VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2006 Pavel Musil
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů
Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
Přímé zahraniční investice v okrajových oborech Vstup konkrétního investora
Diplomová práce Vypracoval: Pavel Musil
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Emilie Kalínská, CSc.
Prohlášení:
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma
„Přímé zahraniční investice v okrajových oborech Vstup konkrétního investora“
jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ... ...
Podpis
1 1 Osnova
Přímé zahraniční investice v okrajových oborech, Vstup konkrétního investora... 4
Úvod... 4
1. PZI v regionu střední a východní Evropy... 8
1.1 Obecná charakteristika PZI... 8
1.2 Vývoj PZI ve střední a východní Evropy od pol. 90. let do roku 2004 včetně... 10
1.2.1 PZI ve státech střední a východní Evropy ... 10
1.2.2 Hlavní politiky používané pro podporu PZI ... 13
1.3 Nositelé hlavních objemů PZI ... 15
1.3.1 Nositelé investičních projektů evidovaných CzechInvestem ... 15
1.3.2 Největší nositelé přímých zahraničních investic dle ČNB ... 16
1.3.3 Podíl největších nositelů PZI ... 19
1.4 Mezinárodní marketing... 19
1.4.1 Rozhodovací procesy o zahraničních investicích ... 20
1.4.2 Mezinárodní rozvoj společnosti a jeho faktory... 23
2. Okrajové obory PZI ... 26
2.1 Rozbor struktury PZI ... 26
2.1.1 Určení okrajových oborů/skupin oborů PZI ... 26
2.1.2 Menší obory skryté v jiných jako celku výkonných oborech/odvětvích ... 29
2.2 Efektivnost vybraných okrajových oborů... 30
2.2.1 Efektivnost vybraných oborů ve střední a východní Evropě... 30
2.2.2 Srovnání efektivity zemědělství ve vybraných zemích ... 33
2.3 Důvody pro malý příliv PZI do okrajových oborů... 40
2.3.1 Nižší efektivnost ... 41
2.3.2 Nízké marže a ziskovost ... 42
2.3.3 Velká konkurence/uzavřenost bránící vstupu ... 43
2.3.4 Nulový, malý či velmi nízký extenzivní růst trhu ... 44
2.3.5 Zásah silnou konkurencí přicházející mimo region... 45
2.3.6 Další faktory nízkého přílivu investic do zemědělství a výroby krmiv... 48
3. Zahraniční investor ... 52
3.1 Představení společnosti... 52
3.1.1 Struktura... 52
3.1.2 Obor činnosti... 54
3.1.3 Rozsah zahraničních aktivit ... 54
3.2 Postup společnosti při působení na novém trhu... 57
3.2.1 Rozvoj aktivit společnosti v Polsku... 57
3.2.2 Rozhodování společnosti o vstupu na nový trh ... 58
3.2.3 Specifika rozhodování ... 62
3.3 Rozhodování o PZI ... 64
3.3.1 Kritéria pro rozhodování o přímé zahraniční investici ... 64
3.3.2 Obecně známé faktory přílivu PZI... 66
3.4 Analytické zhodnocení ... 69
4. Investice v okrajovém oboru... 72
4.1 PZI jako ekonomická síla ... 72
4.2 Obory na okraji zájmu PZI ... 74
4.3 Zahraniční investor a jeho činnost ... 77
4.4 PZI v okrajovém oboru ... 79
Závěr ... 80
Seznam literatury ... 83
Přílohy:... 84
Seznam zkratek
CAP - Common Agricultural Policy/
Společná zemědělská politika EU EBIT - Earnings Before Interest and Taxation/
Zisk před odečtením úroků z úvěru a zdaněním EU - European Union/
Evropská unie
FAO - Food and Agricultural Organization of the United Nations/
Organizace OSN pro výživu a zemědělství GMP+ - Good Manufacturing Practice/
Správná výrobní praxe
GVA - Gross Value Added/
Hrubá přidaná hodnota
HACCP - Hazard Analysis Critical Control Points/
Systém kontroly kritických kontrolních bodů ISO - International Organization for Standardization/
Mezinárodní organizace pro standardy M&A - Mergers and Acquisitions/
Fúze a akvizice
OECD - Organization for Economic Cooperation and Development/
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj ROE - Return On Equity/
Návratnost vlastního kapitálu TNC - Transnational Company/
Nadnárodní společnost TrusQ - Trust in Quality/
Důvěra v kvalitu – systém kontroly kvality krmiv
UNCTAD - United Nations Conference on Trade And Development/
Konference OSN o obchodu a rozvoji
Přímé zahraniční investice v okrajových oborech Vstup konkrétního investora
Úvod
Téma práce
Téma přímých zahraničních investic (dále PZI) je často středem zájmu a v zemích střední a východní Evropy, zejména pak v nových členských zemí Evropské unie (dále EU), je s nimi spojena proběhnuvší restrukturalizace centrálně plánovaných ekonomik, které usilují o fungování na základě tržních mechanismů. Velký příliv investic do regionu je spojen s privatizacemi, které proběhly a s rozvojem nových oborů.
V současné době je už příliv většinou vázán na přilákání nových investorů státními specializovanými agenturami.
Ovšem ne všem druhům zahraničních investic je věnován takový zájem a podpora. Zahraniční investice do méně zajímavých oborů jsou proto přehlíženy a rád bych touto prací ukázal, že investice v okrajových oborech se nijak neliší od těch, které objemově převažují a mají svůj význam pro rozvoj ekonomiky k vyšší efektivitě a dohánění vyspělých ekonomik západní Evropy.
Předmět zkoumání
Diplomová práce je zaměřena na přímé zahraniční investice, konkrétně pak na investice, které nesměřují do typických oborů pro PZI, jakými jsou například automobilový průmysl, elektrotechnika, telekomunikace, chemický průmysl či finanční služby, jak je tomu v případě České republiky, ale naopak do oborů okrajových, jakými jsou například zemědělství či obory na něj navázané (viz tabulka č. 17). Samozřejmě při hodnocení nelze opomenout podmíněnost určitých průmyslouvých oborů dostupností surovin či jejich vyhovující základnou.
Země střední a východní Evropy zažily v posledních několika letech pod vlivem privatizace a restrukturalizace ekonomiky a nově i pod vlivem členství v Evropském společenství velmi silný příliv PZI, avšak to neznamená, že už se vyčerpal potenciál přílivu PZI např. ze zemí původní EU-15 do nových členských zemí. Význam PZI do okrajových oborů bych proto velmi rád analyzoval na příkladu konkrétního investora a
ukázal, že tyto investice mají svůj význam pro zvýšení efektivnosti daného oboru, je třeba s nimi počítat a jejich význam může do budoucna růst.
Cíle práce
Cílem práce je ukázat, že přímé zahraniční investice v okrajových oborech nemusí být výjimkou a naopak jich může přibývat. Jako důkaz poslouží příklad vstupu konkrétního investora, na kterém bych rád dokázal, že tyto PZI se svou charakteristikou i rozhodováním o nich neodlišují od PZI do oborů, kam směřuje naprostá většina známých investic.
