VŠB – TU Ostrava, FMMI, kat. 634
akademický rok 2010/2011
Hodnocení diplomové práce
Diplomant: Bc. Radim Vyvijal
Téma diplomové práce: Analýza výroby a prodeje bezešvých trubek pro energetiku z hlediska technicko-výrobních možností výrobce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan Počta, CSc.
Oponent: Ing. Petr Vítek
Předmětem diplomové práce je rozhodování provozu Válcovna trub (dále jen VT), který je dnes součástí skupiny Třinecké železárny – Moravia Steel (dále jen TŽ – MS) a který právě úspěšně dokončil rekonstrukci a modernizaci válcovací tratě Velký Mannesmann, o svém umístění na náročném světovém trhu trubek z vysoce legovaných ocelí pro energetiku. Cílem je technické a ekonomické obhájení koncepce v zařazení dokončovacích strojírenských technologií do komplexního hutního cyklu při výrobě těchto trubek.
Na začátku své práce (celá obsažná kap. 2) diplomant charakterizuje situaci ve výrobě elektrické energie ve světě. Dává to zcela správně do souvislosti s výrobním zaměřením VT, protože tato válcovna byla od samého počátku své existence určená pro výrobu energetických trubek, přičemž se zaměřovala na domácí a ve vysoké míře i na zahraniční dodávky. Výhled obnovy energetických zdrojů ve světě, jak jej popisuje diplomant, poskytuje jistotu, že trh v oboru energetiky bude mít po mnoho desetiletí požadavky na dodávky strojního zařízení z firem, které se na energetiku zaměřují. Tyto požadavky jsou však dnes i do budoucna daleko náročnější než tomu bylo před lety, zejména v oblasti jakosti materiálu, dokončovacích technologií a kontroly jakosti. Platí ovšem i nadále udržení co nejnižších nákladů ve výrobě a příznivých cen pro zákazníky. Na tyto trendy se VT velmi kvalifikovaným způsobem připravila, když provedla rekonstrukci a modernizaci jedné ze svých dvou válcovacích tratí.
Zajistilo se tak zvýšení průsady tratě, snížení předváhy, termomechanické zpracování – tedy úspora dalších operací, jako je žíhání a moření. Přesto se jako nevýhodné jeví to, že dokončovací technologii pro odstraňování okují a trhlin z vnějšího i vnitřního povrchu broušením si provoz zajišťuje kooperací u jiných firem, v některých případech i v zahraničí.
Tím si zvyšuje výrobní náklady, prodlužuje dobu zakázky a ztrácí flexibilitu ve svých dodávkách. Tuto situaci diplomant popisuje v kap. 3, která je zaměřená na předmětnou firmu, její výrobní sortiment a způsob zajištění konečných úprav trubek
Za kap. 3, která má již aplikační charakter, bych očekával pokračování aplikační části v diplomové práci. Zde se však autor v následující kap. 4 vrací k obecnému popisu výroby trubek, nikoliv jen se zaměřením na technologii užívané u předmětného výrobce. Výklad se dokonce netýká jen válcování za tepla, ale i výroby trubek za studena vč. tažení, což ve VT nepřipadá v úvahu. Koncepce diplomové práce na mne tudíž působí poněkud neuspořádaným dojmem. Obrázky použité v této části byly patrně přejaty z nějakých propagačních nebo internetových zdrojů a postrádají technický charakter. Jejich popisy nemají svou odezvu v doprovodném textu. To ostatně platí i o většině tabulek nebo jiných obrázků, a to i v kap. 2, které jsou sice věcné a týkají se tématu, ale nejsou v textu nijak uvedeny nebo komentovány.
Ve spojení s tím, že některé části textu jsou až heslovitě stručné, připomínají tyto části spíše nějaký firemní projekt než diplomovou práci. O obsahové správnosti však není pochyb.
Avšak účelem diplomové práce je přesvědčit čtenáře o dovednosti kvalifikovaným a srozumitelným způsobem představit zpracovanou tématiku a nenechat čtenáře hádat a domýšlet načaté nebo nevyslovené myšlenky.
Kap. 5 správně obsahuje pojednání konkurenční sféry. Ve své první části je opět pojata obecně a ve druhé části se vztahuje k předmětnému provozu, resp. k jeho konkurentům ve světě. Tento konkrétní rozbor konkurenční sféry je proveden se znalostí věci.
