je označena jako stezka pro chodce a cyklisty. Celkov jsou komunikace v dobrém stavu, ovšem ve v tšin p ípad chybí p irozené vodící linie.
4.1.5. Vstupy do budov občanské vybavenosti
Celkem se na trase nachází 15 objekt občanské vybavenosti. Jedná se o církev československou husitskou, zdravotní laborato , základní školu, zdravotní st edisko, poštu, potraviny Hruška, dv restaurace, koupališt , mate skou školu, školní jídelnu, d m s pečovatelskou službou, kostel, obchod, obecní ú ad, a h bitov. Posuzované vstupy do objekt jsou znázorn ny pomocí fotodokumentace ve výkresové části. Vztahují se k nim výkresy č. 10 – 14. Níže je podrobný popis vybraných objekt .
Zdravotnická laborato
Označení: OV –ůŇ, viz. výkres č.11 Celkové hodnocení: bariérový vstup
Vstup do budovy je p ístupný zbariérového schodišt , kde musí návšt vníci p ekonat výškový rozdíl 1Ň60 mm. P ístup je zajišt n ze shromaž ovací plochy, na které navazuje
31
parkovišt a následn p ší komunikace. Nástupní a výstupní schodiš ový stupe není kontrastn odlišen oproti pozadí. Zábradlí má dostačující výšku 1100 mm. Vstupní dve e jsou automatické ší ky 1Ň50 mm, ovšem nejsou chrán ny proti mechanickému poškození do výšky 400 mm a chybí jim kontrastní označení oproti pozadí vpodob pruh ší ky minimáln 50 mm ve výšce Ř00 – 1000 mm a zárove ve výšce 1400 – 1600 mm. P ed vstupními dve mi je dostatečná manipulační plocha se sklonem maximáln Ň% spl ující minimální rozm ry 1500 x 1500 mm.
Základní škola
Označení: OV – ůň, viz. výkres č. 11 Celkové hodnocení: bariérový vstup
P ístup kzákladní škole je po bezbariérové p ší komunikaci nacházející se na ulici Junácká. P ímému vstupu z p ší komunikace do budovy brání jeden schodiš ový stupe , který není kontrastn odlišen oproti okolí. Hlavní dve e jsou otvíravé ven a chybí jim vodorovné madlo ve výšce Ř00 – 900 mm. Sklon plochy p ed vstupem nep esahuje 2 %, ale manipulační plocha nespl uje minimální požadavek 1500 x Ň000 mm. Dve e mají dostatečnou ší ku ř00 mm a vp ípad pot eby je možné otev ít až na 1Ř00 mm.
Zdravotní st edisko
Označení: OV –ů4, viz. výkres č. 11 Celkové hodnocení:bariérový vstup
Hlavní vstup do budovy zdravotního st ediska je z parkovišt navazujícího na p ší komunikaci. Ší ka hlavního dve ního k ídla je 1000 mm. Vstupní dve e jsou chrán ny p ed mechanickým poškozením až do výšky 600 mm. P ed vstupem je vyhovující sklon, který není v tší než Ň%, a také rozm r plochy spl uje minimální požadavek 1500 x Ň000 mm.
Dve ím chybí vodorovné madlo ve výšce Ř00 – ř00 mm a kontrastní označení v podob pásk ší ky minimáln 50 mm ve výškách Ř00 – 1000 mm a 1400 – 1600 mm.
Potraviny Hruška
Označení: OV –ů6, viz. výkres č. 1Ň Celkové hodnocení:bariérový vstup
32
Vstup do budovy je zajišt n automatickými dve mi ší ky 1100 mm, které jsou chrán ny proti mechanickému poškození do výšky 400 mm. Bezbariérový p ístup k objektu zabezpečuje p ší komunikace nep esahující podélný sklon Ř,ňň %. Plocha p ed vstupem je dostatečná a její sklon není v tší než Ň%. Nedostatky jsou zde vpodob sloupu umíst ného Ň000 mm p ed vstupem v ose dve í a chyb jícího kontrastního označení oproti pozadí.