Prvním úkolem je ukázat okrajové obory PZI, například jedním z nich je zemědělská výroba a obory na ní navázané jako je výroba krmiv. Otázkou je, zda okrajové obory mohou být zajímavé pro PZI, zda jejich atraktivita je taková, aby vzbudila zájem zahraničních investorů? Pokud know how a metody řízení v zahraničí umožňují učinit z podnikání v tomto „okrajovém" oboru výnosnou investici a jsou překážky, které neumožňují, aby dodávky tohoto oboru byly např. plně nahrazeny importy místo místní produkce, je zde zřejmý důvod pro realizaci PZI a transferu know how.
Další otázkou je, zda investice v okrajovém oboru je nahodilou investicí nebo i tito menší hráči na poli zahraničních investic, kteří mají jen malý mezinárodní význam, se při svém rozhodování řídí podobně jako velký zahraniční investor? Jaké jsou rozhodovací procesy, jaké okruhy témat a otázek jsou zkoumány?
Položenou otázkou bude, zda neefektivnost tzv. okrajových oborů PZI, které jsou přehlíženy z mnoha důvodů, a při pouhém makroekonomickém porovnání vykazují jasnou nižší efektivitu, než jaká je dosahována v jiných zemích, např. EU–15, se může stát impulsem, aby byl o ně projeven větší zájem zahraničních investorů. Kladná odpověď na tuto otázku, by měla vzejít z hodnocení rozhodovacích procesů a informačního základu, s kterým pracuje výše uvedený nizozemský investor.
Poslední otázka je, zda zobecnění závěrů z analýzy chování jedné společnosti je možné použít jako obecný závěr pro hodnocení významu PZI v okrajových oborech.
Zobecnění příkladu nizozemského investora může ukázat, že investice v okrajovém oboru nejsou výjimkou a země střední a východní Evropy, zejména pak nové členské státy EU, by s tímto fenoménem PZI měly pracovat.
Obsah práce
Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je uvedením do tématu přímých zahraničních investic, jejich vývoji v regionu střední a východní Evropy a jaké hlavní politiky a přístupy k nim jsou používány. V rámci této kapitoly je též snaha charakterizovat společnosti, které jsou největšími nositeli PZI, zda se jedná v užším smyslu o velké nadnárodní společnosti označované anglickou zkratkou TNC, velké společnosti s mezinárodními aktivitami či jinak velké podnikatelské subjekty. Z teorie mezinárodního marketingu zabývající se mimo jiné i rozhodovacími procesy zahraničních investorů bude proveden souhrn faktorů, podle kterých se hlavní nositelé přímých zahraničních investic rozhodují o tom, zda svou investici uskuteční či nikoliv.
Druhá část práce je věnována rozboru struktury přímých zahraničních investic, určení okrajových oborů PZI, například se jedná o zemědělství a obory na něj navázané, jako je výroba krmiv. Analýza je věnována zemím střední a východní Evropy, zejména Polsku, České republice, Slovensku a Maďarsku.
Třetí kapitola je věnována investicím nizozemské společnosti De Heus Brokking Koudijs B. V., jejíž mezinárodní aktivity zašťiťuje De Heus International B. V. v hlavní míře prostřednictvím společnosti Koudijs feed B. V. Společnost působí v jednom z oborů, který není typickým zástupcem pro PZI, působí ve výrobě krmiv, koncentrátů a premixů používaných pro krmení hospodářských zvířat. Na aktivitách společnosti v Polsku, jejich rozvoji a investicích, včetně rozhodování o nich, je udělána analýza, která ukazuje, že další zahraniční expanze může zahrnovat Českou republiku, Slovensko, Maďarsko i jiné nové členské země EU, případně i státy za hranicemi EU- 25. Zkoumání rozhodovacích procesů, jakým způsobem se společnost o svých případných zahraničních aktivitách a investicích rozhoduje, jaké okruhy témat a otázek jsou zkoumány, umožňuje porovnání proti obvyklým postupům známým v mezinárodním prostředí, které jsou popsány v teorii mezinárodního marketingu a v mnoha případech jsou aplikovány většinou společností zapojených do mezinárodních vztahů.
Čtvrtá část je věnována analýze a syntéze údajů shromážděných zejména v druhé a třetí kapitole, kde jedna má makroekonomický a druhá mikroekonomický základ.
Obsahuje porovnání obecně známých postupů investora, společnosti široce zapojené do mezinárodního obchodu, který se pohybuje v hlavním směru zahraničních investic, proti investorovi mimo hlavní směr PZI, jakým je příklad Koudijs feed B. V. Výsledek
ukazuje, jaké jsou v postupech shody či rozdíly, případně jaký mají vliv, a také akcentované otázky rozhodovacího procesu. Analýza zohledňuje i skutečnost, že nizozemský investor je relativně malou společností proti hlavním invetorům, kteří mají největší podíl na PZI. V kapitole jsou též hlavní odpovědi na položené otázky a provedeno shrnutí a zobecnění závěrů, včetně jejich interpretace.
Analýza přímých zahraničních investic v okrajových oborech je ve svém základu a zobecnění věnována zejména situaci v zemích střední a východní Evropy. Zároveň je v práci využíván předpoklad, že okrajové obory PZI jsou zároveň i méně výkonné při porovnání proti stejným oborům v původních patnácti členským zemím EU. Tento předpoklad je postaven na zobecnění, že všechny nové členské země EU jsou na nižší průměrné úrovni výkonnosti.
Faktory, které ovlivňují závěry práce, jsou limitovány současným časovým obdobím, kdy se stále projevu vliv rozšíření EU o deset nových členských zemí.
Největší vlny přílivu PZI do zemí střední a východní Evropy se již vyčerpaly. Působí slaďování národních legislativ nových členských zemí s pravidly EU, ale i kladné reference a dostatečné informace o trhu vytvářejí podmínky pro to, aby bylo možné říci, že závěry analýzy postavené částečně na činnosti jednoho konkrétního zahraničního investora lze zobecnit, neboť rozhodování společnosti se o tyto faktory též opírá.
Pro účely diplomové práce byl management společnosti Koudijs feed B. V. laskav a souhlasil s použitím informací, které byly diplomantem získány během stáže ve společnosti. S přihlédnutím k tomu, že bude respektována důvěrnost strategických záměrů a informací, společnost souhlasila s poskytnutím informační podpory diplomantovi a pro účely studie mu zpřístupnila důvěrné dokumenty.
Metody
V první kapitole je provedeno pozorování vývoje přímých zahraničních investic, následně analýza nositelů PZI a také charakterizovány rozhodovací procesy mezinárodního rozvoje společností. Druhá kapitola analyzuje strukturu PZI, je komparována efektivnost identifikovaných okrajových oborů PZI a následuje syntéza důvodů malého přílivu investic do uvedených oborů. Třetí kapitola se věnuje pozorování zahraničního investora, analýze postupu této společnosti při působení na novém trhu a analogickému určení, jak se rozhoduje o vstupu na nový trh a přímé zahraniční investici. Následuje syntéza procesů rozhodování o PZI a jejich kritérií.
1. PZI v regionu střední a východní Evropy
První kapitola je uvedením do tématu přímých zahraničních investic, jejich vývoji v regionu střední a východní Evropy a jaké hlavní politiky a přístupy k nim jsou používány. V rámci této kapitoly je snaha charakterizovat společnosti, které jsou největšími nositeli PZI, zda se jedná o nadnárodní společnosti, velké společnosti s mezinárodními aktivitami či jinak velké podnikatelské subjekty.
