VŠB – Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní
Katedra mechanické technologie
Analýza hospodaření s nástroji ve vybrané společnosti
Analysis of Tools Management in Selected Company
Student: Maja Mujevičová Osobní číslo: MUJ0004
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ivana Šajdlerová, Ph. D.
Ostrava 2020
Anotace bakalářské práce
MUJEVIČOVÁ MAJA, Analýza hospodaření s nástroji ve vybrané společnosti:
bakalářská práce. Ostrava: VŠB – Technická́ univerzita Ostrava, Fakulta strojní́, Katedra mechanické technologie, 2020, 57 s. Vedoucí́ práce: Šajdlerová, I.
Bakalářská práce se zabývá metodikou hospodaření s nástroji, v úzké spolupráci s firmou ORLANTE s. r. o., sídlící v Kopřivnici. Cílem práce byla analýza hospodaření s nástroji včetně jejich zajišťování. V úvodu práce je obecná charakteristika řešených problémů, kde jsou vysvětleny základní pojmy, které se týkají dané problematiky. V druhé části je představena firma, následuje analýza současného stavu skladování a značení nástrojů. Na základě provedených analýz jsou navrženy varianty řešení vedoucí k efektivnějšímu způsobu hospodaření s nástroji.
Annotation of bachelor thesis
MUJEVIČOVÁ MAJA, Analysis of Tools Management in Selected Company: Bachelor Thesis. Ostrava: VŠB –Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Mechanical Technology, 2020, 57 p. Thesis head: Šajdlerová, I.
The bachelor thesis is carried out by the methodology of management with the possibility, in close cooperation with Orlante. r. o., based in Kopřivnice. Focus on management options, including their provision. At the beginning of the thesis there is a general description of the solved questions, where the basic concepts related to possible problems are explained. The second part introduces the company, followed by an analysis of the current state of storage and marking tools. On the basis of the proven results, variants of the solution leading to more efficient utilization management are solved.
Obsah
Úvod ... 10
1 Obecná charakteristika řešené problematiky ... 11
1.1 Logistický systém ... 11
1.2 Hospodaření s nástroji ... 13
1.3 Analýza ABC ... 15
2 Cíle práce ... 18
3 Analýza současného stavu ... 18
3.1 Seznámení se společností ... 18
3.1.1 Ekonomické výsledky ... 20
3.2 Základní informace ... 20
3.2.1 Zázemí a výrobní zařízení firmy ... 20
3.2.2 Organizační struktura podniku ... 22
3.2.3 Zaměstnanci ... 22
3.2.4 Pracovní provoz ... 24
3.2.5 Náplň práce vybraných pracovních pozic ... 24
3.3 Aktuální stav hospodaření s nástroji ... 25
3.3.1 Sklad nástrojů ... 27
3.3.2 Dispozice skladu nástrojů ... 29
3.3.3 Stav skladu nástrojů ... 30
3.3.4 Systém řízení zásob nástrojů ... 31
3.3.5 Proces značení nástrojů ... 33
3.3.6 Proces odebírání nástrojů ... 37
3.3.7 Proces vyřazení nástrojů ... 38
3.4.1 ABC analýza ... 41
3.4.2 Postup při výběru dodavatelů ... 43
3.4.3 Řešení reklamací objednaných nástrojů ... 44
4 Vyhodnocení analýz a identifikace problémů ... 46
5 Vlastní návrhy na zlepšení ... 48
5.1 Přeorganizování náplně práce vybraných pozic ... 48
5.2 Optimalizace odebírání nástrojů ... 50
6 Celkové zhodnocení přínosu práce ... 52
Seznam použitých značek a symbolů
Zkratka Název
MSN - Monitorování stavu nástrojů
QR - Quick Response
Výr. - výroba
ZBP - Základy bezpečnosti práce
Úvod
Chod jakékoliv společnosti je podmíněn mnoha faktory. K jedněm z nejdůležitějších patří správné řízení zásob a celkové nastavení logistického řetězce. Vždy je důležité udržovat správné množství zásob a efektivně s nimi pracovat.
Na zásoby se váže velké množství kapitálu, proto je důležité věnovat jim náležitou pozornost. Pokud firma např. nedisponuje správným množstvím relevantních zásob, má nedostatek skladových prostor pro zásoby, výši zásob řídí nedostatečně nebo nevhodně, pak se vystavuje možným problémům, ať už jde o zpomalení provozu firmy, nebo o zbytečné výdaje na skladování a manipulaci v případě nadměrného množství zásob.
Zásoby se týkají rovněž nástrojů. Nástroje jsou nezbytné pro vlastní výrobní procesy a jako takové hrají jednu z hlavních rolí ve výrobním systému společnosti. Řízení zásob nástrojů může být náročné vzhledem k povaze jejich poptávky, která je obvykle nepravidelná. Potřeba věnovat pozornost dané problematice vedla k zadání této bakalářské práce.
Cílem bakalářské práce je analýza hospodaření s nástroji, včetně jejich zajišťování a skladování. Výsledky by měly poukázat na případné mezery v organizaci a následný návrh na zlepšení současného stavu.
1 Obecná charakteristika řešené problematiky
Kapitola se bude věnovat vysvětlení logistického systému a základních pojmů s ním souvisejících. Dále také objasní způsoby hospodaření s nástroji a vysvětlí problematiku týkající se ABC analýzy.
1.1 Logistický systém
Logistický systém se dá definovat jako účelně uspořádaný celek, který umožňuje aktivovat, zajišťovat, řídit a optimalizovat fungování jednotlivých toků, které se uskutečňují prostřednictvím logistických řetězců, sítí. [1]
Definice systému: „Systémem rozumíme obecně soubor prvků, mezi nimiž existují vzájemné vazby jako celek má určití sazby ke svému okolí.“ [2]
Logistický systém je tvořen 3 subsystémy: [1]
1. Technický subsystém má hlavní funkci realizovat proces transformace. Je tvořen obslužnými a obsluhovanými prvky (výrobní zařízení, vybavení skladů, dopravní prostředky, technická infrastruktura aj).
2. Řídící subsystém je tvořen managmentem a jeho pracovníky, používanými metodami a nástroji řízení, podnikovými informačními systémy atd. Jde o organizování a řízení toků.
3. Informační subsystém pořizuje, zpracovává, přenáší a uchovává informace pro potřeby řídícího subsystému. Jeho prvky tvoří technické prostředky, zařízení a lidé, sloužící uvedenému účelu. Od informačního subsystému se požaduje, aby informace poskytoval na potřebném místě, v požadovaném čase, v odpovídajícím rozsahu a ve vhodné formě.
Na rozdíl od přírodních a společenských systémů logistický systém představuje specifický druh otevřeného smíšeného systému (multisystému) dynamického charakteru.
Tyto systémy jsou tvořeny především sociálními, ekonomickými a technickými prvky.
Na jejich vzájemné součinnosti závisí i efektivnost fungování logistického systému. [2]
Charakteristika logistického multisystému:
• dynamický – měnící se v čase,
• samoorganizující – schopnost zlepšovat vlastní strukturu a organizaci v zájmu dosažení vyšší kvality systému,
• samoopravující se – schopnost nahradit své již nevyhovující vazby a prvky rezervními,
• otevřený – vybavený vstupy a výstupy (stochastický),
• s cílovým chováním ekonomického typu.
Postupně lze také provést rozložení (dekompozici) logistického systému na jednotlivé prvky. Cílem dekompozice je získat co největší představu o tom, jaké dopady a důsledky má rozhodování na těch nejnižších úrovních pro logistický systém jako celek. Po zjištění nedostatků lze zlepšit jeho výkon, pokud se bude cíleně působit na procesy, který tento výkon zásadně ovlivňují.
Realizovat dekompozici systému tedy znamená hledat celkové optimum – aby byla dosažena hospodárnost, kvalita a pružnost. Princip dekompozice logistického systému je znázorněn na Obrázku 1. [1]
Obrázek 1 – Dekompozice logistického systému [1]
Prvky logistických systémů jsou:
• logistické objekty,
• logistické pracovní prostředky,
• pracovní síly.
