VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A
BANKOVNÍ INSTITUT AMBIS, a.s.
Studijní program: Bezpečnostní management v regionech
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Současný vývoj dopingových prostředků a jejich vliv na jedince
Autor: Barbora Hanzlová
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Pavel Daniš 2019
Poděkování
Ráda bych poděkovala mému vedoucímu Mgr. Pavlu Danišovi za jeho odborné vedení, drahocenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce.
Anotace CZ
Cílem bakalářské práce je na základě analýzy vývoje dopingové problematiky a dopingových prostředků předložit ucelenou charakteristiku současného stavu dopingu ve sportovním světe. Zároveň práce obsahuje část, zabývající se vlivem dopingových prostředků na jejich uživatele a přehledem orgánů, organizací řešících doping ve sportovním světe. Součástí obsahového zaměření práce je praktická část, která prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťovala názory, postoje a zkušenosti návštěvníků Fitness Klánovice k dopingové problematice.
Klíčová slova: doping, dopingové látky a metody, negativní dopady, vrcholový sport, rekreační sport, zdravotní rizika
Anotace EN
The aim of the bachelor thesis is to present a comprehensive characteristic of the current state of doping in the sports world based on the analysis of the development of doping problems and doping means. At the same time, the work includes a section dealing with the influence of doping resources on their users and an overview of organs, organizations dealing with doping in the sports world. Part of the content of the thesis is a practical part which, through a questionnaire survey, examined opinions, attitudes and experiences of Fitness Klánovice visitors on doping issues.
Keywords: doping, doping substances and methods, negative impacts, top-level sport, recreational sport, health risks
P r o h l a š u j i,
že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačila v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠ AMBIS a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.
V Praze, dne 29. 4. 2019 Podpis studenta
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK ...8
ÚVOD ...9
1 SOUČASNÝ POHLED NA DOPING A DOPINGOVÉ PROSTŘEDKY ...11
1.1 VÝCHOVA, RODINA ...11
1.2 SPOLEČENSKÉ PROSTŘEDÍ ...12
1.3 OBCHOD SE SPORTOVCI ...13
1.4 PROBLEMATIKA DOPINGU VE VRCHOLOVÉM SPORTU...13
1.5 PROBLEMATIKA DOPINGU VE VOLNÉM ČASE ...14
1.6 POJEM DOPING A JEHO PŮVOD ...15
2 STRUČNÝ PŘEHLED VÝVOJE A ZAČÁTKY BOJE PROTI DOPINGU ...18
2.1 PŘÍRODNÍ LÁTKY ...18
2.2 SYNTETICKÉ LÁTKY ...19
3 STRUČNÝ PŘEHLED, CHARAKTERISTIKA DOPINGOVÝCH LÁTEK, METOD A JEJICH NEGATIVNÍ VLIV NA UŽIVATELE ...22
3.1 ZAKÁZANÉ LÁTKY PŘI SOUTĚŽI I MIMO SOUTĚŽ...22
3.2 ZAKÁZANÉ METODY PŘI SOUTĚŽÍCH I MIMO SOUTĚŽ ...27
3.3 LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽÍCH ...29
3.4 LÁTKY ZAKÁZANÉ VURČITÝCH SPORTECH ...33
4 ANTIDOPINGOVÁ POLITIKA ...34
4.1 STRUČNÝ PŘEHLED SPORTOVNÍCH ORGANIZACÍ ...35
4.2 NÁSTROJE MEZINÁRODNÍHO BOJE PROTI DOPINGU...37
4.3 ČESKÁ REPUBLIKA ...38
5 PRAKTICKÁ ČÁST – OBECNÁ SPECIFIKACE „VŠ“ ...40
6 HLAVNÍ ČÁST „VŠ“ – METODOLOGIE, CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ SKUPINY, HYPOTÉZY ...41
7 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ A HYPOTÉZ ...43
8 ZÁVĚR „VŠ“ – SHRNUTÍ A SUMARIZACE DAT ...60
ZÁVĚR ...61
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...63
SEZNAM GRAFŮ...66
SEZNAM TABULEK ...67
PŘÍLOHY ...68
SEZNAM ZKRATEK
AAS = Anabolické androgenní steroidy
ADV ČR = Antidopingový výbor České republiky AK = Světový antidopingový kodex
CAS = Arbitrážní soud pro sport ČR = Česká republika
DPO = darbeopoetin EPO = erytropoetin
Evropská úmluva = Evropská antidopingová úmluva Charta = Česká charta proti dopingu
ICAS = Mezinárodní rada sportovní arbitráže IGF – 1 = insuline like growth factor – 1 MOV = Mezinárodní olympijský výbor MSF = Mezinárodní sportovní federace Seznam = Seznam zakázaných látek a metod
Směrnice = Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu v České republice STH / HGH = růstový hormon
THC = tetrahydrokanabinol
Úmluva = Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu WADA = Světová antidopingová agentura
ÚVOD
Sport byl, je a bude významnou součástí každé společnosti. Mnoho lidí začíná sportovat již od raného dětství, především díky výchově rodičů. Jejich výchova se mnohdy odvíjí od současných trendů, které jsou daleko lépe šířeny pomocí sociálních sítí a médií.
Sport mnoha jedincům může otevřít brány do vrcholového sportu, který se pojí se slávou, publicitou a ekonomickým zajištěním. Pro vstup do vrcholového sportu by sportující jedinec měl patřit mezi talentované, morálně silné jedince, aby toho mohl dosáhnout, musí jednak poctivě trénovat, mít vůli, odhodlání a musí sebeobětovat svůj volný čas sportu, což nemusí být vždy dostačující. Sportovec mnohdy za vidinou úspěchu či vítězství poruší hlavní myšlenku sportu, kterou je ,,fair play“. Dopingové látky mu umožní značný posun v jeho výkonnosti, regeneraci apod. Výsledné rozhodnutí se odvíjí od výchovy, morálky a prostředí ve kterém jedinec žije.
V současné době se dopingová problematika netýká pouze vrcholových sportovců, ale i čím dál tím více se týká rekreačních sportovců, sportujících ve volném čase. Smyslem sportovních aktivit by měla být zábava a odreagování sportovce, zároveň i náplň volného času.
Bakalářská práce se zabývá současným vývojem dopingových látek, prostředků a jejich vlivem na jedince. Téma práce bylo vybráno na základě toho, že autorka delší dobu pracovala na recepci ve fitness centru. Každý návštěvník je zde úplně jiný, ať už se jedná o tělesný vzhled, predispozice či má odlišné očekávání a cíle. Jedno však mají návštěvníci společné, tím je koníček, vášeň – sport.
Hlavním cílem bakalářské práce je, na základě analýzy vývoje dopingové problematiky a dopingových prostředků, předložit ucelenou charakteristiku současného stavu dopingu ve sportu.
Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá teoretickým vymezením uváděných pojmů, které souvisí s problematikou. Jsou zde vymezeny jednotlivé oblasti usměrňující postoje jedince ke sportu, zároveň se zaměřuje na současný pohled na doping a dopingové prostředky, stručný přehled vývoje a začátky boje proti dopingu. Současně předkládá přehled a charakteristiku dopingových látek, metod a jejich negativní vliv na uživatele. Součástí je antidopingová politika upravující mezinárodní boj proti dopingu jejich postavení, činnost a úkoly jednotlivých orgánů a organizací, které se v této věci velmi angažují.
Praktická část, výzkumné šetření svým obsahem navazuje na teoretickou část.
Hlavním záměrem praktické části bylo zjistit jednotlivé postoje, názory, zkušenosti a morální hledisko „sport v duchu fair play“ návštěvníků cílových skupin Fitness Klánovice na Praze 9. Vybranou cílovou skupinou byli jedinci ve věkovém rozmezí od 15 – 30 let, přičemž byli rozděleni do dvou věkových skupin 15 – 22 a 23 – 30, především kvůli aktivnímu přístupu k životu. K získání potřebných a sledovaných dat a informací byla zvolena metoda dotazníku. Součástí „VŠ“ jsou předem stanovené hypotézy, na které bude odpovídáno formou: potvrdila se, nepotvrdila se. Sledované položky jsou následně vyhodnoceny a prezentovány pomocí grafů a tabulek. Zároveň je zde přistoupeno k zodpovězení předem stanovených hypotéz.
