1
Posudek vedoucího bakalá ř ské práce
Jméno autora: Lenka Čížková
Téma práce: Technická analýza na devizovém trhu
Předložená bakalářská práce je zdařilou analýzou technického přístupu ke zkoumání pohybu devizových kurzů. První část je věnována charakteristice mezinárodního devizového trhu a rozdílům mezi fundamentálním a technickým přístupem k analýze devizových kurzů. V dalších částech práce se autorka zabývá nejprve tzv. grafickými aspekty technické analýzy, poté různými indikátory nákupu a prodeje deviz na matematicko-statistické úrovni. V závěrečné práci je pak charakterizován psychologický aspekt obchodování spolu s tzv. moneymanagementem.
Práce je zpracována pečlivě, s odpovídající odbornou erudicí. Protože splňuje všechny podmínky na tento typ práce kladené, doporučuji ji k obhajobě před příslušnou komisí. V průběhu obhajoby doporučuji, aby se autor práce věnoval následujícím otázkám (případně některým z nich, na základě doporučení členů komise):
V kapitole 1.2 autorka uvádí, že mnoho obchodníků přechází od obchodování na základě fundamentální analýzy k obchodování podpořenému technickou analýzou s tím, že jejich chování ve vztahu k některým kurzotvorným informacím se jeví jako „iracionální“. Nevykazuje však toto chování
„iracionalitu“ také vzhledem k nástrojům technické analýzy (např. prodej akcií jako reakce na ohlášený růst zisku společnosti se nezdá být racionální nejen ve vztahu k fundamentální analýze, kde je ohlášený růst zisku pozitivním kurzotvorným faktorem, ale také vzhledem k technické analýze, kdy prodáváme titul, který bude ve stejném okamžiku celá řada zejména menších investorů nakupovat, což bude spojeno s tím, že nástroje technické analýzy budou dávat nákupní signály)?
Nakolik je podle autorčina názoru relevantní grafická formace vrchol – dno zmiňovaná v kapitole 2.1.1, když investoři jak na růst tak pokles kurzů, respektive změnu trendu prakticky nereagují zvýšenými nákupy nebo prodeji (objem obchodů je v zásadě stále konstantní)? Může tato situace v realitě opakovaně nastat tak, abychom z ní mohli vyvodit nákupní a prodejní signály pro vlastní investiční rozhodování?
Jestliže formace vzestupného trojúhelníku vyjadřuje situaci konstantní nabídky deviz a rostoucí poptávky po nich, jak je možné, že s růstem devizového kurzu, respektive při jeho prolomení horní linie zmiňované formace dochází k růstu objemu obchodů. Není v situaci rostoucích kurzů pro investory optimální strategií zhodnocující se devizu spíše držet a neprodávat (stejnou poznámku by bylo možné aplikovat také na formace klínu a obdélníku)?
V kapitole 2.4 autorka charakterizuje hranice technického odporu a technické podpory jako takové na základě minulého vývoj trendu odhadnuté úrovně kurzu, které nebudou ani v budoucnosti překonány (respektive pod které ani v budoucnosti kurz neklesne). Je však tento nástroj technické analýzy využitelný na rozvíjejících se trzích (včetně trhu českého), které jsou charakteristické spíše dlouhodobě rostoucím trendem? Nedochází na těchto trzích k nestálému prolamování hranice technického odporu?
Jednotlivé druhy oscilátorů uváděné v kapitole 3.3 by mohly být podrobněji vysvětleny a interpretovány.
V kapitole 3.2 autorka hovoří o různých typech klouzavých průměrů využívaných pro analýzu trendu v rámci technické analýzy. Který z jí uváděných typů (prostý, vážený, exponenciální,
2 trojúhelníkový) podle jejího názoru nejlépe dokáže zachytit aktuální a pravděpodobný budoucí trend vývoje devizového kurzu?
V kapitole 3.6 autorka hovoří o tzv. Bollingerových pásmech a jejich modifikacích. V jakých situacích mohou vydávat falešné signály k nákupu a prodeji? Lze za falešný signál považovat také situaci, kdy devizový kurz opustí Bollingerova pásma?
V kapitole 4 autorka hovoří o tom, že hlavní odlišností devizového trhu ve vztahu k ostatním finančním trhům je to, že devizový kurz je jako cenová úroveň měny je ve vztahu k ostatním relativní.
Co autorka pod touto relativností rozumí?
V kapitole 4 autorka v souvislosti s obchodováním na základě indikátorů překoupeného/přeprodaného trhu a RSI indikátoru hovoří o tom, že po indikaci změny trendu je nutné při otevření dlouhé pozice počkat až hodnota RSI vzroste nad 30 % (v případě otevírání krátké pozice poklesne pod 70 %). Nevystavuje se však subjekt čekající na jasné „zaznění“ nákupního (prodejního) signálu riziku toho, že ve chvíli, kdy příslušnou operaci provede,, budou ji již provádět i ostatní subjekty na trhu, kdy toto tzv. chování s trhem, respektive s „davem“ bývá vyhodnocováno jako nejhorší možný způsob obchodování?
Jaký je vztah mezi délkou period, se kterými kalkulujeme u různých nástrojů technické analýzy, a frekvencí nákupních a prodejních signálů? Jak může tento vtah ovlivnit naše chování, respektive potenciální ziskovost našich obchodů?
V kapitole 4.3 je uvedeno jedno z pravidel tzv. moneymanagementu, které říká, že jediné, co můžeme při obchodování na trhu kontrolovat, je náš zisk. Je ovšem dosahovaný zisk opravdu kontrolovatelný? Jak může být podle autorčina názoru kontrolován a řízen?
Doporučené hodnocení bakalářské práce: výborně
V Praze dne 6.1.2007
Doc. Ing. Jitka Koderová, CSc. Ing. Martin Čajka
Vedoucí bakalářské práce Konzultant bakalářské práce