D m spečovatelskou službou
Označení: OV – ů10, viz. výkres č. 1ň Celkové hodnocení: bariérový vstup
V dom spečovatelskou službou p ed pár m síci skončila rekonstrukce, ovšem p ístup k objektu se p íliš nezlepšil.P ístup kbudov je zajišt n po bezbariérové p ší komunikaci, ovšem plocha p ed vstupem není dostatečn velká Ěminimáln 1500 x Ň000 mmě a navíc povrch této plochy je nerovný a tvo í hovíce druh materiál . Hlavní dve e nejsou chrán ny proti mechanickému poškození vozíkem do výšky 400 mm. Dve e jsou dob e rozeznatelné oproti okolí, ale chybí zde kontrastní označení ve dvou výškách podle vyhlášky.
Ú ad m stského obvodu Stará B lá Označení: OV –ů1ň, viz. výkres č. 14 Celkové hodnocení: bariérový vstup
P ístup je zajišt n po p ší komunikaci nacházející se na komunikaci Junácká. Budova ú adu je zp ístupn na dv ma schodiš ovými stupni což p edstavuje velkou bariéru, kterou je pot eba vy ešit nájezdovou rampou. Schodiš ové stupn nejsou kontrastn označeny.
Dve e jsou otvíravé ven a hlavní dve ní k ídlo má pouze 700 mm místo požadovaných ř00 mm. Podesta p ed vstupem nespl uje minimální manipulační plochu 1500 x Ň000 mm.
Dve ím chybí vodorovné madlo ve výšce Ř00 – 900 mm.
4.1.6. Parkování
Parkování pro návšt vníky zdravotního st ediska, základní školy a potravin Hruška je zajišt no společným parkovišt m o celkové kapacit 35 parkovacích míst z toho t i vyhrazená parkovací stání jsou pro vozidla p epravující osoby t žce pohybov postižené.
33
Vyhrazená parkovací místa jsou rozd lena do dvou míst, jedno znich je blíže ke zdravotnímu st edisku Ěobr. řě a zbylé dv blíže potravin Hruška Ěobr. 10ě.
Obr. 9 Vyhrazené parkovací stání Obr. 10 Vyhrazené parkovací stání u zdravotního st ediska u potravin Hruška
Zdroj: vlastní zpracování
Pro návšt vníky obecního ú adu je k dispozici parkovišt o celkové kapacit 17 parkovacích míst z toho jedno vyhrazené pro vozidlo p epravující osobu t žce pohybov postiženou, avšak z toho dv místa jsou vyhrazena pro pracovníky ú adu m stského obvodu Stará B lá a dalších sedm míst pro bytový d m, který sousedí s tímto parkovišt m.
Obr. 11 Vyhrazené parkovací stání Obr. 12 Parkovišt u Obecního ú adu u Obecního ú adu
Zdroj: vlastní zpracování
34
D m spečovatelskou službou má k dispozici čty i parkovací místa podél bezejmenné p ístupové komunikaci, nicmén žádné znich není vyhrazeno pro vozidla p epravující t žce t lesn postižené.
Parkování pro návšt vníky mate ské školy je zajišt no sedmi parkovacími místy, ale žádné znich není vyhrazeno pro vozidla p epravující t žce t lesn postižené.
Obr. 13 Parkovišt u domu Obr. 14 Parkovišt u mate ské školy s pečovatelskou službou
Zdroj: vlastní zpracování
Parkování pro návšt vníky zdravotnické laborato e je zajišt no parkovišt m o celkové kapacit 33 parkovacích míst. Žádné vnich není vyhrazeno pro vozidla p epravující osoby t žce pohybov postižené.
35
Obr. 15 Parkovišt zdravotnické laborato e - Obr. 16 Parkovišt zdravotnické laborato e -
pravá strana levá strana
Zdroj: vlastní zpracování
4.1.7. Celkové zhodnocení trasy A
Výslednou analýzu trasy ů zobrazuje graf č. 1. Znázor uje počet ešených bezbariérových a bariérových míst. Mezi ešená místa pat í vstupy do občanské vybavenosti, místa pro p echázení, p echody pro chodce a autobusové zastávky.
