Chelčického 4, 702 00 Ostrava, Česká republika, tel., fax: +420 596 114 440, tel.: 596 114 469 e-mail: rimmel@rceia.cz, http://www.rceia.cz
Název zakázky : Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava Číslo zakázky : 26014
Objednatel : Olomoucký kraj
OZNÁMENÍ
o hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí
(podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.)
Regionální opera č ní program pro NUTS II St ř ední Morava
Zpracovali: Ing. Jitka Fidlerová Mgr. Marek Banaš
Zkontroloval a schválil: Ing. Vladimír Rimmel jednatel společnosti
osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 3108/479/opv/93, vydáno dne 3.6.1993
Ostrava, květen 2006 Výtisk č.
OBSAH:
SEZNAM ZKRATEK: ... 3
A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ... 4
B. ÚDAJE O KONCEPCI... 4
1. NÁZEV... 4
2. OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ (OSNOVA)... 4
3. CHARAKTER... 5
4. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY POŘÍZENÍ... 5
5. ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POSTUPY (ETAPY)ŘEŠENÍ... 5
6. HLAVNÍ CÍLE... 6
7. PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ... 12
8. VZTAH KJINÝM KONCEPCÍM A MOŽNOST KUMULACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ S JINÝMI ZÁMĚRY... 12
9. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN DOKONČENÍ... 13
10. NÁVRHOVÉ OBDOBÍ... 14
11. ZPŮSOB SCHVALOVÁNÍ... 14
C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ... 14
1. VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ... 14
2. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY... 14
3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 17
4. STÁVAJÍCÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VDOTČENÉM ÚZEMÍ... 24
D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ... 36
E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ... 36
1. VÝČET MOŽNÝCH VLIVŮ KONCEPCE PŘESAHUJÍCÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY... 36
2. MAPOVÁ DOKUMENTACE A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ VOZNÁMENÍ KONCEPCE... 36
3. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE PŘEDKLADATELE O MOŽNÝCH VLIVECH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ... 37
Seznam zkratek:
BAT nejlepší dostupná technika
BSK5 biologická spotřeba kyslíku
CO kysličník uhelnatý
CO oxid uhelnatý
ČOV čistička odpadních vod
ČR Česká republika
EO ekvivalentní obyvatel
EU Evropská unie
EVL evropsky významná lokalita
EVVO environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
CHKO chráněná krajinná oblast
CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod
CHSKCr chemická spotřeba kyslíku
MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí
NEHAP Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky
NH3 amoniak
NH4+ amoniak
NO2 oxid dusičitý
NO3- dusičnanový dusík
NOX oxidy dusíku
NPP národní přírodní památka
NPR národní přírodní rezervace
NRP Národní rozvojový plán
NSRR Národní strategický rozvojový rámec
O3 ozon
OP operační program
OZE obnovitelné zdroje energie
PAU polyaromatické uhlovodíky
Pcelk celkový fosfor
PM10 suspendované částice
PP přírodní památka
PR přírodní rezervace
ROP, ROP SM Regionální operační program NUTS II Střední Morava
SEA posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví
SO2 oxid siřičitý
TZL tuhé znečišťující látky
ÚSES územní systém ekologické stability
VOC těkavé organické látky
A. Údaje o p ř edkladateli
Olomoucký kraj 60609460
Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Ing. Pavel Horák – 1. náměstek hejtmana Jeremenkova 40a, 779 11Olomouc
Kontaktní osoba: JUDr. Zdeňka Šrámková
Tel.: 585 508 656, e-mail: z.sramkova@kr-olomoucky.cz
Zlínský kraj IČ: 70891320
tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín p. Libor Lukáš – hejtman
B. Údaje o koncepci
1. Název
Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava
2. Obsahové zaměření (osnova)
Vymezení obsahu ROP SM bude vycházet z Národního rozvojového plánu, relevantních strategií regionálního rozvoje v daném území.
Za obsah ROP SM ponese hlavní odpovědnost odpovídající region soudržnosti.
Struktura ROP SM je následující:
1. Situační analýza silných a slabých stránek území regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava a popis zvolené strategie,
2. Návrh priorit ROP, jejich struktury (hlavních oblastí podpory) a indikativního finančního rámce,
3. Indikativní seznam velkých projektů,
4. Návrhy témat k řešení formou globálních grantů, 5. Návrh implementace,
6. Návrh priorit a jejich struktury včetně finančního rámce (v návaznosti na NSRR) 7. ROP pro Region soudržnosti NUTS II Střední Morava
Zpracovávaný ROP SM je strukturován do čtyř priorit:
1. Doprava
2. Integrovaný rozvoj a obnova regionu 3. Cestovní ruch
4. Technická pomoc
3. Charakter
Regionální operační program bude zahrnovat aktivity, které jsou v působnosti zejména krajů a obcí a které mohou významnou měrou přispět k rozvoji regionů.
Vymezení obsahu ROP SM bude vycházet z Národního rozvojového plánu, relevantních strategií regionálního rozvoje v daném území a bude komplementární vůči ostatním operačním programům.
Východiskem pro formulování tématického zaměření ROP Střední Morava jsou na jedné straně návrhy nařízení Evropské komise k budoucí politice soudržnosti, Strategické obecné zásady Společenství a na ně navazující Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec (nejsou zatím dokončeny), na druhé straně programy rozvoje krajů v daném území a další koncepční dokumenty, přijaté na regionální a místní úrovni.
4. Zdůvodnění potřeby pořízení
ROP SM je zpracováván na základě povinnosti vyplývající ze zpracovávaného Národního rozvojového plánu pro programové období 2007 – 2013.
Hlavním cílem zpracování ROP je navrhnout promyšlený soubor aktivit zaměřený na podporu ekonomického a sociálního rozvoje regionů v rámci možností využití strukturálních fondů EU. Regionální operační program je dokument, který stanovuje strategii rozvoje regionu pro období let 2007-13, jejíž realizace bude podpořena z Evropského fondu pro regionální rozvoj a je zaměřen na základě principu subsidiarity na podporu ekonomického rozvoje regionu v oblastech ve kterých jsou zákonem o krajích (zákon č. 129/2000 Sb.) a zákonem o podpoře regionálního rozvoje (zákon č. 248/2000 Sb.) svěřeny krajům kompetence.
5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Zpracování ROP SM probíhá v těchto krocích :
1. Situační analýza silných a slabých stránek území regionu soudržnosti NUTS II Střední
Morava a popis zvolené strategie 30. 6. 2005
2. Návrh priorit ROP, jejich struktury (hlavních oblastí podpory) a indikativního finančního rámce
31. 7. 2005 3. Indikativní seznam velkých projektů 31. 7. 2005
4. Návrhy témat k řešení formou globálních grantů 30. 9. 2005
5. Návrh implementace 30. 10. 2005
6. Návrh priorit a jejich struktury včetně finančního rámce (v návaznosti na NSRR) 30. 11. 2005 7. ROP pro Region soudržnosti NUTS II Střední Morava 31. 1. 2006
6. Hlavní cíle
V Regionálním operačním programu je popsána Rozvojová strategie, která se řídí třemi principy:
a) integrovaný přístup k rozvoji území;
b) zaměření podpory na oblasti s dostatečnou absorpční kapacitou;
c) důraz na podporu projektů krajů nebo projektů, které patří mezi krajské priority.
