VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE
2008 Linda Frýzová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
Fakulta mezinárodních vztah ů
Mezinárodní obchod
Ekonomické vztahy Č R - Rusko
Bakalá ř ská práce Vypracovala: Linda Frýzová
Vedoucí bakalá ř ské práce: Ing. Pavel Žamberský
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Ekonomické vztahy ČR – Rusko“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 16.5. 2008 ……….
Podpis
Obsah
OBSAH ... 1
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 2
ÚVOD ... 3
1 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA RUSKA ... 5
1.1 ZAHRANIČNÍ OBCHOD RUSKÉ FEDERACE... 7
1.2 ČLENSTVÍ VMEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH... 9
1.3 VZTAH RUSKA A EU... 10
1.4 HLAVNÍ PROBLÉMY RUSKÉ EKONOMIKY... 11
1.4.1 Ruská bankovní krize ... 12
1.4.2 Dluh Ruska vůči ČR... 13
2 OBCHODNÍ A EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE S ČR... 14
2.1 TRENDY VESPOLUPRÁCI AVZÁJEMNÁ OBCHODNÍ VÝMĚNA ZAPOSLEDNÍCH PĚT LET14 2.2 KOMODITNÍ STRUKTURA ČESKÉHO VÝVOZU A DOVOZU... 16
2.2.1 Možnosti pro české exportéry ... 17
2.2.2 Nejdůležitější české firmy a joint ventures působící na ruském trhu... 17
2.3 VZÁJEMNÁ VÝMĚNA VOBLASTI SLUŽEB... 19
2.4 MEZIVLÁDNÍ KOMISE ČR A RUSKA... 19
3 INVESTIČNÍ TOKY MEZI ČR A RF ... 21
3.1 PODMÍNKY VSTUPU ZAHRANIČNÍHO KAPITÁLU... 21
3.2 INVESTIČNÍ KLIMA V RUSKU... 22
3.3 ČESKÁ INVESTIČNÍ POZICE VŮČI ZAHRANIČÍ AČESKÉ INVESTICE VTERITORIU... 23
3.4 RUSKÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE... 24
4 ZMĚNA VZTAHŮ RF A ČR PO VSTUPU ČR DO EVROPSKÉ UNIE... 26
4.1 SMLUVNÍ ÚPRAVA VZTAHŮEVROPSKÉ UNIE A RUSKÉ FEDERACE... 26
4.2 SMLUVNÍ ÚPRAVA VZTAHŮČR A RF... 27
4.3 CÍLE DO BUDOUCNOSTI A ZPŮSOBY JAK JICH DOSÁHNOUT... 28
4.3.1 Silné a slabé stránky ruské ekonomiky ... 29
ZÁVĚR ... 31
LITERATURA ... 33
PŘÍLOHA 1: PROJEV PREZIDENTA REPUBLIKY PŘI STÁTNÍ NÁVŠTĚVĚ RUSKÉ FEDERACE ... 36
PŘÍLOHA 2: SMLUVNÍ ZÁKLADNA ... 39
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 41
Seznam použitých zkratek
ČR - Česká republika ČNB - Česká národní banka
EGAP - Exportní garanční a pojišťovací společnost
EU - Evropská unie
HDP - Hrubý domácí produkt
MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu
MVK - Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci
NATO - Severoatlantická aliance
- North Atlantic Treaty Organisation OSN - Organizace spojených národů PCA - Dohoda o partnerství a spolupráci
- Partnership and Cooperation Agreement PZI - Přímé zahraniční investice
RF - Ruská federace
RosStad - State Statistics Committee SNS - Společenství nezávislých států
SSSR - Svaz sovětských socialistických republik USA - Spojené státy americké
WB - Světová banka
WTO - Světová obchodní organizace
Úvod
Českou republiku a Ruskou federaci můžeme díky geografické vzdálenosti, společné historii a dlouhodobé spolupráci označit za tradiční obchodní partnery. Po rozpadu Rady vzájemné hospodářské pomoci, která byla založena v lednu 1949 s cílem uskutečňovat rozsáhlou hospodářskou spolupráci členských zemí na základě rovnoprávného zastoupení a s konkrétními úkoly vzájemné výměny hospodářských zkušeností, poskytování technické pomoci, poskytování vzájemné pomoci v oblasti surovin, strojů a zařízení, potravin apod.1, se ekonomiky na nějaký čas vzdálily, aby pak v budoucnu opět začaly spolupracovat. Přesto lze pozorovat, že mezi oběma státy existují ekonomické bariéry a nevyužitý potenciál.
Téma vzájemných ekonomických vztahů mi připadá velmi aktuální, jelikož si myslím, že vztahy dosáhly od roku 1989 významných změn a na pozadí současného politického dění se zřejmě ještě budou zajímavě vyvíjet, což bude mít i ekonomické dopady.
Cílem mé bakalářské práce je analyzovat obchodní spolupráci a vliv času na vzájemné obchodní vztahy. Zaměřím se i na komparaci vztahů před a po vstupu České republiky do Evropské unie. Dále bych chtěla vyhodnotit slabiny a silné stránky ruského trhu pro českou ekonomiku.
Pro dosažení cílů využívám metodu komparace a pro lepší znázornění tabulky a grafy.
Budu vycházet zejména ze statistických údajů z odborných zdrojů.
Nejprve začínám stručně charakterizuji ekonomickou situaci v Ruské federaci, sleduji vývoj jejího zahraničního obchodu a zmiňuji její členství v mezinárodních organizacích.
Podrobněji popisuji vztah RF k EU a nastiňuji hlavní problémy Ruské federace, které mají na ruskou ekonomiku a její vztah s ČR značný vliv.
Ve druhé kapitole se zabývám obchodní a ekonomickou spoluprací ČR a RF a pokouším se analyzovat trendy této spolupráce. Zde také zmiňuji existenci Mezivládní komise ČR a RF, jejíž existenci je v současnosti dle mého názoru pro vzájemné vztahy nezbytná.
Investičními toky mezi zeměmi se zabývám ve třetí kapitole. Na prvním místě upozorňuji na podmínky, jež je nutno splnit dříve, než zahraniční kapitál může do RF vůbec vstoupit. Dále rozebírám investiční pozice obou zemí vůči zahraničí, změnu investičního prostředí v RF za posledních deset let i různé druhy investic mezi zeměmi navzájem.
1ŘÍHA, Ladislav, RVHP – Základna spolupráce socialistických států, Praha: SNTL- Nakladatelství technické literatury, 1979, ISBN 04-303-79, s. 11
Do čtvrté kapitoly jsem zařadila téma změny vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou poté, co se ČR stala platným členem Evropské unie a následovalo zavedení nových opatření. Pozoruji změny, které se staly po přijetí společné obchodní politiky, současnou smluvní úpravu vztahů Evropské unie a Ruska, stejně jako Ruska a České republiky. Nakonec se pokusím dojít k popisu určitých trendů a tendencí, jež by mohly z analýz vzájemných toků zboží, služeb a kapitálu vyplynout. Naznačím cíle do budoucnosti a využiji analýz prostředí z pohledu české strany a nezávislého serveru.
1 Ekonomická charakteristika Ruska
Dle oficiálních statistik zaznamenala ruská ekonomika pokles produkce po přechodu od centrálně plánované k tržní ekonomice. Zahrneme li zkreslení minulých statistik díky typickému nadsazování skutečného domácího produktu, zjistíme, že pokles nebyl tak drastický, jak z těchto statistik vyplývalo. V roce 2005 se začala používat nová pravidla pro hodnocení ekonomické situace. RosStad (State Statistics Committee, dříve Goskomstat) začala používat Klasifikaci druhů ekonomické aktivity pro celé Rusko, která je kompatibilní se všeobecnou klasifikací Evropské unie.
