• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Charakteristika lipid Charakteristika lipid ů ů

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl " Charakteristika lipid Charakteristika lipid ů ů"

Copied!
38
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

TUKY (LIPIDY)

TUKY (LIPIDY)

(2)

Osnova Osnova

Charakteristika lipid Charakteristika lipid ů ů

Význam lipid Význam lipid ů ů

D D ě ě len len í í lipid lipid ů ů

P P ř ř ehled MK ehled MK

Tr Tr á á ven ven í í a vst a vst ř ř eb eb á á v v á á n n í í lipid lipid ů ů

Cholesterol Cholesterol

(3)

Charakteristika lipid Charakteristika lipid ů ů

Z Z ř ř e e č č tiny tiny – – l l í í pos pos = tuk = tuk

Estery vy Estery vy šší šší ch mastných kyselin a alkohol ch mastných kyselin a alkohol ů ů nebo jejich deriv

nebo jejich deriv á á t t ů ů (zmýdelniteln (zmýdelniteln é é lipidy) lipidy)

D D ů ů le le ž ž it it á á sou sou č č á á st bun st bun ě ě k nerozpustných ve k nerozpustných ve vod vod ě ě , ale rozpustných v organických , ale rozpustných v organických

rozpou

rozpou š š t t ě ě dlech (etanol, chloroform, ether) dlech (etanol, chloroform, ether)

(4)

Hlavn

Hlavn í í funkce v lidsk funkce v lidsk é é m m organismu

organismu

Zdroj a rezerva energieZdroj a rezerva energie

NejvNejvěěttšíší zdroj energie ve stravzdroj energie ve stravěě 1 g tuku = 9 kcal = 38 kJ 1 g tuku = 9 kcal = 38 kJ -- relativnrelativněě nejvy

nejvyššíšší podpodíl vodíl vodííku z žku z živinivin

Živiny pŽiviny přijatřijatéé nad normu =>nad normu => ukláukládání do zádo zásob (sob (acylglycerolyacylglyceroly))

EnergetickéEnergetické zásoby v lidsksoby v lidskéém tm těěle le – 50 000 kcal50 000 kcal

StrukturnStrukturníí funkcefunkce

StavebníStavební komponenta biologických membrkomponenta biologických membránán

Přenos podnenos podnětěů -- polápolárnrníí lipidy (nerv. tklipidy (nerv. tkáňáň až 40% lipid40% lipidů)ů)

OchrannéOchranné funkcefunkce

Izolace -Izolace - zabraňzabraňuje ztruje ztráátám tepla a vodym tepla a vody

Ochrana orgáOchrana orgánů ppřed mechanickým pořed mechanickým pošškozeníkozenímm

NapomáNapomáhháá vyuvyužitžitíí vitaminvitaminůů rozpustných v tucírozpustných v tucích ch

VyvolVyvoláávajvajíí pocit sytostipocit sytosti po popo požžititíí

SniSnižžujujíí objem stravyobjem stravy bohatbohatéé na energiina energii

ZZ cholesterolucholesterolu se tvořse tvoříí steroidnísteroidní hormonyhormony

(5)

D D ě ě len len í í lipid lipid ů ů

Jednoduch Jednoduch é é lipidy lipidy

acylglycerolyacylglyceroly (tuky) a (tuky) a vosky (estery MK a vosky (estery MK a alkoholu glycerolu) alkoholu glycerolu)

Slo Slo ž ž en en é é lipidy lipidy

fosfolipidy fosfolipidy

(fosfoacylglyceroly(fosfoacylglyceroly), ), glykolipidy

glykolipidy, , sfingolipidysfingolipidy, , lipoproteiny

lipoproteiny, apod. , apod.

