Analýza hrozeb a rizik ve vztahu k ochraně obyvatelstva města Uherský Brod

(1)

Analýza hrozeb a rizik ve vztahu k ochraně obyvatelstva města Uherský Brod

Alžběta Zábranská

Bakalářská práce

2017

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Předkládaná bakalářská práce je rozdělená na dvě části, na teoretickou část a na praktickou část. V teoretické části je prezentován bezpečnostní systém České republiky a právní před- pisy v oblasti ochrany obyvatelstva, povinnosti orgánů krizového řízení a úkoly obcí s roz- šířenou působností při přípravě a řešení krizových situací. Praktická část práce je zaměřena na analýzu hrozeb a rizik ve městě Uherský Brod, důraz je položen na úroveň informovanosti a připravenosti obyvatelstva na mimořádné události, dále je pak předložen návrh na zlepšení současného stavu.

Klíčová slova: hrozba, krizová situace, mimořádná událost, ochrana obyvatelstva, riziko.

ABSTRACT

The presented bachelor thesis is divided into two parts, the theoretical part and the practical part. The theoretical part presented the security system of the Czech Republic and legislation in the field of population protection, the duties of crisis management authorities and the tasks of municipalities with extended competence in the preparation and resolution of crisis situ- ations. The practical part is focused on the risk and threat analysis in the town Uherský Brod, emphasis is placed on the awareness and preparedness of the population for emergency events a proposal for improvement of the current situation is also presented.

Keywords: Threat, crisis situation, emergency event, population protection, risk.

(7)

stavěná.

Dále bych chtěla poděkovat mému vedoucímu, panu doc. RSDr. Václavu Loškovi, CSc., za od- borné a cenné rady.

Velké poděkování patří i mé rodině, která mi byla oporou během studia a psaní bakalářské práce.

(8)

ÚVOD ... 9

I TEORETICKÁ ČÁST ... 10

1 BEZPEČNOST A PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY OBYVATELSTVA .. 11

1.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PROBLEMATIKY BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY ... 11

1.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY OBYVATELSTVA ... 12

2 KRIZOVÉ ŘÍZENÍ ... 16

2.1 ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ... 18

2.2 OSTATNÍ ORGÁNY SÚZEMNÍ PŮSOBNOSTÍ ... 21

3 POSTAVENÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ OBYVATELSTVA ... 24

3.1 OBEC SROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PŘI ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SITUACE ... 24

3.2 ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SITUACE VSOUVISLOSTI SOCHRANOU OBYVATELSTVA ... 26

4 ZÁVĚR TEORETICKÉ ČÁSTI ... 33

5 CÍL PRÁCE A POUŽITÉ METODY ... 34

II PRAKTICKÁ ČÁST ... 35

6 OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ UHERSKÝ BROD ... 36

7 MĚSTO UHERSKÝ BROD ... 37

7.1 HISTORIE MĚSTA UHERSKÝ BROD ... 38

7.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MĚSTA UHERSKÝ BROD ... 38

7.3 BEZPEČNOST OBYVATEL MĚSTA UHERSKÝ BROD ... 43

7.4 MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI VE MĚSTĚ UHERSKÝ BROD ... 46

8 HROZBY A RIZIKA VE MĚSTĚ UHERSKÝ BROD ... 50

8.1 PŘEHLED ZDROJŮ RIZIK MĚSTA UHERSKÝ BROD ... 50

9 ANALÝZA RIZIK VE MĚSTĚ UHERSKÝ BROD ... 56

9.1 METODA EXPERTNÍCH ODHADŮ ... 56

9.2 JEDNODUCHÁ BODOVÁ POLO-KVANTITATIVNÍ METODA „PNH“ ... 63

9.3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY RIZIK... 68

10 PŘIPRAVENOST OBYVATELSTVA MĚSTA UHERSKÝ BROD NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A KRIZOVÉ SITUACE ... 69

10.1 ANALÝZA POMOCÍ KONTROLNÍHO SEZNAMU –CHECK LIST ANALYSIS... 69

10.2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ZDOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ... 79

11 NÁVRH KE ZLEPŠENÍ SOUČASNÉHO STAVU ... 81

ZÁVĚR ... 82

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 83

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ... 87

SEZNAM OBRÁZKŮ ... 88

SEZNAM TABULEK ... 89

SEZNAM GRAFŮ ... 90

SEZNAM ROVNIC ... 91

SEZNAM PŘÍLOH ... 92

(9)

(10)

ÚVOD

České republika prošla na konci 20. století značnými společenskými a politickými změnami, které vedly k obměně chápání bezpečnosti a ochrany obyvatelstva jako celku. Důraz se začal klást především na problematiku mimořádných událostí přírodního a antropogenního charakteru. Obecně ale platí, že jedna živelní či člověkem způsobená mimořádná událost může následně vyvolat druhou mimořádnou událost se sekundárními účinky, které se často násobí.

Zajištění ochrany životů a zdraví osob, majetku a životního prostředí je jednou ze základních povinností státu. Hlavním předpokladem pro naplnění této povinnosti je především realizace preventivních opatření vůči krizovým situacím a mimořádným událostem.

Vzhledem k neklesajícímu počtu mimořádných událostí, které mohou způsobit škody na ži- votech, zdraví, majetku a životním prostředí, má zásadní význam analýza hrozeb a z nich plynoucích rizik. Ta tvoří základní aspekt sloužící ke snížení hrozeb a rizik na určitém území.

Hlavní podstata spočívá v definování hrozeb, jež by mohly ohrozit klíčová aktiva - životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Tyto hrozby musí být neodkladně minimalizovány. Do- konalou situací by bylo, kdyby se na území nevyskytovaly žádné hrozby a rizika, což je naprosto nereálné.

V roce 2013 byl v oblasti ochrany obyvatelstva schválen strategický dokument, který stanovuje cíle a priority ochrany obyvatelstva do roku 2030 - Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. V této koncepci byl stanoven úkol: zpracovat analýzu hrozeb pro Českou republiku. Odpovědnost za provedení tohoto úkolu byla uložena Minis- terstvu vnitra v součinnosti s dotčenými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, viz Analýza hrozeb pro Českou republiku – závěrečná zpráva. [1]

Hrozby a z nich plynoucí rizika značně ovlivňují zajišťování ochrany obyvatelstva a vyža- dují neustálou akceschopnost subjektů bezpečnostního systému České republiky.

Cílem bakalářské práce je definovat hrozby a rizika, která ohrožují město Uherský Brod a provést jejich analýzu. Následně na základě výsledků analýzy rizik vytvořit dotazník pro obyvatele žijící na území města Uherský Brod a zjistit úroveň informovanosti a připravenosti obyvatelstva města Uherský Brod na mimořádné události, případně navrhnout opatření ke zlepšení současného stavu.

(11)

I. TEORETICKÁ ČÁST

(12)

1 BEZPEČNOST A PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY OBYVATELSTVA

Bezpečnost je jedním ze základních znaků kvality života. Ve 20. století byla chápána zejména ve vojenském významu. Vztahovala se převážně k hrozbám, které vyplývaly z mož- ného válečného konfliktu mezi státy. Avšak bezpečnostní situace se časově mění. Přibývá živelních katastrof, průmyslových havárií, sociálních a náboženských konfliktů, které jsou často spojené s válkou. Nelze opomenout ani další hrozby, které vyplývají z používání mo- derních technologií a z nichž plynou zdravotní, sociální i ekonomická rizika.

