VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA FINANCÍ A Ú Č ETNICTVÍ katedra finan č ního ú č etnictví
Obor: Ú č etnictví a finan č ní ř ízení podniku
BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE
Pavlína Kašparová
D A Ň Z P Ř ÍJM Ů A JEJÍ PROJEV V Ú Č ETNICTVÍ
Pedagogické vedení: Ing. David Procházka
2006
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že bakalá ř skou práci na téma
„Da ň z p ř íjm ů a její projev v ú č etnictví“
jsem vypracovala samostatn ě . Použitou literaturu a podkladové
materiály uvádím v p ř iloženém
seznamu použitých zdroj ů .
Pod ě kování:
Na tomto míst ě bych ráda pod ě kovala Ing. Davidu Procházkovi za odborné vedení a cenné rady, kterých se mi od n ě ho dostalo p ř i zpracování
této bakalá ř ské práce a doc. Ing. Alen ě Van č urové, Ph. D. za pomoc
v da ň ové oblasti.
OBSAH
1 Úvod ...5
2 Účetnictví a daně – charakteristika a vzájemné vazby ...7
2.1 Pojem a význam účetnictví...7
2.1.1 Současná účetní legislativa ČR ...8
2.2 Základní prvky daňové techniky...9
3 Daňový systém ČR...11
3.1 Přímé daně...12
3.2 Nepřímé daně...13
3.3 Ostatní daňové příjmy ...15
4 Daň z příjmů fyzických osob...16
4.1 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob ...16
4.2 Předmět daně...17
4.3 Základ daně a výpočet daňové povinnosti ...18
4.4 Účtování o dani z příjmů u podnikatele ...20
4.5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků...22
4.6 Účtování o dani z příjmů ze závislé činnosti...23
5 Daň z příjmů právnických osob ...25
5.1 Poplatníci daně z příjmů právnických osob...25
5.2 Základ daně z příjmů právnických osob ...25
5.2.1 Daňové náklady...27
5.2.1.1 Nájemné a finanční pronájem ...28
5.2.1.2 Cenné papíry a kapitálový majetek ...29
5.2.1.3 Rezervy ...29
5.2.1.4 Pohledávky...30
5.2.1.5 Výdaje na pracovní cesty ...30
5.2.1.6 Daně...30
5.3 Úprava základu daně a stanovení daňové povinnosti ...31
5.4 Účtování splatné daně z příjmů právnických osob ...32
6 Závěr ...34
7 Použité zdroje...35
Odstraněno: 1 Úvod 5¶
2 Účetnictví a daNĚ – Charakteristika a vzájemné vazby 7¶
2.1 Pojem a význam účetnictví 7¶
2.1.1 Současná účetní legislativa ČR 89¶
2.2 Základní prvky daňové techniky 9¶
3 Daňový systém ČR 11¶
3.1 Přímé daně 12¶
3.2 Nepřímé daně 13¶
3.3 Ostatní daňové příjmy 15¶
4 Daň z příjmů fyzických osob 1615¶
4.1 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob 16¶
4.2 Předmět daně 1716¶
4.3 Základ daně a výpočet daňové povinnosti 17¶
4.4 Účtování o dani z příjmů u podnikatele 19¶
4.5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2221¶
4.6 Účtování o dani z příjmů ze závislé činnosti 2322¶
5 Daň z příjmů právnických osob 2524¶
5.1 Poplatníci daně z příjmů právnických osob 2524¶
5.2 Základ daně z příjmů právnických osob 2524¶
5.2.1 Daňové náklady 2726¶
5.2.1.1 Nájemné a finanční pronájem 2827¶
5.2.1.2 Cenné papíry a kapitálový majetek 2827¶
5.2.1.3 Rezervy 2928¶
5.2.1.4 Pohledávky 2928¶
5.2.1.5 Výdaje na pracovní cesty 3029¶
5.2.1.6 Daně 3029¶
5.3 Úprava základu daně a stanovení daňové povinnosti 3130¶
5.4 Účtování splatné daně z příjmů právnických osob 3231¶
6 Závěr 3533¶
7 Použité zdroje 3634¶
Odstraněno: ¶
1 ÚVOD
V této bakalářské práci se zaměřuji na operace a činnosti související se zjišťováním základu daně a potažmo i daňové povinnosti fyzických a právnických osob a to, jak po účetní, tak po daňové stránce.