V rámci ROP SM je navíc stanoven globální cíl a specifické cíle rozvoje strategie Střední Moravy.
„Globálním cílem rozvoje regionu Střední Moravy je podstatné zvýšení konkurenceschopnosti jeho ekonomiky, trvalé zlepšování životní úrovně jeho obyvatelstva a zvyšování prosperity. ROP přispěje jednak k výraznému zrychlení ekonomického rozvoje metropolitních oblastí tvořící rozvojové póly regionu a jednak ke stabilizaci venkovského prostoru a to zejména prostřednictvím posílení rozvoje vnitřního potenciálu regionu a posílení vazeb mezi centry zaměstnanosti a jejich venkovským zázemím.“
Globálního cíle ROP SM bude dosaženo prostřednictvím tří specifických cílů, které jsou jádrem této rozvojové strategie. Specifické cíle ROP SM jsou:
1. Zlepšení dostupnosti a vzájemného propojení městských center a jejich zázemí a posílení role veřejné dopravy s cílem snížit riziko dopravních kongescí v městských centrech a umožnit obyvatelům v zázemí měst dojížďku do hospodářských center.
2. Zvýšení atraktivity měst s cílem posílit dynamiku ekonomického rozvoje regionu a podpoření venkovského zázemí s cílem zvýšení kvality života. Součástí tohoto cíle je i posílení sektoru malých firem jako stabilizátoru místní ekonomiky.
3. Zvýšení atraktivity regionu v oblasti cestovního ruchu, který může být s ohledem na historické, kulturní a přírodní atraktivity regionu významným zdrojem příjmů a může napomoci revitalizaci měst a obcí.
V rámci ROP SM jsou navrženy čtyři priority a 11 specifických cílů: PRIORITA 1 DOPRAVA
1. Zajistit obnovu a modernizaci regionálních silnic s ohledem na vzájemné propojení hospodářských center a napojení významných periferních oblastí na tato centra. Zároveň klást důraz na snižování dopravní zátěže na obyvatelstvo a ekosystémy.
2. Zajistit rozvoj veřejné dopravy formou spolupráce a integrace jejích jednotlivých druhů a zabránit tak dalšímu zatěžování městských center individuální automobilovou dopravou,
umožnit obyvatelům venkovských regionů dojíždění do hospodářských center a zpřístupnit periferní turistické oblasti pro návštěvníky.
3. Podpořit rozvoj kvalitní infrastruktury pro bezmotorovou dopravu vhodné ke každodennímu užívání s ohledem na zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu a snížení dopravního zatížení území.
PRIORITA 2 INTEGROVANÝ ROZVOJ A OBNOVA REGIONU
4. Podpořit revitalizaci městských částí a nevyužívaných nebo nedostatečně efektivně využívaných areálů a zajistit vyšší kvalitu veřejných služeb za účelem jejich otevření či navrácení přirozených funkcí a zlepšení kvality života ve městech.
5. Podpořit rozvoj venkovských oblastí integrovanými aktivitami vedoucími ke zvýšení kvality života.
6. Zvýšit konkurenceschopnost malých firem v regionu.
PRIORITA 3 CESTOVNÍ RUCH
7. Zvýšit atraktivitu území rozšiřováním a zkvalitňováním infrastruktury pro cestovní ruch.
8. Zlepšit vybavení regionu službami cestovního ruchu zvyšováním jejich kvality, jejich rozšiřováním a vznikem nových služeb
9. Zefektivnit systém řízení a propagace turistických destinací a tvorby a propagace turistických produktů
PRIORITA 4 TECHNICKÁ POMOC
10. Zajistit úspěšný průběh realizace a dostatečnou kapacitu a kvalitu implementačních struktur programu.
11. Zajistit dostatečnou absorpční kapacitu příjemců podpory.
V rámci jednotlivých priorit jsou dále navrženy hlavní oblasti podpory.
PRIORITA 1 DOPRAVA
1.1 Regionální dopravní infrastruktura
• zpracování projektové dokumentace a provedení dalších příprav nezbytných pro zahájení výstavby a úprav regionální silniční sítě;
• rekonstrukce a modernizace souvislých úseků regionálních silnic (zajištění dostupnosti center a napojení hlavních silničních tahů);
• odstraňování nebezpečných míst na regionálních silnicích (např. nepřehledné železniční přejezdy);
• úprava frekventovaných regionálních silnic v blízkosti sídel s vazbou na zkvalitňování životního prostředí obyvatel (např. obchvaty sídel, protihlukové stěny, protiprašná opatření, apod.);
• realizace opatření snižujících dopady provozu na regionálních silnicích na ekosystémy (např. mimoúrovňová křížení biokoridorů s komunikacemi);
• zlepšení napojení rozvojových průmyslových areálů a objektů na regionální silniční síť prostřednictvím výstavby nebo rekonstrukce místních komunikací;
• zavádění moderních technologií na silniční síti (např. telematika);
• modernizace a rekonstrukce regionálních letišť (budov i ploch) a nákup technických zařízení a dalšího vybavení pro regionální letiště.
1.2 Veřejná doprava
• realizace projektových a přípravných prací nezbytných k zavedení integrovaného systému veřejné dopravy;
• budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy;
• rekonstrukce nevyhovujících a výstavba nových zastávek veřejné dopravy;
• zavádění moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě;
• bezbariérové úpravy zastávek a souvisejícího vybavení a přístupových cest.
1.3 Bezmotorová doprava
• zpracování projektů a provedení dalších příprav nezbytných pro zahájení výstavby stezek pro bezmotorovou dopravu;
• výstavba regionálně významných cyklistických stezek;
• realizace opatření pro zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy;
• realizace opatření pro preferenci cyklistické a další bezmotorové dopravy.
PRIORITA 2 INTEGROVANÝ ROZVOJ A OBNOVA REGIONU 2.1 Rozvoj měst
Fyzické revitalizace budou probíhat v následujících typech území:
• městská jádra, zejména taková, kde v důsledku nedostatečného investování v uplynulém období došlo k jejich úpadku a neplnění funkcí spojovaných s centrálními územími měst;
• ostatní nedostatečně rozvinuté části měst neplnící dostatečně své funkce;
• areály brownfields, tj. území v současnosti nevyužívaná nebo nedostatečně efektivně využívaná, mající další rozvojový potenciál při zvolení jiného funkčního využití; často se jedná o území se zdevastovaným fyzickým prostředím a s ekologickými zátěžemi (např. bývalé průmyslové, vojenské, dopravní aj. areály). Podporovány budou projekty nesloužící pro následné průmyslové využití;
• ostatní rozvojová území ve městech.
V rámci oblasti podpory budou podpořeny tyto aktivity v oblasti fyzické revitalizace území:
• projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž;
• přeložky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací;
• odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží;
• obnova a rekonstrukce stávajících objektů;
• hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně;
• transformace neefektivně využívaných urbanizovaných ploch na nové využití.