Podle terminologického slovníku chápeme bezpečnost jako: Stav, kdy je systém schopen odolávat známým a předvídatelným vnějším a vnitřním hrozbám, které mohou negativně pů- sobit proti jednotlivým prvkům (případně celému systému) tak, aby byla zachována struktura systému, jeho stabilita, spolehlivost a chování v souladu s cílovostí.“ [2]

S pojmem bezpečnost úzce souvisí bezpečnostní systém ČR, který chápeme jako právně zakotvený a vzájemně provázaný systém práv a povinností orgánů státní správy, samo- správy, soukromých subjektů a občanů, vedoucí k zajištění bezpečnosti všech jeho součástí.

Subjekty, jež mají vliv na bezpečnost ČR a kterým ústavní a zákonné předpisy ukládají určité práva a povinnosti, jsou zejména: Parlament, prezident republiky, vláda, Bezpečnostní rada státu, ministerstva a ústřední správní úřady, soudy, Česká národní banka, jiné správní úřady, ozbrojené síly, ozbrojené a ostatní bezpečnostní sbory, záchranné sbory, havarijní služby, orgány územních samosprávních celků, právnické a fyzické osoby. [3]

1.1 Právní úprava problematiky bezpečnosti České republiky

Zajišťování bezpečnosti státu patří k základním funkcím státu. Tato funkce je právně zakot- vená v ústavním pořádku České republiky a to v ústavním zákoně č. 110/1998 Sb., o bez- pečnosti České republiky. Tento zákon dále stanovuje jako základní povinnosti státu zajis- tit svrchovanost a územní celistvost České republiky, ochranu demokratických základů a ochranu životů, zdraví a majetku. Udává, že pokud jsou tyto zájmy ohroženy, může být vy- hlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. [4]

Dále je třeba v oblasti bezpečnosti České republiky zmínit ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a Listinu základních práv a svobod. Avšak bezpečnost ČR je v Ústavě řešená nedostatečně, je v ní vymezeno pouze vyhlášení válečného stavu.

(13)

Mezi základní nelegislativní dokumenty v oblasti bezpečnosti státu patří Bezpečnostní stra- tegie ČR 2015, která je základním dokumentem bezpečnostní politiky státu¹. Obsahuje vý- chodiska bezpečnostní politiky ČR, bezpečnostní zájmy ČR, bezpečnostní prostředí a stra- tegii prosazování bezpečnostních zájmů ČR. [5]

Jedním ze základních úkolů státu je zabezpečit ochranu společnosti, která v sobě zahrnuje i ochranu obyvatelstva. Ochranou obyvatelstva se rozumí plnění úkolů civilní ochrany při ozbrojeném konfliktu i mimo něj, zejména varování, vyrozumění, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.“

[2]

1.2 Právní úprava ochrany obyvatelstva

Česká republika prošla během 90. let minulého století řadou politických a společenských změn, které vedly k vytvoření přesně stanovených pravidel v oblasti ochrany obyvatelstva.

Šlo především o reakce na narůstající hrozby vzniku mimořádných událostí² přírodního charakteru. Zlomovým rokem pro přijetí tzv. krizové legislativy se stal rok 1997, kdy bylo území Moravy postiženo katastrofální povodní. Krizová legislativa obsahuje právní normy, které stanoví ministerstvům a ostatním ústředním správním úřadům, orgánům krajů, orgánům obcí a vybraným právnickým a fyzickým osobám konkrétní úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva.

Problematika ochrany obyvatelstva je v ČR obsažena jak v právních předpisech, tak i v ne- legislativních dokumentech - koncepce. Koncepce na rozdíl od právních předpisů předsta- vuje přesný popis a rozpracování systému ochrany obyvatelstva.

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 představuje zá- kladní strategický plánovací dokument schválený vládou ČR. Výchozím podkladem pro zpracování je Bezpečnostní strategie ČR a bezpečnostní hrozby a zájmy ČR. Tuto koncepci zpracovává Ministerstvo vnitra ČR v součinnosti s dalšími orgány veřejné správy. Výsled- kem je dokument, který řeší problematiku ochrany obyvatelstva. V koncepci je stanoven

1 Bezpečnostní politika je společenská činnost, jejíž základ tvoří státní zájmy a cíle, jakož i hlavní nástroje k jejich dosažení. [2]

2 Událost nebo situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku živelní pohromy, havárie, nezákonnou činností, ohrožením kritické infrastruktury, nákazami, ohrožením vnitřní bezpečnosti a ekonomiky, která je řešena obvyklým způsobem orgány a složkami bezpečnostního systému. [2]

(14)

další postup možného rozvoje oblastí ochrany obyvatelstva, jako jsou výchova a vzdělávání, síly, věcné zdroje, úkoly ochrany obyvatelstva, věda a výzkum. Součástí je i hodnocení stavu plnění úkolů. [1]

Dále je třeba zmínit Zprávu o stavu ochrany obyvatelstva v ČR 2015, která je zpracována v tříletých cyklech. Tato zpráva obsahuje zhodnocení nynější situace a jednotlivých úkolů z koncepce ochrany obyvatelstva, určení úkolů pro následující tříleté období a rozpracování těchto úkolů a gescí za jejich zpracování. [6]

Právní předpisy týkající se systému ochrany obyvatelstva stanovují závazný právní rámec výkonu hlavních úkolů ochrany obyvatelstva jednotlivými orgány veřejné správy a právnic- kými a fyzickými osobami.

Mezi stěžejní právní předpisy patří zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. V zákoně o požární ochraně jsou upraveny podmínky pro účinnou ochranu životů a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytnutí pomoci při mimo- řádných událostech. Dále stanovuje působnost a pravomoc orgánů státní správy a samo- správy v oblasti požární ochrany. [7]

Dále je třeba zmínit vyhlášku Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a prová- dění úkolů ochrany obyvatelstva. Upravuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany a

Zákon č. 239/2000 Sb.

Zákon č. 240/2000 Sb.

Vyhláška č. 247/2001 Sb.

Zákon č. 350/2011 Sb.

Zákon č. 254/2001 Sb.

Ochrana obyvatelstva

Zákon č. 133/1985 Sb.

Zákon č. 320/2015 Sb.

Zákon č. 241/2000 Sb.

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb.