Vstup do občanské vybavenosti jsem hodnotila celkem 15. Všechny jsem vyhodnotila jako bariérové. Nejv tšími bariérami zde jsou schodišt a s tím související označení schodiš ových stup , malá manipulační plocha p ed vchodem, chyb jící vodorovná madla a chyb jící kontrastní označení dve í. Mezi pozitiva pat í dostatečná ší ka dve í, a to že sklon plochy p ed vstupem nep esahuje Ň%.
Míst pro p echázení se na trase vyskytuje celkem 1ň. Všechny jsou bariérové, jelikož žádný z nich nemá signální ani varovný pás a u míst pro p echázení, které jsou vedeny v šikmém sm ru, voblouku nebo jsou delší než Ř000 mm, chybí um lá vodící linie.
P echody pro chodce jsou na tom zbezbariérového pohledu nejlépe oproti ostatní ešeným míst m. Na trase ů se jich nachází celkem p t, ztoho dva jsou bezbariérové, jeden částečn bariérový a dvabariérové. U bariérových a částečn bariérových p echod pro chodce chybí nebo jsou špatn provedeny signální a varovné pásy.
Na trase ů se nachází celkem šest autobusových zastávek, z toho jednu jsem vyhodnotila jako bezbariérovou a ostatní jako bariérové. Nejčast ji zde chybí zastávkový obrubník, kontrastní pás a signální pás.
37
sloup, na n mž je nevhodn umíst n označník. Chybí signální pás ší ky Ř00 – 1000 mm umíst ný Ř00 mm p ed označníkem. Dále schází kontrastní pás ší ky ň00 mm.
4.2.4. Současný stav komunikací pro p ší
Trasa B se nachází podél jedné strany ulice Mitrovické. Z velké části je tvo ena zámkovou dlažbou, ovšem objevuje se zde také povrch asfaltový. V první polovin , ze sm ru od obce Nová B lá, je komunikace široká pouze 1ň00 mm. V druhé polovin má požadovaných 1500 mm. Nejv tšími bariérami jsou na této trase velké výškové rozdíly a chyb jící p irozená vodící linie.Současný stav komunikací je detailn popsán ve výkrese č. 1Ř.
4.2.5. Vstupy do budov občanské vybavenosti
Na trase se nachází celkem t i objekty občanské vybavenosti označeny jako OV – B1, OV – B2 a OV – B3 a jsou ešeny na výkrese č. Ň0. Jedná se o knihovnu, kade nictví a objekt m stské policie. Všechny t i objekty jsou součástí jedné budovy, nicmén každý má samostatný vstup.Níže je podrobný popis všech ešených objekt .
Knihovna
Označení: OV –B1, viz výkres č. Ň0 Celkové hodnocení: bariérový vstup
P ístup do knihovny je zajišt n po p ší komunikaci nacházející se na ulici Mitrovická.
Vstup je ešen kontrastními dve mi ší ky ř00 mm. Dve e nejsou opat eny vodorovným madlem ve výšce Ř00 – 900 mm ani nejsou opat eny proti mechanickému poškození vozíkem do výšky 400 mm. Plocha p ed vstupem spl uje požadavek na maximální sklon Ň
% a minimální rozm r 1500 x 1500 mm p i otvírání dve í dovnit .
Kade nictví
Označení: OV – BŇ, viz. výkres č. Ň0 Celkové hodnocení: bariérový vstup
P ístup ke kade nictví je po p ší komunikaci jednotného sklonu. Hlavní vstup tvo í dvouk ídlé dve e ší ky 1Ň50 mm, ší ka hlavního dve ního k ídla je ř00 mm. Dve e se otvírají dovnit a jsou dostatečn kontrastní oproti okolí. Plocha p ed vstupem je dostatečná a její sklon není v tší než Ň%. Dve ím chybí vodorovné madlove výšce Ř00 – ř00 mm a ochrana proti mechanickému poškození vozíkem do výšky 400 mm.