Ruská ekonomika se řadí k ekonomikám, jejichž vývoj je ovlivněn především bohatstvím přírodních zdrojů. I díky dřívějšímu centrálnímu plánování se Rusko orientuje hlavně na těžký průmysl. Více než 35 % objemu průmyslu tvoří paliva, hutnictví a energie, 25 % připadá na potraviny a elektřinu a pouze malá procenta zbývají na hich-tech výrobu, lehký průmysl a spotřební zboží.2
Další typickou vlastností ruské ekonomiky je velmi omezený podíl malých a středních podniků, především kvůli regulacím, daním a významným postavením velkých firem.
Ke strnulosti průmyslu přispívají především oblastní specializace.
Sektor služeb a spotřebního zboží byl v centrálně plánovaném systému zanedbáván a proto můžeme v devadesátých letech v těchto sektorech pozorovat výraznou expanzi.
Největší podíl na vývozu mají nerostné suroviny. Vzhledem ke své závislosti na omezeném rozpětí vyvážených komodit je vystavena vysokému riziku vnějších šoků typu tzv. Dutch disease3 a překážkám ve vytváření potřebných strukturálních reforem. Odkaz komunismu stále brzdí efektivní rozvoj svobodného trhu, zajištění majetkových práv a tvorbě reforem.
Po finanční krizi v roce 1998 se Ruská federace potýkala s nepříznivými odhady dalšího vývoje. K překvapení expertů se přesto ekonomika poměrně brzy vzpamatovala a dosahuje dlouhodobě ekonomického růstu. Stále převažuje názor, že těchto výsledků dosahuje jen díky zhodnocování měny, jehož účinky se pomalu vytrácí.
2 Country Background, www.viewswire.com
3 dutch disease= deindustralizace národního hospodářství, která nastává , když objevení přírodních zdrojů zvyšuje hodnotu národní měny, což zmenšuje konkurenceschopnost výrobního zboží zvýšením importu a poklesem exportu. Termín pochází z Holandska, kde byl vytvořen po objevení plynu v Severním moři, www.investorwords.com
Růst v letech 1999-2003 dosáhl lehce přes 6,5 %. Byl poháněný především příznivým vývojem směnných relací4. Bezprostředně po krizi byl hlavním motorem čistý vývoz, který předběhla v polovině roku 1999 domácí poptávka. Svým podílem na růstu začal po průmyslu pozvolna přispívat sektor služeb, zejména pak maloobchod, telekomunikace, doprava a zásobování. Průmysl byl poháněn především rozvíjejícím se zpracovatelským průmyslem (paliva, neželezné kovy a lesnictví). Od roku 2000 výrazně nabývají na významu ropné podniky.
Dle údajů the Economist Intelligence Unit budou vysoké ceny ropy napomáhat k udržení fiskální a vnější rovnováhy a zbrzdí očekávané zpomalení výkonu. Reálný hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2007 růstu 8,1 %. Pokud zůstanou vysoké ceny energie, silná domácí poptávka bude dále expandovat. Zisky z příznivých směnných relací se pomalu začínají vytrácet.5 V následující tabulce je zachycen očekávaný budoucí vývoj.
tabulka 1: budoucí vývoj
Klíčové indikátory 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Reálný růst HDP(%) 8.1 7.1 6.2 5.7 5.0 4.7
Inflace spotřebních cen ( %) 9.0 12.5 10.5 8.5 7.5 6.7 Rozpočtové saldo (% HDP) 5.4 2.5 1.4 1.1 0.9 1.0 Saldo běžného účtu (% HDP) 5.9 5.1 2.8 1.3 0.4 -0.2 Central bank refinancing rate (end-period; %) 10.0 9.5 9.0 8.0 7.5 7.5 Směnný kurz Rb:US$ 25.6 24.8 25.3 26.0 26.2 26.5 Zdroj: www.vieswire.com
Následující grafy popisují vývoj základních indikátorů ruské ekonomiky od roku 2003. Rusko sice vykazuje nejvyšší růst reálného HDP, zároveň však v porovnání s východní a střední Evropou výrazně nejvyšší inflaci. Jeho bilance běžného účtu je na rozdíl od jihovýchodní Evropy tradičně v přebytku, což mají za následek z velké části příznivé směnné relace. Saldo se ovšem výrazně snižuje.
4 Směnné relace=poměr cen zboží vyváženého danou zemí k cenám dováženého zboží, tj. vztah mezi cenou vývozu a dovozu, Aktuální otázky mezinárodního obchodu- Směnné relace v zahraničním obchodě: prof. Ing. Tibor Jirges, CSc.
5 Country briefing, www.viewsvire.com
zdroj:Country background, www.viewswire.com
1.1 Zahrani č ní obchod Ruské federace
Obrat zahraničního obchodu Ruské federace se neustále zvyšuje, jak napovídá následující tabulka. Bilance běžného účtu zůstává i nadále v přebytku, i když z předchozího grafu a následující tabulky vyplývá, že saldo začíná klesat.
tabulka 2: Zahraniční obchod Ruska
2003 2004 2005 2006 2007
OBRAT 191,0 257,1 368,9 468,6 578,3
VÝVOZ 133,7 181,5 243,6 303,9 355,2
DOVOZ 57,3 75,6 125,3 164,7 223,1
SALDO 76,4 105,9 118,3 139,2 132,1
Zdroj: www.export.cz
Ekonomický růst Ruské federace v roce 2007 zrychlil na rekordních 8,1 %, což ukazuje, že RF a její vnější prostředí jsou zatím poměrně dobře chráněny před vleklým globálním zpomalováním růstu. Po vyjmutí exportu nerostů (včetně ropy a plynu), činilo exportované zboží pouze 10,6 % z celkového HDP. Trvalé zlepšení v zásadních makroekonomických ukazatelích za posledních pět let poskytuje určité jistoty pro obchod v době recese evropského a amerického trhu.
Ruské devizové rezervy, pokud nepočítáme rezervy u Rezervního fondu a Fondu národního bohatství, se vyšplhaly na 458 USD, což v roce 2007 činilo asi 35 % ruského HDP.
Velký fiskální přebytek v hodnotě asi 5,4 % HDP umožňuje vládě zvednout výdaje na financování masivně plánované infrastruktury a kampaně sociální povahy.
Očekává se převaha importu nad exportem v nejbližší době, což by mělo mít negativní vliv na ruský ekonomický růst. Deficit zahraničního obchodu se očekává v roce 2010.
Zatímco export bude přibývat pozvolna především díky rostoucím cenám ropy, nárůst importu se odhaduje v dvojciferných číslicích.6
Přestože Rusko a Česká republika spolu dlouhodobě spolupracují, ČR nepatří mezi hlavní obchodní partnery Ruska. Dá se říct, že si obě země, co se partnerů týče, konkurují.
Ruský vývoz se orientuje především na Nizozemí, do něhož směřuje více než 11 % ruského exportu. Do Ruska se naopak nejvíce dováží z Německa.
Nejvíce se z Ruska vyváží minerální produkty (ropa, zemní plyn,nafta), které v roce 2006 tvořily přes 65 % ruského exportu, následované železnými a neželeznými kovy a jejich produkty. Na ruském importu se nejvíce podílely stroje a dopravní zařízení, následované chemickými produkty a kaučukem.
6 business monitor online, www.businessmonitoronline.com
Hlavní obchodní partneři7: Exporty do:
2002 2003 2004 2005 2006
Nizozemí 6.7 6.3 8.3 10.1 11.8
Itálie 6.9 6.1 5.6 7.8 8.3
Německo 7.5 7.6 7.3 8.1 8.1
Čína 5.5 5.5 5.8 5.4 5.2
Importy z :
Německo 10.7 10.5 10.9 10.6 11.2
Ukrajina 3.9 4.3 4.9 6.2 5.6
Čína 5.3 5.7 6.3 5.8 7.8
US 4.8 3.9 3.3 3.6 3.9
1.2 Č lenství v mezinárodních organizacích
Rusko si je vědomo důležitosti mezinárodního systému kolektivní bezpečnosti a je členem řady mezinárodních organizací. Za nejvýznamnější považuje členství v Organizaci spojených národů8, kterou považuje za unikátní celosvětové fórum mnohostranné diplomacie s jedinečnou legitimitou.9 Svým stálým členstvím v Radě bezpečnosti OSN a právem veta si zajišťuje účast v řadě mírových jednáních v krizových situacích a účastní se řady globálních otázek bezpečnosti.