Obrázek č. 1 Stěžejní právní předpisy v oblasti ochrany obyvatelstva, [vlastní]

(15)

při odborné přípravě personálu. Upřesňuje plnění úkolů ochrany obyvatelstva, zejména evakuaci, ukrytí, nouzové přežití obyvatelstva, zajištění jednotného systému varování a vyrozu- mění (dále jen JSVV“) a další opatření k zabezpečení ochrany životů, zdraví a majetku. [8]

Přijetím zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně někte- rých zákonů byl nově do právního řádu zaveden pojem ochrana obyvatelstva. Tento zákon dále vymezuje integrovaný záchranný systém (dále jen IZS“), jeho složky a jejich působ- nost. Stanovuje působnost a pravomoc orgánů státní správy a územních samosprávních celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádnou událost, při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. [9]

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů definuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při pří- pravě na krizové situace nevojenského charakteru. [10]

Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně někte- rých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů upravuje přípravu hospodář- ských opatření pro krizové stavy (dále jen HOPKS“) a přijetí opatření po vyhlášení krizo- vých stavů. Stanoví pravomoci vlády, ústředních správních úřadů, České národní banky, krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a orgánů územních samo- správních celků při přípravě a přijetí HOPKS. [11]

Mezi další právní předpisy a související dokumenty³, kromě jiného, patří:

 zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě,

 zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky,

 zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o Hasičském záchranném sboru),

3 V současné době je třeba standardizace právních předpisů v oblasti ochrany obyvatelstva na evropské úrovni, a to z důvodu mimořádných událostí, které mohou mít negativní následky za hranicemi států. Zásadními dokumenty, které se týkají ochrany obyvatelstva v EU, jsou: Akční program Společenství pro ochranu před katastrofami a Postup Společenství na podporu spolupráce při nasazení k ochraně před katastrofami. [13]

(16)

 zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně ně- kterých zákonů (chemický zákon),

 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon),

 vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.,

 vyhláška Správy hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospo- dářských opatření pro krizové stavy,

 nařízení vlády č. 51/ 2004 Sb., o plánování obrany státu,

 metodický pokyn č. j. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. 5. 2011 k zajištění jed- notného potupu orgánů krajů, hlavního města Prahy, orgánů obcí a městských částí v hlavním městě Praze k zajištění nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou při mimořádných událostech a za krizových stavů Službou nouzového zásobování vodou, a další⁴. [3]

Ochrana obyvatelstva se na území České republiky vyvíjela už ve 20. století, má tedy boha- tou historii i tradici. První zlom nastal s vývojem letectví, kdy byla věnována pozornost pro- tiletecké ochraně obyvatelstva. Na základě historického vývoje se ale zaměření ochrany obyvatelstva měnilo. V současné době se klade důraz na řešení mimořádných událostí přírodního charakteru. Během tohoto vývoje se ochrana obyvatelstva stala v souladu s právními před- pisy uceleným souborem činností, které provádějí příslušné orgány s cílem zabezpečit ochranu životů, zdraví, majetku a životního prostředí. [3]

V současné době je ochrana obyvatelstva legislativně zakotvena v příslušných zákonech.

Tento posun by nenastal bez úzké spolupráce s odborníky a složkami integrovaného záchran- ného systému.

4 Dalšími právními předpisy týkající se ochrany obyvatelstva v EU jsou: Rozhodnutí Komise ze dne 29. čer- vence 2010, kterým se mění rozhodnutí 2004/277/ES, Euratom, pokud jde o prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství. Dále Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpeč- nost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV a Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 1999/847/ES s ohledem na rozšíření akčního programu Společenství v oblasti civilní ochrany. [3]

(17)

2 KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Krizové řízení chápeme jako: Souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kon- trolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo s ochranou kritické infrastruktury.“ [2]

Krizové řízení bývá také označováno jako nástroj pro zajištění trvale udržitelného rozvoje společnosti, organizace, území a státu. Klade důraz na zvýšení úrovně bezpečnosti, ochrany obyvatelstva, výzkumu a metod pro plánování a řízení. [3]

V procesu krizového řízení identifikujeme tyto fáze:

1. Prevence – tvoří základ krizového řízení, vychází z analýzy rizik. Jde o činnosti, které směřují k zamezení vzniku mimořádné události (dále jen MU“).

2. Připravenost – činnosti, které zajišťují akceschopnost systému k provedení záchran- ných a likvidačních prací a přijetí opatření k řešení krizových situací (dále jen KS“).

3. Odezva – činnosti sloužící k překonání mimořádné události. Cílem je minimalizovat následky nastalé mimořádné události. Především jde o provedení záchranných a li- kvidačních prací, opatření sloužící k ochraně obyvatelstva a k ochraně funkčnosti veřejné správy.

4. Obnova – činnosti směřující k obnově základních funkcí infrastruktury zasažené mi- mořádnou událostí. Jde zejména o obnovu dopravních, komunikačních a energetic- kých systémů.

5. Vyhodnocení – činnosti, při nichž se analyzuje průběh řešení mimořádné události s cílem navrhnout opatření ke zlepšení úrovně řešení mimořádné události. [12]

Krizové řízení je v současnosti chápáno jako účinný nástroj pro řešení tzv. krizových situací.

Krizová situace je  Mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu“ [1] Ke zmíněným krizovým stavům je třeba doplnit i válečný stav, který je uveden v ústavním zákoně č. 1/1993 Sb.

Krizový stav je možné vyhlásit v případě ohrožení územní celistvosti, státní svrchovanosti, vnitřního pořádku, demokratických základů a v případě ohrožení životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí. [13]

(18)

Podle nynější legislativy je krizovým stavem: stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav.

Tabulka č. 1 Krizové stavy

Stav nebezpečí Nouzový stav Stav ohrožení státu

Válečný stav

Důvod

Ohrožení života, zdraví, majetku, životního pro-

středí, pokud není možné odvrátit nebez- pečí normální činností správních úřadů, složek

IZS, orgánů krajů a obcí nebo subjektu KI

Živelní pohroma, ekologická nebo průmyslová havárie, nehoda nebo jiné ne-

bezpečí, která ohro- žují životy, zdraví, majetek nebo vnitřní

bezpečnost

ohrožení svrchovanosti státu, územní celistvosti státu nebo jeho demokra-

tických základů

Napadení ČR nebo je- li třeba plnit mezinárodní smluvní zá- vazky o spo- lečné obraně

proti napa- dení

Kdo vyhlašuje

Hejtman kraje (primátor hl. m.)

Vláda nebo před- seda vlády

Parlament na návrh

vlády Parlament Území Celý kraj nebo jeho část Celý stát nebo jeho

část

Celý stát nebo jeho část

Celé území ČR Doba

trvání Nejvýše 30 dnů Nejvýše 30 dnů Není omezena Není omezena

Zveřejnění

Na úřední desce kraj- ského nebo obecního úřadu, prostřednictvím hromadných informač-

ních prostředků

Hromadné sdělovací prostředky

Hromadné sdělo- vací prostředky

Hromadné sdělovací prostředky

Upraveno z [14]

Hlavními kritérii pro to, který z krizových stavů bude vyhlášen, jsou: druh mimořádné udá- losti, rozsah a velikost postiženého území. [3]

Po vyhlášení krizového stavu vstupují do řešení krizové situace orgány krizového řízení.

