s Jedničkou Na Bojišti Co se jí v Čechách
25. května 2016
Proč MEDialogy?
Jsme fakulta, která ročně připraví více než 540 absolventů
všeobecného lékařství, zubního lékařství i nelékařských oborů na 76 klinických a výzkumných pracovištích.
Věříme, že máme co říci k mnoha dlouhodobě aktuálním tématům, která se dotýkají nejen nás, ale celé společnosti – a chceme o nich komunikovat.
Nabízíme vám dialog o datech, faktech, zkušenostech i názorech z nejstarší lékařské fakulty ve střední Evropě.
A chceme naslouchat i vám.
Od toho jsou naše MEDialogy
– pravidelné dialogy o medicíně (nejen) s médii.
Moderuje:
PhDr. Jakub ŽELEZNÝ
Hosté :
prof. MUDr. Štěpán SVAČINA, DrSc.
doc. MUDr. Dana MÜLLEROVÁ, Ph.D.
prof. MUDr. Aleksi ŠEDO, DrSc.
„Pacienti očekávají od lékařů účinnou léčbu, ale ne vždy jsou ochotni podstupovat ‚ nepohodlí‘
režimových opatření a prevence. A přitom právě například ‚ dieta všedního dne ‘ je zásadní investicí pro naše zdraví.“
prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK
„ Pro správnou výživu potřebujeme nabídku a dostupnost vhodných potravin, jejichž kvalitu by měl usměrňovat stát.“
doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D., proděkanka LF UK v Plzni
a vedoucí Ústavu hygieny a preventivní medicíny LF UK v Plzni
„Tři čtvrtiny lidských nemocí jsou způsobeny nesprávnou výživou.“
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky 1. LF UK
a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a předseda ČLS JEP
Témata k diskuzi
• dietologie a život
• dietologie a medicína
• dietologie a škola
Co je dietologie?
Dietologie se zabývá problémy výživy a stravováním.
Je to věda o potravinách a živinách. Zkoumá účinky, interakce a vyváženost potravin ve
vztahu ke zdraví a nemocem.
Informovanost o zdravé výživě a životním stylu je v ČR nízká
• základní školy – předmět Výchova ke správnému
životnímu stylu, chybí informace o prevenci závažných chorob – aterosklerózy, cukrovky, rakoviny
• střední školy – výuka chybí
• média – články o dietách, reklama na potravinové
doplňky
Základ zdravé stravy
• kvalitní bílkoviny (libová masa, ryby, mléčné výrobky…)
• zelenina, ovoce (nejméně 500 g denně)
• kvalitní tuk, zejména rostlinný a rybí
Zdraví škodlivé potraviny
• s velkým obsahem živočišných tuků
• s velkým obsahem soli
• sladkosti a sladké nápoje
• moučná jídla
• nejškodlivější – kuchyňská úprava
smažením, pečením
Zásady zdravého životního stylu
Poslední formulace zásad zdravé výživy ve stručné formě a určená pro širokou veřejnost vznikla v roce 2006 pod názvem Zdravá 13. Tato doporučení jsou určena pro zdravou populaci s cílem snížit výskyt civilizačních onemocnění.
• Udržujte si přiměřenou stálou tělesnou hmotnost charakterizovanou BMI
• (18,5–25,0) kg/m2 a obvodem pasu pod 94 cm u mužů a pod 80 cm u žen.
• Denně se pohybujte alespoň 30 minut, např. rychlou chůzí nebo cvičením.
• Jezte pestrou stravu, rozdělenou do 4–5 denních jídel, nevynechávejte snídani.
• Konzumujte dostatečné množství zeleniny (syrové i vařené) a ovoce, denně alespoň 500 g (zeleniny 2x více než ovoce), rozdělené do více porcí; občas konzumujte menší množství ořechů.
• Jezte výrobky z obilovin (tmavý chléb a pečivo, nejlépe celozrnné, těstoviny, rýži) nebo brambory nejvýše 4x denně, nezapomínejte na luštěniny (alespoň 1x týdně).
• Jezte ryby a rybí výrobky alespoň 2x týdně.
• Denně zařazujte mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané; vybírejte si přednostně polotučné a nízkotučné.
