Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú č etnictví
BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE
2007 Markéta Novotná
2
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú č etnictví
Katedra bankovnictví a pojiš ť ovnictví Studijní obor: Finance
Vybrané otázky kapitálového a investi č ního
životního pojišt ě ní
Autor bakalá ř ské práce: Markéta Novotná
Vedoucí bakalá ř ské práce: doc. Ing. Eva Duchá č ková CSc.
Rok obhajoby: 2007
Č estné prohlášení:
Prohlašuji, že bakalá ř skou práci na téma „Vybrané otázky kapitálového a investi č ního životního pojišt ě ní“ jsem vypracovala samostatn ě a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem ř ádn ě ozna č ila a uvedla v p ř iloženém seznamu.
V Praze dne 14.1.2007
Markéta Novotná
4
Anotace
Tato práce je věnována vybraným otázkám kapitálového a investičního životního pojištění. U obou produktů je přiblížen princip jejich fungování, obsahová stránka produktu a především způsob zhodnocování prostředků vložených klientem do pojištění. Každý produkt je zhodnocen z hlediska výhod a nevýhod, které přináší
a z hlediska možnosti jeho využití jako spořícího resp. investičního nástroje pro zhodnocování volných peněžních prostředků a tvorbu finanční rezervy na období
důchodového věku.
OBSAH
1. Úvod... 7
2. Kapitálové životní pojištění ... 8
2.1. Princip pojištění ... 8
2.2. Obsah pojištění... 8
2.2.1. Podmínky sjednání pojištění ... 8
2.2.2. Pojistná částka... 9
2.2.3. Pojistitelná rizika... 10
2.2.4. Pojistné a placení pojistného... 11
2.2.5. Následky neplacení pojistného... 12
2.2.6. Ochrana proti inflaci – indexace ... 12
2.2.7. Zánik pojištění a čerpání prostředků z pojištění ... 13
2.3. Zhodnocování prostředků... 14
2.3.1. Princip zhodnocování... 14
2.3.2. Celkový výnos a faktory, které jej ovlivňují... 15
2.3.2.1. Vztah mezi jednotlivými složkami pojistného... 15
2.3.2.2. Podíly na zisku ... 16
2.3.2.3. Vliv daní... 17
2.4. Závěr ... 19
2.4.1. Shrnutí výhod a nevýhod KŽP ... 19
2.4.2. Pro koho je pojištění vhodné? ... 20
3. Investiční životní pojištění ... 21
3.1. Princip pojištění ... 21
3.2. Obsah pojištění... 21
3.2.1. Podmínky sjednání pojištění ... 21
3.2.2. Pojistná částka... 22
3.2.3. Pojistitelná rizika... 22
3.2.4. Pojistné a placení pojistného... 23
3.2.5. Umístění pojistného ... 23
3.2.6. Následky neplacení pojistného... 24
3.2.7. Ochrana proti inflaci - indexace... 25
3.2.8. Zánik pojištění a čerpání prostředků z pojištění ... 25
6
3.3. Zhodnocování prostředků... 26
3.3.1. Princip zhodnocování... 26
3.3.2. Celkový výnos a faktory, které jej ovlivňují... 27
3.3.2.1. Poplatky ... 27
3.3.2.2. Vliv daní... 29
3.3.2.3. Rizikové pojisné... 31
3.3.2.4. Investiční strategie ... 31
3.4. Závěr ... 35
3.4.1. Shrnutí výhod a nevýhod IŽP ... 35
3.4.2. Pro koho je pojištění vhodné? ... 35
4. Srovnání KŽP a IŽP ... 37
5. Závěr ... 39
6. Přehled použitých zdrojů... 41
1. Úvod
Život a zdraví každého člověka neustále ohrožují nejrůznější rizika, jako je např. úraz, vážné onemocnění, invalidita či smrt. Jedním z nástrojů, které umožňují zajištění proti finančním následkům plynoucích z realizace těchto rizik, je životní pojištění. Finanční plán každého zodpovědného člověka by měl obsahovat sjednání vhodného typu životního pojištění.
Životní pojištění však není pouze nástrojem finančního zajištění pozůstalých v případě smrti či zabezpečení v případě vážného úrazu nebo nemoci. Stále více je
také využíváno jako spořící či investiční nástroj pro tvorbu finančních rezerv na období důchodového věku. K tomuto účelu slouží pojistné produkty, které kromě
své pojistné funkce nabízejí také funkci spořící. Jedná se o tzv. rezervotvorná pojištění. V průběhu trvání těchto pojištění je vytvářena rezerva, která je určena na pokrytí budoucích pojistných plnění, která budou vyplacena při dožití se určitého věku. Na tuto rezervu lze pohlížet jako na naspořené prostředky. Mezi nejčastěji využívané produkty z oblasti rezervotvorných pojištění patří kapitálové a investiční životní pojištění.
Obě tato pojištění spadají do oblasti smíšeného životního pojištění. Kapitálové životní pojištění v sobě kombinuje pojistnou ochranu a tvorbu úspor. Jeho hlavní předností je garance výplaty pojistné částky ve sjednané výši v případě dožití se konce pojištění. Investiční pojištění je kombinací pojistné ochrany a investice. Oproti kapitálovému životnímu pojištění sice umožňuje aktivně se podílet na průběhu zhodnocování vložených prostředků, neposkytuje však garanci pojistné částky pro případ dožití se konce pojistné doby.
Cílem této práce analýza a zhodnocení kapitálového a investičního životního pojištění jako pojistného produktu a především jako nástroje ukládání peněžních prostředků za účelem tvorby finanční rezervy na stáří. U každého typu životního
pojištění se zaměřím na základní princip jeho fungování, obsahovou stránku a způsob, jakým probíhá zhodnocování prostředků.
8
2. Kapitálové životní pojišt ě ní
2.1. Princip pojišt ě ní
Kapitálové životní pojištění (KŽP) v sobě kombinuje pojistnou ochranu a vytváření úspor. V rámci KŽP je kryto riziko úmrtí nebo dožití. Pojistnou ochranu je možné rozšířit o krytí dalších rizik formou řady připojištění. Hlavní charakteristikou je pevně sjednaná pojistná částka, která bude vyplacena buď v případě úmrtí před koncem sjednané doby pojištění nebo při dožití se konce pojištění.
Spořící funkce KŽP spočívá v tom, že část placeného pojistného je určena na pokrytí rizika smrti a nákladů a část je pojišťovnou připisována ve prospěch klienta a tvoří rezervu na výplatu pojistného plnění pro případ dožití, tzv.
kapitálovou hodnotu. Tato rezerva je pojišťovnou dále investována a zhodnocována.
Pojišťovna garantuje zhodnocení této rezervy minimálně ve výši technické úrokové míry (TÚM). Kapitálová hodnota může být dále navýšena o podíly na zisku, které pojišťovna získala investováním rezervy vytvořené ze zaplaceného pojistného. Výše podílů na zisku závisí na výsledcích investiční strategie pojišťovny a není pojišťovnou garantována. V případě smrti je pojišťovna povinna vyplatit pojistnou částku pro případ smrti. Pokud se klient dožije konce pojištění, vyplatí pojišťovna klientovi kapitálovou hodnotu pojištění.
2.2. Obsah pojišt ě ní
2.2.1. Podmínky sjednání pojištění
KŽP vzniká uzavřením písemné smlouvy mezi klientem (tzv. pojistníkem) a pojišťovnou (tzv. pojistitelem). V této smlouvě se pojistník zavazuje platit pojistné a pojistitel se zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku v případě dožití nebo smrti pojištění osoby.
