Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Katedra podnikové ekonomiky
Bakalářská práce:
Finanční analýza Pivovaru Náchod, a. s.
Vypracovala: Lilia Cvetanova
Vedoucí práce: Ing. Petr Boukal, Ph.D.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma
„Finanční analýza Pivovaru Náchod, a. s.“
jsem vypracovala samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 1. ledna 2007 Podpis
P o d ě k o v á n í
Děkuji panu Ing. Petru Boukalovi, Ph.D. za cenné informace a odbornou pomoc při psaní této bakalářské práce.
OBSAH
1. ÚVOD... 5
2. TEORETICKÁ ČÁST ... 6
2.1. VÝZNAM FINANČNÍ ANALÝZY... 6
2.2. UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY... 7
2.3. ZÁKLADNÍ ZDROJE INFORMACÍ... 7
2.3.1. Rozvaha ... 8
2.3.2. Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) ... 9
2.3.3. Výkaz o peněžních tocích (Cash Flow) ... 10
2.4. ZÁKLADNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY... 10
2.4.1. Absolutní ukazatele... 10
2.4.2. Čistý pracovní kapitál... 11
2.4.3. Bilanční pravidla... 11
2.4.4. Poměrové ukazatele... 12
2.4.5. Analýza finanční páky... 17
2.4.6. Du Pontův rozklad... 17
2.4.7. Altmanova analýza ... 18
2.4.8. Index IN ... 18
2.4.9. Ekonomická přidaná hodnota, EVA... 19
3. APLIKAČNÍ ČÁST ... 21
3.5. PIVOVAR NÁCHOD, A.S. ... 21
3.5.1. Základní informace... 21
3.5.2. Vedení společnosti... 21
3.5.3. O firmě... 22
3.5.4. Historie pivovaru... 24
3.5.5. Úskalí společnosti... 24
3.6. FINANČNÍ ANALÝZA... 25
3.6.1. Analýza absolutních ukazatelů... 25
3.6.2. Čistý pracovní kapitál... 34
3.6.3. Bilanční pravidla... 35
3.6.4. Poměrové ukazatele... 38
3.6.5. Analýza finanční páky... 44
3.6.6. Du Pontův rozklad... 44
3.6.7. Altmanova analýza ... 45
3.6.8. Index IN ... 46
3.6.9. EVA - ekonomická přidaná hodnota ... 46
4. ZÁVĚR... 48
5. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 50
6. LITERATURA... 51
7. PŘÍLOHY ... 52
1. ÚVOD
Za téma své bakalářské práce jsem si zvolila Finanční analýzu Pivovaru Náchod, a. s.
Důvodem tohoto výběru byla zajímavost a podle mého názoru i užitečnost tématu finanční analýzy, navíc v praxi hojně užívané podniky při svých rozhodováních o finančním řízení.
Finanční analýza je založena jednak na důkladném rozboru dat o minulém vývoji veličin týkajících se činností podniku a faktorů, které na ně působí, ale také odráží současný vývoj a může predikovat i vývoj budoucí. Slouží širokému okruhu jak interních, tak externích uživatelů, kteří se zajímají o hospodaření společnosti a o její budoucí vývoj. Druhým důvodem mého výběru je vztah k městu Náchod, kde od dětství bydlím. Analyzovat
"městský" podnik a vztahy, které tu jsou mezi akcionářem a samotným podnikem je pro mě blízkou a zajímavou záležitostí.
Cílem této bakalářské práce je posouzení finanční pozice podniku Pivovar Náchod, a.s. v letech 2002 až 2005. Tento podnik patří mezi středně velké pivovary a je největším producentem piva v Královéhradeckém kraji. Kromě výroby piva a nealkoholických nápojů se zabývá i provozem hotelu a restauračních zařízení.
Primární informace jsem čerpala z výročních zpráv společnosti, tedy převážně z výkazů finančního účetnictví (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha), a také z webových stránek společnosti. Údaje obsažené ve výkazech jsou zaznamenány k určitému datu nebo za určité období. Samy o sobě tyto údaje nemají velkou vypovídací schopnost o finanční situaci podniku a o jeho celkové kvalitě hospodaření. Nové pro finanční řízení hodnotnější informace vytváří z těchto primárních dat finanční analýza.
Tato práce je rozdělena do dvou částí. První je nazvaná teoretická část a vysvětluje co vlastně finanční analýza je, popisuje její cíle, komu slouží, metody a zdroje informací, ze kterých jsem vycházela. Využila jsem zde hlavně poznatky získané z odborné literatury.
Druhou a stěžejní částí mé bakalářské práce je část aplikační. Nejprve seznamuje čtenáře se společností Pivovar Náchod, a.s., s jejím postavením na trhu, historií, ale i s jejími problémy. Následně jsou aplikovány poznatky a metody z teoretické části na konkrétní data a informace o společnosti. Nejdříve jsou výkazy rozebrány pomocí horizontální a vertikální analýzy. Následující část analýzy se týká poměrových ukazatelů, pomocí nichž jsou hodnoceny vzájemné vazby. Tato práce je zakončena analýzami pro predikci budoucího vývoje - Altmanův index, IN index a EVA. Všechny ukazatele jsou náležitě okomentovány a vyhodnoceny. Subjektivnímu názoru na věc jsem se ovšem nevyhla.
2. TEORETICKÁ ČÁST
2.1. Význam finanční analýzy
Finanční analýza je jednou ze základních dovedností každého finančního manažera.
Je součástí jeho každodenní práce. Poznatky a závěry právě finanční analýzy jsou nezbytným podkladem nejen pro strategické a taktické rozhodovaní podniku o investicích a financování, ale i pro reporting všem, do podniku zainteresovaných, pro reporting vlastníkům, věřitelům a dalším.1
Velmi úzká je její spojitost s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přehledu o peněžních tocích (cash flow), který bývá součástí přílohy k účetní závěrce. Tyto výkazy jsou sestaveny na podkladě finančního účetnictví jako procesu, který shromažďuje, eviduje, třídí a dokumentuje údaje o hospodaření podniku.
Avšak finanční účetnictví má jeden nedostatek, který finanční analýza odstraňuje.
Finanční účetnictví poskytuje údaje převážně stavových absolutních veličin, které nezachycují pohyb za dané období. Naopak finanční analýza získané údaje mezi sebou navzájem poměřuje, čímž rozšiřuje jejich vypovídací schopnost. Pro zajištění kontinuity je finanční analýza prováděna automaticky a nepřetržitě. Podkladem a zdrojem pro finanční analýzu je oblast vnitropodnikového účetnictví, ekonomické statistiky, kapitálového a peněžního trhu a další.
Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti hospodaření podniku. Pomáhá nám určit slabé stránky firmy, které by v budoucnosti mohly znamenat velké problémy a naopak nám ukazuje silné stránky podniku, na kterých by podnik mohl v budoucnosti stavět.