(estery MK s alkoholy a (estery MK s alkoholy a dalšídalšími skupinami)mi skupinami)

Odvozen Odvozen é é lipidy lipidy

steroidy, karotenoidysteroidy, karotenoidy

(6)

Triacylglyceroly

Triacylglyceroly

(7)

D D ě ě len len í í mastných kyselin (MK) CH mastných kyselin (MK) CH

33

(CH (CH

22

) )

nn

COOH COOH

Dle: Dle:

dle stupndle stupněě nasycenostinasycenosti

popoččtu dvojných vazebtu dvojných vazeb

dédélky lky řetřetěězce zce

polohy vodpolohy vodííkových atomkových atomůů okolo vazebokolo vazeb

Dle stupnDle stupněě nasycenosti (ponasycenosti (počtu dvojných vazeb) se dčtu dvojných vazeb) se děělílí::

nasycenénasycené MK (k. palmitováMK (k. palmitová (C16), k. stearová(C16), k. stearová (C18))(C18))

nenasycennenasycenéé MKMK

Podle poPodle poččtu dvojných vazeb se dtu dvojných vazeb se děěllíí nenasycennenasycenéé MK:MK:

mononenasycenmononenasycenéé (MUFA) (k. olejov(MUFA) (k. olejováá (C18:1)) (C18:1)) –– 1 1 dvojn

dvojnáá vazba vazba

polynenansycenpolynenansycenéé (PUFA) (k. linolov(PUFA) (k. linolováá (C18:2), k. (C18:2), k.

linolenov

linolenováá (C18:3)) (C18:3)) –– vvííce dvojných vazebce dvojných vazeb

(8)

Nasycen

Nasycen á á MK MK - - stearov stearov á á

(9)

Nenasycen

Nenasycen á á MK ( MK ( mononenasycen mononenasycen á á ) )

(10)

Polynanasycen

Polynanasycen á á MK MK

(11)

D D ě ě len len í í mastných kyselin CH mastných kyselin CH

33

(CH (CH

22

) )

nn

COOH COOH

Dle d Dle d é é lky lky ř ř et et ě ě zce se d zce se d ě ě l l í í nasycen nasycen é é MK na: MK na:

SCT SCT - - kr kr á á tký tký ř ř et et ě ě zec zec - - do C6 (kyselina do C6 (kyselina m m á á selná seln á ) )

MCT MCT – – st st ř ř edn edn í í ř ř et et ě ě zec zec – – C6 C6 - - C12 ( C12 ( kys kys . . laurov

laurov á á , kapronov , kapronov á… á… .) .)

LCT LCT - - dlouhý dlouhý ř ř et et ě ě zec zec – – nad C12 ( nad C12 ( kys kys . . palmitov

palmitov á á , stearová… , stearov á… ) )

Dle um Dle um í í st st ě ě n n í í dvojn dvojn é é vazby (PUFA) vazby (PUFA)

n n -3 (EPA, DHA, k. - 3 (EPA, DHA, k. linolenov linolenov á á ) )

n n - - 6 (k. linolov 6 (k. linolov á á , k. , k. arachidonov arachidonov á á ) )

(12)

Um Um í í st st ě ě n n í í dvojn dvojn é é vazby vazby

(13)

Trans a cis MK

Trans a cis MK

(14)

P P ř ř ehled MK zastoupených v ehled MK zastoupených v organismu

organismu

ω-3 Ne 22/6

Docosahexaenová

ω-3 Ne 20/5

Eicosapentaenová

ω-3 Ne 18/3

Linolenová

ω-6 Ne 20/4

Arachidonová

ω-6 Ne 18/2

Linolová

ω-9 Ano 18/1

Olejová

ω-7 Ano 16/1

Palmitoolejová

Ano 14/0

Myristová

Ano 18/0

Stearová

Ano 16/0

Palmitová

Syntéza v organizmu

Poloha 1. dvojné vazby od konce

molekuly Počet uhlíků/ /počet

dvojných vazeb Název

mastné kyseliny

(15)

Mastn

Mastn é é kyseliny kyseliny

Nasycen Nasycen é é MK MK

podporujpodporujíí obezituobezitu

růrůst krevníst krevních lipidch lipidůů –– LDL LDL cholchol

K.olejová K.olejov á

brzdíbrzdí rozvoj aterosklerórozvoj aterosklerózy a snad i brázy a snad i bránníí rozvoji Ca tlrozvoji Ca tl. . střstřevaeva

n n - - 3 a n 3 a n - - 6 6

esenciesenciáálnlníí MKMK

n-n-3 3 –– prostaglandinyprostaglandiny -- vazodilatavazodilataččnní, í, antiagregaantiagregaččnníí a a antipermeabiln

antipermeabilníí účúčinkyinky

NN--6 6 –– tromboxynytromboxyny –– proagregaproagregaččnníí, , vasokonstikvasokonstikččnníí a a permeabiln

permeabilníí účúčinkyinky

Vysoký přVysoký přííjem jem =>=> endogenníendogenní luipoperoxidaceluipoperoxidace

