• Nebyly nalezeny žádné výsledky

3D printed fuel for small hybrid rocket engines

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "3D printed fuel for small hybrid rocket engines "

Copied!
65
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

Ústav letadlové techniky

3D tištěné palivo pro malé hybridní raketové motory

3D printed fuel for small hybrid rocket engines

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2021

Viktor HAIS

Studijní program: B2342 TEORETICKÝ ZÁKLAD STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ

Studijní obor: Studijní program je bezoborový Vedoucí práce: Ing. Jaromír KUČERA

(2)

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

I. OSOBNÍ A STUDIJNÍ ÚDAJE

478012 Osobní číslo:

Viktor Jméno:

Hais Příjmení:

Fakulta strojní Fakulta/ústav:

Zadávající katedra/ústav: Ústav letadlové techniky Teoretický základ strojního inženýrství Studijní program:

bez oboru Studijní obor:

II. ÚDAJE K BAKALÁŘSKÉ PRÁCI

Název bakalářské práce:

3D tištěné palivo pro malé hybridní raketové motory Název bakalářské práce anglicky:

3D printed fuel for small hybrid rocket engines Pokyny pro vypracování:

Pro vypracování proveďte:

- Rešerši metod 3D tisku a materiálů pro 3D tisk

- Návrh vhodného materiálu, metody tisku a tvaru pro 3D tištěné palivové zrno - Rešerši alternativního využití 3D tisku pro výrobu palivových zrn

Seznam doporučené literatury:

Dle pokynů vedoucího práce.

Jméno a pracoviště vedoucí(ho) bakalářské práce:

Ing. Jaromír Kučera, ústav letadlové techniky FS

Jméno a pracoviště druhé(ho) vedoucí(ho) nebo konzultanta(ky) bakalářské práce:

Termín odevzdání bakalářské práce: 10.06.2021 Datum zadání bakalářské práce: 30.04.2021

Platnost zadání bakalářské práce: _____________

___________________________

___________________________

___________________________

prof. Ing. Michael Valášek, DrSc.

podpis děkana(ky)

Ing. Robert Theiner, Ph.D.

podpis vedoucí(ho) ústavu/katedry

Ing. Jaromír Kučera

podpis vedoucí(ho) práce

III. PŘEVZETÍ ZADÁNÍ

Student bere na vědomí, že je povinen vypracovat bakalářskou práci samostatně, bez cizí pomoci, s výjimkou poskytnutých konzultací.

Seznam použité literatury, jiných pramenů a jmen konzultantů je třeba uvést v bakalářské práci.

.

Datum převzetí zadání Podpis studenta

(3)

Prohl´ aˇ sen´ı

Prohlaˇsuji, ˇze jsem bakal´aˇrskou pr´aci vypracoval samostatnˇe pod dohledem sv´eho vedouc´ıho pr´ace a ˇze jsem uvedl veˇsker´e pouˇzit´e informaˇcn´ı zdroje.

V Praze 9. 6. 2021

...

HAIS Viktor

(4)

Podˇ ekov´ an´ı

T´ımto dˇekuji Ing. Kuˇcerovi za pˇr´ınosn´e konzultace, klidn´e veden´ı pr´ace a po- vzbuzov´an´ı v dalˇs´ı pr´aci jak radami, tak n´avrhy na zlepˇsen´ı.

Takt´eˇz dˇekuji kolegovi V´ıtˇezslavu Putnovi za pˇr´ıjemn´y ˇcas str´aven´y u testovac´ıho stanoviˇstˇe.

Chtˇel bych podˇekovat i sv´emu bl´ızk´emu okol´ı za trpˇelivost, kterou prok´azalo pˇri poslouch´an´ı jiˇz nˇekolikr´at vyˇrˇcen´ych zaj´ımavost´ı, na kter´e jsem pˇri pr˚ubˇehu sv´e pr´ace narazil.

(5)

N´azev pr´ace:

3D tiˇstˇen´e palivo pro mal´e hybridn´ı raketov´e motory

Autor: Viktor Hais

Studijn´ı program: Teoretick´y z´aklad strojn´ıho inˇzen´yrstv´ı Druh pr´ace: Bakal´aˇrsk´a pr´ace

Vedouc´ı pr´ace: Ing. Jarom´ır Kuˇcera

Ustav letadlov´´ e techniky, Fakulta strojn´ı, Cesk´ˇ e vysok´e uˇcen´ı technick´e v Praze Bibliografick´e ´udaje: poˇcet stran: 64

poˇcet kapitol: 5 poˇcet obr´azk˚u: 37 poˇcet tabulek: 16

Abstrakt: Tato pr´ace se zab´yv´a vyuˇzitelnost´ı 3D tisku pro v´yrobu palivov´ych zrn pro hybridn´ı raketov´e mo- tory. V r´amci pr´ace byla provedena validace navrˇzen´ych ˇreˇsen´ı pro tisk palivov´ych zrn a sta- novena doporuˇcen´ı pro budouc´ı testov´an´ı.

Kl´ıˇcov´a slova: 3D tisk, hybridn´ı raketov´y motor, ASA, PLA, PA12

Title:

3D printed fuel for small hybrid rocket engines

Author: Viktor Hais

Abstract: This thesis deals with exploitability of 3D printing for manufacturing fuel grains for hybrid rocket en- gines. Within thesis the validation of proposed so- lutions for 3D printing fuel grains took place, as well as determining recommendations for future testing.

Key words: 3D printing, hybrid rocket engine, ASA, PLA, PA12

(6)

Seznam symbol˚ u pouˇ zit´ ych v textu

znaˇcka jednotka n´azev

FM AX [N] maxim´aln´ı tah hL [mm] v´yˇska vrstvy IS [N ·s·kg−1] specifick´y impuls

mk [g] koneˇcn´a hmotnost vzorku/v´aha zbytk˚u mp [g] poˇc´ateˇcn´ı hmotnost vzorku

O/F [1] pomˇer okysliˇcovadla k palivu

p0 [M P a] poˇc´ateˇcn´ı tlak v n´adrˇzi na okysliˇcovadlo

# [-] ˇc´ıslo vzorku

# [-] aritmetick´y pr˚umˇer

ν [%] spalnost

ABS [-] Acrylonitrile Butadiene Styrene ASA [-] Acrylic Styrene Acrylonitrile CAM [-] Computer Aided Manufacturing

DLP [-] Digital Light Processing FDM [-] Fused Deposition Modeling

FFF [-] Fused Filament Fabrication HDPE [-] High-Density Polyethylene

HIPS [-] High Impact Polystyrene HRM [-] hybridn´ı raketov´y motor MSLA [-] maskovan´a stereolitografie

PETG [-] Polyethylene Terephtalate modified with Glykol

PLA [-] Polyactic Acid

(7)

PP [-] Polypropylen

RM [-] raketov´y motor

SLA [-] stereolitografie

SLS [-] Selective Laser Sintering

(8)

Obsah

1 Uvod´ 10

2 Raketov´e motory 11

2.1 Na tuh´e palivo . . . 11

2.2 Na kapaln´e palivo . . . 11

2.3 Hybridn´ı raketov´e motory . . . 12

2.3.1 HRM kolegy Putny . . . 13

2.3.2 Paliva pro HRM . . . 13

2.3.2.1 Polymern´ı paliva . . . 14

2.3.2.2 Paliva na b´azi pryskyˇric . . . 14

2.3.2.3 Paliva na b´azi parafin˚u . . . 15

2.3.3 Pr˚uˇrezov´a charakteristika palivov´ych zrn . . . 16

3 3D tisk 17 3.1 Druhy 3D tisku . . . 18

3.1.1 FDM/FFF . . . 18

3.1.2 Fotopolymerace . . . 19

3.1.3 SLS . . . 21

3.1.4 Porovn´an´ı metod 3D tisku . . . 23

3.2 Materi´aly pro 3D tisk . . . 24

3.2.1 PLA (FDM/FFF) . . . 24

3.2.2 ABS (FDM/FFF) . . . 24

3.2.3 PETG (FDM/FFF) . . . 25

3.2.4 ASA (FDM/FFF) . . . 25

(9)

OBSAH OBSAH

3.2.5 Nylon (FDM/FFF, SLS) . . . 26

3.2.6 PP (FDM/FFF) . . . 26

3.2.7 Flexibiln´ı materi´aly (FDM/FFF) . . . 26

3.2.8 HIPS (FDM/FFF) . . . 27

3.2.9 Kompozitn´ı materi´aly (FDM/FFF) . . . 27

3.2.10 Resiny (SLA, MSLA, DLP) . . . 27

3.3 Moˇznosti vyuˇzit´ı 3D tisku pro mal´e HRM . . . 28

3.3.1 Tisk palivov´ych zrn . . . 28

3.3.2 Formy pro odl´ev´an´ı palivov´ych zrn . . . 31

3.3.3 V´yztuhy pro parafinov´a palivov´a zrna . . . 34

3.3.4 Nepˇr´ım´e vyuˇzit´ı . . . 35

4 Experiment´aln´ı ˇc´ast 37 4.1 3D tiˇstˇen´a paliva . . . 37

4.1.1 F´aze 1 - Konvenˇcn´ı vs aditivn´ı v´yroba . . . 38

4.1.1.1 ASA . . . 38

4.1.1.2 Nylon PA6 . . . 39

4.1.1.3 Nylon PA12 . . . 40

4.1.1.4 PLA . . . 41

4.1.1.5 HDPE . . . 42

4.1.1.6 Zhodnocen´ı . . . 42

4.1.2 F´aze 2 - Ovlivˇnuj´ıc´ı parametry . . . 43

4.1.2.1 V´yˇska vrstvy 0,12mm . . . 43

4.1.2.2 V´yˇska vrstvy 0.3mm . . . 44

4.1.2.3 Zhodnocen´ı . . . 44

4.1.3 F´aze 3 - Tvar zrna . . . 45

4.1.3.1 Loukot’ Dˇerovan´a . . . 45

4.1.3.2 Loukot’ . . . 47

4.1.3.3 Spir´ala . . . 48

4.1.3.4 Zhodnocen´ı . . . 49

4.1.4 F´aze 4 - Fin´ale . . . 50

(10)

OBSAH OBSAH

4.1.4.1 ASA, loukot’ . . . 50

4.1.4.2 Zhodnocen´ı . . . 51

4.2 Optimalizace 3D tisku . . . 53

4.3 Odl´ev´an´ı parafinov´ych zrn . . . 53

4.4 Zhodnocen´ı experiment´aln´ı ˇc´asti . . . 55

5 Z´avˇer 56

(11)

1 Uvod ´

3D tisk je v souˇcasnosti dynamicky rozv´ıjej´ıc´ı se v´yrobn´ı metoda. Jej´ı rozvoj m´a na svˇedom´ı zvyˇsov´an´ı dostupnosti aditivn´ı v´yroby i pro studenty, kter´ym se otev´ıraj´ı nov´e technologick´e postupy produkce.

3D tisk pˇredstavuje potenci´al pro zdokonalen´ı v´ykon˚u studentsk´ych hybridn´ıch raketov´ych motor˚u, protoˇze umoˇzˇnuje i pro mal´e rozmˇery palivov´ych zrn vytv´aˇret tvarovˇe sloˇzit´e pr˚uˇrezov´e charakteristiky, kter´e pˇri spr´avn´em n´avrhu mohou ovlivnit v´ykon HRM.

Pr´ace si klade za c´ıl prozkoumat vyuˇzit´ı 3D tisku pro oblast v´yzkumn´ych hyb- ridn´ıch raketov´ych motor˚u, zejm´ena pak pˇri tvorbˇe palivov´ych zrn.