V první subkapitole se věnuji účetnictví jako celku, tedy co je to účetnictví, jaké jsou jeho funkce, kdo využívá informace poskytované účetnictvím, jaké zásady musí účetní jednotka dodržovat atd. Zmiňuji i současnou účetní legislativu platnou v České republice, jejíž základ tvoří především Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví . Druhá subkapitola je zaměřena na daňovou problematiku, a to také z obecného hlediska. Vymezuji pojem a význam daně, jaké jsou prvky daňové techniky, druhy daňových sazeb atd.
Další kapitola se už konkrétně týká českého daňového systému. Tato kapitola má tři podkapitoly nazvané podle hlavních skupin daní, ve kterých charakterizuji jednotlivé daněčeského daňového systému.
Kapitola číslo tři je už konkrétně o dani z příjmů fyzických osob. Nechybí základní popis daně, kdo je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob a vymezení předmětu daně. Samostatnou podkapitolu věnuji základu daně a výpočtu daňové povinnosti, kde jsem základ daně rozdělila do pěti dílčích základů daně podle Zákona o dani z příjmůč. 586/1992 Sb. Pro získání konečné daňové povinnosti jsem popsala, o co si může poplatník snížit základ daně, jak vypočte daň a jaké slevy může ještě uplatnit.
Další subkapitola je už ryze účetního charakteru uvádím postup účtování zjištěné daňové povinnosti u podnikatelských fyzických osob a konkrétní příklad na problematiku zjišťování daňové povinnosti podnikatelských fyzických osob.
Jelikož ale větší část obyvatelstva má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, zařadila jsem do této diplomové práce i část o této problematice. Vymezila jsem příjmy spadající do příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, kdo je poplatníkem daně z těchto příjmů, jakou formou je daň placena a samozřejmě i postup výpočtu konečné daňové povinnosti, jež jsem shrnula v jednoduché tabulce.
Následující podkapitola obsahuje popis a schéma účtování.
Čtvrtá kapitola pojednává o dani z příjmů právnických osob. Obsahuje obecnou charakteristiku daně, vymezení poplatníků daně. Samostatná subkapitola popisuje
úpravu účetního výsledku hospodaření na základ daně, tedy o co účetní jednotka musí zvýšit či snížit účetní výsledek hospodaření, ze kterého se vychází při výpočtu daňové povinnosti, aby nedošlo k jejímu zkreslení.
Velice složitou oblastí je určení, zda náklady zahrnuté v účetním výsledku hospodaření jsou uznatelné také jako daňové, proto jednu subkapitolu věnuji daňovým nákladům, jejich charakteristice a popisu těch nejčastějších z nich.
Následující podkapitola už nese název úprava základu daně a stanovení konečné daňové povinnosti, ve které shrnuji, o co si účetní jednotka může snížit základ daně a jakou daňovou sazbu uplatní.
Jak se zaúčtuje splatná daň znázorňuje schéma v další kapitole s popisem jednotlivých operací a konkrétním příkladem na výpočet a zaúčtování daňové povinnosti právnických osob.
2 Ú Č ETNICTVÍ A DAN Ě – CHARAKTERISTIKA A VZÁJEMNÉ VAZBY
2.1 Pojem a význam ú č etnictví
Účetnictví je uspořádaný systém hodnotových informací o hospodářských jevech, k nimž došlo ve sledovaném období v určité účetní jednotce. Tvoří relativně uzavřenou soustavu s přesně vymezenými metodickými prvky a je zaměřeno na hodnotovou stránku ekonomických jevů (Müllerová, 2003). Podle zákona o účetnictví účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Povinnost vést průkazné účetnictví ukládá každé účetní jednotce zákon.