(16)

Tr Tr á á ven ven í í tuk tuk ů ů

Lipolytick Lipolytick é é enzymy enzymy – – lip lip á á zy zy

ze ž ze ž lá l á zek jazyka zek jazyka - - Ebnerovy Ebnerovy ž ž l l á á zy (aktivn zy (aktivn í í i v i v ž ž aludku) aludku) – – linguá lingu á lní ln í lip lip á á za za

triacylglyceroly triacylglyceroly ——>> MK a 1,2MK a 1,2-diacylglyceroly-diacylglyceroly

ze ze ž ž aludku aludku – – ž ž alude alude č č n n í í lip lip á á za za

triacylglyceroly triacylglyceroly ——>> MK a glycerol MK a glycerol

ze slinivky b ze slinivky b ř ř i i š š n n í í

PankreatickPankreatickáá liplipáázaza

triacylglyceroly —triacylglyceroly —>> monoacylglyceroly, MKmonoacylglyceroly, MK

KolipáKolipázaza ((prokolipáprokolipázaza) ) –– kapkapénky tukuénky tuku

CholesterylCholesteryl ester ester hydrolhydroláázaza

Estery —Estery —>> cholesterolcholesterol

(17)

Tr Tr á á ven ven í í tuk tuk ů ů

Emulgace tuk Emulgace tuk ů ů a tvorba a tvorba micel micel

MíMísto:sto: duodenumduodenum

ÚčÚčel:el: zvězvěttššeneníí povrchu tukových čpovrchu tukových čáástic, rozpoustic, rozpouštštěějíjí a ta tím ím zlepšzlepšeneníí půpůsobenísobení enzymenzymůů, umož, umožnněněníí vstřvstřebáebávváánníí

SložSloženeníí micelmicel::

Soli žSoli žluluččových kyselin, ových kyselin, monoacylglycerolymonoacylglyceroly, lecitin, cholesterol, , lecitin, cholesterol, vitaminy rozpustn

vitaminy rozpustnéé v tucv tucíchích

PoláPolárnrníí oblast na povrchu molekuly X nepoláoblast na povrchu molekuly X nepolárnrníí uvnituvnitřř (hydrof(hydrofóóbnbníí))

=›= kapékapénky 200nky 200-5000 -5000 nmnm v prv průmůěruru

MechanickáMechanická emulgace tukůemulgace tuků –– motilita žmotilita žaludku aludku =>=> malémalé kapičkapičky ky tuku 1

tuku 1-- 2 2 µµmm

Emulgaci podporuje: lehce zEmulgaci podporuje: lehce záásaditsaditéé pHpH

kyselkyseléé pHpH: separace tuk: separace tukůů

(18)

=>

=> => =>

=>

=>

(19)

Tr Tr á á ven ven í í tuk tuk ů ů

Pohyb micelPohyb micel

Dle koncentračDle koncentračního spho spáádu ke kartdu ke kartááčovčovéému lemu na stmu lemu na střřevnevníí sliznici sliznici >>

difundace

difundace tukůtuků ven z micelven z micel

Vstup do buněVstup do buněk k – pasivnípasivní difúdifúze ze monoacylglyceroly, cholesterol, MK monoacylglyceroly, cholesterol, MK

Soli žSoli žlulučových kyselinčových kyselin

Sliznice jejunaSliznice jejuna rychlost jejich vstrychlost jejich vstřřebáebání malámalá zůstástávajívají v lumen v lumen střstřeva eva tvorba nových miceltvorba nových micel

Sliznice ilea Sliznice ilea rychlost vrychlost věěttšíší

LidLidéé s omezenou funkcs omezenou funkcíí slinivky bslinivky břřiiššnníí

SteatorheaSteatorhea -- na tuky bohatána tuky bohatá, objemná, objemná, , svěsvětležtležlutlutěě zbarvenázbarvená stolice) stolice) nedostatek lip

nedostatek lipáázy, bikarbonzy, bikarbonáátu =tu =› kyselkyseléé prostřprostředíedí, precipitace solí, precipitace solí žlužlučč. kyselin . kyselin =>=> inhibice lipáinhibice lipázy zy