(12)

2 Raketov´ e motory

Raketov´e motory (d´ale RM) se ˇrad´ı mezi tzv. reaktivn´ı pohony, tedy pohony fuguj´ıc´ı na Newtonovˇe tˇret´ım pohybov´em z´akonˇe - z´akonu akce a reakce. RM existuje nˇekolik druh˚u, od spalovac´ıch pˇres nukle´arn´ı po iontov´e. Pˇredstavme si z´akladn´ı principy fungov´an´ı nˇekolika druh˚u spalovac´ıch RM. [14]

2.1 Na tuh´ e palivo

Raketov´e motory na tuh´e palivo (obr. 2.1) maj´ı palivo i okysliˇcovadlo nam´ıchan´e v pˇredem urˇcen´em pomˇeru v palivov´em zrnu, kde se obˇe l´atky nach´az´ı v pevn´em sku- penstv´ı. To umoˇzˇnuje pomˇernˇe pˇresnou predikci ˇcasov´eho v´yvoje tahu, znemoˇzˇnuje vˇsak regulovat tah motoru bˇehem jeho ˇcinnosti. Sm´ıˇsen´ı okysliˇcovadla s palivem jiˇz pˇri v´yrobˇe vede k nutnosti opatrn´eho zach´azen´ı s vyroben´ym palivov´ym zrnem.[14]

Obr´azek 2.1: Sch´ema RM na tuh´e palivo [27] [´uprava autor]

2.2 Na kapaln´ e palivo

Raketov´e motory na kapaln´e palivo (obr. 2.2) vynikaj´ı moˇznost´ı operativn´ı ´upravy pomˇeru okysliˇcovadla k palivu (d´ale O/F) a pohodlnou regulac´ı tahu motoru. Stejnˇe tak umoˇzˇnuj´ı pˇreruˇsit a znovu obnovit chod motoru. Jsou vˇsak d´ıky sv´e komplex-

(13)

2.3. HYBRIDN´I RAKETOV ´E MOTORY KAPITOLA 2. RAKETOV ´E MOTORY

nosti n´akladn´e na v´yrobu a ´udrˇzbu - kromˇe ventil˚u uzav´ıraj´ıc´ıch n´adrˇze mus´ı b´yt vybaven´e i ˇcerpadly, kter´a okysliˇcovadlo i palivo dopravuj´ı do spalovac´ı komory. Ta je zpravidla vybavena regenerativn´ım chlazen´ım, protoˇze k hoˇren´ı doch´az´ı i u jej´ıch stˇen.[14]

Obr´azek 2.2: Sch´ema RM na kapaln´e palivo [24] [´uprava autor]

2.3 Hybridn´ı raketov´ e motory

Hybridn´ı raketov´e motory (d´ale HRM) maj´ı jednu ze sloˇzek, at’ uˇz okysliˇcovadlo nebo palivo, v pevn´e f´azi a druhou v kapaln´e f´azi (obr. 2.3). Drtiv´a vˇetˇsina HRM uchov´av´a v pevn´em skupenstv´ı palivo. Pomˇer O/F je nekonstantn´ı a z´avis´ı mj. na tlaku v n´adrˇzi s okysliˇcovadlem. HRM jsou na v´yrobu m´enˇe n´akladn´e, neˇz RM na tekut´e palivo, protoˇze k chodu nevyˇzaduj´ı ˇz´adn´ych ˇcerpadel, nenab´ız´ı vˇsak takovou variabilitu pˇri regulov´an´ı tahu. Z´aroveˇn se mohou chlubit vyˇsˇs´ı bezpeˇcnost´ı d´ıky skupenstv´ı paliva a jeho oddˇelen´ı od okysliˇcovadla.[14]

Obr´azek 2.3: Sch´ema hybridn´ıho RM [26] [´uprava autor]

(14)

KAPITOLA 2. RAKETOV ´E MOTORY 2.3. HYBRIDN´I RAKETOV ´E MOTORY

2.3.1 HRM kolegy Putny

Obr´azek 2.4: ˇRez CAD modelem HRM kolegy V´ıtˇezslava Putny [render autor]

Raketov´y motor zkonstruovan´y V´ıtˇezslavem Putnou (obr. 2.4), kter´y slouˇzil k mˇeˇren´ı experiment´aln´ı ˇc´asti, je oznaˇcov´an jako MK8. Sest´av´a z mˇedˇen´e trysky (b), kter´a je um´ıstˇen´a v ochrann´em n´avleku (a), kter´ym proch´az´ı chlad´ıc´ı m´edium. Ve spalovac´ı komoˇre (d) se na vizualizaci nach´az´ı ˇsestikan´alov´e palivov´e zrno (e). Ke spalovac´ı komoˇre je pˇridˇelan´a dvojice ˇsrouben´ı. Prvn´ı je um´ıstˇen´e kolmo na osu spalovac´ı komory a slouˇz´ı k pˇripevnˇen´ı tlakov´e mˇerky (c). Druh´e, zadn´ı ˇsrouben´ı (g), je vyuˇz´ıv´ano k pˇripojen´ı n´adrˇze s okysliˇcovadlem a od spalovac´ı komory ho oddaluje jednoduch´y injektor (f). Ochrann´y n´avlek i zadn´ı ˇsrouben´ı jsou ke spalovac´ı komoˇre pˇripevnˇeny ˇsestic´ı ˇsroub˚u.

2.3.2 Paliva pro HRM

Kl´ıˇcov´ym parametrem ovlivˇnuj´ıc´ım n´avrh palivov´ych zrn pro HRM je regresn´ı rychlost paliva. Regresn´ı rychlost je veliˇcina definovan´a jako rychlost, se kterou se palivo v pevn´em skupenstv´ı mˇen´ı na plyn. V nˇekter´ych zdroj´ıch se naz´yv´a rychlost´ı hoˇren´ı, coˇz je vˇsak ponˇekud nespr´avn´y pojem, nebot’ k pˇr´ım´emu hoˇren´ı doch´az´ı u RM na tuh´e palivo. Korektn´ımi a uˇz´ıvan´ymi alternativami k tomuto pojmu jsou mj. rychlost pyrol´yzy, sublimaˇcn´ı rychlost nebo ablaˇcn´ı rychlost. K hoˇren´ı totiˇz ne- doch´az´ı na povrchu palivov´eho zrna, ale v mezn´ı vrstvˇe, kter´a se tvoˇr´ı nad povrchem palivov´eho zrna. [7]

Zaj´ımav´ym parametrem paliva je i jeho hustota, nebot’ Ciolkovsk´eho rovnice (2.1) d´av´a pˇri urˇcov´an´ı zmˇeny rychlosti do pomˇeru hmotnost rakety pˇred a po proveden´ı man´evru. [21]

(15)

2.3. HYBRIDN´I RAKETOV ´E MOTORY KAPITOLA 2. RAKETOV ´E MOTORY

∆v =velnmpoˇateˇcn´ı

mysledn´a; (2.1)

Vyˇsˇs´ı hustota paliva je tedy pro pohyb rakety pˇr´ınosem.

2.3.2.1 Polymern´ı paliva

Polymern´ı paliva jsou konvenˇcn´ım z´astupcem paliv pro hybridn´ı raketov´e mo- tory. Typick´ym z´astupcem tˇechto paliv je HTPB, kter´y se uˇziv´a napˇr´ıklad v rodinˇe suborbit´aln´ıch raketopl´anu SpaceShipTwo.[5] Pˇri hoˇren´ı polymern´ıch paliv (obr. 2.5) doch´az´ı k pyrol´yze pevn´eho palivov´eho zrna, tedy sublimaci spojen´e se zmˇenou struktury l´atky. Paliva patˇr´ıc´ı do t´eto skupiny se vyznaˇcuj´ı snadnou v´yrobou a dobrou mechanickou odolnost´ı. [10][19]

Obr´azek 2.5: Mechanismus hoˇren´ı vˇetˇsiny polymern´ıch paliv [10][´uprava autor]

2.3.2.2 Paliva na b´azi pryskyˇric

Jak jiˇz bylo ˇreˇceno, v´yznamnou veliˇcinou pro n´avrh palivov´ych zrn je regresn´ı rychlost. V posledn´ı dobˇe prob´ıhaj´ı experimenty s palivy na z´akladˇe pryskyˇric, kter´e se samy o sobˇe pr´avˇe vysokou regresn´ı rychlost´ı vyznaˇcuj´ı. Jejich dalˇs´ı ne- spornou v´yhodou je moˇznost pˇri v´yrobˇe do paliva pˇrim´ıchat dalˇs´ı aditiva, napˇr´ıklad

(16)

KAPITOLA 2. RAKETOV ´E MOTORY 2.3. HYBRIDN´I RAKETOV ´E MOTORY

okysliˇcovadla, coˇz m˚uˇze v´est ke zv´yˇsen´ı tahu. Vlastnosti tˇechto paliv lze vˇsak ovliv- nit uˇz jen pomˇerem mezi pryskyˇric´ı a tvrdidlem, takˇze se stejn´ymi sloˇzkami, pouze s jin´ym pomˇerem, lze dos´ahnout odliˇsn´ych v´ysledk˚u. [19]

2.3.2.3 Paliva na b´azi parafin˚u

Paliva na b´azi parafin˚u sk´ytaj´ı oproti pryskyˇriˇcn´ym a polymern´ım ˇradu v´yhod.

Kromˇe n´ızk´e ceny a vysok´e regresn´ı rychlosti nab´ız´ı zejm´ena netoxiˇcnost a s n´ı spojenou bezpeˇcnost. ˇRada v´yhod je vˇsak vykoupena hlavn´ı nev´yhodou - kˇrehkost´ı paliva. Ta m˚uˇze krom pot´ıˇz´ı pˇri manipulaci zp˚usobit i praskliny v palivov´em zrnˇe pˇri procesu tuhnut´ı. [10]

Parafinov´a paliva maj´ı m´ırnˇe odliˇsn´y mechanismus hoˇren´ı oproti polymern´ım nebo pryskyˇriˇcn´ym paliv˚um, jak je zˇrejm´e z obr´azku 2.6. V mezn´ı vrstvˇe nedoch´az´ı k pˇr´ım´emu zplyˇnov´an´ı paliva, n´ybrˇz k postupn´emu pˇrechodu pˇres kapalnou f´azi. Z t´e se oddˇeluj´ı kap´enky, kter´e reaguj´ı v z´onˇe bohat´e na okysliˇcovadlo. Doch´az´ı tedy z´aroveˇn k hoˇren´ı odpaˇren´eho paliva i poletuj´ıc´ıch kap´enek, coˇz pˇrisp´ıv´a k vysok´ym regresn´ım rychlostem. [7]

Velmi slibn´ym z´astupcem tˇechto paliv jsou paliva zaloˇzen´a na parafinu SASOL 0907. [10]

Obr´azek 2.6: Mechanismus hoˇren´ı nezbedn´eho parafinu [10][´uprava autor]

(17)

2.3. HYBRIDN´I RAKETOV ´E MOTORY KAPITOLA 2. RAKETOV ´E MOTORY

2.3.3 Pr˚ uˇ rezov´ a charakteristika palivov´ ych zrn

U palivov´ych zrn pro HRM a RM na tuh´a paliva je pr˚uˇrezov´a charakteristika urˇcuj´ıc´ı pro ˇcasov´y pr˚ubˇeh tahu. Jelikoˇz obˇe zm´ınˇen´e skupiny RM maj´ı velmi omeze- nou nebo ˇz´adnou moˇznost regulov´an´ı tahu za chodu motoru, je spr´avn´y n´avrh tvaru zrna z´asadn´ı pro spr´avn´y pr˚ubˇeh mise. V raketov´ych motorech na tuh´a paliva je t´ım, ˇze zrno obsahuje palivo i okysliˇcovadlo, moˇzn´e udrˇzet pomˇer O/F konstantn´ı, a t´ım udrˇzet i konstantn´ı regresn´ı rychlost paliva. Odhadov´an´ı ˇcasov´eho pr˚ubˇehu tahu je proto u tˇechto motor˚u snazˇs´ı a provˇeˇren´e, jak je patrn´e z obr´azku 2.7. [4]

Obr´azek 2.7: Pˇrehled vlivu poˇateˇcn´ıho tvaru palivov´eho zrna pro RM na tuh´a paliva na pr˚ubˇeh tahu s informativn´ı hodnotou prostorov´eho vyuˇzit´ı spalovac´ı komory. Hustota ˇsrafov´an´ı roste s regresn´ı rychlost´ı paliva [4] [´uprava autor]

U hybridn´ıch raketov´ych motor˚u ale nen´ı O/F pomˇer konstantn´ı, regresn´ı rych- lost se proto mˇen´ı a takto jednoznaˇcn´y pˇrehled vlivu tvaru zrna na tah nen´ı moˇzn´e stanovit. Vˇzdy bude kromˇe tvaru zrna z´aviset i na objemu okysliˇcovadla v n´adrˇzi a tlaku ve spalovac´ı komoˇre. Vˇseobecnˇe se vˇsak d´a ˇr´ıci, ˇze s plochou hoˇren´ı roste i tah motoru.