Účetnictví není samoúčelná disciplína, ale funguje vždy v určitém ekonomickém prostředí, které na něho působí a ovlivňuje ho. Účetnictví se v průběhu svého vývoje neustále přizpůsobovalo svou formou a obsahem různým podmínkám, aniž by ztratilo na svém významu. Podle historického vývoje bylo účetnictví bráno jako nezbytný nástroj pro zjišťování toho, zda se v průběhu hospodaření účetní jednotky alespoň uchovává majetková podstata vlastníka. Tomu odpovídaly i prvotní formy a metody účetnictví, které byly postupem času zformulovány v ucelenější teorii účetnictví.
Účetnictví poskytuje informace široké škále uživatelů, od investorů a vlastníků, přes dodavatele, odběratele, organizační složky státu, až po manažery a zaměstnance.
Kromě své informační funkce plní účetnictví řadu dalších funkcí (Kovanicová, 2005):
- vedením soustavných zápisů o podnikových jevech plní funkci registrační,
- je důkazním prostředkem při vedení sporů, zejména při ochraně u uznání práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem,
- je základem pro vyměření daňových povinností,
- je prostředkem jímž manažeři „skládají účty“ vlastníkům podniku,
- poskytuje informace pro podnikové a vnitropodnikové rozhodovací procesy.
Podniky v tržní ekonomice nejčastěji dělí účetnictví do dvou okruhů, a to na finanční a manažerské. Finanční účetnictví je syntetičtější systém než manažerské a poskytuje ucelené informace o podnikových skutečnostech. Zachycují se v něm
Odstraněno: ÚČETNICTVÍ A
DANĚNĚ
Odstraněno: CHARAKTERIS TIKA
Odstraněno: podle Odstraněno: é Odstraněno: a kol. (
Odstraněno: m,
primárně vztahy účetní jednotky jako celku k vnějšímu okolí a frekvence vykazování zjišťovaných skutečností je delší. Kdežto obsah manažerského účetnictví tvoří soubor různorodých informací potřebných k efektivnímu řízení v rámci daného podniku. Výstupem finančního účetnictví jsou účetní výkazy předkládané zejména externím uživatelům, zprávy z manažerského účetnictví jsou důvěrné a určené pouze vedení podniku.
Při vedení účetnictví podniku, by měly účetní jednotky respektovat obecně uznávané účetní zásady, aby účetnictví podávalo věrný obsah skutečnosti a aby jeho informace byly průkazné, úplné, spolehlivé a co nejobjektivnější (Kovanicová, 2005).
Mezi ně patří princip účetní jednotky, princip konzistence, zásada periodicity zjišťování výsledku hospodaření, zásada oceňování v historických cenách, zásada opatrnosti, princip objektivity účetních informací, ale především princip trvání účetní jednotky a princip akruálnosti.
2.1.1 Současná účetní legislativa ČR
Základní právní normou pro všechny druhy účetních jednotek je Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který byl již několikrát novelizován. Tento zákon zmocňuje Ministerstvo financí České republiky vydávat různé prováděcí vyhlášky a zajišťovat tvorbu a vydání národních účetních standardů, které podrobně popisují účetní metody a postupy účtování v konkrétních případech. Při jejich tvorbě se přihlíží k mezinárodním účetním standardům, aby účetní výkazy sestavované podle národních účetních standardů nebyly s nimi v rozporu. Tato pravidla však nejsou podrobná, proto si účetní jednotky specifika své činnosti upravují vnitřními směrnicemi. Ale ani kdyby účetní předpisy byly velice podrobné, tak by směrnice nezmizely, neboť hlavní funkcí těchto dokumentů, je mít oporu pro řádné vedení účetnictví, pro vhodnou reakci při vzniku neočekávaných událostí. Směrnice také obsahují účetní politiku jednotky (oceňování, metody odpisování, tvorba rezerv, atd.).