V závěru výzkumného šetření je také přistoupeno k uvedení informací, které nebyly předmětem tohoto šetření, ale po závěrečném sdělení výzkumného šetření jsou velmi zajímavé a obohacující.
Závěr práce předkládá celkové shrnutí dané problematiky. Zda byly potvrzeny, či vyvráceny hypotézy a zda došlo k naplnění cílů. Dále obsahuje autorky pohled na danou problematiku.
1 SOUČASNÝ POHLED NA DOPING A DOPINGOVÉ PROSTŘEDKY
Tato kapitola je zaměřena na jednotlivé faktory, které ovlivňují nynější sportovní svět a sportujícího jedince. Jedná se o rodinu a výchovu, která má značný vliv na chování, rovněž nastavuje jednotlivé hodnoty, které jsou základním předpokladem k negativnímu postoji a užívání dopingu. Velmi důležitým pilířem je rovněž společenské prostředí, ze kterého vychází několik směrů ovlivňujících sport a volnočasové aktivity i samotného aktivního jedince. Současně je v této kapitole stručně popsán obchod se sportovci, kteří se stávají klíčem k zisku podnikatelů. Rovněž jsou zde zohledněny dva sportovní směry. Jedná se o sport na vrcholové úrovni, který je více sledován, medializován, a kde problematika dopingu je velmi aktuální. Zároveň zde nebude opomenuta ani oblast, týkající se rekreačního sportu.
1.1 Výchova, rodina
Výchova představuje harmonický rozvoj osobnosti jedince, hlavním smyslem je formování mravních postojů a chování. Správná výchova v rodině je pro mladé a začínající sportovce velmi důležitá, protože již od dětství si utvářejí systém hodnot, kterými se řídí po celý jejich život.
Příčiny užívání dopingových látek zvyšujících výkon se u mnohých dětí vyvíjí už od raného dětství. Velmi často se děti mohou setkat s příklady, kdy jejich rodiče užívají léky proti bolesti za podpory lékařů. Děti mají zafixované, že braní léků je v pořádku, protože je to pomoc od bolesti. Dalším příkladem může být situace, kdy rodiče dávají dětem vitamínové preparáty za účelem lepšího soustředění ve škole a je to dítěti odůvodněno, že je to pro lepší výsledek. ,,Rozhodující je argumentace, kterou si děti osvojí: ,,Vezmu něco, abych mohl podávat lepší výkony nebo měl více energie“. Pokud se děti tímto způsobem učí brát léky a jiné prostředky, může se to později projevit negativním způsobem.“ (Polák, 2017) V tomto případě se zvyšuje pravděpodobnost užití v případě osobních potížích či sportovních neúspěších k prostředkům, které mají pomoci vyřešit problémy, jako jsou například léky, drogy a dopingové prostředky. Dokonce konzumace některých vitamínů a minerálů, aniž by to bylo potřeba kvůli nedostatku, již v brzkém věku může vést k dopingové pasti, nebo závislostnímu jednání. (Polák, 2017)
Dále je velmi důležitá sportovní výchova, která je především založena na dodržování pravidel ,,fair play“. Cílem této výchovy je naučit děti dodržování jednotlivých sportovních pravidel, které se nesou v duchu sportu.
1.2 Společenské prostředí
Společenské prostředí svými vlivy, ať přímo nebo nepřímo ovlivňuje dopingovou problematiku. Níže jsou uvedeny jednotlivé z nich.
Úroveň informovanosti
Společenské prostředí má vliv na dopingovou problematikou, která tkví v úrovni informovanosti o této problematice. V dnešní době je veliký tlak na výkon a úspěch, a to již od raného dětství. S takovým tlakem se mohou setkat i žáci na základních školách.
V případě, že sportující jedinec není úspěšný, bývá to pro něj velmi stresující. Zde je potřeba si uvědomit, že velikou roli v tomto případě sehrává blízké sociální prostředí (rodina, trenéři, učitelé), kteří mají značný vliv na sportujícího jedince a měli by do jisté míry podpořit a vysvětlit danou situaci. Dojde-li k nepochopení neúspěchu, může se jednat o závažnou psychickou poruchu. Jedinec může chtít zanechat sportu, mohou se projevovat stavy úzkosti a beznaděje. Všechny tyto následky vedou k samotnému sebepodceňování.
Autor Slepička na základě svých empirických poznatků uvádí, že sportující mládež daleko častěji překračuje pravidla fair play, což snadněji vede jedince k braní dopingových prostředků, aby se jedinec mohl vyhnout sociálnímu tlaku, který je na něj vyvíjen v případě neúspěchu. Dokonce samotný výzkum, který autor Slepička společně s dalšími autory provedl, vypovídá o špatné úrovni informovanosti o dopingové problematice. Autor odkazuje na fakt, že sociální prostředí neplní svou preventivní úlohu. Je tedy potřeba se zaměřit na šíření kvalitních a komplexních informací, které by jedince od užívání dopingových látek a prostředků odradilo. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Komercionalizace sportu
Jedním z dalších vlivů sociálního prostředí je neméně důležitý faktor, a to komercionalizace sportu. Komerce proniká do sportu a s ní i množství peněz. Mnohdy se můžeme setkat s názorem, že ze sportovních soutěží se stávají spíše obchodní záležitosti, než možnost soutěžit a reprezentovat. Velmi zdatní jedinci si tímto vlivem komerce mohou zajistit výjimečné životní podmínky, a to vše pod vlivem médií. Abychom správně pochopili komerční přístup ke sportu, je třeba vzít v úvahu to, že výkon se stal zbožím a lze jím úspěšně
obchodovat. Tyto ekonomické a sociální aspekty, které jsou tvořeny komerčním přístupem vedou k užívání podpůrných látek. Tyto látky mohou umožnit vstup těm sportovcům, kteří jsou limitováni od vstupu do vrcholového sportu, kde je značné množství finančních prostředků. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Globalizace sportu
Dále se současný stav v určité míře opírá o celosvětové propojování, kterému napomáhají informační technologie. Od tradičních hodnot společnosti se opouští a lidé přejímají vzorce chování, které jim jsou ukazovány masovými médii. Díky těmto nástrojům se svět propojuje s chudšími a bohatšími státy, stává se tedy globálním. Globální provázanost se opírá o tok peněz a oběh kapitálu, dále se klade důraz na výkon a úspěšnost, a v neposlední řadě zde hraje velikou roli shromažďování bohatství. Lidé prostřednictvím masových médií spatřují virtuální svět bohatství, ve kterém žijí jejich sportovní idolové, se kterými chtějí být ztotožňovány. Postmoderní společnost se opírá především o výkon, který stimuluje aktivitu lidí, kteří touží po nových zážitcích. Všechny tyto faktory, které vytváří globální svět, neodmyslitelně mohou vést jedince k užívání dopingových látek. (Nekola, 2018)
1.3 Obchod se sportovci
Sportovec se stává zbožím, je nabízen, je žádán, je nakupován, je prodán. V tržní ekonomice je základním klíčem k úspěšnému podnikání zisk. Podnikatelé kupují kvalitní
„zboží“ v podobě profesionálních sportovců. Pakliže sportovec přistoupí na tento obchod, získá tím spousty výhod, ale i závazků. Posiluje tím postavení v jeho konkurenci, ale s jistým rizikem, které spočívá v prohře, ústupem slávy a krachem podnikání s jeho vlastním těle.
Sportovec se jako „zboží“ může stát rukojmím svého zaměstnavatele a může být nucen k užívání určitých dopingových látek, metod, aby plnil jeho požadavky pro splnění smluvních závazků. (Nekola, 2018)
1.4 Problematika dopingu ve vrcholovém sportu
Pohybová aktivita se provádí na určité úrovni výkonnosti. V této části se zaměříme na tu nejvyšší úroveň – vrcholového sportu. Tento typ sportu je orientován hlavně na výkon a je provozován profesionálně. Sport a sportovní soutěže na této úrovni disponují pravidly, které se týkají i zákazu užívání dopingových látek a metod. Kvalitní sportovní výkon je spojen se slávou, obdivem, publicitou a velkým množstvím peněz. Tyto atributy, kterými
disponuje sport na vysoké úrovni, lákají mnoho sportovců po celém světě. Výkon na vrcholové úrovni se netýká jen samotného sportovce, ale celého jeho týmu, konkrétně funkcionářů, trenérů, lékařů a organizací, asociací a sportovního klubu, který jej na soutěž vysílá. Sportovnímu týmu jde rovněž o úspěch v soutěži, proto i oni udělají maximum k dopomoci co nejlepšího výkonu sportovce. Ten, aby naplnil očekávání jeho týmu a fanoušků, je ochotný udělat maximum pro úspěch, a to je i prvotní podnět k tomu, aby sportovec začal užívat dopingové látky a metody. (Nekola, 2018)
Lékař Jan Hnízdil, dříve taky antidopingový komisař, zastává názor, že současný vrcholový sport se bez dopingových látek neobejde. Dle jeho smýšlení, všechny špičkové výkony byly dosaženy a sportovci už hranici úspěchu fyziologicky dál posunout nemohou.