Ruská federace se zavázala k dodržování Charty OSN, přestože kritizuje organizaci samotné OSN a potřebu rozšíření rady bezpečnosti. Rusko upozorňuje na hrozbu manipulace určitými regionálně silnými skupinami. Poprvé v roce 2007 použila RF své právo veta v otázce Barmy.
7 From the economist intelligence unit,www.vieswire.com
8 OSN: OSN byla založena roku 1945 a jejím zakládajícím dokumentem je Charta OSN, která ustanovuje práva a povinnosti členských států, i pracovní pravidla organizace. Posláním OSN je udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, podporovat a rozvíjet přátelské vztahy mezi státy a napomáhat v řešení hospodářských, sociálních, kulturních a humanitárních problémů. Od doby svého založení prošla zásadním vývojem a její členská základna se rozrostla z původních 51 států na současných 189. Sekretariát Organizace spojených národů, www.mzv.cz
9 Souhrnná informace o teritoriu, www.businessinfo.cz
Význam účasti Ruska ve skupině G8 vzrostl až po roce 2001 po zapojení Ruska do protiteroristické koalice. Rusko se snaží svou účastí v G8 využít pro rozvoj multilateralizmu, vytvoření příznivých podmínek pro sociálně ekonomický rozvoj a snazší zapojení do světové ekonomiky. Své předsednictví v roce 2006 využilo Rusko v otázce energetické bezpečnosti, vzdělávacího systému 21. století a obraně proti infekčním nemocem.
Rusko má stále pevné vazby na země bývalého SSSR. Vztahy jsou upraveny především bilaterálními a subregionálními smlouvami. SNS v současné době již funguje spíše jako fórum pro politický dialog a koordinaci převážně dvoustranných otázek.
Jako mezinárodní smlouva vznikla v roce 2002 Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, po převedení Smlouvy o kolektivní transformaci z roku 1992 na mezinárodní organizaci. Formálně plnohodnotná, vojensko-politická organizace s mezinárodně právní subjektivitou, jejíž členové (Arménie, Gruzie, Bělorusko, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán) podle článku 4 Smlouvy pomohou napadené zemi včetně vojenské pomoci v případě vnější agrese. Země jsou dále zavázány nevstupovat do jiných aliančních svazků.
Rusko je dále členem Šanghajské organizace spolupráce, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rady Evropy. Zvláštní místo v Ruské politice zabírají vztahy RF a NATO. Svůj vztah odvozuje RF především od dvoustranné spolupráci mezi RF a USA.
Partnerství RF a NATO je především o bezpečnosti euroatlantického prostoru. Další otázkou zůstává členství Ruska ve WTO. V roce 2007 byla ukončena většina předvstupních jednání, avšak stále vázne uzavření protokolů s Gruzií a Saudskou Arábií.
1.3 Vztah Ruska a EU
Rusko považuje země EU za své strategické partnery i největší konkurenty.
V roce 1993 byla podepsána mezi Evropskou unií a Ruskou federací Společná politická deklarace o partnerství a spolupráci mezi Českou republikou a RF. V následujícím roce byla dále uzavřena Dohoda o partnerství a spolupráci, která byla ratifikována v roce 1997 a platila do roku 2007.
Mezi hlavní stanovené cíle patřilo:
poskytnutí vhodného systému pro politický dialog, který bude zároveň podporovat rozvinutí blízkých vztahů v této oblasti
podporovat obchod a investice a harmonické vztahy mezi stranami, založené na principu tržního hospodářství, a tak podporovat udržitelný rozvoj
posílit politické a ekonomické svobody
podporovat ruské úsilí upevnit svou demokracii a rozvinout svou ekonomiku a dokončit přechod k tržní ekonomice
poskytnout základy pro ekonomickou, sociální, finanční a kulturní spolupráci založenou na principech vzájemných výhod, vzájemné odpovědnosti a podpory
podporovat aktivity společného zájmu
poskytnout příslušný rámec pro postupné začlenění Ruska mezi širší prostor spolupráce v Evropě
vytvořit nezbytné podmínky pro budoucí zřízení zóny volného obchodu mezi Ruskem a Společenstvím, pokrývající všechen obchod zbožím mezi nimi a zároveň vytvořit podmínky pro dosažení svobody při zakládání společností, přeshraničního obchodu službami a volného obchodu kapitálu10
Na půdě Stále rady partnerství, stanovené na summitu v květnu 2003 vede Rusko s EU dialog. Může docházet k setkání různých formátů na různé úrovni. Hlavním tématem zůstává dialog o společném ekonomickém prostoru a energetické spolupráci, neopomíjí však také společný prostor pro bezpečnost, oblast vnitra a justice. Dohoda v oblasti zjednodušených režimů pak vstoupila v platnost 1.6.2007.
Rusko oceňuje a pozitivně hodnotí konstruktivní rozvíjení partnerství, obsah strategického dialogu a spolupráci ve čtyřech prostorech 11podle cestovních map. 12
1.4 Hlavní problémy ruské ekonomiky
Rusko se stále nezbavilo stínu své minulosti a na tomto místě je třeba zmínit problémy a mezery ruské ekonomiky. Nejvíce je probírána ruská legislativa, nedostatečná ochrana práv duševního vlastnictví a závislost ruských médií. Stále zastaralé vybavení ekonomiky
10 Evropská komise, ec.europa.eu
11 společný ekonomický prostor, společný prostor pro oblast vnitra a justice, společný prostor vnější bezpečnosti a společný prostor pro oblast vědy
cestovní mapy byly k jednotlivým prostorům schváleny v květnu 2005 na summitu EU-RF v Moskvě, www.businessinfo.cz
12 Rusko: zahraničně politická orientace, www.businessinfo.cz
a nemoderní prostředky brzdí modernizaci a restrukturalizaci ekonomiky. Z posledního desetiletí jsem si vybrala ruskou bankovní krizi a ruský dluh vůči ČR.
1.4.1 Ruská bankovní krize
Před krizí v roce 1998 nepanovala v Rusku příliš příznivá ekonomická situace. Státní deficit byl poměrně vysoký, okolo 7 % a Rusko využívalo ke krytí schodku především zahraniční finanční trhy. Velký problém představovala i vysoká inflace a nestabilní bankovní systém. Asijská krize pak způsobila pokles poptávky po ruských komoditách a nepříznivý vývoj ruské platební bilance.
Ruská vláda a centrální banka oznámily 17. srpna 1998 postupnou devalvaci ruského rublu, moratorium na určité půjčky cizincům a povinnou restrukturalizaci krátkodobých pokladničních poukázek. Ruská centrální banka rozšířila fluktuační pásmo, které stanovilo maximální znehodnocení rublu o přibližně 34% oproti americkému dolaru. Ruská centrální banka měla intervenovat ve prospěch měny, aby urovnávala příliš velké znehodnocení rublu.
Brzy se ukázalo, že na intervence v takovém rozsahu nestačí. Centrální banka opakovaně pozastavila obchodování se všemi zahraničními měnami v ruských směnárnách. Rubl tehdy znehodnotil o 300 % oproti americkému dolaru.