Logistické systémy je možné formulovat z různých hledisek, a především na základě podmínek konkrétní firmy. [3]
1.2 Hospodaření s nástroji
Složité výrobní procesy a inovace v oblasti technologie nástrojů vedly k obrovskému nárůstu rozmanitosti řezných nástrojů. Zejména u společností s malosériovou výrobou a širokou škálou variant výrobků se správa obráběcích nástrojů stala životním úkolem.
V případě flexibilní malosériové výroby je až 40 % nákladů na nástroje vynaloženo na manipulaci, nastavení, přepracování a další úkoly správy nástrojů v rámci cyklu nástrojů společnosti. Zajištěním dostupnosti a využití řezných nástrojů systém řízení nástrojů významně ovlivňuje výkon výroby. Po celá léta jsou systémy správy nástrojů standardem pro plánování a řízení využití nástrojů [4, 5, 6].
Hlavními cíli systémů správy nástrojů jsou využití výkonu nástrojů, optimalizovaný výběr nástrojů, zkrácení doby nečinnosti způsobené nástroji, správou logistiky nástrojů a zadávání zakázek. [4] Pro maximalizaci výkonu a využití nástroje je nutné získat přesné informace o stavu nástroje z dílny. Ve výrobě průmyslového dílenského výrobku vede nedostatek informací o opotřebení nástroje k preventivní výměně nástrojů, aby se zabránilo poškození nástroje a šrotu. Aby se zabránilo poškození nástroje během obrábění, nástroje se nepoužívají za optimálních řezných podmínek, což vede ke ztrátám výkonu.
Monitorování stavu nástroje (MSN) se zdá být slibným přístupem k pozorování opotřebení nástroje během procesu obrábění [7]. Dosud bylo vyvinuto několik přístupů MSN. Pro pozorování stavu nástroje z obráběcího procesu musí být procesní signály získávány přímou nebo nepřímou senzorovou technologií. Stávající metody MSN se liší podle využití senzorové technologie, zpracování signálu a extrakce prvků pro odhad opotřebení nástroje. Signály síly a proudy motoru se běžně používají pro monitorování opotřebení nástrojů při obráběcích procesech [8].
Kromě odhadu a pozorování stavu nástroje je pro správu nástroje nezbytná spolehlivá předpověď zbývající životnosti nástroje. Proto byly použity metody umělé inteligence pro predikci zbývající životnosti nástroje na základě aktuálního stavu nástroje. Vzhledem k požadované fázi školení a nízké flexibilitě stávajících metod predikce jsou jejich aplikace omezeny na sériovou výrobu. Pozorování stavu a prognóza stavu nástroje je však velmi žádoucí v produkci flexibilního dílenského výrobku s malou nebo jednorázovou výrobou.
Tam se mohou poškodit nákladově náročné obrobky.
Pro pozorování a odhad životnosti nástroje ve flexibilní výrobě malých šarží je třeba najít ukazatele opotřebení nezávislé na procesu a charakteristiky pro online monitorování, aby bylo zajištěno spolehlivé monitorování a prognóza stavu nástroje.
Obrázek 2 – Zařízení pro správu nástrojů
Obrázek 2 ukazuje konstrukční zařízení pro správu nástrojů ve malosériové výrobě.
Relativně vysoké počáteční investice a vysoké provozní náklady a strategický význam nástrojů přiměly vedoucí výroby k tomu, aby považovali inventář nástrojů a ekonomiku nástrojů za zásadní problémy. Správné stanovení přípustné životnosti nástroje, zajištění levné renovace recyklovatelných nástrojů, správný výběr technologie nástroje a dobrá kontrola a správa inventáře nástrojů jsou základní konstrukční faktory, které je třeba při každé konstrukční práci zohlednit.
V prostředí s více pozicemi je sledovanost nástrojů mezi sklady nástrojů velmi intenzivní. Inteligentní a rychlá přeprava nástrojů, pokud je spojena s dobrou kontrolou a plánováním, řeší hlavní část problému návrhu pro správu nástrojů. [4]
1.3 Analýza ABC
ABC analýza zahrnuje klasickou Paretovu analýzu, která nese jméno italského ekonoma, sociologa a politologa Vilfredo Frederico Damaso Pareto. ABC analýza znamená, že velmi často vyplývá 80 % důsledků pouze z 20 % všech možných příčin. Alternativním označením pro tento typ analýzy je pravidlo 80/20, kde vysoká četnost výskytu v jedné množině proměnných je rovna menší četnosti v odpovídající druhé množině proměnných.
[9, 10, 11]. Dnešní klasická formulace:
„Pouze 20 % z výčtu možných příčin způsobí 80 % následků.“ [12]
Obrázek 3 – Analýza ABC [11]
Přesná matematická závislost „80 %“ na „20 %“ v praxi neexistuje. Avšak obecné pravidlo konstatuje, že vztah mezi výčtem možných příčin a následky je vždy nelineární, graficky je to znázorněno na Obrázku 3. [11]
Použití metody analýzy ABC v spočívá v rozdělení všech příčin do tří kategorií A, B, C: [10, 11]
A – příčiny, které se ve své sumě způsobují 80 % následků, B – příčiny, které způsobují dalších 15 % následků,
C – příčiny, které způsobují zbývajících 5 % následků.
Každá ze skupin se věnuje určitá pozornost, aplikace ABC analýzy spočívá ve správném roztřídění všech příčin pomocí sledovaných jevů na tři skupiny.
Skupinu A tvoří malá skupina položek, které mají maximální (klíčový) podíl na celkovém objemu zásob. Položky v této kategorii mají rozhodující význam pro výrobu.
Je jim věnovat patřičnou pozornost a pravidelně je sledovat.
Ve Skupině B je větší počet položek než ve skupině A, avšak s nižším podílem na trhu.
Skupinu C tvoří nejvíce běžné položky s nepatrným podílem na celkovém objemu zásob. Všechny položky, které se vyskytují v této kategorii mohou být uchovány po delší dobu a nehrozí žádný větší dopad na ekonomiku výroby. [11]
Obrázek 4 znázorňuje kroky, které se realizují při tvoření ABC analýzy. [10]
Obrázek 4 – Jednotlivé kroky ABC analýzy
Identifikace všech položek
Vypočítání procentního podílu
Uspořádání položek sestupně
Rozdělení položek do jednotlivých skupin A, B, C
Korekce výsledku
Změna počtu kategorií
Implementace opatření
Identifikace všech položek je za sledované období a hodnoty spotřeby celkem za všechny položky z daného období. Tento krok se provádí většinou z potřebných dat, které jsou brány z informačního systému firmy.
Vypočítání procentuálního podílu je aplikováno na každé dané položky na celkové hodnotě spotřeby za sledované období.
Uspořádání položek sestupně podle velikosti jejich procentního podílu na spotřebě.
Rozdělení položek do jednotlivých skupin A, B, C, kde skupina A má přibližně 80%
podíl na celkové spotřebě (ale zahrnuje cca 20 % položek z celku), skupina B má přibližně 15% podíl na celkové spotřebě (zahrnuje cca 30 % z celku) a skupina C má přibližně 5%
podíl na celkové spotřebě (zahrnuje většinu položek, cca 50 %). V tomto kroku se dají rovněž stanovit hranice pro jednotlivé skupiny.
Korekce výsledku po provedení základního rozdělené položek do 3 skupin je třeba ještě udělat kontrolu – podrobit výsledek korekci. Některé položky dosahují hodnoty procentního podílu obratu na celkovém obratu skladu pro skupinu B, je vhodné je zařadit do skupiny A.
Další korekce se provádí u hodnot, které jsou na hranicích A a B, B a C, kdy je nutné posoudit, zda je rozdělení do vyšší či nižší skupiny položek z hlediska podílu hraničních položek vhodné.