V závislosti na konkrétních podmínkách pojišťovny lze pojištění sjednat kdykoli mezi 15 a 60-80 rokem života pojištěného. Minimální doba trvání pojištění je obvykle 5 let. Délka pojištění je buď dána počtem let (např. 5, 10, 15, 20, 25 let) nebo je omezena do určitého věku pojištěného (např. do 55-75 let).
V rámci sjednání pojištění může pojišťovna požadovat informace o zdravotním stavu pojištěného. Tyto informace jsou získávány buď formou
dotazníku (u nižších pojistných částek či věku pojištěného) nebo je vyžadována lékařská prohlídka a případně výpis ze zdravotní karty (u vyšších pojistných částek či věku pojištěného).
2.2.2. Pojistná částka
Jedním z hlavních kroků při uzavření pojistné smlouvy je sjednání pojistné částky, která bude vyplacena v případě smrti pojištěného během trvání pojištění nebo při dožití se konce pojištění. KŽP bývá často nabízeno ve variantách s různým poměrem mezi pojistnými částkami pro každé z pojištěných rizik. Pojišťovny tak umožňují klientovi, aby si zvolil produkt, který bude co nejlépe odpovídat jeho potřebám.
V rámci KŽP rozlišujeme tři základní varianty tohoto produktu.
1. KŽP pro případ smrti nebo dožití (1:1)
Pro tuto variantu KŽP je charakteristická stejně vysoká pojistná částka pro případ smrti i dožití.
2. KŽP pro případ smrti a dožití (X:Y),
V této variantě jsou pojistné částky pro obě rizika určeny jejich vzájemným poměrem. Na českém pojistném trhu se můžeme nejčastěji setkat s variantou KŽP s trojnásobnou pojistnou částkou pro případ smrti (3:1) či s dvojnásobnou pojistnou částkou pro případ dožití (1:2).
3. KŽP pro případ dožití (tzv. čisté dožití)
Zde je v případě dožití vyplacena sjednaná pojistná částka. V případě smrti není vyplaceno nic. (Jde vlastně o modifikaci první varianty, kdy pojistná částka pro případ smrti je rovna nule.)
Pojistná částka může být v průběhu pojištění zvýšena či snížena. Při zvýšení může pojišťovna požadovat informace o zdravotním stavu pojištěného. Vzájemný poměr mezi pojistnými částkami je sjednán v rámci pojistné smlouvy a obvykle jej není možné v průběhu pojištění měnit. Pojišťovny dále stanovují minimální výši pojistné částky, která se pohybuje mezi 10 000 až 50 000 Kč. Maximální pojistná částka nebývá omezena.
10 2.2.3. Pojistitelná rizika
KŽP zahrnuje krytí rizika úmrtí a dožití. V rámci KŽP lze však rozšířit pojistnou ochranu i na další rizika prostřednictvím řady připojištění. Ta jsou buď přímo součástí pojistky nebo je lze sjednat dodatečně.
Pojistnou ochranu lze rozšířit např. o následující připojištění1.
• Doplňkové rizikové životní pojištění (zvýšení pojištění pro případ smrti)
Toto připojištění je vhodné tehdy, pokud klient potřebuje zvýšit pojistnou ochranu pro případ smrti na omezenou dobu (např. z důvodu čerpání půjčky).
• Připojištění pro případ smrti způsobené úrazem
Z tohoto pojištění je plněno tehdy, nastane-li smrt následkem úrazu.
• Připojištění zproštění od placení pojistného v případě trvalé invalidity Pokud se pojištěný stane trvale plně invalidním, přebere pojišťovna placení celého pojistného po dobu, na kterou je pojistná smlouva sjednána. Pojištěný je nadále pojištěn na rizika, proti kterým si sjednal pojistnou ochranu, včetně pojištění pro případ dožití.
• Připojištění pro případ plné invalidity
Shodně jako v předchozím případě pojišťovna vyplatí plnění, stane-li se pojištěný trvale plně invalidním. Pouze s tím rozdílem, že pojištěnému je vyplacena sjednaná pojistná částka pro tento případ.
• Připojištění pro případ civilizačních chorob (pro případ velmi vážného onemocnění)
Toto připojištění slouží především k úhradě léčebných nákladů v případě vážného onemocnění.
• Připojištění pro případ hospitalizace
Plnění v rámci tohoto připojištění má formu denní dávky za dny, které pojištěný stráví v nemocnici.
1 Zdroj: www.penize.cz
• Připojištění pro případ smrti způsobené úrazem
Pojistné plnění z tohoto připojištění je vyplaceno tehdy, jestliže dojde během doby placení pojistného ke smrti způsobené úrazem. Pozůstalým je vyplacena sjednaná částka.
• Připojištění pro případ trvalých následků způsobených úrazem
Cílem tohoto připojištění je snížení nákladů, které vzniknou pojištěnému v případě, že se mu stane úraz, který zanechá trvalé následky. Výše odškodnění, které pojišťovna v takovém případě vyplatí, závisí na závažnosti následků úrazu.
• Připojištění denního odškodného v případě úrazu
Pojišťovna vyplatí pojištěnému plnění formou denní dávky, jestliže se mu stane úraz, který zapříčiní pracovní neschopnost.
• Připojištění denní dávky v případě pracovní neschopnosti
Z tohoto pojištění je vyplaceno plnění v případě, že je pojištěný pracovně neschopen z důvodu úrazu nebo nemoci.
2.2.4. Pojistné a placení pojistného
Pojistné představuje úhradu pojistiteli za jím poskytované služby. Výši splátky pojistného stanoví pojišťovna každému klientovi individuálně v souladu s pojistně- technickými zásadami. Pro výši pojistného je rozhodující výše pojistné částky, věk a zdravotní riziko pojištěného. Většinou je stanovena minimální výše pojistného.
Pojistné je placeno buď jako jednorázové, tzn. za celou dobu trvání pojištění nebo jako běžné, tzn. za předem stanovená pojistná období. Tato období mohou být
roční nebo področní (pololetní, čtvrtletní, měsíční). Běžné pojistné je placeno po celou dobu trvání pojištění. Při čtvrtletním, pololetním nebo ročním platebním
cyklu je poskytována sleva na pojistném. Přesáhne-li celkové pojistné limit stanovený pojišťovnou poskytuje se také sleva za výši pojistného.
12 2.2.5. Následky neplacení pojistného2
Pokud není pojistné placeno řádně a včas, může to mít za následek, buď zánik pojištění nebo jeho redukci. Pojištění je zrušeno bez náhrady, pokud nebylo placeno pojistné alespoň po dobu jednoho roku (v některých případech dvou let) nebo pokud nebyla vytvořena kladná rezerva. V opačném případě přistoupí pojišťovna k redukci pojištění. Buď je přepočítána spořící složka pojistného a zjištěna pojistná částka, na kterou by mohl být klient až do konce původní doby pojištěn, aniž by nadále platil pojistné (redukce pojistné částky) nebo je stanovena pojistná doba, na kterou by mohl být klient dále pojištěn při zachování sjednané PČ (redukce pojistné doby).
Redukce pojistné částky bývá spojena s ukončením všech připojištění. Redukce pojištění může být také provedena na žádost klienta.