Sportovce žene tlak společnosti, médií a sponzorů, kladou na ně veliké cíle, které jsou však nereálné. Sportovci nejsou schopni vyhovět sociální poptávce bez dopingových látek.
,,Lidstvo se tak stává svědkem absurdity. Stejná společnost, která investuje obrovské částky do boje proti dopingu, sportovce do dopingu tlačí.“ (Jakoubek, [online], 2016)
1.5 Problematika dopingu ve volném čase
Od nepaměti je člověk pohodlný tvor. Od prvopočátku byla pohybová aktivita spojována s lovem a bojem. V současné době je jídlo velmi dobře dostupné oproti minulosti, člověk nemusí vyvinout téměř žádné úsilí k tomu, aby se najedl. Současná moderní doba napomáhá k lenivosti lidí usnadňováním jejich životů. Značný podíl na tom má velmi dobře rozvinutá infrastruktura, jež napomáhá k pohodlnosti lidí. S tím souvisí i značný nárůst lidí se špatnou tělesnou zdatností, která může vést k sociálním a psychickým problémům. Lidé se rozhodli problémy řešit a preventivě proti nim činit jednotlivá opatření. Jedním z opatření byla nově vybudována fitness centra, která vznikla na podporu boje proti obezitě a podpoře nově vzniklým sportovním odvětvím. Tento trend přišel z Ameriky do Evropy a v současné době patří k nejoblíbenějším, chodí tam značné množství lidí. Fitness centrum můžeme přirovnat ke klubu, kde se lidé sdružují. Nejedná se pouze o jeden stejný typ, zaměření center může být odlišné, nachází se v nich posilovací stroje a činky. Tento trend vzešel z komerčního prostředí a klade se velký důraz na individuum, člověk soupeří sám se sebou za účelem naplnění fyzických a psychických potřeb, dále k naplnění volného času. (Nekola, 2018)
Z fitness cvičení vzešel nový specifický druh cvičení, a to z anglického slova
“bodybuilding“, neboli kulturistika, která je zaměřena na dosažení požadovaného vzhledu
těla. Ke kulturistice neodmyslitelně patří velké objemy posilovacích cviků, intenzita a jejich samotné opakování. Velikou roli zde hraje i striktní dodržování stravy a pravidelný pitný režim, který napomáhá k vyrýsování postavy. Nekonečné pozorování svého těla a dodržování přísných diet, může jedince vést k psychickým problémům, kdy není schopen racionálně vnímat sám sebe. Všechny tyto činitelé vedou jedince k užívání dopingových látek za účelem zviditelnění svých cílů. (Nekola, 2018)
Autor Slepička klade veliký důraz na nebezpečí užívání podpůrných látek, které jsou spojeny s formováním postavy. Podle autora mají veliký vliv na tuto problematiku akční filmy, časopisy a televizní pořady, které ovlivňují člověka. Dle jeho názoru takto sportuje daleko více lidí a zejména i mládeže než vrcholově, kde je dostatečná prevence a represe.
(Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
1.6 Pojem doping a jeho původ
Tato část práce se zabývá historickým původem a výkladem slova ze kterého byl později odvozen doping. K dopingu se pojí termín ,,fair play“, jako neodmyslitelná hodnota spojená s jakoukoli pohybovou aktivitou
Původ slova
Původ slova doping má velmi bohatou historii, nelze přesně říct kdy vznikl samotný kořen slova doping. V minulosti jsme se mohli setkat s označením DOOP či DOP, vždy se jednalo o povzbuzující nápoj.
Jedna verze uvádí, že slovo bylo odvozeno od vlámského slova DOOP, které v dřívějších dobách označoval tuk, kterým se mazalo podešví proti případnému promoknutí od deště.
Druhá verze uvádí, že v 17. století v Novém Amsterodamu tamní kolonisté pili nápoj s názvem DOOP. Tento nápoj byl vyráběn odvarem několika druhů bylin a kořínků. Lidé ho pili kvůli povzbuzujícím účinkům.
Třetí verze uvádí, že slovo pocházelo z dialektu jihovýchodní části Afriky. Tam tamní lidé pili DOP, byla to pálenka, která povzbuzovala lidský organismus při duchovních obřadech. Zároveň v Americe lidé používali slovo DOP, které označovalo výluh tabáku, který používali koňští handlíři za účelem prodeje starého a unaveného koně. V roce 1889 se
slovo doping oficiálně zapsalo do anglického slovníku. Dřívější význam tohoto pojmu se definoval jako směs opia a narkotik, která byla určená hlavně pro koně. (Hnízdil, 2000)
Tento výklad reagoval na skutečnost, kdy koňští handlíři v minulosti podávali koním povzbuzující směsi, které povzbuzovali unavené nemocné koně za účelem prodeje. Lidé si začali více uvědomovat účinky látek a začali je rovněž užívat pro povzbuzení a jinak tomu nebylo ve sportovním světě, kdy sportovci začali užívat jednotlivé látky, které měly podpořit jejich výkon.
Definice dopingu
Samotná definice dopingu se vyvíjela se společností a odrážela se od existujících látek na trhu. První definice dopingu je z roku 1967, kdy Mezinárodní olympijský výbor (dále jen ,,MOV“) ji specifikoval že, ,,za doping je považováno použití látky nebo metody, která potenciálně škodí zdraví sportovce, nebo je schopná zvýšit výkon sportovce, anebo maskuje přítomnost zakázané látky v těle sportovce či maskuje užití takové látky. (Nekola, 2018) Definice dopingu má dva výklady. Český antidopingový výbor (dále jen ,,ADV ČR“), který vychází ze Světového antidopingového kodexu (dále jen ,,AK“) uvádí, že doping je definován jako porušení jednoho, nebo více antidopingových pravidel, uvedených v AK, který byl přijat teprve v roce 2003. ADV ČR vydává směrnice, které jsou platné po našem území a zároveň nejsou v rozporu s AK. Proto je nezbytně důležité, aby sportovec ovládal znalost směrnic a AK, aby nedošlo k případnému porušení z některých antidopingových pravidel. (Antidopingový výbor ČR, [online])
Dále se dopingu rozumí jako užívání látek a metod, které jsou na Seznamu zakázaných látek a metod (dále jen,, Seznam“), který každoročně aktualizuje Světová antidopingová agentura (dále jen ,,WADA“) .
ADV ČR vychází z antidopingových směrnic, které přesně specifikují jednotlivá porušení antidopingových pravidel viz níže:
1. přítomnost zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo markerů ve vzorku sportovce,
2. použití nebo pokus o použití zakázané látky nebo zakázané metody sportovcem, 3. vyhýbání se, odmítnutí nebo nedostavení se k odběru vzorku,
4. porušení povinnosti informovat o místě pobytu,
5. podvádění nebo pokus o podvádění v průběhu kterékoli části dopingové kontroly,
6. držení zakázané látky nebo zakázané metody,
7. obchodování nebo pokus o obchodování s jakoukoli zakázanou látkou nebo zakázanou metodou,
8. podání nebo Pokus o podání jakékoliv zakázané látky nebo zakázané metody sportovci při soutěži, nebo podání nebo pokus o podání jakékoliv zakázané metody nebo zakázané látky, které jsou zakázány i mimo soutěž, sportovci v období mimo soutěž,
9. spoluvina,
10. zakázané spolčování.
(Antidopingový výbor ČR, [online])
Sportovní pravidla a morální hodnoty sportu
Ke každému sportu či soutěži se pojí pravidla, která jasně vymezují směr sportovní aktivity a utkání. Součástí pravidel je sport v duchu ,,fair play“, který se vztahuje bez rozdílu na jednotlivé sporty a pravidla, kdežto pravidla mohou být v určitých sportech odlišná.