Změna počtu kategorií se řeší přidáním čtvrté skupina, a to skupiny D. Rozšíření může přinést prostor pro identifikaci položek s nulovým nebo velmi nízkým ročním obratem ve stanoveném intervalu ve srovnání se standartními položkami skupiny C. Naopak pro zjednodušení analýzy je možné vynechat skupinu B a mít tedy pouze skupinu A a C.
Ve skupině A jsou pouze klíčové položky a ostatní položky jsou pak automaticky zařazeny do skupiny C. [10]
2 Cíle práce
V bakalářské práci jsem si stanovila tyto cíle:
• analyzovat sklad nástrojů ve firmě ORLANTE s. r. o.,
• popsat pracovní pozice, které se týkají skladu nástrojů,
• popsat proces značení nástrojů,
• zanalyzovat proces objednání a vyřazení nástrojů,
• zjistit četnost vyřazených nástrojů,
• provést analýzy dodavatelů nástrojů a reklamací nástrojů.
Po zrealizování a vyhodnocení všech vytyčených cílů by měl být další cíl, a to návrh na zlepšení případných detekovaných problémů.
3 Analýza současného stavu
V kapitole bude uvedena historie a současný stav firmy ORLANTE s. r. o. Informace budou čerpány jak z internetových stránek společnosti a obchodního rejstříku, tak i z poskytnutých interních zdrojů.
3.1 Seznámení se společností
V dnešní době velmi úspěšná, dynamicky rozvíjející se firma ORLANTE s. r. o. byla založena jako fyzická osoba Antonín Orlita v roce 1992 v Hostašovicích, kde sídlí dodnes (Obrázek 5). V roce 2011 firma přešla na status společnost s ručením omezeným.
Firma se zabývá oblastí kovovýroby a kovoobrábění, zaměřuje se na zakázkovou strojírenskou výrobu v oblasti přesného obrábění dílců z oceli, litiny a Al slitin pro automobilový průmysl, železniční vozidla a také výrobu lisovacích zápustek a vstřikovacích forem.
Obrázek 5 – Sídlo firmy ORLANTE s. r. o..
Společnost se zaměřuje na výrobky, které jsou určeny jak pro domácí odběratele, tak i zahraniční firmy v Anglii, Německu, Holandsku a Francii. [13]
Z Grafu 1 je zřejmé, že většina odběratelů je z České republiky. Ze zahraničních odběratelů jsou nejvíce zastoupeny firmy z Francie, a to 13 %. Zbylých 6 % tvoří ostatní země, které jsou zmíněny výše.
Graf 1 – Odběratelé výrobků
Graf 1 vychází z přehledu prodeje, kde jsou zmíněni všichni odběratelé z období
81%
13%
Odběratelé výrobků
Česká republika Franice Německo Holandsko Anglie
3.1.1 Ekonomické výsledky
I přes velkou konkurenci se firma se svými výsledky pohybuje v kladných číslech.
Graf 2 – Vývoj nákladů a tržeb
V Grafu 2 jsou znázorněny tržby v porovnání s náklady společnosti za posledních 5 let. Tržby se každým rokem mírně zvyšují. Od roku 2015 do roku 2019 se tržby zvýšily o 14 %, v posledních třech letech meziročně o cca 3 %.
3.2 Základní informace
3.2.1 Zázemí a výrobní zařízení firmy
ORLANTE s. r. o. disponuje jednou budovou. V prvním patře jsou umístěny kanceláře, kde má své místo jednatel firmy a účetní oddělení, které řeší výhradně korespondenci firmy a fakturace. V přízemí je naopak umístěna výroba, sklad a jedna kancelář pro vedoucího výroby a programátory. Velkou část majetku tvoří stroje, které firma vlastní, viz Tabulka 1.
Se stroji jsou spojeny i výdaje na nástroje, se kterými pracovníci pracují na jednotlivých strojích, viz Tabulka 1.
Tabulka 1 – Obrázky strojů
Vertikální obráběcí centrum MCFV 1680,
rok výr. 2001
Obrázek 6
Vertikální obráběcí centrum MCFV 2080,
rok výr. 2001
Obrázek 7
Pětiosé obráběcí centrum FSQ 125,
rok výr. 2004
Obrázek 8
Frézka FA5 AV, rok výr. 1977
Obrázek 9
Vertikální obráběcí centrum VMC 4024,
rok výr. 2003
Obrázek 10
Frézovací centrum FSQC 80 CNC,
rok výr. 1989
Obrázek 11
Pětiosé obráběcí centrum DMU 60,
rok výr. 2007
Obrázek 12
Soustruh SUI 50, rok výr. 1983
3.2.2 Organizační struktura podniku
Obrázek 14 – Organizační struktura podniku
Organizační struktura podniku je zobrazena na Obrázku 14. Číslo v závorce prezentuje počet pracovníků v daném úseku. Všechny úseky spolu úzce souvisí a musí vzájemně mezi sebou komunikovat tak, aby byl zajištěn plynulý chod firmy.
3.2.3 Zaměstnanci
Ve firmě pracuje 23 kmenových zaměstnanců, každý z nich má své vymezené činnosti, které musí vykonávat. V kancelářích v prvním patře sídlí jednatel a účetní oddělení, kde pracují 2 zaměstnankyně. Ve skladu má místo jedna pracovnice, která má na starost veškeré objednávání materiálů a nástrojů. Ve výrobě pracuje 7 nebo 8 pracovníků, ve dvou směnách, celkem je těchto pracovníků 15. Vedoucí výroby je jeden, který vše řídí ze své kanceláře, kterou sdílí s 2 programátory a 1 kontrolorem. V Grafu 3 je znázorněn pohyb počtu zaměstnanců během 5 let [14]. Z grafu je zřejmé, že se počet zaměstnanců téměř neměnil.
Jednatel (1)
Ekonomický úsek (1)
Výrobní a technický úsek
(2)
Výroba (15)
IT oddělení (2)
Sklad (1)
Kontrolní úsek (1)
Graf 3 – Vývoj zaměstnanců za posledních 5 let
Graf 4 – Mzdové náklady
Z grafu 4 vyplývá, že mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění se od roku 2015 zvýšily o 2 993 000 Kč, což je 30 % v průběhu 5 let. [3] V Tabulce 2 jsou ukázány jednotlivé roční nárůsty a vyjádřeny v procentech.
Tabulka 2 – Nárůst mzdových nákladů v korunách i procentech 21
22 23 24
2015 2016 2017 2018 2019
Počet zaměstnanců
Roky
Zaměstnanci
9 248 000 Kč
11 000 000 Kč 11 317 000 Kč 11 770 000 Kč 12 241 000 Kč
0 2 000 000 4 000 000 6 000 000 8 000 000 10 000 000 12 000 000 14 000 000
2015 2016 2017 2018 2019
Mzdové náklady
3.2.4 Pracovní provoz
Firma funguje od roku 2011 ve dvousměnném provozu. Pracovní dny jsou v rozmezí pondělí až pátek, o víkendech se pracuje pouze při nadměrném počtu zakázek. Tyto zakázky jsou pro pracovníky, kteří se k zakázce dobrovolně přihlásí. Pokud se nikdo nepřihlásí, vedoucí výroby zakázku přidělí jednomu nebo více pracovníkům.
Ranní směna trvá od 6:00 do 14:00 a odpolední od 14:00 do 22:00. Jednatel, účetní, vedoucí výroby a pracovnice ze skladu pracují pouze v ranních směnách. Pracovníci ve výrobě a programátoři se na směnách střídají. Ve směně mají zaměstnanci půl hodinovou přestávku.
3.2.5 Náplň práce vybraných pracovních pozic
Vzhledem k tomu, že je práce zaměřena na oblast řízení nástrojů, bude dále popsána náplň práce zaměstnanců, kteří mají na starost vše ohledně zabezpečování a řízení této oblasti. Navíc budou popsány i pracovní náplně programátorů (technologů). Největší zodpovědnost má vedoucí výroby a poté i samotný pracovník skladu.