Stěžejní část práce je obsažena v kap. 6. Diplomant jako řešení finalizace výroby trubek vidí ve výstavbě nové brousicí linky. Toto je jistě správný pohled. Dokládá jej vyčíslením nákladů na externí zajištění broušení v porovnání s broušením na případně postavené vlastní brousicí lince. Náklady přitom vypočítává pro celý složitý výrobní sortiment VT. Při broušení ve vlastním provozu VT dochází k výrazným úsporám na straně nákladů – 12,7 mil. Kč. Ve srovnání s investičními náklady v případě výstavby linky – 25,4 Kč mil. Kč vychází diplomantovi velice uspokojivá návratnost necelé 2 roky. Doporučuji vysvětlit podstatu úvahy, že do jmenovatele zlomku pro výpočet návratnosti je dosazen onen rozdíl, tj. úspora nákladů na broušení externě a na vlastní lince. Čili zda tento rozdíl skutečně nahradí výnosy z prodeje trubek. V návaznosti na tuto otázku pokládám ještě další dotaz, zda se odpisy uvedené v tab. 5 také nepodílejí na stanovení návratnosti brousicí linky.
Výpočet ekonomické efektivnosti je pro realizaci investičního záměru velice povzbudivý.
Diplomant jej správně doplňuje provedenou SWOT analýzou. K ní mám tu poznámku, že hrozby zpravidla vycházejí ze slabých stránek. Ve SWOT analýze však nevidím mezi hrozbami, zde platební neschopností, a slabými stránkami nějakou souvislost. Spíše bych za hrozbu považoval to, že mateřská firma nenalezne peníze na investici.
Připomínky a otázky
● s. 3, tab. 1: Výčet hutních výrobků a strojírenských komponent na mne dělá dojem, že pocházejí spíše z vítkovického nabídkového sortimentu. Je to skutečně obsah dodavatelského zájmu VT?
● s. 25, 1. – 3. ř. zdola. a s. 26, obr. 9: Text na s. 25 se vztahuje k druhé fázi, tj., tj.
poutnickému válcování, nikoliv nekosému válcování k vyvinutí osové dutiny. Obr. 9 tedy nemá svůj protějšek v textu. Navíc, symboly použité v obr. 9 nejsou nijak využity, ani komentovány v textu. To dokladuje příklad nešťastného použití obrázků ze zdrojů, které mají jiný účel než použití v této diplomové práci. To se ostatně týká ještě obr. 10 na s. 27 a následujícího obr. 7 na s. 39.
● s. 48, 1. a 2. ř. zdola: Zde je nesprávná formulace. Mělo by znít: „Realizací brousicí linky se odstraní tepelné zpracování trubek vyšších jakostí a následné moření pro odstranění okují.“
● s. 50, 5 odrážek v posledním odstavci: Skutečně je předmětem dodavatelského zájmu skupiny TŽ – MS obsah všech odrážek? Je v nich dosti patrný vítkovický rukopis. Tudíž mám otázku, zda diplomant nečerpal z podkladů, které vznikly ještě v době, kdy VT byla ještě součástí skupiny VÍTKOVICE a bez patřičné úpravy je použil i pro novou situaci, kdy VT už patří do skupiny TŽ – MS.
● s. 12 a s. 39: na obou stranách se objevují obrázky se stejným číslem obr. 7. To považuji za chybu. Ve světle toho, že diplomant stejně neprovází obrázky příslušným vysvětlujícím textem, by to při povrchním čtení asi uniklo pozornosti.
● V celém textu diplomové práce přes veškerou kontrolu bylo často pro označení výrobku VT použito nesprávného pojmenování, které ve druhém pádě jednotného čísla má tvar „trub“
namísto správného označení „trubek“. I ve vysoce odborné veřejnosti k tomuto zaplevelení pojmů dochází, a to patrně vinou nesprávného pojmenování firmy od samého počátku počeštění po 2. světové válce – Válcovna trub namísto Válcovna trubek.
● Patrně stylizační neobratnost diplomanta je příčinou toho, že některé části textu nejsou dostatečně srozumitelné a významu textu se čtenář spíše domýšlí, využívaje své vlastní zkušenosti v oboru, např.:
- s. 45, 6. ř. zdola
- s. 47, věta 2 řádky nad výpočtem návratnosti počínající slovy „Jestliže celkové náklady …..“
- s. 47 poslední řádek dole: „C“ je obsah uhlíku, nebo nějaký omyl?
Souhrnné hodnocení
V koncepci diplomové práce bych očekávat trochu jiné uspořádání kapitol. Ve stylizaci se projevuje autorova poněkud nedostatečná dovednost a zřejmě časový tlak při zpracování byl příčinou některých stylizačních nejasností, absence textových komentářů a nezdůvodnění, proč byly do práce zařazeny ty či ony obrázky (získané patrně z www). Nezkušenost ve stylizaci však byl úspěšně překlenut věcnou správností. Výsledek diplomové práce je po obsahové stránce bezpochyby správný. Z toho důvodu považuji cíl stanovený na začátku řešení za splněný. Ekonomické propočty mohou předmětné firmě sloužit v rozhodování o investicích v její snaze o proniknutí na světový trh v oboru energetiky.
Klasifikační hodnocení
Pro hodnocení diplomové práce doporučuji stupeň dobře.
Ostrava, 2.5.2011
Ing. Jan Počta, CSc.