Použitelnost finanční analýzy pro podnikové řízení, její vypovídací schopnost, záleží na řadě faktorů. Mezi ně patří odborné znalosti a zkušenosti analytiků, kvalita vstupních informací, vhodnost zvolených metod, správná interpretace výstupů analýzy atd. Její precizní vypracování proto vyžaduje nejen posouzení kvantitativních, ale i kvalitativních údajů. Náplní práce finančních analytiků je potom dokázat tyto informace nalézt, uspořádat do vzájemných souvislostí, odkrýt vývojové tendence a nedostatky v hospodaření podniku a na konec z nich vyvodit závěry.
1 Kislingerová,E: Manažerské finance
2.2. Uživatelé finanční analýzy
Informace, které se týkají finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu nejen manažerů, ale i mnoha dalších subjektů přicházejících tak, či onak do kontaktu s daným podnikem. Uživatelé finančních analýz jsou jednak externí a jednak interní. 2
K externím uživatelům patří:
§ investoři
§ banky a jiní věřitelé
§ stát a jeho orgány
§ obchodní partneři (zákazníci a dodavatelé)
§ manažeři, konkurence apod.
K interním uživatelům výsledků finanční analýzy patří:
§ manažeři
§ odboráři
§ zaměstnanci.
2.3. Základní zdroje informací
3Základním zdrojem informací pro finanční analýzu je účetní závěrka. V současné době lze v ČR pracovat se třemi základními typy účetních závěrek:
§ řádnou
§ mimořádnou
§ mezitímní.
Pravděpodobně nejčastějším typem účetní závěrky je řádná účetní závěrka. Je zpracována k poslednímu dni běžného účetního období. Slouží jako základ pro výpočet daně z příjmu za příslušný rok; jedná se o tzv. konečnou účetní závěrku.
Mimořádná účetní závěrka je sestavována v případech, kdy to vyžadují okolnosti, např. vstup společnosti do likvidace nebo do konkurzu.
Mezitímní účetní závěrka je závěrkou sestavovanou v průběhu účetního období i k jinému okamžiku, než ke konci rozvahového roku. Jde o sestavení závěrky např.
v souvislosti s přeměnou společnosti. Mezitímní účetní závěrka má v porovnání s řádnou účetní závěrkou omezenou vypovídací schopnost.
2 Synek,M.:Manažerská ekonomika
3 Synek,M.:Manažerská ekonomika
V praxi se lze setkat ještě s konsolidovanou účetní závěrkou. Jde rovněž o řádnou účetní závěrku, která je povinně zpracovávána mezi kapitálově propojenými subjekty, hovoříme o skupině podniků; jde o vyjádření finančních efektů, jakoby šlo o jeden celek.
Konsolidovaná účetní závěrka slouží k informování akcionářů a společníků mateřské společnosti podniku a dalších osob. V žádném případě však neslouží pro daňové účely ani se nedotýká otázek rozdělování hospodářského výsledku.
Kromě účetních závěrek může sloužit jako významný zdroj informací pro zpracování finanční analýzy i výroční zpráva. Připravují ji ty účetní jednotky, které podle § 21 zákona o účetnictví podléhají auditu.
Standardními účetními výkazy, které tvoří součást účetních závěrek, jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přehled o peněžních tocích; nezanedbatelnou částí je příloha k účetní uzávěrce.
2.3.1. Rozvaha
Rozvaha neboli bilance ukazuje finanční situaci firmy - stav jejího majetku a závazků k určitému datu, většinou k poslednímu dni finančního roku firmy. V rozvaze se tedy vyskytují tzv. okamžikové, stavové ukazatele.
Aktiva uvádí přehled toho, co podnik vlastní a co mu dluží další ekonomické subjekty. Pasiva ukazují, jakým způsobem jsou aktiva firmy financována, tzn. co firma dluží jiným ekonomickým subjektům a vlastní jmění.
Aktiva
Aktiva jsou výsledkem minulých investičních rozhodnutí a jsou uspořádána jednak podle funkce, kterou v podniku plní, a dále podle času, po kterou je majetek v podniku vázán; posledním kritériem je likvidita. Aktiva tvoří dvě základní složky, a to dlouhodobý majetek a oběžná aktiva.
Dlouhodobý majetek představují tři části, a to dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. Druhým kvalitativně odlišným segmentem aktiv jsou oběžná aktiva. Ta na rozdíl od dlouhodobého majetku vytvářejícího provozní kapacitu plní kvalitativně odlišnou roli. Jedná se o majetkové části, které obíhají, mění postupně svoji podobu; jejích úlohou je zajišťovat plynulost reprodukčního procesu.
Oběžný majetek je v rozvaze uspořádán podle likvidity od nejméně likvidních k nejlikvidnějším majetkovým částem. Nejméně likvidní je položka zásob, následují pohledávky a dále krátkodobý finanční majetek jako nejlikvidnější položka.
V našem výkaznictví existuje ještě jedna důležitá položka na straně aktiv, kterou je časové rozlišení. Patří sem např. náklady příštích období a příjmy příštích období.
Pasiva
Pasiva zachycují kapitálovou strukturu majetku podniku, ze kterého je majetek podniku financován, tedy finanční zdroje podniku. Účetní systém rozlišuje dvě základní kategorie: vlastní kapitál a cizí zdroje.
Vlastní kapitál lze chápat jako celkový kapitál, který do podnikání vložili sami vlastníci. Základní položkou je základní kapitál, povinně jej vytvářejí komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.
Naopak cizí kapitál představuje zdroje, které podnik získal od jiných právnických nebo fyzických osob a jež mu byly zapůjčeny na určitou dobu. Základním kritériem pro další rozdělení je lhůta jejich splatnosti. Součástí cizích zdrojů jsou rezervy, dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky a bankovní úvěry výpomoci. Krátkodobé závazky je třeba splácet ve lhůtě do jednoho roku. Vlastní kapitál představuje z pohledu času dlouhodobý zdroj financování podniku.
Poslední složkou pasiv je časové rozlišení. Patří sem výnosy příštích období a výdaje příštích období.
2.3.2. Výkaz zisků a ztrát (výsledovka)
Tento výkaz informuje o pohybu peněz za určité období (finanční rok) a podává přehled o vynaložených nákladech a získaných výnosech během určitého období. Výkaz zisků a ztrát zachycuje vztahy mezi výnosy podniku dosaženými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvořením. Výkaz zisků a ztrát má v České republice stupňovité uspořádání; je rozlišována část provozní, finanční a mimořádná.
Rozdíl mezi výnosy a náklady vytváří zisk, resp. ztrátu za běžné účetní období.