JinJináá ppřřííččina ina porucha porucha reabsorpcereabsorpce solsolíí žžlulučč. kyselin v . kyselin v distdistáálnlníí ččáásti sti ileailea

(20)

Enterohepat

Enterohepat á á ln ln í í cirkulace cirkulace

(21)

Vst Vst ř ř eb eb á á v v á á n n í í tuk tuk ů ů

Jejunum Jejunum – – v v ě ě t t š š ina tuk ina tuk ů ů ( ( monoacylgylcerol monoacylgylcerol , MK, , MK, velmi m

velmi m á á lo glycerolu) lo glycerolu)

Ileum Ileum – – doln doln í í č č á á st tenk st tenk é é ho st ho st ř ř eva eva – – m m á á lo lo

M M í í rný p rný p ř ř í í jem tuk jem tuk ů ů – – 95% vst 95% vst ř ř ebatelnost ebatelnost

Novorozenci Novorozenci – – nedokonalý syst nedokonalý syst é é m vst m vst ř ř eb eb á á v v á á n n í í – – vst vst ř ř ebatelnost 85 ebatelnost 85 - - 90% 90%

Li Li ší ší se dle d se dle d é é lky lky ř ř et et ě ě zce MK zce MK

(22)

Transport lipid Transport lipid ů ů

MK o st MK o st ř ř edn edn í í d d é é lce lce ř ř et et ě ě zce (C6 zce (C6 - - 10(12)) 10(12))

Rozpustn Rozpustn é é ve vod ve vod ě ě

Forma Forma - - voln voln é é neesterifikovan neesterifikovan é é MK MK

Resorpce Resorpce => => port port á á ln ln í í ob ob ě ě h h => => j j á á tra tra (metabolismus)

(metabolismus)

Nevy Nevy ž ž aduj aduj í í karnitin pro vstup do mitochondri karnitin pro vstup do mitochondri í í

(23)

Transport lipid Transport lipid ů ů

MK o del MK o del ší ší m m ř ř et et ě ě zci zci

ReesterifikaceReesterifikace v v enterocytechenterocytech ((triacylglyceroltriacylglycerol i i ččáást st cholesterolu)

cholesterolu)

=>

=> chylomikronychylomikrony (obal(obalíí tyto lipidy vrstvou proteinůtyto lipidy vrstvou proteinů, , fosfolipid

fosfolipidůů a cholesterolu)a cholesterolu)

=>

=> lymfatické lymfatick é c c é é vy vy => => krevn krevn í í ř ř eč e či iš š tě t ě ,

,

(24)
(25)

Tr Tr á á ven ven í í a vst a vst ř ř eb eb á á v v á á n n í í tuk tuk ů ů

(26)

Cholesterol Cholesterol

ZáZákladníkladní součsoučáást st živoživoččiiššnnéé buňbuňkyky

P P ů ů vod: vod:

Exogenn Exogenn í í - - potrava potrava

Endogenn Endogenn í í – – synt synt é é za ( za ( hepatocyty hepatocyty , nerv. tk , nerv. tk á á ň ň , , enterocyty

enterocyty ) )

Vznik z Acetyl-Vznik z Acetyl-CoACoA

KlKlííčový enzym v syntčový enzym v syntééze cholesterolu –ze cholesterolu

3-3-hydroxymetylhydroxymetyl--3-3-glutarylglutaryl--coenzymcoenzym A reduktA reduktáza áza (3(3--HMGCoAHMGCoA))

Aktivita enzymu –Aktivita enzymu regulace dle zregulace dle zásob cholesterolu v buásob cholesterolu v buňňcece

îî deplecedeplece cholesterolu, îcholesterolu, î přííjem energie, obezitajem energie, obezita

-- dostatečdostatečný pný přříívod stravouvod stravou

(27)

Cholesterol Cholesterol

Formy cholesterolu: Formy cholesterolu:

Volný Volný – –

hydrofilnhydrofilníí

Esterifikovaný Esterifikovaný

(vazba MK na OH skupině(vazba MK na OH skupině) ) –– hydrofóhydrofóbníbní

TransportníTransportní a záa zásobnsobníí ((hepatocyty)forma hepatocyty)forma cholchol

Hlavn Hlavn í í biologick biologick é é funkce: funkce:

HlavnHlavníí strukturstrukturáálnlníí sousouččáást st bunbuněčěčných membrných membráánn

VýchozíVýchozí llátka pro výrobu átka pro výrobu steroidnísteroidních hormonch hormonůů

VýchozVýchozíí lláátka pro synttka pro syntéézu zu žžluluččových kyselinových kyselin

Nezbytný pro syntéNezbytný pro syntézu vzu vššech ech lipoproteinůlipoproteinů ve střve střevevěě a ja játrechátrech

(28)

Cholesterol Cholesterol

Negativn Negativn í í vlastnosti vlastnosti cholesterolu

cholesterolu

Tvorba ž Tvorba ž lu lu č č ových ových kamen

kamen ů ů ve ve ž ž lu lu č č n n í í ku ku

Ateroskler Ateroskler ó ó za za

(29)

Cholesterol Cholesterol

Denn Denn í í bilance a bilance a enterohepat enterohepat á á ln ln í í ob ob ě ě h h chol chol

VylučVylučovovánáníí cholchol –– žlužlučíčí (nativní(nativní chol, chol, žžlulučovčovéé kyseliny)kyseliny)

½½ cholchol ze ze žžlulučče a asi 95% e a asi 95% žžlulučč. kyselin . kyselin –– reabsorbcereabsorbce (enerohepat(enerohepatáálnlníí oběoběh)h)

DennDenníí bilance: 3 bilance: 3 mmolmmol

PřPřííjem: resorpce ze stjem: resorpce ze střřeva eva žžlulučč, potrava, potrava

Výdej: stolicíVýdej: stolicí

Vst Vst ř ř eb eb á á v v á á n n í í cholesterolu cholesterolu

SnadnSnadnéé

Za pZa přříítomnosti tomnosti žlužluči, MK a či, MK a pankr. pankr. ššťáťávyvy

Inkorporace do chylomikronInkorporace do chylomikronůů =>=> lymfatickélymfatické cécévy vy =>=> krevníkrevní řřeeččiiššttěě

RostlinnéRostlinné steroly –steroly – snižsnižujujíí vstřvstřebatelnost cholesteroluebatelnost cholesterolu

(30)

Výskyt tuk Výskyt tuk ů ů

A. Dle suroviny, z kter

A. Dle suroviny, z které é se se z z ísk í ská á vaj vaj í í

1. Ž1. Živoivoččiišnšnéé tuky a olejetuky a oleje

tuky teplokrevných žtuky teplokrevných živoivočichčichůů

mlémléččný tuk ný tuk -- kravský, buvolíkravský, buvolí

sádlo dlo – vepřvepřovovéé, dr, drůbeůbežíží

lůj j – hověhovězzíí, skopový , skopový

rybírybí olej olej

2.2. RostlinnéRostlinné tuky a olejetuky a oleje

OlejninyOlejniny

-

- S pS převahou řevahou linolovlinolovéé kyseliny: řkyseliny: řepka, sepka, sóója, sluneja, sluneččnicenice

-- S pS převahou olejovřevahou olejovéé a dáa dále le linolovlinolovéé: : podzemnice podzemnice olejnolejná, bavlná, bavlníík, k, svěsvětlice, tlice, sezamsezam

-

- S pS převahou olejovřevahou olejovéé a dáa dále palmitovle palmitovéé: : olivy, duolivy, dužžnina palmy nina palmy olejnolejnéé

-

- S pS převahou palmitovřevahou palmitovéé a s dala s dalšími nasycenými kyselinami: šími nasycenými kyselinami: jádro palmy dro palmy olejn

olejné, kokosový tuké, kokosový tuk

RostlinnáRostlinná mámásla: kakaovsla: kakaovéé mámáslo (vysoký obsah stearovslo (vysoký obsah stearovéé kyskys.).)

