Antimon

Antimon

Sb- Stibium

Vlastnosti

• stříbřitě bílý, lesklý, velmi křehký polokov

• v tuhém stavu je znám v několika modifikacích

▫ Šedý (kovový) antimon, polymerní žlutý, černý a amorfní explozivní antimon.

Latinský název Stibium Chemická značka Sb

Protonové číslo 51

Perioda 5

Skupina V.A

Zařazení polokovy

Teplota tání 630 °C

Teplota varu 1580 °C

Oxidační čísla -III, III, IV, V Elektronová konfigurace  Kr 5s² 4d ¹⁰ 5p³

Výskyt

• Vyskytuje se jako doprovodný kov rudách olova,mědi a stříbra

• ryzí se vyskytuje vzácně

• Minerály antimonu:

Antimonit- Sb₂S₃ Tetraedrit- Cu₃(SbS₃)₂

Jamesonit- Pb₂Sb₂S₅ Stibikonit- H₂Sb₂O₅

Kermesit -

Sb₂S₂O Senarmontit- Sb₂O₃ 

Výroba

• Průmyslově se antimon vyrábí pražně-redukčním pochodem svých sulfidických rud za přístupu

vzduchu za vzniku oxidů, které se dále redukují žárově uhlím (koksem).

Sb

S

+ 5 O

 → Sb

O

+ 3 SO

Sb

O

+ 4 C → 2 Sb + 4 CO

• Další možný způsob výroby antimonu je srážecím pochodem, kdy spolu

reaguje antimonit a železo. Tento způsob lze

použít pouze v případě,že antimonit neobsahuje velké množství hlušiny.

Sb

S

+ 3 Fe → 2 Sb + 3 FeS

• Elektrolýza taveniny fluoridu antimonitého

• Harrisova metoda

Reakce

• prudce reaguje s halogeny, sírou, fosforem,  arsenem

• s chlorečnany a dusičnany alkalických kovů se slučuje prudce explozivně za vzniku alkalických solí kyseliny antimoničné

• rozpouští se ve zřed. i konc. HNO

, v horké konc.

H

SO

a lučavce královské:

2Sb + 2HNO

 → Sb

O

 + 2NO + H

O

2Sb + 6H

SO

 → Sb

(SO

)

 + 3SO

 + 6H

O 3Sb + 15HCl + 5HNO

 → 3SbCl

 + 5NO +

10H

O

• S kyselinou chlorovodíkovou a zředěnou kyselinou sírovou antimon nereaguje.

• Při teplotě 600°C reaguje s vodní párou za vzniku oxidu antimonitého a vývoje vodíku:

2Sb + 3H

O → Sb

O

 + 3H

Sloučeniny

•Fluorid antimonitý- SbF₃ je bezbarvá krystalická látka, snadno se rozplývající na vzduchu. Tvoří podvojné soli s chloridy a sírany

alkalických kovů.

•Fluorid antimoničný- SbF₅ je bezbarvá olejovitá kapalina. Snadno tvoří podvojné soli a adiční sloučeniny.

•Chlorid antimonitý- SbCl₃ je měkká, bezbarvá, na vzduchu dýmající látka. Používá se k moření kovů a v medicíně pro leptání.

•Chlorid antimoničitý- SbCl₄ je tmavohnědá kapalina, kterou nelze připravit v čistém stavu.

•Chlorid antimoničný- SbCl₅ je nažloutlá olejovitá kapalina. Nalézá uplatnění především v organické syntéze jako chlorační činidlo.

•Bromid antimonitý- SbBr₃ je bezbarvá krystalická látka. Snadno tvoří podvojné sloučeniny.

•Bromid antimoničný- SbBr₅ neexistuje volný a je znám pouze v podobě svých podvojných sloučenin.

• Jodid antimonitý- SbI₃ je rubínově červená krystalická látka, tvořící snadno adiční sloučeniny s jodem

• Jodid antimoničný- SbI5 je temně hnědá látka

• Oxid antimonitý- Sb2O3 popř. Sb4O6 je bílá práškovitá látka, při větším

zahřívání přechází v žlutou modifikaci a při ochlazení zpět v bílou modifikaci

• Oxid antimono-antimoničný- Sb2O4 je bílý prášek

• Oxid antimoničný- Sb₂O5 je nažloutlý prášek. Získává se oxidací oxidu antimoničitého

• Vinan antimonylo-draselný- byl znám již ve středověku

K[C4H2O6Sb(OH2)].1/2H2O jako dávivý kámen.Tato sloučenina je dobře rozpustná ve vodě a po požití vyvolává zvracení. Je jedovatý.

• Síran antimonitý- Sb2(SO4)3 je bezbarvá krystalická látka. Získává se

rozpouštěním antimonu, oxid antimonitého nebo sulfid antimonitého v horké koncentrované kyselině sírové.

• Dusičnan antimonitý- Sb(NO₃)3 je bílá krystalická látka

Využití

• složka různých slitin, zlepšuje vlastnosti základní slitiny – např. zvýšení mechanické pevnosti a odolnosti proti

chemickým vlivům

• sulfidu antimoničný- výroba kaučuku

• výroba akumulátorů

• výroba pájek na bázi olova a cínu

• Slitina o složení 75 % olova, 15 % cínu a 10 % antimonu – liteřina- pro výrobu tiskařských liter – forem sazby tisku

• Ložiskový kov obsahuje cín, olovo, měď a antimon.

Vyznačuje se především vysokou odolností proti otěru i když jsou poměrně měkké – slouží pro výrobu kluzných ložisek pro automobilový průmysl a další aplikace

• v lékařství barviva

• Známá soška filmového Oskara je od roku 1930 vyráběna ze slitiny cínu, mědi a antimonu, pokrytá

vrstvou niklu,stříbra a konečně čistého 24karátového zlata

• Vzácně je antimon přidáván do dentálních slitin, používaných v zubním lékařství.

• Elektronika Optické disky (CD, DVD, Blu-ray) s možností vícenásobného zápisu používají pro záznam dat vrstvy nejčastěji na bázi slitin germanium-antimon-tellur

nebo stříbro-indium-antimon-tellur.

Zdroje

• http://www.webelements.com/antimony/

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Antimon

• http://www.prvky.com/51.html

• http://www.lenntech.com/periodic/elements/sb.ht

m

Děkuji za pozornost

Kateřina Kavková XB,

2013