(18)

3 3D tisk

3D tisk zaˇz´ıv´a v posledn´ıch letech z´asadn´ı boom. Aˇz do roku 2009 drˇzela pa- tent na (mezi amat´ersk´ymi tiskaˇri) nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı metodu 3D tisku, FDM, americk´a spoleˇcnost Stratasys. Po skonˇcen´ı zmiˇnovan´eho patentu se 3D tisk, do t´e doby fi- nanˇcnˇe n´akladn´y a dostupn´y pouze pro vˇetˇs´ı firmy, zaˇcal rozˇsiˇrovat d´ıky vˇetˇs´ı kon- kurenci na trhu i mezi laickou veˇrejnost. Velkou z´asluhu na tom m´a projekt RepRap, kter´y pˇredstavil svˇetu ideu sebereplikuj´ıc´ıch 3D tisk´aren, tedy tisk´aren, kter´e tisknou souˇc´astky na sv´e klony. Z idey RepRapu vyrostl i jeden z nejzn´amˇejˇs´ıch v´yrobc˚u 3D tisk´aren na svˇetˇe – Prusa Research. V praˇzsk´ych Holeˇsovic´ıch se moment´alnˇe nach´az´ı tiskov´a farma s nˇekolika stovkami tisk´aren, kter´e si tisknou sv´e vlastn´ı d´ıly. [12]

Po rozvoji FDM tisku se sv´eho rozletu doˇckal i VAT polymerov´y tisk, napˇr´ıklad DLP. Metoda, poprv´e pops´ana roku 1987 v souˇcasn´e dobˇe tˇeˇz´ı z rozvoje displej˚u s vysok´ym rozliˇsen´ım. Pˇri DLP tisku se materi´al, kter´y je na b´azi vytvrditeln´e pryskyˇrice, sp´ek´a vrstvu po vrstvˇe vˇetˇsinou UV z´aˇren´ım. K vytvrzov´an´ı byly zprvu pouˇz´ıv´any projektory emituj´ıc´ı svˇetlo spr´avn´e vlnov´e d´elky, kter´e ale v posledn´ıch letech mohly b´yt nahrazeny pr´avˇe LCD displeji vysok´eho rozliˇsen´ı. Pˇri MSLA tisku se pak displej pouˇz´ıv´a jako maska, kter´a umoˇzˇnuje pr˚uchod UV svˇetla pouze do m´ıst, kde je zapotˇreb´ı. [22]

D´ıky pˇrekotn´emu v´yvoji elektrick´ych komponent se tisk´arny nejen tˇechto zm´ınˇen´ych metod v posledn´ıch letech staly obl´ıben´ym doplˇnkem d´ılny nejednoho dom´ac´ıho ku- tila.

(19)

3.1. DRUHY 3D TISKU KAPITOLA 3. 3D TISK

3.1 Druhy 3D tisku

Pˇredstav´ıme si hlavn´ı metody 3D tisku, kter´e jsou svou cenou dostupn´e pro ˇsirokou veˇrejnost a maj´ı potenci´al b´yt vyuˇzit´e pro potˇreby v´yvoje, validace ˇci chodu studentsk´ych hybridn´ıch raketov´ych motor˚u.

3.1.1 FDM/FFF

Fused Deposition Modeling (FDM) neboli Fused Filament Fabrication (FFF) je metoda prostorov´eho tisku s vyuˇzit´ım termoplast˚u. Jedn´a se o jednu a tu sa- mou metodu, jen samotn´y n´azev Fused Deposition Modeling si nechala zapaten- tovat spoleˇcnost Stratasys, FFF je tedy alternativn´ı oznaˇcen´ı, kter´e vˇsak ˇsirok´a veˇrejnost pˇr´ıliˇs nepouˇz´ıv´a.[12] Materi´al se v pevn´em skupenstv´ı (nejˇcastˇeji formou tiskov´ych strun, posledn´ı dobou se vˇsak zaˇc´ın´a prosazovat i tisk z granul´atu) protlaˇc´ı vyhˇr´ıvanou tryskou, ve kter´e dojde k jeho zmˇeknut´ı. Tiskov´a hlava s tryskou se pohy- buje, jak je zˇreteln´e na obr´azku 3.1, po pˇredem urˇcen´e trase nad tiskovou podloˇzkou, kter´a zpravidla b´yv´a tak´e vyhˇr´ıv´ana, a nech´av´a za sebou stopu v podobˇe vytlaˇcen´eho materi´alu, kter´y n´aslednˇe opˇet tuhne, ˇc´ımˇz vznik´a pevn´y objekt. Tiskov´a stopa zpra- vidla sest´av´a ze stˇen, jak jsou oznaˇcov´any krajn´ı linie tisku, ud´avaj´ıc´ı tvar v´yrobku, spodn´ıch a vrchn´ıch vrstev, pln´ıc´ıch stejnou roli jako stˇeny, pouze v horizont´aln´ım smˇeru, a vnitˇrn´ı v´yplnˇe. Ta m˚uˇze nab´yvat mnoha tvar˚u a je generov´ana automaticky CAM softwarem, oznaˇcovan´ym jako slicer. [28]

Obr´azek 3.1: Sch´ema FFF/FDM tisku[28]

Probl´em t´eto metody v jej´ım nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ım proveden´ı je prost´y fakt, ˇze nem´a-li tisk´arna (jako ˇze vˇetˇsina komerˇcnˇe dostupn´ych tisk´aren nem´a, protoˇze na vyhˇr´ıv´an´ı

(20)

KAPITOLA 3. 3D TISK 3.1. DRUHY 3D TISKU

komory m´a patent Stratasys[12]) vyhˇr´ıvanou komoru, ve kter´e k tisku doch´az´ı, stihne pˇredchoz´ı vrstva vychladnout pod teplotu skeln´eho pˇrechodu, pˇri kter´e doch´az´ı ke zmˇenˇe vnitˇrn´ı struktury materi´alu. Jednotliv´e vrstvy v´yrobku mezi sebou tedy ne- maj´ı takovou soudrˇznost, jakou by mˇel v´yrobek vyroben´y z totoˇzn´eho materi´alu alternativn´ı cestou, napˇr´ıklad odl´ev´an´ım. Zm´ınˇenou anizotropnost v´ytisk˚u lze mini- malizovat napˇr´ıklad zˇr´ızen´ım vyt´apˇen´e komory, coˇz ale pˇrin´aˇs´ı probl´emy s chlazen´ım tiskov´e hlavy a krokov´ych motor˚u. Ty jsou sice ˇreˇsiteln´e, ale za vynaloˇzen´ı nemal´ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚u. Alternativou budiˇz vytvrzov´an´ı (ˇz´ıh´an´ı) jiˇz vytiˇstˇen´eho mo- delu, kter´e se d´a prov´est v bˇeˇzn´e dom´ac´ı troubˇe. Pokud vˇsak nen´ı prov´adˇeno za pomoc´ı formy (napˇr´ıklad ze dˇreva), je tˇreba poˇc´ıtat s drobnou zmˇenou rozmˇer˚u modelu po vytvrzov´an´ı. Tisk touto metodou je vhodn´y pro rozmˇernˇejˇs´ı v´ytisky, u kter´ych nen´ı tˇreba dosahovat pˇr´ıliˇsn´ych detail˚u, orientaˇcn´ı hodnoty pˇresnost´ı jsou kromˇe jin´ych informac´ı k vidˇen´ı v tabulce 3.1. Testov´an´ım mechanick´ych vlastnost´ı FDM/FFF tiˇstˇen´ych objekt˚u se ve sv´e bakal´aˇrsk´e pr´aci [15] vˇenoval Bc. Jakub Szekely.[28]

FDM tisk m˚uˇze pro spr´avn´e vytiˇstˇen´ı modelu vyˇzadovat podpˇery, coˇz vede k vyˇsˇs´ı spotˇrebˇe materi´alu.

Rozmˇerov´a pˇresnost ±0.5% (tolerance ±0.5 mm) V´yˇska vrstvy ≈ 0,2 mm

V´yhody moˇznost tisku jednoho modelu z v´ıce barev ˇci materi´al˚u, vhodn´e pro rozmˇernˇejˇs´ı v´ytisky

Nev´yhody vysok´e v´yˇsky vrstev, pˇri snaze o vysok´e detaily n´akladnˇejˇs´ı tisk, neˇz pomoc´ı fotopolymerizaˇcn´ıch metod

Tabulka 3.1: Pˇrehled vlastnost´ı FFF/FDM tisku

3.1.2 Fotopolymerace

Fotopolymerizace je proces 3D tisku, kde je fotopolymern´ı pryskyˇrice (d´ale, vzhledem k ust´alen´emu oznaˇcov´an´ı mezi tiskaˇrskou komunitou, oznaˇcovan´a i jako resin), um´ıstˇen´a v n´adobce s pr˚uhledn´ym dnem. Pod dnem nebo nad vrchem n´adobky se nach´az´ı zdroj svˇetla spr´avn´e vlnov´e d´elky, kter´y vytvrzuje pryskyˇrici, kter´a se

(21)

3.1. DRUHY 3D TISKU KAPITOLA 3. 3D TISK

vrstv´ı na tiskovou podloˇzku. Neofici´aln´ım standardem mezi tisk´arnami tohoto typu je fotopolymern´ı pryskyˇrice vytvrditeln´a UV svˇetlem o vlnov´e d´elce 405nm. Nej- rozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı tˇri podoby fotopolymerizace jsou stereolitografie (SLA), maskovan´a ste- reolitografie (MSLA) a Digital Light Processing (DLP) (obr 3.2). [28]

Obr´azek 3.2: Sch´ema druh˚u fotopolymeraˇcn´ıho tisku [6][´uprava autor]

SLA pouˇz´ıv´a k vytvrzov´an´ı pryskyˇrice laserov´y zdroj svˇetla, jehoˇz paprsek je s pomoc´ı pohybliv´eho zrcadla dopravov´an na potˇrebn´e lokace. Rozliˇsen´ı tedy z´aleˇz´ı na ˇs´ıˇrce paprsku. MSLA pouˇz´ıv´a zdroj svˇetla, kter´y osv´ıt´ı celou tiskovou plochu, v tom mu vˇsak br´an´ı LCD obrazovka. Ta zpr˚uhledn´ı sv´e pixely vˇzdy jen na potˇrebn´ych m´ıstech, kde m´a k vytvrzen´ı doj´ıt. Rozliˇsen´ı tisk´arny (tab. 3.2) je z´avisl´e na rozliˇsen´ı maskovac´ı obrazovky. [28]

DLP tisk vyuˇz´ıv´a jako zdroj polymerizaˇcn´ıho svˇetla projektor. V posledn´ı dobˇe doch´az´ı k nahrazov´an´ı projektoru jakoˇzto zdroje svˇetla LCD obrazovkami, coˇz umoˇzˇnuje celkov´e zmenˇsen´ı rozmˇer˚u stroje a jeho zlevnˇen´ı. Aˇc jde pouze o nahrazen´ı jednoho zdroje svˇetla obdobn´ym, b´yv´a obˇcas takov´y typ tisku oznaˇcov´an jako LCD tisk.

V m´e bakal´aˇrsk´e pr´aci se ale budu drˇzet souhrnn´eho oznaˇcen´ı DLP tisk. Rozliˇsen´ı DLP tisku je pokaˇzd´e z´avisl´e na rozliˇsen´ı zdroje svˇetla, at’ j´ım je projektor nebo LCD obrazovka. [28]

V´yhodou MSLA a DLP tisku oproti SLA (ale i FDM/FFF) tisku je rychlost, s jakou nab´yv´a v´yrobek sv´e v´ysledn´e podoby, protoˇze nedoch´az´ı k tisku po trase paprsku/tiskov´e hlavy, ale po cel´ych vrstv´ach najednou.