Odstraněno: a kol,
2.2 Základní prvky da ň ové techniky
Daň je povinná, nenávratná, pravidelně se opakující a zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu. Tato platba je neúčelová a neekvivalentní (Peková, 2005).
S pojmem daň neodlučně souvisí i další pojmy, mezi ty nejdůležitější patří daňový subjekt, daňový objekt, správce daně a daňová sazba.
Daňový subjekt dělíme na poplatníky a plátce. Poplatník je osoba, které zákon ukládá povinnost daň zaplatit, tzn. jeho majetek je daní zatížen.
Plátce je subjekt, který je povinen za poplatníka daň vypočítat, vybrat a odvést do státního rozpočtu, prostřednictvím správce daně. Poplatník tedy nese daňovou zátěž a většinou ji i odvádí a plátce ji pouze odvádí.
Daňovým objektem neboli předmětem daně rozumíme příjem, majetek, spotřebu výrobků a služeb, tzn. to co je daní zatíženo. Objekt zdanění představuje jen rámcové vymezení veličiny, která má být podrobena zdanění. Pro efektivní vybrání daně nám ovšem takovéto obecné označení nestačí. K tomuto účelu musíme definovat předmět daně, kterým je jednoznačné a úplné určení rozsahu objektu zdanění zákonem, jímž se ukládá konkrétní daňová povinnost, jelikož toto vymezení je velmi široké, je třeba ho doplnit o vynětí z předmětu daně. Vynětí z předmětu daně určuje hranici, za kterou předmět daně už nesahá. Často jen upřesňuje, že toto není předmětem daně. Další částí předmětu daně je taková, ze které se daň nevybírá, často daňový subjekt není ani oprávněn ji zahrnout do základu daně. To ale také znamená, že daňový subjekt k těmto částem předmětu daně nemůže uplatnit položky k nim se vztahující. Osvobození od daně může být úplné, tzn.
použije se pouze tehdy, jsou-li splněny současně všechny podmínky, v ostatních případech se jedná o částečné osvobození. Pro zjednodušení stanovení daně se někdy zahrnuje i tzv. nezdanitelné minimum, které má za úkol především omezit neefektivní výběry velmi malých výší daně (Vančurová, 2004).
Z předmětu daně získáme základ daně jeho vyjádřením v měrných jednotkách a upravením podle zákonných pravidel. Od použité jednotky základu daně se odvíjí i typ daňové sazby a členění daní na:
- daně stanovené bez vztahu k velikosti základu daně,
- daně specifické, kde je základ daně vyjádřen v jednotkách fyzického objemu, - daně hodnotové (ad valorem), jejichž základ je vyjádřen v peněžních jednotkách.
Odstraněno: a
Odstraněno: jen
Odstraněno:
Odstraněno: á
Odstraněno: minimu
Základ daně se stanovuje za určitý časový interval, tzv. zdaňovací období.
Pod pojmem sazba daně si představíme algoritmus, jehož prostřednictvím se ze základu daně stanoví velikost daně.
Jednotná sazba daně je stejná pro všechny druhy předmětu daně nezávisle na jeho výši či kvalitě.
Diferencované sazby daně jsou rozdílné buď podle druhu předmětu daně nebo i podle daňového subjektu.
Pevná sazba je vztažena k objemové jednotce základu daně, což znamená, že je základ daně v objemových jednotkách vyjádřen.
Relativní sazba udává určitý podíl základu daně a užívá se především tam, kde základ daně má hodnotový charakter. Může být proporcionální nebo progresivní.
U lineární sazby daně daň roste s růstem základu ve stejném poměru. Nejčastěji je stanovena jako procento ze základu daně , které se nemění s velikostí základu daně.