Ohlášení znejistělo finanční trhy a vedlo k rapidnímu poklesu hodnoty rublu a velkému snížení hodnoty akcií ruských podniků. Prezident Boris Jelcin nakonec sesadil tehdejšího předsedu vlády, Kirijenka, který chtěl prosazovat další reformy, odvolal celý kabinet a znovu jmenoval bývalého předsedu Viktora Černomyrdina. Tento krok prohloubil nedůvěru v ruský finanční systém a vedl k dalšímu tlaku na znehodnocení rublu. Následné jednání centrální banky a ruské vlády nepodpořilo dostatečně příznivější atmosféru pro investory, kteří mohli Rusku výrazně pomoci.
17. srpna 1998 byla také snížena doba splatnosti půjček od nerezidentů ze 180 na 90 dní. Úrok z těchto půjček však ovlivněn nebyl. Snížení neplatilo pro Ruskou federaci , Ruskou centrální banku, subjekty Ruské federace do rozsahu plnění závazků z vnějších obligací (obligace emitované mimo Ruskou federaci) a pro Vněšekonombanku, která spravovala vnější dluh Ruské federace. Půjčky poskytované Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj rovněž nebyly ovlivněny.
Pokladniční poukázky a různé státní obligace s dobou splatnosti do 31.12. 1999 byly přeměněny na nové dlouhodobější cenné papíry, aby snížily povinnost splácet krátkodobé půjčky, které zatěžovaly v této době nelikvidní banky.
Bankovní krize těžce postihla Ruskou ekonomiku. Vnější dluh stoupl na neudržitelnou úroveň, čtvrtina ruských bank zkrachovala, došlo k vysokému nárůstu inflace. Krize prohloubila i problémy v sociální sféře Ruska, kdy menší podniky krizi nepřežily a větší naopak zbohatly, což vedlo k další výrazné diferenciaci ruské společnosti. Dodnes panuje v Rusku vysoká inflace, nezaměstnanost a přebujelá byrokracie.
1.4.2 Dluh Ruska v ůč i Č R
Ruský dluh vůči České republice vznikal především v 80. a 90. letech 20. století a činil 3,51 miliardy USD. Jednalo se zejména o pohledávky ze zbožové výměny, které byly po roce 1991 převedeny na americké dolary. Dluh představoval jednu z překážek obnovení a prohloubení dobrých stavů s RF a jeho vypořádání mělo na vzájemné vztahy blahodárné účinky.
17. 6.1994 byla podepsána Dohoda o vypořádání dluhu SSSR a RF vůči ČR. Byla stanovena realizace splátek a jistiny na období 1996-2006 a jejich úhrada formou dodávek zboží.
V roce 2001 byl podepsán Dodatek č.2, který restrukturalizoval smlouvu a Ministerstvo financí postoupilo smlouvu soukromému podniku. Došlo k deblokaci části dluhu v celkové částce 2,5 miliard USD. Zmocněné komerční podniky na ruské i české straně deblokaci v lednu 2002 úspěšně dokončily.
V následujícím roce ruská strana přišla s nabídkou předčasného splacení pomocí dodávek elektrické energie na reexport v roce 2004-2006. V dodatku č.4 z 4.3.2004 se ruská vláda zavázala splatit dluh předčasně do konce roku 2006.13 Stále zůstává nedořešený problém s dodávkami ruských letounů JAK 42D.14
13 Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmůČeské republiky v Ruské federaci,www.mpo.cz
14 Finanční a daňový sektor, www.businessinfo.cz
2 Obchodní a ekonomická spolupráce s Č R
Ruská federace patří tradičně mezi nejvýznamnější partnery České republiky. Svým podílem na celkovém obratu zahraničního obchodu zaujala v roce 2007 10. příčku.15 V lednu 2008 Rusko dle údajů ministerstva průmyslu a obchodu dokonce předstihlo Velkou Británii a Nizozemí a zaujalo 8. příčku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu sestavilo pro ČR exportní strategii na období let 2006-2010, která by měla přispívat k posílení a udržení dobrých výsledků zahraničního obchodu.16 Strategie se zaměřuje výhradně na export, poskytování potřebných informací o partnerském trhu, usnadňování podmínek obchodu, rozšíření finančních služeb pro český export a budování kvalitní značky ČR ve světě. Mezi hlavní výhody patří zvýšení konkurenceschopnosti a snadnější přístup na zahraniční trhy. Z hlediska teritorií projevili čeští exportéři největší zájem o Rusko, SNS a země EU.17
Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v Ruské federaci konkretizuje koncepci na podmínky ruského trhu v letech 2005-2008.18 Snaží se přiblížit, co mohou čeští podnikatelé , kteří chtějí na ruský trh proniknout, očekávat od státu. Vzhledem k velikosti trhu a nutnosti nesoustředit se jen na hlavní centra Ruska se strategie zaměřuje na několik prioritních regionů RF a snaží se podpořit export především s vyšší přidanou hodnotou a inovacemi.
Česká republika vztahy s Ruskem v posledním desetiletí opět pečlivě buduje a to jak v ekonomické, tak politické sféře, což naznačily i návštěvy Ruské federace českým prezidentem Václavem Klausem v roce 2003.
2.1 Trendy ve spolupráci a vzájemná obchodní vým ě na za posledních p ě t let
Obchodní vztahy mezi RF a ČR se zpravidla dělí do několika fází. První fází je označován počátek devadesátých let, kdy politické a ekonomické změny a snaha obou ekonomik se transformovat vedly k tomu, že se navzájem od sebe odvrátily a došlo ke značnému zpřetrhání vazeb.
15 MPO, www.mpo.cz
16 Exportní strategie 2006-2010, www.mpo.cz
17 Exportní strategie 2006-2010, www.businessinfo.cz
18 Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů RF v ČR, www.mpo.cz
Další fázi lze označit za období let 1993-1998, kdy se situace českého vývozu do RF zlepšila. V roce 1997 se vývoz vyšplhal na 766 milionů USD.19 Již zmíněná bankovní krize v roce 1998 však zastavila toky zvyšujícího se exportu.
Rok 2000 naznačil budoucí vývoj ve smyslu optimističtějších a vřelejších vztahů. Největšího nárůstu exportu pak dosáhla Česká republika v roce 2004, kdy export stoupl o necelých 62 %. Největší položku tvořil nárůst vývozu osobních automobilů. V roce 2004 bylo také naznačeno zvýšení podílu obchodu s Ruskem na celkovém obchodu ČR, který po roce 1993 velmi klesal.20
tabulka 3: Vzájemná obchodní výměna v letech 2003 - 2007
2003 2004 2005 2006 2007 2006/2007 (+/-) Export ČR(v mil USD) 570,2 922,5 1 432,8 1 839,4 2 868,6 + 55,9 % Import ČR 2 282,1 2 707,1 4 456,3 5 434,9 5 534,8 + 1,8 % Obrat 2 852,3 3 629,6 5 889,1 7 274,3 8 403,4 + 15,5 % Saldo OB -1 711,9 -1 784,6 -3 023,5 -3 595,5 -2 666,2 - 25,9 % Zdroj: www.export.cz
graf 1: Obchodní výměna RF-ČR
-4 000 000 -3 000 000 -2 000 000 -1 000 000 0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 7 000 000 8 000 000
1993
Vývoz USD Dovoz USD Obrat USD Saldo USD Vývoz EUR Dovoz EUR Obrat EUR Saldo EUR
Zdroj:Obchodní výměna s ostatními státy Evropy, www.mpo.cz
Podíl Ruské federace na zahraničním obchodě České republiky činil v roce 2007 3,5 %, z čehož dovoz tvořil 4,7 % a vývoz 2,3 %.21 Z tabulky vyplývá, že růst vzájemného obchodu v roce 2007 nadále pokračoval. Velmi pozitivně lze hodnotit nárůst exportu ČR, který oproti roku 2006 vzrostl o téměř 56 % na 2,8 miliardy korun.
Obchodní bilance zůstává stále pasivní v neprospěch ČR . Je ovšem nutné dodat, že se saldo snížilo o téměř 26% díky exportu.