Ve finanční analýze se lze setkat s různými formami zisku. Klíčovým pro konstrukci je především účel, pro který je analýza zpracovávána. Nejpoužívanější kategorie zisku jsou:
§ čistý zisk (v terminologii účetních výkazů ČR hospodářský výsledek za účetní období) – EAT (Earnings after Taxes)
§ zisk před zdaněním – EBT (Earnings before Taxes) = EAT zvýšený o daň z příjmu za mimořádnou činnost a daň z příjmu za běžnou činnost
§ zisk před zdaněním a úroky – EBIT (Earnings before Interest and Taxes) = EBT zvýšený o nákladové úroky
§ zisk před zdaněním, úroky a odpisy – EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciations and Amortization Charges) = EBIT zvýšený o odpisy
§ čistý provozní zisk po zdanění – NOPAT (Net Operating Profit after Taxes), představuje provozní zisk vygenerovaný v souvislosti s hlavní provozní činností podniku.
2.3.3. Výkaz o peněžních tocích (Cash Flow)
Tento výkaz informuje o příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval. Je žádoucí, aby příjmy převyšovaly výdaje. Výkaz cash flow zobrazuje skutečný pohyb peněžních prostředků, je tak doplňkem dvou výše uvedených výkazů.
Přehled o peněžních tocích rozlišuje peněžní toky ze tří základních činností, a to: peněžní toky z provozní činnosti, investiční činnosti a peněžní toky vztahující se k financování podniku.
2.4. Základní metody finanční analýzy
4Ve finanční analýze jsou zpravidla aplikovány dvě rozborové techniky, a to tzv.
procentní rozbor a poměrová analýza. Východiskem obou technik jsou absolutní ukazatele, tj. jak stavové, tak tokové veličiny tvořící obsah účetních výkazů. Technika procentního rozboru spočívá v rozboru absolutních vstupních dat a zpracování rozboru vertikální a horizontální struktury účetních výkazů. Na rozbor absolutních vstupních veličin navazuje další postupový krok, kterým je vytvoření soustavy ukazatelů. Soustavy paralelní jsou soustavy, ve kterých pro existenci podniku je stejně významné, jak je zhodnocován kapitál akcionářů, jaká je úroveň likvidity a zadluženosti. U pyramidové soustavy je klíčový účel analýzy, od účelu se odvíjí vrchol, hlavní kritérium analýzy, které je v dalších postupových krocích rozkládáno na dílčí činitele, jejichž smyslem je vysvětli změnu chování vrcholu.
2.4.1. Absolutní ukazatele
Absolutní ukazatelé jsou údaje, které získáme z účetních výkazů. Podávají nám představu o rozměru jednotlivých jevů. Podle toho, zda vyjadřují určitý stav nebo nás
4 Kislingerová,E.:Manažerské finance
informují o údajích za určitý časový úsek, hovoříme o veličinách stavových (rozvaha) nebo tokových (výsledovka, cash flow).
Ve finanční analýze jsou zpravidla aplikovány dvě rozborové techniky, a to tzv.
procentní rozbor a poměrová analýza (analýza trendů). Východiskem obou technik jsou právě zmíněné absolutní ukazatelé.
Rozbor vertikální struktury výkazů
Analýza vertikální struktury účetních výkazů si klade za cíl zjistit, např. jak se jednotlivé majetkové části podílely na bilanční sumě; máme-li k dispozici minimálně dvě nebo více časových období, lze identifikovat pohyby v nastavení například majetkového portfolia nebo portfolia kapitálu.
Rozbor horizontální struktury výkazů
Horizontální analýza (poměrová analýza) si klade za cíl změřit pohyb jednotlivých veličin a to absolutně (o kolik se změnila příslušná položka v čase) a relativně (o kolik procent se položka změnila) a změřit jejich intenzitu. Slouží k výpočtu rozdílů, tedy o kolik se změnila konkrétní položka oproti minulému období. K výpočtu používá řetězové nebo bazické indexy. Řetězové indexy nám porovnávají meziroční růst či pokles dvou po sobě jdoucích období a bazické indexy zobrazují podíl sledovaného období k období základnímu.
2.4.2. Čistý pracovní kapitál
Nejdůležitějším z rozdílových ukazatelů je výpočet pracovního kapitálu (Working Capital). Rozlišujeme pracovní kapitál brutto, který je ztotožňován s oběžnými aktivy celkem, a pracovní kapitál netto, který lze vypočítat jako rozdíl: oběžná aktiva mínus krátkodobé závazky.
2.4.3. Bilanční pravidla
Bilanční pravidla (pravidla financování) jsou obecná doporučení, kterými by se měl podnik při financování řídit s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability.
Zlaté bilanční pravidlo financování říká, že je nezbytné „slaďovat“ časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů, ze kterých je financováno. Zde platí, že stálá aktiva financujeme především z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů, krátkodobé složky majetku naopak z odpovídajících krátkodobých zdrojů.
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika sleduje vztahy na straně pasiv a říká, že vlastní zdroje by pokud možno měly převyšovat cizí zdroje, v krajním případě se mají rovnat.
Zlaté pari pravidlo, ve kterém jde o vztah stálých aktiv a vlastních zdrojů. Má se za to, že podnik ve svém financování využívá cizích zdrojů, a proto se tyto dvě položky rovnají jen v krajním případě.
2.4.4. Poměrové ukazatele
Na analýzu absolutních ukazatelů navazuje další postupový krok, kterým je výpočet poměrových ukazatelů. Ty pokrývají veškeré složky výkonnosti podniku. Uspořádání, počet i konstrukce se liší s ohledem na cíl analýzy a s tím spojený okruh uživatelů, pro něž je analýza zpracovávána. Obvykle se lze setkat s bloky ukazatelů:
▪ rentability
▪ likvidity
▪ aktivity
▪ zadluženosti
▪ produktivity
Ukazatele mohou být uspořádány do soustavy, kterou nazýváme paralelní nebo pyramidová.
2.4.4.1. Ukazatele rentability
Ukazatele rentability jsou konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností (výstupu) k nějaké srovnávací základně (vstupu), která může být jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, nebo k jiné bázi. Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, neboť udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. V praxi nejčastěji používané ukazatele jsou:
▪ Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE - Return on Capital Employed)
▪ Rentabilita aktiv (ROA - Return on Assets)
▪ Rentabilita vlastního kapitálu (ROE - Return on Equity)
▪ Rentabilita tržeb (ROS - Return on Sales)
Blok ukazatelů rentability by měl být vždy doplněn o tzv. Du Pontovu analýzu. Ta slouží především k odhalení základních činitelů efektivnosti. Lze se setkat s rozkladem ukazatele ROA, nebo ROE.
Rentabilita aktiv (ROA)
Poměřuje zisk s celkovými aktivy bez ohledu na to, zda byla financována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů. Klíčovým je zde tedy pohled přes majetkovou bázi a schopnost podniku ji efektivně využít
Aktiva ROA= Zisk
V případě nahrazení čistého zisku ziskem před zdaněním a úroky jedná se o produkční sílu (Basic Earning Power).