Po aplikaci sazby daně na daňový základ, lze ještě snížit konečnou daňovou povinnost tzv. slevou na dani. Pro její použití musí být splněny podmínky stanovené zákonem. Rozlišujeme slevu absolutní, která je stanovena pevnou částkou a relativní, která sníží daň o určitý podíl nejčastěji vyjádřený v procentech (Vančurová, 2004). Je ale jasné, že sleva na dani nemůže být vyšší než vlastní daňová povinnost, protože by vycházela záporná výše daně a to Zákon o dani z příjmů neumožňuje.
3 DA Ň OVÝ SYSTÉM Č R
Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům vyspělých zemí a to obzvláště evropských. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní.
Daňové příjmy jsou největším vstupem veřejných rozpočtů, a protože rozlišujeme více druhů daní, je třeba je uspořádat do nějakého schématu. Za tímto účelem hovoříme o daňovém systému, což je souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají (Vančurová, 2004). Daňový systém České republiky je zobrazen v následujícím schématu.
Schéma 1: Daňový systém České republiky
Zdroj: Vančurová Alena: Daňový systém ČR 2004 aneb učebnice daňového práva, 2004
Zaměříme-li se na současnou situaci v České republice, můžeme z následujícího grafu vyčíst, že největší podíl na celkových daňových příjmech má pojistné sociálního pojištění, dále daň z přidané hodnoty. Přibližně stejným dílem se na nich podílí daň z příjmů právnických a fyzických osob, potom spotřební daně, majetkové a cla.
z příjmů majetkové Přímé
ze spotřeby Nepřímé
pojistné soc. pojištění Ostatní Daňe
Graf 1: Procentuální podíl základních druhů daní v Českém daň. systému za rok 2005
41%
14% 2%
13%
19%
10% 1%
Pojistné sociálního pojištění Majetkové daně Daň z příjmů FO
Daň z příjmů PO DPH Spodtřební daně
Cla
3.1 P ř ímé dan ě
Přímé daně jsou velmi oblíbené pro své adresné určení, což také umožňuje lepší využití sociálních prvků při stanovování výše daňové povinnosti vzetím v úvahu různé platební schopnosti jednotlivých poplatníků. Na druhé straně jsou přímé daně na rozdíl od nepřímých daní více pociťovány poplatníky, protože jsou viditelnější.
Schéma 2: Přímé daně
Přímé daně
Daně z příjmů jsou dvě, a to daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Daň z příjmů se považuje ze zákona za nutný výdaj, který musí podnik vynaložit na dosažení svých příjmů. Dá se říci, že je to úhrada, kterou podnik platí státu za jím poskytované služby, např. za tržní prostředí, bezpečnost, svobodné podnikání apod. Těmto daním se budu podrobněji věnovat v pozdějším textu.
Do přímých daní také patří majetkové daně, které doplňují český daňový systém.
V majetkových daních najdeme daň z nemovitostí, která zahrnuje daň ze staveb a z pozemků, dále do skupiny majetkových daní patří daň silniční, daň dědická a darovací a zcela nejvýraznější příjmy plynou z daně z převodu nemovitostí.
Silniční daní jsou zatížena pouze vozidla, která jsou používána nebo určena k podnikání. Vozidla používaná výlučně pro osobní potřeby jsou od daně osvobozeny.
Sazby daně jsou stanoveny jako pevně dané roční částky.
Sazby dědické a darovací daně se pohybují od 0,5 do 40 % a jejich výše je stanovena v závislosti na vztahu mezi zůstavitelem či dárcem a nabyvatelem (dědicem nebo obdarovaným). Dědictví v rámci první příbuzenské skupiny dani nepodléhají.
3.2 Nep ř ímé dan ě
Objektem této skupiny daní je spotřeba. V rámci Evropské unie jsou nepřímé daně nejvíce harmonizovány, protože dochází k permanentnímu přesunu objektu této daně mezi členskými státy, což vyžadovalo upřesnění pravidel výběru této daně. V následujícím schématu jsou všechny typy, které se v českém daňovém systému vyskytují.