• Sledujte příjem tuku, omezte množství tuku jak ve skryté formě (tučné maso, tučné masné a mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo s vyšším obsahem tuku, chipsy, čokoládové výrobky), tak jako pomazánky na chléb a pečivo a při přípravě pokrmů.
Pokud je to možné nahrazujte tuky živočišné rostlinnými oleji a tuky.
• Snižujte příjem cukru, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí, kompotů a zmrzliny.
• Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (chipsy, solené tyčinky a ořechy, slané uzeniny a sýry), nepřisolujte hotové pokrmy.
• Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při nákupu, uskladnění a přípravě pokrmů; při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování.
• Nezapomínejte na pitný režim, denně vypijte minimálně 1,5 I tekutin (voda, minerální vody, slabý čaj, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené).
• Pokud pijete alkoholické nápoje, nepřekračujte denní příjem alkoholu 20 g (200 ml vína, 0,5 l piva, 50 ml lihoviny).“
Pramen: (Dostálová, J., Kunešová, M., Otoupal, P., & Starnovksá, T., 2006, January 1)
Příklady typů stravování
Vegetariánství Veganství
Vitariánství (syrová strava) Paleolitická strava
Odkyselení organismu (alkalická dieta)
Dieta
Řízený příjem tekutin a pokrmů za účelem dosažení specifického cíle. Existuje celá řada druhů, např.
diabetická, nízkotučná, redukční a další. Plánování diet
patří vždy, zvláště při zdravotních obtížích, do rukou
odborníků, např. dietní sestry či nutričního terapeuta.
Druhy diet
• Redukční dieta – dieta o sníženém kalorickém obsahu, která vede k redukci hmotnosti. Pokud má být dlouhodobě efektivní, musí být většinou jen mírná a doplněná o pohybovou aktivitu. Redukční dieta musí vždy vycházet ze současného energetického příjmu.
• Nízkosacharidová dieta – dieta založená na nízkém obsahu sacharidů a vysokém obsahu bílkovin. V jejím důsledku velmi brzy dochází k vyčerpání zásobních cukrů a vody, což je hlavním důvodem poklesu hmotnosti. Vzestup tzv. ketolátek pak v
následujících dnech vede i ke snížení pocitu hladu. Tyto diety jsou často
doprovázeny únavou, nevýkonností, změnou nálad a v každém případě je nelze držet dlouho. Návrat k běžnému životu pak nejčastěji vede k opětovnému vzestupu hmotnosti, notoricky známému jako jo-jo efekt.
Hladovka
Znamená velmi rychlý hmotnostní úbytek v důsledku
ztráty zásobních cukrů a vody. A jelikož při těchto režimech většinou dochází i k omezení pohybu, jsou dalším substrátem pro zachování
životně důležitých funkcí, zejména činnosti srdce a mozku, už jen svaly. Tím dochází k adaptaci na nízký příjem a hladovka přestává být dostatečně efektivní. Typickým projevem nedostatečného příjmu
energie ze stravy bývá únava a podrážděnost.
Detoxikace
Budí dojem, že se člověk jednoduchou metodou může zbavit některých tělu škodlivých látek. Pokud totiž není indikována lékařem a její výkon
následně prováděn ve zdravotnickém zařízení v rámci akutní detoxikace (např. výplach žaludku, hemodialýza), nýbrž je aplikována
jako tzv. plánovaná očista (výplach žaludku, vysoké klyzma apod.), nemá žádný prokazatelně pozitivní efekt pro organismus – v jejím důsledku dochází spíše k poškozování organismu. Žádné metody detoxikace, resp. její proklamované účinky hojně anoncované např. na
internetu, nejsou nijak vědecky podloženy.
Potravinové doplňky
Státní zdravotní ústav (SZÚ) při jejich schvalování na trh pouze vyhodnocuje, zda se nejedná o zdraví škodlivý přípravek, resp. zda složky uvedené výrobcem lze považovat za součásti těchto potravin a zda se nejedná o látky, které mají povahu
léčivé nebo omamné, event. psychotropní látky. SZÚ dále posuzuje také to, jaké může být maximální množství obsažených látek a jak má být výrobek označen, resp. co má být uvedeno na etiketě. Hodnocena je tedy pouze jejich bezpečnost z pohledu lidského zdraví, skutečný obsah ani účinnost potravinových doplňků však
kontrolovány nejsou.