Vzniklou krizovou situaci řeší s použitím krizových opatření, která jsou stanovena v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(19)

2.1 Orgány krizového řízení

Orgány krizového řízení zabezpečují analýzu a hodnocení možných ohrožení, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravnými opatře- ními, řešením krizových situací nebo ochranou kritické infrastruktury. [15]

Orgány krizového řízení lze rozdělit podle obsahového zaměření jejich činnosti na:

1. plánovací orgány – aktivní za normálního stavu, zabývají se analýzou a hodnocením bezpečnostních rizik, zpracovávají krizové plány a zajišťují krizovou připravenost, 2. řídící orgány – přijímají nutná opatření k řešení vzniklé situace, jsou bezprostředně

aktivovány při hrozbě vzniku nebo po vzniku krizové situace. Obvykle jsou složeny ze členů jednotlivých plánovacích orgánů. [12]

Plánovací a řídící orgány lze dále podle charakteru činnosti dělit na rozhodovací orgány - schvalují krizové plány nebo návrhy k řešení vzniklých situací a krizová opatření, a pra- covní orgány - sbírají, zpracovávají a předávají informace potřebné pro přijetí rozhodnutí, analyzují shromážděné informace, předkládají návrhy k řešení a zajišťují provedení přijatých rozhodnutí. [12]

Zákon č. 240/2000 Sb. v Hlavě II stanovuje pravomoci a odpovědnost za zajištění připrave- nosti na řešení krizových situací těmto orgánům:

 vláda,

 ministerstva a jiné ústřední orgány,

 Česká národní banka,

 orgány kraje a další orgány s působností na území kraje, - hejtman, krajský úřad,

- hasičský záchranný sbor kraje, - Policie ČR,

 orgány obce s rozšířenou působností, - starosta obce s rozšířenou působností, - obecní úřad obce s rozšířenou působností,

 orgány obce,

- starosta obce, - obecní úřad. [10]

(20)

1. Vláda

Vláda ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost, ur- čuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení krizové situace. Dále zřizuje Ústřední krizový štáb. [10]

Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu může omezit právo na nedotknutelnost osob a obydlí, vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku a omezit svobodu pohybu a pobytu v určeném prostoru území. V době trvání stavu ohrožení státu je oprávněna nařídit omezení držení střelných zbraní a střeliva a nařídit zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, ja- derných materiálů a jiných nebezpečných látek. [3]

2. Ministerstva a jiné správní úřady

Ministerstva a jiné správní úřady zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opat- ření a postupů k řešení krizových situací. Zřizují krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací. Dále poskytují na požádání podklady ministerstvům, krajským úřa- dům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a od těchto orgánů vyžadují potřebné podklady prostřednictvím Ministerstva vnitra. [3]

3. Ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra sjednocuje postupy ministerstev, územních správních úřadů, právnic- kých osob a podnikajících fyzických osob, organizuje školení, instruktáže a další odbornou přípravu pracovníků orgánů krizového řízení. Provádí kontrolu zajištění připravenosti ostat- ních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení KS. Ministerstvo vnitra od- povídá za přípravu a řešení KS souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie ČR. [10]

4. Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno v době krizového stavu zajistit nákup a distribuci léčiv a na vyžádání kraje koordinovat činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a zdravotnických zařízení, která mají urgentní příjem anebo statut specializovaného centra.

[10]

(21)

5. Ministerstvo dopravy

Ministerstvo dopravy je v době krizového stavu oprávněno uložit provozovateli dráhy, dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů ja- kož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících do- pravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb. [3]

6. Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu je době krizového stavu oprávněno přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice. [10]

7. Česká národní banka

Česká národní banka při přípravě na krizové situace vede přehled zdrojů rizik, provádí ana- lýzy ohrožení, zřizuje krizový štáb, zpracovává krizový plán a projednává s vládou krizová opatření, která se dotýkají České národní banky. [10]

8. Orgány kraje

Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a plní úkoly podle krizového plánu kraje. Za účelem plnění těchto úkolů zřizuje pracoviště krizo- vého řízení. [3]

Hejtman kraje zajišťuje připravenost kraje na řešení MU. Řídí a kontroluje přípravná opat- ření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděné územními správními úřady s krajskou působností, obcemi, právnickými a fyzickými osobami. Jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací zřizuje krizový štáb kraje a bezpečnostní radu kraje. Za stavu nebezpečí koordinuje záchranné a likvidační práce, evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky. [13]

9. Orgány obce s rozšířenou působností

Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP“) na řešení krizových situací plní úkoly podle kri- zového plánu, poskytuje součinnost Hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování

(22)

krizového plánu kraje a ORP a vede přehled možných zdrojů rizik. Za účelem plnění těchto úkolů zřizuje pracoviště krizového řízení. [16]

Starosta obce s rozšířenou působností při přípravě na krizové situace řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a organizuje přípravu správního obvodu ORP na krizové situace. Plní úkoly stanovené hejtmanem kraje a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace. Dále zřizuje a řídí bezpečnostní radu ORP a krizový štáb ORP. [16]

10. Orgány obce

Připravenost obce na řešení krizových situací zajišťuje starosta obce, ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí. Starosta obce při přípravě na krizové situace plní úkoly stanovené starostou ORP anebo jinými orgány krizového řízení. Může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán. Zabezpečuje varování a informování osob na území obce, organizuje případnou evakuaci osob z ohroženého území a zajišťuje opatření nezbytná k ře- šení krizové situace. [16]

Obecní úřad organizuje přípravu obce na mimořádné události, poskytuje obecnímu úřadu ORP podklady potřebné ke zpracování krizového plánu ORP, plní úkoly stanovené krizo- vým plánem ORP a podílí se na zajištění veřejného pořádku. [16]

2.2 Ostatní orgány s územní působností

Vláda ČR, orgány kraje a orgány obce si zřizují k přípravě na řešení krizových situací tzv.

bezpečnostní rady, které slouží jako poradní orgán zřizovatele. Projednávají především úro- veň připravenosti území a orgánů k řešení krizových situací.

Rozlišujeme tyto bezpečnostní rady:

 Bezpečnostní rada státu,

 bezpečnostní rada kraje,

 bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností. [3]

Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady ORP stanovuje naří- zení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení §27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

(23)

Určené orgány krizového řízení zřizují jako svůj pracovní orgán tzv. krizové štáby, které se podílí společně se složkami IZS na koordinaci záchranných a likvidačních prací a na dalších úkolech v oblasti ochrany obyvatelstva na postiženém území při řešení krizových situací. [3]

Rozlišujeme tyto krizové štáby:

 Ústřední krizový štáb,

 krizový štáb ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů,

 Krizový štáb České národní banky,

 krizové štáby krajů,

 krizové štáby obcí s rozšířenou působností,

 krizové štáby obcí. [17]

Podle zákona č. 240/2000 Sb. vytváří Hasičský záchranný sbor kraje podmínky pro činnost krizových štábů ORP a krizových štábů krajů.

1. Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností (dále jen  BR ORP“) slouží jako poradní orgán starostovi ORP pro přípravu na krizové situace. Předsedou je starosta ORP, který jmenuje nejvýše 8 členů. Na jednání, které probíhá minimálně dvakrát ročně, se posuzuje úroveň zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace ve správním obvodu ORP. K jednání mohou být přizvány i další osoby, jejichž účast je nezbytná k posouzení zabezpečení a stavu připravenosti ORP. Na jednání BR ORP se dále také posuzuje a projednává přehled možných zdrojů rizik a analýza ohrožení, krizový plán ORP, vnější havarijní plán (pokud je schvalo- ván starostou), úroveň připravenosti složek ve správním obvodu, způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob ve správním obvodu ORP s možným ohrožením a s krizovým opatřením ve správním obvodu, finanční zabezpečení připravenosti ORP na mimořádné udá- losti a další dokumenty související s připraveností správního obvodu ORP na krizové situace a jejich řešení. [18]

Členové bezpečnostní rady ORP jsou zpravidla: místostarosta, tajemník, příslušník Poli- cie ČR, HZS kraje, zaměstnanci obecního úřadu a další osoby, které jsou nezbytné k posou- zení úrovně připravenosti obce s rozšířenou působností.