38 M stská policie
Označení: OV –Bň, viz. výkres č. Ň0 Celkové hodnocení: bariérový vstup
Totožný vstup jako vp ípad objektu kade nictví ĚOV –B1).
4.2.6. Parkování
Parkování pro budovu, ve které se nachází veškerá občanská vybavenost na této trase, je zajišt no šesti parkovacími místy. Dv z nich jsou vyhrazena na povolení ÚMOb Stará B lá, ale žádné z nich není vyhrazeno pro vozidla p epravující t žce t lesn postižené osoby.
Obr. 17 Parkovišt u knihovny, kade nictví a m stské policie
Zdroj: vlastní zpracování
4.2.7. Celkové zhodnocení trasy B
Z grafu č. Ň m žeme vyčíst, že počet ešených míst není p íliš velký. Je to dáno tím, že trasa B m í pouze 0,ř km.
Všechny objekty občanské vybavenosti jsou bariérové. Ve všech t ech p ípadech vstupní dve e nejsou chrán ny proti mechanickému poškození vozíkem do výšky 400 mm a dalším problémem je chyb jící vodorovné madlo ve výšce Ř00 – 900 mm.
Na trase B se nachází celkem osm bariérových míst pro p echázení. Nejv tšími bariérami jsou chyb jící signální pásy, varovné pásy a um lé vodící linie.
P echody pro chodce se na trase B nenacházejí.
Jediné nástupišt MHD není vybaveno signálním ani kontrastním pásem.
40 4.3.3. Autobusové zastávky
Na trase C jsem analyzovala sedm autobusových zastávek s označením Z–C1 – Z–C7. P t autobusových zastávek se nachází na ulici Mitrovická a zbylé dv na ulici Proskovická. Na zastávkách není dodržen bezpečností odstup 500 mm, není použit zastávkový obrubník a chybí signální pás ší ky Ř00 – 1000 mm umíst ný Ř00 mm p ed označníkem. Detailn jší popis je uveden na výkresech č. Ň7 a ŇŘ.
4.3.4. Současný stav komunikací pro p ší
Komunikace na trase C jsou tvo eny ze zámkové dlažby, zbetonových dlaždic a z asfaltového betonu. Nejčast ji se jedná o zámkovou dlažbu, která vyžaduje dopln ní o hmatové úpravy a vytvo ení p irozených vodících linií. Část trasy, která je tvo ena betonovými dlaždicemi vyžaduje celkovou rekonstrukci. Celková analýza současného stavu p ších komunikací je podrobn ji popsána na výkrese č. Ňř.
4.3.5. Vstupy do budov občanské vybavenosti
Na trase C se nachází p t objekt občanské vybavenosti – potraviny, pekárna, mate ská škola a dv restaurace. Jejich fotografie s popisem jsou uvedeny na výkresech č. ň0 a ň1.
Níže je podrobný popis vybraných objekt . Potraviny
Označení: OV –C1, viz. výkres č. ň1 Celkové hodnocení: bariérový vstup
K objektu nevede žádná p ší komunikace ani p echod pro chodce. Pro p ístup k potravinám je nutné p ejít p es komunikaci bez p echodu pro chodce, což m že být nezdolnou p ekážkou pro osoby nevidomé a slabozraké. P ed objektem je dostatečná manipulační plocha se sklonem, který nep esahuje Ň%. Dve e jsou otvírané dovnit . Toto jsou, ale jediné kladné znaky bezbariérovosti. Dále zde chybí vodorovné madlo ve výšce 800 – ř00 mm a kontrastní označení oproti pozadí. Dve e nejsou chrán ny proti mechanickému poškození do výšky 400 mm. Povrch plochy p ed vstupem je nerovný, a tudíž se vyskytují výškové rozdíly vyšší než Ň0 mm.