2.2.6. Ochrana proti inflaci – indexace3
Jelikož má KŽP dlouhodobý charakter, je třeba zvážit vliv inflace na vložené prostředky v průběhu pojištění. Pojišťovny nabízejí svým klientům možnost, jak ochránit své prostředky vložené do KŽP, v podobě indexace. Indexace spočívá ve zvyšování pojistného resp. pojistné částky v závislosti na míře inflace. Pojišťovna provede navýšení o procento, které je stanoveno na základě vývoje spotřebitelských cen a růstu nominálních mezd. Pojistná částka je zvýšena podle pojistně technických zásad pojistitele a při jejím výpočtu pojistitel vychází zejména z aktuální pojistné částky, aktuálního věku pojištěného, nového pojistného a pojistné doby zbývající do konce pojištění. Zda bude provedena indexace je na rozhodnutí pojistníka, který má možnost ji odmítnout.
2 Na základě pojistných podmínek: České pojišťovny, Generalli, ING
3 Na základě pojistných podmínek: České pojišťovny
2.2.7. Zánik pojištění a čerpání prostředků z pojištění
Kapitálové životní pojištění může zaniknout následujícími způsoby.
• Výpovědí ze strany pojistníka či pojistitele do dvou měsíců od uzavření smlouvy
Zde má pojistitel právo na poměrnou část pojistného, která odpovídá době trvání pojištění.
• Výpovědí ze strany pojistitele z důvodu neplacení pojistného a nemožnosti převést pojištění do redukovaného stavu
V tomto případě je pojištění zrušeno bez náhrady.
• Odstoupením od smlouvy ze strany pojistitele či pojistníka
Pojistitel či pojistník má právo za určitých podmínek odstoupit i po uplynutí dvou měsíců od pojistné smlouvy, přičemž pojistníkovi je vyplaceno do té doby zaplacené pojistné po odečtení nákladů na uzavření a správu pojištění a pojistiteli je pojistníkem vráceno případné plnění.
• Výpovědí pojistníka kdykoli v průběhu pojistné doby
Pojistník má právo kdykoli po uplynutí dvou měsíců od uzavření pojištění vypovědět pojistnou smlouvu. V tomto případě mu po splnění podmínek stanovených pojišťovnou vzniká nárok na tzv. odkupné.
Odkupné představuje částku, která je pojistníkovi vyplacena při předčasném ukončení smlouvy. Tato částka je většinou určena jako určité procento z do té doby vytvořené technické rezervy. Toto procento bývá stanoveno odlišně pro jednotlivé roky pojištění. V prvních letech bývá nižší, kolem 85% rezervy a postupně se v průběhu pojištění zvyšuje. Ke konci pojištění dosahuje až 95% rezervy. Nárok
na odbytné vzniká většinou po 1-2 letech placení běžného pojistného.
U jednorázového pojistného vzniká ihned. Nárok na odbytné dále vzniká pouze za předpokladu, že byla vytvořena kladná rezerva.
• Smrtí pojištěného
Je-li pojištění uzavřeno i na krytí rizika smrti, je v tomto případě vyplaceno obmyšlené osobě či osobám pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky (případně jejího násobku) .
V pojistné praxi se můžeme setkat i s takovou variantou KŽP, kdy smrt je sice definována jak o pojistná událost, ale pojistná částka pro případ smrti není sjednána.
14 U této varianty KŽP je v případě smrti pojištěného vyplaceno do té doby zaplacené pojistné. Některé pojišťovny vyplatí hodnotu kapitálové rezervy (včetně podílů na zisku), pokud je vyšší než do té doby zaplacené pojistné.
• Dožitím se konce pojistné doby
Pokud se pojištěný dožije konce pojistné doby je mu vyplacena sjednaná pojistná částka pro případ dožití plus případné podíly na zisku. Výplata je provedena buď jednorázově, nebo formou pravidelného důchodu.
Na pojistném trhu se vyskytuje i taková varianta KŽP, kdy částka pro dožití není vyplacena jednorázově při dožití se konce pojistné doby, ale postupně v pravidelných intervalech během trvání pojištění. V případě smrti je pojistná částka vyplacena celá.
2.3. Zhodnocování prost ř edk ů
2.3.1. Princip zhodnocování
Vzhledem k tomu, že KŽP v sobě kombinuje pojistnou ochranu a tvorbu úspor, je z pozice klienta zhodnocení jím vložených prostředků jednou z klíčových otázek.
V rámci KŽP se uplatňuje tzv. klasické zhodnocování kapitálových rezerv. To spočívá v tom, že část klientem zaplaceného pojistného je kumulována na tzv.
kapitálové rezervě, která je pak dále pojišťovnou investována a zhodnocována. Tato rezerva představuje prostředky, které pojišťovna vytváří na výplatu budoucích pojistných plnění pro případ dožití a není individuálním účtem klienta. Tato rezerva
je majetkem pojišťovny. Prostředky kapitálových rezerv jsou investovány do různých instrumentů, přičemž MF stanovuje limity jejich finančního umístění.
Pojišťovny investují rezervy především do bezpečných instrumentů jako jsou státní dluhopisy, pokladniční poukázky, depozitní certifikáty atd. Hlavním znakem klasického zhodnocování rezerv je to, že nositelem investičního rizika z umístění rezerv je pojišťovna. Ta garantuje svým klientům zhodnocení rezerv ve výši TÚM.
TÚM představuje pojišťovnou zaručené výnosy z investování rezerv. Jde o úrokovou míru, která je pojišťovnami používána při kalkulaci pojistného. To je stanoveno tak, aby spolu s TÚM vytvořilo během pojistné doby sjednanou pojistnou částku. Vzhledem k dlouhodobé povaze KŽP a značné volatilitě finančního trhu je třeba nastavit TÚM tak, aby pojišťovna byla schopna dosahovat takového
zhodnocení rezerv po celou trvání pojištění. Zároveň je však třeba zachovat konkurenceschopnost pojištění. V současné době je nastavena max. výše TÚM na 2,4%.
2.3.2. Celkový výnos a faktory, které jej ovlivňují
Jelikož bývá KŽP často prezentováno jako výhodná forma ukládání peněz a tvorby finanční rezervy na stáří, zaměřím se dále na celkový výnos vložených prostředků (pojistného). Tento výnos bude vyjádřen jako vnitřní výnosové procento, které je stanoveno na základě peněžních toků směrem od klienta k pojišťovně a zpět na konci pojistné doby. Na celkový výnos mají vliv především následující faktory.
2.3.2.1. Vztah mezi jednotlivými složkami pojistného
Významný vliv na celkový výnos z KŽP má vzájemný vztah mezi jednotlivými složkami pojistného. Pojistníkem placené pojistné se skládá ze tří částí.
1. První část pojistného představuje platbu za pojistnou ochranu, tzv. rizikové pojistné. Z těchto prostředků tvoří pojišťovna rezervu na výplatu pojistných plnění pro případ smrti.
2. Druhou část pojistného tvoří poplatky a náklady na pojištění. Sem spadá např.
poplatek za vedení účtu, poplatek pojišťovacímu zprostředkovateli, náklady na správu pojištění atd.
3. Třetí část pojistného představuje příspěvek na tvorbu kapitálové rezervy. Tato
část pojistného spolu s garantovaným zhodnocení ve výši TÚM vygeneruje v průběhu pojistné doby sjednanou pojistnou částku, která je vyplacena při dožití se
konce pojištění.
Z výše uvedeného vyplývá pro klienta důležitý fakt a to, že garantované zhodnocení na úrovni TÚM se nevztahuje na celé pojistné, ale pouze na jeho 3. část.