V tabulce č. 3 na straně 39 je představena Bezpečnostní rada města Uherský Brod.

(24)

2. Krizový štáb obce s rozšířenou působností

Pro území správního obvodu ORP zřizuje krizový štáb obce s rozšířenou působností (dále jen KŠ ORP) starosta ORP, který je jeho předsedou a jmenuje další členy. Starosta ORP svolává krizový štáb především v případě vyhlášení krizového stavu a ke koordinaci zá- chranných a likvidačních prací. Dále pokud je nutné zabezpečit evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva anebo pokud je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra ČR při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací. [17]

Členy krizového štábu obce s rozšířenou působností jsou zpravidla:

 členové bezpečnostní rady ORP,

 členové příslušné stálé pracovní skupiny – tajemník KŠ ORP, pracovníci obecního úřadu ORP, zástupci základních složek IZS, jiní specialisté na druh řešené mimo- řádné události. [3]

Při řešení krizové situace vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu ORP může velitel zásahu požádat starostu ORP o koordinaci záchranných a likvidačních prací. Přičemž starosta ORP aktivuje krizový štáb ORP, který podle jeho pokynů provede analýzu a zhodno- cení situace na místě zásahu, zpracuje návrhy na řešení situace, zorganizuje hlavní úkoly ochrany obyvatelstva, provede dokumentaci činností a postupů na místě zásahu a zpracuje informace pro sdělovací prostředky. [17]

V tabulce č. 4 na straně 40 je představen Krizový štáb obce s rozšířenou působností Uherský Brod.

Krizové řízení je účinným nástrojem ke zvládání mimořádných událostí a to v souvislosti s ochranou kritické infrastruktury nebo s přípravou a následným řešení krizových situací.

Tvoří součást řízení státu, kraje, obcí a jiných institucí, které se zabývají problematikou bez- pečnosti. Základním cílem je předejít možnému vzniku krizové situace nebo mimořádné události. Rámec krizového řízení a práva a povinnosti orgánů krizového řízení jsou zakot- veny v krizovém zákoně a jeho prováděcích předpisech. Bezpečnost obyvatelstva, majetku a životního prostředí a řešení mimořádných událostí spočívá na orgánech krizového řízení.

Mimo orgány krizového řízení se na zajištění připravenosti a řešení mimořádných událostí podílejí krizové štáby, bezpečnostní rady a územní správní úřady. [19]

(25)

3 POSTAVENÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ OBYVATELSTVA

Obec s rozšířenou působností je typem obce, která vykonává státní správu v přenesené pů- sobnosti. Určuje je zvláštní zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Do samostatné působnosti obcí spadají, mimo jiné, i úkoly v oblasti zdravotnictví a sociální péče, zřizování obecné nebo městské policie, zásobování vodou, čištění odpadních vod, ochrana životního prostředí a právo sta- novit obecně závaznou vyhlášku. [16]

3.1 Obec s rozšířenou působností při řešení krizové situace

Starosta obce zajišťuje připravenost obce na krizové situace, ostatní orgány ORP na této připravenosti participují. Orgány ORP se zejména podílí na provádění záchranných a likvi- dačních prací a na ochraně obyvatelstva (především evakuace a ukrytí, varování, informo- vání, zajištění nouzového přežití). Při mimořádné události může obecní úřad nebo starosta obce uložit právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám povinnost poskytnout osobní nebo věcnou pomoc. [16]

1. Obecní úřad ORP při řešení krizové situace

Obecní úřad ORP zajišťuje připravenost správního obvodu obecního úřadu ORP na krizové situace. Při výkonu státní správy se účastní společně s IZS na záchranných a likvidačních pracích, zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob, podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatelstva a hospodaří s materiálem civilní ochrany. Zpracovává a předává informace hasičskému záchrannému sboru kraje, které jsou potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšímu havarijnímu plánu. [19]

Další úkoly ORP plní hasičský záchranný sbor kraje, který podle § 12 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, dále:

 plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,

 organizuje součinnost mezi obecním úřadem ORP a územními správními úřady a obcemi s působností ve správním obvodu,

 shromažďuje informace a podklady potřebné ke zpracování havarijních, krizových a jiných plánů,

(26)

 seznamuje právnické a fyzické osoby a ostatní obce ve správním obvodu s možným ohrožením a s připraveným opatřením,

 zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního právního předpisu, kde zóna havarijního plánování nepřesahuje území správního obvodu ORP,

 zajišťuje havarijní připravenost ORP stanovenou havarijním plánem a ověřuje ji cvi- čením. [9]

2. Starosta ORP při řešení krizové situace

Starosta ORP řídí a kontroluje přípravná opatření prováděná územními správními úřady, orgány obcí a právnickými a fyzickými osobami ve správním ORP. V případě požádání ve- litele zásahu je jeho povinností převzít koordinaci záchranných a likvidačních prací při ře- šení krizové situace. V tomto případě předává informace o prováděných záchranných a li- kvidačních pracích prostřednictvím operačních a informačních středisek Ministerstvu vnitra.

[18]

Mezi jeho další úkoly, podle § 13 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném sys- tému a o změně některých zákonů, patří:

 schvalovat vnější havarijní plány (pokud se objekty a provozy, u kterých je nutné zpracovat havarijní plán, nacházejí ve správním obvodu ORP),

 zajistit provoz a údržbu informačních a komunikačních prostředků, které stanoví Ministerstvo vnitra,

 k řešení krizové situace svolat krizový štáb ORP, hlavně pokud je potřeba zajistit evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva,

 zajistit krizová opatření a připravenost na území ORP pokud nastane mimořádná událost nebo krizová situace. [9]

V případě potřeby může starosta ORP vydat nařízení obce, které je vyvěšeno na úřední desce a zveřejněno pomocí médií. [18]

(27)

3.2 Řešení krizové situace v souvislosti s ochranou obyvatelstva

V případě ohrožení obce mimořádnou událostí je obecní úřad povinen zajistit opatření ochrany obyvatelstva, a to především varování a tísňové informování obyvatelstva, evakuaci, ukrytí obyvatel obce, nouzové přežití a zajištění nebezpečných oblastí. [20]

1. Varování a informování obyvatelstva

Pro zabezpečení varování a vyrozumění je v České republice provozován jednotný systém varování a vyrozumění (dále jen JSVV“), který umožňuje dálkové ovládání koncových prvků varování. Včasné varování a informování obyvatelstva je jednou ze základních pod- mínek pro úspěšnou realizaci opatření ochrany obyvatelstva. Především slouží k zamezení poškození zdraví, ztrátám na životech a materiálních hodnotách. [18]

Varování obyvatelstva můžeme definovat jako: Souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné upozornění obyvatelstva orgány veřejné správy na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost, vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku.“ [2]

Opatření ochrany obyvatelstva Ukrytí

Evakuace

Varování a vyrozumění

Individuální ochrana Zajišťování

nebezpečných oblastí Nouzové

přežití

Obrázek č. 2 Opatření ochrany obyvatelstva, upraveno z [20]

Varování a informování

(28)

Základní způsob varování obyvatel je varovný signál⁵, po jehož provedení se bezprostředně realizuje informování obyvatelstva o možném ohrožení a opatření k ochraně životů, zdraví a majetku. [20]

Aby bylo varování účinné, musí být včasné, jednoznačné, důvěryhodné a jasné, musí být určené pouze pro ohrožené obyvatelstvo a musí dojít k provádění opakování varování.