(31)

Výskyt tuk Výskyt tuk ů ů

Typy výrobk Typy výrobkůů::

-- JedlJedléé oleje: lisovanoleje: lisovanéé, rafinovan, rafinovanéé –– panenskpanenskéé, rafinovan, rafinovanéé

-- EmulgovanéEmulgované tukytuky

-- SměSměsnsnéé emulgovanéemulgované tuky (s mltuky (s mléčéč. tukem). tukem) B. Podle konzistence

B. Podle konzistence -- kapalnékapalné olejeoleje

-- tuhtuhéé tukytuky

C. Podle výskytu C. Podle výskytu

-- tuky zjevntuky zjevnéé -- ty kterty kteréé použpoužíívámeme

-- tuky skrytétuky skryté v mlév mléku, vejcku, vejcíích, sval. tkch, sval. tkááni, peni, peččivuivu…..

(32)

Výskyt tuk Výskyt tuk ů ů

D. Podle obsahu v potravin D. Podle obsahu v potravin ě ě

1.1. Potraviny s vysokým obsahem tukPotraviny s vysokým obsahem tukůů (ví(více nežce než 40% energie)40% energie)

TučTučné masomaso

PlnotučPlnotučné mlémléko a ml. výrobky, sýryko a ml. výrobky, sýry

OOřechy, mřechy, máákk

JemnJemnéé a trvanliva trvanlivéé pepeččivoivo

SmetanovéSmetanové mražmraženenéé krékrémymy

ČokolČokoládaáda

MajonMajonézaéza

2. Potraviny s n

2. Potraviny s níízkým obsahem tukzkým obsahem tukůů(m(méénněě nežnež 20% energie)20% energie)

Výrobky z obilovin (mouka, chlVýrobky z obilovin (mouka, chléb)éb)

LuLuštštěniny, bramboryěniny, brambory

Zelenina, ovoceZelenina, ovoce

NeNeččokolokoláádovdovéé cukrovinkycukrovinky

(33)

P P ř ř í í jem tuk jem tuk ů ů (MK) (MK)

DoporučDoporučovanovanéé mnomnožstvžstvíí 25 –25 – 30 % 30 %

= 70

= 70 –– 100 g tuku/den100 g tuku/den

Konzumace tuku v ČKonzumace tuku v ČR 30 R 30 –– 40 % energie (25,4 kg/os/rok)40 % energie (25,4 kg/os/rok)

ZáZáleležíží na složna složeneníí tuktukůů -- EMK jsou nezbytnéEMK jsou nezbytné (rostlinné(rostlinné oleje, oleje, rybírybí tuk) viz. dtuk) viz. dáleále

PPřřííjem cholesterolu jem cholesterolu << 300 mg/den 300 mg/den

↑↑ přpřííjem tukjem tukůů =>=> výskyt kardiovaskulávýskyt kardiovaskulárnrníích nemocch nemocíí

výskyt něvýskyt některých nkterých náádorovýchdorových onemocn

onemocněění

(34)

P P ř ř í í jem tuk jem tuk ů ů (MK) (MK)

PoměPoměr nasycených, MUFA, PUFAr nasycených, MUFA, PUFA = <= <1:1,4:1:1,4:>1,6>1,6

PomPoměěr nr n--6 : n6 : n--33 = 5:1= 5:1

K. linolováK. linolová (n-(n-6, PUFA) 6, PUFA) –– všvšechny dostupnechny dostupnéé oleje s výjimkou oleje s výjimkou olivov

olivovéého, dho, dáále olej ze semen, ole olej ze semen, ořřechy, vejceechy, vejce

K. linolenovK. linolenováá (n(n-3, PUFA)-3, PUFA)–– olej olej řepkový, lnřepkový, lněěný, sný, sóójový ne vjový ne vššak ak slune

sluneččnicový, ořnicový, ořechy, tuechy, tuččnnéé rybyryby

K. linolováK. linolová ≤≤ 10 g (5%)10 g (5%)

K. linolenovK. linolenováá ≤≤ 4g (1%)4g (1%)

DennDenníí úúhrada k. linolovhrada k. linolovéé a a linolenovlinolenovéé = 1,5 –= 1,5 – 2 l2 lžížíce ce řřepkovepkovéého ho oleje

oleje

(35)