Čím větší část připadá na náklady a rizikové pojistné tím menší část připadne na tvorbu kapitálové rezervy. To má negativní dopad na IRR, neboť první dvě složky
pojistného představují prostředky, které klient při dožití se konce pojištění již neuvidí. V souvislosti s rozdělením pojistného na jeho jednotlivé složky se projevuje zásadní nevýhoda KŽP a tou je značná netransparentnost produktu z pohledu klienta.
Klient nemá představu, jaká část jde na pokrytí rizikového pojistného a nákladů a jaká část na tvorbu rezervy. Přitom první dvě složky, především náklady,
16 představují poměrně velkou část pojistného. Poměr mezi jednotlivými částmi
pojistného se v průběhu pojištění mění. Úhradu počátečních nákladů pojištění a rizikové složky přesouvají pojišťovny do prvních let pojištění, kdy je riziko úmrtí
klienta nižší. Z tohoto důvodu je kapitálová rezerva v prvních 1-2 letech záporná resp. nulová. (Vývoj rezervy pro konkrétní případ viz tabulka č.1.) Toto má zásadní vliv i na vývoj odkupného, jehož výše se odvíjí od kapitálové rezervy.
2.3.2.2. Podíly na zisku
Celkový výnos z KŽP dále ovlivňují tzv. podíly na zisku či podíly na přebytcích. Pokud pojišťovna dosáhne při investování technických rezerv vyššího
než garantovaného zhodnocení (ve výši TÚM), připíše klientům tzv. podíl na zisku.
O tento podíl je poté navýšena sjednaná pojistná částka. Výše podílů na zisku závisí na výsledcích investiční strategie pojišťovny a není pojišťovnou garantována. Výše podílu na zisku je dále závislá na způsobu jejich výpočtu, který není v rámci pojistného trhu jednotný. Dodatečný výnos z rezerv není však klientovi připisován v plné výši. Jedná se pouze o určitý procentní podíl na rozdílu mezi dosaženým zhodnocením technických rezerv, TÚM a poplatkem za správu rezervy. Poplatek za správu rezervy se pohybuje kolem 0-2% a procentní podíl na rozdílu mezi dosaženým zhodnocením rezerv, TÚM a poplatkem se pak pohybuje v rozmezí 85- 90%. Obecně lze vzorec pro výpočet podílu na zisku znázornit takto:
(zhodnocení rezerv–TÚM–náklady na správu)*koeficient dělení*průměrná výše rezervy.
Výpočet podílu na zisku pro konkrétní případ znázorňuje tabulka č. 1.
Z hlediska IRR má podíl na zisku pozitivní vliv, neboť zvyšuje hodnotu toků směrem ke klientovi.
Tabulka č. 1 – Vývoj rezervy a podíly na zisku4
2.3.2.3. Vliv daní
Dalším faktorem, který ovlivňuje výnos z KŽP, je vliv daní. Za účelem motivace občanů k tvorbě finančních rezerv na stáří, umožňuje stát v rámci KŽP využít daňové zvýhodnění. K uplatnění tohoto zvýhodnění je potřeba splnit tyto podmínky:
• pojištění je uzavřeno alespoň na 5 let a minimálně do 60 let věku pojištěného
• osoba pojistníka je shodná s osobou pojištěného
• pojistné plnění je vyplaceno na konci pojistné doby tzn. že se jedná o pojištění - pro případ dožití a pro případ smrti nebo dožití (či důchodové
pojištění)
4 Zdroj: http://studentweb.ihned.cz
18
• pojištění s pevně sjednanou pojistnou částkou splňuje následující limity pojistné částky: alespoň 40 tisíc korun pro pojištění s pojistnou dobou do 15 let a alespoň 70 tisíc korun u pojištění s pojistnou dobou delší než 15 let Po splnění těchto podmínek si lze u životního pojištění odečíst ročně až 12 000 Kč od daňového základu. Vliv tohoto daňového zvýhodnění na celkový výnos je tím vyšší, do čím vyššího daňového pásma klient spadá.
Dále se daňové zvýhodnění projevuje v tom, že zhodnocení kapitálových rezerv sice podléhá dani z příjmu, jedná se však o daň s odloženou splatností, která je stržena až v okamžiku čerpání naspořených prostředků. Tento způsob placení daně umožní, aby se nadále zhodnocovaly prostředky, které by jinak byly odvedeny jako daň a klient tak mohl dosáhnout vyššího výnosu.
Vliv jednotlivých faktorů na celkový výnos v rámci KŽP znázorňuje následující příklad5:
Zadání: Muž, 30let, hodlá uzavřít kapitálové životní pojištění na pojistnou dobu 30 let, tj. do 60 let věku. Požaduje: Při dožití se konce pojistné doby dostane
od pojišťovny garantovanou částku 0,5 mil. Kč (ta bude navýšena o podíly na výnosech, pokud budou realizovány). Riziko smrti nebo invalidity během pojistné
doby je pokryto pojistnou částkou 0,5 mil. Kč.
Tabulka č. 2 - Vnitřní výnosové procento5
pojišťovna Krytá rizika Měsíční pojistné
IRR bez daňových
odpočtů
IRR při 15%
daňové sazbě
IRR při 20%
daňové sazbě
IRR při 25%
daňové sazbě
IRR při 32%
daňové sazbě ING
smrt+ zproštění od placení pojistného v případě plné
invalidity
1 363 Kč 0,1% 0,9% 1,1% 1,4% 1,8%
Credit Suisse
smrt+ zproštění od placení pojistného v případě plné
invalidity
1 378 Kč 0,1% 0,8% 1,1% 1,3% 1,7%
Uniqa
smrt+ zproštění od placení pojistného v případě plné
invalidity
1 550 Kč -0,7% -0,1% 0,2% 0,4% 0,8%
ČSOB pojišťovna
smrt+ zproštění od placení pojistného v případě plné
invalidity
1 520 Kč -0,6% 0,1% 0,3% 0,6% 0,9%
Česká pojišťovna
smrt+ zproštění od placení pojistného v případě plné
invalidity
1 503 Kč -0,5% 0,2% 0,4% 0,7% 1,0%
5 Zdroj: Stuchlík, Roman: Kapitálové životní pojištění není výhodné spoření, Fond shop 3/2005
Tabulka uvádí vnitřní výnosové procento (IRR), které je vypočteno na základě peněžních toků směrem od klienta k pojišťovně a zpět na konci pojistné doby.
Z těchto údajů je patrné, že ani při zohlednění daňových odpočtů nedosáhne klient výrazného zhodnocení jím vložených prostředků. Výnosy se pohybují v rozmezí -0,1 % až 1,8%. Celkové zhodnocení může stoupnout, pokud pojišťovna dosáhne vyššího zhodnocení kapitálových rezerv, než je TÚM a vyplatí tzv. podíly na zisku. Tyto podíly však nejsou pojišťovnou garantovány. Pokud bychom v tomto případě uvažovali navýšení pojistné částky vyplacené při dožití se konce pojištění o 150 000 Kč (po zdanění 15%) podílů na zisku, nedosáhl by klient v nejvyšším daňovém pásmu zhodnocení více jak 3,5%. Bez zohlednění daňových odpočtů by zhodnocení v tomto případě nepřesáhlo 1,8%.