Náplň práce vedoucího výroby:
• zodpovídá za řízení a kontrolu výroby,
• zavádění a dodržování výrobních postupů,
• plánování výrobních kapacit,
• dohlíží na plnění výrobních objednávek z hlediska termínů a kvality,
• zodpovídá za proškolení podřízených pracovníků o ZBP,
• provádí pravidelnou kontrolu parametrů výrobního procesu a výsledek celkové činnosti reportuje vedení společnosti,
• přijímá spolu s ekonomickým úsekem objednávky,
• schvaluje objednávky,
• kontroluje, zdali poptané zakázky je firma schopna vyrobit,
• specifikuje množství a druh materiálů,
• nařizuje skladníkovi objednávky, které musí vykonat,
• posuzuje výkresy, zdali přijmout či nepřijmout zakázku,
• rozděluje práci mezi pracovníky.
Vedoucí výroby má střední vzdělání s maturitní zkouškou.
Náplň práce pracovníka skladu nástrojů:
• řádně vykonává příslušné aktivity při skladování a zacházení s nástroji,
• přejímá nástroje a kontroluje dokumenty, které dodávka nástrojů doprovází,
• ukládá, skladuje a vydává nástroje,
• značí nové nástroje QR kódem, pomocí laseru,
• aktualizuje údaje o zásobách,
• vede příslušné záznamy o pohybu a přehledu zásob,
• dělá inventury skladu nástrojů,
• objednává nástroje, které mu vedoucí výroby s ekonomickým úsekem nařídí,
• vyřazuje poškozené nástroje v systému.
Pracovník skladu má střední vzdělání s maturitní zkouškou.
Náplň práce programátorů (technologů):
• určují technologické postupy,
• zajišťují přípravu výroby,
• určují, zkouší a případně i vyvíjí technologické postupy,
• mají na starost kontrolu jakosti,
• provádí technické zkoušky,
• zavádí do výroby nové technologické postupy,
• stanovují způsob uspořádání, průběh a sestavování technických podmínek výroby,
• vedou související dokumentaci.
Technolog 1 dosáhl vysokoškolského vzdělání. Technolog 2 má střední vzdělání s maturitní zkouškou.
3.3 Aktuální stav hospodaření s nástroji
V kapitole bude popsán systém objednávek pro výrobní část firmy, což zahrnuje materiál, který přímo vstupuje do výroby a nástroje na jeho obrábění. Materiál pro vlastní výrobu se objednává velmi zřídka, většinou si vstupní materiál dodává zákazník sám.
Proto bude výhradně řešeno hospodaření s nástroji.
V současné době společnost nakupuje nezávisle materiál a nástroje od více dodavatelů jak tuzemských, tak zahraničních. V Grafu 5 lze vidět procentuální vyjádření tuzemských a zahraničních dodavatelů. Více bude popsáno v kapitole 3. 4.
Graf 5 – Dodavatelé materiálu
Materiál odběratelů, kteří si jej dodávají sami nebo prostřednictvím svých dodavatelů nevstupuje do skladových zásob společnosti ORLANTE s. r. o. Firma jej pouze na zakázku zpracuje a odpad s výrobou související posílá zákazníkovi spolu se zhotovenou zakázkou.
Tímto způsobem se řeší většina zakázek firmy, proto společnost nedisponuje vlastními sklady pro materiál ke zpracování a má pouze vymezené odkládací místo ve výrobě, kde se materiál uloží a v nejbližší době zpracuje. Na Obrázku 15 je zaznačeno místo ve výrobě pro materiál.
Obrázek 15 – Místo ve výrobě pro materiál
80%
20%
Dodavatelé
Tuzemští Zahraniční
3.3.1 Sklad nástrojů
V kapitole bude podrobně popsán sklad nástrojů firmy ORLANTE s. r. o., rozebrán systém práce s nástroji od objednávání nástrojů až po jejich vyřazení. Nástroje ve firmě jsou rozděleny na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé jsou ty, které už se do skladu nevrátí a spotřebují se při používání, např.: břitové destičky, řezné kotouče, šrouby apod. Druhá skupina jsou dlouhodobé nástroje, ty do skladu pracovníci vrací po použití, příklady dlouhodobých: frézy, upínače, vrtáky, výstružníky apod.
V Tabulce 3 jsou znázorněny náklady a počty kusů nástrojů, které byly nakoupeny v jednotlivých letech, a zároveň kolik nástrojů se během 5 let muselo vyřadit z důvodu poškození. V kolonce „vyřazené“ jsou započítány pouze nástroje dlouhodobé. Krátkodobé nástroje se spotřebují při výrobě, nevyřazují se systémově. Mezi vyřazené nástroje patří nejčastěji: frézy, vrtáky, závitníky, výstružníky a záhlubníky.
Tabulka 3 – Stav skladu nástrojů během 5 let
V Grafu 6 je zobrazen vývoj nákladů na krátkodobé a dlouhodobé nástroje z Tabulky 3.
V Grafu 7 jsou uvedeny počty kusů krátkodobých a dlouhodobých nástrojů nakoupených za posledních 5 let.
Graf 6 – Výše nákladů na nástroje
Z Grafů 6 a 7 se dá usuzovat, že během posledních 5 let nebyly razantní změny v cenách jednotlivých nástrojů. S rostoucími náklady se pojí navýšení kusů objednaných nástrojů.
Graf 7 – Počet kusů nástrojů 0
1 500 000 3 000 000 4 500 000 6 000 000 7 500 000 9 000 000 10 500 000 12 000 000 13 500 000 15 000 000
2015 2016 2017 2018 2019
Částky [Kč]
Roky
Celková výše nákladů na nástroje
krátkodobé dlouhodobé
0 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000 22 500 25 000
2015 2016 2017 2018 2019
Částky [Kč]
Roky
Počet kusů nástrojů
krátkodobé dlouhodobé
3.3.2 Dispozice skladu nástrojů
Jak už bylo zmíněno v textu výše, sklad nástrojů je umístěn v dolní části budovy ORLANTE s. r. o., kde má své místo jeden pracovník. Rozložení skladu je zobrazeno na Obrázku 16.
Legenda:
Obrázek 16 – Dispozice skladu nástrojů
Nástroje jsou ve skladu umístěny podle jejich velikosti a využití. Je důležité, aby často používané nástroje byly ve skladu přístupné a snadno dostupné.
Regály skupiny A jsou situované v zadní místnosti skladu, umisťují se zde velké nástroje nejčastěji frézy. Dále se zde uschovávají nástroje, které se nepoužívají každodenně.
Skupina B jsou regály pro nejmenší nástroje (např. břitové destičky). Regály jsou řešené formou vysouvacích šuplíků. V nižších šuplících jsou uschovány těžší nástroje (např. soustružnické nože), z důvodu zatížení regálu.
V místě, s označením skupina C, je umístěn laser, pomocí kterého jsou nástroje značeny, viz kapitola 3.3.5 Proces značení nástrojů.
8 m
Pracovní stůl
Regál pro nástroje A, B, D Židle
Místo pro laser
5 m
V regálech skupiny D jsou uschovány veškeré ochranné pomůcky, které pracovníci používají. Na konci každé směny pracovník vrátí veškeré zapůjčené ochranné pomůcky zpět do skladu, stejně jako vypůjčené nástroje.
3.3.3 Stav skladu nástrojů
Nástroje se rozdělují do dvou skupin, viz text výše:
• krátkodobé,
• dlouhodobé.
Každý nástroj má své vlastní laserové označení a své údaje o vypůjčení či vrácení v systému Hellios Orange. Pracovník skladu má tedy vždy přehled, co je nebo co není ve skladě. V Tabulce 4 je souhrn všech nástrojů firmy ORLANTE s. r. o., které byly k datu 28. 1. 2020 ve skladu nástrojů.
Tabulka 4 – Aktuální stav skladu
Následně byl proveden průzkum a byly vybrány nástroje, které tvořily největší podíl ve spotřebě nástrojů za rok 2019 v počtu kusů. Nástroje jsou uvedeny v Tabulce 5, která uvádí počet spotřebovaných kusů položek za rok 2019. Pro lepší znázornění je Tabulka 5 vykreslena v Grafu 8.
