William Golding
Pán much
Anna Mocková
oktáva B
Autor
anglický spisovatel a básník
Nobelova cena 1983
začal psát v 7 letech
otec byl učitelem a intelektuálem s radikálním politickým přesvědčením a silnou vírou ve vědu
v mládí se s rodinou se přestěhovali do Marlborough, kde navštěvoval gymnázium
později (1930) na Oxfordské univerzitě studoval přírodní vědy a angličtinu
první kniha - sbírka básní (dřív než mu byl udělen bc. titul)
1939 se oženil s Ann Brookfieldovou (analytickou chemičkou)
William Gerald Golding
19.09.1911 - 19.06.1993
Columb Minor, Velká Británie
v Salisbury se stal učitelem angličtiny
během 2.světové války sloužil u královského loďstva
v roce 1961 mu jeho úspěšné knihy dovolily opustit
učitelský post a strávil rok psaním na Hollins College ve Virginii
později se stal spisovatelem z povolání
Díla
Znaky psaní:
- zpracovává problematiku morálky, polaritu dobra a zla - texty jsou prostoupeny křesťanským myšlením
(člověk je podle něj prostoupen zlem, pýchou a zatížen dědickým hříchem)
- svá díla označuje za fables (báje, pověsti, legendy)
Dědicové 1955 – román zobrazuje boj mezi
“hloupými”, ale lidštějšími neandrtálci, a
“chytřejšími”, ale bezohlednějšími lidmi druhu Homo sapiens
Věž vyprávějící příběh kněze, jenž hodlá postavit pomník Bohu a staví jej přitom (nevědomky) sám sobě
Chmaták Martin - román Volný pád - román
Struktura literárního díla
druh: epika
žánr: dobrodružný alegorický román s hororovými a sci-fi prvky
forma: prozaická
1.vydání: 1954
Tematická vrstva
téma: vybudování fungující společnosti na opuštěném ostrově, snaha o přežití a dostání se z ostrova
symbolické zobrazení postupného úpadku lidské civilizace
námět: nespokojenost s tehdejší britskou společností
motivy: zlo, nevědomí, strach, oheň, přístřešky, snaha přežít, příšera v džungli, pán much, mrňousové
prostředí: neznámý, blíže neuvedený opuštěný ostrov v Pacifiku
čas: přesně neurčen, blízká budoucnost
Ralph (náčelník) - vypravěč, je odpovědný, duševně a tělesně čistý, rozumný a hlavně inteligentní, jeho cílem je udržet oheň a dostat se z ostrova zpět do civilizace
Čuňas - rozumný, někdy až s dospělými nápady, takový moudrý rádce, zosobňuje intelektuála, symbol logiky, inteligence a vědy , avšak neumí se prosadit, je středem posměchu kvůli brýlím a tloušťce, trpí astmatem
Jack - je posedlý absolutní mocí a diktátorstvím, spokojený je,
když může někomu vládnout - slepému davu, který udělá vše, co se mu přikáže, stál v čele chlapeckého chóru k „lovcům“
Roger - stává se Jackovým nástrojem, dělá za něj některé špinavosti, maska mu pomůže zakrýt stud
Simon - zasněný filosof, nositel morálních idejí, jeho utkvělou představou
je, že povinností každého je odhalovat zlo
autorský postoj: vážný
Dvojčata - poslední věrní Ralphovi, odcházejí jako poslední, a to z Jackova donucení, snaží se Ralphovi poradit
Roger – na začátku příběhu je nenápadný, tajnůstkářský a
každému se vyhýbá, ve skutečnosti má ale sadistické sklony, na konci příběhu se z něj stává netvor, který zabije Čuňase
Pán much - není žádná existující osoba, pouze kmitající hlava
prasete, která je napíchnutá na kůl. Jack tuto hlavu obětoval oné „
příšeře“, která, jak si všichni myslí, se usídlila na kopci.
Obsah
Příběh se odehrává v možné budoucnosti, kdy nad Británií vybuchla atomová bomba a lidé byli evakuováni. Jedno letadlo se zřítilo nad Pacifikem, ale několik chlapců z internátní školy pád přežilo a s nadšením zjistilo, že jsou na ostrově a bez dospělých.
Jeden z nejstarších chlapců Ralph byl zvolen náčelníkem, a protože byl velice chytrý a zodpovědný, snažil se hned od začátku zavést demokratická pravidla. Největší
odpůrce všeho, co Ralph nařídil, byl Jack, který nesnesl autoritu a sám toužil po moci.