(22)

KAPITOLA 3. 3D TISK 3.1. DRUHY 3D TISKU

Rozmˇerov´a pˇresnost ± 0.5% (tolerance ±0.15 mm) V´yˇska vrstvy ≈ 0,02 mm

V´yhody rozliˇsen´ı tisku, schopnost dos´ahnout vysok´e ´urovnˇe de- tail˚u

Nev´yhody kˇrehkost, nevhodn´e pro mechanick´e d´ıly

Tabulka 3.2: Pˇrehled vlastnost´ı fotopolymeraˇcn´ıho tisku

3.1.3 SLS

Selective Laser Sintering (SLS) je form´at aditivn´ı v´yroby, kde se do tiskov´e vany nanese tenk´a vrstva (zpravidla 0,1mm) pr´aˇskov´eho materi´alu pˇredehˇr´at´eho na tep- lotu jen o nˇeco m´alo niˇzˇs´ı neˇz je teplote taven´ı dan´eho materi´alu. Na tuto vrstvu zaˇcne c´ılenˇe m´ıˇrit laserov´y paprsek (obr. 3.3), kter´y jednotliv´e ˇc´astice zahˇreje, coˇz zajist´ı sp´ek´an´ı sousedn´ıch pr´aˇskov´ych ˇc´astic k sobˇe – odtud i n´azev cel´e metody.

Selective Laser Sintering by ˇslo pˇreloˇzit jako Selektivn´ı Sp´ek´an´ı Laserem. Pot´e, co laser dokonˇc´ı svou pr´aci na jedn´e vrstvˇe se na tiskovou vanu nanese nov´a vrstva pr´aˇskov´eho materi´alu a cel´y proces se opakuje. Nespeˇcen´y prach z˚ust´av´a aˇz do konce cel´eho tiskov´eho bˇehu na sv´em m´ıstˇe a aˇz po ukonˇcen´ı tisku se ods´av´a zpˇet do z´asobn´ıku. Bˇehem tisku tak nespeˇcen´y materi´al m˚uˇze slouˇzit jako podpora pro dalˇs´ı vrstvy, coˇz je nespornou v´yhodou (tab. 3.3) t´eto metody.[28]

Obr´azek 3.3: Sch´ama SLS [28]

(23)

3.1. DRUHY 3D TISKU KAPITOLA 3. 3D TISK

Rozmˇerov´a pˇresnost ±0.3% (tolerance ±0.3 mm) V´yˇska vrstvy ≈ 0,1mm

V´yhody vhodn´e pro mechanicky nam´ahan´e a pohybliv´e d´ıly, nevyˇzaduje podpˇery, v´yteˇcn´e mechanick´e vlastnosti

Nev´yhody

vysok´a cena metody, podobn´ych mechanick´ych vlast- nost´ı lze dos´ahnout FDM/FFF tiskem pˇri spr´avn´em na- staven´ı

Tabulka 3.3: Pˇrehled vlastnost´ı SLS tisku

(24)

KAPITOLA 3. 3D TISK 3.1. DRUHY 3D TISKU

3.1.4 Porovn´ an´ı metod 3D tisku

FDM/FFFfotopolymeraceSLS Rozmˇerov´a pˇresnost±0.5%(tolerance±0.5mm)±0.5%(tolerance±0.15mm)±0.3%(tolerance±0.3mm) V´yˇska vrstvy≈0,2mm≈0,02mm≈0,1mm V´yhody moˇznosttiskujednohomodeluz v´ıcebarevˇcimateri´al˚u,vhodn´e prorozmˇernˇejˇs´ıv´ytisky rozliˇsen´ıtisku,schopnost dos´ahnoutvysok´e´urovnˇe detail˚u

vhodn´epromechanicky nam´ahan´eapohybliv´ed´ıly, v´yteˇcn´emechanick´evlastnosti Nev´yhody

vysok´ev´yˇskyvrstev,pˇrisnazeo vysok´edetailyn´akladnˇejˇs´ıtisk, neˇzpomoc´ıfotopolymerizaˇcn´ıch metod kˇrehkost,nevhodn´epromecha- nick´ed´ıly vysok´acenametody,podobn´ych mechanick´ychvlastnost´ılze dos´ahnoutFDM/FFFtiskem pˇrispr´avn´emnastaven´ı

Tabulka 3.4: Pˇrehled vlastnost´ı r˚uzn´ych druh˚u 3D tisku

(25)

3.2. MATERI ´ALY PRO 3D TISK KAPITOLA 3. 3D TISK

3.2 Materi´ aly pro 3D tisk

Tato sekce obsahuje popis rozˇs´ıˇren´ych materi´al˚u pro 3D tisk. Zkratky v z´avork´ach za n´azvy zp˚usob˚u tisku, ve kter´ych je moˇzn´e je vyuˇz´ıt. Teploty tiskov´e hlavy a podloˇzky se vztahuj´ı k FDM/FFF tisku a jedn´a se o pˇribliˇzn´e hodnoty, zmiˇnovan´e ˇcistˇe pro pˇredstavu ˇcten´aˇre. Pro teploty tisku nad 240 C je vˇetˇsinou zapotˇreb´ı finanˇcnˇe n´akladnˇejˇs´ı vybaven´ı. Konkr´etn´ı teploty tisku se liˇs´ı v´yrobce od v´yrobce.

3.2.1 PLA (FDM/FFF)

PLA (Polylactic acid) je polyester z rostlinn´ych materi´al˚u, kter´y je biologicky rozloˇziteln´y. Jedn´a se o nejjednoduˇsˇs´ı materi´al na tisk s n´ızk´ym bodem t´an´ı (okolo 175 C), a tak je pr´avˇe kv˚uli sv´ym tiskov´ym vlastnostem a n´ızk´e cenˇe obl´ıben zejm´ena mezi zaˇc´ınaj´ıc´ımi tiskaˇri. Z´aroveˇn pˇri tisku neuvolˇnuje toxick´e v´ypary. Hod´ı se zejm´ena k tisku pohledov´ych model˚u, tedy objekt˚u, u kter´ych jde o vzhled, niko- liv o mechanick´e vlastnosti. V´ytisky z PLA nen´ı vhodn´e umist’ovat do venkovn´ıho prostˇred´ı, jelikoˇz nen´ı odoln´y v˚uˇci vyˇsˇs´ım teplot´am (pˇri 60 C doch´az´ı k mˇeknut´ı materi´alu) a UV z´aˇren´ı. [1][25]

Z´akladem tohoto materi´alu je ˇskrob z kukuˇrice, cukrov´e tˇrtiny ˇci ˇrepy. PLA je opravdu recyklovateln´ym materi´alem, jak se dozv´ıte na propagaˇcn´ıch let´ac´ıch takˇrka vˇsech v´yrobc˚u filamentu, ovˇsem pouze v pr˚umyslov´ych kompost´arn´ach, ve kter´ych teploty ˇsplhaj´ı pˇres 80C. Kompostov´an´ı v dom´ac´ıch podm´ınk´ach se nedoporuˇcuje, nebot’ nejen, ˇze se materi´al nerozloˇz´ı, ale nav´ıc hroz´ı kontaminace p˚udy plastov´ymi mikroˇc´asticemi.[1][25]

Doporuˇcen´a teplota trysky: 215C prvn´ı vrstva, 210C ostatn´ı vrstvy Doporuˇcen´a teplota podloˇzky: 60 C

3.2.2 ABS (FDM/FFF)

ABS (Acrylonitrile Butadiene Styrene) je materi´al vhodn´y k technick´ym apli- kac´ım, napˇr´ıklad tisku mechanicky nam´ahan´ych d´ıl˚u. Tisk ABS je ovˇsem zr´adn´y v siln´em kroucen´ı v pr˚ubˇehu tisku a zejm´ena v uvolˇnov´an´ı toxick´ych l´atek v podobˇe

(26)

KAPITOLA 3. 3D TISK 3.2. MATERI ´ALY PRO 3D TISK

v´ypar˚u. St´ale se ˇrad´ı mezi cenovˇe m´enˇe n´aroˇcn´e materi´aly, mimo tiskaˇrskou oblast se ABS pouˇz´ıv´a napˇr´ıklad k v´yrobˇe LEGO kostek nebo v´yrobˇe d´ıl˚u do automobilov´eho pr˚umyslu. M´a vˇsak nev´yraznou odolnost proti UV z´aˇren´ı, a proto se nedoporuˇcuje pro venkovn´ı aplikace.[1][25]

Doporuˇcen´a teplota trysky: 255C

Doporuˇcen´a teplota podloˇzky: 100 C, vˇetˇs´ı objekt vyˇzaduje vyˇsˇs´ı teplotu

3.2.3 PETG (FDM/FFF)

PETG (Polyethylene Terephthalate modifikovan´y Glykolem) je materi´al kombi- nuj´ıc´ı vˇetˇsinu v´yhod PLA a ABS. Nab´ız´ı vysokou houˇzevnatost, sluˇsnou tepelnou odolnost a mechanickou pevnost pˇri zachov´an´ı pˇr´ıvˇetiv´e ceny a snadn´e tisknutelnosti.

PETG zaˇc´ın´a mˇeknout pˇri cirka 80 C, vydrˇz´ı tedy i vˇetˇsinu venkovn´ıch aplikac´ı.

Jak by n´azev mohl vypov´ıdat, jedn´a se o materi´al pˇr´ıbuzn´y PET, tedy materi´alu nejzn´amˇejˇs´ıho pro v´yrobu lahv´ı pro uskladnˇen´ı tekutin. Oproti z´akladn´ımu PET (kter´y je takt´eˇz tisknuteln´y, ovˇsem podstatnˇe obt´ıˇznˇeji a bez ˇz´adn´ych benefit˚u) je modifikovan´y pˇrid´an´ım glykolu – odtud tedy p´ısmeno G v n´azvu materi´alu. Glykol upravuje vlastnosti PET pro menˇs´ı kˇrehnut´ı a snazˇs´ı tisk. [1][25]

Doporuˇcen´a teplota trysky: 230C prvn´ı vrstva, 240C ostatn´ı vrstvy Doporuˇcen´a teplota podloˇzky: 85 C prvn´ı vrstva, 90 C ostatn´ı vrstvy

3.2.4 ASA (FDM/FFF)

ASA (Acrylic Styrene Acrylonitrile) je povaˇzov´an za n´astupce ABS a odstraˇnuje, nebo alespoˇn zm´ırˇnuje vˇetˇsinu jeho nedostatk˚u. V porovn´an´ı se sv´ym pˇredch˚udcem uvolˇnuje pˇri tisku m´enˇe ˇskodliv´ych (a zap´achav´ych) v´ypar˚u, l´epe odol´av´a UV z´aˇren´ı, m´a zv´yˇsenou teplotn´ı odolnost (zaˇc´ın´a mˇeknout aˇz pˇri 93 C) a je nen´aroˇcnˇejˇs´ı na tisk. To vˇse ho ˇcin´ı ide´aln´ım kandid´atem pro tisk technick´ych souˇc´astek ˇci souˇc´astek pro venkovn´ı pouˇzit´ı. V´yhodnou vlastnost´ı ASA je rozpustnost v acetonu, ˇcehoˇz se d´a vyuˇz´ıt k vyhlazov´an´ı v´ytisku ˇci zv´yˇsen´ı soudrˇznosti mezi vrstvami.[25]

Doporuˇcen´a teplota trysky: 260C

Doporuˇcen´a teplota podloˇzky: Prvn´ı vrstva – 105 C, ostatn´ı vrstvy – 110 C.