1.1 Obecná charakteristika PZI
Přímé zahraniční investice jsou investicemi, které realizují zahraniční subjekty jednoho státu umístěním svých finančních prostředků do kapitálu polečností sídlících v zahraničí. Základním motivem společností pro realizaci PZI je zisk, který převýší cenu kapitálu, pokryje náklady devizových operací a odpovídá politickým rizikům té dané oblasti. Při porovnání projektů realizovaných doma a v zahraničí je očekávaný výnos PZI vyšší. Důvodem jsou často nižší mzdy, dostupnost a cena vstupních surovin, preferenční daňový režim a další formy podpory a dotací investic. V neposlední řadě je objem a směr investic závislý na změně měnových kurzů.
Společnosti se stávají nadnárodními v momentě, kdy začínají uskutečňovat PZI.
Investice nabývají dvou základních forem a) stavby na zelené louce a b) přeshraniční akvizice a fúze existujících společností. Zahraniční investice se pak stávají znakem organizační expanze nadnárodní společnosti. Co je motivem společností pro investice v zahraničí, proč rozšířují řídící strukturu vytvářením nadnárodních společností? Na rozdíl od teorie mezinárodního obchodu nebo teorie mezinárodních portfoliových investic nemáme k dispozici komplexní teorii o PZI, avšak několik teorií je schopno osvětlit některé aspekty zahraničních investic. Například Charles P. Kindleberger (1969) a Stephen H. Hymer (1976) ve svých teoriích kladou důraz na různé tržní nedokonalosti. Zejména se jedná o nedokonalosti výrobku, výrobních faktorů a kapitálových trhů jako hlavních sil hýbajících PZI1. Klíčové faktory důležité při rozhodování společnosti o realizaci zahraniční investice jsou podle nich: a) překážky
1 Eun, Cheol S., Resnick, Bruce G. International financial management. s. 355.
zahraničního obchodu, b) nedokonalosti trhu práce, c) nehmotná aktiva, d) vertikální integrace, e) životní cyklus výrobku a f) služby akcionářům při diverzifikaci aktiv2.
Vlády ovlivňují zahraniční obchod se zbožím a službami určováním cel, kvót a dalšími restrikcemi. Důvodů může být několik příjem státního rozpočtu, ochrana domácího trhu, ale i domácí politické cíle. Bariéry se stávají motivací, proč se společnost rozhodne pro investici v dané zemi. Nelze opomenout ani to, že přirozenou bariérou mohou být samotné dopravní náklady. Pokud se společnost rozhodne stěhovat produkci, pak v rámci regionu si bude vybírat zemi s nízkými pracovními náklady v porovnání k dosažitelné produktivitě práce. Při vstupu na nový trh mají nadnárodní společnosti proti domácím subjektům často výhodu ve formě nehmotných aktiv. Tato aktiva představují například technologie, management, marketing, know how, výzkum či silnou značku. Komplexnost aktiv tohoto rozsahu se špatně prodává a z důvodu lepší ochrany, legislativy, ale i vyšší ziskovosti, zahraniční společnosti realizují tyto výhody samy. Richard Caves (1982) a Stephen Magee (1977) kladou zvýšený důraz na vliv tržních nedokonalostí na nehmotná aktiva a následnou motivaci firem k realizaci PZI3. Nadnárodní společnost může v rámci svého rozvoje usilovat o vytvoření vertikální integrace. Dodavatel chce vždy prodávat za co nejvyšší cenu, odběratel chce vždy naopak co nejnižší náklady, aby měl co nejvyšší zisk. Toto představuje střet dvou zájmů a vytvoření vertikální integrace může být jeho řešením. Nejrozšířenější jsou PZI směřující do společností, které jsou dodavateli surovin pro nadnárodní společnosti, ale ani opačný průběh není vyloučen. Podle Raymona Vernona (1966) a jeho teorie životního cyklu výrobku společnosti realizují PZI v určité části životního cyklu svého výrobku. V momentě, kdy výrobek dosáhne své zralosti a prodává se na více trzích, zvyšuje se tlak konkurence a každý nový zákazník je citlivý na cenovou úroveň, pak je nutná optimalizace nákladů, která vede k přesunutí výroby do levné výrobní základny, například Asie. Odtud pak produkce směřuje na trhy a to včetně toho trhu, kde výrobek vznikl a byl poprvé vyráběn. PZI se v tomto případě pro společnost stávají ochranou pro zachování konkurenceschopnosti4. V případě překážek pro rychlé přeshraniční přesuny kapitálu se nadnárodní společnosti, přostřednictvím svých PZI, stávají poskytovatelem nepřímých diverzifikačních služeb svým akcionářům. Nedokonalosti kapitálového trhu se tedy mohou stát motivací firem pro realizaci PZI.
2 Eun, Cheol S., Resnick, Bruce G. International financial management. s. 356.
3 Tamtéž. s. 358.
4 Tamtéž. s. 360.
Čím více jsou liberalizovány kapitálové trhy, a provázanost světové ekonomiky se zvětšuje, tím více získávají na významu přeshraniční fúze a akvizice jako část PZI.
Společnosti se do nich zapojují, aby posílily svou konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, získaly speciální aktiva anebo mohly ve větším měřítku využívat již existující aktiva.
Při vstupu na zahraniční trh společnosti musí hodnotit rizika, která je čekají.
Nejširší je hodnocení tzv. country risks, neboli rizik dané země zahrnující politická rizika, kreditní rizika a jiné ekonomické ukazatele. Při podrobnějším hodnocení pak nadnárodní společnosti věnují zvýšenou pozornost politickým rizikům. Tato rizika mohou nabývat různých forem od úplného zestátnění majetku zahraničního investora, až po nečekané změny v daňových předpisech, které povedou k poškození ziskovosti zahraničních projektů. Rizika lze určit dvojího typu makro a mikro rizika; makro rizika představují ovlivnění všech zahraničních operací, naopak mikro rizika představují ovlivnění vybraných oblastí zahraničně obchodních operací nebo jen jednotlivých firem5.
1.2 Vývoj PZI ve střední a východní Evropy od poloviny 90. let do roku 2004 včetně
1.2.1 PZI ve státech střední a východní Evropy
Regionem střední a východní Evropy se rozumí Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko a státy Pobaltí tj. Litva, Lotyšsko, Estonsko. Přímé zahraniční investice jsou v této oblasti velmi často skloňovaným pojmem a staly se politickým nástrojem, které mnohé vlády považují za lék na neduhy ekonomických reforem. Bylo jim věnováno už velké množství analýz a je jim věnován i velký prostor v ekonomických rubrikách.
Je třeba si uvědomit, že přímé zahraniční investice nejsou ekonomicky všemocné, ale velký význam jim nelze upřít. Pro nové členské země EU se staly pomocníkem při ekonomických reformách a jejich velký příliv pomohl zmírnit následky přechodu od centrálně plánovaných ekonomik k tržnímu hospodářství.
5 Eun, Cheol S., Resnick, Bruce G. International financial management. s. 365.
Vytváření speciálních podmínek – pobídek se stalo nástrojem vlád jednotlivých států usilujících o co největší příliv investic. Zároveň se ovšem tyto pobídky staly i konkurečním nástrojem mezi sousedními státy a regiony navzájem. Situace v některých připadech došla tak daleko a může se znovu opakovat, že investor půjde jen za pobídkou a zůstane jen po takovou dobu, která pro něj bude výhodná a následně své výrobní kapacity znovu přesune. Důležitá je tedy nejen kvantita, což bylo dříve nejvíce akcentované hledisko, ale také kvalita PZI, kterou lze rozumnět jako dobu, kdy tato investice bude vytvářet ekonomické a sociální hodnoty v daném místě.