Odstraněno: ¶ Odstraněno: dvě
Odstraněno: ale
Odstraněno: s
Odstraněno: si
Schéma 3: Nepřímé daně
DPH univerzální
daň z min. olejů
daň z piva daň z vína daň z lihu a lihovin daňe z alkoholu daň z cigaret a
tabák. výrobků daně spotřební cla
selektivní Daně ze spotřeby
Zdroj: Vančurová Alena: Daňový systém ČR 2004 aneb učebnice daňového práva, 2004
Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby, je harmonizována s příslušnými předpisy Evropské unie.Je to moderní typ daně, podléhá jí dodání zboží, poskytování služeb, převod nemovitostí a dovoz zboží ze zahraničí (Vančurová, 2004). Odborníci se shodují, že právě tato daň by měla zaujímat nejvýznamnější místo v daňovém systému. Základní sazba daně je stanovena ve výši 19 % a snížená sazba je ve výši 5 %. Většina zboží a služeb podléhá základní sazbě daně. Do snížené sazby jsou zařazeny např. potraviny, léky, tiskoviny, hromadná pravidelná osobní doprava.
Spotřební daně jsou selektivní neboli výběrové daně ze spotřeby, které se vztahují na minerální oleje, líh a lihoviny, pivo, víno, cigarety a tabákové výrobky. Předmětem této daně je jejich výroba a dovoz. Patří mezi historicky nejstarší daně a důvodem jejich zavedení byl nejen významný přínos do státní pokladny, ale také zdravotní nebo ekologické důvody, protože spotřební daně postihují především výrobky, které negativně ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva a celkové životní prostředí (Vančurová, 2004). Spotřební daně jsou rovněž harmonizovány s příslušnými směrnicemi.
Odstraněno: ¶
Odstraněno:
Odstraněno: o
dovážené zboží. Cla jsou regulována celním kodexem Evropské unie a sazby jsou stanoveny společným celním sazebníkem.
3.3 Ostatní da ň ové p ř íjmy
Specifické postavení mezi daněmi má pojistné na sociální pojištění, které splňuje všechny podmínky daně. Nejlépe to vystihuje pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, protože plyne do státní pokladny na rozdíl od zdravotního pojištění, které má sice také znaky veřejného příjmu, ale plyne zdravotním pojišťovnám. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se platí jednou sumou, ve které je zahrnuto pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Co se týče daní jako celku, je tendence, aby se postupně snižovalo zastoupení přímých daní na veškerých daňových příjmech a zvyšoval se podíl daní ze spotřeby.
Odstraněno:
4 DA Ň Z P Ř ÍJM Ů FYZICKÝCH OSOB
Daň z příjmů fyzických osob je universální daní, jíž podléhají veškeré zdanitelné příjmy jednotlivců. Jinak se jí říká osobní důchodová daň. Konstrukce daně je složitá, a to hned z několika důvodů. Má zohlednit sociální postavení poplatníka a tím umožnit redistribuci vytvořeného důchodu od osob s vyššími příjmy osobám s nižšími příjmy, a to spravedlivě (Vančurová, 2004). Tento úkol zajišťuje progresivní sazba daně, která nejlépe rozlišuje platební schopnost, i když by se o tom dalo polemizovat, protože ne vždy platíme daň z příjmů, ale spíše ze zisku.1 Další podmínkou je, že tato sazba musí být aplikována na jednotnou základnu zdanění.
Systém této daně působí také jako zmírňující prostředek nežádoucích výkyvů v hospodářství. V období, kdy se ekonomika příliš extenzivně rozvíjí, rychle rostou i důchody jednotlivců, ale tato daň se postará o to, aby byla část důchodů odčerpána a tím došlo k zabránění nepříznivých důsledků tohoto stavu, jako například růst inflace, atd.