Obezita
Obezita je významnou příčinou nemocnosti, invalidity a předčasné smrti. Zvýšené BMI je podle WHO hlavním rizikovým faktorem chronických nemocí jako jsou:
• kardiovaskulární nemoci (onemocnění srdce a mrtvice)
• poruchy pohybového aparátu (zejména osteoartritidy)
• některé druhy rakoviny (endometria, prsu a tlustého střeva)
• onemocnění žlučníku, jater
• syndrom spánkové apnoe
Obezita a nadváha v ČR
Podle průzkumu agentury STEM/MARK v rámci projektu Žij zdravě Všeobecné zdravotní pojišťovny z roku 2013 má ideální váhu pouze 42 % obyvatel ČR. Celkem 55 %
dospělé populace ČR trpí nadváhou nebo obezitou.
S nadváhou se potýká 34 % a s obezitou 21 % české
dospělé populace. Na výskytu nadváhy a obezity se větší
měrou podílejí muži. Obézních je 23 % mužů a 19 % žen.
Nezdravá česká kuchyně
• tučná jídla s velkým obsahem živočišného tuku
• smažená jídla (řízky, hranolky)
• uzeniny (klobásy, salámy, párky)
• sladkosti
´Výživový poradce
• Absolvent rekvalifikačního kurzu o různé délce a kvalitě, často s akreditací
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Existují tak mezi nimi velké rozdíly.
Většinou ovšem postrádají jakoukoliv skutečnou praxi, resp. ověření teoretických znalostí v praxi. K výpočtům energetického příjmu a výdeje často používají velmi jednoduché postupy, výsledky tak neodpovídají skutečnosti. Pokud na základě rozhovoru a neinvazivní diagnostiky (např. InBody, Bodystat) nabízejí i potravinové doplňky, jsou s velkou pravděpodobností jejich distributory.
• Lidé se na ně nejčastěji obracejí s cílem redukce hmotnosti.
Výzkum kvality služeb výživových poradců
Vyplynulo z něj, že mnoho výživových poradců se dopouští různých pochybení:
• nerealistické nastavení cílů hubnutí u člověka s těžkou obezitou,
• doporučení větší konzumace tuků na úkor sacharidů adresované klientovi s těžkou obezitou,
• zařazení kokosového tuku a sádla mezi zdravé tuky,
• doporučení detoxikační kůry s velmi nízkým energetickým příjmem na dobu až tří měsíců, příslib hubnutí při užívání doplňku stravy bez úpravy
stravování a pohybového režimu,
• opomíjení psychologických a psychosociálních problémů.
Zdroj: Bakalářské práce absolventky oboru nutriční terapie na 1. LF UK Mgr. Martiny Kollerové, červenec 2015
Nutriční terapeut
Nutriční terapeut – absolvent vyšší odborné (Dis.) nebo vysoké školy (Bc. či
Mgr.) zabývající se výživou. Do jeho znalostní výbavy patří fyziologie či
patofyziologie výživy a metabolismu. Dále by měl znát zásady klinické výživy a měl by umět komunikovat s lékařem, a to zejména v případech, kdy
pacientova přidružená onemocnění mají svá specifika ve výživě.
Úloha nutričních terapeutů spočívá jednak v preventivní péči o zdravé
klienty, ale i v péči o výživu nemocných. Starají se například o výživu pacientů trpících obezitou, cukrovkou, hypertenzí, nemocemi trávicího traktu,
onkologickými onemocněními. Nutriční terapeut je také odborníkem v
předoperační a pooperační výživě či ve výživě těhotných a kojících žen.
Studium na 1. LF UK
• nutriční terapii lze studovat v bakalářském (nutriční terapeut) a navazujícím magisterském programu (nutriční specialista)
• obojí v denním i kombinovaném studiu
• absolventi mají mnoho základních odborných medicínských znalostí se zaměřením na klinickou výživu
• v současné době vychází z 1. lékařské fakulty UK ročně zhruba 50 těchto odborníků, kteří se uplatňují v nemocnicích (jen ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze jich
pracuje asi 50) i v soukromých ambulancích