Produkční síla
Aktiva
= EBIT
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
Měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem, proto na tento ukazatel soustřeďují pozornost především akcionáři, společníci a další investoři.
kapitál Vlastní
ROE= Zisk
Rentabilita tržeb (ROS)
Rentabilita tržeb tvoří jádro efektivnosti podniku. V případě, že analytik zjistí problémy u tohoto ukazatele, lze se domnívat, že budou ve všech dalších oblastech.
Vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. Odráží schopnost podniku vyrábět výrobek nebo službu s nízkými náklady nebo za vysokou cenu.
Tržby ROS = Zisk
2.4.4.2. Ukazatele likvidity
K tomu, aby podnik mohl dlouhodobě existovat, musí být nejen přiměřeně rentabilní, ale musí být současně schopen uhradit své potřeby. Likvidita je nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou existenci podniku. Na likviditu působí kromě výše krátkodobých závazků ještě některé další činitele, a to především vliv ekonomického prostředí. Likvidita je obvykle spojována se třemi základními poměrovými ukazateli:
§ Běžná likvidita (Current Ratio)
§ Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio)
§ Peněžní likvidita (Cash Position Ratio) Běžná likvidita
Běžná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Běžná likvidita je citlivá na strukturu a oceňování zásob a pohledávek. Hodnota této likvidity by se podle průměrné strategie pro řízení pracovního kapitálu měla pohybovat v rozmezí 1,6 – 2,5 , podle konzervativní strategie má být vyšší než 2,5 a podle agresivní nižší než 1,6 , ale ne nižší než 1. Optimální velikost tohoto ukazatele neexistuje, záleží tedy na managementu podniku, jakou strategii zvolí, zda preferuje spíše vysoký výnos, nebo nízké riziko.
Běžná likvidita =
závazky Krátkodobé
majetek Oběžný
Pohotová likvidita
Pohotová likvidita je konstruována ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv, tzn.zásoby z ukazatele běžné likvidity. Doporučená hodnota optimální výše ukazatele se pohybuje v rozmezí 0,7 – 1,0 , u konzervativní strategie 1,1 – 1,5 a opačným pólem jsou hodnoty v intervalu 0,4 – 0,7 , tj. vysoce agresivní strategie. Nabývá-li ukazatel hodnoty 1, znamená to, že podnik by měl být schopen vyrovnat své závazky bez nutnosti prodeje svých zásob. Vyšší hodnota pohotové likvidity je sice příznivější z hlediska věřitelů, avšak management by měl usilovat o přiměřenou úroveň. Vysoké hodnoty ukazatele váží značný objem oběžných aktiv ve formě pohotových prostředků, které přinášejí pouze minimální nebo žádný úrok. Jejich nadměrná výše vede k neproduktivnímu využívání vložených prostředků, a tím negativně ovlivňuje celkovou výkonnost podniku.
závazky Krátkodobé
zásoby aktiva
Oběžná likvidita
Pohotová = −
Hotovostní likvidita
Jde o nejpřísnější ukazatel likvidity. Hotovostí se rozumí všechny pohotové platební prostředky, tzn. nejen suma prostředků na běžném nebo jiném účtu, v pokladně, ale rovněž volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod.
Doporučená hodnota ukazatele je 0,2.
závazky Krátkodobé
prostředky ěžní
likvidita Pen
Hotovostní =
2.4.4.3. Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity jsou využívány především pro řízení aktiv. Ukazatele aktivity informují, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje relativně rozsáhlými kapacitami, které zatím nejsou příliš firmou využívány, nebo naopak příliš vysoká rychlost obratu může být signálem, že firma nemá dostatek produktivních aktiv a z hlediska budoucích růstových příležitostí nebude mít šanci pro jejich realizaci.
V zásadě je možné pracovat se dvěma typy ukazatelů aktivity vyjádřenými buď počtem obratů, nebo dobou obratu.
Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio)
Obrat aktiv je komplexním ukazatelem měřícím efektivnost využívání celkových aktiv. Udává kolikrát se celková aktiva obrátí v tržbách a výkonech podniku za rok.
celkem Aktiva
Tržby aktiv
Obrat =
Doba obratu zásob (Inventory Turnover)
Vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby (v případě surovin a materiálu) nebo do doby jejich prodeje (u zásob vlastní výroby). Obecně platí, že pokud se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu snižuje, resp.
zrychluje, pak je situace podniku dobrá. Avšak musí existovat určitý vztah mezi optimální velikostí zásob a rychlostí obratu zásob, aby zásoby zajišťovaly plynulou výrobu a podnik byl schopen reagovat na poptávku.
) 360 / (Tržby
Zásoby zásob
obratu
Doba =
Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period)
Doba splatnosti pohledávek měří, kolik uplyne dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. Po tuto dobu musí firma čekat na inkaso plateb za své již provedené tržby za prodané výrobky a poskytnuté služby.
) 360 / (Tržby
Pohledávky pohledávek
splatnosti
Doba =
Doba splatnosti krátkodobých závazků (Creditors Payment Period)
Ukazatel udává dobu ve dnech, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik využívá bezplatný obchodní úvěr.
) 360 / (Tržby
závazky Krátkodobé
závazků ch
krátkodobý splatnosti
Doba =
2.4.4.4. Ukazatele zadluženosti
Zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik používá k financování své činnosti cizí zdroje. Používáním cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko podnikání. Ukazatele zadluženosti jsou ovlivňovány čtyřmi základními faktory, které podniky zvažují: jsou to daně, riziko, typ aktiv a stupeň finanční volnosti podniku.
Ukazatel věřitelského rizika
Poměr vlastního a cizího kapitálu se v nedrolivých podnicích liší. Věřitelé preferují nízký ukazatel zadluženosti, tím pádem menší riziko ztrát v případě likvidace, vlastníci zase hledají větší finanční páku, aby znásobili svoje výnosy.
Ukazatel věřitelského rizika =
Aktiva zdroje Cizí
Ukazatel úrokového krytí
Tento ukazatel udává, kolikrát je výdělek podniku větší než úroky, tedy kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje úrokové platby. V tržní ekonomice by se úrokové krytí mělo pohybovat od 200–300% výše. Nižší zadluženost a vyšší úrokové krytí znamenají, že podnik je schopen přijímat a splácet další úvěry. Hodnota ukazatele ve výši 100%
znamená, že podnik vydělává pouze na úroky.
úrok nákladový Celkový
krytí EBIT úrokového
Ukazatel =
Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv
Tento ukazatel vyjadřuje, jaká část podnikových aktiv je financována kapitálem akcionářů. Aktiva jsou financována kapitálem akcionářů a kapitálem věřitelů.
aktiva Celková
kapitál Vlastní
aktiv celkových a
kapitálu vlastního
Poměr =
2.4.4.5. Ukazatele produktivity
Ukazatel produktivity vypovídá o vztahu výstupu z výrobního podniku a počtu pracovníků. Poměřujeme celkovou přidanou hodnotu s počtem pracovníku, nebo zjišťujeme, jaký zisk připadá na jednoho pracovníka.