Za účelem zlepšení kvality života bude podpora zaměřena na následující typy infrastruktury veřejných služeb (buď v rámci komplexních integrovaných projektů, nebo samostatně):
• vzdělávací infrastruktury – především mateřské, základní školy a infrastruktura pro další vzdělávání;
• infrastruktura pro poskytování sociálních služeb – jak služby pro využití převážně místními obyvateli, tak zařízení, která využívají venkovského prostoru pro svoji lokalizaci, nicméně jejich klientela není jen lokální;
• infrastruktura pro poskytování zdravotní péče – menší zařízení pro poskytování především ambulantní péče převážně místním obyvatelům;
• zařízení pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, včetně kulturních a sportovních zařízení.
V rámci oblasti podpory budou podpořeny v oblasti veřejných služeb tyto aktivity:
• budování infrastruktury;
• modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů;
• transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití, které odpovídá lépe poptávce;
• pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných služeb a technologický rozvoj;
• zavádění moderních technologií a dalších inovací;
• úpravy infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti (např. osoby s handicapem).
2.2. Rozvoj venkova
Podpořeny proto budou projekty v oblasti:
• vzdělávací infrastruktury – především mateřské, základní školy a infrastruktura pro další vzdělávání;
• infrastruktura pro poskytování sociálních služeb – jak služby pro využití převážně místními obyvateli, tak zařízení, která využívají venkovského prostoru pro svoji lokalizaci, nicméně jejich klientela není jen lokální;
• infrastruktura pro poskytování zdravotní péče – menší zařízení pro poskytování především ambulantní péče převážně místním obyvatelům;
• zařízení pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, včetně kulturních a sportovních zařízení.
V rámci oblasti podpory budou podpořeny v oblasti veřejných služeb tyto aktivity:
• budování infrastruktury;
• modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů;
• transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití, které odpovídá lépe poptávce;
• pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných služeb a technologický rozvoj;
• zavádění moderních technologií a dalších inovací;
• úpravy infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti (např. osoby s handicapem).
Další oblastí podpory je fyzická revitalizace center a veřejných prostranství venkovských sídel, v rámci níž budou podporovány tyto aktivity:
• projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž;
• přeložky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací;
• odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží;
• obnova a rekonstrukce stávajících objektů;
• hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně;
• transformace neefektivně využívaných ploch na nové využití.
2.3 Podpora podnikání
• nákup technologií, softwaru, patentů, licencí, know-how;
• náklady na vývoj nových služeb a budování databází;
• stavební náklady na rozšíření, rekonstrukci či stavbu nových výrobních prostor;
• poradenské a konzultační služby v souvislosti s realizací rozvojového podnikatelského plánu;
• podpora spolupráce mezi podnikateli.
PRIORITA 3 CESTOVNÍ RUCH 3.1 Veřejná infrastruktura a služby
• rozvoj a obnova infrastruktury pro specifické formy CR (např. vodáckou v údolí jedné řeky, hippoturistiku, sjezdové či běžecké lyžování) včetně návazné infrastruktury;
• rozvoj a obnova jiných sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury;
• vybudování jednotného systému turistických okruhů, naučných stezek a/nebo navigačních tabulí v turistické destinaci;
• rekonstrukce kulturní památky (např. architektonicky cenného objektu), technické památky (např. historické dílny nebo továrny) nebo kulturní zajímavosti (např. muzea nebo skanzenu) se záměrem využití pro cestovní ruch (např. pro historickou expozici nebo exkluzivní ubytování; s možným pronájmem části objektu podnikatelskému subjektu) včetně návazné infrastruktury.
- v rámci aktivit lze podpořit také budování návazné infrastruktury CR, především komunikací vedoucích k objektům CR včetně parkovišť, a zajištění propagace, ale pouze v návaznosti na výše uvedené aktivity.
3.2 Podnikatelská infrastruktura a služby
• modernizace nebo rozšíření (zvýšení kapacity) ubytovacího zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu včetně případné modernizace nebo rozšíření stravovacích služeb;
• rozšíření ubytovacího zařízení o návazné služby (sportovní zařízení vč. půjčoven sportovních potřeb, wellness služby, služby v rámci venkovské turistiky včetně hippo-, agro- a ekoturistiky, služby vázané na kulturní a folklorní tradice, zábavní centra, lázeňské služby, služby v rámci incentivní turistiky);
• vybudování doplňkové služby nebo více doplňkových služeb (sportovní zařízení vč. půjčoven sportovních potřeb, wellness služby, služby v rámci venkovské turistiky včetně hippo-, agro- a ekoturistiky, služby vázané na kulturní a folklorní tradice, zábavní centra, lázeňské služby, služby v rámci incentivní turistiky);
• rozvoj a obnova areálu pro sjezdové či běžecké lyžování včetně návazné infrastruktury;
• rekonstrukce a modernizace lázeňského objektu včetně návazné infrastruktury;
• rekonstrukce kulturní památky (např. architektonicky cenného objektu), technické památky (např. historické dílny nebo továrny) nebo kulturní zajímavosti (např. muzea nebo skanzenu) se záměrem využití pro cestovní ruch (např. pro historickou expozici nebo exkluzivní ubytování; s možným pronájmem části objektu podnikatelskému subjektu) včetně návazné infrastruktury.
- v rámci aktivit lze podpořit také budování návazné infrastruktury CR, především komunikací vedoucích k objektům CR včetně parkovišť, a zajištění propagace, ale pouze v návaznosti na výše uvedené aktivity
3.3 Propagace a řízení
• založení řídicí struktury krajských agentur a partnerských sdružení (organizací cestovního ruchu), jehož se účastní větší počet regionálních subjektů z oblasti cestovního ruchu z veřejného i privátního sektoru; podmínkou je doba následného působení řídicí struktury alespoň 5 let po ukončení projektu;
• komplexní a jednotný marketing turistické destinace využívající různých způsobů komunikace, jehož se účastní větší počet veřejných i privátních subjektů v dané destinaci formou partnerství;
• vytváření nových regionálních produktů cestovního ruchu;
• propagace nových a stávajících regionálních produktů cestovního ruchu;
• zřízení jednotného informačního systému (infocenter, navigačního, orientačního systému a elektronického/internetového systému) v turistické destinaci.
PRIORITA 4 TECHNICKÁ POMOC 4.1 Implementace
• zajištění administrace a realizace programu, jak technické (např. informační systém), tak činnosti implementačních orgánů (např. zasedání Monitorovacího výboru, výběrových komisí);
• zpracování studií a analýz ve vazbě na realizaci programu (např. evaluace);
• zajištění informovanosti a publicity (např. školení, semináře, workshopy, poradenství žadatelům);
• posilování administrativní kapacity řídicího orgánu (event. ZS, KP) ve vazbě na všechny potřebné činnosti (např. řízení, kontrola, monitoring) a zajištění dostatečných dovedností a odborné znalosti pro přípravu a řízení projektů.
4.2 Absorpční kapacita
• tvorba a příprava projektů pro předložení do OP financovaných ze SF EU;
• zprostředkování a realizace poradenských a konzultačních služeb potenciálním žadatelům ze SF EU, např. v oblasti zpracování studií proveditelnosti, podnikatelských plánů, apod.
7. Přehled uvažovaných variant řešení
Regionální operační program (ROP) je zpracován jednovariantně, jednotlivé rozvojové varianty byly diskutovány v procesu přípravy a zpracování ROP.