19 Obchodní výměna s ostatními státy Evropy, www.mpo.cz
20 Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů RF v ČR, www.mpo.cz
21 Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR, www.export.cz
Největší podíl na českém vývozu mělo lehké strojírenství, především vývoz českých automobilů, strojů a zařízení, telekomunikačních zařízení, elektrických zařízení, kovozpracujících strojů a farmaceutických výrobků. Česká republika dovážela především ropu a zemní plyn.
2.2 Komoditní struktura č eského vývozu a dovozu
V následujících dvou tabulkách je znázorněna komoditní struktura českého vývozu a dovozu z roku 2007 dle klasifikace SITC.22 Údaje jsou definitivní k 28.2.2008 celní statistiky ČR. Co se exportu týče, největší položku představovali již výše zmíněné stroje a dopravní prostředky s 57,8 %. K větším položkám patřily tržní výrobky tříděné podle materiálu a chemikálie a příbuzné výrobky. Potraviny a živá zvířata zaujaly necelé 2 %.
tabulka 4: český export do RF za rok 2007:
Třída Zbožová skupina Podíl ( %)
0 Potraviny a živá zvířata 1,90
1 Nápoje a tabák 0,93
2 Surovinové minerály, nepoživ.,vyjma paliva 0,89
3 Minerální paliva, mazadla apod. 0,40 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky -
5 Chemikálie a příbuzné výrobky 10,54
6 Tržní výrobky tříděné podle materiálu 17,63
7 Stroje a dopravní prostředky 57,81
8 Různé průmyslové výrobky 9,90
9 Nespecifikováno -
Zdroj: www.export.cz
Český import činil v roce 2007 5,5 miliardy USD, kdy největší podíl s více než 80 % tvořila minerální paliva a mazadla.
tabulka 5: Import z RF za rok 2007
Třída Zbožová skupina Podíl ( %)
0 Potraviny a živá zvířata 0,08
1 Nápoje a tabák 0,01
2 Surovinové minerály, nepoživ., vyjma paliva 4,51
3 Minerální paliva, mazadla apod. 80,11
4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky -
5 Chemikálie a příbuzné výrobky 2,90
6 Tržní výrobky tříděné podle materiálu 10,14
7 Stroje a dopravní prostředky 1,83
8 Různé průmyslové výrobky 0,41
Zdroj: www.export.cz
22 SITC= Standard International Trade Classification
2.2.1 Možnosti pro č eské exportéry
Vzhledem k velikosti a obrovským možnostem nabízí ruský trh velký potenciál pro české exportéry. Dle prezidenta Klubu Rusko Zdeňka Zbytka spousta českých podnikatelů stále trh podceňuje. Nejlépe jsou na tom podniky, které po revoluci v Česku zariskovaly, pokusily se prosadit na ruském trhu a dnes těží ze získaných kontaktů a vybudovaného jména. „V devadesátých letech to prostě byla ruleta. Tam nebyly žádné jistoty. To bylo postaveno na tom, zda vám partner zaplatí nebo nezaplatí.“23 Dnes je bohaté dynamicky se rozvíjející Rusko stabilní zemí. „ Dnes není solventnějších a lepších partnerů, než v Rusku.“24 Zdeněk Zbytek dále radí,že pro podnikatele je nejlepší do Ruska odjet a přesvědčit se na vlastní oči spíše než spoléhat na doporučení kdejakých „expertů“ z Čech.
Čeští exportéři se mohou prosadit především ve strojírenství, zpracovatelském a chemickém průmyslu, energetice, komunálních službách, zemědělství, potravinářství, veřejné dopravě a sklářství, pivovarnictví, sladovnictví , stavebnictví a textilním průmyslu.25 Existence podpory je posledních letech citelně pozitivní, důležité je však rozlišit centrální pohled, v jehož oblasti působí mezivládní komise pro obchodně-ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci, a pohled regionální, který otevírá spolupráci v jednotlivých subjektech RF.
2.2.2 Nejd ů ležit ě jší č eské firmy a joint ventures p ů sobící na ruském trhu
Dle teritoriální informace o Rusku z webových stránek www.export.cz jsem čerpala informace o následujících firmách, působících na ruském trhu.
HOME CREDIT: firma, která poskytuje úvěry pro domácnosti.
ŠKODA JADERNÉ STROJÍRENSTVÍ: firma, která se soustřeďuje na modernizaci závodů na zpracování zemního plynu v Sosnogorsku
ALTA BRNO: modernizace výrobních kapacit závodu Uralmaš, Uralvagonzavod ve Sverdlovské oblasti, rekonstrukce závodu Elektrosila v Sankt Petěrburgu, spolupráce v obnově strojního vybavení závodu Metrovagonmaš ve městě Mytišči, modernizace výrobních kapacit Irkutské oblasti, dodávka linky (linek) na výrobu bioetanolu pro GK TITAN v Omské oblasti
23 Zdeněk Zbytek, pražský ekonomický kongres 2006
24 Zdeněk Zbytek, pražský ekonomický kongres 2006
25 Možnosti pro české exportéry, www.export.cz
MORAVSKÉ NAFTOVÉ DOLY: dodávky těžební techniky
ELTODO: dodávky veřejného osvětlení a osvětlovacích souprav pro ruská letiště, společný podnik EVROLIFT NT (ELETEC Praha a ruských společností MEL a MOSLIFT) na výrobu a montáž výtahů,
HAMÉ BABICE - výrobní závod Bogoljubovo ve Vladimírské oblasti, výroba paštik, masných konzerv, kečupů
PRECIOZA: dodávky lustrů, skleněných figurek a bižuterie,
GLAVERBEL CZECH TEPLICE - společný podnik, výroba plochého skla a automobilových skel, výstavba závodu na výrobu skla v Klinu v Moskevské oblasti,
THERMONA-RUS, společný podnik v St. Peterburku, prodej, montáž a servis plynových kotlů značka Thermona,
SITEL ve VORONĚŽI, společný podnik, výroba telekomunikačních rozvodových prvků KAROSA A KAREX: dodávky autobusů, ND a servis
TATRA: dodávky nákladních automobilů, ND a servis
INEKON GROUP: dodávky a opravy tramvají, železniční vozidla, investiční celky, rekonstrukce kolejového tramvajového svršku v Kaliningradské oblasti, rekonstrukce tramvají v Uljanovské oblasti
FAVEA: rekonstrukce závodu na výrobu léčiv v Nižegorodské oblasti, projekt rekonstrukce stanice první pomoci v Kazani
FARMTEK: projekt výstavby komplexu zemědělských farem pro chov skotu s využitím soudobých technologií, včetně dodávek zvířat v Samarské oblasti
ČKD NOVÉ ENERGO: projekt výstavby kogenerační jednotky na bázi doprovodného plynu pro společnost Tatněfť Takaral v Republice Tatarstán
GUMOTEX BŘECLAV: výrobní podnik na výrobu vypěňovaných materiálů v obci Trubino v Moskevské oblasti
DAKON – KRASNODAR: společný podnik na výrobu bytových kotlů v Krasnodarském kraji VÍTKOVICE: dodávky technologického zařízení pro Magnitogorský metalurgický kombinát. 26
26 Rusko, Teritoriální informace, www.export.cz
2.3 Vzájemná vým ě na v oblasti služeb
Na rozdíl od výměny zbožové je saldo výměny v oblasti služeb aktivní ve prospěch ČR, přesto, že se v roce 2007 oproti roku 2006 snížilo o 9 %. Česká republika vyváží 2,5krát více služeb než činí její dovoz z RF. Obrat má rostoucí tendenci, přičemž nejvyšší nárůst za posledních pět let zaznamenal v roce 2004 a to z 280 na téměř 540 miliónů USD, jak vyplývá z následující tabulky. Dle údajů ČNB dosahovala ČR největších příjmů ze služeb v oblasti dopravy a cestovního ruchu, nejméně pak v pojišťovnictví, kde byl dokonce zaznamenán deficit.
tabulka 6: Vzájemná bilance služeb v mil. USD
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 1-9 2007
Změna 2007/2006
v %
Export RF 48,3 75,5 99,9 132,7 164,0 167,5 2.13
Import RF 162,1 204,5 439,9 463,9 463,5 439,0 -5.26
Obrat RF 210,4 280,0 539,8 596,6 627,5 606,5 -3.35
Saldo RF - 113,8 - 129,0 -340,0 -331,2 -299,5 - 271,6 -9.32 Zdroj: www.export.cz, vlastní výpočty
2.4 Mezivládní komise Č R a Ruska
Komise je vrcholovým orgánem pro oboustrannou spolupráci mezi RF a ČR. Členy jsou hlavní představitelé ministerstev a státních organizací. Pracovní skupiny koordinují činnost komise, která zasedá jednou ročně. Naposledy komise zasedala 22. a 23. října 2007 v Praze, kde konstatovala vysokou dynamiku vzájemné výměny, projednala důležité otázky v oblasti obchodu, průmyslu a vědeckotechnickém pokroku. Velkou pozornost si vydobyla otázka spolehlivosti ruských dodávek ropy a zemního plynu.