P P ř ř í í jem tuk jem tuk ů ů (MK) (MK)

Ryb Ryb í í olej olej

zdroj EPA a DHA (n-zdroj EPA a DHA (n-3)3)

11-- 2xtýdn2xtýdněě 200200-- 300g ryb300g ryb

nebo denněnebo denně 3 –3 – 4 ml kvalitní4 ml kvalitního rybho rybíího olejeho oleje

EPA + DHA EPA + DHA ≤ ≤ 1g (0,5%) 1g (0,5%)

Denn Denn í í p p ř ř í í jem tuk jem tuk ů ů : : 70 g = 25 g skrytý tuk + 70 g = 25 g skrytý tuk + 45 kuchy

45 kuchy ň ň sk sk é é pou pou ž ž it it í í (25 g margarin, m (25 g margarin, m á á slo + slo + 20 g kvalitn

20 g kvalitn í í rostlinný olej) + 1 rostlinný olej) + 1 – – 2x týdn 2x týdn ě ě

ryby ryby

(36)

Mastn

Mastn é é kyseliny kyseliny

n-n-66 nn--33

2-2-4%4%

Rostlinn

Rostlinnéé oleje oleje (slune

(sluneččnicový, snicový, sójový, ójový,

kukuřkukuřičný), semena, oný), semena, ořřechyechy

Do 10%

Do 10%

RybíRybí tuk, otuk, ořechy řechy PUFA

PUFA

polynenasycen polynenasycenáá MK MK

1010--12%12%

Olivový,

Olivový, řřepkový olej, epkový olej, avokáavokádo, odo, ořřechyechy

MUFA

MUFA – mononenasycenámononenasycená MKMK

88--10% 10%

ŽŽivoivoččiiššnnéé tuky, kokosový a tuky, kokosový a palmový olej

palmový olej SFA –SFA nasycennasycenáá MKMK

Doporučení příjmu

Potravinové zdroje Klasifikace MK

(37)

Obsah MK v jedlých tuc

Obsah MK v jedlých tuc í í ch (%) ch (%)

5-10 30-50

25-55 Pokrmový tuk

30-50 20-40

20-25 Margarin

30 64

Řepkový olej 6

68 20

12 Slunečnicový olej

60 25

15 Sójový olej

5 55

40 Sádlo

3 35

62 Máslo

Polyenové kyseliny Monoenové

kyseliny Nasycené

kyseliny Jedlý tuk

(38)

Zastoupen

Zastoupen í í MK v tuc MK v tuc í í ch a olej ch a olej í í ch ch

Odkazy

Související dokumenty

Největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, které jsou považovány za základ pro vertikální analýzu výkazu zisku a ztráty, představují

Pravděpodobnost, že pokus povede ke zjevu Ai, je podle definice (1) odst.. Počet všech možných případů, jež se mohou vyskytnouti jakožto výsledky obou pokusů, je n

Počet přízni- vých případů je tedy roven počtu kombinací n-té třídy z N prvků, což je (N) n podle odst. 13): Dvěma možnostem: zařaditi předmět do určité přihrádky

Výsledek vyjádříme takto: Je-li počet rovnoběžek narýsova- ných ve čtverci C velmi veliký, je za předpokladů uvedených v odst. 38a pravděpodobnost, že jehla protne

Tedy: Míříme-li nějakou délku n-krát a vezmeme-li zahledanou hodnotu aritmetický střed všech míření, je střední hodnota čtverce chyby, které se tak dopustíme,

Nastane-li zjev A, nemá to vlivu na hodnotu pravděpodob- nosti PA(B); nastane-li B za předpokladu, že nastal**) A, ne- má to vlivu na hodnotu pravděpodobnosti P(A)..

Za tím účelem vypočteme střední hodnotu čtverce úchylky (dispersi) ze dvou různých předpo- kladů: a) výskyt samohlásek je obdobný výskytu bílých koulí, konáme-li tahy

Předpokládáme stále, že všechny pravděpodobnosti p {k jsou kladné. Markov odvodil původně vzorec pro dispersi na základě t. vytvořující funkce; jeho vzorec pak byl