Důležité je vědět, co se rozumí přímými zahraničními investicemi. Při vytváření statistiky PZI vychází Česká národní banka z definice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF, která stanoví, že: „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a se získáním podstatného vlivu na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“ Podnik – přímá investice je dále definován jako „Podnik zapsaný nebo nezapsaný v obchodním rejstříku, v němž zahraniční investor vlastní 10 a více procent akcií (podílu) nebo hlasovacích práv u zapsaného podniku nebo ekvivalent u nezapsaného podniku“.
Ve statistikách o PZI, které jsou publikovány ČNB o ČR nebo EUROSTATem o všech členských zemích EU, je proto za součást PZI považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem. Složení přímé investice lze tedy vyjádřit vztahem: Přímá investice
= základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál.
Příliv kapitálu do střední a východní Evropy byl v 90. letech a vyjímečně i v posledním období stimulován velkými privatizačními projekty. Poslední takto významnou operací v České republice byl prodej státního podílu v Českém Telecomu do rukou společnosti Teléfonica. Tak, jak příliv investic začal slábnout, začaly se vlády více věnovat podpoře investic, vznikly první pobídky a také statní agentury pracující jen na přilákání zahraničních investic. Vývoj investic ve střední a východní Evropě, jmenovitě pak v České republice, Slovensku, Polsku, Maďarsku a pobaltských zemích tj. Litvě, Lotyšsku a Estonsku dokumentuje následující přehled.
Tabulka č. 1: PZI do vybraných zemí střední a východní Evropy (v mil. EUR)
Rok Stát 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Česká republika 1 148 3 310 5 934 5 498 6 299 9 015 2 289 3 594 Estonsko 235 513 284 425 603 307 797 742 Lotyšsko 460 318 352 447 148 270 270 527
Litva 313 826 456 410 498 771 160 633
Maďarsko - - 1 873 1 785 4 395 3 177 2 006 3 367 Polsko 4 328 5 677 6 821 10 133 6 377 4 368 3 646 4 898 Slovensko - - - 2 311 1 649 4 037 643 902 Pramen: Eurostat. [online]. [cit. 19. července 2005].
Dostupné na internetu <http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=0,1136173,0 _45570701&_dad=portal&_schema=PORTAL>.
Zajímavé hodnoty celkových investic se ukazují u součtu za čtyřleté období se stanovením pořadí největších příjemců v regionu střední a východní Evropy.
Tabulka č. 2: Kumulované PZI do zemí střední a východní Evropy a pořadí zemí dle objemu PZI v letech 2000 – 2004 (v mil. EUR za vybrané období)
Stát PZI 2000 – 2004 Pořadí
Česká republika 26 695 2.
Estonsko 2 874 5.
Lotyšsko 1 662 7.
Litva 2 472 6.
Maďarsko 14 730 3.
Polsko 29 422 1.
Slovensko 9 542 4.
Pramen: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 1
V makroekonomické analýze společnosti NEWTON Holding a.s.6 autoři uvádějí, že kumulovaný příliv PZI za období 1988 až 1999 činil v Polsku 20,4 mld. USD, v Maďarsku 19,8 mld. USD a v ČR 16,5 mld. USD. Z tohoto jasně vyplývá, že i v delším období si drží co do objemu PZI výhradní postavení Polsko, následované Českou republikou a Maďarskem.
Pro správnou interpretaci uvedených čísel je třeba zdůraznit, že tyto hodnoty objemu investic jsou z určité části už tvořeny reinvestovaným ziskem. Je proto jen otázkou času, kdy zahraniční vlastník se rozhodne místo reinvestice zisků pro výplatu dividend a tím pádem může dojít v daném období k poklesu PZI či dokonce čistému úbytku PZI.
Největší pozornosti investorů se ve střední a východní Evropě těší Polsko, Česká republika, Maďarsko a následně i Slovensko. Na druhou stranu se nejedná o přímo
6 NEWTON Holding, a.s. Přímé zahraniční investice v ČR, Polsku a Maďarsku [online]. EKONOMICKÉ ZPRÁVY ŘÍJEN 2000. [cit. 10. června 2005]. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/
docs/analyzy/ekonomzpravy/631bc6cc83d7 bb91354a36dd4d9c09a9.pdf >. s. 12.
porovnatelné ekonomiky například jen počtem svého obyvatelstva a tím i trhem, který pro potenciálního investora představují, proto je pro další charakteristiku využíváno podílu PZI na obyvatele. Za roky 2000 až 2004 je kumulovaný příliv zahraničních invetic na obyvatele uveden v následujícím přehledu.
Tabulka č. 3: Kumulované PZI na obyvatele v zemích střední a východní Evropy a pořadí zemí dle PZI v letech 2000 – 2004 (EUR na obyvatele)
Stát PZI 2000–2004 na obyvatele Pořadí
Česká republika 2 614,21 1.
Estonsko 2 127,31 2.
Lotyšsko 716,63 7.
Litva 717,37 6.
Maďarsko 1 456,01 4.
Polsko 770,40 5.
Slovensko 1 773,57 3.
Pramen: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 2 a a statistiky Eurostatu o obyvatelstvu Pramen počtu obyvatelstva: Eurostat. [online]. [cit. 19. července 2005].
Dostupné na internetu <http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=1996,45323734
&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/C/C1/C11&language=en
&product=Yearlies_New_population& root=Yearlies_new _population&scrollto=0>.
V výše citované analýze společnosti NEWTON je též uvedeno, že při srovnání přílivu PZI na obyvatele za období 1988 – 1999 první místo zaujímá Maďarsko (1 967 USD), následováno Českou republikou (1 612 USD) a Estonskem (1 430 USD). Polsku (527 USD) náleželo až šesté místo mezi zeměmi, které byly považovány za kandidáty na vstup do EU v první vlně7. S přihlédnutím k oběma výše uvedeným hodnocením lze naopak říci, že mezi úspěšné uchazeče o zahraniční investice se proti předchozímu seznamu řadí také Estonsko, ale naopak Polsko se kvůli svému největšímu počtu obyvatel nachází mezi těmi méně úspěšnými.
1.2.2 Hlavní politiky používané pro podporu PZI
Země střední a východní Evropy a jejich vlády si v 90. letech relativně rychle uvědomily význam přímých zahraničních investic a tak začaly pracovat na jejich přilákání. Výsledkem tohoto snažení jsou tzv. investiční pobídky, které se v každé zemi liší a země si také navzájem konkurují. Rozdíly ve výši přílivu PZI proto nepramení pouze z odlišného ekonomického a politického vývoje v těchto zemích, ale jsou i odrazem rozdílných investičních pobídek pro zahraniční investory.
7 NEWTON Holding, a.s. Přímé zahraniční investice v ČR, Polsku a Maďarsku [online]. EKONOMICKÉ ZPRÁVY ŘÍJEN 2000. [cit. 10.června 2005]. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/
docs/analyzy/ekonomzpravy/631bc6cc83d7 bb91354a36dd4d9c09a9.pdf >. s. 12.