Tabulka 5 – Spotřeba nástrojů za rok 2019
Položka Ks Kč
Brusné kotouče 4 000 80 000 Břitové destičky 800 200 000
Frézy 450 160 000
Řezné kotouče 4 500 90 000
Graf 8 – Spotřeba položek za rok 2019
Z Grafu 8 jasně vyplývá, že největší spotřeba z hlediska kusů je u řezných kotoučů, poté následují brusné kotouče, vrtáky, břitové destičky, šrouby a nakonec frézy.
3.3.4 Systém řízení zásob nástrojů
Řízení zásob nástrojů probíhá v systému Hellios Orange. Skladník objednává nepravidelně v intervalech s proměnlivým množstvím nástrojů. Na denní bázi se sleduje stav skladovaných položek a jejich úbytek. Dle přijatých objednávek se následně řeší naskladňování tak, aby pracovníci výroby měli dostatek nástrojů k práci a nebyla ohrožena odběratelem požadovaná dodací lhůta. Objednávání všech nástrojů řeší pracovník skladu vždy s výrobním a technickým úsekem.
Proces objednání nástrojů začíná ve výrobním a technickém úseku (vedoucí výroby a programátor), kde podle výrobního postupu a požadavku na funkci výrobku jsou určeny nástroje a jejich potřebné množství ke zhotovení poptávané zakázky v požadovaném termínu, s náležitou jakostí.
0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500 5 000
Řezné
kotouče Brusné
kotouče Vrtáky Břitové
destičky Šrouby Frézy
Kusy
Položky
Spotřeba položek za rok 2019
Obrázek 17 – Proces objednání nástrojů
Výrobní a technický úsek obdrží požadavek na zakázku z ekonomického úseku v tu dobu, kdy už je zakázka schválena vedoucím výroby a ekonomickým úsekem. Vedoucí výroby určí požadované nástroje a jejich množství, skrze programu Hellios Orange zkontroluje, zdali jsou požadované položky ve skladě. Pokud jsou nástroje ve skladu a je jich dostatečné množství, může se zahájit výroba. Avšak pokud nástroje nejsou k dispozici, dochází k informování pracovníka skladu, který poptá nástroje s cenovými nabídkami u prověřených dodavatelů. Jakmile dorazí cenové nabídky, vedoucí výroby s ekonomickým úsekem určí, od koho budou nástroje objednány. Pracovník skladu nástroje objedná skrze požadavku vedoucího výroby.
Jakmile objednané nástroje dorazí, skladník si je převezme a zařadí do skladu za pomocí laseru, kterým nástroje značí, viz kapitola 3.3.5 Proces značení nástrojů.
Když jsou nástroje zavedeny do skladu, může se zahájit výroba.
3.3.5 Proces značení nástrojů
Jakmile dorazí objednané zboží, musí se před naskladněním označit. Označení provádí skladník, probíhá laserově pomocí přístroje Laseru LUX, který je zobrazen na Obrázku 19.
Tento přístroj slouží ke značení nástrojů QR kódem (Obrázek 18).
Obrázek 18 – Laserové značení oceli OR kódem
Obrázek 19 – Laser LUX Obrázek 20 – Čtečka kódů
Poté, co dojde k laserovému označení nástroje, následuje načtení kódu čtečkou (Obrázek 20) do systému. Po naskenování kódu následuje zařazení dílu do skladu. Sklad nástrojů je rozdělen pro menší (Obrázek 21, 22) a větší nástroje (Obrázek 23).
Obrázek 21 – Uskladnění menších nástrojů v šuplících Obrázek 22 – Náhled do šuplíku pro menší nástroje
Obrázek 23 – Skladování větších nástrojů a náhradních dílů v policích
Pro drobnější nástroje se využívá skladování pomocí šuplíků. Pro větší, méně skladné díly, se využívají police. Každý šuplík a každá police má značení pro umístění zboží.
Po načtení kódu čtečkou do systému se zvolí pozice ve skladě, která se musí ručně
Avšak existují i nástroje, které se popsat laserem nedají. To jsou např. břitové destičky na frézy (Obrázek 24, 25), ty se skladují v plastových krabičkách a popisují se pomocí etiket.
Píše se na ně číslo místo laserového kódu, které se zapíše do systému pod umístěním, které bude zvoleno.
Obrázek 24 – Břitové destičky na frézy LMT Obrázek 25 – Břitové destičky na frézy Prametggggggg
Dále je možnost, že se značení QR kódem poničí a nejde přečíst čtečkou, proto se rovnou při laserovému značení vyrobí i číslo, které je pro každý kus nástroje jiné.
Obrázek 26 – Nečitelné značení vrtáku QR kódem Obrázek 27 – Nečitelné značení frézy QR kódemssssssss
Na Obrázku 26 a 27 je vidět názorná ukázky nečitelného značení QR kódem v červeném obdélníku. V modrém obdélníku je zaznačeno číslo, které je čitelné i po několika použitích nástroje. QR kód se shoduje s číslem, pokud se do systému zadá číslo, tak systém najde
v
U nástrojů, které se používají velmi často, se vytváří značení na červené malé štítky (Obrázek 28). Ty se položí vedle nástroje.
Obrázek 28 – Ukázka značení často používaných nástrojů
Do nástrojů se zahrnují i destičky na frézy, které se značí pomocí černého fixu přímo na plastové balení (Obrázek 29). V jednom balení je 10 ks destiček. Pracovníci vždy odebírají celé balení, které použijí na danou zakázku, takže se destičky na sklad už nevrátí, proto se řadí mezi krátkodobé nástroje.
Obrázek 29 – Značení destiček na frézy
Značení černým fixem, které je vidět na plastových krabičkách (Obrázek 29), se do systému zavádí pouze číslem. U ocelových nástrojů bez obalu se ke značení přidává i QR kód.
3.3.6 Proces odebírání nástrojů
Odebírání nástrojů není pro pracovníky nijak náročné. Pokud se jedná o ranní směnu a pracovník potřebuje jakýkoliv díl ze skladu, ručně položku odebere, přes čtečku načte kód nástroje do počítače skladníka, který v systému změní stav položky na „zapůjčen“
a do informací zapíše i jméno pracovníka výroby, který si nástroj vypůjčil.
Na odpolední směně se odebírání nástrojů řeší jiným způsobem. Počítač je vypnutý, protože skladník není přítomen na odpolední směně. Pracovníci proto píší číslo nástroje a počet odebraného množství položek na papír (Obrázek 30). Další den na ranní směně si skladník zboží sám odebere ze skladových zásob v systému. Pokud je skladník z jakéhokoliv důvodu nepřítomen v práci, zapůjčené nástroje nejsou zaznačeny v systému do té doby, dokud se skladník nevrátí. Pracovníci jsou seznámeni s tím, že v místnosti s nástroji se nachází kamery.
Vrácení nástrojů zpět do skladu už nedělá pracovník sám, ale položí daný zapůjčený nástroj na pracovní stůl od skladníka, ten nástroj zkontroluje, pokud je nástroj v pořádku, zařadí ho zpět do skladu. Avšak pokud je nástroj jakýmkoliv způsobem poškozen, pracovník skladu nástroj vyřadí. Případné objednání nového nástroje konzultuje s vedoucím výroby.
Na Obrázku 30 je dokumentu odebraných položek ze skladu. Dokument musí obsahovat datum daného pracovního dne. V prvním sloupci je jméno pracovníka výroby, ve druhém sloupci je buď číslo plátku nebo kód nástroje a v posledním sloupci je číslo zakázky, pro kterou je daný nástroj zapůjčen.
Obrázek 30 – Ukázka dokumentu odebraných položek ze skladu
3.3.7 Proces vyřazení nástrojů
Vyřazení nástrojů má na starost vedoucí skladu. Jak už bylo zmíněno výše, skladník nástroj posoudí, zdali je v pořádku nebo poškozen.