Anglický výraz „fair play“ v překladu znamená rovná hra, která je základním předpokladem sportovního zápolení. Výraz se rovněž pojí s morálním duchem sportovce. Níže jsou uvedeny jednotlivé principy „fair play“:
1. Bojuj čestně a přátelsky.
2. Když prohraješ, podej soupeři ruku.
3. Vyhrávej, ale nebuď u toho nadřazen.
4. Nesměj se poraženým.
5. Važ si každého soupeře, i když není tak dobrý.
6. Pokyny od rozhodčích respektuj.
7. Užívej si vítězství, ale nenech se jím zmocnit.
8. Diváci tleskají všem zúčastněným.
9. Hraj férově i mimo sportoviště.
10. Ukaž fair play chování i mladším kamarádům.
(Antidopingový výbor ČR, [online])
2 STRUČNÝ PŘEHLED VÝVOJE A ZAČÁTKY BOJE PROTI DOPINGU
Cílem této kapitoly je poohlédnutí do minulosti dané problematiky, která svou historií sahá před náš letopočet. Kapitola se z hlediska etap vývoje člení na dvě historická období.
Jako první etapu si představíme období, ve kterém bylo specifické užívání přírodních látek, které se využívaly zejména při rituálních obřadech. Díky evoluci vývoje se začaly přírodní látky využívat ihned k několika účelům. Velikou roli zde sehrál pokrok v technických vědách, který měl vliv na vznik syntetických látek, které odstartovaly nové historické období. Jednotlivé látky začaly pronikat a využívat se ve sportovním odvětví k ovlivňování výkonu sportovce a zároveň se dělily i v rámci sportu. Jejich účinky se začaly zužovat do specifických produktů k usměrňování výkonnosti a regeneraci sportovce.
2.1 Přírodní látky
Jako jednu z nejstarších zmínek o zlepšení výkonu můžeme naleznout v řecké mytologii. Řecký autor Homér popisoval řeckého bojovníka Achilla, který se stravoval kostní dření lvů pro zlepšení své fyzické kondice. Starověké Řecko bylo proslulé svými duchovními obřady a soutěžemi. Sportovci a zápasníci v tehdejších dobách věděli, že pro jejich výkon je důležitá správná životospráva. (Pyšný, 1999)
V některých zdrojích se můžeme dočíst, že někteří sportovci během tréninku jedli sušené fíky. Fruktóza obsažená ve fíkách jim dodávala energii, která vedla k úspěchu.
Někteří si k úspěchu pomáhali alkoholem. Dokonce se v tomto období můžeme setkat s prvním pokusem o antidopingovou kontrolu. Autor Slepička tvrdí, že ,,při hrách v Thébách museli nastupující závodníci na rozhodčího dýchnout, zda nepožili alkohol, který byl při závodech zakázán“. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Jako jeden z dalších případů užívání přírodních látek lze uvést kmen Inků, kde tamní běžci žvýkali lístky „Koky“, které sloužily k oddálení únavy a zpomalovaly nástup pocitu hladu. Velmi obdobný případ můžeme naleznout v Ekvádoru, kde obyvatelé užívali hořec
„cashpa china – yugo“, který opět souvisel se zamezením pocitu hladu, únavy a žízně.
(Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Jednotlivé přírodní látky se využívají kvůli účinkům doposud, ovšem v současné době především díky pokrokům v technologiích, se začaly chemicky upravovat a vylepšovat. Více v následující podkapitole.
2.2 Syntetické látky
Vznik těchto látek byl zapříčiněn pokrokem v technologiích na konci 18. století, které umožňovaly nové chemické metody čištění, koncentrace a oddělování látek. Na základě těchto metod vznikly úplně nové syntetické látky, které byly vyráběny farmaceutickými firmami především k léčbě pacientů. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Lidé je začali postupně zneužívat kvůli jejich účinkům, které byly spojené s fyzickými a psychickými prožitky. O tyto látky se zvětšovala poptávka, která nebyla nijak regulována zákony, začaly vznikat nové závislosti na těchto látkách. Všechny tyto poznatky postupně začaly prostupovat do sportovního odvětví. Někteří sportovci začali užívat podpůrné prostředky, které zlepšovaly jejich výkony. Tyto prostředky měly stinnou stránku, jež se začala postupem času ukazovat. V roce 1886 zemřel cyklista Artur Linton, který se předávkoval strychninem. V roce 1904 zkolaboval běžec Thomas Hicks, který užil strychnin s kombinací alkoholu. (Pyšný, 1999)
Před Druhou světovou válkou probíhaly výzkumy, které souvisely s mužským pohlavním hormonem. V roce 1935 se Laquerovi povedl izolovat čistý testosteron. Během Druhé světové války byly nově vyvinuty analoga amfetaminu, které byly užívány vojáky.
Sloužily jako podpůrné prostředky, oddalovaly pocit únavy a přinášely pocit sebevědomí v nelehkých válečných situacích. V tomto období se nejčastěji užíval například heroin, kokain opium a mnoho dalších, které byly zneužívány ve sportovním světe. (Pyšný, 1999)
Po Druhé světové válce došlo k rozšíření užívání podpůrných látek především díky širokému výběru, který byl zapříčiněn výzkumy během války. Dalším faktorem byly politické systémy, které užívaly sport ke zviditelnění, dále se jednalo o komercionalizaci sportu. Ani v tomto období nebyla preventivní či represivní opatření proti dopingu. Došlo k několika úmrtí sportovců. Jen pro přehled a doplnění jsou uváděny:
• 1960 – K. Jensen – cyklista, amfetamin
• 1963 – B. Bello – boxer, heroin
• 1967 – T. Simpson – cyklista, onidrin (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Tyto a další podobné případy vedly k myšlence a úsilí začít s jednotlivými snahami, usneseními, dohodami, rozhodnutími apod. proti dopingu jednotlivých organizací a asociací.
V roce 1963 MOV přijal pravidlo o zákazu dopingu, o které se svými základními principy opírá dodnes. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Veliký zlom v boji proti dopingu nastal v roce 1967, kdy vznikla Lékařská komise, která byla zřízena MOV, měla na starost řízení celosvětového boje proti dopingu. Pod touto komisí je přidružena subkomise pro biochemii a subkomise pro harmonizaci směrnic dopingových kontrol. Všechny tyto komise se podílí na směru antidopingové politiky. V témže roce, kdy byla založena Lékařská komise, MOV zavedl první dopingové kontroly na letních olympijských hrách v Mexiku v roce 1968. Dále byla upravena definice dopingu:
„za doping je považováno použití látky nebo metody, která potenciálně škodí zdraví sportovce, nebo je schopná zvýšit výkon sportovce, anebo maskuje přítomnost zakázané látky v těle sportovce či maskuje užití takové látky.“ (Nekola, 2018)
Mezitím došlo k průniku anabolických látek, o kterých se mluvilo už na Letních olympijských hrách v roce 1952. V roce 1958 farmaceutická firma CIBA, ve spolupráci s J.
Zieglerem, který byl týmový lékař USA, vyrobila anabolický steroid methandrostenalon neboli diabol. Látka se velmi rychle začala šířit mezi vzpěrači a kulturisty. (Pyšný, 1999)
Právě anabolické steroidy otevřely novou éru boje proti dopingu. V roce 1988 Ben Johnson, tehdy nejrychlejší muž planety, zaběhl na olympijských hrách nový světový rekord na sto metrů za neuvěřitelných 9,79. Olympijské zlato mu bylo odebráno, protože dopingoví komisaři našli v jeho těle stanozol. To však nebyl jediný postih, dostal zákaz činnosti na dva roky, byl mu odebrán světový rekord. Když se po pauze vrátil, tak byl znovu pozitivně testován, což vedlo k doživotnímu zákazu. Zjistilo se, že nebyl sám, který užíval anabolické látky. (Grim, 2010)
V osmdesátých letech minulého století do sportu pronikl krevní doping, ten měl za cíl transportovat do svalů kyslík. Jednalo se především o krevní transfúze. Bylo zde veliké riziko se špatnou manipulací, či se záměnou typu krve. Veliký zlom nastal ve výzkumu hormonu erytropoetinu (dále jen ,,EPO“), který působí na tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. V minulosti nebylo snadné EPO detekovat, proto lze jen těžko určit, kdy jej sportovci začali užívat ve větším měřítku. Předpokládá se, že to bylo od roku 1987 zejména u cyklistů a lyžařů.