Principem pobídek je zavedení systému daňových a celních úlev, případně i finanční či nefinanční podpory. Tyto podpory jsou většinou dále spojeny se systémem dotací z oblasti zaměstnanecké a regionální hospodářské politiky. Přilákání investiv bez investičních pobídek je v současné době prakticky nemožné, vhledem ke konkurenci působící v mezinárodním měřítku. Konkurence je podpořena vysokou kapitálovou mobilitou a investoři často srovnávají mnohem více než kdy předtím náklady na realizaci investice a možnosti jejich snížení.
Základy současných systémů investičních pobídek postupně vznikaly ve střední a východní Evropě od poloviny 90. let, ucelený systém pobídek si vypracovalo jako první Maďarsko v roce 19958 a postupně jej pak následovaly okolní země, včetně České republiky. Pobídky obecně vycházejí z úpravy daňového zatížení právnických osob, aby bylo konkurenceschopné, zejména formou plošného snížení daně z příjmu právnických osob jednorázově či postupně, nebo taktéž osvobozením od této daně po určitou dobu například až na deset let. Dále jsou stanoveny podmínky minimálního objemu investice a jejího členění, poskytnutí pozemků v průmyslové zóně, bezcelní dovoz technologií nebo například podpora na vytvoření nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců.
Investiční pobídky ve svém směřování zohledňují obory, které vlády daných států chtějí podpořit a rozvíjet jako perspektivní a to na základě strategií hospodářského rozvoje a růstu. V tomto směru se mohou projevit různé priority vlád, ale také naopak jejich shoda a tím i větší konkurenční tlaky při získávání investic. Lze vypozorovat určité následování úspěšných a tím i směřování podpor do stejných či obdobných oborů.
Investiční pobídky v minulosti stimulovany příliv investic do zpracovatelského odvětví, zejména do elektrotechnické a automobilového průmyslu9.
Jako ukázka může posloužit česká vládní agentura CzechInvest, jejíž působnost je v současné době mnohem širší než jen podpora přílivu investic. Strategie agentury CzechInvest na období 2004 – 200610 zahrnuje několik okruhů strategických priorit.
Druhou prioritou je Podpora zakládání nových a rozvoje stávajících podniků. Jedním
8 NEWTON Holding, a.s. Příliv přímých zahraničních investic do zemí střední a východní Evropy. Vývoj proti globálním trendům? [online]. MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY LISTOPAD 2003. [cit. 10.června 2005]. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/docs/analyzy/makroanalyzy/6ea96a7e1 36 31ec1bfb5843e7eaeab64.pdf >. s.9.
9 Tamtéž.
10 CzechInvest. Strategie agentury CzechInvest [online]. [cit. 15.června 2005]. Dostupné na internetu:
<http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/8E110017BB8CEF41C1256EBD004D9917?OpenDocu ment>.
z bodů této priority jsou Pobídky zejména „Rozvoj systému investičních pobídek tak, aby jejich využití efektivně a účinně posilovalo konkurenceschopnost ČR“11. V rámci citované strategie jsou uvedeny vyhodnocené Prioritní sektory, na které bude v rámci pobídek, ale i jiných podpor, v současné době soustředěna pozornost. Jedná se o tradiční obory českého průmyslu, které byly vyhodnoceny, že mají růstový potenciál – elektronika, přesné strojírenství a automobilový průmysl, chemie a plasty; mezi hi-tech výrobními oblastmi se jedná o mikroelektroniku/polovodiče, biotechnologie a farmacii, optoelektroniku; prioritou jsou i hi-tech služby jako jsou informační a komunikační technologie, vývoj softwaru, dále strategické služby jako jsou centra sdílených služeb, expertní a řešitelská centra, opravárenská centra12. Pobídky jsou tedy výběrového charakteru a investice tohoto typu zaměstnávají vysoce kvalifikované pracovníky, vytvářejí mnohem vyšší přidanou hodnotu a přinášejí s sebou know how a dále i výzkum a vývoj, který může pomoci k dalšímu ekonomickému růstu mnohem více než jen výstavba výrobního podniku. S obdobnými prioritami a se svými národními specifiky postupují i další nové členské země EU ze střední a východní Evropy, ale také uchazeči o členství. (Poznámka: Obdobou českého CzechInvestu je v Polsku Polská agentura pro zahraniční investice, anglicky Polish Agency for Foreign Investment, zkráceně PAIZ, v Maďarsku pak působí Maďarská investiční a obchodní agentura, anglicky Hungarian Investment and Trade Development Agency, zkráceně ITD).
1.3 Nositelé hlavních objemů PZI
1.3.1 Nositelé investičních projektů evidovaných CzechInvestem
Zajímavý úhel pohledu na zahraniční investice se objevuje při hodnocení, kdo jsou největší nositelé PZI. V statistické publikaci13 CzechInvestu je uveden přehled 516 oznámených investičních projektů za období 1994 až 1. pololetí 2005. Výběr 30 největších projektů, co do objemu investic ukazuje, že naprostá většina z nich byla a je realizována velkými nadnárodními společnostmi, či společnostmi s rozsáhlými
11 CzechInvest. Strategie agentury CzechInvest [online]. [cit. 15.června 2005]. Dostupné na internetu:
<http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/8E110017BB8CEF41C1256EBD004D9917?OpenDocu ment>. s. 6.
12 Tamtéž s.7.
13 CzechInvest. Investiční projekty agentury CzechInvest 1998 - 2005 [online]. [cit. 22.července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/FF16B59BCE160172C1256EC1 00546CD4/$File/investicni%projekty.xls>.
mezinárodními aktivitami. Objem kumulovaných investic u vybraných projektů představuje necelých 190 mld. CZK a na objemu všech projektů evidovaných v přehledu, který představuje necelých 415 mld. CZK, se podílí 45,6%, a zároveň u jednotlivého projektu objem investice neklesá v průměru pod 2 mld. CZK. (Poznámka:
příloha diplomové práce, tabulka č. 14). Na opačném konci seznamu se nacházejí projekty, jejichž výše se pohybuje mezi 10 až 30 mil. CZK a v souhrnu představují kumulovaný objem investic ve výši cca 575 mil. CZK s podílem 0,138% na evidovaných projektech. (Poznámka: příloha diplomové práce, tabulka č. 13). Třetinové zastoupení mezi nimi mají projekty vedené domácími podnikatelskými subjekty, ale většina opět připadá na zahraniční investory, ovšem prim mezi nimi už nehrají velké nadnárodní společnosti. Vedoucí postavení mají subjekty působící mezinárodně nebo na vybraných trzích, jde jim o posílení jejich pozic na nových trzích, dosažení přímé přítomnosti v regionu, nebo se jedná o specializované investice, které zaměstnávají vysoce kvalifikované odborníky a nepodílejí se na masové zaměstnanosti stovkami pracovních míst.
Z výše uvedeného lze rozeznat hlavní členění struktury nositelů investic, ovšem tyto investiční projekty zahrnují i projekty, které získaly podporu, byť jsou předkládány českými právnickými osobami, což není ve statistice ČNB považováno za PZI, neboť je to domácí investiční aktivita. Dále výše zmíněné objemy investic pracují pouze s objemem počáteční investice a nezahrnují reinvestované zisky, které ČNB uvádí jako součást PZI. Zároveň celkový finanční objemem investičních projektů nezahrnuje všechny PZI přicházející do země, neboť některé projekty, které jsou ve statistice ČNB, nejsou investičním projektem zprostředkovaným CzechInvestem.