8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry
Regionální operační program má z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví vztah k následujícím národním a regionálním koncepcím:
Národní úroveň
- Strategické obecné zásady Společenství - Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 - SEA Národní rozvojový plán (2006) - Národní strategický referenční rámec - Národní rozvojový plán ČR 2004 - 2006
- SEA pro Národní rozvojový plán ČR 2004 - 2006 - Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004)
- Státní politika životního prostředí (2004) - Plán odpadového hospodářství ČR (2003) - Státní surovinová politika (1999)
- Státní energetická politika (2004)
- Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) - Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004)
- NEHAP - Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998)
- Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002)
- Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004) - Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) - Dopravní politika ČR (2005)
- Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) - Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004) - Zdraví 21
Regionální úroveň
- Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje - Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje - Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje
- Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje - SEA Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje
- Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji - SEA Koncepce politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji
- Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje
- Akční plán EVVO ve Zlínském kraji na léta 2005 – 2006 - Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji - Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji
Předběžné hodnocení vazeb existujících koncepčních dokumentů na jednotlivé prioritní oblasti ROP je uvedeno v podkapitole C.4 tohoto oznámení.
Vztah k jiným koncepcím je mj. jedním z úkolů SEA posouzení (SEA dokumentace - kapitola č. 1 „Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím“). V SEA hodnocení budou tyto vazby sledovány, na případný nesoulad s jinými koncepčními materiály bude upozorněno a budou navržena opatření k jejich odstranění.
ROP samotný by měl napomoci zabránit možné kumulaci negativních vlivů jednotlivých projektů na životní prostředí a veřejné zdraví již na koncepční úrovni.
Přesto, že není pravděpodobné, že by ROP obsahoval aktivity u nichž by mohlo dojít ke kumulaci vlivů, je úkolem SEA posouzení také upozornění na případné kumulace ať ve vztahu k jiným koncepcím a navrhovaným projektům či ke stávajícímu stavu.
9. Předpokládaný termín dokončení
Tvorba Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava závisí na procesu tvorby Národního rozvojového plánu (NRP), Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a operačních programů (OP) pro období 2007-2013, tzn. na rozvojových dokumentech na národní úrovni.
NSRR a OP vč. ROP za jednotlivé NUTS II, by měli být formálně předloženy Evropské komisi v říjnu 2006. Návrh operačních programů se předpokládá na konci prvního čtvrtletí 2006, formální schválení OP je naplánováno na únor 2007.
V současné době nelze přesně určit termín dokončení ROP SM.
10. Návrhové období 2007 - 2013
11. Způsob schvalování
Regionální operační program NUTS II Střední Morava bude schvalován Regionální radou.
C. Údaje o dot č eném území
1. Vymezení dotčeného území
Regionální operační program je zpracováván pro NUTS II Střední Morava, tedy pro území Olomouckého a Zlínského kraje. Avšak některé hlavní oblasti podpory svým charakterem mohou přesahovat vymezené hranice, resp. vzhledem k umístění obou krajů, také hranice státu. Jedná se především o záměry z priority Doprava.
2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny
Regionální operační program bude více či méně ovlivňovat celé území NUTS II Střední Morava, tzn. všechny obce nacházející se ve vymezeném území (řazení dle krajů a obcí s rozšířenou působností):
Olomoucký kraj
- Hranice: Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky;
- Jeseník: Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Javorník, Kobylá nad Vidnavkou, Skorošice, Stará Červená Voda, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava, Vlčice, Žulová, Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Jeseník, Lipová-lázně, Ostružná, Písečná, Supíkovice, Velké Kunětice, Mikulovice, Zlaté Hory;
- Konice: Bohuslavice, Brodek u Konice, Březsko, Budětsko, Dzbel, Hačky, Horní Štěpánov, Hvozd, Jesenec, Kladky, Konice, Lipová, Ludmírov, Ochoz, Polomí, Raková u Konice, Rakůvka, Skřípov, Stražisko, Suchdol, Šubířov;
- Lipník nad Bečvou: Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Veselíčko;
- Litovel: Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Červenka, Dubčany, Haňovice, Cholina, Litovel, Loučka, Luká, Měrotín, Mladeč, Náklo, Olbramice, Pňovice, Senice na Hané, Senička, Slavětín, Střeň, Vilémov;
- Mohelnice: Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police, Stavenice, Třeština, Úsov;
- Olomouc: Hlubočky, Bělkovice-Lašťany, Blatec, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Daskabát, Dolany, Doloplazy, Drahanovice, Dub nad Moravou, Grygov, Hlušovice, Hněvotín, Horka nad Moravou, Charváty, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov- Břuchotín, Liboš, Loučany, Luběnice, Lutín, Majetín, Mrsklesy, Náměšť na Hané, Olomouc, Přáslavice, Příkazy, Samotišky, Skrbeň, Slatinice, Suchonice, Svésedlice, Štěpánov, Těšetice, Tovéř, Tršice, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany, Libavá;
- Prostějov: Dobromilice, Doloplazy, Dřevnovice, Hruška, Koválovice-Osíčany, Mořice, Němčice, nad Hanou, Nezamyslice, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Tištín, Víceměřice, Vitčice, Vrchoslavice, Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bousín, Brodek u , rostějova, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Drahany, Hluchov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Skalka, Slatinky, Smržice, Stařechovice, Stínava, Tvorovice, Určice, Vícov, Vincencov, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč;
- Přerov: Kojetín, Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Oplocany, Polkovice, Stříbrnice, Tovačov, Uhřičice, Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kokory, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Lipová, Líšná, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice, Přerov, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Sobíšky, Stará Ves, Sušice, Šišma, Troubky, Tučín, Turovice, Věžky, Vlkoš, Výkleky, Zábeštní Lhota, Žákovice, Želatovice;
- Šternberk: Moravský Beroun, Norberčany, Babice, Domašov nad Bystřicí, Domašov u, Šternberka, Hlásnice, Hnojice, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Huzová, Jívová, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice, Mutkov, Řídeč, Strukov, Štarnov, Šternberk, Žerotín;
- Šumperk: Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Staré Město, Šléglov, Vikantice, Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Bratrušov, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hraběšice, Hrabišín, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Libina, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Olšany, Oskava, Písařov, Rapotín, Rejchartice, Ruda nad Moravou, Sobotín, Sudkov, Šumperk, Velké Losiny, Vernířovice, Vikýřovice;
- Uničov: Dlouhá Loučka, Lipinka, Medlov, Nová Hradečná, Paseka, Šumvald, Troubelice, Újezd, Uničov, Želechovice;
- Zábřeh: Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Svébohov, Štíty, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvolen;
Zlínský kraj
- Bystřice pod Hostýnem: Blažíce, Brusné, Bystřice p. Hostýnem, Chomýž, Chvalčov, Komárno, Loukov, Jelínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov p.