Až do roku 2000 nebylo možné odhalit syntetickou látku EPO v těle sportovců. V témže roce byli sportovci poprvé testováni podle nových metod, a tak bylo možné odlišit
jeho přírodní a syntetickou podobu. Avšak doping je vždy o krok napřed před dopingovými kontrolami, proto vznikla nová podobná látka darbeopoetin (dále jen ,,DPO“), která byla ještě několikanásobně účinnější, sportovci ji užili na olympiádě v Salt Lake City v roce 2002. V roce 2009 vědci přišli s novým výzkumem, díky kterému je možné krevní doping odhalit. ,,Podle německých vědců ve Freiburgu lze rozeznat i dodání vlastní krve. Při skladování se červené krvinky v krvi začínají rozpadat a právě toto „smetí“, které je tvořené např. zbytky buněčných membrán, navrácení krve do těla hříšníka může prozradit.
Organismus je nucen vytvářet nové bílé krvinky, které pozůstatky po rozpadlých červených krvinkách odstraňují. A právě tyto probíhající změny lze rozpoznat.“ Díky této detekci krevnímu dopingu bude konec. (Chrásková, [online], 2014)
V současné době proniká do sportu takzvaný ,,genový doping“, který následuje po zneužívání erytropoetinu a inzulínu, který má rovněž anabolické účinky. Více o těchto látkách je zmíněno ve třetí kapitole. Jedná se o vpravení (transfer) modifikovaného genu do lidského organismu, který přirozenou cestou ovlivní DNA v organismu, které začne cíleně ovlivňovat biochemické procesy na základě kterých dochází k cílené úpravě různých faktorů ovlivňující lidskou výkonnost. Genový doping byl zapsán v Seznamu v roce 2004, bylo odhadováno, že zhruba za pět let se stane genový doping realitou ve sportovním světě.
V současné době padají nové světové rekordy, jež nemají obdoby, bohužel však bez stoprocentních dopingových kontrol právě kvůli této nové dopingové metodě. (Vítek, [online], 2018) Například v roce 2012 „mladičká čínská plavkyně Jie Š‘-wen (16 let) zaplavala senzační světový rekord na 400 m polohovky. Přitom ale byla schopná v předposlední padesátce tohoto závodu plavat o 13 setin rychleji než ve stejné fázi dlouhé polohovky mužů fenomén Michael Phelps (v cíli čtvrtý) a v posledním bazénu byla Jie Š‘-wen o 17 setin rychlejší než Ryan Lochte, londýnský vítěz polohového závodu mužů na 400 m.“(Chrásková, [online], 2014)
3 STRUČNÝ PŘEHLED,
CHARAKTERISTIKA DOPINGOVÝCH LÁTEK, METOD A JEJICH NEGATIVNÍ VLIV NA UŽIVATELE
Následující kapitola bude popisovat jednotlivé dopingové látky a metody, které jsou zcela zakázány, nebo jsou zakázány při soutěžích či v určitých sportech. Toto označení vychází z platného Seznamu pro rok 2019, celá kapitola je řazena a členěna podle něj, látky a metody rozděluje do několika skupin. Látky jsou vždy označeny písmenem S a číslem, metody jsou označeny písmenem M a číslem, dále se tam vyskytuje skupina látek označena P1, což je označení pro skupinu látek (tzv. betablokátory), které jsou zakázány v určitých typech sportu. (Seznam zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2019, [online], 2018)
Na úvodu je vždy stručná obecná charakteristika dané dopingové látky či metody. Poté následují zdravotní rizika a negativní dopady na zdraví sportovce.
3.1 Zakázané látky při soutěži i mimo soutěž
Do této skupiny patří látky, které jsou zakázané stále.
S0
Neschválené látky
Jedná se o látky, které nejsou zahrnuté v Seznamu a jsou neschválené pro humánní terapeutické užití. Může se jednat o látky, které jsou teprve ve farmaceutickém výzkumu, či o látky, které jsou užívány k veterinárním účelům.
S1
Anabolické látky
Látky jsou v AK rozděleny na anabolické androgenní steroidy (dále jen,, AAS“), které se dále dělí na endogenní a exogenní a ostatní anabolické látky.
Endogenní a exogenní AAS se rozlišují především kvůli jejich původu, přičemž endogenní steroidy tělo produkuje samo. Opakem jsou steroidy exogenní, které lidské tělo
neumí vyprodukovat samo. Ovšem jedno mají tyto dvě skupiny steroidu společné, působí androgenně, neboli jsou schopné vytvářet maskulinní znaky a zároveň působí anabolicky, což přispívá k růstu svalů. Přirozeně se vyskytující steroid je testosteron. Jedná se o pohlavní hormon, se kterým se společně vylučuje epitestosteron, poměr vylučování kontrolují dopingoví komisaři.
Testosteron má veliký podíl na mužských pohlavních znacích. Jedná se o primární utvoření mužských znaků. V pubertě má hormon vliv na zvětšení varlat a penisu, ochlupení a hrubost hlasu, zde se jedná o sekundární změnu pohlavních orgánů. S přibývajícím věkem dochází ke snížení produkce testosteronu. AAS jsou tedy syntetické látky, které se podobají mužskému hormonu testosteronu. (Nekola, 2018)
AAS sportující jedinci užívají především pro změnu složení stavby těla, kdy se očekává nárůst svalové hmoty a redukce tělesného tuku. Zejména pro tyto účinky jsou velmi často užívány i rekreačními sportovci, kteří se snaží přeměnit své tělo. Mezi další účinky patří nárůst síly, hmotnost i vytrvalost. AAS pomáhají rychleji regenerovat po vytrvalostním sportu. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Zdravotní rizika, negativní dopady
K AAS patří i celá řada negativních důsledků, které mají vliv na poškození zdraví, jedná se především o změnu krve a oběhového systému, kdy může dojít k nárůstu krevního tlaku, poškození srdce, poruše metabolismu a poruše srážlivosti krve. Poškození jater je dalším důsledkem užívání AAS, kdy zejména orální užívání může způsobovat tvorbu nádorových útvarů, které nemusí být zhoubné, ale jejich prasknutí může zapříčinit vnitřní krvácení, což může vést k smrti sportovce. Mezi nechtěné následky patří i změny, které se týkají změny sekundárních pohlavních charakteristik a poruchy reprodukčního systému.
Jedná se zejména o neplodnost, poruchu libida, gynekomastii u mužů, neboli zvětšení mléčné žlázy, občas musí být odstraněny chirurgicky. Další skupina negativních zdravotních následků souvisí s poškozením pohybového systému, změnou chování a poruchou psychických funkcí, nádorovým onemocnění, poruchou regulace glukózy a změnou imunitního systému. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
S2
Peptidové hormony, růstové faktory, příbuzné látky a mimetika Tato skupina látek se využívá ke zvýšení produkce hormonů, které jsou tělu vlastní.
Mohou se užívat i k usměrnění některých hormonů například estrogenů. V posledních letech došlo k nárůstu užívání této skupiny látek, protože je zde velmi složitá detekce. Do této
skupiny spadá růstový hormon, EPO, DPO, inzulín a insuline like growth factor – 1 (dále jen ,,IGF – 1“), které jsou stručně specifikovány níže.
Růstový hormon
Růstový hormon (dále jen ,,HGH / STH“), ovlivňuje celý metabolismus bílkovin a tuků. Ten má svou nezaměnitelnou funkci, která spočívá v udržení a podpoře růstu od narození až po dosažení dospělosti jedince. Jeho přímé působení i vliv jím uvolněných peptidových hormonů A a C v játrech, stimuluje růstové ploténky kostí a tím podporuje syntézu bílkovin především v kosterních svalech. Tělo je následně schopné využít více mastných kyselin, snižuje obsah triglyceridů v tukové tkáni, podporuje průnik aminokyselin a glukózy do svalů a aminokyselin do jater. Tyto mechanismy souvisí s množstvím svalové tkáně a tukových zásob v těle.
Erytropoetin
Jedná se o hormon, který stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni, čímž stabilizuje množství krvinek v krevním řečišti. (Nekola, 2018) Sportovní výkon tímto procesem může být ovlivněn. EPO se užíval především v cyklistice při jízdě Tour de France.
K užívání této látky se přiznal Lance Armstrong s několikaletým zpožděním, v té době dopingoví komisaři nedetekovali užívání EPO.