1.3.2 Největší nositelé přímých zahraničních investic dle ČNB
Pro přesný pohled na teritoriální a odvětvovou strukturu je proto vhodné se opřít o statistiky a přehledy publikované Českou národní bankou a Eurostatem. Ze stavu PZI v České republice k 31. 12. 2003 vyplývá, že pět největších nositelů jsou Nizozemsko, Německo, Rakousko, Francie a Spojené státy americké a na celkovém stavu PZI se podílejí 76,4%14. Podrobnější pohled dokresluje následující tabulka a graf.
14 ČNB. 2003 Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.července 2005]. Dostupné na internetu
<http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/ publikace_pb/pzi/ index.html>.
Tabulka č. 4: Země původu PZI směřujících do České republiky, stav k 31. 12. 2003 (v tis.
CZK a tis. EUR)
Stát Základní kapitál (tis.
CZK
Reinvestovaný zisk (tis.
CZK)
Ostatní kapitál (tis.
CZK)
Celkem (tis.
CZK)
Celkem (tis. EUR) Nizozemí 256 850 752 53 482 522 48 856 399 359 189 674 11 084 390 Německo 150 859 083 71 544 394 16 537 768 238 941 246 7 373 592 Rakousko 89 718 270 35 588 732 11 959 749 137 266 751 4 235 974 Francie 52 947 884 33 398 592 5 690 905 92 037 380 2 840 222 Spojené státy americké 39 077 230 9 465 054 11 360 177 59 902 461 1 848 556 Velká Británie 30 050 631 -155 417 19 433 722 49 328 936 1 522 263 Belgie 18 088 721 27 759 302 3 227 566 49 075 589 1 514 445 Švýcarsko 23 681 719 1 414 619 7 272 868 32 369 206 998 895 Japonsko 16 935 412 122 757 3 602 136 20 660 305 637 565 Lucembursko 12 254 746 593 747 3 693 178 16 541 671 510 467 Švédsko 8 143 146 3 112 231 2 551 567 13 806 944 426 074 Slovensko 8 874 414 3 129 331 1 031 512 13 035 257 402 261 Itálie 6 610 763 3 021 715 2 830 353 12 462 831 384 596 Kypr 11 546 112 -917 230 486 673 11 115 556 343 020 Dánsko 5 748 059 1 266 278 1 892 409 8 906 745 274 857 Svět celkem 767 018 343 242 373 516 152 391 812 1 161 783 672 35 851 988 Pramen: ČNB (vyňatek z publikace). 2003 – Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.
července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/
publikace _pb/pzi/index.html>.
Pokud se jedná o odvětvovou strukturu, tak ta nám ukazuje dominantní postavení oborů jako peněžnictví a pojišťovnictví, obchod a opravy, nemovitosti a služby pro podniky, výroba motorových vozidel a doprava a telekomunikace. V souhrnu se tyto obory na PZI podílejí 52,7%.
Graf č. 1: Země původu PZI směřujících do České republiky
Přímé zahraniční investice v České republice k 31. 12. 2003 - teritoriální struktura
Ostatní 12,4%
Švýcarsko 2,8%
Německo 20,6%
Nizozemí 30,9%
Belgie 4,2%
Rakousko 11,8%
Francie 7,9%
Spojené státy americké
5,2%
Velká Británie 4,2%
Pramen: ČNB (vyňatek z publikace). 2003 – Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.
července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance _stat/publikace _pb/pzi/index.html>.
Graf č. 2: Odvětvová struktura PZI v České republice
Přímé zahraniční investice v České republice k 31. 12. 2003 - odvětvová struktura
Ostatní 31,9%
Kovy, kovové výrobky 4,6%
Nemovitosti a služby pro podniky
9,0%
Obchod a opravy 12,3%
Ostatní nekovové minerální výrobky
5,0%
Peněžnictví a pojišťovnictví
16,8%
Motorová vozidla Zpracování ropy, 8,7%
chemické výrobky 5,7%
Doprava a telekomunikace
5,9%
Pramen: ČNB (vyňatek z publikace). 2003 – Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.
července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance _stat/publikace _pb/pzi/index.html>.
1.3.3 Podíl největších nositelů PZI
Pohled na strukturu PZI dle teritoriálního a odvětvového hlediska ukazuje určitou podobnost mezi výše uvedenými údaji o České republice a ostatními státy z regionu střední a východní Evropy. Jednoznačný prim mezi investory hrají státy EU-15, které se v součtu na investicích podílejí 55% (Lotyšsko) až 86% (Česká republika). Určité specifikum mají země Pobaltí, kde mezi největší investory patří skandinávské státy jako Švédsko, Finsko, Dánsko či Norsko. Pro ČR, SR a Polsko jsou naopak největšími investory zejména Německo, Nizozemí, Francie, Itálie, Rakousko a USA. Podíl pěti největších investorských zemí na celkových investicích do každé ze zemí v regionu se pohybuje od 50% (Lotyšsko) do 82% (Estonsko). (Poznámka: příloha diplomové práce, tabulka č. 16).
U odvětvové struktury PZI lze mezi státy střední a východní Evropy vidět mnohem větší shodu. Mezi preferované obory patří: peněžnictví a pojišťovnictví (6895), obchod a opravy (5295), nemovitosti a služby (7395), doprava, skladování a telekomunikace (6495) patřící do sektoru služeb. (Poznámka: čísla v závorce představují oborovou kvalifikaci ekonomických činností, zkráceně OKEČ).
U zpracovatelského průmyslu, který jako celek je velkým příjemcem PZI, už shoda v oborech není. Každý stát má svůj silný obor, pro ČR se jedná o výrobu motorových vozidel (3400) a petrochemický a plastikářský průmysl (2595), pro Estonsko je vyjímečná výroba textilu a dřevařský průmysl (2295), pro Litvu a Polsko je to potravinářství (1605) a taktéž petrochemický a plastikářský průmysl. Pro poslední uvedený stát a též Slovensko je silný příliv investic i do oboru zpracování kovů a kovových výrobků (2805). Obecně, ale platí, že zpracovatelský průmysl jako celek přitáhl méně investic než obory ze sektoru služeb. (Poznámka: příloha diplomové práce, tabulka č. 17).
1.4 Mezinárodní marketing
Přímé zahraniční investice jsou v mezinárodních statistikách například UNCTAD spojeny s pojmem TNCs – Transnational Companies a jejich investiční činností.
(Poznámka: pojem nadnárodní společnosti je překladem z anglického termínu transnational companies, anglická zkratka TNCs). Definice nadnárodní společnosti říká,
že se jedná o společnost, jejíž operace přesahují hranice země, v které je společnost registrována. V některých případech jsou společnosti relativně malé a operují jenom přes nejbližší hranici. UNCTAD odhaduje počet TNCs na 64 000 subjektů bez jejich afilací15.
1.4.1 Rozhodovací procesy o zahraničních investicích
Rozhodování o PZI a determinanty jejich přílivu jsou v mezinárodním prostředí závislé na mnoha faktorech. Existují základní fundamenty jako politická stabilita, přivětivé investiční klima, kvalifikovaná pracovní síla i kvalita práce. V zemích střední a východní Evropy byly tyto základy položeny skoro již na začátku 90. let.
Identifikace, porozumnění a určení determinujících faktorů je velice komplexním problémem, který záleží na specifických charakteristikách dané země, sektoru a společnosti. Všeobecně lze určit tři základní faktory, které jsou velmi obsáhlé a zároveň určují, kde se nadnárodní společnost rozhodne investovat. Tyto tři základní faktory jsou16:
a. politika vlády v oblasti PZI
b. proaktivní opatření vlády na podporu a pomoc zahraničním investorům c. charakter dané ekonomiky.