Hostýnem, Vítonice;
- Holešov: Bořenovice, Holešov, Horní Lapač, Janovice, Kostelec u Holešova, Kunovice, Lechotice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Němčice, Pacetluky, Prusinovice, Přílepy, Roštění, Rymice, Třebětice, Zahnašovice, Žeranovice;
- Kroměříž: Bařice-Velké Těšany, Bezměrov, Břest, Cetechovice, Dřínov, Honěnice, Hoštice, Hulín, Chropyně, Chvalnov-Lísky, Jarohněvice, Karolín, Koryčany, Kostelany, Kroměříž, Kunovice, Kvasice, Kyselovice, Litenčice, Lubná, Lutopecny, Morkovice- Slížany, Nítkovice, Nová Dědina, Pačlavice, Počenice-Tetětice, rasklice, Pravčice, Rataje, Roštín, Skaštice, Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Šelešovice, Troubky- Zdislavice,Uhřice, Věžky, Vrbka, Záříčí, Zástřizly, Borovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice;
- Uherské Hradiště: Babice, Bílovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy, Buchlovice, Částkov, Hluk, Hostějov, Huštěnovice, Jalubí, Janovice, Kněžpole, Kostelany n. Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Medovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Podolí, Polešovice, Popovice, Salaš, Staré Hutě, Staré Město, Stříbrnice, Stupala, Sušice, Svárov, Toporná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Újezdec, Vážany, Velehrad, Zlámanec, Zlechov;
- Uherský Brod: Bánov, Bojkovice, Březová, Bystřice pod Koprníkem, Dolní Němčí, Drslavice, Horní Němčí, Hostětín, Hradčovice, Koma, Kopytná, Koprník, Nezdenice, Nivnice. Pašovice, Pitín, Praktice, Rudice, Slavkov, Starý , Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Uherský brod, Vápenice, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Žitková;
- Rožnov pod Radhoštěm: Dolní Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Prostřední Bečva, Rožnov p. Radhoštěm, Valašská Bystřice, Vidče, Vigantice, Zubří;
- Valašské Meziříčí: Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladruby, Kunovice, Lešná, Loučka, Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Střítež nad Bečvou, Valašské Meziříčí, Velká Lhota, Zašová;
- Vsetín: Bystřička, Francova Lhota, Halenkov, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Jablůnka, Janová, Karolínka, Kateřince, Lačnov, Lískovec, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Lužná, Malá Bystřice, Nový Hrozenkov, Pozděchov, Prlov, Pržno, Ratiboř, Růžka, Seninka, Střelná, Ústí, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velké Karlovice, Vsetín, Zděchov;
- Luhačovice: Biskupce, Bohuslavice n. Vláří, Dolní Lhota, Horní Lhota, Lipová, Ludkovice, Luhačovice, Petrůvka, Podhradí, Pozlovice, Rudimov, Sehradice, Slavičín, Slopné, Šanov;
- Otrokovice: Bělov, Halenkovice, Komárov, Napajedla, Oldřichovice, Otrokovice, Pohořelice, Spytihněv, Tlumačov, Žlutava;
- Valašské Klobouky: Brumov-Bylnice, Drnovce, Haluzice, Jestřabí, Křekov, Loučka, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Rokytnice, Štítná nad Vláří-Popov, Študlovm Tichov, Újezd, Valašské Klobouky, Valašské Příkazy, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vysoké Pole;
- Vizovice: Bratřejov, Březová, Dešná, Hrobice, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Neubuz, Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Ublo, Veselá, Vizovice, Všemina, Zádveřice- Raková;
- Zlín: Bohuslavice u Zlína, Březnice, Březůvky, Dobrkovice, Doubravy, Držková, Fryšták, Hostišová, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Lhota, Lípa, Lukov, Lukoveček, Machová, Mysločovice, Ostrata, Provodiv, Racková, Sazovice, Šarovy, Tečovice, Velký Ořechov, Vlčková, Zlín.
Některé navrhované hlavní oblasti podpory budou svým charakterem přesahovat hranice NUTS II Střední Morava, proto lze za dotčené celky považovat také NUTS II Moravskoslezsko, Jihovýchod a Severovýchod, resp. kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Pardubický. Zároveň, vzhledem k umístění NUT II Střední Morava, lze předpokládat možný přeshraniční vliv také v Polsku a na Slovensku.
3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí Ovzduší
Emise
Kvalita ovzduší v obou krajích se na základě dlouhodobého sledování emisní bilance a imisního zatížení území v některých ukazatelích zlepšuje. Snižování emisí v krajích je důsledkem rekonstrukcí významné části stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, při nichž jsou v rámci technologií použity způsoby výroby a zpracování, které odpovídají svými parametry nejlepším dostupným technikám (BAT). Nepříznivá emisní bilance u NOx je způsobena neustálým nárůstem provozu mobilních zdrojů znečišťování ovzduší a nedostatečnou kapacitou stávajících silnic v krajích. Ke zlepšení této situace přispěje plánovaná výstavba sítě dálnic a rychlostních komunikací spolu s výstavbou obchvatů měst. Z emisní bilance za rok 2003 vyplývá, že v daném roce měly v Olomouckém a Zlínském kraji největší podíl na produkci tuhých znečišťujících látek (TZL) a SO2 stacionární zdroje znečišťování ovzduší. K největším producentům TZL patří malé zdroje znečišťování ovzduší (lokální topeniště v obytných domech a bytech) a na produkci SO2 se pak nejvíce podílely velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší. Největším producentem emisí NOx, CO a těkavých organických látek (VOC) jsou stejně jako v předešlém období mobilní zdroje znečišťování ovzduší (silniční automobilová doprava). Údaje o NH3 zohledňují výskyt průmyslových podniků v obou krajích, což znamená, že nedochází k navyšování NH3 u zemědělských zdrojů. Emisní zatížení Olomouckého a Zlínského kraje je značně nerovnoměrné, vzhledem ke koncentraci průmyslu a osídlení. Největší zdroje znečišťování ovzduší jsou lokalizovány v jižní části Olomouckého kraje, zejména se jedná o okresy Přerov a Olomouc a v severní a východní části Zlínského kraje, tj. v okresech Vsetín, Kroměříž a Zlín.
Dalším výrazným problémem v oblasti znečišťování ovzduší jsou emise pachových látek z technologií a z chovů hospodářských zvířat a nově také z provozovaných kompostáren (Tlumačov, Buchlovice). Snižování emisí těchto látek je ekonomicky náročné a mnohdy i technicky obtížněřešitelné.
Ze srovnání celkových emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, těkavých organických látek (VOC) a amoniaku mezi Olomouckým a
Zlínským krajem a Českou republikou za rok 2003 vyplývá, že oproti průměru ČR je podíl obou krajů na celkových emisích ČR podprůměrný. Mezi nejvýznamnější stacionární zdroje základních znečišťujících látek v regionu NUTS II patří velké teplárny v Přerově, Olomouci, ve Zlíně, v Otrokovicích, Valašském Meziříčí, ve Vsetíně, Uherském Hradišti, dále pak kotelny nebo provozy v průmyslových a potravinářských podnicích Cement Hranice a. s., Olšanské papírny a. s., Setuza a. s. Olomouc, Precheza a. s. Přerov, Moravský lihovar Kojetín a. s., Cukrovar Vrbátky a. s., OP Papírna s. r. o., UNEX Uničov a. s., Cukrovar Kojetín; TON v Bystřici pod Hostýnem a v Holešově; CTZ s. r. o., Uherské Hradiště; ZEVETA a. s., Bojkovice; HAMÉ a. s., Babice; LET a. s., Kunovice; DEZA, Valašské Meziříčí; Energoaqua a. s. Rožnov pod Radhoštěm; Zbrojovka Vsetín a. s.; STV Glass a. s., Valašské Meziříčí;
Slévárna Vsetín s. r. o.; CS Cabot s. r. o., Valašské Meziříčí.