Pokud by byla pojistná funkce snížena na minimum, tzn. jednalo by se o KŽP na dožití, kleslo by pojistné o složku rizikového pojistného, asi na 1200 Kč. Výnos by se tak zvýšil asi o 1% p.a. Je ale otázka, zda by pak KŽP neztratilo jako pojistný produktu svůj smysl. Pokud bychom v tomto případě dále uvažovali navýšení pojistné částky pro případ dožití o 150 000 Kč podílů na zisku, nedosáhl by klient bez daňových odpočtů zhodnocení více jak 2,6%. U klienta v nejvyšším daňovém pásmu by výnos nepřesáhl 4,4%.
Z výše uvedených údajů vyplývá, že KŽP čistě jako nástroj zhodnocení peněžních prostředků bez pojistné funkce nemá smysl. Produkt je vhodný pouze pro ty, kteří mají zájem o pojištění životních rizik. Klient vyměňuje pojistnou ochranu za nižší zhodnocení svých prostředků.
2.4. Záv ě r
2.4.1. Shrnutí výhod a nevýhod KŽP Výhody
• KŽP umožňuje pokrytí životních rizik. Pokud klient zvolí dostatečně vysoké pojistné částky pro případ úmrtí nebo invalidity, budou na něm závislé osoby v případě tragické události finančně zabezpečeny
• Pojišťovna garantuje výplatu sjednané pojistné částky na konci pojištění nebo zhodnocení pojistné rezervy na úrovni TÚM.
20
• Pokud pojišťovna dosáhne vyššího zhodnocení, než je TÚM, vyplatí klientovi tzv. podíly na zisku. Tyto podíly však nejsou pojišťovnou garantovány.
• Za předpokladu splnění určitých podmínek může pojistník snížit svůj daňový základ o zaplacené pojistné až o 12 000 Kč ročně.
Nevýhody
• Vysoká netransparentnost produktu. Klient nemá představu o tom, jaká část jím zaplaceného pojistného jde na úhradu nákladů rizikového pojistného a jaká část jde na tvorbu rezervy – na spoření.
• Vysoké poplatky, které jsou většinou skryté a které snižují výnos pod úroveň jiných spořících nástrojů.
• Případné podíly na zisku jsou daněny 15 %-ní daňovou sazbou.
• Pojišťovny investují získané prostředky, vzhledem k dlouhodobému charakteru produktu a regulatorních opatření ze strany státu, především do bezpečných instrumentů, které však poskytují relativně nízké výnosy.
• Nízká likvidita prostředků vložených do pojištění.
2.4.2. Pro koho je pojištění vhodné?
KŽP bych doporučila konzervativnějším klientům, kteří preferují to, že jim pojišťovna zaručuje pojistnou ochranu po celou dobu pojištění a výplatu sjednané výše pojistné částky na konci pojištění. V této pojistné částce je zakalkulován výnos, který pojišťovna garantuje bez ohledu na skutečný vývoj ekonomické situace.
KŽP je především pojistný produkt, který nezaručí vysoké zhodnocení vložených prostředků. Klient zde vyměňuje pojistnou ochranu za nižší výnosy. Proto jej nelze doporučit jako nástroj zhodnocování peněžních prostředků a tvorby rezervy na stáří. Ve stejném časovém horizontu (15-35 let) a při stejných měsíčních platbách, jako v kapitálovém životním pojištění, může klient dosáhnout vyššího zhodnocení s větší likviditou prostředků např. investováním do peněžních trhů či státních dluhopisových fondů.
3. Investi č ní životní pojišt ě ní
3.1. Princip pojišt ě ní
Investiční životní pojištění (IŽP) představuje nový trend v oblasti rezervotvorných životních pojištění. Tento produkt v sobě spojuje pojistnou ochranu s možností investování. Zjednodušeně je možné si jej představit jako kombinaci rizikového životního pojištění a investice do otevřených podílových fondů (OPF).
V rámci IŽP je kryto riziko dožití a úmrtí. Pojistnou ochranu je možné rozšířit o krytí dalších rizik formou řady připojištění. Charakteristickým rysem IŽP je to, že je sjednána pojistná částka pouze pro případ úmrtí, která bude vyplacena pokud pojištěný zemře v průběhu pojistné doby. Na rozdíl od KŽP není sjednána pojistná částka pro případ dožití. Částka vyplacená při dožití se konce pojištění je závislá na výsledku investiční strategie, kterou si zvolí sám pojistník. Výše pojistné částky pro případ dožití není v rámci IŽP pojišťovnou garantována.
Investování prostřednictvím IŽP spočívá v tom, že klientem zaplacené pojistné přemění pojišťovna podle aktuálního kurzu na tzv. podílové jednotky a umístí je v různých podílových fondech v poměru, který si klient sám zvolil. Pojišťovna vede každému klientovi individuální účet a z něj pak strhává jednotky na úhradu rizikového pojistného pro jednotlivá krytá rizika a na úhradu poplatků spojených s pojištěním. Na konci pojistné doby je pojištěnému vyplacena aktuální hodnota jeho podílových jednotek, buď ve formě jednorázového plnění nebo důchodu. V případě úmrtí pojištěného v průběhu pojistné doby vyplatí pojišťovna minimálně sjednanou pojistnou částku.6
3.2. Obsah pojišt ě ní
3.2.1. Podmínky sjednání pojištění
IŽP vzniká na základě písemné smlouvy mezi klientem (pojistníkem) a pojišťovnou (pojistitelem). V této smlouvě se pojistník zavazuje platit pojistné
22 a pojistitel se zavazuje vyplatit minimálně sjednanou pojistnou částku v případě smrti pojištěné osoby nebo aktuální hodnotu fondu v případě dožití se konce pojištění.
Obvykle je možné sjednat IŽP mezi 15 a 60 rokem života pojištěného.
Pojištění je sjednáno buď na určitou dobu (např. 5-35 let) nebo do určitého věku pojištěného (např. 60-70 let). Minimální doba trvání pojištění je 5 let.
Stejně jako v případě KŽP může pojišťovna požadovat při sjednání pojistné smlouvy informace o zdravotním stavu pojištěného. Způsob získání těchto informací se zpravidla odvíjí od výše pojistné částky a věku pojištěného. Dotazník je
vyžadován u nižších pojistných částek či věku pojištěného, lékařská prohlídka a případně i výpis ze zdravotní karty u vyšších pojistných částek či věku pojištěného.
3.2.2. Pojistná částka
Charakteristickým rysem IŽP je to, že je sjednána pojistná částka pouze pro případ smrti. Tato částka představuje minimální plnění, které je vyplaceno v případě úmrtí pojištěného v průběhu pojistné doby. Pojišťovny obvykle v případě smrti vyplácejí buď sjednanou pojistnou částku nebo aktuální hodnotu fondu (vyplatí se vyšší částka z uvedených dvou) nebo sjednanou pojistnou částku + aktuální hodnotu fondu. Pojistnou částku může klient v průběhu pojistné doby měnit a přizpůsobovat tak pojištění svým aktuálním potřebám. Pojišťovny obvykle stanovují interval, ze kterého si může klient zvolit výši pojistné částky.
Na rozdíl od KŽP není v rámci IŽP sjednána pojistná částka pro případ dožití.
Pokud se pojištěný dožije konce pojistné doby vyplatí pojišťovna aktuální hodnotu fondu. Výše pojistného plnění je tedy závislá především na výsledcích investiční strategie, kterou si volí klient sám a kterou může kdykoli v průběhu pojištění změnit.