2.4.5. Analýza finanční páky
Finanční páka znamená efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku. Je-li úroková míra nižší než výnosnost aktiv, potom použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. S finanční pákou souvisí i tzv. daňový efekt. V České republice (stejně jako ve většině jiných zemí) úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, protože úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého se platí daně, to způsobuje daňový efekt.
A EBIT VK
A EBIT
ROE = ČZ × ×
2.4.6. Du Pontův rozklad
Systém ukazatelů Du Pont se snaží postihnout vzájemné vazby mezi poměrovými ukazateli. Je založen na základní Du Pontově rovnici:
Aktiva Čistýzisk Aktiva
Tržby Tržby
Čistýzisk
ROA= × =
Většina podniků však vedle vlastního kapitálu používá i kapitál cizí, rovnice se proto rozšiřuje a vypadá takto:
kapitál Vlastní
Čistýzisk kapitál
Vlastní Aktiva Aktiva
Tržby Tržby
Čistý zisk
ROE = × × =
výnosnost vlastního kapitálu = rentabilita tržeb x obrat aktiv x finanční páka
Z uvedených rovnic je vidět souvislost mezi ROE a zadlužeností podniku. Zvýšení finanční páky za jinak nezměněných podmínek vede ke zvýšení výnosnosti vlastního jmění. Na druhé straně vede zvyšování zadluženosti podniku k růstu finančních nákladů a tím k poklesu rentability tržeb a čistého zisku. S rostoucí zadlužeností se tedy ztrácí efekt finanční páky. Platí tedy, že zvyšování zadluženosti má pozitivní vliv na ROE v případě, že výnosnost aktiv je vyšší než úroková míra z cizího kapitálu.
Pomocí těchto nástrojů mohou manažeři podniku ovlivňovat výnosnost vlastního kapitálu. Přitom kombinují všechny tři nástroje tak, aby výnosnost vlastního kapitálu byla co nejvyšší.
2.4.7. Altmanova analýza
Altmanův index důvěryhodnosti, nazývaný též „Z – Score“, je nejznámější a nejvíce používaný model skupiny tzv. souhrnných indexů. Profesor Altman sestavil index pomocí násobné diskriminační analýzy v roce 1968. Úkolem indexu je pomáhat hodnotit riziko bankrotu podniku, tzn. je identifikátorem bankrotu.
717 , 0 847
, 0
42 , 0 998
, 0 107
, 3
× +
× +
+
× +
× +
×
=
Aktiva
kapitál ovní
Čistý prac Aktiva
ky výděl žené Zadr
dluhu hodnota
Účetní
kapitálu vlastního
odnota h Tržní Aktiva
žby Tr Aktiva
Z EBIT Faktor
K jednotlivým parametrům je přiřazena váha, která je výrazem důležitosti pro finanční zdraví podniku. Tento tvar rovnice je určen pro společnosti uzavřené nebo společnosti, které nejsou obchodovány na kapitálovém trhu. Pro společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry se váhy u jednotlivých částí ukazatele trochu liší. Výběr ukazatelů i váhy se opírá o zobecnění výsledků rozsáhlého empirického průzkumu v USA.
Je-li Z > 2,9, pak má společnost pravděpodobně dobré finanční zdraví. Tzv. šedá zóna, ve které nelze přijmout žádnou statisticky podloženou prognózu budoucího vývoje podniku, se nachází v intervalu mezi <1,21 ; 2,89>. Pokud ukazatel dosahuje hodnoty nižší než 1,2, hrozí podniku možný bankrot.
2.4.8. Index IN
Vzhledem k tomu, že výše uvedený Altmanův index naráží v podmínkách České republiky na určitá úskalí z hlediska vlastního naplnění jednotlivých ukazatelů, byl v roce 1995 vypracován Inkou a Ivanem Neumaierovými tzv. index IN. Je jedinou agregovanou hodnotou odrážející celkovou bonitu (míru kvality) podniku v podmínkách české ekonomiky.
Bylo sestaveno několik indexů IN. Jedním z nich je tzv. IN95 nazvaný podle roku svého vzniku. Jedná se o index bankrotního typu (věřitelský). V roce 1999 byl s vyžitím diskriminační analýzy zkonstruováni index IN99. Tento index akcentuje pohled vlastníka, jedná se o index bonitního typu (vlastnický). S problémem se setkáváme při zjišťování, zda podnik tvoří hodnotu. K tomu používáme výpočet ekonomické přidané hodnoty EVA (EVA > 0). Problém je však v určení nákladů na kapitál. Ve vyspělých ekonomikách je určí kapitálový trh, u nás musíme častěji použít odhadu. Proto byl zkonstruován index
IN01, který umožňuje rychlý odhad, zda podnik tvoří hodnotu. Tento index spojuje oba předchozí pohledy, tj. bankrotní a bonitní, proto jsem ho použila v aplikační části práce.
úvěvě bank Kr závazky Kr
aktiva Oběběž Aktiva
Výnosy
Aktiva EBIT úroky
Nákladové EBIT zdroje
Cizí Aktiva IN
. . 09 .
, 0 21
, 0
92 , 3 04
, 0 13
, 0 01
× + +
× +
× +
× +
×
=
Vyjde-li index IN > 1,77 znamená to, že podnik disponuje s velkou pravděpodobností s dobrým finančním zdravím a vytváří hodnotu. O podniku s hodnotou IN v intervalu <0,75; 1,77 > nemůžeme nic určitého tvrdit (tzv. šedá zóna). Výsledek indexu < 0,75 představuje podnik se špatným finančním zdravím.
2.4.9. Ekonomická přidaná hodnota, EVA
Dalším ukazatelem je EVA, pomocí kterého zkoumáme společnost z pohledu růstu jejího bohatství pro akcionáře. Nestačí, aby podnik vyprodukoval určitý zisk, mělo by platit, že výnosnost investovaného kapitálu vlastníky, je větší, než alternativní výnos kapitálu. Ukazatel EVA považuje za nově vytvořenou hodnotu ekonomický zisk. Podstatou je, že hodnota ukazatele EVA by měla být kladná. Základní konstrukce EVA se opírá o tři klíčové hodnoty, a to:
▪ hodnotu čistého provozního zisku po zdanění (NOPAT)
▪ celkový investovaný kapitál (C)
▪ průměrné náklady kapitálu (WACC)
C WACC NOPAT
EVA= − ×
Čistý provozní zisk lze určit takto:
( )
tEBIT NOPAT = × 1− t-sazba daně z příjmu právnických osob
Průměrné náklady kapitálu se vypočtou podle vzorce:
( )
Cr E C t D r
WACC = d 1− × + e×
rd - náklady na cizí kapitál, tj. úrok t – sazba daně z příjmů právnických osob D – cizí kapitál(dluhy)
C – celkový dlouhodobě investovaný kapitál re - náklady na vlastní kapitál
E – vlastní kapitál
3. APLIKAČNÍ ČÁST
3.5. Pivovar Náchod, a.s.
3.5.1. Základní informace
Obchodní firma Pivovar Náchod, a.s.