Jakmile je nástroj poškozen, odloží se do krabice pro poškozené nástroje. Pracovník skladu provádí vyřazení nástrojů až v tu dobu, kdy je v krabici okolo 20 kusů nástrojů.
Vyřazení nástrojů provádí pracovník skladu pomocí čtečky nástrojů nebo zadává ručně dané číslo nástroje do systému, kde si ho vyhledá a ručně odebere. Tento proces se praktikuje pro každý nástroj zvlášť.
Objednání nových nástrojů, jako náhradu pro vyřazené nástroje konzultuje skladník vždy s vedoucím výroby, ten pak žádá ekonomický úsek o souhlas k objednání.
Graf 9 – Vyřazené nástroje z hlediska nákladů
Graf 10 – Vyřazené nástroje z hlediska počtu kusů 0
50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000
2015 2016 2017 2018 2019
Částky [Kč]
Roky
Vyřazené nástroje z hlediska nákladů
0 50 100 150 200 250
2015 2016 2017 2018 2019
Kusy
Roky
Vyřazené nástroje z hlediska počtu kusů
Grafy 9 a 10 vyplývají z Tabulky 3 – Stav nákladů během 5 let, kapitola 3.3.1. Graf 9 znázorňuje počet kusů vyřazených nástrojů z hlediska nákladů. Graf 10 ukazuje také vyřazené nástroje, avšak z hlediska počtu kusů.
Firma má zaznamenané pouze vyřazené nástroje ze sekce dlouhodobých nástrojů.
Z krátkodobých nástrojů nemají evidovány žádné vyřazené, protože se spotřebují přímo při použití, pracovníci je nevrací zpět do skladu.
Grafy 9 a 10 jsou procentuálně vykresleny v Grafech 11 a 12. Grafy jsou rozděleny do dvou typů, Graf 11 je zobrazení dlouhodobých a vyřazených nástrojů z hlediska nákladů.
Graf 12 je zobrazení dlouhodobých a vyřazených nástrojů z hlediska počtu kusů.
Graf 11 – Porovnání dlouhodobých a vyřazených nástrojů z hlediska nákladů
98%
2%
Porovnání dlouhodobých a vyřazených nástrojů z hlediska počtu kusů
DLOUHODOBÉ VYŘAZENÉ
96%
4%
Porovnání dlouhodobých a vyřažených nástrojů z hlediska nákladů
DLOUHODOBÉ VYŘAZENÉ
Z koláčových Grafů 11, 12 je zřejmé, že 2 % vyřazených nástrojů z celkového objemu kusů a 4 % jsou dobrým ukazatelem spotřeby dlouhodobých nástrojů ve firmě. Je to dáno dobrou kvalifikovaností pracovníků výroby a dobrou spoluprací napříč odděleními.
Po vyřazení nástrojů jsou nástroje odloženy do zadní části skladu, odkud je určený pracovník služebním autem převeze do sběrného dvora.
3.4 Analýza dodavatelů nástrojů
V kapitole bude provedena ABC analýza dodavatelů nástrojů jak dlouhodobých, tak i krátkodobých z hlediska nákladů vynaložených firmou pro nástroje za rok 2019.
Dodavatelé budou znázornění i v Paretových diagramech.
ABC analýzy umožní roztřídění dodavatelů do tří skupin – A, B a C. U dodavatelů, kteří budou zařazeni do skupiny A, bude později vypracována analýza reklamací objednaných nástrojů opět z hlediska nákladů.
3.4.1 ABC analýza
K analýze dodavatelů nástrojů byla použita ABC analýza. V informačním systému bylo vyfiltrováno období objednávek nástrojů za rok 2019. ABC analýzou byly zkoumány náklady na nástroje, které byly odebrané od jednotlivých dodavatelů.
ABC analýza dodavatelů krátkodobých nástrojů
Tabulka 6 – Kritéria rozdělení dodavatelů krátkodobých nástrojů dle nákladů
Kategorie Náklady [Kč]
A nad 100 000
B 50 000 až 99 999
C 0 až 49 999
Pro krátkodobé nástroje firma v daném roce využila 38 dodavatelů. Pomocí Paretova pravidla byli dodavatelé rozděleni dle uhrazené částky za nástroje do třech skupin – A, B a C, viz Tabulka 7. Dodavatelé skupiny A jsou pro firmu ORLANTE s. r. o.
velmi důležití, bylo jim zaplaceno celkem 80 % z celkových nákladů pro krátkodobé
Ve skupině B se nachází 6 dodavatelů, kteří tvoří 14 % nákladů z celkového objemu nákladů pro nástroje. V poslední skupině C, zbývajících 6 %, jsou dodavatelé, od kterých firma odebírá nástroje s nejmenšími náklady.
Tabulka 7 – ABC analýza dodavatelů krátkodobých nástrojů
Skupina Počet dodavatelů Náklady nástrojů [Kč] Náklady nástrojů [%]
A 8 2 764 751 80,00
B 6 483 032 14,00
C 24 226 143 6,00
Celkem 38 3 473 925 100,00
Grafické znázornění ABC analýzy:
Graf 13 – Paretův diagram dodavatelů krátkodobých nástrojů
ABC analýza dodavatelů dlouhodobých nástrojů
Tabulka 8 – Kritéria rozdělení dodavatelů dlouhodobých nástrojů dle nákladů
Kategorie Náklady [Kč]
A nad 500 000
B 160 000 až 499 999
C 0 až 159 999
Pro dlouhodobé nástroje firma v daném roce využila 19 dodavatelů. Dodavatelé byli, stejně jako u krátkodobých nástrojů, rozděleni třech skupin – A, B a C, viz Tabulka 9.
Dodavatelé skupiny A jsou pro společnost nejdůležitější z hlediska výše nákladů.
Skupina A tvoří 76 %, kde bylo zařazeno 6 dodavatelů. Ve skupině B tvoří 19 % nákladů na nástroje 6 dodavatelů, avšak s nižšími náklady na nástroje než ve skupině A. Ve skupině C jsou, stejně jako u krátkodobých nástrojů, dodavatelé, kteří tvoří nejmenší procento objemu nákladů pro nástroje, a to je zbylých 5 %.
Tabulka 9 – ABC analýza dodavatelů dlouhodobých nástrojů
Grafické znázornění ABC analýzy:
Graf 14 – Paretův diagram dodavatelů dlouhodobých nástrojů
3.4.2 Postup při výběru dodavatelů
V současné době firma ORLANTE s. r. o. nakupuje nástroje celkem od 57 dodavatelů, kteří dodávají jak krátkodobé, tak dlouhodobé nástroje. V roce 2019 společnost nakupovala nástroje pouze v České republice.
Skupina Počet dodavatelů Náklady nástrojů [Kč] Náklady nástrojů [%]
A 7 7 941 388 76,00
B 5 2 023 356 19,00
C 7 546 437 5,00
Celkem 19 10 511 180 100,00
Při obdržení nové zakázky nebo poptávky se vedoucí výroby s ekonomický úsekem sejdou a společně vyberou nejvhodnějšího dodavatele pro provedení kalkulace na danou zakázku či poptávku. Následně jsou osloveni zpravidla 2 až 3 dodavatelé pro stejnou komoditu. Po obdržení nabídek se vedoucí výroby rozhodne, jakou variantu vybere. Hlavní roli při výběru hrají tyto faktory:
• dostupnost zboží,
• podmínky dodávky,
• jakost,
• množství,
• cena,
• doba dodání.
Vybranou verzi pošle ještě na schválení ekonomickému úseku. Po získání všech potřebných podkladů, předává vedoucí výroby informaci pro objednání skladníkovi, viz kapitola 3. 3. 4.
3.4.3 Řešení reklamací objednaných nástrojů
Reklamace objednaných nástrojů, které jsou viditelné při příjmu zboží do skladu, řeší pracovník skladu přímo s dodavatelem ihned po zjištění závady, a to reklamačním listem, který je zasílán mailem.