3.2.3. Pojistitelná rizika
V rámci IŽP je kryto riziko úmrtí nebo dožití. Pojistná ochrana však může být rozšířena o krytí dalších rizik formou řady připojištění, která jsou buď přímo součástí produktu nebo je možné je sjednat dodatečně.
Pojistná ochrana může být rozšířena o následující připojištění.
• Připojištění pro případ smrti způsobené úrazem
• Připojištění zproštění od placení pojistného v případě trvalé invalidity
• Připojištění pro případ plné invalidity
• Připojištění pro případ civilizačních chorob (pro případ velmi vážného onemocnění)
• Připojištění pro případ hospitalizace
• Připojištění pro případ smrti způsobené úrazem
• Připojištění pro případ trvalých následků způsobených úrazem
• Připojištění denního odškodného v případě úrazu
• Připojištění denní dávky v případě pracovní neschopnosti
3.2.4. Pojistné a placení pojistného
Obdobně jako v případě KŽP je výše splátky pojistného stanovena pojišťovnou každému klientovi individuálně v souladu s pojistně-technickými zásadami. S tím rozdílem, že na základě pojistné částky pro případ úmrtí, věku a zdravotního rizika je stanovena minimální výše pojistného, které by postačilo pouze na pokrytí rizika smrti a nákladů pojištění. Klient poté na základě své investiční strategie rozhodne o konečné výši pojistného a tím i o rozsahu investice.
Pojistné je placeno buď jako jednorázové, tzn. za celou dobu trvání pojištění nebo jako běžné, tzn. za předem stanovená pojistná období. Tato období mohou být
roční nebo področní (pololetní, čtvrtletní, měsíční). Běžné pojistné je placeno po celou dobu trvání pojištění. V rámci IŽP není poskytována sleva na pojistném za způsob placení ani za výši pojistného.
Pojistník má právo kromě placení běžného resp. jednorázového pojištění možnost kdykoli zaplatit tzv. mimořádné pojistné. Za toto pojistné jsou nakoupeny podílové jednotky jako za běžné pojistné. Tyto podílové jednotky jsou buď evidovány odděleně od jednotek nakoupených za běžné pojistné, nebo tyto jednotky nerozlišuje. Pojišťovny stanovují různou výši minimálního mimořádného pojistného, pohybující se od 1 000 Kč do 10 000 Kč.
3.2.5. Umístění pojistného
Klientem zaplacené pojistné přemění pojišťovna podle aktuálního kurzu na tzv.
podílové jednotky a umístí je v různých podílových fondech v poměru, který si klient sám zvolil. Podílové jednotky jsou vedeny na podílovém účtu klienta, ze kterého
24 pojišťovna strhává jednotky na úhradu rizikového pojistného pro jednotlivá krytá rizika a na úhradu poplatků za správu pojištění. Prostřednictvím podílových jednotek se určuje podíl pojistníka na hodnotě daného fondu. Pojistník má právo změnit tzv.
alokační poměr, ve kterém je pojistné umisťováno do jednotlivých fondů. Tato změna se vztahuje na do budoucna placené pojistné. Klient dále může změnit svou investiční strategii a přesunout již investované prostředky mezi jednotlivými fondy.
Každá pojišťovna nabízí svým klientům možnost investovat do několika investičních fondů (nebo také programů investování). Počet a typy těchto fondů se liší pojišťovna od pojišťovny. Obvykle mívá klient na výběr fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, smíšené fondy či akciové fondy. Jednotlivé fondy představují různé druhy investic, které se od sebe liší předpokládanými výnosy a riziky. Pojistitel informuje pojistníka o investiční strategii jednotlivých fondů.
3.2.6. Následky neplacení pojistného7
Pokud nezaplatí pojistník běžné pojistné ve lhůtě stanovené pojistitelem může to mít za následek: převedení pojištění do tzv. splaceného stavu, zánik pojištění bez náhrady nebo zánik pojištění s výplatou odkupného. Převod do splaceného stavu může pojišťovna provést i na žádost pojistníka. Pojištění může být převedeno do splaceného stavu, pokud bylo zaplaceno běžné pojistné alespoň za 1 rok (příp. 2-3 roky) trvání pojištění nebo bylo-li zaplaceno mimořádné pojistné. Celková hodnota podílových jednotek bude snížena o dosud neuhrazené počáteční náklady a případné dlužné poplatky. Pokud hodnota podílových jednotek nepostačí k uhrazení dlužných poplatků zanikne pojištění bez náhrady. Klesne-li hodnota podílových jednotek po uhrazení poplatků pod hodnotu stanovenou pojistitelem, pojištění zanikne a je vyplaceno odkupné. Po převedení pojištění do splaceného stavu zaniká pojistníkovi povinnost platit pojistné. Pojistná částka pro případ smrti klesne stavu na nulu.
Pojistné plnění pro případ smrti bude rovno aktuální hodnotě podílových jednotek k datu, kdy byla oznámena pojistná událost. Převedení pojištění do splaceného stavu má obvykle za následek zánik všech připojištění. Klient může dál nakupovat podílové jednotky za mimořádné pojistné. Z podílového účtu klienta jsou dále
7 Na základě pojistných podmínek: ING, Allianz, Winterthur
strhávány pouze administrativní poplatky pokud hodnota účtu nepostačí na jejich úhradu zanikne pojištění bez náhrady.
Klient má také možnost pojišťovnu požádat o převedení pojištění na tzv.
pojištění s přerušením placení běžného pojistného. V tomto případě je, na rozdíl od převedení pojištění do splaceného stavu, zachována původní pojistná ochrana.
K přerušení placení pojistného může dojít, pokud bylo běžné pojistné placeno po stanovenou dobu, obvykle 2-3 roky, a zároveň pokud aktuální hodnota podílových jednotek postačuje k pokrytí rizikového pojistného a poplatků spojených s pojištěním na dobu přerušení placení pojistného. Pokud během přerušení placení pojistného nebude aktuální hodnota podílových jednotek postačovat k pokrytí rizikového pojistného a poplatků spojených s pojištěním, zanikne pojištění bez náhrady.
Pojišťovny obvykle dovolují přerušit placení pojistného maximálně třikrát v průběhu pojistné doby a to vždy na dobu nejdéle jednoho roku. U pojištění s přerušením placení běžného pojistného může klient nadále platit mimořádné pojistné.
3.2.7. Ochrana proti inflaci - indexace
Stejně jako v případě KŽP nabízejí pojišťovny i v rámci IŽP klientovi možnost ochránit hodnotu jím vložených prostředků před vlivem inflace, v podobě indexace.
Princip je obdobný jako v případě KŽP. Pouze s tím rozdílem, že IŽP dává klientovi navíc možnost zvýšit pojistné, aniž by to mělo vliv na sjednanou pojistnou částku.
3.2.8. Zánik pojištění a čerpání prostředků z pojištění
Investiční životní pojištění může zaniknout následujícími způsoby.
• Výpovědí ze strany pojistníka či pojistitele do dvou měsíců od uzavření smlouvy
Zde má pojistitel právo na rizikové pojistné a poplatky spojené s pojištěním za dobu trvání pojištění.
• Výpovědí ze strany pojistitele z důvodu neplacení pojistného pokud není možné převést pojištění do splaceného stavu
V tomto případě zaniká pojištění bez náhrady.
• Odstoupením od smlouvy ze strany pojistitele či pojistníka
Pojistitel či pojistník má právo za určitých podmínek odstoupit i po uplynutí
26 dvou měsíců od pojistné smlouvy, přičemž pojistníkovi je vyplaceno do té doby zaplacené pojistné po odečtení nákladů na uzavření a správu pojištění a pojistiteli je pojistníkem vráceno případné plnění.