Z hlediska emisí z technologických procesů jsou významné výrobní závody základních chemických látek situované ve Valašském Meziříčí a Otrokovicích, dále pak výroby pneumatik v Otrokovicích a Zlíně a v neposlední řadě i výroba barev ve Starém Městě u Uherského Hradiště.
Na celkových emisí z obou krajů se nejvíce podílí emise z dopravy a rovněž velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Z hlediska jednotlivých ukazatelů v letech je zřejmé, že celkové emise oxidu siřičitého a uhelnatého a čpavku klesají, stagnují emise tuhých látek, oxidu dusíku a narůstají emise organických látek (pouze Zlínský kraj).
Oproti roku 2002 došlo v regionu k mírnému nárůstu emisí všech sledovaných znečišťujících látek. Produkce VOC se naopak nepatrně snížila.
Imise
V roce 2003 bylo prováděno měření kvality ovzduší celkem na 12 monitorovacích stanicích v Olomouckém kraji a na 22 monitorovacích stanicích ve Zlínském kraji. Imisní hodnoty SO2
lze hodnotit oproti předcházejícím rokům jako klesající. Znečištění ovzduší imisemi oxidu siřičitého - SO2, oxidu dusičitého - NO2, oxidu uhelnatého - CO a většiny těžkých kovů z hlediska ochrany zdraví a ochrany ekosystémů nepředstavuje pro území regionu vážnější nebezpečí. V NUTS II nadále zůstává stálým problémem překračování limitních hodnot u suspendovaných částic velikostní frakce PM10 a u přízemního ozonu. Příčinou tohoto znečištění je silniční automobilová doprava (mobilní zdroje) ve všech větších městech a sekundární prašnost. K nejpostiženějším lokalitám z hlediska překračování limitu pro PM10 a ozon patří města Přerov, Olomouc, Prostějov a z hlediska ozonu i Jeseník. Ze současných znalostí lze konstatovat, že k překračování imisních limitů by mohlo docházet v okolí Valašského Meziříčí (benzen, benzo(a)pyren) a v okolí Kroměříže (Ni).
Z hlediska celkového hodnocení meziroční změny kvality ovzduší NUTS II je situace stabilizována, neboť nedošlo k výraznějšímu navýšení ani poklesu imisí. Imisní situace v regionu NUTS II je uspokojivá a k překračování imisních limitů bude docházet pouze při velmi nepříznivém stavu ovzduší. Jako nejvýznamnější škodlivina v ovzduší regionu se projevují suspendované částice velikostní frakce PM10.
Na většině území regionu dochází k překračování cílového imisního limitu ozonu (O3) pro ochranu zdraví. Výskyt ozonu je výrazný i v nezasažených krajích, a to vlivem jeho vyššího přírodního výskytu, migrace znečištění a nebo spolupůsobením oxidu dusíku a některých organických látek.
Voda
Plošné rozložení srážek v oblasti NUTS II bylo rovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v okrese Jeseník (739,2 mm) a Vsetín (719 mm), naopak nejméně spadlo v okrese Přerov (521,8 mm) a Uherské Hradiště (505 mm).
Odtokové poměry
Odtokové poměry byly v posledních letech na řekách této oblasti výrazně proměnlivé. Větší povodně, které postihly prakticky celé území regionu, nastaly v roce 1997 a 2006. Riziko povodní stále přetrvává a potřebná preventivní opatření nebyla dosud realizována v plné šíři.
Podzemní vody
Ve státní síti jakosti podzemních vod bylo v roce 2003 sledováno 21 objektů podzemních vod v kraji Olomouckém a 18 objektů podzemních vod ve Zlínském kraji. Účelem monitoringu je hodnocení podzemních vod, které slouží pro zásobování pitnou vodou. Kvalita podzemních vod je vyhovující, pouze některé vzorky nevyhověly normativům v ukazatelích NH4+
, Cl-, Al a u 4 vzorků koncentrace NO3- přesáhly limit pro pitnou vodu.
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Zásoby podzemních vod jsou bohaté a jejich jakost je dobrá, výměra všech CHOPAV činí téměř 27 % rozlohy regionu NUTS II.
Stav povrchových vod a přehled největších znečišťovatelů
V regionu NUTS II Střední Morava bylo sledováno celkem 28 profilů na řekách hlediska kvality povrchových vod. Stav povrchových vod v regionu není uspokojivý, protože ve většině případů byly na základě chemických, fyzikálních i mikrobiologických ukazatelů stanoveny jako vody silně až velmi silně znečištěné ve IV.-V. třídě.
V Olomouckém kraji bylo sledováno 17 profilů na řekách a potocích. Ve skupině A chemických a fyzikálních ukazatelů byl nejzatíženějším profilem Valová–Polkovice. Ve IV. a V. třídě byly nejčastěji hodnoceny biologická spotřeba kyslíku (BSK5), celkový fosfor (Pcelk) a chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr). Ve skupině B specifických organických látek na všech profilech, kde byla měřena suma polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) byly hodnoty ve III. třídě, ostatní látky byly zařazeny do I. a II. třídy. Ve skupině C kovů a metaloidů se vyskytovaly všechny hodnoty ukazatelů ve III. třídě, pouze Hg na profilu Morava–Olomouc byly ve IV. třídě. Ze skupiny D mikrobiologických a biologických ukazatelů byly na profilu Bečva–Dluhonice enterokoky zařazeny do IV. a chlorofyl do V.
třídy.
Ve Zlínském kraji bylo sledováno 11 profilů na řekách. Ve skupině A chemických a fyzikálních ukazatelů byly nejčastěji zařazeny ukazatele v V. třídě na profilu Olšava–
Kunovice. Z ukazatelů byly v této skupině nejčastěji ve IV. a V. třídě celkový fosfor a BSK5. Ve skupině B specifických organických látek byly všechny profily, na kterých byly sledovány PAU ve III. třídě, ostatní organické látky ve třídě I. a II. Zejména veškerý mangan ve skupině C kovů a metaloidů byl příčinou zařazení 45 % profilů do IV. třídy. Vysoký obsah chlorofylu byl důvodem zařazení téměř dvou třetin profilů do IV. a V. třídy ve skupině D mikrobiologických a biologických ukazatelů.
Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a biologické ukazatele.
Třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda.
Výsledná třída skupiny u každého profilu byla určena podle nejméně příznivého zatřídění jednotlivých vybraných ukazatelů ve skupině.
Největšími znečišťovateli povrchových vod v regionu NUTS II zůstávají jednotlivá města – Olomouc, Přerov, Prostějov, Hranice, Šumperk, Jeseník, Vsetín, Valašské Meziříčí, Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž (výusti z čistíren odpadních vod – ČOV). Z průmyslových znečišťovatelů povrchových vod jsou to PRECHEZA Přerov, FARMAK Olomouc, LG.Philips Hranice, Olšanské papírny, Cukrovar Kojetín, Bojkovice; HAMÉ a.s., Babice a v okrese Vsetín DEZA, Valašské Meziříčí; Energoaqua a. s. Rožnov pod Radhoštěm; STV Glass a. s., Valašské Meziříčí.