Daň z příjmů fyzických osob je pro hodně lidí synonymem pojmu daň a dá se tvrdit, že se jedná o daň nejméně oblíbenou. Z technického hlediska je komplikovanost daně dána také rozmanitostí druhů příjmů, kterých jednotlivci dosahují, stejně jako množství požadavků na ni kladených(Vančurová, 2004).
Daň z příjmů fyzických osob, stejně tak i právnických je upravena Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Daň z příjmů fyzických osob je klasickou daní za zdaňovací období, kterým se rozumí u daně z příjmů fyzických osob vždy kalendářní rok.
4.1 Poplatníci dan ě z p ř íjm ů fyzických osob
Poplatníky daně jsou všechny fyzické osoby. Dělíme je na daňové rezidenty a
Odstraněno: údajně
Odstraněno: ve finále Odstraněno: ne
Odstraněno: inflace
Odstraněno: z
Daňový rezident (tuzemec) je fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště, dále pak osoba, která tu nemá bydliště, ale na území České republiky se v průběhu kalendářního roku obvykle zdržuje alespoň 183 dní, což znamená souvisle nebo v součtu dob pobytu. Za daňového rezidenta se nepovažuje osoba, která nemá na území České republiky bydliště, ale převážně se tu zdržuje a účelem pobytu je léčení, nebo studium.
Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost, což znamená, že podléhá dani z příjmů fyzických osob svými celosvětovými příjmy.
Daňovým nerezidentem (cizozemcem) je osoba, která není daňovým rezidentem. U daňových nerezidentů se daň z příjmů týká pouze příjmů ze zdrojů na území České republiky. Říkáme, že nerezident má omezenou daňovou povinnost (Vančurová, 2004).
4.2 P ř edm ě t dan ě
Dani z příjmů fyzických osob podléhají veškeré příjmy fyzických osob s výjimkou příjmů, které nejsou jejím předmětem. Je velice složité obecně vymezit příjem, ale dá se říci, že je to vše, čím dochází ke zvýšení majetku poplatníka.
Při vymezení předmětu daně je nutné zmínit příjmy vyňaté a osvobozené ze zdanění daní z příjmů fyzických osob. Mezi příjmy vyňaté patří především příjmy z dědictví, příjmy získané darováním s výjimkou darů nabytých v souvislosti se závislou činností, s podnikáním a jinou samostatně výdělečnou činností. Posledním vyňatým příjmem jsou úvěry a půjčky s výjimkami.
Osvobození od daně se týká celé řady příjmů, mezi nejdůležitější patří sociální příjmy, náhrady škody, pojistná plnění, některé příjmy z prodeje majetku, některé výhry a příjmy související se státní politikou bydlení.
Za zdanitelné příjmy se považují příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny či nezahrnovány do základu daně, a to z jiného důvodu než že tvoří samostatný základ daně.
Odstraněno: a
Odstraněno: získaných Odstraněno: ou
Odstraněno: ,
4.3 Základ dan ě a výpo č et da ň ové povinnosti
Po vymezení předmětu daně je třeba se věnovat základu daně z příjmů fyzických osob, jehož specifikace není jednoduchá, protože příjmy fyzických osob jsou velmi různorodé. Všechny zdanitelné příjmy jsou rozděleny do pěti dílčích daňových základů, a to proto že různé druhy příjmů mají odlišnou využitelnost. U každého typu příjmů se musely jednotlivě stanovit pravidla, podle kterých se daný příjem upravuje o výdaje, které jsou uznány jako nutné. Samostatný základ daně je speciálním základem a používá tam, kde je to účelné, kde se ustupuje od jednotné základny zdanění a příjmy se zdaňují jednotlivě prostřednictvím zvláštních lineárních sazeb daně. Daň ze samostatných základů daně se odvádí srážkou daně, kterou provádí subjekt, který příjem vyplácí, ten je plátcem daně. Zvláštní sazba daně je lineární, ale diferencovaná podle druhu příjmů, nejpoužívanější je 15 %. Samostatný základ daně se nesnižuje o výdaje ani o odpočty a zaokrouhluje se na celé koruny dolů a srážková daň také.