Darbeopoetin
Jedná se o relativně novou látku, která je velmi podobná EPO, avšak tělo ji samo nevyprodukuje. V rámci porovnání je několikanásobně účinnější. Látka se využívá při vytrvalostních sportech. Detekována byla v těle ihned několika sportovcům na olympiádě v roce 2002, sportovci se tehdy obhajovali tím, že látka nebyla uvedena v Seznamu. Využívá se k léčbě chudokrevnosti, chronického onemocnění ledvin, a k léčbě nádorových onemocnění. (Idnes.cz, [online], 2002)
Inzulín
Jedná se o hormon, který je produkován slinivkou (Langerhansovy ostrůvky), zvyšuje tvorbu glykogenu v játrech. Má velmi důležitý význam v metabolismu cukrů. Odchýlení od normální hladiny inzulínu vede k hyperglykémii, jedná se o nedostatek inzulínu v případě zvýšení hladiny inzulínu se jedná o hypoglykémii. Inzulín má i anabolický efekt, tím že podněcuje syntézu aminokyselin. Díky tomuto účinku se využívá i ve sportu. „Neboť výsledkem zvýšeného vstupu aminokyselin do svalové tkáně dochází k nárůstu svalové hmoty a síly.“ (Nekola, 2018)
IGF – 1 (Insuline like growth factor – 1)
Signální dráha inzulinu podobného růstového faktoru neboli IGF – 1 patří k nejdůležitějším růstovým drahám v lidském organismu. Tato růstová dráha byla usilovně zkoumána od počátku 80. let minulého století. ,,Z úrovně séra se postupem času podařilo postoupit na mapování výskytu IGF-1 ve tkáních. Podařilo se zjistit, že na buněčné úrovni je účinek zprostředkován povrchovým specifickým receptorem. Je popsána lokace genů, které kódují IGF-1, jeho vazebné proteiny a specifické receptory. Tyto poznatky umožňují pochopit fungování systému IGF-1 a jeho roli v růstu, diferenciaci a přežívání buněk.“
(Kučera a kol., [online], 2016)
Jedná se tedy o peptid, který se fyziologicky podílí na řízení růstu a metabolismu. Díky této povaze je zneužíván sportovci, kteří ho využívají především ke zvýšení a podpoře růstu svalů a zlepšení fyzického výkonu.
Zdravotní rizika, negativní dopady
Jednotlivá zdravotní rizika při užívání těchto látek jsou velmi podobná, vzhledem k jejich podobné charakteristice a jejich účinků, které působí v lidském těle hormonálně.
Mezi řadu negativních změn v lidském organismu v důsledku se zneužíváním růstového hormonu patří především poškození nervového systému, zvětšení vnitřních orgánů, poruchy potence, nádory mléčné žlázy a lymfatických uzlin, záněty kloubů, akromegalie (zvětšení a zhrubnutí rysů v obličeji a končetin), ztluštění kůže.
Mezi nežádoucí a na životě ohrožující účinky EPO patří zvýšený krevní tlak, hyperviskózní syndrom, který se projevuje motáním hlavy, šelesty v uších, zhoršeným viděním, bolestmi v oblasti hrudníku v důsledku zhoršení průtoku krve tepnami srdce, které mohou vést až k infarktu myokardu. U sportovce se mohou vyskytnout krevní sraženiny, které mohou způsobit embólii. (Vítek, [online], 2016)
Stejně tak podobné jsou negativní účinky při užívání DPO. Opět se jedná o zvýšený krevní tlak, trombózu či mozkovou příhodu. Při zneužívání IGF – 1 rovněž hrozí agromegálie, neboli dlouhodobý stav, při kterém se tkáně v lidském těle postupem zvětšují.
Další vedlejší účinky jsou spojené se srdcem, klouby a játry.
Při zneužívání inzulínu může dojít ihned k několika zdravotním rizikům jako jsou například lokální a celková alergická reakce organismu, stav hypoglykémie, který může ve vzácných případech přejít v hypoglykémické kóma, které může skončit až smrtí sportovce.
Rovněž může dojít ke změnám v tukových tkáních v místě vpichu. Dále může nastat vznik rezistence organismu na inzulín. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
S3
Beta 2-agonisté
Mezi tyto látky patří takzvaně antiastmatika, což jsou to léky, které se využívají k léčbě astma. Účinkem těchto látek je uvolnění a otevření dýchacích cest v plicích, které se při astmatickém záchvatu stahují. Velmi často sportovci užívají lék clenbuterol, který může mít anabolické účinky. Sportovci ho užívají jako takzvanou ,,bezpečnou“ alternativu AAS, díky poměrně nízkým nežádoucím účinkům. (Doping-prevention.com, [online])
Zdravotní rizika, negativní dopady
Nežádoucími účinky této látky jsou především bolesti hlavy, zrychlení srdečního tepu, bušení srdce, napětí a svalový třes. Dlouhodobé ne terapeutické užívání může sportovci způsobit arytmii či hypertrofii srdce. (Nekola, 2018)
S4
Hormonové a metabolické modulátory
Tyto látky se v minulosti označovaly jako ,,látky s antestrogenní aktivitou“. Výkon sportovce není těmito látkami nijak podpořen. V medicíně se používají k léčbě nádorových, hormonových a metabolických onemocnění. Jednotlivé hormony fungují především tím, že se váží na receptory buněčných stěn či buněčných jader. Jejich hlavním cílem je stimulace či usměrnění některých lidských hormonů. Využívají se k maskování užívání AAS, dále se užívají k potlačení nežádoucích účinků, které vznikají právě při užívání AAS, jedná se o již zmíněnou gynekomastii, která se usměrňuje užíváním antiestrogenních hormonů, které potlačují tvorbu ženského hormonu.
Zdravotní rizika, negativní dopady
Nežádoucími a vedlejšími účinky jsou pocity horka, bolesti hlavy a břicha. Rizikem může být vznik trombóz anebo karcinomů. U žen může dojít k narušení menstruačního cyklu, dále může dojít ke změnám v děloze a na vaječníkách. Mezi další nežádoucí účinky patří zhoršené vidění, nevolnost a pocit na zvracení. (Vítek, 2012)
S5
Diuretika a maskovací látky
Diuretika jsou látky, které podporují vylučování tekutiny z těla tím, že aktivně působí na funkci ledvin. Ztráta vody v těle je zapříčiněna špatnou absorpcí vody, což vede k rychlejšímu a častějšímu močení. Sportovci je užívají především kvůli ztrátě hmotnosti,
která souvisí s rozdělením do váhových kategorií. Dále jsou užívány pro svůj maskující účinek, především díky častějšímu močení, které podporuje vylučování tekutin z těla, což vede k naředění koncentrace moči, která eliminuje případné odhalení jiných dopingových látek. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000) Mnozí jedinci se domnívají, že jsou užívány z důvodů ředění moče pro zkreslení dopingové kontroly.
Zdravotní rizika, negativní dopady
Ztráta tekutin v lidském organismu je doprovázena slabostí, poruchou zažívacího traktu, poklesem krevního tlaku, křečemi svalů, poruchou sluchu, bolestmi hlavy a pocitem neklidu, může nastat i stav úzkosti. Společně s tekutinami odchází z těla spousta minerálů především sodíku a draslíku, taková ztráta může zapříčinit metabolické poškození vnitřního prostředí. Jedná se o poruchu funkcí ledvin a oběhového systému, která ve velmi ojedinělých případech může končit až smrtí uživatele. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
3.2 Zakázané metody při soutěžích i mimo soutěž
V této části práce si stručně představíme zakázané dopingové metody, a to jak při soutěži, tak i mimo soutěž.
M1
Manipulace s krví a krevními komponentami
Do této skupiny patří krevní doping, umělé zvyšování spotřeby přenosu kyslíku a jakákoliv forma intravaskulární manipulace s krví.
Sportovci tuto metodu užívají především při dlouhých a vytrvalostních závodech.
Jedná se například o běh na lyžích, cyklistiku, triatlon a jiné vytrvalostní běhy. Při podání transfuze dochází k rozmnožování červených krvinek, tím pádem dochází i k okysličování namáhaných svalů.