Pro státy střední a východní Evropy lze najít následující faktory17: a. hledání nových trhů a příležitostí
b. geografická poloha v regionu, zejména pro Česko, Maďarsko a Polsko c. zjednodušený přístup na západní trhy, přímá hranice s EU-15
d. výhoda dostupnosti kvalifikované pracovní síly
e. komparativní výhoda nižších mzdových nákladů, dříve silně akcentovaná f. daňové prázdniny pro PZI v rámci podmínek pro investiční pobídky
15 The International Network for Small and Medium Sized Enterprises – INSME. [online]. [cit.
19.července 2005]. Dostupné na internetu <http://www.insme.info/page.asp?IDArea=1&page= glossary
&IDAlphaLet ter=T>.
16 NEWTON Holding, a.s. Ekonomická analýza, Různé pohledy na přímé zahraniční investice [online].
[cit. 20.června 2005]. Duben 2001. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/docs/
analyzy/makroanalyzy /0104_Ruzne_pohledy_na_prime_zahranicni_investice.pdf>. s.4., přejato z World Investment Report 1998: Trends and Determinations – Overview, New York, United Nations, 1998. s.91.
17 NEWTON Holding, a.s. Přímé zahraniční investice a udržitelnost vnější rovnováhy České republiky, [online]. [cit. 20.června 2005]. Červenec 2001. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/
redsys/docs/analyzy /makroanalyzy/0107_PZI_a_vnejsi_rovnovaha_CR.pdf >. s. 1.
g. získání a zabezpečení podílu na trhu, neboť pozdější příchod na trh může být mnohem nákladnější.
Na druhou stanu je zároveň třeba brát v potaz různé formy PZI, kterých mohou investice nabývat. Mezi základní formy PZI patří investice na zelené louce, akvizice a fúze, společné podniky či méně obvyklá forma jako je managerské řízení. Toto představuje jejich stotožnění s kapitálovými formami vstupu na zahraniční trhy18. (Poznámka: investice na zelené louce je z anglického termínu greenfield investment;
akvizice a fúze je z anglického termínu mergers & acquisitions, anglická zkratka M&As; společné podniky je z anglického termínu joint ventures a managerské řížení je z anglického termínu management agreement).
Investice na zelené louce představují nově založené společnosti, mohou znamenat větší kapitálový příliv než akvizice, včetně transferu moderních či dokonce vysoce vyspělých technologií a vytvoření nových pracovních míst, ale zároveň i zvýšení konkurence na trhu dané produkce. U akvizic a fúzí je potřeba zdůraznit jejich vliv na statistiky přílivu PZI, ne všechny operace jsou takto evidovány, ale na druhou stranu na globalizujícím se trhu ty největší fúze probíhají na mezinárodní scéně. Dlouhodobé časové řady a zprávy UNCTAD dokazují korelaci mezi fúzemi a akvizice na straně jedné a PZI na straně druhé, zejména pak u vyspělých ekonomik a v zemích střední a východní Evropy, kde probíhaly či ještě probíhají privatizace statních podílů ve významných místních podnicích.
18 NEWTON Holding, a.s. Ekonomická analýza, Různé pohledy na přímé zahraniční investice [online].
[cit. 20.června 2005]. Duben 2001. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/docs/analyzy /makroanalyzy/0107_PZI_a_vnejsi_rovnovaha_CR.pdf >. s. 2. a Machková, H. Mezinárodní marketing.
s. 53.
Obrázek č. 1: Příliv PZI a podíl fúzí a akvizi na PZI v miliardach USD
Pramen: NEWTON Holding, a.s. Ekonomická analýza, Různé pohledy na přímé zahraniční investice [online].
Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/docs/analyzy/makroanalyzy/0104_
Ruzne_pohledy_na_prime_zahranicni_investice.pdf>. s. 5.
Obrázek č. 2: Faktory růstu globálních fúzí a akvizic
Pramen: NEWTON Holding, a.s. Ekonomická analýza, Různé pohledy na přímé zahraniční investice [online].
Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/docs/analyzy/makroanalyzy/0104_
Ruzne_pohledy_na_prime_zahranicni_investice .pdf>. s. 4.
Nadnárodní společnosti se rozhodnou přenést výrobu do hostitelské země místo obhospodařování daného trhu pomocí importů, jen za podmínky, jestliže jim tato změna přináší nějakou specifickou výhodu, např. nižší náklady díky úsporám z rozsahu.
Investoři nerozhodují pouze o prvotním umístění investice, ale také o jejím rozšíření či případném přesunu do místa s výhodnější kombinací lokalizačních faktorů19. Výše zmíněná propojenost objemu akvizic a fúzí s přílivem PZI ukazuje i další specifické, ale zároveň i podobné faktory, které mají vliv na rozhodování o investicích. Nadnárodní společnosti při svém rozhodování zvažují následující faktory:
a. získání přístupu ke strategickým aktivům b. získání tržní síly a vedoucího postavení c. dosažení užitků ze synergie
d. stát se větším
e. diversifikace rizika či využití finančních příležitostí.
1.4.2 Mezinárodní rozvoj společnosti a jeho faktory
Váha všech faktorů, které zde byly zmíněny, se může měnit podle preferencí každé společnosti a podle jejího postavení vůči jejím partnerům, akcionářům a všem dalším subjektům ovlivňujícím její činnost přímo či nepřímo. Zejména pak nelze opomenout jeden z nejdůležitejších faktorů a tím jsou stádia mezinárodního rozvoje společnosti. Jsou rozlišována čtyři základní stádia, kterými společnost většinou prochází: a) podnikání na tuzemském trhu, b) převážně vývozní aktivity, c) mezinárodní podnikání na více trzích a d) globální podnikatelské aktivity společnosti20.
Hlubší pohled nám ukazuje hlavní priority, firemní orientaci společnosti, strategii, kterou se řídí, marketingovou strategii, orientaci výzkumu a vývoje, řízení lidských zdrojů, manažerský styl, vývoj nových produktů nebo způsob finančního řízení společnosti. Důležité pro účely této práce jsou druhé, ale zejména třetí a čtvrté stádium mezinárodního rozvoje společnosti. Ve druhém stádiu – převážně vývozní aktivity – je pro společnost stále důležitý domácí trh, ale vývoz se stává prioritou a to zejména jeho
19 NEWTON Holding, a.s. Příliv přímých zahraničních investic do zemí střední a východní Evropy.
Vývoj proti globálním trendům? [online]. MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY LISTOPAD 2003. [cit.
10.června 2005]. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/docs/analyzy/makroanalyzy/
6ea96a7e1 36 31ec1bfb5843e7eaeab64.pdf >. s.11.
20 Machková, H. Mezinárodní marketing. s. 16.
kapitálově nenáročné formy, což znamená, že ještě zahraniční aktivity nedosahují úrovně přímých zahraničních investic. Byť v případě kapitálově silných společností lze očekávat první kapitálové vstupy na zahraniční trhy, pokud možno s omezením rizik například spolupráce s místním partnerem formou joint venture a využití hlubších znalostí trhu přinesených místním partnerem. Domácí výrobky jsou částečně uzpůsobovány pro potřeby exportu a rozvoj zahraničních aktivit je postaven na využívání příležitostí a poptávek, které ke společnosti směřují. Společnost se snaží plně uplatnit své know how a využívá k tomu svých managerů, kteří zajištují jeho transfer.