MVK byla ustanovena ve Strategii MPO v roce 2006, kdy navazoval na svou předchůdkyni z roku 1993.27 MVK řeší aktuální otázky vzájemných vztahů, jež zahrnují ekonomickou a obchodní spolupráci, zaměřenou na regionální spolupráci, obchodní a investiční projekty, finanční zajištění produktů, dále pak finanční otázky a řešení
27 Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmůČeské republiky v Ruské federaci, www.mpo.cz
zadluženosti, spolupráci v ropném a plynárenském průmyslu a jaderné energetice, doprava, zemědělství a obranný průmysl.
3 Investi č ní toky mezi Č R a RF
3.1 Podmínky vstupu zahrani č ního kapitálu
Jako každý jiný trh se i ruský trh vyznačuje na jedné straně slabinami a na straně druhé silnými stránkami. Tyto vlastnosti lze shrnou následovně: 28
Nejvýznamnějšími pozitivem trhu je jeho rozsáhlost a tudíž velký prostor pro investice ze zahraničí. Poměrně rychlé tempo růstu ekonomiky a stále levná pracovní síla, společně se stabilitou makroekonomických ukazatelů dále přispívají k pozitivům. Naopak nerozvinutá infrastruktura, problematická administrativní správa a korupce ve státní správě ubírají Rusku na kreditu a odráží se ve slabých stránkách analýz potenciálních investorů. Finanční instituce stále ještě odráží spíše nedůvěru, stejně jako rozporuplná činnost vlády v tomto sektoru.
Na jedné straně se stát snaží co nejvíce podporovat příliv zahraničního kapitálu, na straně druhé roste jeho vliv ve strategických odvětví a zmenšuje tak podnikatelské jistoty.
Rusko si své slabiny plně uvědomuje a v současné době pracuje na novém investičním mechanismu, který má tyto tři části:
zvláštní ekonomické zóny, které mají omezit byrokratické překážky, snažit se vyloučit korupci a zajistit příznivé ekonomické podmínky
investiční fond státního rozpočtu RF, který má podporovat investice především do infrastruktury formou poskytnutí státních garancí, spolufinancováním nebo vkladem do základního kapitálu společného podniku
koncese, které by měli zajistit přilákání zahraničních investorů do infrastruktury a služeb.
Banka rozvoje a vnější ekonomické činnosti je státní společnost, která má stimulovat investice a ekonomický růst a podporovat ruský vývoz. Banka vznikla na základě Vněšekonombanky, která se stará o vypořádání ruského dluhu.
Vněšekonombanka je jedním z nejdůležitějších prostředků, jak přilákat zahraniční investory, jelikož poskytuje investorům záruky Ruské federace. Kapitál získaný takovýmto způsobem je používán na financování účelných sociálních projektů. Slouží také k financování projektu „Děti Ruska“. Z fondu je nakupováno zařízení pro vybavení léčebných ústavů, jako je Výzkumné zdravotnické centrum pro děti pod Ruskou akademií lékařských věd.
28 Teritoriální informace Rusko, www.export.cz
Výzkumný institut pro dětskou onkologii a hematologii, Blokhinovo onkologické výzkumné centrum a mnoho dalších. Dále je fond využíván na financování vzdělávacích ústavů.
3.2 Investi č ní klima v Rusku
Díky již zmíněné Vněšekonombance a novým opatřením pro podpoření investic je klima v posledních letech pro zahraniční podnikatele stále příznivější. Dokazuje to i absolutní nárůst investic do ruského kapitálu, zachycený v následující tabulce. Investice do fixního kapitálu narostly více než sedmnáctkrát. Dle ruského statistického úřadu se celkový počet investic zvýšil téměř pětkrát. Největší zvýšení zaznamenaly ostatní portfoliové investice, kde se obrat v roce 2006 zvýšil na téměř 39 miliard oproti 6 miliardám z roku 2000. Přímé investice se zvýšily ze 4,4 miliard na 13,6 miliard.29 Co se týče roku 2007, nejvíce vzrostly zahraniční investice do fixního kapitálu, které se pohybovaly okolo 120 miliard, investice do těžebního a důlního průmyslu vzrostly na 17,3 miliardy a zpracovatelský průmysl se pohyboval okolo 32 miliard. 47 miliard bylo investováno do velkoobchodu a maloobchodu, opravy motorových vozidel, motorek a zboží domácí spotřeby, což bylo asi čtyřikrát více než v roce 2006.30
1992 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Investice do fixního
kapitálu v mln RBL 2.7 267.0 1165.2 1504.7 1762.4 2186.4 2865.0 3611.1 4580.5 jako % oproti
minulému roku 60.3 89.9 117.4 110.0 102.8 112.5 113.7 110.9 113.7 Zdroj: ruský statistický úřad, www.gks.ru, vlastní úprava
Zvýšení úrovně investic označila vláda za jeden z hlavních nástrojů podpory HDP.
Zahraniční investoři si však většinou stěžují na fakt, že jejich úspěch záleží především na vztazích s regionálními a místními autoritami. Mezi typické překážky k založení pobočky patří těžkopádný postup týkající se oprávnění, náhodné inspekce a neočekávané vybírání daní.
Firmy začínající své podnikání v Rusku si také často stěžují na zbytečně velké množství registračních dokumentů, přehnaná pravidla dokumentace a nejednotu v obchodování v jednotlivých regionech Ruska. Dle světové banky je RF až na 106. místě ze 178 zemí, co se týče úlevy obchodování zahraničních firem na daném teritoriu. Podle zprávy WB je Rusko
29 Údaje z Ruského statistického úřadu, www.gks.ru
30 Foreign investments in the Economy of Russia by economic activities, www.gks.ru
příliš pomalé v provádění reforem nutných k usnadnění vstupu na trh a to bylo hlavní příčinou, proč si v roce 2007 pohoršilo o deset příček oproti roku 2006. Rusko obsadilo dokonce až 176. příčku v možnostech získat povolení k obchodování v teritoriu.
Ruská federace přesto láká zahraniční investory díky silným tržním možnostem a přesto, že významné západní ropné společnosti nemohou vlastnit většinu akcií a mohou být postiženy regulačními nejistotami, nemohou si dovolit ignorovat Rusko s jeho obrovskými zásobami ropy a plynu. Dalšími lákavými oblastmi pro zahraniční investory jsou maloobchod, nemovitosti, bankovnictví a rychloobrátkové spotřební zboží.31
3.3 Č eská investi č ní pozice v ůč i zahrani č í a č eské investice v teritoriu
České přímé investice 32 do zahraniční dosáhly za rok 2007 celkem 27 miliard CZK, z čehož investice do Evropy činily 20,2 miliardy CZK.33 Do samotného Ruska pak mířilo 25,3 miliónůčeských korun.