Pekárna
P ístup do objektu je po schodišti sp ti schodiš ovými stupni. Z tohoto d vodu je nutné vybudovat nájezdovou rampu. Není spln n požadavek na minimální plochu p ed vstupem do budovy, chybí vodorovné madlo na dve ích, chybí označení nástupního a výstupního
41
schodiš ového stupn . Dve e mají ší ku Ř00 mm což je dostatečné a jsou chrán ny proti mechanickému poškození až do výšky 1000 mm.
Mate ská škola
P ístup do budovy je po p ší komunikaci, na které navazuje schodišt . Schodiš ové stupn nejsou kontrastn označeny. Podesta sloužící jako manipulační plocha p ed vstupem nespl uje minimální požadavek. Dve e mají dostatečnou ší ku Ř00 mm, ale chybí jim vodorovné madlo ve výšce Ř00 – 900 mm a nemají ochranu proti mechanickému poškození vozíkem do výšky 400mm.
4.3.6. Parkování
Parkování pro návšt vníky potravin je zajišt no volnou betonovou plochou, která ale není označena jako plocha sparkovacími místy. Stejn je zajišt no parkování u pekárny a u obou restaurací, tudíž u t chto objekt není vyhrazeno ani parkovací stání pro vozidla p epravující osoby t žce postižené. Pro návšt vníky mate ské školy nejsou zajišt na žádná parkovací místa.
Obr. 18 Parkovišt u potravin Obr. 19 Parkovišt u restaurace
Zdroj: vlastní zpracování
4.3.7. Celkové zhodnocení trasy C
Výsledkem analýzy na trase C je graf, který znázor uje počet ešených míst. Jedná se o vstupy do občanské vybavenosti, místa pro p echázení, p echody pro chodce a autobusové zastávky.
Objekt občanské vybavenosti se na trase C vyskytuje celkem 5 a všechny jsou bariérové. Nejv tšími bariérami jsou schodišt a stím související označení schodiš ových stup , chyb jící vodorovná madla a chyb jící kontrastní označení dve í.
43 4.4.2. P echody pro chodce
Na trase D bude v budoucnu jeden p echod pro chodce, ale d vod současného budování této trasy není p echod pro chodce v tak pokročilé fázi, aby ho bylo možné analyzovat.
4.4.3. Autobusové zastávky
Na této trase jsem ešila dv autobusové zastávky označeny jako Z – D1 a Z – D2.
K zastávce Z – D1 nevede žádná p ší komunikace ani p echod pro chodce, což m že být nebezpečné zejména pro osoby nevidomé a slabozraké. Nástupišt je vyvýšené oproti vozovce o 100 mm, což m že být nezdolnou p ekážkou pro osoby na vozíku. Zastávka Z – D2 je z pohledu bezbariérovosti zcela správn . Jejich fotografie s popisem jsou uvedeny na výkrese č. ňň.
4.4.4. Vstupy do občanské vybavenosti
Na trase D se nenachází žádné objekty občanské vybavenosti.
4.4.5. Současný stav komunikací pro p ší
Komunikace na trase D je rozd lena do dvou částí. První část je tvo ena zámkovou dlažbou a chybí zde zejména hmatové prvky pro nevidomé. Druhá část je tvo ena asfaltovým povrchem a je označena jako stezka pro chodce a cyklisty, proto m že být nebezpečná zejména pro osoby se zrakovým postižením. Stezka pro cyklisty a chodce má v tšinou dostatečnou ší ku a p irozenou vodící linii tvo í obrubník výšky 60 mm.
Podrobn jší analýza je provedena na výkrese č. ň4.
4.4.6. Celkové zhodnocení trasy D
V tší část trasy je ve fázi budování, proto zde ješt nemohou být vyhodnoceny všechny problémová místa.
45 4.5.3. Autobusové zastávky
ůutobusových zastávek jsem na trase hodnotila celkem p t, z toho jedna je bezbariérová.