Sídlo Náchod, Dobrošovská 130
Identifikační číslo 474 68 661 Den založení společnosti 21.12.1992
Den zápisu do OR 1.1.1993
Právní forma akciová společnost
Hlavní činnost Pivovarnictví
Základní kapitál 72 000 000,- Kč
Jediný akcionář Město Náchod
3.5.2. Vedení společnosti Představenstvo
Předseda Pavel Nývlt, tajemník Města Náchod Místopředseda Ing. Josef Hlavatý
Člen Ing. Marie Čejchanová
Člen Miloslav Čermák
Člen Ludvík Kiršner
Dozorčí rada
Předseda Ing. Tomáš Adamec
Člen Radomír Lanta
Člen Ing. Pavla Maršíková Výkonný management
Generální ředitel Ing. Josef Hlavatý Finanční ředitel Ing. David Kašpar
Sládek Pavel Kořínek
Vedoucí marketingu Ing. František Meduna Obchodní ředitel Ing. Václav Vencl Ředitel hotelu Romana Vágnerová
Mechanik Libor Zetek
Organizační struktura společnosti
3.5.3. O firmě
Firma Pivovar Náchod, a.s. je největším výrobcem piva v Královéhradeckém kraji.
Pod značkou Primátor prodává na českém i zahraničním trhu více než 10 různých druhů piva. Kromě toho se firma zabývá i výrobou nealkoholických nápojů, ale i dalšími činnostmi, které se příliš k výrobě piva neváží. Tyto činnosti jsou dobře patrné z předmětu podnikání zapsaném v obchodním rejstříku:
§ Výroba piva a sladu
§ Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
§ Ubytovací služby
§ Výroba nápojů
§ Výroba potravinářských výrobků
§ Hostinská činnost
§ Pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě
§ Provozování kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení
§ Průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu
§ Zprostředkování obchodu a služeb
§ Reklamní činnost a marketing Generální ředitel
Obchodní ředitel
Vedoucí marketingu
Finanční ředitel
Mechanik Vedoucí výroby Technolog Ředitel hotelu
Obchodní úsek Úsek dopravy
F&B manager Hotel manager
§ Pronájem a půjčování věcí movitých
§ Kopírovací práce
Při výrobě piva se společnost zaměřuje na produkci speciálních druhů piv, která v portfoliu dosáhla 21% z celkové produkce. Tento segment vykazuje růstový potenciál a díky němu se také značka Primátor dostává do prodejen obchodních řetězců po celé České republice. Pro srovnání, podíl prodeje speciálních druhů piv je u nás něco málo přes 2%.
Dalším růstovým segmentem je výroba a prodej nealkoholického piva. Pivovar Náchod, a.s. je druhým největším producentem nealkoholického piva v České republice a to i přes svoji převážně regionální působnost.
Největší objem produkce představuje světlý ležák se 45% podílem a světlé výčepní pivo se 33%. Tyto druhy piva se prodávají především v regionu Královéhradeckého kraje a podléhají tvrdé konkurenci ze strany větších pivovarů a to jak v oblasti maloobchodu, tak v oblasti gastro.
Jak již bylo řečeno, společnost vyrábí rozmanitou škálu různých druhů piv a každým rokem se objevují nové výrobky. Pivovar se pyšní i výrobou nejsilnějšího piva v ČR, kterým je DOUBLE a jedná se o vysoce kvalitní tmavý 24% speciál. Dále společnost vyrábí pivo se sníženým obsahem cukrů DIA.
Dnes je pivovar po rozsáhlých rekonstrukcích a svým vybavením patří technologicky mezi nejmodernější pivovary naší republiky. Také díky tomu je držitelem řady ocenění v degustačních soutěžích jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. V roce 2005 získal Certifikát kvality za světlý ležák na Pivexu v Brně, první místo pro tmavý ležák na Festivalu ve Stockholmu a stříbrnou medaili pro 16% sp. pivo na European Beer Star v Mnichově.
Společnosti se také stále více daří svoji produkci exportovat a v roce 2005 již vyvezla 10% svoji výroby. Největšími odběrateli jsou partneři ve Velké Británii, dále v Rusku, Německu a nově i na Slovensku a ve Švédsku.
V roce 2003 společnost začala vyrábět a prodávat i nealkoholické nápoje pod značkou Primátor. Tyto nápoje se prodávají jednak v láhvích a jednak v sudech, aby mohly být stáčeny v restauračních zařízeních. Tento segment je růstový.
Další aktivitou Pivovaru Náchod, a.s. je stavba a provoz Hotelu U beránka. Na konci března 2005 společnost dokončila stavbu hotelu na pozemku, který dostala darem od svého majitele Města Náchod. Společnost začala provozovat jeho činnost včetně pronajatých restauračních a dalších komerčních prostor historické secesní části budovy Hotelu U beránka.
3.5.4. Historie pivovaru
Práva na vaření piva jsou v Náchodě již po staletí. Doba, kdy se pivo vařilo v měšťanských domech, byla ukončena rozhodnutím vybudovat městský pivovar. To padlo 30. června 1871 na jednání zastupitelstva města. Výstavba byla zahájena hned v následujícím roce a o dva roky později již náchodští ochutnali pivo z prvního výstavu.
Oblíbenost náchodského piva stále stoupala, a tak v letech 1925 až 1930 došlo k rozšíření provozu, byla postavena nová varna. O sedm let později se na ručních strojích začalo stáčet první lahvové pivo. K dalším velkým rekonstrukcím bylo přikročeno až po II. světové válce.
3.5.5. Úskalí společnosti
Společnost Pivovar Náchod, a.s. je středně velkým pivovarem s dlouholetou tradicí.
Po transformaci české ekonomiky na tržní došlo k velkým změnám na pivovarnickém trhu.
Do popředí se dostali především dva největší producenti piva, kteří se snaží získat co největší podíl na českém trhu. Tyto pivovary disponují velkým objemem prostředků na reklamu a moderními nástroji řízení, aby dosáhly stanoveného cíle. Pro některé malé a střední pivovary to přineslo zkázonosné důsledky, pro ostatní hledání nové strategie. Naše společnost se stále potýká s nedostatkem prostředků na podporu prodeje a na reklamu. Na trhu s tak vyostřenou konkurencí je to významná nevýhoda. Na druhou stranu společnost již vyměnila staré obchodní vedení za odbornější.