Co se týká odvětvové struktury, investovala ČR přímo celkově nejvíce do zpracovatelského průmyslu, kam mířilo více než 78 miliard CZK, z čehož přes 26 miliard CZK představovaly investice do výroby dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů, 12,1 miliard do kovů a kovových výrobků a 9,6 miliardy do výroby chemických produktů.Významnou položku českých investic tvořily dále nemovitosti a služby pro podniky, do nichž bylo investováno přes 40 miliard CZK, 37,7 miliard činilo finanční zprostředkování.
Ve třetím čtvrtletí roku 2007 vzrostl schodek investiční pozice vůči zahraničí34 o 99 mld korun na 1141 mld CZK. Meziroční růst schodku souvisel především s PZI a portfoliovými investicemi do ČR. Zahraniční dluh ČR ke konci září 2007 dosáhl 37,7 % HDP. Aktiva investiční pozice poklesla vlivem snížení krátkodobých aktiv bankovního sektoru a dopadu vývoje kurzu koruny na výši devizových rezerv ČNB.
Podnikový sektor navýšil ve třetím čtvrtletí zahraniční aktiva v položce portfoliových a přímých investic, jež se zvýšila na 39 % z celkových aktiv investiční pozice. Stav pasiv
31 Russia: Investment regulation, www.viewswire.com
32 Definice PZI dle ČNB: „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku.
Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“
33Česká národní banka, www.cnb.cz
34 saldo finančních aktiv a pasiv rezidentůČR ve vztahu k nerezidentům
se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 48,3 mld a to především díky závazkům podniků se zahraniční účastí a portfoliovým investicím.35
Kumulovaný objem českých investic v Rusku činil 183,2 mil. USD. Největšího podílu dosáhly investice do těžby nerostných surovin, zpracovatelského odvětví a finančního sektoru.36 Co se týče ruských přímých investic do ČR, činily 4,7 milionů USD do základního kapitálu a 76 milionů USD do ostatního kapitálu naopak ČR do základního kapitálu RF investovala jen 2,8 mil USD.
Stav tuzemských investic v zahraničí k 31. 12. 2006 Základní
kapitál
Reinvestovaný zisk
Základ. kapitál + Reinvestovaný
zisk
Ostatní kapitál
Celkem v účetní hodnotě
Mld CZK 71,9 24,8 96,7 8,0 104,7
Mld EUR 2,6 0,9 3,5 0,3 3,8
Mld USD 3,4 1,2 4,6 0,4 5,0
Zdroj: Přímé zahraniční investice za rok 2006, www.cnb.cz
Nejvíce ČR v roce 2006 investovala do oblasti finančního zprostředkování a nemovitostí. Zvýšil se objem investic do zpracovatelského průmyslu, který se podílel 20 % a služby zaujaly téměř 67 %.
Nejvíce ČR investovala na Slovensko, okolo 32 %, 22 % do Nizozemí a 10 % českého kapitálu bylo směřováno do Bulharska. Kromě tradičních partnerů jako je sousední Slovensko bylo investováno více do energetického průmyslu a investoři se zaměřili i na trhy s velkým potenciálem jako je Bulharsko a Rusko.
3.4 Ruské zahrani č ní investice
Již v 18. století mělo Rusko nedostatek zahraničního kapitálu. Dle údajů Business Monitor International by měly kapitálové investice a vládní spotřeba udržet silnou pozici ruské ekonomiky. Velké kapitálové přílivy pomáhají prorážet cestu neenergetickému průmyslu. Ruské investiční prostředí je bržděno slabou infrastrukturou, narůstajícím státním protekcionismem v energetickém průmyslu a nepříliš rozvinutou institucionální základnou,
35 Investiční pozice a zadluženost České republiky vůči zahraničí k 30.9. 2007, www.cnb.cz
36 Teritoriální informace Rusko, www.export.cz
která vzhledem k velikosti RF brzdí jakékoli politické iniciativy ke zlepšení situace. Domácí ekonomika by se měla výrazně otevřít zahraničním investicím po vstupu do WTO, což se podle globálního obchodního shromáždění v Davosu může uskutečnit již v roce 2009, po očekávaném uzavření jednání v roce 2008.
Ruská federace navázala vztahy se slibnými Spojenými Arabskými emiráty, jako nejpříhodnějším partnerem pro růst maloobchodního trhu. Podle nedávného průzkumu realitní agentury Cushman a Wakefield byly Moskva a Sankt Petereburk zařazeny na 1. a 2. místo na evropském žebříčku potenciálního odbytu v příštích pěti letech. Růst možností odbytu na ruském trhu by měl nadále pokračovat a to hlavně díky významným multinacionálním maloobchodníkům. 21.ledna 2008 oznámila americká firma Coach prodávající luxusní značkové oblečení první vpád na ruský trh s pětiletým plánem na otevření svých obchodů v 15 volně stojících prodejnách, což je stejný počet jako v současnosti funguje v Číně.37
tabulka 7: Přímé zahraniční investice v Rusku
2001 2002 2003 2004 2005 2006
Příliv FDI 2.75 3.46 7.96 15.44 12.77 28.73
% změna 1.25 25.94 129.93 94.07 -17.34 125.07
% HDP 0.89 1.01 1.84 2.62 1.66 2.92
Zdroj: Russia all sevices, www.businessmonitoronline.com
Největšími investory v Rusku byly loni Británie, Kypr, Nizozemsko, Lucembursko, Francie, Švýcarsko, Irsko, Německo a Spojené státy. Na celkových zahraničních investicích se podílely 84 procenty.
Nepřímé zahraniční investice38 dle agentury Reuters loni vzrostly o 130 procent na 88,95 miliardy dolarů.39
Co se týče ruských investic v ČR, za rok 2007 Rusko investovalo do základního kapitálu 95,6 milionů CZK, reinvestovány zisk činil –3 105,1 milionů CZK a do ostatního kapitálu 1 556,8milionů CZK.40
37 Russia in all services, www.businessmonitoronline.com
38 = investice do cenných papírůči fondů
39 Přímé investice v Rusku se loni zdvojnásobily, www.finance.cz
40 Přímé zahraniční investice do ČR za rok 2007, www.cnb.cz
4 Zm ě na vztah ů RF a Č R po vstupu Č R do Evropské unie
Evropská unie je pro Rusko hlavním obchodním partnerem, její obchodní bilance s Ruskem ovšem vykazuje obrovský deficit, hlavně kvůli závislosti na dodávání energie z Ruska. I proto má EU velký zájem na pozitivním ekonomickém vývoji Ruské federace.
4.1 Smluvní úprava vztah ů Evropské unie a Ruské federace
25.6.1994 byla podepsána Dohoda o partnerství a spolupráci (PCA-Partnership and Cooperation Agreement), která vstoupila v platnost 27. dubna 1997. Evropská unie a Ruská federace si na základě této dohody poskytují doložku nejvyšších výhod a realizují princip národního zacházení v dohodnutém rozsahu. Zvláštní režim pro obchod ocelí a štěpnými materiály jsou PCA taktéž upraveny, stejně jako závazek RF upravit legislativu podle standardů EU.
27. dubna 2004 byla na základě protokolu převedena Dohoda i na ČR a další nové členy EU. Společné prohlášení pak reaguje na obávané otázky jako je clo, ochrana trhu, zemědělství a veterinářství, dále pak tranzit zboží do a z Kalingradu a usnadňování vízové praxe.
V lednu roku 2001 vydala EU strategickou studii o Ruské federaci na období let 2002-2006, která popisuje hlavní cíle spolupráce mezi EU a RF a analýzu dosavadní situace v RF. Po volbách 2000 se v Rusku stabilizovala politická situace a upevnila moc prezidenta.