Děti na ostrově se postupně od Ralpha odvraceli, protože udržovat strážní oheň nebylo tak zábavné jako lov prasat a volnost s Jackem. Oddělení lovecké skupiny a jejich pomalování tváří je zlomovým bodem, kdy přestávají platit společenská pravidla. Masky umožňují dělat cokoliv zvířecího a bez výčitek.
Ralph se upínal na záchranu a jeho prioritou bylo uchování signálního ohně, pro Jacka byla důležitá moc, kterou chtěl upevnit prasečí pečínkou. Proto se ztrhl velký boj o Čuňasovy brýle, které byly jediným zdrojem ohně. Lovci se při prasečích hodech nechali ztrhnout nadšeným pocitem z lovu a fanatický dav ubil Simona k smrti jako prase. Ani jim nestačil říct, že obluda, které se malé děti po tmě bály, je ve skutečnosti mrtvý parašutista.
Nakonec se lovci usídlili ve skalním hradě, kde přišel o život i Čuňas, poslední Ralphův věrný. Na Ralpha byl uspořádán velký hon, při kterém lovci zapálili celý ostrov. Vše zachránil až kapitán britské lodi, kterého kouř přilákal. Nechápal, jak mohli něco tak barbarského udělat, vždyť jsou přece Britové.
Kompoziční vrstva
kniha má 12 kapitol, které na sebe navazují
postup: chronologický
3 roviny románu:
příběhová: realistické ztvárnění trosečníků - děj
nábožensko-morální: člověk v důsledku izolace a pod
vlivem strachu propadá skrytým barbarským pudům, uvolňuje v sobě zlo ( změna lidského chování z důvodu izolace)
alegorická: varuje před krizí civilizace, jejím rozpadem,
ukazuje společenské problémy 20.století
filmové zpracování od Petera Brooka 1963
http://www.filmpost.cz/filmy/l_edtu cha-dvd-245
http://www.google.cz/imgres?q=p
%C5%99edtucha+william+goldin
%C3%A1&hl=cs&biw=2,s:13 http://www.google.cz/imgres
?q=p%C5%99golding+will
%C3%
Ukázka
„To jsme ještě táhli za jeden provaz. Důstojník povzbudivě kývl.
„Já vím. To musela být nádhera. Něco jako Korálový ostrov."
Ralph na něho němě zíral. Na prchavý okamžik mu vytanulo před očima to podivné kouzlo, které kdysi ztápělo břehy ostrova. Ale teď ostrov shořel jak suché chrastí – a Simon je mrtev a Jack . . . Z očí mu vyhrkly slzy a celý se roztřásl vzlykotem. Poprvé na ostrově se poddal tomu nesmírnému, drtivému zármutku, který mu lomcoval tělem jako křeč . Jeho nářek stoupal k černému příkrovu kouře před hořícími troskami ostrova; a nakaženi jeho pohnutím, začali se i
ostatní chlapci chvět a vzlykat. A uprostřed nich Ralph s usmoleným tělem, rozcuchanými vlasy a mokrým nosem oplakával konec
nevinnosti, temnotu v srdci člověka a propastný pád věrného, moudrého přítele, kterému se říkalo Čuňas. Důstojník, obklopený vším tím hlukem, byl sám dojat a trochu v rozpacích. Otočil se k chlapcům zády, aby jim poskytl čas k zotavení; a zatímco čekal, jeho oči s úlevou spočívaly na tom půvabném křižníku v dálce.
Jazyková vrstva
jazyk: spisovná čeština
slovní zásoba: spisovná i nespisovná, citově zabarvená slova
styl: vyprávěcí a popisný – dialogy, monology, řeč přímá
použita: er forma
Jazykové prostředky
nespisovné výrazy: von, vodsud, přídou, vuslyšej, prachy
hanlivá slova: idioti, parchanti
přirovnání: křičeli jako šílení, bučela jako kráva
personifikace: vyhrabal se na nohy, rohož odřízla světlo
oxymóron: v hrůze se mu líbil
řečnické otázky: Co jste tu vyváděli? Můžu za
to já? Co budou zítra jíst? Copak tu není žádná
loď? Uslyšej nás?
Vlastní hodnocení
Kniha se mi vcelku líbila, dobře se četla, ale čekala jsem od ní něco víc. Víc
strašidelných až hororových scén a téma o ztroskotání na ostrově a
přežívání na něm je podle mě už
stereotypní.
Zdroje informací
http://ulozto.cz/xKfSPWL/ebook-golding-pan- much-pdf
SOCHROVÁ, M. Literatura v kostce. Praha:
Albatros, 2007.
ULRICHOVÁ, L. Obsahy z děl české literatury.
Humpolec: nakladatelství Jas, 2000.
EISLEROVÁ, J. Čtenářský deník. Praha:
Fragment, 1999.