(27)

3.2. MATERI ´ALY PRO 3D TISK KAPITOLA 3. 3D TISK

3.2.5 Nylon (FDM/FFF, SLS)

Nylon (Polyamid) je resistentn´ı materi´al vyuˇziteln´y hlavnˇe pˇri tisku mechanicky nam´ahan´ych d´ıl˚u, jak´ymi mohou b´yt i ozuben´a kola, jelikoˇz nepodl´eh´a tak siln´e abrazi, ako ostatn´ı materi´aly. Pˇri spr´avn´em tisku se vyznaˇcuje skvˇelou adhez´ı mezi vrstvami. Nylon m´a vˇsak sv´e siln´e str´anky vyv´aˇzen´e siln´ymi nedostatky. Svou sil- nou hygroskopiˇcnost´ı, tedy schopnost´ı pohlcovat vlhkost (aˇz 10 % sv´e hmotnosti bˇehem 24 hodin), se ˇcin´ı n´aroˇcn´ym na skladov´an´ı, kter´e by mˇelo prob´ıhat ve vzdu- chotˇesn´e n´adobˇe se suˇs´ıc´ım apar´atem nebo pohlcovaˇcem vlhkosti. Mimo to se pˇri tisku silnˇe krout´ı, k dost´an´ı tedy ˇcasto neb´yv´a ve sv´e ˇcist´e podobˇe, ale s pˇridan´ymi slouˇceninami, omezuj´ıc´ımi kroutivost. Vyr´ab´ı se v nˇekolika variant´ach, napˇr´ıklad PA6 ˇci PA12.[1][25]

Doporuˇcen´a teplota trysky: 250C Doporuˇcen´a teplota podloˇzky: 90 C

3.2.6 PP (FDM/FFF)

PP (Polypropylen) je lehk´y a houˇzevnat´y materi´al. Jeho hlavn´ı devizou je ale chemick´a odolnost, kterou vykazuje v˚uˇci z´asad´am, kyselin´am a organick´ym roz- pouˇstˇedl˚um. Nav´ıc je vhodn´y pro styk s potravinami, cenovˇe se ovˇsem ˇrad´ı k n´aroˇcn´ym materi´al˚um. Mimo to nelze opomenout jeho mizernou pˇrilnavost k tiskov´e ploˇse.[25]

Doporuˇcen´a teplota trysky: 220C Doporuˇcen´a teplota podloˇzky: 100 C

3.2.7 Flexibiln´ı materi´ aly (FDM/FFF)

O mechanick´ych vlastnostech flexibiln´ıch materi´al˚u vypov´ıd´a mnoh´e uˇz oznaˇcen´ı jejich kategorie. Tu obvykle dˇel´ıme na TPE (Thermoplastic Elastomer) a TPU (Thermoplastic Polyurethane), i kdyˇz pr´avˇe ono rozdˇelen´ı je m´ırnˇe sporn´e. Ve sv´e podstatˇe je totiˇz TPU jak´ymsi podtypem TPE, jak by se dalo odvodit z jejich an- glick´ych n´azv˚u, nebot’ polyuretan je elastomer. Kromˇe n´azvu se vˇsak liˇs´ı i tvrdost´ı, coˇz je z´asadn´ı parametr – ˇc´ım tvrdˇs´ı je flexibiln´ı materi´al, t´ım sn´aze se tiskne, ovˇsem je m´enˇe flexibiln´ı, a t´ım jde lehce proti podstatˇe sv´eho vyuˇzit´ı.[1][25]

(28)

KAPITOLA 3. 3D TISK 3.2. MATERI ´ALY PRO 3D TISK

Doporuˇcen´a teplota trysky: 230 - 245 C (v z´avislosti na tvrdosti filamentu a znaˇcce).

Doporuˇcen´a teplota podloˇzky: 60 - 75 C (v z´avislosti na velikosti objektu, vˇetˇs´ı modely obvykle vyˇzaduj´ı vyˇsˇs´ı teplotu)

3.2.8 HIPS (FDM/FFF)

HIPS (High Impact Polystyrene) je kauˇcukem obohacen´y polystyren. Pro sv´e materi´alov´e vlastnosti snese pˇrirovn´an´ı s ABS, m´a vˇsak niˇzˇs´ı smrˇstivost. Hlavn´ı v´yhodou tohoto materi´alu je rozpustnost v bˇeˇznˇe dostupn´em ˇredidlu, d-limonenu – hod´ı se tak zejm´ena pro tisk podpˇer sloˇzit´ych struktur model˚u tiˇstˇen´ych z jin´ych materi´al˚u. Hotov´y v´ytisk se pak jednoduˇse vloˇz´ı do l´aznˇe z d-limonenu a podpory se rozpust´ı. [1][25]

Doporuˇcen´a teplota trysky: 220C Doporuˇcen´a teplota podloˇzky: 110 C

3.2.9 Kompozitn´ı materi´ aly (FDM/FFF)

Jako kompozitn´ı se oznaˇcuj´ı filamenty zpravidla na b´azi PLA, do kter´ych je pˇrim´ıch´avan´y kovov´y, dˇrevˇen´y nebo tˇreba uhl´ıkov´y pr´aˇsek. Oproti z´akladn´ımu ma- teri´alu, tedy vˇetˇsinou uˇz tak dost nesoudrˇzn´emu PLA, se vyznaˇcuje horˇs´ı vz´ajemnou pˇrilnavost´ı vrstev a t´ım p´adem i nevalnou mechanickou odolnost´ı cel´eho v´ytisku.

Slouˇz´ı tak prakticky v´yhradnˇe jako materi´al k tisku designov´ych v´yrobk˚u, kde slouˇz´ı jako imitace dan´eho materi´alu. V posledn´ıch letech se rozm´ah´a i v´yroba filamentu s elektrickou vodivost´ı (aditivem b´yv´a uhl´ık), kter´y vˇsak snese jen niˇzˇs´ı proudy, nebo feromagnetick´eho filamentu.[1][25]

Doporuˇcen´a teplota trysky: 190-220 C (z´aleˇz´ı na typu filamentu) Doporuˇcen´a teplota podloˇzky: 60 C

3.2.10 Resiny (SLA, MSLA, DLP)

Kapaln´e pryskyˇrice jsou materi´aly citliv´e na svˇeteln´e vlnˇen´ı, kter´e je, jedn´a-li se o spr´avn´e vlnov´e d´elky, zpravidla 405nm, vytvrzuje (doch´az´ı k tuhnut´ı resin˚u).

(29)

3.3. MO ˇZNOSTI VYU ˇZIT´I 3D TISKU PRO MAL ´E HRM KAPITOLA 3. 3D TISK

To vˇsak na seznam zdroj˚u vytvrzovac´ıho svˇetla ˇrad´ı i sluneˇcn´ı z´aˇren´ı, coˇz je fakt, kter´y je nutn´e vz´ıt v ´uvahu pˇri manipulaci s resiny a obsluhov´an´ı SLA/MSLA/DLP tisk´arny. [25]

Hlavn´ım rozd´ılem oproti tiskov´emu materi´alu pro FDM/FFF tisk je neexistence r˚uzn´ych materi´al˚u. Resin˚u se sice na trhu nach´az´ı nˇekolik druh˚u, jedn´a se vˇsak vˇzdy pouze o ten sam´y z´akladn´ı materi´al, fotopolymern´ı pryskyˇrici, kter´y je vylepˇsov´an aditivy, at’ uˇz slouˇz´ıc´ımi ke zmˇenˇe vizu´aln´ıch nebo mechanick´ych vlastnost´ı hotov´eho v´yrobku. [25]

”Resiny jsou obvykle sloˇzeny ze tˇr´ı sloˇzek:

1. J´adro resinu (monomery and oligomery)

2. Fotoinici´atory - molekuly reaguj´ıc´ı na UV svˇetlo, kter´e zahajuj´ı proces tuhnut´ı 3. Aditiva - pˇr´ısady, kter´e mˇen´ı barvu a vlastnosti resinu“ [25]

Resiny vytv´aˇr´ı nepˇr´ıjemn´e v´ypary, a i pˇri styku s pokoˇzkou mohou zp˚usobit reakci tˇela. Pˇri pr´aci s nimi je tˇreba nosit ochrann´e vybaven´ı a postupovat velice opatrnˇe. [25]

3.3 Moˇ znosti vyuˇ zit´ı 3D tisku pro mal´ e HRM

3.3.1 Tisk palivov´ ych zrn

C´ılem testov´an´ı tiˇstˇen´ych paliv bylo ovˇeˇrit, zda jsou 3D tiˇstˇen´a paliva pˇr´ınosn´a pro mal´e hybridn´ı raketov´e motory a zda dok´aˇz´ı konkurovat konvenˇcnˇe vyr´abˇen´ym paliv˚um. Kaˇzd´y typ paliva byl zkouˇsen tˇremi vzorky. Testov´an´ı 3D tiˇstˇen´eho paliva bylo rozdˇeleno do nˇekolika f´az´ı:

1. Porovn´an´ı 3D tiˇstˇen´ych paliv s konvenˇcnˇe vyr´abˇen´ymi palivy 2. Ovˇeˇren´ı ovlivnˇen´ı chodu motoru rozd´ılnou v´yˇskou vrstvy 3. Experiment´aln´ı testov´an´ı tvar˚u zrna

4. Fin´aln´ı test

”V´ıtˇeze”dan´ych ˇc´ast´ı, tedy materi´al/tvar/v´yˇska vrstvy urˇcen´e pro pozdˇejˇs´ı tes- tov´an´ı ve f´azi 4 urˇcil maxim´aln´ı dosaˇzen´y tah zjiˇstˇen´y po vyhlazen´ı namˇeˇren´ych dat. Pokud byla maxima namˇeˇren´a maxima obdobn´a, rozhodovala o v´ıtˇezi dan´e

(30)

KAPITOLA 3. 3D TISK 3.3. MO ˇZNOSTI VYU ˇZIT´I 3D TISKU PRO MAL ´E HRM

ˇc´asti dalˇs´ı krit´eria, jako napˇr´ıklad spalnost, pr˚umˇern´y specifick´y impuls nebo repro- dukovatelnost test˚u.

V prvn´ı f´azi bylo zkoum´ano, nakolik se 3D tiˇstˇen´a paliva mohou mˇeˇrit s palivy soustruˇzen´ymi z tyˇcov´ych polotovar˚u. Pro testy byly na z´akladˇe pr´ace [9] vybr´any materi´aly PLA, ASA a Nylon pro jejich namˇeˇren´e regresn´ı rychlosti. Podle uveden´e studie se jako nejslibnˇejˇs´ı jev´ı ASA, kter´y je tˇesnˇe n´asledov´an nylonem. Pomˇernˇe pˇrekvapivˇe se ve stejn´e studii um´ıstilo kompozitn´ı PLA s hlin´ıkov´ym prachem, kter´y je s´am o sobˇe velice hoˇrlav´y a byl uvaˇzov´an jako pˇr´ısada do pryskyˇriˇcn´ych paliv, aˇz za ˇcist´ym PLA. Konkr´etn´ı typ nylonu ve studii nen´ı specifikov´an, bylo proto rozhodnuto o otestov´an´ı typ˚u PA6 a PA12. Vˇsechny vzorky byly tiˇstˇeny se stejnou v´yˇskou vrstvy 0,3mm a pro eliminov´an´ı ovlivˇnuj´ıc´ıho parametru barviva byly tiˇstˇeny v pˇrirozen´ych barv´ach dan´eho materi´alu (jedinou tvorbu tvoˇril materi´al ASA, kter´y v jin´e neˇz ˇcern´e barvˇe nebyl dostupn´y). Z konvenˇcnˇe vyr´abˇen´ych paliv byly k tes- tov´an´ı v prvn´ı f´azi vybr´any ty vyroben´e z materi´al HDPE. Vˇsechny vzorky byly pro nastaven´ı stejn´ych podm´ınek ve tvaru trubky s rozmˇery uveden´ymi na obr´azku 3.4.

Obr´azek 3.4: Rozmˇery zrna [autor]

Druh´a ˇc´ast testov´an´ı byla zamˇeˇrena na v´yznamn´y ovlivˇnuj´ıc´ı parametr 3D tiˇstˇen´ych v´yrobk˚u - v´yˇsku vrstvy. Jak je patrn´e z obr´azku 3.5, v´yˇska vrstvy ovlivˇnuje v´ysledn´y tvar v´yrobku. Pˇri tisku svisl´ych ˇci pouze m´ırnˇe naklonˇen´ych stˇen palivov´ych zrn by vˇsak tento parametr nemusel tvoˇrit v´yznamn´y rozd´ıl v povrchu stˇen. V´yˇska vrstvy je pˇritom nepˇr´ımo ´umˇern´a ˇcasu tisku, coˇz m˚uˇze v pˇr´ıpadˇe, ˇze se prok´aˇze zanedba- teln´y vliv v´yˇsky vrstvy na tahovou kˇrivku znamenat v´yznamnou ˇcasovou ´usporu pˇri tisku. Pro ovˇeˇren´ı hypot´ezy bylo rozhodnuto o otestov´an´ı vzork˚u z PLA stejn´eho tvaru jako ve f´azi jedna, jen s v´yˇskou vrstvy 0,12mm. Ty pak budou porovn´any se vzorky PLA z prvn´ı ˇc´asti.