Zdravotní rizika, negativní dopady
Při transfuzi cizí krve hrozí riziko alergie, která může být doprovázena horečkou. Dále může dojít k zánětu žil, či ke vzniku žloutenky a v nejhorším případě může po obdržení krevní konzervy od cizího dárce dojít k přenosu HIV viru. Při výběru špatné krve, která neodpovídá krevní skupině může dojít až k úmrtí sportovce. (Nekola, 2018)
M2
Chemická a fyzikální manipulace
Chemické a fyzikální manipulaci se rozumí užívání látek nebo metod, které mají za cíl změnit vzorek moči. Chemických a fyzikálních metod existuje celá řada. Velmi oblíbená je maskující látka probenicid, která má zabránit zjištění anabolických látek. Při dopingové kontrole se testují maskovací látky, analyzuje se chemický a fyzikální rozsah vlastností moči pro odhalení manipulace se vzorkem a zkoumá se validita odebraného vzorku moči. Patří sem například náhrada anebo změna moči či cévkování, tedy vyprázdnění močového měchýře, a následné vpravení nové upravené moči. Do této skupiny patří i nitrožilní infuze, která je v tomto případě zakázaná, pakliže se nejedná o terapeutické užití. Chemická a fyzikální manipulace se nevyužívá tak často, proto je na posledním místě ve frekvenci používání dopingu. (Doping-prevention.com, [online])
Zdravotní rizika, negativní dopady
Nejčetnější riziko je spojeno s metodou záměny moče cévkováním, při kterém může být zanesena infekce do močového měchýře, která způsobuje zánět močových cest a při špatném provedení této metody hrozí i poranění. (Nekola, 2018)
M3
Genový a buněčný doping
Pojmem genetický doping rozumíme non-terapeutické použití genů, genetických elementů, buněk, které mají zvýšit sportovní výkonnost. Genetický doping zneužívá medicinských postupů, kterými se léčí atrofie, které spočívají v tom, že při genetické manipulaci s DNA dochází k zvýšené transkripci a translaci určitého proteinu či polypeptidu.
Do těla sportovce se vpravuje pouze gen, jehož vlastností se využívá, například geny kódující EPO, který stimuluje tvorbu krve. Právě EPO se vnímá jako první forma genetického dopingu. Dále se využívají geny kódující látky ovlivňující svalovou atrofii a hypertrofii jako je IGF - 1 nebo peptid myostatin, respektive blokátory. Myostatin blokuje tvorbu svalové tkáně. Genový doping by v takovém případě znamenal nárůst svalové hmoty pouze u vybraných svalových skupin. Genový doping může být sportovci zneužíván zejména kvůli zlepšení přenosu kyslíku, hojení zranění, nárůstu svalové hmoty, zlepšení prokrvení tkání a k potlačení bolesti a stimulaci organismu.
Výhodou pro sportovce je, že se genetický doping velmi náročně detekuje oproti ostatním metodám. Pro zjištění genu, by bylo zapotřebí provést biopsii dané tkáně, což není v praxi reálné. (Vítek, [online], 2018)
Zdravotní rizika, negativní dopady
Genový doping sebou přináší celou řadu negativních dopadů. Jedná se především o imunitní onemocnění, které je způsobeno genovou manipulací. Mezi zdravotní rizika patří kontaminace chemickými látkami a dalšími nečistotami ze samotné výroby a purifikace, vznik mutací, nepřiměřený vývoj svalů vůči vývoji jednotlivých šlach. Genový doping umožňuje experimentovat s embryi, díky kterému se zasáhne do přirozeného rozmnožování, jedná se například o klonování. Genový doping se neustále zdokonaluje, vznikají nové a nové experimenty, které do budoucna mohou znamenat značný problém, který se nebude týkat pouze sportovního prostředí, ale celého světa. Genová manipulace by mohla být zneužívána díky politické moci. Dále může hrozit riziko produkce geneticky upraveného člověka „monstra“ a zmutování, nebo úplné vyhubení zvířat. (Nekola, 2001)
3.3 Látky a metody zakázané při soutěžích
Jsou látky, které jsou zakázané pouze při soutěži a podléhají dopingové kontrole.
Kdykoliv mimo soutěž se užívat mohou, ale za předpokladu, že jejich účinnost neovlivní soutěž.
S6 Stimulancia
Tato skupina látek se používá ke stimulaci centrální nervové soustavy. Užívá se především pro povzbuzení, koncentraci, pro zvýšení soutěživosti a k vyburcování agresivity.
Jejich příjem může ovlivnit samotný výkon, ale i tréninkové zatížení, kdy jedinec je schopen trénovat přes ,,práh bolesti“.
Užívání těchto zakázaných látek bývá poměrně často mylně označováno za ,,lehký doping“, nejspíše protože jsou povoleny mimo soutěž. Toto tvrzení je však velmi zavádějící, neboť po vyšších dávkách a extrémní zátěži lidského organismu může dojít až k smrti sportovce. Skupina stimulancia se dělí na psychomotorika, sympatomimetika a ostatní stimulancia centrálního nervového systému. Mezi nejrizikovější a nejužívanější látky této dopingové skupiny patří: kofein, amfetaminy, efedrin a kokain. (Nekola, 2018)
Kofein
S kofeinem se běžně můžeme setkat v mnoha nápojích např. káva, čaj, Coca-Cola.
Látka aktivně působí na centrální nervový systém, snižuje únavu, navozuje pocit energie a euforie, dále může ovlivnit i jiné psychické funkce organismu. Účinek kofeinu závisí na několika faktorech například na věku, dědičnosti a vykonávané zátěži. Velikou roli zde hraje i množství mg kofeinu na tělesnou váhu. Kladný účinek kofeinu se projevuje především při krátkodobé zátěži silové a rychlostní povahy. U zátěže, která má vytrvalostní povahu, se může účinek kofeinu odrazit na fungování průduškového systému, jedná se o snížení odporu dýchacích cest. V zotavovací fázi má kofein velmi příznivé účinky, kdy podporuje vyplavování inzulínu, což vede k rychlejšímu vstupu draslíku, glukózy a aminokyselin do svalů. Dále má kofein vliv na tvorbu a vylučování moči, též působí pozitivně na fungování metabolismu. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Amfetaminy
Jedná se o chemické sloučeniny, které uvolňují noradrenalin a tím pádem stimulují část vegetativního nervového systému. Dochází k uvolňování adrenalinu v nadledvinkách, který stimuluje centrální nervový systém, což vede k uvolňování neurotransmiterů až ze samotného konce nervových vláken. Tato aktivace efektivně působí na vznik euforie, snížení pocitu tělesné únavy, pocit nevyčerpatelné energie. Sportovec se cítí velmi psychicky naladěn na výkon. Tyto sloučeniny se více užívají k psychickým potřebám. (Nekola, 2018)
Efedrin
Je přírodní látka, která je obsažena v rostlinách například Mahuang, Efedra, Sida corfordia, výtažky z těchto druhů rostlin patří k hlavním účinným látkám. Efedrin se primárně užívá k léčbě dýchacích cest, poruchám srdečního rytmu a kardiogenního šoku.
Můžeme ho však naleznout i v určitých typech léků, které podporují hubnutí. Efedrin může být velmi návyková látka. Ve sportu dochází k jeho zneužívání především pro jeho stimulační účinky, které působí na centrální nervový systém. Hlavním důvodem užívání efedrinu je odstranění projevu fyzické a psychické únavy, navození pocitu euforie a soutěživosti. (Nekola, 2018)
Kokain
Je látka, která účinně působí na neurotransmitery, které vytváří přenos informací mezi nervovým systémem a mozkovými buňkami, což vede k tvorbě dopaminu, který je znám pod označením „hormon štěstí“. Výsledkem je utlumení pocitu únavy, zvýšená motorická činnost, subjektivní navození pocitu euforie a touhy. Důvodem k užití může být i změna hmotnosti jedince, protože kokain způsobuje nechuť k jídlu. (Pyšný, 1999)
Zdravotní rizika, negativní dopady
U této skupiny stimulačních látek hrozí řada negativních účinků. Mezi které patří například bolest hlavy, závrať, zvýšený krevní tlak, nárůst tepové frekvence, porucha srdečního rytmu, poruchy spánku a tak dále. Jednotlivé negativní dopady jsou mnohem vážnější, protože užívání těchto látek může trvale poškodit chování a psychiku. Dále může být způsobena nechuť k jídlu, která může odstartovat anorexii. (Pyšný, 1999)
S7 Narkotika
Jedná se o skupinu opiátových látek, které působí na centrální nervový systém, tlumí bolest, strach a úzkost. Mezi narkotické opiáty patří morfin a heroin, sportovci tyto látky užívají k utlumení bolesti, kdy jsou schopni podat výkon i přes „práh bolesti“. Přímý vliv na výkon sportovce narkotika nemají.