Odpadní vody
Na veřejnou kanalizaci bylo v roce 2003 napojeno 74 % obyvatel, na kanalizaci zakončenou ČOV bylo napojeno 60,5 % obyvatel NUTS II.
U mnoha ČOV v kraji (zejména u větších měst), které byly v minulosti přetížené nebo jejichž čistící schopnost byla nedostatečná, byly v roce 2003 dokončeny rekonstrukce a intenzifikace (Olomouc – I. a II. etapa, Zábřeh, Litovel, Mikulovice, Vsetín a Kroměříž), což se významně projevilo snížením množství vypouštěného znečištění do vodních toků.
Podíl vypouštěných odpadních vod a čištěných odpadních vod vztažený k celkové produkci ČR je těsně pod průměrem, vyšší je podíl čištěných odpadních vod v Olomouckém kraji.
V porovnání s ČR je podíl vypouštěných splaškových odpadních vod nízký v obou krajích.
Podíl vypouštěných průmyslových a ostatních odpadních vod do kanalizace je v rámci České republiky vyšší zvláště ve Zlínském kraji.
Z významných zdrojů znečištění o velikosti nad 10 000 ekvivalentních obyvatel byla uvedena do zkušebního provozu ČOV Vsetín a probíhalo dokončení rekonstrukce ČOV Kroměříž. Je potřeba zajistit rekonstrukce a výstavbu ČOV v obcích o velikosti 2 000 - 10 000 (závazek ČR vůči EU).
V rámci projektu TRANSCAT (Integrované vodní hospodářství přeshraničních povodí) spolupracuje Olomoucký kraj s Polskou republikou (Opolským vojvodstvím) na systému podpory při rozhodování ve vodním hospodářství.
Odpady
Celková produkce odpadů i nebezpečných odpadů je v porovnání s jinými regiony ČR vysoká (zejména v Olomouckém kraji). Podíl upravovaných nebo využitých odpadů kategorie ostatní zůstává vzhledem k předchozímu období konstantní, ale patrné je dvojnásobné zlepšení u odpadu kategorie nebezpečný odpad. Nakládání s odpady je prováděno v souladu s legislativou, daří se zvyšovat podíl využívaných odpadů oproti odpadům předaných k odstranění. V minulých letech byl formou finanční pomoci z Operačního programu Olomouckého kraje posílen primární sběr separovaných složek komunálních odpadů, a to zvýšením počtu kontejnerů. Největším problémem subjektů, které se zpracováním odpadů zabývají, je kvalita třídění. Celkové množství odstraňovaných odpadů se snižuje v důsledku zavádění důsledného třídění při vzniku odpadu, zaváděním nízkoodpadových technologií a využíváním odpadu jako suroviny nebo náhrada surovin odpadem. Nejvýznamnějšími producenty odpadů jsou průmyslové podniky, obce, ČOV a stavební výroba.
Převažujícím způsobem odstraňování odpadu je nadále jejich ukládání na skládky, a to včetně biologicky rozložitelného odpadu, což je způsobeno nedostatečnou kapacitou zařízení využívajících tento druh odpadu. Celkově se jako největší problém v oblasti odpadového hospodářství projevuje nedostatečná kapacita, špatná dostupnost a nerovnoměrnost sítě zařízení k využívání, úpravě a odstraňování odpadů. Přetrvává problém černého skládkování, kdy v nezanedbatelné míře dochází k nežádoucímu ukládání odpadu do volné krajiny. K materiálovému využití stavebních odpadů dochází převážně formou terénních úprav, ale pouze v případech, kdy se jedná o vhodnou lokalitu i materiál. Dalším způsobem využití těchto odpadů je jejich recyklace a opětovné použití recyklátu.
Zařízení pro odstraňování odpadů, separace a recyklace odpadů jsou na území regionu zastoupeny v následující podobě: spalovny, skládky, úpravny nebezpečných odpadů, provozovny na demontáž autovraků, na zpracování plastů, na recyklaci stavebního a demoličního odpadu, kompostárny a dotřiďovací linky. Na území regionu NUTS II Střední Morava bylo provozováno celkem 35 skládek, z toho 22 v Olomouckém kraji a 13 ve Zlínském kraji.
Produkce odpadu celkem (v kategorii ostatních i nebezpečných) a úprava nebo další využití odpadu je vyšší v Olomouckém než ve Zlínském kraji.
Staré ekologické zátěže
V současné době probíhá sanace starých skládek odpadů a průmyslových areálů dle Seznamu priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží připravený MŽP ČR, a to převážně podle smluv uzavřených s Fondem národního majetku nebo s Pozemkovým fondem pro sanace zemědělských objektů.
Ke starým ekologickým zátěžím na území regionu patří zejména staré skládky. Z hlediska kvantitativního je možno tyto zátěže z převážné většiny hodnotit jako lokální. Za nejrizikovější pro životní prostředí je nutno považovat skládky, které byly nevhodně založeny v prostředí příhodném pro eventuální šíření kontaminace, např. v blízkosti vodních toků, kdy je navíc podloží skládek dobře propustné, a na kterých byly v minulosti ukládány jak odpady komunální, tak i odpady průmyslové.
Další skupinu starých ekologických zátěží představují objekty a areály bývalých průmyslových podniků. Tyto zátěže jsou sanovány na základě smluv s Fondem národního majetku ČR. Sanační práce probíhají na území Olomouckého kraje v následujících lokalitách:
Sigma Lutín a. s. v konkurzu, MORA MORAVIA a. s. Hlubočky-Mariánské údolí, FOUNDEIK, s. r. o. Hlubočky-Mariánské údolí; bývalý areál ETA a. s. Litovel; VELAMOS a. s., na lokalitách PILANA TOOLS v Hulíně, PILANA TOOLS ve Zborovicích, Jihomoravské dřevařské závody; v Bystřici pod Hostýnem, MAGNETON v Kroměříži, MAGNETON ve Valašských Kloboukách, Autopal v Hluku, COLORLAK ve Starém Městě, Hanhart v Morkovicích a Česká zbrojovka v Uherském Brodě. Sanační práce dále probíhají na železničních stanicích ČD v lokalitách Olomouc, Hanušovice, Šumperk, Lipová lázně a v rámci rekonstrukcí čerpacích stanic PHM. Vesměs se jedná o odstraňování ropných látek z podzemních vod.
Problémem jsou stále nedořešené zátěže v některých lokalitách kraje např. MOPAS Holešov, Letecké závody Kunovice, Chemická prádelna a čistírna Uherský Brod a ČS PHM ČEPRO Valašské Klobouky.
Hluk
Hlavními zdroji hluku jsou převážně doprava, částečně stavebnictví a průmyslové podniky.
Dopravně nejzatíženějšími úseky silnic v kraji jsou silnice I. třídy – intenzita dopravy dosahuje 30–35 tis. vozidel. Po dokončení stavby části obchvatu města Olomouce došlo k mírnému poklesu intenzity vozidel na silnici I/35 – ul. Velkomoravská (cca o 25 %).