(31)

3.3. MO ˇZNOSTI VYU ˇZIT´I 3D TISKU PRO MAL ´E HRM KAPITOLA 3. 3D TISK

Obr´azek 3.5: Vliv v´sky vrstvy na povrch tiˇstˇen´eho objektu. V´ska vrstvy (a) je 0,2mm, v´ska vrstvy (b) je 0,1mm. [29][´uprava autor]

Faktorem, ovlivˇnuj´ıc´ım tah motoru, by mohla b´yt i barviva obsaˇzen´a ve fila- mentech. Vliv barviv vˇsak nen´ı obsaˇzen v t´eto z´avˇereˇcn´e pr´aci a jeho v´yzkum by si vyˇz´adal v´yznamn´e finanˇcn´ı a ˇcasov´e zdroje.

Ve tˇret´ı ˇc´asti byly zkoum´any 3 tvary zrn. Spir´ala (na obr´azku 3.6 vlevo), dˇerovan´a loukot’ (uprostˇred) a loukot’ (vpravo). Tvar zrn byl urˇcen experiment´alnˇe s d˚urazem na maximalizov´an´ı ploch hoˇren´ı a demonstraci schopnost´ı 3D tisku. Napˇr´ıklad spir´ala, vznikl´a rotac´ı dvou kruˇznic o pr˚umˇeru 7 mm okolo osy v´alce na rameni 5 mm s rozteˇc´ı 30 mm, nab´ız´ı poˇc´ateˇcn´ı plochu hoˇren´ı 10107,05mm2. Kdyby zm´ınˇen´e dvˇe kruˇznice nevytvoˇrily tvar zrna ˇsroubovitou rotac´ı, ale prost´ym pˇr´ım´ym pohybem (napˇr´ıklad by do tyˇce byly vyvrt´any dvˇe d´ıry), byla by poˇc´ateˇcn´ı plocha hoˇren´ı 7912,81 mm2. Pouhou zmˇenou trajektorie kruˇznic tedy doˇslo k n´ar˚ustu plochy hoˇren´ı o 27 %. Zbyl´a dvˇe zrna, loukot’ a loukot’ dˇerovan´a, byla vytvoˇrena pomoc´ı stejn´eho n´aˇcrtku, ale u dˇerovan´e loukotˇe doˇslo k propojen´ı jednotliv´ych kan´alk˚u a tedy zv´yˇsen´ı poˇc´ateˇcn´ı plochy hoˇren´ı. To by dle odhad˚u mˇelo v´est k rychlejˇs´ımu odhoˇren´ı materi´alu a vzniku jedin´e plochy hoˇren´ı. Vˇsechny tvary zrn byly navrˇzeny tak, aby se minimalizovalo riziko zhroucen´ı se stˇredov´ych ˇc´ast´ı do sebe, kter´e by mohlo v´est k usp´an´ı trysky motoru.

Obr´azek 3.6: Pr˚rezy zrn testovan´ych ve f´azi 3 [autor]

Ctvrt´ˇ a f´aze byla vyhrazena pro test jedin´eho typu zrna, vznikl´eho na z´akladˇe jiˇz

(32)

KAPITOLA 3. 3D TISK 3.3. MO ˇZNOSTI VYU ˇZIT´I 3D TISKU PRO MAL ´E HRM

dˇr´ıve uveden´ych krit´eri´ı z materi´alu vybran´em ve f´azi 1, s v´yˇskou vrstvy z f´aze 2 a tvarem z f´aze 3.

3.3.2 Formy pro odl´ ev´ an´ı palivov´ ych zrn

Nepˇr´ımou metodou uˇzit´ı 3D tisku k v´yrobˇe palivov´ych zrn m˚uˇze b´yt v´yroba fo- rem pro jejich odl´ev´an´ı. Tento postup je vhodn´y zejm´ena pro v´yrobu zrn na z´akladˇe resin˚u nebo parafin˚u. Pro tyto potˇreby byla navrˇzena jednoduch´a forma (obr. 3.7) pro gravitaˇcn´ı odl´ev´an´ı optimalizovan´a pro v´yrobu 3D tiskem. Sest´av´a ze dvou sy- metrick´ych ˇc´ast´ı pl´aˇstˇe (na vizualizaci zbarven´e modˇre a ˇzlutˇe), mezi kter´e se vloˇz´ı dno formy (oranˇzovˇe) a tato sestava se zafixuje pomoc´ı sady ˇsroub˚u rozm´ıstˇen´ych po cel´e v´yˇsce formy, aby doˇslo k dokonal´emu utˇesnˇen´ı spoj˚u. Do obvodov´e ˇc´asti formy se vloˇz´ı jej´ı j´adro (zelenˇe), kter´e se sv´ym stˇred´ıc´ım kol´ıkem zasune do otvoru ve dnˇe formy. J´adro je nakonec zaaretov´ano proti neˇz´adouc´ım pohyb˚um pojistnou deskou (ˇcervenˇe). ˇSroub, kter´ym je pojistn´a deska spojena s j´adrem, pln´ı stˇred´ıc´ı funkci, nen´ı tedy nutn´e ho pˇr´ıliˇs utahovat, naopak oba krajn´ı ˇsrouby vyv´ıjej´ı pˇr´ıtlak, aby se j´adro nevysunulo ze dna formy.

Obr´azek 3.7: ˇRez CAD modelu formy na odl´ev´an´ı palivov´ych zrn [render autor]

(33)

3.3. MO ˇZNOSTI VYU ˇZIT´I 3D TISKU PRO MAL ´E HRM KAPITOLA 3. 3D TISK

Z´avitov´a spojen´ı s pojistnou deskou mus´ı b´yt pevn´a a prostorovˇe nen´aroˇcn´a, bylo proto rozhodnuto o pouˇzit´ı tepelnˇe lisovan´ych z´avitov´ych vloˇzek. V prostor´ach, kter´e to umoˇzˇnovaly, bylo dosaˇzeno spojen´ı pomoc´ı matic zapuˇstˇen´ych do poziˇcn´ıch dˇer. J´adro formy je, kv˚uli nutnosti ho z v´ysledn´eho odlitku vyjmout, kuˇzelovit´e se sklonem cca 1,5. Pro cenovou n´aroˇcnost i materi´alovou odolnost byl vybr´an tisk metodou FFF. Vysok´a v´yˇska vrstvy, dosaˇziteln´a touto metodou, nekoresponduje s nutnost´ı dokonale hladk´ych stˇen formy, jinak by hrozilo napˇr. zaseknut´ı j´adra formy v jiˇz hotov´em odlitku. Volba materi´alu tedy mus´ı vz´ıt v potaz i jeho schopnost proj´ıt post processingem. V ´uvahu pˇripadaj´ı zejm´ena materi´aly vyhladiteln´e rozpouˇstˇedly, jako napˇr´ıklad ABS (aceton), PETG (toluen) nebo ASA (toluen). Alternativnˇe je moˇzn´e pro j´adro formy, kter´e vyˇzaduje hladkost ze vˇsech souˇc´ast´ı formy nejv´ıce, zvolit jin´y typ tisku. V ´uvahu pˇripad´a SLS nebo DLP tisk. Obˇe metody maj´ı v´yraznˇe niˇzˇs´ı v´yˇsku vrstvy, neˇz FFF tisk. Pˇred odl´ev´an´ım mus´ı b´yt na vnitˇrn´ı stranu formy aplikov´an separ´ator, tedy l´atka, kter´a usnadn´ı vyjmut´ı odlitku, ide´alnˇe doporuˇcen´y v´yrobcem odl´evan´e l´atky. V´yrobce pryskyˇrice k odl´ev´an´ı t´eˇz vyd´av´a doporuˇcen´ı k maxim´aln´ı v´yˇsce vrstvy odl´evan´e najednou. Zrno nem˚uˇze b´yt vzhledem k potˇrebˇe kuˇzelovitosti j´adra formy odl´ev´ano vcelku, forma m´a tedy pouze poloviˇcn´ı v´yˇsku, neˇz jakou m´a m´ıt fin´aln´ı palivov´e zrno, a tak se cel´y proces odl´ev´an´ı mus´ı dˇelat nadvakr´at.

Vytvrzov´an´ı pryskyˇrice je exotermick´a reakce, pˇri n´ıˇz je mnoˇzstv´ı uvolnˇen´eho tepla z´avisl´e na pomˇeru pryskyˇrice s vytvrzovadlem. Pryskyˇriˇcn´a smˇes se, pokud dojde k dodrˇzen´ı vˇsech postup˚u doporuˇcen´ych v´yrobcem, odl´ev´a za teploty pˇribliˇznˇe odpov´ıdaj´ıc´ı teplotˇe samotn´e pryskyˇrice pˇred sm´ısen´ım s vytvrzovadlem, konstantnˇe vˇsak doch´az´ı k zahˇr´ıv´an´ı tuhnouc´ı hmoty. [13] Zpˇetnˇe proto muselo doj´ıt k opti- malizaci tvaru formy (3.8) pro ´uˇcely odl´ev´an´ı pryskyˇrice, aby se mohla forma pˇri odl´ev´an´ı um´ıstit do chlad´ıc´ıho m´edia, ve kter´em by k vytvrzov´an´ı doch´azelo. Opti- malizace spoˇc´ıvala v odebr´an´ı materi´alu z vnˇejˇs´ıch ˇc´ast´ı pl´aˇstˇe, aby doˇslo k eliminaci v´yplˇnov´eho (a tedy vzduchu pln´eho) prostoru mezi vnitˇrn´ı a vnˇejˇs´ı stˇenou v´ytisku.

(34)

KAPITOLA 3. 3D TISK 3.3. MO ˇZNOSTI VYU ˇZIT´I 3D TISKU PRO MAL ´E HRM

Obr´azek 3.8: ˇRez CAD modelu formy na odl´ev´an´ı palivov´ych zrn po odlehˇcen´ı [render autor]

Pro dosaˇzen´ı optim´aln´ıch vlastnost´ı palivov´ych zrn zaloˇzen´ych na parafinech je vˇsak nutn´e materi´al pˇred odl´ev´an´ım zahˇr´at na pomˇernˇe vysokou teplotu, pˇri kter´e je pak i odl´ev´an. Napˇr´ıklad pro parafin SASOL 0907 byla zjiˇstˇena optim´aln´ı tep- lota 110C, na kterou musel b´yt zahˇr´at´y po dobu 20 minut, neˇz doˇslo k ´upln´emu rozpuˇstˇen´ı vˇsech granul´ı parafinu. [10] Vzhledem k tomu, ˇze PETG zaˇc´ın´a mˇeknout pˇri 80C, nebylo by zcela vhodn´e zatˇeˇzovat z nˇej vytiˇstˇenou formu vyplnˇen´ım ma- teri´alem, kter´y tuto hranici o p´ar des´ıtekC pˇrekraˇcuje. ˇReˇsen´ım dan´eho probl´emu by mohlo b´yt vytiˇsten´ı poˇzadovan´eho tvaru zrna (patˇriˇcn´e v´yˇsky, i u t´eto metody mus´ıme, z obdobn´ych d˚uvod˚u jako u tiˇstˇen´e formy, s´ahnout k rozdˇelen´emu zrnu) a z nˇej vytvoˇrit silikonov´y negativ. Ten poslouˇz´ı pro pozdˇejˇs´ı odl´ev´an´ı. Silikon m´a v´ybornou teplotn´ı i mechanickou odolnost, proto by z nˇej vyroben´a forma mˇela ust´at i opakovan´e odl´ev´an´ı zrna bez z´avaˇzn´e deformace.