Varování za orgány kraje a obecní úřady ORP zajišťuje hasičský záchranný sbor kraje.

V době krizového stavu zabezpečuje varování a informování osob starosta obce. [3]

Základními prostředky sloužící k varování obyvatelstva jsou:

 koncové prvky JSVV – elektronické sirény, rotační sirény, motorové sirény aj.,

 vozidla s rozhlasovým zařízením,

 megafony, mobilní sirény,

 rozhlas a televize,

 osobní vyhlášení prostřednictvím policistů nebo hasičů. [20]

Informování obyvatelstva je jedním ze základních prostředků sloužících k ochraně životů, zdraví a majetku osob. Tísňovou informací rozumíme: Souhrn organizačních, technických a provozních opatření zabezpečující bezprostředně po zaznění varovného signálu předání informací o zdroji, povaze a rozsahu nebezpečí a nutných opatření k ochraně života, zdraví a majetku především cestou hromadných sdělovacích prostředků. “

Po zaznění Všeobecné výstrahy se obyvatelé obce prostřednictvím tísňové informace dozvědí, co a kde se stalo, jaké hrozí nebezpečí a jaká opatření mají obyvatelé obce učinit, aby došlo k ochraně jejich životů, zdraví, majetku, zvířat atd.

Informování obyvatelstva může být prováděno i preventivní formou, a to jako seznámení právnických a fyzických osob na území ORP s charakterem možného ohrožení a s připrave- ným opatřením. Informování se realizuje prostřednictvím brožur, besed s obyvatelstvem, ukázek činností složek IZS a hromadnými informačními prostředky. [20]

5 Varování obyvatelstva se uskutečňuje varovným signálem „Všeobecná výstraha“ (kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin), který se vyhlašuje při hrozbě nebo vzniku mimořádné události, která může ohrozit životy a zdraví občanů, majetek a životní prostředí.

(29)

2. Evakuace obyvatel

Evakuace obyvatelstva je jedním ze základních způsobů ochrany obyvatelstva. Evakuací chápeme: Souhrn organizačních a technických opatření zabezpečujících přemístění osob, zvířat a věcných prostředků v daném pořadí priority z míst ohrožených mimořádnou událostí nebo krizovou situací do míst, ve kterých je zajištěno pro osoby náhradní ubytování a stra- vování (nouzové přežití), pro zvířata ustájení a pro věcné prostředky uskladnění. “ [2]

Evakuační opatření se realizuje v případech, kdy nelze zajistit ochranu obyvatelstva jiným způsobem. Umožňuje zabránit nebo zmírnit negativním dopadům způsobených mimořádnou událostí, které by mohly poškodit životy a zdraví osob. [3]

Podle rozsahu můžeme evakuaci rozdělit na:

 evakuace objektová – evakuace osob jedné nebo malého počtu budov, technologic- kých provozů a dalších objektů,

 evakuace plošná – zahrnuje evakuaci osob z většího územního prostoru. [20]

Krizový štáb tvoří pracovní skupinu řídící průběh evakuace, přičemž zajišťují: dopravní pro- středky, organizaci činností evakuačních a přijímacích středisek, řízení přepravy do cílových evakuačních míst, nouzové zásobování, dokumentaci průběhu evakuace. [17]

V případě nařízení evakuace by evakuované osoby měly být vybaveny tzv. evakuačním za- vazadlem. Takové zavazadlo musí být označeno jménem a adresou.

Evakuační zavazadlo obsahuje především:

 trvanlivé potraviny a pitnou vodu,

 jídelní nádobí,

 doklady, peníze a cennosti,

 rádio s rezervními bateriemi,

 hygienické potřeby,

 léky,

 sezónní oblečení, spací pytel, přikrývku,

 kapesní nůž, zápalky, šití a další. [18]

Evakuace se vztahuje na všechny osoby nacházející se v místě ohrožení vyjma těch, kteří se budou podílet na záchranných a likvidačních pracích. Přednostně se evakuace plánuje pro

(30)

osoby mladší 15 let, pacienty ve zdravotnických zařízení, osoby v sociálních zařízeních, osoby zdravotně postižené a doprovod těchto osob. [20]

3. Kolektivní ochrana - ukrytí obyvatelstva

Při některých mimořádných událostech je nutné provést ochranu obyvatelstva ukrytím. Uk- rytí obyvatelstva je využití úkrytů a jiných vhodných prostorů k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním pra- chem, chemickými nebo biologickými látkami a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení.“ [2]

Na území obce se zajišťuje ukrytí obyvatelstva:

 v improvizovaných úkrytech,

 ve stálých úkrytech - trvalý prostor v podzemní části stavby.⁶ [18]

V případě mimořádné události s rizikem úniku nebezpečných látek je občanům doporučeno provést ukrytí improvizovaným způsobem. Princip tohoto ukrytí spočívá ve využití přiroze- ných ochranných vlastností staveb, s případným provedením úprav, která by zamezila prů- niku nebezpečné látky. V případě vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu lze využít stálé a improvizované úkryty. [20]

Odpovědnost za vybudování improvizovaných úkrytů a stálých úkrytů mají starostové obcí, právnické a fyzické osoby, kterým tuto povinnost ukládá zákon, a fyzické osoby vlastnící stálý úkryt nebo budovy, které slouží ke zřízení improvizovaného úkrytu. Orgány obcí mají povinnost informovat ohrožené obyvatelstvo o způsobech ukrytí při mimořádné události.

[16]

Problematika ukrytí obyvatelstva je řešena v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020.

6 Budování a údržba stálých úkrytů je nákladná a využitelnost těchto úkrytů je z hlediska zpohotovení a nerov- noměrnému rozmístění na území celé ČR omezená. Z toho důvodu je v současnosti občanům při mimořádných událostech s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami doporučeno využívat přirozené ochranné vlastnosti staveb.

(31)

4. Nouzové přežití obyvatelstva

Nouzové přežití chápeme jako: Dočasný způsob přežití obyvatelstva postiženého následky mimořádných událostí nebo krizových situací.“ [2]

Opatření nouzového přežití⁷ je realizováno nepřetržitě, dokud nastalá situace vyžaduje pl- nění mimořádných opatření k zachování životů, zdraví a životních potřeb obyvatelstva. Tato opatření jsou plánována zejména v havarijním plánu kraje, krizovém plánu kraje, krizovém plánu ORP a v povodňových plánech. [20]

Nouzové přežití obyvatelstva zahrnuje přípravu a realizaci opatření pro:

 nouzové ubytování – zajištění náhradních ubytovacích kapacit (hotely, školy, uby- tovny, sportovní haly a tělocvičny, případně stany a přístřešky),

 nouzové zásobování potravinami – zajištění zásobování základními potravinami (využití obchodů a skladů s potravinami, stálých stravovacích zařízení nebo mobil- ních kuchyní),

 nouzové zásobování pitnou vodou – zabezpečení nezbytného množství pitné vody (balená voda, cisterny),

 nouzové základní služby obyvatelstvu – poskytování informací o situaci, sociální, zdravotnické, hygienické služby, veterinární služby, dopravní služby, zásobování šatstvem, přikrývkami aj.,

 nouzové dodávky energií – jedná se o elektrické a tepelné energie, plyn,

 organizování humanitární pomoci – výhradně k uspokojování základních život- ních potřeb zasažených obyvatel, ve formě materiální, finanční, duchovní. [3]

K dosažení efektivnosti opatření k nouzovému přežití obyvatelstva za mimořádné události je třeba aktivní spoluúčasti občanů. To je podmíněno poskytováním nezbytných informací občanům o druhu a rozsahu možného ohrožení, připravených opatření a o způsobech chování za mimořádné události.