• Výpovědí pojistníka kdykoli v průběhu pojistné doby
Pojistník má právo kdykoli po uplynutí dvou měsíců od uzavření pojištění vypovědět pojistnou smlouvu. Pokud splní podmínky stanovené pojistitelem vzniká mu v tomto případě nárok na výplatu odkupného.
Nárok na odkupné obvykle vzniká tehdy, bylo-li placeno běžné pojistné po dobu 1-2 let nebo pokud bylo zaplaceno mimořádné pojistné. U jednorázově placeného pojistného vzniká nárok ihned. Výše odkupního závisí na aktuální hodnotě podílových jednotek, které jsou dále sníženy o neuhrazenou část počátečních nákladů a dlužné poplatky.
IŽP umožňuje klientovi za předpokladu splnění podmínek daných pojistitelem také tzv. částečný odkup. Ten spočívá v tom, že klient odkoupí v průběhu trvání pojištění část svých podílových jednotek za jejich aktuální hodnotu.
Pojišťovny obvykle stanovují minimální a maximální výši částečného odkupu.
• Smrtí pojištěného
V případě úmrtí pojištěné osoby v průběhu pojistné doby pojišťovny je vyplacena buď sjednaná pojistná částka nebo aktuální hodnota fondu (vyplatí se vyšší částka z uvedených dvou) nebo sjednaná pojistná částku + aktuální hodnota fondu.
• Dožitím se konce pojistné doby
Pokud se pojištěný dožije konce pojistné doby je mu vyplacena aktuální hodnota podílových jednotek. Výplata může být provedena buď jednorázově, nebo formou pravidelného důchodu.
3.3. Zhodnocování prost ř edk ů
3.3.1. Princip zhodnocování
V rámci IŽP je uplatňováno tzv. investiční zhodnocování kapitálových rezerv.
To spočívá v tom, že klientem zaplacené pojistné přemění pojišťovna podle aktuálního kurzu na tzv. podílové jednotky a umístí je do různých podílových fondů o jejichž výběru rozhoduje sám pojistník. Z tohoto důvodu je právě pojistník
nositelem investičního rizika z umístění prostředků a nikoli pojišťovna, která tak nemusí pojistné investovat do bezpečných instrumentů s nízkým výnosem. Naopak, nabízí klientovi možnost investovat prostředky do různě zaměřených fondů, které umožňují dosáhnout vyšších výnosů odrážejících dlouhodobý charakter pojištění.
Pojišťovna vede každému klientovi individuální účet a z něj potom strhává jednotky na úhradu rizikového pojistného pro jednotlivá krytá rizika a na úhradu poplatků spojených s pojištěním. IŽP je charakteristické tím, že zde pojišťovna negarantuje nejen minimální zhodnocení vložených prostředků, ale ani jejich zachování. Pojistná částka pro případ dožití je tak závislá na úspěšnosti investiční strategie pojistníka, kterou si zvolil.
3.3.2. Celkový výnos a faktory, které jej ovlivňují
IŽP představuje pro klienta nejen pojistný, ale také investiční nástroj a proto je pro něj celkový výnos z jím vložených prostředků jednou z klíčových otázek.
Na konečný výnos má přitom vliv několik faktorů. 3.3.2.1. Poplatky
Bezesporu nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím celkový výnos z IŽP jsou poplatky, které pojišťovna v rámci IŽP klientovi účtuje.
Počáteční poplatek
Klient musí v první řadě uhradit počáteční náklady pojištění spojené s jeho sjednáním. Tyto náklady jsou uhrazeny prostřednictvím tzv. počátečního poplatku.
Pojišťovny uplatňují dva základní typy počátečního poplatku.
1. Alokační procento
Způsob úhrady počátečních nákladů formou alokačního procenta spočívá v tom, že pojišťovna neumístí v prvních letech pojištění do podílových fondů celé pojistné, ale pouze jeho určitou část, která je definována v sazebníku poplatků jako alokační procento. V prvním roce je např. umístěno do fondů 10% ve druhém 70%
a od třetího roku již 100% pojistného. Poplatek tak není strháván z podílového účtu, ale je o něj přímo sníženo zaplacené pojistné.
2. Počáteční jednotky
Další formou počátečního poplatku jsou tzv. počáteční jednotky. Zde probíhá
28 úhrada počátečních nákladů tak, že za běžné pojistné zaplacené v prvních 1-2 letech trvání pojištění jsou nakoupeny tzv. počáteční jednotky. Těmito jednotkami nemůže klient disponovat a pojišťovna z nich každý rok strhne určité procento. Na konci pojištění je klientovi vyplacen zůstatek počátečních jednotek.
Další poplatky, které pojišťovna strhává v souvislosti s IŽP lze rozdělit na řádné poplatky, které jsou účtovány klientovi v pravidelných intervalech a mimořádné poplatky, které jsou účtovány při mimořádném úkonu klienta.
Řádné poplatky
Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou
Tento poplatek slouží k pokrytí investičních nákladů a odměny zprostředkovateli, který poskytuje služby klientovi po celou dobu trvání pojištění.
Hodnota investovaných prostředků je snížena o určité procento. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou lze přirovnat ke vstupnímu poplatku u otevřených podílových fondů (OPF). S tím rozdílem, že u OPF je jeho výše závislá na druhu fondu8 a u IŽP je
pro všechny typy fondů zpravidla 5% u běžného pojistného a 2%-3%
u mimořádného pojistného.
Poplatek za správu fondů
Jedná se o poplatek, který pojišťovna klientovi účtuje za správu fondů a který je určený k pokrytí investičních a administrativních nákladů. Tento poplatek je obdoba manažerského poplatku u OPF, i zde platí, že jeho výše je, na rozdíl od IŽP, závislá na druhu fondu. Výše poplatku za správu fondů se pohybuje v rozmezí 0,5%-2%.
Správa smlouvy (měsíční poplatek)
Tento poplatek je určen k pokrytí administrativních nákladů pojišťovny. Je obvykle pevně stanovený a jeho výše se pohybuje v řádech desítek korun měsíčně.
Mimořádné poplatky
Mimořádné poplatky se vztahují na určité úkony, které klient provádí v rámci IŽP. Je pouze na rozhodnutí pojišťovny, které úkony budou zpoplatněny a které ne.
8 Výše vstupního a manažerského poplatku u OPF je dále závislá na hrubém výnosu fondů.
Tyto poplatky jsou obvykle stanoveny jako fixní a mohou se vztahovat např. na následující operace:
• Změna pojistné částky či pojistného
• Přesun podílových jednotek mezi jednotlivými fondy
• Přerušení placení pojistného
• Částečný odkup
• Převod pojištění do splaceného stavu
• Informace o hodnotě podílového fondu
• Změna investiční strategie
V souvislosti s poplatky se projevuje jedna z hlavních výhod IŽP a tou je značná transparentnost produktu. Klient má k dispozici přehled poplatků, které mu budou strhávány z jeho podílového účtu a budou tak snižovat investiční složku pojištění a tím i celkový výnos.
3.3.2.2. Vliv daní
Dalším faktorem, který významně ovlivňuje výnos z prostředků vložených do IŽP je vliv daní. Stejně jako v případě KŽP může pojistník za předpokladu splnění zákonných podmínek9snížit svůj základ daně z příjmu až o 12 000 Kč ročně. Vliv daňového zvýhodnění na celkový výnos je tím vyšší, v čím vyšším daňovém pásmu se klient nachází. Vliv daní se dále projevuje v tom, že výnos z IŽP podléhá 15%-ní dani.