(35)

3.3. MO ˇZNOSTI VYU ˇZIT´I 3D TISKU PRO MAL ´E HRM KAPITOLA 3. 3D TISK

3.3.3 V´ yztuhy pro parafinov´ a palivov´ a zrna

Paliva zaloˇzen´a na parafinech maj´ı obˇr´ı potenci´al d´ıky sv´e vysok´e regresn´ı rych- losti. Trp´ı vˇsak na kˇrehkost, kter´a vede k nutnosti extr´emn´ı opatrnosti pˇri manipulaci s nimi, aby zrna nedoˇsla poˇskozen´ı. Jiˇz od prvn´ıch v´yzkum˚u jejich moˇzn´eho vyuˇzit´ı pˇrich´az´ı v´yzkumn´ıci s moˇznostmi vyztuˇzen´ı hotov´eho palivov´eho zrna. Ze slibn´ych metod zmiˇnme zejm´ena v´yztuhu jutovou tkaninou nebo 3D tiˇstˇenou strukturou. [17]

[3]

Jutov´a textilie vynik´a n´ızkou ploˇsnou hustotou 270g·m−2a vysokou nas´akavost´ı.

Ovˇeˇren´y postup v´yroby poˇc´ıt´a s nas´aknut´ım jutov´e textilie rozehˇr´at´ym voskem a n´asledn´ym omot´an´ım nas´akl´e textilie okolo hlin´ıkov´e trubky, kter´a m´a vnˇejˇs´ı pr˚umˇer totoˇzn´y s poˇzadovan´ym vnitˇrn´ım pr˚umˇerem palivov´eho zrna. Poˇcet omot´an´ı trubky pak urˇcuje vnˇejˇs´ı pr˚umˇer palivov´eho zrna. [17]

Vyuˇzit´ı jutov´e textilie m´a nespornou v´yhodu ve sv´e materi´alov´e nen´aroˇcnosti, protoˇze k v´yrobˇe zpevnˇen´eho zrna je zapotˇreb´ı pouze bˇeˇznˇe dostupn´ych materi´al˚u.

Tady ale v´yˇcet v´yhod zm´ınˇen´e metody konˇc´ı. Na opaˇcnou misku vah mus´ıme poloˇzit n´aroˇcnou manipulaci, kdy je tˇreba omot´avat jeˇstˇe ne zcela ztvrdlou (a t´ım p´adem ne zcela vychladlou) kompozitn´ı strukturu okolo tyˇce, jistou neexaktnost pˇri urˇcov´an´ı vnˇejˇs´ıho pr˚umˇeru palivov´eho zrna, nemoˇznost v´yroby sloˇzitˇejˇs´ıch vnitˇrn´ıch tvar˚u zrna a v neposledn´ı ˇradˇe je nutn´e nezapom´ınat, ˇze v radi´aln´ım smˇeru nedoˇslo v pali- vov´em zrnu k takˇrka ˇz´adn´emu zpevnˇen´ı. Vˇsechny zmiˇnovan´e nedostatky pˇri pouˇzit´ı jutov´e tkaniny jako v´yztuhy ˇreˇs´ı aplikov´an´ı 3D tiˇstˇen´e struktury pro zpevnˇen´ı zrna.

Nejjednoduˇs´ı tvorba 3D tiˇstˇen´e v´yztuhy paliva vede pˇres vymodelov´an´ı poˇzadovan´eho tvaru zrna, jeho vloˇzen´ı do CAM software, nastaven´ı poˇctu stˇen, spodn´ıch i vrchn´ıch vrstev na nulu a zvolen´ı spr´avn´eho typu v´yplnˇe. T´ım dojde k tisku pouze v´yplˇnov´e struktury v hranic´ıch poˇzadovan´eho tvaru. Typ v´yplnˇe je nutn´e volit podle nˇekolika parametr˚u:

1. mus´ı mˇenit svou strukturu ve vˇsech 3 os´ach

2. mus´ı umoˇznit parafinu zat´ect do vˇsech poˇzadovan´ych prostor 3. mus´ı dosahovat co nejvyˇsˇs´ı mˇern´e pevnosti

(36)

KAPITOLA 3. 3D TISK 3.3. MO ˇZNOSTI VYU ˇZIT´I 3D TISKU PRO MAL ´E HRM

Pouˇz´ıvan´y CAM software, PrusaSlicer 2.3.0, je zaloˇzen´y na programu SLic3r a nab´ız´ı tak stejn´e druhy v´yplnˇe, jako jsou uveden´e na obr. 3.9.

Obr´azek 3.9: Typy v´yplnˇe v CAM programu SLIC3R [23] [´upravy autor, Bc. Marek Hais]

Vˇsechna tˇri krit´eria splˇnuje nejl´epe v´yplˇn (j) oznaˇcovan´a jako gyroid. [3] [15]

Alternativou k uˇz´ıv´an´ı generovateln´e v´yplnˇe by bylo pˇr´ım´e modelov´an´ı struktury, kter´e by umoˇznilo m´ıt vˇetˇs´ı kontrolu nad v´ysledn´ym tvarem.

Takto pˇripravenou v´yztuˇz lze um´ıstit do silikonov´e formy ze sekce 3.3.2 s apli- kovan´ym separ´atorem a zal´ıt parafinem.

3.3.4 Nepˇ r´ım´ e vyuˇ zit´ı

Pˇr´ınos 3D tisku pro v´yrobu palivov´ych zrn nen´ı jedin´ym moˇzn´ym vyuˇzit´ım adi- tivn´ı v´yroby v dan´e oblasti. Validace motoru MK8 probˇehla na testovac´ım stanoviˇsti (3.10) navrˇzen´em v kooperaci s V´ıtˇezslavem Putnou. Jako z´aklad poslouˇzilo nˇekolik typ˚u hlin´ıkov´ych profil˚u, kter´e byly ve funkˇcn´ı celek spojeny na m´ıru navrˇzen´ymi 3D tiˇstˇen´ymi souˇc´astkami (na vizualizac´ıch modˇre). Aditivn´ı v´yrobou stvoˇren´e souˇc´astky byly pouˇzity takt´eˇz k upevnˇen´ı mˇeˇr´ıc´ıho tenzometru.

(37)

3.3. MO ˇZNOSTI VYU ˇZIT´I 3D TISKU PRO MAL ´E HRM KAPITOLA 3. 3D TISK

Obr´azek 3.10: Model testovac´ıho loˇze [render autor]

Vˇsechny ventily na trase veden´ı okysliˇcovadla byly vybaveny armaturou, kter´a umoˇzˇnovala ovl´ad´an´ı ventil˚u na d´alku. Kaˇzd´y ventil, kter´y je souˇc´ast´ı RM, byl na- pojen pˇres ozuben´y pˇrevod, slouˇz´ıc´ı ke zv´yˇsen´ı kroutic´ıho momentu motoru, na servomotor. Hlavn´ı ventil (obr. 3.11) um´ıstˇen´y u tlakov´e lahve, ze kter´e byla plnˇena n´adrˇz RM, nebyl ovl´ad´an pomoc´ı ozuben´ych kol, ale pomoc´ı ˇremenic typu GT2. Po trase veden´ı ˇremene byla um´ıstˇena nap´ınac´ı kladka pro zajiˇstˇen´ı spr´avn´eho chodu syst´emu. Vzd´alen´e ovl´ad´an´ı podstatnˇe zvyˇsuje bezpeˇcnost cel´eho testovac´ıho pro- cesu.

Obr´azek 3.11: Soustava hlavn´ıho ventilu s krokov´ym motorem a ˇremenicemi [render autor]

D´ıky uˇzit´ı technologie FDM tisku bylo moˇzn´e rychle prov´adˇet ´upravy na testo- vac´ım stanoviˇsti a pracovat tak na vylepˇsov´an´ı testovac´ıho stanoviˇstˇe a jeho bezpeˇcnosti s minim´aln´ımi finanˇcn´ımi n´aklady a v´yznamnou ˇcasovou ´usporou.

(38)

4 Experiment´ aln´ı ˇ c´ ast

4.1 3D tiˇ stˇ en´ a paliva

Pro kaˇzd´y typ palivov´eho zrna byly kv˚uli z´ısk´an´ı statistick´eho vzorku otes- tov´any tˇri totoˇzn´e vzorky. Pˇri jednotliv´ych testech byla snaha o dodrˇzen´ı totoˇzn´ych podm´ınek. Poˇc´atek test˚u byl identick´y. Do spalovac´ı komory byl z bezpeˇcnostn´ıch d˚uvod˚u puˇstˇen pˇredfuk kysl´ıku, po ˇcasov´em odkladu byl pˇriveden proud do z´apalnice, kter´a byla um´ıstˇena u injektoru ve zbytc´ıch z´akladn´ıho materi´alu paliva (vˇetˇsinou kus˚u filamentu), coˇz vedlo k jej´ımu zaˇzehnut´ı. Toto um´ıstˇen´ı bylo nezbytn´e zejm´ena pˇri testov´an´ı zrn komplexn´ıch geometri´ı, nebot’ zajiˇst’ovalo zaˇzehnut´ı vˇsech kan´al˚u.

Po ukonˇcen´ı testu a vychladnut´ı motoru doˇslo k odˇsroubov´an´ı trysky a inspekci trysky i spalovac´ı komory, pˇr´ıpadnˇe k sesb´ır´an´ı zbytk˚u paliva.

Pro vˇsechny testovac´ı vzorky plat´ı, ˇze uv´adˇen´e hodnoty hmostnost´ı, a tud´ıˇz i spalnost´ı, je nutn´e br´at s rezervou. Pˇri souˇcasn´e konfiguraci a um´ıstˇen´ı testovac´ıho stanoviˇstˇe nen´ı moˇzn´e spolehlivˇe nal´ezt veˇsker´e zbytky po zkuˇsebn´ım bˇehu motoru, a proto jsou zejm´ena hodnoty hmotnost´ı po testu silnˇe oritentaˇcn´ı.

Pro potˇreby vizu´aln´ıho porovn´av´an´ı v´ykon˚u r˚uzn´ych typ˚u materi´al˚u, v´yˇsek vrstvy ˇci tvar˚u zrn bylo vyuˇzito reprezentativn´ıch vzork˚u dan´ych zrn k vytvoˇren´ı kˇrivek trend˚u tahov´ych charakteristik pˇr´ısluˇsn´ych typ˚u zrn. ˇC´ıseln´e hodnoty, kter´e jsou vz´ajemnˇe porovn´av´any, jsou pak ˇcist´ym aritmetick´ym pr˚umˇerem dan´ych hodnot jednotliv´ych typ˚u zrn.

(39)

4.1. 3D TIˇST ˇEN ´A PALIVA KAPITOLA 4. EXPERIMENT ´ALN´I ˇC ´AST

4.1.1 F´ aze 1 - Konvenˇ cn´ı vs aditivn´ı v´ yroba

4.1.1.1 ASA

Obr´azek 4.1: Pr˚ubˇeh test˚u zrn z materi´alu ASA [graf autor]

Vzorky z materi´alu ASA vˇernˇe kop´ıruj´ı sv´e ˇcasov´e pr˚ubˇehy tahu (obr. 4.1). Zuby u zrna ˇc. 3 jsou ˇcistˇe chybou mˇeˇr´ıc´ı aparatury.

# mp[g] mk[g] ν[%] p0[M P a] FM AX[N] IS[N ·s·kg−1]

01 57.2 0.8 98.60 4.7 120.97 1439.18

02 57.0 1.1 98.07 4.9 124.76 1435.15

03 57.1 0.9 98.42 4.8 120.61 1388.83

# 57.10 0.93 98.37 4.8 122.11 1421.05

Tabulka 4.1: Parametry vzork˚u ASA, 0,3 mm, v´alec

Vzorky z materi´alu ASA se vyznaˇcuj´ı (tab. 4.1) vynikaj´ıc´ı spalnost´ı. Pˇri testov´an´ı dokonce vˇsechny zbytky po hoˇren´ı opustily prostor spalovac´ı komory, ˇc´ımˇz by dle Ciolkovsk´eho rovnice (2.1) pˇrispˇely k zv´yˇsen´ı pˇr´ır˚ustku rychlosti, jednalo-li by se o pohyb rakety ve vesm´ıru.