Naše společnost je kapitálovou obchodní společností založenou za účelem podnikání, tedy dosahování zisku. Jediným akcionářem je Město Náchod, které je veřejnoprávní korporací, pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, chrání veřejný zájem. Předsedou představenstva je tajemník městského úřadu v Náchodě. Město Náchod má na řízení a rozhodování společnosti značný vliv a využívá ho k prosazení vlastních zájmů. To vede k paradoxní situaci, jelikož obě právnické osoby byly založeny za jiným účelem. Stavba hotelu a jeho provoz, jakož i provoz restauračních zařízení a jiné aktivity s tím spojené, jde zásadně mimo rámec činnosti pivovaru, výrobního podniku. I když byla vytvořena zvláštní funkce ředitele hotelu pro tuto sekci, je zřejmé, že stávající vedení společnosti má problémy se s nastalou situací vyrovnat. Dle mého názoru by mělo Město Náchod ponechat rozhodování o strategii a vedení podniku na managementu společnosti a omezit se na kontrolu hospodaření s vloženým majetkem.
3.6. Finanční analýza
3.6.1. Analýza absolutních ukazatelů
Vertikální analýza
tabulka 1 - Rozvaha, vertikální analýza
Aktiva 2002 2003 2004 2005
aktiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%
dlouhodobý majetek 73,08% 70,48% 72,50% 74,31%
dlouhodobý hmotný majetek 72,94% 70,31% 72,42% 74,15%
pozemky 1,00% 1,79% 1,65% 1,37%
stavby 28,99% 24,74% 23,74% 42,43%
samostatné movité věci a soubory movitých věcí 38,18% 40,34% 31,99% 28,09%
poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 1,83% 2,93% 14,59% 2,16%
oběžná aktiva 25,97% 28,10% 25,44% 23,60%
zásoby 10,44% 11,25% 11,35% 11,93%
materiál 6,15% 7,17% 7,43% 8,62%
nedokončená výroba a polotovary 3,56% 3,18% 2,86% 2,29%
výrobky 0,73% 0,81% 1,06% 0,91%
krátkodobé pohledávky 12,39% 14,57% 8,75% 9,95%
pohledávky z obchodního styku 12,35% 14,52% 8,74% 9,94%
krátkodobý finanční majetek 3,14% 2,28% 5,34% 0,69%
peníze 0,17% 0,16% 0,15% 0,14%
účty v bankách 2,97% 2,12% 5,19% 0,55%
časové rozlišení 0,95% 1,43% 2,06% 2,08%
2002 2003 2004 2005
Pasiva 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%
vlastní kapitál 53,07% 51,81% 48,58% 43,73%
základní kapitál 51,47% 46,04% 42,40% 35,34%
rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze
zisku 11,63% 10,51% 9,64% 8,01%
zákonný rezervní fond/ nedělitelný fond 11,31% 10,11% 9,32% 7,77%
nerozdělený zisk minulých let 16,51% 18,16% 20,06% 17,48%
neuhrazená ztráta minulých let -30,55% -27,33% -25,17% -20,98%
hospodářský výsledek běžného účetního období 4,01% 3,94% 1,20% 3,50%
cizí zdroje 46,92% 48,19% 51,42% 56,27%
dlouhodobé závazky 0,66% 2,07% 2,72% ***
krátkodobé závazky 20,55% 22,17% 17,40% 20,77%
závazky z obchodních vztahů 11,17% 12,31% 8,32% 12,72%
stát - daňové závazky a dotace 2,70% 2,41% 1,31% 2,00%
krátkodobé přijaté zálohy 5,06% 5,64% 3,94% 4,28%
bankovní úvěry a výpomoci 22,53% 23,95% 31,30% 35,50%
bankovní úvěry dlouhodobé 1,08% 1,75% 19,52% 25,68%
krátkodobé bankovní úvěry 21,45% 22,21% 11,78% 9,82%
graf 1 - Struktura aktiv Struktura Aktiv
0% 20% 40% 60% 80% 100%
2002 2003 2004 2005
Podíl na celkových aktivech
Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Časové rozlišení
graf 2 - Struktura DHM Struktura DHM
0% 20% 40% 60% 80% 100%
2002 2003 2004 2005
Pozemky Stavby
Samostatné movité věci Jiný dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na DHM
graf 3 - Struktura pasiv Struktura Pasiv
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
2002 2003 2004 2005
Vlastní kapitál Cizí zdroje
graf 4 - Struktura cizích zdrojů Struktura cizích zdrojů
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
2002 2003 2004 2005
Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci
U vertikální analýzy aktiv jsem použila za základnu celková aktiva a u pasiv celková pasiva. Z předchozích grafů je patrná základní struktura aktiv a pasiv.
Struktura aktiv je tvořena z více než 70% dlouhodobým majetkem, což je dobře patrné i z grafu 1. Tento poměr se neměnil v průběhu celého sledovaného období.
Dlouhodobý hmotný majetek je tvořen dvěmi hlavními složkami; stavbami a samostatnými movitými věcmi, což v podmínkách Pivovaru Náchod, a.s. představuje hlavně stroje, přístroje a zařízení. Poskytnuté zálohy na DHM byly dlouhodobě relativně malou složkou celkových aktiv s výjimkou roku 2004, kdy tvořily téměř 20% DHM. Důvodem bylo zahájení výstavby ubytovacího zařízení U beránka. U položky stavby se v roce 2005 její hodnota zdvojnásobila z původních 22% na 42% a to v podstatě ze stejného důvodu - v roce 2005 byla stavba budovy hotelu dokončena.
Z hlediska poměru k celkovým aktivům můžeme pominout časové rozlišení. Další významnou položkou jsou oběžná aktiva. Jsou tvořena převážně zásobami s nejvýznamnější složkou materiál a dále krátkodobými pohledávkami z obchodního styku.
Pohledávky z obchodního styku tvořily v roce 2002 a 2003 12,5 % a 14,5% celkových aktiv. Poměrně vysoké číslo je to vzhledem k tomu, že v absolutních hodnotách se tento údaj pohybuje okolo 20 mil. korun. Pozitivní obrat nastal v roce 2004, kdy podíl na celkových aktivech klesl na méně než 9% a zároveň pokles o 8 mil. korun, ovšem již o rok později má tento ukazatel opět stoupavou tendenci. O něco více alarmující skutečností ovšem v minulosti byla absolutní výše pohledávek po době splatnosti, kdy v roce 2003 dosahovala hodnoty 9 548 tis. Kč. Společnosti se ovšem daří tento nepříznivý ukazatel snižovat a již v roce 2005 dosahoval pouze 2 909 tis. Kč.
Jak je z grafu 3 dobře patrné, pasiva jsou tvořena zhruba stejným poměrem vlastního kapitálu a cizího kapitálu. Tento poměr se během sledovaného období postupně vychyluje ve prospěch cizích zdrojů a v roce 2005 tvořil podíl vlastního kapitálu jen 44% z celkových pasiv. Hlavní složkou vlastního kapitálu tvoří základní kapitál, dále se významně podílí rezervní fondy a nerozdělený zisk, ovšem celkový poměr snižuje neuhrazená ztráta z minulých let.