Způsoby vyřízení reklamací, které firma praktikuje:
• odstranění vad opravou zboží,
• dodání náhradního zboží za vadné zboží,
• dodání chybějícího zboží,
• požadování přiměřené slevy z kupní ceny dodavatele,
• vrácení peněz za vadné zboží.
Nejčastěji se jedná o reklamaci množství dodaného zboží. Vzhledem k dlouhodobým obchodním vztahům jsou neshody řešeny obratem výměnou nebo dodáním zboží, popřípadě zasláním opravného daňového dokladu.
Případné skryté vady nástrojů zjištěné až během používání řeší vedoucí výroby.
K tomuto typu reklamace je zpravidla přizván dodavatel a náprava se řeší v co nejkratším termínu tak, aby neohrozila požadovanou dodací lhůtu zakázky firmy.
Analýza řešených reklamací
Na základě provedených ABC analýz dodavatelů z hlediska nákladů na nástroje, které byly odebrány od jednotlivých dodavatelů, bude provedena analýza dat řešených reklamací nástrojů. Analýza řešených reklamací bude opět brána z hlediska nákladů na nástroje.
Analýza dat bude tvořena pouze pro skupiny A z Tabulek 7 a 8, protože právě tyto skupiny jsou stěžejní pro společnost z hlediska vynaložených nákladů.
Tabulka 10 – Analýza řešených reklamací za rok 2019
V Tabulce 10 jsou v prostředním sloupci zmíněny částky, které byly dodavatelům nástrojů ze skupiny A uhrazeny. V dalším sloupci jsou zmíněny hodnoty nástrojů, které byly reklamovány. V posledním sloupci jsou tyto částky vyjádřeny procentuálně k celkovým nákladům skupin A na nástroje za rok 2019. Výdaje na nástroje dodavatelům skupin A tvoří vysoké částky, objem reklamací v těchto částkách je ve skupinách A po zaokrouhlení 2 %.
Tabulka 11 – Vyjádření jednotlivých způsobů vyřízení reklamací v procentech
V Tabulce 11 jsou vypsány způsoby vyřízení reklamací a samostatné reklamace v procentech. Reklamace v procentech jsou opět brány z hlediska nákladů. Reklamace krátkodobých nástrojů se rovná 1,63 % a reklamace dlouhodobých nástrojů je dohromady 2,07 %, viz Tabulka 10. Jak bylo zmíněno výše, nejčastějším důvodem reklamace je množství dodaných nástrojů.
4 Vyhodnocení analýz a identifikace problémů
Tabulka 12 – Vyhodnocení analýz a identifikace problémů
Kapitola Vyhodnocení analýz
3. 1. Seznámení se společností
Většina odběratelů výrobků firmy je z České republiky (81 %). Ze zahraničních odběratelů jsou nejvíce zastoupeny firmy z Francie, a to 13 %. Zbylých 6 % tvoří Anglie, Holandsko a Německo.
3. 1. 1 Ekonomické výsledky
Tržby se každým rokem mírně zvyšují. Od roku 2015 se tržby meziročně zvýšily o cca 3 %, dohromady o 14 %.
3. 2. 1 Zázemí a výrobní zařízení firmy
Firma disponuje jednou budovou, kterou má v osobním vlastnictví majitel firmy. Firma není situovaná v pronajatých prostorech.
3. 2. 2 Organizační struktura podniku
Firma je zastoupena jednatelem, ekonomickým úsekem (1), kontrolním úsekem (1), výrobním a technickým úsekem (2), pod který spadá výroba (15), IT oddělení (2) a sklad (1), viz Obrázek 14. Všechny úseky spolu úzce spolupracují.
3. 2. 3 Zaměstnanci
Ve společnosti pracuje 23 stálých zaměstnanců. V letech 2016 – 2018 jich bylo 22 (Graf 3). I přes stálý počet zaměstnanců vzrostly mzdové náklady za 5 let o 30 % (Graf 4). Jednotlivý nárůst mzdových nákladů je v Tabulce 2.
3. 2. 4 Pracovní provoz
Společnost provozuje dvousměnný provoz v rozmezí pracovních dnů. O víkendech se pracuje pouze při nadměrném počtu zakázek.
3. 2. 5 Náplň práce vybraných pozic
Vedoucí výroby má sám o sobě hodně velkou zodpovědnost a jeho náplň práce je dost obsáhlá v porovnání s technology.
Vedoucí výroby vykonává část práce, která svým obsahem odpovídá náplni práce technologů.
3. 3 Aktuální stav hospodaření s nástroji
Dodavatelé jsou tuzemští i zahraniční (Graf 5) Firma nedisponuje skladem pro materiál, má pouze místo ve výrobě, kde se odkládá, viz Obrázek 15.
3. 3. 1 Sklad nástrojů
Za posledních 5 let nebyly razantní změny v cenách jednotlivých nástrojů, viz Graf 6 a 7. Stav skladu nástrojů během 5 let pro krátkodobé, dlouhodobé a vyřazené nástroje je znázorněn v Tabulce 3.
3. 3. 2 Dispozice skladu nástrojů
Sklad nástrojů (Obrázek 16) je rozdělen na dvě části, v zadní časti skladu jsou po obou stranách police, kde jsou umístěny větší nástroje (Obrázek 23). V přední části skladu
Kapitola Vyhodnocení analýz
3. 3. 3 Stav skladu nástrojů
Největší spotřeba nástrojů z hlediska kusů za rok 2019 je u řezných kotoučů, poté brusné kotouče, vrtáky, břitové destičky, šrouby a nakonec frézy, viz Tabulka 5 a Graf 8.
3. 3. 4 Systém řízení zásob nástrojů
Proces objednávání nástrojů má na starost vedoucí výroby spolu se skladníkem a ekonomickým úsekem. Celý proces je zaznačen na Obrázku 17.
3. 3. 5 Proces značení nástrojů
Značení nástrojů vykonává skladník buď laserem, fixem nebo štítky. Laserem vytváří QR kód a číslo nástroje přímo na povrchu nástroje (Obrázek 18). Fixem se popisují nástroje, které jsou v plastovém obalu, a to pouze číslem (Obrázek 29). Štítkem se značí nástroje často používané, kde hrozí pozdní nečitelnost laserového značení. Štítky jsou položeny vedle nástroje (Obrázek 28).
3. 3. 6 Proces odebírání nástrojů
Na odpolední směně se odebírání nástrojů řeší tak, že pracovníci výroby píší číslo vypůjčeného nástroje a počet položek na papír, který leží na pracovním stole skladníka.
Pracovník skladu si další den na ranní směně položky sám odebere ze skladových zásob v systému. Pokud je skladník nepřítomen v práci, vypůjčené položky nejsou zaznačeny v systému do té doby, dokud se skladník nevrátí.
3. 3. 7 Proces vyřazení nástrojů
I při takovém velkém objemu objednávaných nástrojů jsou malá procenta vyřazených nástrojů, viz Graf 11 a Graf 12. Proces vyřazení nástrojů je zobrazen na obrázku 31.
3. 4. 1 ABC analýza
V roce 2019 společnost nakoupila nástroje celkem od 57 dodavatelů. Dodavatelé, kteří po rozřadění dle ABC analýzy skončily ve skupině A jsou pro firmu stěžejní z hlediska nákladů, které firma vynaložila na nástroje za rok 2019.
ABC analýza následně sloužila kapitole 3. 4. 3.
3. 4. 2 Postup při výběru dodavatele
Postup provádí vedoucí výroby spolu s ekonomickým úsekem. Společně vybírají nejvhodnějšího dodavatele pro provedení kalkulace. Hlavní roli při výběru hraje dostupnost zboží, podmínky dodávky, jakost, množství, cena a doba dodání.