Následující příklad10 ilustruje vliv předchozích dvou faktorů na konečný výnos vložených prostředků. Pro srovnání je v něm také zahrnut výpočet výnosu u obdobné investice, kterou by klient provedl přímo do OPF.
Zadání: Čtyřicetiletý klient vkládá do IŽP 12 000 Kč ročně. Nachází se v 25%- ním daňovém pásmu a jeho roční úspora na daních tak činí 3000 Kč. Celková hodnota investice tedy dosahuje částky 9000 Kč. Pro zjednodušení a lepší porovnání s OPF přepokládáme pojistnou částku pro případ smrti 0 Kč. Pojišťovna strhává počáteční poplatek, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, poplatek za správu fondů a poplatek za správu smlouvy. Doba trvání pojištění je 20 let.
9 Viz kapitola KŽP, subkapitola Zhodnocování prostředků
30
Tabulka č. 3 – Vliv daní a poplatků na celkový výnos z IŽP11
IŽP- snížená alokace
IŽP – počáteční
jednotky OPF
Doba investování 20 let 20 let 20 let
Výše pravidelného
ročního vkladu 9000 Kč 9000 Kč 9000 Kč
Daňová sazba z příjmu
investora 25% 25% Bez vlivu
Poplatky na umoření počátečních nákladů
Metoda snížené alokace. V 1. je umístěno 20%
pojistného a ve 2.
roce 50% pojistného.
Metoda počátečních jednotek. Pojišťovna strhává každý rok 5%
z hodnoty investované v 1. a 2. roce až do konce doby pojištění.
-
Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (vstupní
poplatek)
5% 5% 0.3%,3%,5%*
Správa fondů (ročně) 2% 2% 0,8%, 1%, 1,5%*
Správa smlouvy (ročně) 600 Kč 600 Kč -
Výnosy po 20 letech investování Konečná suma
při průměrném hrubém výnosu fondů 3% p.a.
214 818 Kč 215 825 Kč 226 710 Kč
Konečný výnos investice
p.a. 1,7% 1,7% 2,2%
Konečná suma při průměrném hrubém
výnosu fondů 5% p.a.
256 579 Kč 258 069 Kč 268 834 Kč
Konečný výnos investice
p.a. 3,3% 3,3% 3,7%
Konečná suma při průměrném hrubém
výnosu fondů 7% p.a.
309 473 Kč 311 663 Kč 310 714 Kč
Konečný výnos investice
p.a. 4,9% 5,0% 5,0%
* První údaj platí pro hrubý výnos fondů 3%, druhý údaj pro 5%, třetí údaj pro 7%. Jedná se o typické vstupní a manažerské poplatky pro fond peněžního trhu, dluhopisový fond a akciový fond.
** Konečná suma je u IŽP uvedena po zdanění. U OPF se výnos nedaní.
11 Zdroj: Stuchlík, Roman: Investiční životní pojištění – stát dotuje pojišťovny, Fond shop 2/2005
Na základě údajů z předchozí tabulky můžeme dojít k závěru, že i přesto, že má klient v rámci IŽP výhodu daňového odpočtu, nedosahuje ve srovnání s OPF vyšších výnosů. Tato výhoda z pohledu investora je totiž převážena nevýhodou poměrně vysokých poplatků a 15%-ní daně z výnosu na konci pojištění. Investor do OPF dosáhne přibližně stejného výnosu jako investor do IŽP. Po celou dobu trvání investice mají však jeho prostředky vyšší likviditu.
3.3.2.3. Rizikové pojistné
Celkový výnos vložených prostředků dále ovlivňuje fakt, že z podílového účtu klienta jsou kromě podílových jednotek určených na úhradu nákladů strhávány také podílové jednotky na úhradu rizikového pojistného pro jednotlivá krytá rizika.
Pro IŽP je typické, že pojišťovny nestrhávají po celou dobu trvání pojištění konstantní rizikové pojistné, ale požívají tzv. přirozené pojistné. Toto pojistné kopíruje pravděpodobnost úmrtí klienta a mění se s věkem pojištěného. S rostoucím věkem se zvyšuje pravděpodobnost úmrtí pojištěného a tím pádem se roste i rizikové pojistné (za předpokladu neměnné pojistné částky). U IŽP pojišťovna každý měsíc vypočte na základě aktuálního věku, pojistné částky a platného sazebníku rizikové pojistné, které pak strhne z podílového účtu klienta. Sazebník rizikového pojistného u IŽP je klientům pojišťovny běžně k dispozici, což dále zvyšuje transparentnost toho produktu.
3.3.2.4. Investiční strategie
Dalším faktorem ovlivňujícím celkový výnos je investiční strategie, kterou si klient zvolí. Zpravidla má na výběr ze dvou možností. Tou první je, že si sám zvolí jeden nebo více fondů, které pojišťovna v rámci IŽP nabízí. Zjednodušeně se dají tyto fondy rozdělit na: fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, smíšené fondy a akciové fondy. Klient dále zvolí poměr, ve kterém je do těchto fondů umístěna investiční část pojistného. V průběhu pojistné doby pak může svou investiční strategii libovolně měnit a přesouvat prostředky mezi jednotlivými fondy. Tato varianta IŽP je vhodná pro ty klienty, kteří mají s investováním alespoň minimální zkušenosti a kteří se chtějí o investiční část pojištění po celou dobu jeho trvání starat.
Ostatním klientům nabízí pojišťovny pojistné programy, které spočívají v tom, že pojišťovna nakombinuje fondy ze své nabídky v určitém poměru, aby bylo dosaženo
32 určitého stupně rizika a výnosnosti v určitém časovém horizontu. Výsledkem jsou pak konzervativní programy, ve kterých převažují fondy peněžního trhu a obligací, nebo agresivnější programy, ve kterých mají vyšší podíl akciové fondy. Klient si tak může zvolit pojistný program, který co nejlépe odpovídá jeho požadavkům. Některé pojišťovny však neumožňují jeho změnu v průběhu pojištění.
Následující příklad12 má za úkol názorně přiblížit průběh zhodnocování vložených prostředků na konkrétním pojistném produktu Investor plus od pojišťovny ING.
IŽP investor plus nabízí možnost sestavit si portfolio z následujících fondů:
• Fond českých akcií
• Fond světových akcií
• Fond obligací
• Smíšený fond
• Fond flexibilních investic
• Fond junior
• Český click fond
• Fond dividendové strategie
V rámci IŽP Investor plus jsou klientovi účtovány následující poplatky:
• Roční poplatek za správu fondů 5%
• Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílové jednotky 5% (pro běžné pojistné) 2,5% (pro mimořádné pojistné)
• Roční poplatek pro pokrytí počátečních nákladů (z počátečních podílových jednotek) 7%
• Měsíční poplatek 40 Kč měsíčně
• Převod mezi fondy 1x ročně zdarma; každý další převod 50 Kč
Následující tabulky znázorňují vliv poplatků pojišťovně, zdanění výnosů na konci pojištění a daňových zvýhodnění v průběhu pojištění na čistý výnos pro investora. Při výpočtech je počítáno s vkladem 12 000 Kč ročně (daňová úspora
12 Zdroj: Stuchlík, Roman: Investiční životní pojištění u ING, Fond shop 6/2005