7 K zabezpečení nouzového přežití obyvatelstva jsou mimo jiné připraveny kapacity: u HZS ČR jsou k dispo- zici pohotovostní kapacity pro 1350 postižených osob; pro uvedené počty osob stát dále garantuje další ne- zbytná opatření pro jejich nouzové přežití, na úrovni krajů je zabezpečeno 15 kontejnerů nouzového přežití, každý pro 25 - 50 osob, tj. celkem pro 375 - 750 osob a soupravy nouzového přežití k okamžitému a následnému použití. [40]

(32)

5. Individuální ochrana

K individuální ochraně⁸ před účinky nebezpečných látek při mimořádných událostech se používají prostředky improvizované ochrany, což jsou:  Jednoduché pomůcky, které si ob- čané připravují svépomocí a které omezeným způsobem nahrazují prostředky individuální ochrany.“ [2]

V případě vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu se provádí výdej prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob:

 osoby do 18 let,

 osoby umístěné ve zdravotnickém a sociálním zařízení,

 obslužný personál a doprovod výše zmíněných osob. [20]

Vybrané kategorie osob budou prostředky individuální ochrany odebírat z výdejních středi- sek umístěných ve správním obvodu ORP. Ostatnímu obyvatelstvu budou vytvořeny pod- mínky k samostatnému nákupu těchto prostředků, přičemž cena bude regulována státem.

[16]

Chránit povrch těla, dýchací cesty a oči lze následujícími způsoby:

 ochrana hlavy – použití čepice, šátků a šál, které je vhodné převléci kapucí nebo sáčkem, podle charakteru události nasazení přilby,

 ochrana dýchacích cest – překrytí úst a nosu ručníkem, utěrkou apod., namočeném ve vodě a upevnění v zátylku šátkem nebo šálou,

 ochrana očí – nasazení potápěčských, lyžařských nebo plaveckých brýlí,

 ochrana trupu – zimní kabáty, bundy, kombinézy apod., které se musí dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic, k těmto oděvům je vhodné použití pláštěnky,

 ochrana rukou – delší rukavice z co nejpevnějšího materiálu, které se utěsní převá- záním u okrajů,

 ochrana nohou - nejvhodnější jsou pryžové a kožené holínky nebo kožené vysoké boty.

8 V roce 2011 vydalo Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR metodickou pomůcku pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby a podnikající fyzické osoby – Sebe- ochrana obyvatelstva ukrytím.

(33)

Při použití těchto prostředků je nutné, aby byl celý povrch těla zakryt a všechny ochranné prostředky byly co nejlépe utěsněny. Vhodná je i kombinace více ochranných prostředků.

Úkolem ORP je aktualizovat počet zabezpečovaných obyvatel, evidovat a upřesnit údaje o zařízeních zabezpečující výdej a o výdejních střediscích, které musí materiálně vybavit a zajistit personální obsazení. [20]

6. Zajištění a označení nebezpečných oblastí

Zajištění a označení nebezpečných oblastí se provádí s cílem včasného zajištění situace, která nastala na určitém území. Obec, právnická nebo podnikající fyzická osoba může za tímto účelem zřídit zařízení civilní ochrany⁹. Materiální vybavení a personální obsazení za- řízení civilní ochrany jsou dány vyhláškou. [18]

V případě úniku nebezpečné chemické látky se vytyčuje nebezpečná zóna a vnější zóna, která ji obklopuje. Velikost těchto zón může být proměnlivá kvůli zjištěným a naměřeným údajům. Tvar a velikost těchto zón také závisí na množství nebezpečné látky, která unikla do volného prostoru nebo množství látky, které je přítomno na místě mimořádné události, hydrometeorologickým podmínkám, charakteru terénu aj. Nebezpečná zóna musí být ozna- čená zpravidla co nejdříve. Hranice této zóny, které musí být striktně dodržovány, se značí páskami, lany, dopravními kužely, zábranami nebo tabulkami s označením. [20]

Obec tvoří základní prvek veřejné správy při zajišťování hlavních úkolů ochrany obyvatelstva. Měla by především informovat obyvatelstvo o možném ohrožení, plánovaných opatření a postupech při řešení vzniklých mimořádných událostí. Významným nástrojem obcí při provádění záchranných a likvidačních prací, zajišťování bezpečnosti a plnění hlavních úkolů ochrany obyvatelstva je jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, kterou obec zřizuje na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Další složkou IZS, která se ve správním obvodu obce podílí na záchranných a likvidačních pracích je obecní (městská) policie, pokud je zřízená. [20]

9 Zařízení civilní ochrany je součástí obce určené k ochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky [2]

(34)

4 ZÁVĚR TEORETICKÉ ČÁSTI

Mimořádným událostem nelze zcela zabránit, ale je v silách subjektů, které mají vliv na bezpečnost, vytvořit takové podmínky, jež by umožnily eliminaci následků mimořádných událostí. Proto stát vytváří tzv. bezpečnostní systém, který tvoří kvalitní nástroj pro zvládání takovýchto situací. Bezpečnost obyvatelstva, majetku a životního prostředí a řešení mimo- řádných událostí spočívá na orgánech krizového řízení. Mimo orgány krizového řízení se na zajištění připravenosti a řešení mimořádných událostí podílejí krizové štáby, bezpečnostní rady a územní správní úřady.

Teoretická část je především zaměřená na obce s rozšířenou působností v systému krizového řízení, protože tyto obce patří k základních článků veřejné správy a podílejí se na zajišťování hlavních úkolů ochrany obyvatelstva. Významným nástrojem pro obce k řešení krizových situací a k přípravě na krizové situace je možnost zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů a obecní/městskou policii.

Problematika a jisté priority v oblasti ochrany obyvatelstva jsou shrnuty v dokumentu Kon- cepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.

(35)

5 CÍL PRÁCE A POUŽITÉ METODY

Základními dokumenty, ze kterých bylo čerpáno, jsou především Krizový plán ORP Uher- ský Brod a archiv Sboru dobrovolných hasičů Uherský Brod a Hasičského záchranného sboru Uherský Brod.

První analýza hrozeb a rizik je provedená prostřednictvím metody expertních odhadů slou- žící k analýze vzniku mimořádných událostí, jejíž výsledek umožní seřadit jednotlivé mi- mořádné události podle rizikovosti od nejvyšší po nejnižší. Jako další metoda byla využita jednoduchá bodová polo-kvantitativní metoda, která spočívá v přiřazení jednotlivých hodnot do tabulky s hrozbami a v následném dosazení do rovnice, díky čemuž lze zjistit míru rizik.

Následně je prostřednictvím dotazníkového šetření zkoumána úroveň informovanosti a při- pravenosti obyvatelstva města Uherský Brod na mimořádné události a krizové situace. To- hoto dotazníkového šetření se zúčastnilo 100 respondentů trvale žijících ve správním obvodu města Uherský Brod. Výsledné odpovědi byly souhrnně zpracovány a následně bylo navr- ženo opatření sloužící ke zlepšení současného stavu.