Nejznámější látkou ze skupiny přírodních a syntetických opiátů je morfin.
Morfin
Jedná se o přirozeně se vyskytující alkaloid opia, neboli zaschlé šťávy z nezralých makovic. Morfin má velikou řadu negativních účinku na lidský organismus. ,,Ve snaze o jejich odstranění se postupně začala používat celá řada dalších opioidů (heroin) i synteticky upravených, chemicky již morfinu nepodobných látek například metadon, petidin a pentazocin“(Pyšný, 2002)
Zdravotní rizika, negativní dopady
Mezi negativní důsledky patří zhoršený zdravotní stav, díky kterému sportovec látku užil, aby mohl podat sportovní výkon. Dále se zde můžeme setkat s útlumem dechového centra, bolestmi hlavy, spavostí, změnou nálad a poklesem krevního tlaku. Narušení koordinace, reakčních schopností, koncentrace a tak dále. Tato skupina látek je velmi návyková a jedinci může vznikat tolerance na látku, kdy musí být užívaná vyšší dávka.
(Pyšný, 1999)
S8 Kanabinoidy
Kanabinoidy jsou látky, které se vyskytují pouze v rostlinách konopí. Lístky a květenství konopí, které jsou usušeny a jinak zpracovány můžeme označit za marihuanu.
Účinky této látky na každého jedince působí jinak, vždy záleží na psychické stránce osobnosti a fyzickém stavu jedince. Sportovci mohou kanabinoidy užívat k navození
pohody, dále k redukci stresu. Mohou být užívány i kvůli tlumení bolesti. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Marihuana obsahuje psycho aktivní složku tetrahydrokanabinol (dále jen ,,THC“), která se užívá kouřením především pomocí takzvaného ,,jointu“. Dalším možným způsobem, jakým lze do sebe THC vpravit je konzumace jídla či nápojů, zde je však snížená efektivita látky zhruba o 30%. (Doping-prevention.com, [online])
Změny funkce nervového systému se projeví zhruba do 15 min od užití. Poté se dostaví pocity štěstí, klidu euforie, smíchu, člověk je více vnímavý na své okolí. Může však nastat situace, kdy člověk může mít závratě, sucho v ústech a může být i agresivní.
Zdravotní rizika, negativní dopady
Užívání marihuany nebo hašiše nemá pozitivní vliv na výkon sportovce, ba naopak při dlouhodobém užívání má negativní vliv na psychiku. Rovněž ženám může způsobit značné problémy s menstruačním cyklem. Kouření marihuany může způsobit až vznik rakoviny.
Dále má vliv na snížení libida, neplodnost, koncentraci na výkon narušující koordinaci.
(Nekola, 2018)
S9
Glukokortikoidy
Jedná se o přirozené steroidy, které produkuje lidské tělo anebo o syntetické sloučeniny, které se užívají zejména proti zánětu, léčbě astmatu a bolestem. Glukokortikoidy jsou produkovány nadledvinami. Fyziologicky souvisí s některými metabolickými procesy, hlavně metabolismu glukózy a lipidů. Sportovci je užívají kvůli jejich relaxačním účinkům na dýchací systém, dále k úlevě od bolesti, které souvisí se zraněním. Do této skupiny patří například kortikosteroidy.
Kortikosteroidy
Neboli kortikoidy jsou hormony a jejich tvorba vychází z podvěsku mozkového. Díky mineralokortikoidnímu účinku zvyšují zpětné vstřebávání sodíku. Dále mají glukokortikoidní účinek, díky němuž zvyšují koncentraci glukózy v krvi. ,,Hrají roli při mobilizaci organismu proti stresu, kdy vznikající volné mastné kyseliny a glukóza jsou zdrojem energie při vzdorování organismu zátěži. Kortikoidy působí též na buňky v krevní plasmě s poklesem lymfocytů a tak výrazně tlumí zánětlivé reakce těla.“ (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Zdravotní rizika, negativní dopady
Při dlouhodobém či nadměrném užívání hrozí ihned několik vedlejších účinků, například zvýšený krevní tlak, diabetes, žaludeční vředy, snížená imunita, zadržování sodíku a u mladých lidí může mít vliv na celkový růst. (Nekola, 2018) To je způsobeno sníženou produkcí růstového hormonu STH / HGH.
3.4 Látky zakázané v určitých sportech
Jedná se o látky, které jsou zakázané ve specifických sportovních aktivitách, jako je automobilový sport, billiard, golf, lukostřelba, střelba, šipky, podvodní sporty a lyžování (pouze u určitého typu).
P1
Beta – blokátory
Mají vliv na vegetativní nervový systém, zasahující do kardiovaskulárního systému, především na sympatický nervový systém ovlivňující betareceptory. Beta – blokátory se běžně v medicíně užívají k léčbě vysokého krevního tlaku, ke srdečním chorobám, poruchám srdečního rytmu nebo k bolestem hlavy, které mají migrenózní povahu. (Nekola, 2018) Beta - blokátory, tím že přímo působí na centrální nervový systém, mají výrazný vliv na snížení příznaků pocitů úzkosti, zděšení a strachu, ke kterým patří i třes končetin, bušení v oblasti hrudníku a zažívací problémy. Díky těmto účinkům mohou být zneužívány v některých typech sportu, zejména když je vyžadován klid, soustředění, neměnná poloha, emoční zklidnění tepové frekvence. (Slepička, Pyšný a kolektiv, 2000)
Zdravotní rizika, negativní dopady
Při užívání může dojít ke komplikacím jakými jsou například pokles krevního tlaku, syndrom chladných končetin, únava, nespavost, brnění prstů a k poruše termoregulace.
(Nekola, 2018)
4 ANTIDOPINGOVÁ POLITIKA
Níže se budeme zabývat antidopingovou politikou, která se zabývá organizační, kontrolní a řídící činností boje proti dopingu ve sportu. Rovněž ji můžeme chápat jako jakýsi systémový přístup, který uplatňuje rozhodnutí, prostředky a metody k řešení stability prostředí ve sportu. Cílem antidopingové politiky je účinně bojovat proti dopingu, která chce dosáhnout co možná největší čistoty ve sportu a dodržování pravidel ,,fair play“.
Kapitola pojednává o jednotlivých modelových typech, jakými se problematika dopingu řeší ve světě. Dále jsou zde stručně charakterizovány jednotlivé orgány, organizace a dokumenty, které řeší doping na celosvětové úrovni. Závěr této kapitoly stručně popisuje subjekty a dokumenty, které upravují problematiku dopingu v České republice (dále jen ,,ČR“)
Abychom mohli pochopit antidopingovou politiku v rámci celého světa, je třeba si vysvětlit, že antidopingová problematika může být v rámci právního řádu určitého státu implementována a upravena. Zde hraje velikou roli právní řád a také skutečnost, jak je problematika dopingu chápána v dané národní společnosti. Všechny tyto atributy se odráží v celkovém boji proti dopingu. Níže jsou uvedeny jednotlivé právní systémy.
Státem kontrolovaný systém
Hlavním garantem boje proti dopingu je ve státem kontrolovaném systému zejména stát, který odpovídá za účinný boj proti dopingu, aby mohlo dojít k jeho plnění, je zapotřebí, aby orgány státu byly součinné se sportovními organizacemi. Jejich spolupráce je přesně formulována zákonem. V tomto modelu má stát nejvyšší postavení. Může mít různé podoby, hlavně z hlediska toho, v jakém rozsahu je antidopingová problematika zvláštním právním předpisem upravena. Z právní úpravy vychází působnost a pravomoc orgánů státu.
Decentralizovaný systém
V decentralizovaném systému řeší antidopingovou politiku v první řadě nevládní sektor, zpravidla příslušné sportovní organizace, které nesou odpovědnost. Orgány státu se rovněž zapojují do boje s dopingem tím, že v rámci mezinárodní spolupráce přijímají mezinárodní závazky. Pro tento systém je typické, že antidopingová pravidla jsou upravena předpisy sportovních organizacích, legislativa poskytuje základní rámec. Zákon obecně upravuje existenci a postavení organizací, ale do vnitřního působení se nevměšuje.