Nejzatíženější dopravní tahy jsou současně nejzávažnějším liniovým zdrojem hluku. U silnic II. třídy je patrný výrazný nárůst intenzity dopravy, který souvisí s používáním těchto silnic namísto přetížených komunikací I. třídy.
V roce 2004 se započalo s realizací protihlukových opatření pro zlepšení životního prostředí obyvatel měst a obcí v průjezdním úseku silnic II. a III. třídy.
Půda a krajina
Zemědělská půda pokrývá v regionu 51,8 % celkové výměry a stupeň zornění představuje 36,7 %. V posledních letech došlo k mírnému snížení rozlohy orné půdy a k nárůstu plochy trvalých travních porostů a lesní půdy.
Přetrvává zatížení půdy větrnou erozí v rovinatých oblastech a v podhůří Bílých Karpat a Chřibů, vodní eroze přetrvává na svažitých pozemcích pahorkatin. Eliminace vodní a větrné eroze pokračuje realizací prvků Územního systému ekologické stability (ÚSES) v rámci komplexních pozemkových úprav. Závažným lokálním problémem jsou přívalové srážky, při nichž dochází k poškozování zemědělských půd splachem úrodné vrstvy půdy do vodních toků či do zastavěného území obcí. Nebyla zjištěna nová kontaminace zemědělských půd rizikovými látkami.
Z pohledu ochrany přírody a bilance půdy z celkové výměry krajů představují problematická území následující okresy: Olomouc, Prostějov, Přerov, Kroměříž (62 % zemědělské půdy z celkové rozlohy), Uherské Hradiště (59 %), Zlín (46 %). Jedná se o intenzivně využívanou zemědělskou krajinu s velkým podílem orné půdy a minimální biodiverzitou.
Střety se vyskytují zejména mezi zájmy těžby štěrkopísků a ochranou podzemních a povrchových vod (CHOPAV Kvartéru řeky Moravy, řeky Moravy a Bečvy), dále mezi vymezenými územními systémy ekologické stability (ÚSES) a stávající těžbou na území (CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví). Několik existujících maloplošných chráněných území je dotčeno dobývanými prostory ložisek.
Příroda
V regionu se nachází jak horská a relativně nedotčená extenzivně využívaná lesnatá a členitá krajina se zachovaným krajinným rázem, tak intenzivně využívaná nížinná krajina s velkým podílem orné půdy (okolo toku řeky Moravy).
Region Střední Morava se vyznačuje poměrně kvalitním a relativně málo narušeným životním prostředím zejména v jeho severní a východní části. Ta se převážně vyznačuje značným přírodním bohatstvím zahrnujícím chráněná území různé velikosti. Celkové zatížení životního prostředí je únosné, vyšší zatížení ŽP se vyskytuje v oblasti velkých měst se zastoupením průmyslové výroby (Olomouc, Přerov, Šumperk, Valašské Meziříčí, Vsetín, Otrokovice) a v okolí hlavních komunikací.
Podíl velkoplošných chráněných území v regionu NUTS II Střední Morava je v rámci ČR pětinový - 20,4 % rozlohy regionu, což patří k největšímu podílu v rámci republiky. Jedná se o CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy, CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Bílé Karpaty.
Maloplošná chráněná území zahrnují národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Ve Zlínském kraji se nachází 178 a Olomouckém kraji 138 maloplošných zvláště chráněných území. Podíl maloplošných chráněných území není na území obou krajů v rámci ČR významný.
Na území Zlínského kraje se nachází významné přírodní parky: Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy, Záhlické rybníky, Chřiby, Prokšická vrchovina a Želechovické paseky a na území Olomouckého kraje se nacházejí přírodní parky Březná, Kladečko, Sovinecko, Jerezské údolí, Údolí Bystřice, Velký Kosíř.
Lesy
Kvalitní lesní porosty přispívají k naplnění cílů v oblasti ochrany přírody např. obnovení environmentálních funkcí, podpoře biodiverzity nebo udržitelnému turismu. Důležitou funkcí lesa je protierozní a protipovodňová ochrana. Celková rozloha lesů v NUTS II Střední Morava činí 36,1 % z celkové rozlohy území. Podíl lesů Zlínského kraje dosahuje nadprůměrných 38,9 % jeho rozlohy, jedná se o 3. nejvyšší zastoupení celkové rozlohy lesů v ČR. Druhová skladba lesů s vysokým podílem smrku není optimální.
NATURA 2000
V zájmovém území NUTS II Střední Morava (na území Olomouckého a Zlínského kraje) se nachází celkem 128 evropsky významných lokalit (EVL) a 7 ptačích oblastí. EVL v zájmovém území byly vyhlášeny nařízením Vlády ČR č. 132/2005 Sb. a jeho přílohami.
Na území Olomouckého kraje se nachází celkem 67 evropsky významných lokalit. Mezi plošně nejrozsáhlejší patří následující EVL: Litovelské Pomoraví (CZ0714073) - 9726 ha, Rychlebské hory-Sokolský hřbet (CZ0714086) - 8046 ha, Praděd (CZ0714077) - 6071 ha, Sovinec (CZ0810018) - 2561 ha, Keprník (CZ0714075) - 2543 ha. V Olomouckém kraji se dále nachází 4 ptačí oblasti: Jeseníky (CZ0711017) - 52228 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 599/2004 Sb.), Libavá (CZ0711019) – 32 728 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 533/2004 Sb.), Králický Sněžník (CZ0711016) – 30 225 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 685/2004 Sb.), Litovelské Pomoraví (CZ0711018) - 9319 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 23/2005 Sb.).
Na území Zlínského kraje se nachází celkem 61 evropsky významných lokalit. Mezi plošně nejrozsáhlejší patří následující EVL: Beskydy (CZ0724089) – 120 387 ha, Chřiby (CZ0724091) - 19 226 ha, Bílé Karpaty (CZ0724090) - 14 915 ha, Morava-Chropyňský luh (CZ0714085) 3205 ha. Dále se zde nachází 3 ptačí oblasti: Horní Vsacko (CZ0721023) – 27 001 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 686/2004 Sb.), Hostýnské vrchy (CZ0721024) - 5177 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 22/2005 Sb.), Beskydy (CZ0811022) - 41 907 ha, z toho na území Zlínského kraje zasahuje jen malá část ptačí oblasti (zřízena nařízením Vlády ČR č. 687/2004 Sb.).
Na území stávajících CHKO v zájmovém území (Jeseníky, Litovelské Pomoraví, Beskydy, Bílé Karpaty) se nachází 20 evropsky významných lokalit (z celkového počtu 128) a 4 ptačí oblasti (z celkového počtu 7), přičemž ptačí oblasti přesahují hranice CHKO.
Ze stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody (správy CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky, CHKO Litovelské Pomoraví, CHKO Bílé Karpaty, Krajského úřadu Olomouckého kraje a Krajského úřadu Zlínského kraje) vydaných dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění vyplývá (dále: zákon), že hodnocená koncepce může mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Správa CHKO Jeseníky zmiňuje v této souvislosti zejména v koncepci uvedený zamýšlený rozvoj regionální silniční