Byla posílena role státu,ale oslabena opozice a nezávislost médií.41V roce 2000 byla v Rusku zahájena ambiciózní série reforem, z nichž nejdůležitější je efektivní implementace legislativy, vyžadující rozsáhlou reformu veřejné služby a soudnictví, jež by zlepšila investiční klima a tím podpořila růst.
EU podporuje ve své strategii vládní program sociálně-ekonomických reforem a soustředí se na vytvoření zákonného, institucionálního a administrativního rámce. EU má zájem a schopnost přispívat k řešení ruských sociálních problémů, jako je zdravotnictví, vzdělávání a společenský blahobyt. Cíle kooperace mezi EU a RF jsou podpora úcty k demokratickým principům, lidským právům a podpora přeměny na tržní ekonomiku. Cíle
41Country strategic paper, ec.europa.eu
jsou založeny na PCA, společné strategii a následnému přístupu k Severní oblasti, tj.
soustředění se na severozápadní Rusko a oblast Baltského moře. Rusko je díky své velikosti a faktu, že EU je na něm závislá, co se dodávání energie týče, často rozhodujícím faktorem v příjímání postupů.
Na říjnovém summitu EU a RF v roce 2000 se rozhodlo o ustavení energetického dialogu mezi EU a Ruskem, směřující k dalšímu prohloubení vztahů v této oblasti, jako prostředku k budoucímu dlouhodobému zlepšování investičního klimatu a přilákání spolupráce mezi ruskými a evropskými podniky ve výrobě a přepravě energie. Na květnovém summitu v následujícím roce se rozhodlo o vytvoření společného ekonomického prostoru mezi EU a Ruskem v souladu se stanovisky PCA.
Společná strategie EU a Ruska z roku 1999 měla tyto hlavní cíle: upevnění demokracie, zákonů a veřejných institucí v Rusku, začlenění Ruska do společného hospodářského a sociálního prostoru EU, spolupráce v posílené stability a bezpečnosti v Evropě a věnovat se běžným problémům na evropském trhu jako je životní prostředí, jaderná bezpečnost a boj proti zločinu.42
Jako reakci na společnou strategii s EU vyvinulo Rusko svou vlastní střednědobou strategii na spolupráci s EU pro období 2000-2010. Strategie předpokládá vyspělou spolupráci, zdůrazňuje přibližnou změnu ekonomické legislativy a spolupráci v oblasti posílení práva. Rusko má zájem o zvýšení investic z EU a zdůrazňuje velkou důležitost evropského vývoje, jako důležitého hráče dění ve světové ekonomice.
4.2 Smluvní úprava vztah ů Č R a RF
Po rozšíření EU43 začala platit i pro ČR společná obchodní politika a začala být uplatňovaná všechna příslušná obchodní opatření. Co se týče vztahů k RF, je z těchto opatření nejdůležitější množstevní omezení na dovozy ocelářských výrobků a opatření na ochranu obchodu uplatňované na ruský dovoz (antidumping). ČR musela zrušit ochranná opatření vůči třetím zemím (platilo i pro Rusko) pro cukr, kakaový prášek a dusičnan amonný.
Pro oblast hospodářské činnosti vznikla za posledních 16 let mezi ČR a RF řada dokumentů. V roce 1993 vstoupila v platnost Dohoda o obchodně ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci, která musela být po vstupu ČR do EU vypovězena. Byla
42 program iniciativy Severního rozměru byl vytvořen pro zlepšení spolupráce a doplnění programu EU a členských států v severní Evropě, regionu Baltského moře a Ruska.
43 Den vstupu ČR byl 1.5 2004
nahrazena Dohodou mezi vládou RF a vládou ČR o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, kterou bude podporovat již zmíněná mezivládní komise.
4.3 Cíle do budoucnosti a zp ů soby jak jich dosáhnout
Strategie vypracována ministerstvem průmyslu a obchodu na podporu a prohloubeni obchodně-ekonomických vztahů ČR a RF si klade za cíl především vytvoření podmínek pro příznivý růst vývozu zboží, služeb a investic díky zvýšení konkurenceschopnosti a přítomnosti českých podniků na ruském trhu.
ČR se dále snaží dosáhnout vyváženějších obchodních vztahů s cílem snížení záporného salda obchodní bilance ve prospěch ČR. Mezi dílčí cíle strategie patří zejména zvýšení podvědomí ruských podnikatelů o českých hospodářských subjektech, dosáhnout většího podílu českých podniků s vyšší přidanou hodnotou, prosazovat odstraňování překážek vstupu na ruský trh a usilování o přístup k energetickým produktům za co nejvýhodnějších podmínek. Nemalý význam bude mít rozšíření teritoriálního a komoditního spektra vývozu a uskutečnění vybraných programů v preferovaných regionech.
Pro realizaci cílů by měly podniky na ruském trhu úzce spolupracovat, stejně jako instituce v ČR, společně s podporou exportu a zahraničních investic. Je ovšem důležitá koordinace všech složek, a proto mají úzce vymezenou svou činnost.
OEÚ ZÚ Moskva se stará zejména o meziresortní spolupráci, regionální spolupráci prioritních regionů jako jsou různé veletrhy, mise a výstavy, identifikaci a pomoc při řešení různých potíží firem a podporu projektů, tendrů a společných podniků. Dále sleduje politický a ekonomický vývoj v RF a je členem MVK a pracovních skupin.
Obchodní konsulové GK Jekatěrinburg a Sankt Petěrburk se podílejí na regionálních pracovních skupinách, spolupráci a projektech v rámci regionálních kompetencí. Pomoc nabízejí i při celním odbavení, certifikaci a daních.
Kanceláře Czechtrade (Jekatěrinburg, Moskva a Sankt Petěrburk) poskytují informace o podmínkách vstupu na ruský trh, asistují při získávání zakázek a zpracovávají poptávky od ruských firem.
Mezi dalšími institucemi, zabývajícími se obchodně politickými zájmy ČR v RF, lze jmenovat Hospodářskou komoru ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Česká centra, CzechTourism, Komoru pro hospodářské styky se SNS a Smíšenou obchodní komoru Východ.
Pro zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků na ruském trhu je nesmírně důležitá státní podpora exportu. Nezastupitelnou úlohu tu plní EGAP a Česká exportní banka.
4.3.1 Silné a slabé stránky ruské ekonomiky
Z průzkumů vyplývá, že zájem o spolupráci s českými podnikatelskými subjekty existuje ve všech ruských regionech. Pro úspěch českých exportérů je důležité založení pobočky přímo na ruském trhu, což jim umožní pohybovat se co nejvíce v centru dění. Dle swot analýzy vypracované ministerstvem průmyslu a obchodu, která je shrnuta na stránkách businessinfa.cz, patří k silným stránkám ruského trhu (z pohledu ČR jako vývozce):
zájem na rozvoji hospodářských vztahů a tvorba, využívání a zdokonalování souboru finančních a nefinančních nástrojů na podporu vývozu
výhodná výchozí pozice, dlouholetá tradice vývozu a znalost ruského trhu včetně komunikace v ruském jazyce
dobrá reputace českého zboží
moderní a efektivní výroba schopná reagovat na ruské požadavky výrobky s příznivým poměrem mezi cenou a kvalitou
zkušenosti z restrukturalizace českého průmyslu a zkušenosti jak získat zahraniční investory
dobrá obchodní pozice v ruských regionech.
Ke slabým stránkám pak patří:
nedostatečná kapitálová vybavenost českých podniků
stále nedostačující informační zdroje o současném dění na ruském trhu předsudky vyplývající z minulosti
absence aplikovaného výzkumu a vývoje v některých oborech
nedostatečná spolupráce firem při pronikání na vzdálenější oblasti ruského trhu nevyvážený obraz Ruska v médiích.
Mezi příležitosti z pohledu Ruska se řadí:
dynamický ekonomický růst a zlepšený stav veřejných financí podpora strukturálních reforem
otevírání trhu díky autonomním liberálním opatřením a přibližování obchodního režimu pravidlům WTO