Cizí zdroje jsou tvořeny dvěmi hlavními složkami; bankovními úvěry a krátkodobými závazky. Dlouhodobé závazky jsou složkou poměrně zanedbatelnou.
Krátkodobé závazky se konstantně během sledovaného období pohybují okolo 20%, přičemž nejvýznamnější složku tvoří závazky z obchodního styku. Negativním prvkem je celková výše závazků po době splatnosti, která se v roce 2005 vyšplhala na 9 354 tis. Kč a podle mého názoru to nesvědčí o přílišném finančním zdraví podniku.
Jak je dobře patrné z grafu 4, podíl bankovních úvěrů v rámci cizích zdrojů během sledovaného období neustále roste. Zásadně se změnila i struktura bankovních úvěrů.
Zatímco v roce 2002 a 2003 byla tato položka tvořena v zásadě krátkodobými úvěry, kterými byl financován běžný provoz pivovaru, v roce 2004 se situace mění a podíl dlouhodobých bankovních úvěrů na celkových pasivech tvoří téměř 20% a o rok později téměř 26%. Bylo to zapříčiněno tím, že si společnost vzala úvěr na stavbu hotelu U beránka v roce 2004 20 356 tis. Kč a o rok později se celková částka vyšplhala na 44 300 tis. Kč.
tabulka 2 - Výkaz zisků a ztrát, vertikální analýza
Výkaz zisků a ztrát 2002 2003 2004 2005
tržby za prodej zboží *** *** *** ***
výkony 100,03% 100,17% 100,26% 100,05%
tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%
výkonová spotřeba 62,16% 63,81% 64,24% 63,95%
spotřeba materiálu a energie 44,81% 43,00% 42,66% 41,93%
služby 17,35% 20,80% 21,58% 22,02%
přidaná hodnota 37,86% 36,37% 36,02% 36,12%
osobní náklady 18,32% 19,35% 18,59% 21,72%
mzdové náklady 12,91% 13,65% 13,13% 15,47%
náklady na sociální zabezpečení 4,51% 4,75% 4,57% 5,38%
odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného
majetku 11,45% 11,94% 12,24% 11,23%
tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 2,73% 5,56% 4,84% 4,53%
zůstatková cena prodaného dl. majetku a
materiálu 2,90% 5,85% 5,19% 4,77%
změna stavu rezerv a oprav. položek v provozní
oblasti a komplexních nákladů příštích období -3,33% -3,71% -0,76% -0,74%
ostatní provozní náklady 3,69% 1,75% 1,84% 1,63%
provozní výsledek hospodaření 8,48% 7,51% 3,85% 1,84%
nákladové úroky 1,34% 1,04% 0,78% 0,98%
finanční výsledek hospodaření -1,37% -1,50% -1,61% -1,60%
daň z příjmu za běžnou činnost 3,08% 1,64% 0,91% -4,02%
výsledek hospodaření za běžnou činnost 4,03% 4,37% 1,34% 4,25%
mimořádný výsledek hospodaření *** *** *** ***
výsledek hospodaření za účetní období 4,03% 4,37% 1,34% 4,25%
graf 5 - Struktura nákladů Struktura Nákladů
0% 20% 40% 60% 80% 100%
2002 2003 2004 2005
výkonová spotřeba odpisy HIM a NIM osobní náklady
graf 6 - Vývoj hospodářského výsledku Vývoj HV
-60%
-40%
-20%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
2002 2003 2004 2005
Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření
U vertikální analýzy výkazu zisků a ztrát jsem si za základnu zvolila „Tržby z provozní činnosti“ a s touto položkou postupně poměřovala ostatní položky.
Podívejme se nejprve na výnosy. Vidíme, že tržby z provozní činnosti jsou tvořeny především tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb, tržby za prodej zboží jsou nulové.
Struktura je v čase konstantní. Tržby za prodej dlouhodobého majetku a materiálu se během sledovaného období pohybovaly do 5%.
Z grafu 5 můžeme vysledovat strukturu nákladů. Nejvýznamnější složku tvoří výkonová spotřeba, která se během sledovaného období pohybovala vždy okolo 63%.
Výkonová spotřeba je tvořena ze dvou třetin spotřebou materiálu a energie a z jedné třetiny nakoupenými službami.
Další významnou složkou nákladů tvoří osobní náklady, tedy především mzdové náklady a s tím související náklady na sociální zabezpečení. Během sledovaného období je tato složka konstantní, až v roce 2005 se o něco zvýšila, protože společnost zaměstnávala o 27 osob více. Odpisy dlouhodobého majetku tvoří dlouhodobě také konstantní a významnou složku nákladů; pohybují se okolo 12% celkových pasiv.
Společnost Pivovar Náchod, a.s. vykázala zisk v každém ze čtyř sledovaných období.
Z grafu 6 jsou dobře patrné složky hospodářského výsledku. Je zřejmé, že mimořádný výsledek hospodaření můžeme zcela zanedbat, jelikož za celé sledované období vždy dosahoval nulových hodnot. Na druhé straně finanční výsledek hospodaření vždy dosahoval záporných hodnot s tím, že je tendence prohlubovat ztrátu. Tuto ztrátu prozatím vyrovnává provozní výsledek hospodaření a tvoří tak celkově zisk společnosti. Tendence jeho vývoje ovšem není příliš příznivá, jelikož neustále klesá a to jak poměrně, tak i v absolutních číslech. Nejmenší provozní hospodářský výsledek společnost zaznamenala v roce 2005. Bylo to způsobeno jednak neustále rostoucími náklady na reklamu a propagaci vlastní značky v podmínkách silné konkurence větších pivovarů a jednak potížemi, které společnost měla v souvislosti s uvedením do provozu hotelu a dále s provozem pronajatých restauračních a dalších komerčních prostor historické části budovy Hotelu u Beránka.
Horizontální analýza
tabulka 3 - Rozvaha, horizontální analýza
2003/2002 2004/2003 2005/2004 03/02 04/03 05/04
Aktiva 111,81% 108,57% 119,97% 16 518 13 399 33 908
dlouhodobý majetek 107,83% 111,68% 122,97% 8 007 12 878 28 273 dlouhodobý hmotný majetek 107,78% 111,83% 122,84% 7 934 13 003 28 081
pozemky 199,50% 100,00% 100,11% 1 395 0 3
stavby 95,42% 104,19% 214,41% -1 859 1 622 46 122
samostatné movité věci a soubory
movitých věcí 118,12% 86,09% 105,34% 9 680 -8 773 2 899
poskytnuté zálohy na dlouhodobý
hmotný majetek 179,07% 541,27% 17,72% 2 021 20 197 -20 383
oběžná aktiva 120,96% 98,29% 111,33% 7 615 -752 4 892
zásoby 120,52% 109,48% 126,12% 2 997 1 669 5 032
materiál 130,34% 112,61% 139,16% 2 609 1 414 4 943
nedokončená výroba a polotovary 100,02% 97,43% 96,25% 1 -128 -182