3. 4. 3
Řešení reklamací objednaných nástrojů
Analýza řešených reklamací z hlediska nákladů ze skupin A z ABC analýz dodavatelů ukázala, že výsledné procento reklamací se pohybuje okolo 2 %. U dodavatelů krátkodobých nástrojů to je 1,63 %, u dodavatelů dlouhodobých nástrojů to je 2,07 %.
5 Vlastní návrhy na zlepšení
V kapitole budou provedeny na základě provedených analýz návrhy na zlepšení daných problematik, které jsou vyznačeny v Tabulce 11 červeně.
5.1 Přeorganizování náplně práce vybraných pozic
Vzhledem k tomu, že pracovní vytíženost vedoucího výroby je maximální, bylo by vhodné, aby došlo k předání určitých kompetencí a pravomocí programátorům (technologům).
Návrh předání práce vedoucího výroby technologům:
• výběr materiálu a nástrojů pro zakázku,
• určení požadovaného typu a množství nástrojů.
Technolog 1 už pracuje na své pozici přes 10 let, má patřičný přehled. V případě nepřítomnosti vedoucího výroby vykonává jeho práci, která zahrnuje výše zmiňované dva body. Technolog 2 působí na své pozici 4 roky, nevyrovná se svými znalostmi technologovi 1, natož vedoucímu výroby.
Jelikož technolog 1 dva výše zmíněné body zná a ví, jak je vykonávat, nepotřebuje žádné zaškolení, pouze by práci převzal. Technolog 2 ale nemá potřebné znalosti k vykonávání těchto tří bodů. Aby byl technolog 2 schopen vykonávat tyto body, potřebuje být patřičně proškolen, a to buď vedoucím výroby, technologem 1 nebo by technolog 2 musel absolvovat strojírenský kurz.
Navrhla jsem 3 varianty kurzů. V Tabulce 12 jsou vypsány ceny za jednotlivé kurzy spolu s dobou trvání kurzů.
1) Kurz Základy strojírenství je víkendový kurz s noclehem, který by zahrnoval:
[15]
• Základy strojnictví,
o technické kreslení, o spoje,
o spojovací součásti,
o části strojů umožňující pohyb, o mechanismy,
• Metrologie,
o měřidla, jejich použití,
• Strojírenská technologie,
o vlastnosti a zkoušení technických materiálů o ruční zpracování kovů a jejich následná úprava,
o obrábění, slevárenství, svařování, pájení, lepení, povrchové úpravy, o montáž.
2) Strojírenský technik technolog je 120hodinový kurz, po absolvování kurzu absolvent umí:
• orientovat se ve strojírenských normách a technické dokumentaci strojů, přístrojů a zařízení,
• měřit rozměry strojírenských výrobků,
• vést technickou dokumentaci,
• orientovat se v technickém kreslení ve strojírenství a kovovýrobě,
• dodržovat technologické postupy ve výrobě,
• stanovit druhy polotovarů a množství materiálu pro strojírenskou výrobu.
Dále zná rizika při práci, stanovená opatření, pracovní úrazy a jiné mimořádné události, první pomoc, zásady bezpečného chování na pracovišti, provozní bezpečnostní předpisy a pokyny organizace požární ochrany. [16]
3) Základy technologie obrábění, základní délka kurzu je jeden den, avšak kurz může být přizpůsoben na požádání do 2–3 dnů, probírané látky:
• základní teorie strojírenské výroby – shrnutí základních znalostí pro kurz,
• základní teorie obrábění,
• obráběcí nástroje,
• geometrie břitu nástroje,
• volba obráběcího stroje,
• mechanizace a automatizace,
• soustružení,
• soustruhy – dělení dle typu,
• hoblování a obrážení,
• vrtání, vyhrubování, vystružování, zahlubování,
• vrtačky a vyvrtávačky,
• protahování,
• broušení, lapování, honování, superfiniš,
• obrábění ozubených kol,
Cílem kurzu je naučit volbu správné technologie opracování zadaného výrobku na základě možnosti strojního vybavení výrobce a s ohledem na ekonomiku výroby a potřenou přesnost výrobku. Naučí se používat strojní tabulky, volit řezné podmínky a nástroje vhodné ke konkrétním obráběcím strojům. [15]
Tabulka 13 – Ceny a doby trvání navrhovaných kurzů
5.2 Optimalizace odebírání nástrojů
Místo původní verze psaní nástrojů na odpolední směně na papír, viz Obrázek 26, navrhuji 2 nové způsoby odebírání nástrojů na odpolední směně.
První návrh je vytvořit novou pracovní pozici, a to pracovník skladu na odpolední směně. Po konzultaci s majitelem firmy, byl tento návrh zamítnut, z důvodu nákladů, které by musely být vynaloženy pro nového pracovníka skladu.
Druhý návrh spočívá v rozšířenějším využití informačního systému Hellios Orange, který má firma zavedený. Do teď se zapisují odebrané položky ze skladu pouze na ranní směně, viz kapitola 3. 3. 7. Mělo by být docíleno toho, aby byly zapůjčené nástroje značeny do systému i v odpolední směně, a to přímo pracovníky výroby.
Na počítači od skladníka v informačním systému Hellios Orange je třeba vytvořit 2 režimy, a to:
• pracovník skladu,
• pracovníci výroby.
Režim „pracovník skladu“ by fungoval úplně stejně jako doposud účet od skladníka a měl by přístup k druhému režimu. Režim „pracovníci výroby“ by byl uzavřen,
Základy strojírenství
Strojírenský technik technolog
Základy technologie
obrábění
Cena [Kč] 9 499 18 000 1 960
Délka [h] 48 120 6
Režim „pracovníci výroby“ by obsahoval 2 složky:
• žádosti k vypůjčení,
• žádosti k vrácení.
Do složky „žádosti k vypůjčení“ by pracovníci výroby vždy načetli skrze čtečku odebraný nástroj a přes klávesnici by k načtenému nástroji zapsali číslo zakázky a své osobní číslo, které by jim bylo přiděleno (1–15).
Do složky „žádosti k vrácení“ by pracovníci výroby opět načetli skrze čtečku vrácené nástroje spolu se svým číslem a zakázkou. Vrácený nástroj by položili na stůl od skladníka, stejně jako doposud.
Skladník by na ranní směně v režimu „pracovník skladu“ měl přístup k výše zmiňovaným složkám. V režimu od skladníka by se vytvořily také dvě 2 složky:
• schválené výpůjčky,
• schválené vratky.
Ve složce „schválené výpůjčky“ by se skladníkovi ukazovaly položky ze složky
„žádosti k vypůjčení“, které by skladník zkontroloval a následně buď potvrdil nebo upravil.
Ve složce „schválené vratky“ by se ukazovaly položky ze složky „žádosti k vrácení“, ty by skladník zkontroloval fyzicky na svém stole, pokud by byly nástroje v pořádku, zařadil by je zpět do skladu a ve složce „žádosti k vrácení“ by je potvrdil. Avšak pokud by byl nástroj poškozen, řešil by to vyřazením nástroje, viz kapitola 3. 3. 8 a následným doobjednáním nového kusu.
Režimy by mohl přepínat pouze pracovník skladu. Jakmile by skladník končil na své ranní směně, přepnul by systém do režimu „pracovníci skladu“, kde by se nabídly pouze výše zmiňované složky „žádosti k vypůjčení“ a „žádosti k vrácení“.
S druhým návrhem by nebyly spojené žádné náklady, jednalo by se pouze o rozšířenější využití systému Hellios Orange, který má firma zavedený. Řešení by přineslo zjednodušení práce pracovníkovi skladu i pracovníkům výroby.
Namísto přepisování kódů z papíru do počítače ručně, by skladník pomocí pár kliků vykonal tu stejnou práci přímo na počítači. Pracovníci výroby by odebrali nástroj rychleji, nemuseli by psát kód nástroje, jméno a číslo zakázky na papír, pouze by načetli QR kód skrze čtečku do počítače, připsali své osobní číslo (1-15) a číslo zakázky. Ušetřil by se čas jak pracovníkům výroby, tak i skladníkovi a odebírání by bylo mnohem efektivnější.