Na zastávkách v tšinou není dodržen bezpečnostní odstup a chybí signální pás. Popis zastávek spolu sfotodokumentací se nachází ve výkresové části na výkrese č. ň7 a ňŘ.
4.5.4. Vstupy do občanské vybavenosti
Na trase E se nenachází žádné objekty občanské vybavenosti.
4.5.5. Současný stav komunikací pro p ší
Na celé trase je povrch p ších komunikací tvo en zámkovou dlažbou. Povrch komunikací je v dobrém stavu, ovšem často chybí p irozená vodící linie a další hmatové prvky. Část trasy nemá dostatečnou ší ku 1500 mm. Podrobn jší analýza je provedena na výkrese č.
39.
4.5.6. Celkové zhodnocení trasy E
Výslednou analýzu trasy B zobrazuje graf č. 5. Znázor uje počet ešených bezbariérových a bariérových míst. Mezi ešená místa pat í místa pro p echázení, p echody pro chodce a autobusové zastávky.Objekty občanské vybavenosti se na trase E žádné nevyskytují.
Celkem p t míst pro p echázení, které se na trase vyskytují, jsem vyhodnotila jako bariérové. Často chybí odsazený signální pás ve vzdálenosti ň00 – 500mm od varovného pásu.
Bariérové p echody pro chodce jsou na trase t i. Nejčast jšími chybami u p echod pro chodce jsou absence varovného a signálního pásu vizuáln i hmatov odlišného.
ůutobusových zastávek se na trase vyskytuje celkem p t z toho jedna je bezbariérová. Nástupišt autobusových zastávek v tšinou není vybaveno signálním pásem umíst ným Ř00mm p ed označníkem, kontrastním pásem nebo zastávkovým obrubníkem.
47
5 NÁVRH EŠENÍ PROBLÉMOVÝCH MÍST
V následující kapitole je popsán návrh ešení vybraných problémových míst, které se nacházejí na ulici Junácká. Jedná se o autobusovou zastávku Z –ůň, místo pro p echázení MPP –ůŇ, p echod pro chodce P –Eň a občanskou vybavenost OV – A2. Návrh ešení je znázorn n na výkresech č. 41, 43, 45 a 47. Návrh je proveden v souladu s vyhláškou č.
ňřŘ/Ň00ř Sb. o obecn technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb.
5.1. Návrh ešení autobusové zastávky Z – A3
Nástupišt autobusové zastávky se nachází na ulici Junácká, poblíž základní školy ĚOV – ůňě. Současný stav je znázorn n na výkrese č. 40.
Z d vodu malého manipulačního prostoru a p ekážek p i vodící linii je p íst ešek posunut společn slavičkou. Nástupišt je vsoučasné dob ve výšce 1Ň0 mm oproti vozovce, proto musí být zvýšeno o dalších Ř0 mm, tak aby bylo možné doplnit zastávkový obrubník výšky Ň00 mm. Z tohoto d vodu je navržena rampa se sklonem 4% spojující současnou p ší komunikaci a nov navržené nástupišt autobusové zastávky. Dále je dopln n kontrastní pás ší ky ň00mm, jelikož zastávkový obrubník a kontrastní pás tvo í bezpečnostní odstup 500 mm. Navržen je také signální pás ší ky Ř00 mm, umíst ný Ř00 mm p ed označníkem, ukončen 500 mm p ed hranou nástupišt , navazující na p irozenou vodící linii. P irozená vodící linie je tvo ena stávajícím zábradlím, na kterém je navržena zarážka pro slepeckou h l.
5.2. Návrh ešení místa pro p echázení MPP – A2
Místo pro p echázení se nachází na ulici Junácká vblízkosti zdravotnické laborato e ĚOV – ůŇě. Současný stav je znázorn n na výkrese č. 4Ň.