Lze identifikovat etnocentrickou orientaci společnosti, tj. nejbližšími trhy pro zahraniční aktivity jsou trhy kulturně podobné, kde adaptace na místní podmínky je nejméně náročná.
Pokud si společnost uvědomí význam svých zahraničních aktivit a důležitost jejich dalšího rozvoje, pak přirozeným krokem je další stádium internacionalizace spočívající v mezinárodním podnikání na více trzích. V tento moment management věnuje pozornost investicím do rozvoje mezinárodního podnikání na více trzích a dochází k přerodu na multinacionální společnost. Orientace společnosti je polycentrická a dalece přesahuje kulturně blízké oblasti, v podstatě celý svět představuje trh, který je společnost připravena obsáhnout. Pro jednotlivé trhy si společnost koncipuje speciální strategie, systematicky trhy vyhodnocuje a pracuje s nimi a snaží se, co nejvíce přizpůsobit místním podmínkám a nabízené zboží je plně přizpůsobeno požadavkům klientů. Kapitálově náročné vstupy na trh už nejsou žádnou výjimkou a dceřinné společnosti založené v zahraničí se vyznačují poměrně velkou mírou samostatnosti.
Poslední stupeň internacionalizace mezinárodních aktivit lze stotožnit zejména s velkými globálními firmami, které jsou označovány jako transnacionální korporace.
Tyto společnosti pracují s celosvětovou strategií a vždy a jedině usilují o dosažení a udržení pozice leadera – největší podíl. V tento moment už zaniká rozlišení společnosti podle země jejího původu, byť samožrejmě určitě ztotožnění se zemí hlavního sídla existuje.
Tabulka č. 5: Stadia mezinárodního rozvoje společnosti a jejich faktory Stádia
1. Podnikání na
tuzemském trhu
2. Převážně vývozní aktivity
3. Mezinárodní podnikání na více trzích
4. Globální podnikatelské aktivity Priorita Tuzemský trh Vývoz,
kapitálově nenáročné operace
Podnikání na vybraných
zahraničních trzích
Velký podíl na světovém trhu
Firemní orientace
Tuzemská Etnocentrická Polycentrická Geocentrická Strategie Zaměření na
tuzemský trh
Mezinárodní rozvoj
Multinacionální strategie
Globální strategie Marketingová
strategie
Tuzemský marketing
Vývozní koncepce
Adaptace na vybrané trhy
Interkulturální či globální m.
Marketingový cíl
Největší podíl na domácím trhu
Největší podíl na domácím trhu
Největší podíl na trhu dané země
Největší podíl na světovém trhu Výzkum a vývoj Výhradně
v zemi původu
Obvykle v zemi původu
Probíhá na více zemích
Koordinace na světové úrovni Řízení lidských
zdrojů
Tuzemské zdroje
Vysílání managerů do zahraničí
Upřednostnění domácího managementu
Mezinárodní managerské týmy Managerský styl Místní Centralizované
pravomoci
Decentralizované pravomoci
Týmová spolupráce Vývoj nových
produktů
Pro potřeby tuzemského trhu
Prioritně tuzemský trh
Uspokojování poptávky
jednotlivých trhů
Uspokojování poptávky na světovém trhu Finanční řízení Tuzemské
zdroje financování
Tuzemské zdroje financování
Zahraniční zdroje na cílových trzích
Optimalizace mezinárodního financování Pramen: Machková H. Mezinárodní marketing. s. 16 a 17. Převzato z: Keegan, W.J. – De Leersnyder, J-M.: Marketing sans frontieres, InterEditions, Paris 1994.
2626
2. Okrajové obory PZI
2.1 Rozbor struktury PZI
2.1.1 Určení okrajových oborů/skupin oborů PZI
Ve struktuře přímých zahraničních investic jsou obory preferované, ale i obory opomíjené. Důvodů může být několik, malý význam oboru, jeho neefektivnost, surovinová nezabezpečenost a podobně. Na druhou stranu platí, že i obor, kde celkový objem investic je malý, může mít potenciál k velkému růstu, ale jeho současný objem a význam proti klasickým oborům je zatím neporovnatelně menší. Taktéž efektivnost v daném oboru může být vysoká a snese i ta nejpřísnější hodnocení proti výkonnosti a postupům používaným nejlepšími společnostmi v EU-15 či jinde ve světě. Okrajové obory proto neznamenají, že se jedná o méněcenné ekonomické aktivity. Jiná situace, která může nastat, spočívá v tom, že statistické členění dle dvouřádů OKEČ21 není dostatečně vypovídající a některé okrajové obory či podobory jsou skryty ve skupině, která vykazuje relativně vysoký stav PZI.
21 OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností.
Tabulka č. 5: Obory s nejmenším stavem PZI v ČR k 31. 12. 2003 (tis. CZK a tis. EUR) Kód
OKEČ Název Základní
kapitál
Celkem (tis. CZK)
Celkem (tis. EUR) 9999 CELKEM 767 018 343 1 161 783 672 35 851 988 1800 Oděvní průmysl 822 110 788 097 24 320 3700 Zpracování druhotných surovin 732 570 790 753 24 402 7300 Výzkum a vývoj 459 379 801 837 24 744 1100 Dobývání ropy, zemního plynu,
bitumenních hornin a
související činnosti 921 218 1 895 898 58 506 6300 Vedlejší a pomocná činnost v
dopravě; činnosti cestovních
kanceláří 1 574 550 1 974 706 60 938 9200 Rekreační, kulturní a sportovní
činnosti 2 476 296 2 510 345 77 468
7100 Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhujícího personálu,
pronájem zboží osobní potřeby 2 646 170 2 587 330 79 844 3600 Výroba nábytku; ostatní
zpracovatelský průmysl 2 366 410 3 317 999 102 392 7200 Zpracování dat a související
činnosti 2 283 223 3 948 297 121 842
9000 Odstraňování odpadních vod a
pevného odpadu, čištění města 3 642 548 4 997 014 154 205 1000 Dobývání černého a hnědého
uhlí, rašeliny 5 063 059 5 714 176 176 336 1400 Dobývání a úprava ostatních
nerostů 4 944 833 6 074 466 187 455 2000 Průmysl dřevařský a korkařský
kromě výroby nábytku; výroba
košů a proutěného zboží 4 230 367 6 620 251 204 297 2300 Koksování, rafinérské
zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních
prvků a sloučenin 4 600 020 8 158 807 251 776 2200 Vydavatelství, tisk a
reprodukce zvukových a
obrazových map 7 974 191 8 323 124 256 847 Mezisoučet 44 736 943 58 503 101 1 805 373 Podíl vybraných oborů na celku 5,83% 5,04% 5,04%
Pramen: ČNB (vyňatek z publikace). 2003 – Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.
července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance _stat/publikace _pb/pzi/index.html>.
Těchto 15 vybraných oborů s nejmenším stavem PZI se na celkovém stavu PZI podílí o něco více než pěti procenty. Zběžný pohled ukazuje, že se nejedná o obory, které by patřily k významným oborům v českém hospodářství či k oborům, které se silně rozvíjejí. Taktéž ani jeden z těchto oborů není na seznamu vybraných oborů CzechInvestu.