(36)

II. PRAKTICKÁ ČÁST

(37)

6 OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ UHERSKÝ BROD

Obec s rozšířenou působností Uherský Brod a jeho správní obvod leží v jihovýchodní části Zlínského kraje. Rozloha správního obvodu je 473 km². Na jihovýchodě území hranice tvoří nízké předhoří Bílých Karpat. Ze severovýchodu zasahují do území výběžky Vizovických vrchů. Převládá zde zvlněný a pahorkovitý terén. Nadmořská výška se na území pohybuje od 180 do 500 m. Přírodní podmínky jsou rozmanité, od rovin Dolnomoravského úvalu až po stráně Javořiny, sahající do výše 970 m. Převážná část lesních porostů se nachází v oblasti Bílých Karpat. Nejméně lesních porostů je ve střední části území mezi městy sousedního územního celku Uherské Hradiště a města Uherský Brod. Území ORP Uherský Brod se na- chází v poměrně teplé oblasti, charakteristické dlouhým, teplým a suchým létem. Jaro a pod- zim bývají mírně teplé a velmi krátké, zima bývá mírně teplá a suchá s velmi krátkým trvá- ním sněhové pokrývky. [21]

Tabulka č. 2 Procentuální vyčíslení plochy dle druhu

Typ území Procentní podíl

Zemědělská půda 60 %

Lesy 30,3 %

Vodní plochy 1,3 %

Ostatní plochy 5,9 %

Zastavěná plocha 2,5 %

Upraveno z [21]

Uherskobrodsko tvoří 28 obcí a 2 města.

Města: Bojkovice a Uherský Brod.

Obce: Bánov, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Dolní Němčí, Drslavice, Horní Němčí, Hostětín, Hradčovice, Komňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Rudice, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Vápenice, Vele- tiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Žítková. [22]

Ke dni 31. 12. 2016 bylo evidováno 52 310 osob s platným trvalým pobytem na území správního obvodu Uherský Brod. [22]

(38)

7 MĚSTO UHERSKÝ BROD

Město Uherský Brod je územním samosprávním celkem, vykonává svou pravomoc v samo- statné, přenesené a rozšířené působnosti. Leží převážnou částí severně od řeky Olšavy. Řeka Olšava lemuje jak železnice, tak i silnice. Mimo silnice I. a II. třídy se zde nachází silnice I.

třídy spojující Českou republiku se Slovenskou: I/50 – Uherský Brod – Starý Hrozenkov – Slovenská republika. Ke dni 31. 12. 2016 bylo evidováno 16 539 občanů hlášených k trva- lému pobytu v Uherském Brodě. [22]

Obrázek č. 3 Město Uherský Brod, [vlastní]

Uherský Brod vytváří středisko vyšší správy, zaměstnanosti, služeb, školství, kultury i sportu. V posledních letech zde byla rozšířena i síť cyklostezek. Vzniklo tak spojení města s okolními obcemi (Šumice, Nivnice, Havřice a část stezky ve směru Luhačovice).

Sídlí zde, mimo jiné, firmy Česká zbrojovka a.s., Slovácké strojírny a.s., Raciola - Jehlička s.r.o., Kasko spol. s.r.o.,Araver CZ s.r.o. a další. Na území města podniká také řada právnic- kých a podnikajících fyzických osob.

(39)

7.1 Historie města Uherský Brod

Počátky historického osídlení Uherského Brodu sahají do 10. - 12. století. Původní osada tvořila důležitou pevnost na hranici Moravy a Uherského státu. Příhodná poloha, mírné kli- matické podmínky a blízkost obchodních cest vytvořily předpoklady k tomu, aby osada vy- rostla v silné hospodářské středisko. Jako hraniční město musel Uherský Brod čelit nájezdům Uhrů a v období husitských válek se stal průchodištěm husitských vojsk. Doba pobělohorská nepříznivě zasáhla do života města, které bylo sužováno ničivými nájezdy vojsk a morovými ranami. Tyto pohromy byly příčinou hospodářského úpadku, ze kterého se město na začátku 18. století vzpamatovalo. Po napoleonských válkách začala převažovat ve městě německá a židovská komunita, jejichž vliv neoslabily ani revoluční události roku 1848. Ve druhé polo- vině 19. století dochází k rozvoji průmyslové výroby. Uherský Brod se stává sídlem okres- ního hejtmanství a začíná nové období rozvoje města. Avšak to s sebou přineslo různé ne- gativa. Zvýšila se kriminalita, nezaměstnanost, mnozí lidé propadli alkoholu a jiným návy- kovým látkám, hraní na výherních automatech, objevily se znaky extremismu a rasové ne- snášenlivosti. [23]

7.2 Organizační struktura města Uherský Brod

V Uherském Brodě odpovídá za krizové řízení Městský úřad Uherský Brod. Úkoly města v oblasti ochrany obyvatelstva, obrany, krizového řízení řeší Odbor kanceláře tajemníka.

Kontaktními osobami jsou:

 Ing. Kamil Válek – tajemník městského úřadu,

 Ing. Vlastimil Hradil – pracovník krizového řízení.

Bezpečnostní rada města a ORP Uherský Brod slouží starostovi města Uherský Brod pro přípravu na krizové situace. Předsedou je starosta města, který jmenuje další členy bezpeč- nostní rady. Zasedání bezpečnostní rady probíhá minimálně dvakrát ročně, posuzuje se pře- devším zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace ve správním obvodu ORP Uher- ský Brod. K členům bezpečnostní rady patří příslušníci Policie ČR a HZS Zlínského kraje, zaměstnanci Městského úřadu Uherský Brod, ale také starosta města Bojkovice, a to přede- vším kvůli společnosti Zeveta a.s., která se nachází v Bojkovicích a podle zákona č.

224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií spadá do podniků skupiny „B“.

(40)

Tabulka č. 3 Bezpečnostní rada ORP a města Uherský Brod

Členové Bezpečnostní rady města a ORP Uherský Brod

Jméno Funkce

Ing. Patrik KUNČAR Starosta města Uherský Brod

Ing. Jan HRDÝ Místostarosta

Ing. Kamil VÁLEK Tajemník městského úřadu Mgr. Martin OMELKA Vedoucí Obvodního oddělení Policie ČR

Ing. Jaroslav OLBERT Ředitel Územního odboru Hasičského zá- chranného sboru Zlínského kraje

Ing. Petr VOZÁR Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství

Ing. Vlastimil HRADIL Tajemník Bezpečnostní rady Ing. Petr VICENÍK Starosta města Bojkovice

Upraveno z [24]

Krizový štáb ORP Uherský Brod zřizuje starosta města Uherský Brod a jmenuje další členy štábu. Když se členové krizového štábu sejdou na určeném místě a v určenou dobu, zahájí nepřetržitou činnost stálá pracovní skupina krizového štábu. Zasedání krizového štábu se svolává podle potřeby. Krizový štáb projednává možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření starostovi města Uherský Brod. Může být svolán k řešení krizových situací, evakuaci aj.

Členy krizového štábu ORP Uherský Brod jsou členové bezpečnostní rady ORP Uherský Brod, zaměstnanci Městského úřadu Uherský Brod, zástupci základních složek IZS a odbor- níci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.