Nejv tší bariérou současného stavu je absence hmatových prvk pro nevidomé, proto je proveden návrh signálního pásu ší ky Ř00 mm na obou stranách místa pro p echázení. Signální pás je p edsazen o ň00 mm p ed varovným pásem a navazuje na p irozenou vodící linii. Varovný pás ší ky 400 mm je navržen na obou stranách místa pro p echázení po celé délce p ší komunikace. Obrubník zajiš ující vodící linii vsoučasné
48
dob má výšku pouze Ň0 mm, proto je proveden návrh zvýšení obrubníku na požadovaných 60 mm.
5.3. Návrh ešení p echodu pro chodce P – E3
P echod pro chodce se nachází na ulici Junácká, poblíž autobusových zastávek Z – E2 a Z –Eň. Současný stav je znázorn n na výkrese č. 44.
V návrhovém ešení je provedeno dopln ní signálního pásu ší ky Ř00 mm vizuáln i hmatov odlišného na obou stranách p echodu pro chodce a prodloužení varovného pásu ší ky 400 mm, po celé délce sníženého obrubníku, na jedné stran p echodu pro chodce. Obrubník zajiš ující vodící linii vsoučasné dob má výšku pouze Ň0 mm, proto je proveden návrh zvýšení obrubníku na požadovaných 60 mm.
5.4. Návrh ešení občanské vybavenosti OV – A2
Objekt zdravotnické laborato e se nachází na ulici Junácká vblízkosti místa pro p echázení (MPP –ůŇě. Současný stav je znázorn n na výkrese č. 46.
Pro bezbariérový p ístup do objektu je navržena zdvihací plošina NPM 400 od firmy Manus Prost jov, jelikož v současnosti je možný p ístup pouze po bariérovém schodišti. Pro p ístup ke zdvihací plošin je proveden návrh nové zpevn né p ší komunikace. Z tohoto d vodu vzniklo nové místo pro p echázení, kde je nutné provést všechna opat ení podle vyhlášky č. ňřŘ/Ň00ř Sb. Dále návrhové ešení vyžaduje snížení obrubníku mezi plochou parkovišt a shromaž ovací plochou p ed objektem občanské vybavenosti ze současných Ř0 mm na maximální výšku Ň0 mm. Z tohoto d vodu je navržena rampa se sklonem 6,15% p ekonávající výškový rozdíl 60 mm.
49
6 STRUČNÉ EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ VYBRůNÝCH PROBLÉMOVÝCH MÍST
Pro jednotlivá problémová místa byl proveden p ibližný výpočet náklad . Ekonomické zhodnocení se týká autobusové zastávky Z – A3, místa pro p echázení MPP – A2, p echodu pro chodce P – Eň, vstupu do občanské vybavenosti OV – ůŇ a části trasy C na ulici Proskovická, která je tvo ena betonovými dlaždicemi. Tato část trasy jako jediná vyžaduje celkovou rekonstrukci.
P i stanovení ceny jsem čerpala p edevším zpodklad pr m rných cen technické a dopravní infrastruktury [13], které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj [14]. Pro stanovení orientační ceny pokládkya rozebrání zámkové dlažby a obrubník jsem použila ceník prací od firmy Dlažba – Ostrava [15] a od firmy pokládka dlažby – Razek [16].
Orientační cenu hydraulické plošiny od firmy MůNUS Prost jov [17] jsem určila pr m rnou cenou, která se odvíjí podle situace, kde se bude plošina instalovat.
Celkové shrnutí orientační ceny návrhu vyjad uje tabulka č.1. Podrobn jšícenový rozpis hodnocených objekt viz. p ílohy č. 1 – 5.
Tab. 1 Celkové orientační ceny návrhu
Hodnocený objekt Celková orientační cena návrhu ůutobusová zastávka Z - A3 10ř ř6ř Kč viz. p íloha č. 1 Místo pro p echázení MPP - A2 6 ň65 Kč viz.p íloha č. Ň
P echod pro chodce P - E3 6 705 Kč viz. p íloha č. ň Občanská vybavenost OV - A2 ňň0 776 Kč viz. p íloha č. 4 Část trasy C na ulici Proskovická ř1ř 76ř Kč viz. p íloha č. 5
Zdroj: vlastní zpracování