(40)

KAPITOLA 4. EXPERIMENT ´ALN´I ˇC ´AST 4.1. 3D TIˇST ˇEN ´A PALIVA

4.1.1.2 Nylon PA6

Obr´azek 4.2: Pr˚ubˇeh testu zrna #06 [kol´z autor]

Po testu prvn´ıho vzorku (#06) z nylonu PA6 bylo vzhledem k destrukci mo- toru rozhodnuto o vyˇrazen´ı tohoto materi´alu z dalˇs´ıho testov´an´ı. P˚uvodn´ı hypot´eza pˇrikl´adala prohoˇren´ı tlakov´e mˇerky materi´alov´ym vlastnostem. Vzorky z nylonu PA6 musely b´yt kv˚uli tisknutelnosti tiˇstˇeny z materi´alu s pˇr´ımˇes´ı sniˇzuj´ıc´ı krou- tivost materi´alu pˇri tisku. Sloˇzen´ı t´eto pˇr´ısady vˇsak v´yrobce neuv´ad´ı, nen´ı tedy moˇzn´e urˇcit jej´ı vliv na hoˇren´ı materi´alu. Po zpˇetn´e anal´yze dat z mˇeˇren´ı ˇcasovˇe pˇredch´azej´ıc´ımu testov´an´ı materi´alu ASA vˇsak nen´ı moˇzn´e vylouˇcit ani chybu mˇeˇr´ıc´ı aparatury. Data z tlakov´e mˇerky u trysky totiˇz vykazuj´ı stupˇnuj´ıc´ı se nepˇresnost mˇeˇren´ı, pravdˇepodobnˇe tedy doˇslo k jej´ı postupn´e degradaci vedouc´ı aˇz k jej´ımu zniˇcen´ı. Tlakov´e mˇerka se uvolnila ze sv´eho ˇsrouben´ı, ˇc´ımˇz doˇslo k otevˇren´ı kan´alu pro pr˚uchod plamene.

(41)

4.1. 3D TIˇST ˇEN ´A PALIVA KAPITOLA 4. EXPERIMENT ´ALN´I ˇC ´AST

4.1.1.3 Nylon PA12

Obr´azek 4.3: Pr˚ubˇeh test˚u zrn z materi´alu nylon PA12 [graf autor]

Zat´ımco zrna 7 a 8 vykazuj´ı (obr. 4.3) podobnˇe hladk´y pr˚ubˇeh testu (zuby u vzorku 7 jsou zp˚usobeny chybou mˇeˇr´ıc´ı aparatury), vzorek ˇc. 9 vykazuje ve sv´em chov´an´ı odchylky od trendu tohoto typu vzork˚u. Pˇribliˇznˇe v p´at´e vteˇrinˇe testu je moˇzn´e vidˇet, ˇze tahov´a kˇrivka tohoto zrna na kr´atk´y okamˇzik zpomalila sv˚uj pokles, coˇz m´a za n´asledek ”odskoˇcen´ı”t´eto kˇrivky od zbyl´ych. Je moˇzn´e, ˇze toto chov´an´ı bude souviset s vyˇsˇs´ım poˇc´ateˇcn´ım tlakem v n´adrˇzi s okysliˇcovadlem, jak je k vidˇen´ı v tabulce 4.2. Alternativn´ım vysvˇetlen´ım je chyba v tenzometrick´em ˇcl´anku. V okol´ı des´at´e sekundy od poˇc´atku z´aˇzehov´e sekvence doˇslo k dvoj´ımu pˇricp´an´ı trysky, coˇz objasˇnuje propady tahu v dan´em ˇcase.

# mp[g] mk[g] ν[%] p0[M P a] FM AX[N] IS[N ·s·kg−1]

07 52.4 7.6 85.50 5.1 119.88 1455.14

08 52.6 3.3 93.73 5.0 117.60 1410.44

09 52.6 4.3 91.83 5.4 123.16 1490.95

# 52.53 5.07 90.35 5.2 120.22 1452.18

Tabulka 4.2: Parametry vzork˚u nylon PA12, 0,3 mm, v´alec

(42)

KAPITOLA 4. EXPERIMENT ´ALN´I ˇC ´AST 4.1. 3D TIˇST ˇEN ´A PALIVA

4.1.1.4 PLA

Obr´azek 4.4: Pr˚ubˇeh test˚u zrn z materi´alu PLA [graf autor]

# mp[g] mk[g] ν[%] p0[M P a] FM AX[N] IS[N ·s·kg−1]

10 68.4 29.1 57.46 4.9 76.41 939.77

11 68.5 13.9 79.71 4.7 96.05 1178.73

12 68.4 12.8 81.29 5.1 104.62 1246.30

# 68.43 18.60 72.82 4.9 92.36 1121.60

Tabulka 4.3: Parametry vzork˚u PLA, 0,3 mm, v´alec

Vˇsechny 3 vzorky tohoto typu zrna sd´ıl´ı stejn´y trend tahov´e kˇrivky (obr. 4.4), pouze u zrna ˇc. 10 tahov´a kˇrivka nedosahuje obdobn´ych hodnot, jako u ostatn´ıch zrn. Toto zrno neprohoˇrelo aˇz ke kraj˚um, ale zachovalo si celistvost vnˇejˇs´ıho povrchu, coˇz se odr´aˇz´ı i na n´ızk´e spalnosti konkr´etn´ıho vzorku (tab. 4.3). Je moˇzn´e, ˇze doˇslo ke zborcen´ı zrna a pˇriˇskrcen´ı pr˚uchodu okysliˇcovadla.

(43)

4.1. 3D TIˇST ˇEN ´A PALIVA KAPITOLA 4. EXPERIMENT ´ALN´I ˇC ´AST

4.1.1.5 HDPE

Vzorky HDPE, pouˇzit´e pro porovn´an´ı aditivn´ı a konvenˇcn´ı v´yroby, otestoval v r´amci sv´e pr´ace ”V´yvoj a validace hybridn´ıho raketov´eho motoru”kolega V´ıtˇezslav Putna. Jelikoˇz nejsou pˇredmˇetem m´e pr´ace, neuv´ad´ım jejich konkr´etn´ı parametry ˇci tahov´e kˇrivky, kter´e jsou k dohled´an´ı v [11], sekce 4.2.

Pr˚umˇern´e parametry a graf trendu chov´an´ı tohoto vzorku jsou ke zhl´ednut´ı v tabulce 4.7 a na obr´azku 4.5.

4.1.1.6 Zhodnocen´ı

Obr´azek 4.5: Trendy tahov´ych kˇrivek vzork˚u z f´aze 1 [graf autor]

Z v´yˇse uveden´eho grafu 4.5 je zˇrejm´e, ˇze si jsou materi´aly ASA, nylon PA12 a HDPE sv´ym chov´an´ım velice podobn´e. PLA oproti ostatn´ım materi´al˚um dosahuje zhruba tˇr´ıˇctvrtinov´ych v´ykon˚u.

(44)

KAPITOLA 4. EXPERIMENT ´ALN´I ˇC ´AST 4.1. 3D TIˇST ˇEN ´A PALIVA

materi´al mp[g] mk[g] ν[%] p0[M P a] FM AX[N] IS[N ·s·kg−1]

ASA 57.10 0.93 98.37 4.8 122.11 1421.05

nylon PA12 52.53 5.07 90.35 5.2 120.22 1452.18

PLA 68.43 18.60 72.82 4.9 92.36 1121.60

HDPE 53.01 16.51 68.85 5.1 119.63 1475.09

Tabulka 4.4: Pr˚umˇern´e parametry prvn´ı f´aze

Za v´ıtˇeze prvn´ı f´aze byl urˇcen materi´al ASA. M´a sice drobnˇe niˇzˇs´ı pr˚umˇern´y spe- cifick´y impuls (tab. 4.4), neˇz nylon PA12, disponuje ale vyˇsˇs´ım pr˚umˇern´ym maximem tahu a spalnost´ı. Testy vzork˚u z ASA nav´ıc prok´azaly vysokou m´ıru reprodukova- telnosti.

4.1.2 F´ aze 2 - Ovlivˇ nuj´ıc´ı parametry

4.1.2.1 V´yˇska vrstvy 0,12mm

Obr´azek 4.6: Pr˚ubˇeh test˚u zrn o v´sce vrstvy 0,12 mm [graf autor]

Tento typ zrna m´a n´ızkou reprodukovatelnost a nepˇredv´ıdatelnost ve sv´em chov´an´ı (obr. 4.6). Zrna 14 a 15 maj´ı podobnou tahovou kˇrivku, jej´ıˇz n´abˇeh ale nem´a opod-

(45)

4.1. 3D TIˇST ˇEN ´A PALIVA KAPITOLA 4. EXPERIMENT ´ALN´I ˇC ´AST

statnˇen´ı ve tvaru zrna. Zat´ımco zrno 13 zanechalo roztaven´e zbytky, coˇz vedlo k jeho nadpr˚umˇern´e spalnosti (tab. 4.5), ˇc´ısla 14 a 15 vykazuj´ı zn´amky zrna zborcen´eho do sebe, obdobnˇe, jako zrno 10 (PLA, 0,3 mm, v´alec).

# mp[g] mk[g] ν[%] p0[M P a] FM AX[N] IS[N ·s·kg−1]

13 69.7 13.8 80.20 5.0 100.16 1222.50

14 69.4 18.8 72.91 5.0 77.41 1047.32

15 69.6 15.2 78.16 4.7 83.36 1064.16

# 69.57 15.93 77.09 4.9 86.97 1111.33

Tabulka 4.5: Parametry vzork˚u PLA, 0,12 mm, v´alec

4.1.2.2 V´yˇska vrstvy 0.3mm

K porovn´an´ı v´yˇsek vrstvy byla za v´yˇsku vrstvy vybr´ana jiˇz testovan´a zrna 10-12, jejichˇz namˇeˇren´e hodnoty je moˇzn´e vidˇet v sekci 4.1.1.4.

4.1.2.3 Zhodnocen´ı

Obr´azek 4.7: Trendy tahov´ych kˇrivek vzork˚u z f´aze 2 [graf autor]

Odkazy

Související dokumenty

Na vstupu je matice soustavy, vektor prav´ e strany, poˇ c´ ateˇ cn´ı odhad, relativn´ı pˇ resnost tol a maxim´ aln´ı poˇ cet iterac´ı.. (b) Pomoc´ı t´ eto matice a

2 Jsou-li zad´ any poˇ c´ ateˇ cn´ı podm´ınky: nakonec urˇ c´ıme koeficienty line´ arn´ı kombinace fundament´ aln´ıho syst´

S vyuˇ zit´ım kombinatorick´ eho pravidla souˇ cinu dostaneme celkov´ y poˇ cet jako souˇ cin tˇ r´ı poˇ ct˚ u podv´ ybˇ er˚ u: prvn´ı cifry z 9 moˇ znost´ı (ne 0), dalˇ

ˇ Retˇ ezce jsou ergodick´ e, maj´ı tedy jedin´ e stacion´ arn´ı rozdˇ elen´ı pravdˇ epodobnost´ı, ke kter´ emu konverguj´ı z libovoln´ eho poˇ c´ ateˇ cn´ıho stavu...

Prezentace v´ ysledk˚ u by byla pˇ rehlednˇ ejˇ s´ı, pokud by pr´ ace obsahovala kromˇ e hromadn´ eho porovn´ an´ı vˇ sech pouˇ zit´ ych kombinac´ı tak´ e v´ıce

Obr´azek 5.10: Mˇeˇren´ı 1: Vlevo detail magnetky tvaru kruhu z pˇrehledov´eho sn´ımku a vpravo detail stejn´e magnetky z´ıskan´e pomoc´ı detailn´ı kamery.. Obr´azek

Srovn´ an´ı z´ avislosti pr˚ umˇ ern´ eho srdeˇ cn´ıho rytmu mezi jednotliv´ ymi lety Kruskal-Wallisov´ ym testem neukazuje na statisticky signifikantn´ı rozd´ıly...

Nad´ ale se pr´ ace bude vˇ enovat detekci nebezpeˇ cn´ ych man´ evr˚ u pomoc´ı strojov´ eho uˇ cen´ı a automatick´ eho rozpozn´ av´ an´ı....