Jak se tvoří jednotlivé dílčí základy je zobrazeno v následující tabulce.
Tabulka 1: Základ daně z příjmů fyzických osob
Příjmy podle § 6 ze závislé činnosti a funkčních požitků
- pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a poj. Na veřejné zdravotní pojištění
= dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Příjmy podle § 7 z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů
= dílčí daňový základ příjmů z podnikání a jiné samostat. výdělečné činnosti (i záporný)
Příjmy podle § 8 z kapitálového majetku
= dílčí daňový základ příjmů z kapitálového majetku Příjmy podle § 9 z pronájmu
- výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů
= dílčí daňový základ příjmů z pronájmu (i záporný rozdíl) Příjmy podle § 10 ostatní příjmy
- výdaje na dosažení příjmů podle druhů příjmů pouze do výše daného druhu příjmů
= dílčí daňový základ ostatní příjmy
Zdroj: Vančurová Alena: Daňový systém ČR 2004 aneb učebnice daňového práva, 2004
Takto získané dílčí daňové základy nelze jednoduše sečíst, protože dílčí daňový základ podle § 6 nelze snížit o daňovou ztrátu, kterou můžeme dostat součtem dílčích základů nebo ztrát podle § 7 až §10. Je-li výsledek součtu těchto paragrafů daňový zisk lze ho snížit o daňovou ztrátu z minulých let, která představuje jeden z nestandardních odpočtů.
Přičteme-li potom dílčí daňový základ podle § 6 dostaneme základ daně, který nazýváme celkový. Ten se dále upravoval o standardní odpočty, ale od ledna 2006 se všechny standardní odpočty změnily ve slevu na dani. Nyní lze tedy v této fázi uplatnit pouze nestandardní odpočty, kterými se snižuje celkový základ daně, mezi ně patří dary na veřejně prospěšné účely, příspěvky na penzijní připojištění, a další.
Dostaneme základ daně upravený o odpočty a zaokrouhlíme na stokoruny dolů. Nyní už můžeme aplikovat odpovídající progresivní sazbu daně z příjmů fyzických
osob, kterou si vyhledáme v tabulce uvedené v zákoně o dani z příjmů fyzických osob. Tímto výpočtem dostaneme daň, kterou je možné dále snížit o již zmíněné slevy na dani. Jedná se zejména o základní slevu, slevu na manželku, na studenta, slevu na zaměstnance se zdravotním postižením a zaměstnance s těžším zdravotním postižením, zde se uplatňuje vyšší částka, a dále slevu na každé vyživované dítě žijící ve společné domácnosti a dvojnásobek na každé vyživované dítě žijící ve společné domácnosti jako držitel průkazu ZTP/P. Po této úpravě už vychází vlastní daňová povinnost, od které odečteme zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti sražené zaměstnavatelem a zaplacené zálohy na daň z příjmů. Výsledkem je vyrovnání daňové povinnosti ve formě nedoplatku nebo přeplatku popřípadě daňového bonusu.
4.4 Ú č tování o dani z p ř íjm ů u podnikatele
Má-li fyzická osoba pouze podnikatelskou činnost, má tedy jediný základ daně z podnikání, účtuje se daň z příjmů běžným způsobem. Mezi příjmy z podnikání se řadí:
- příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, - příjmy ze živností,
- příjmy z jiného podnikání,
- podíl na zisku společníka v. o. s. a komplementáře.
Tyto příjmy lze podle zákona upravit o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a to buď v prokázané výši nebo zjednodušeně paušálem.
Daň z příjmů je nákladem a požadavkem účetního výkaznictví je, aby se daň z příjmů počítala odděleně za běžnou a mimořádnou činnost. Součet těchto částí daně z příjmů je daň, která byla vypočtena v daňovém přiznání a kterou jsme zaúčtovali souvztažně ve prospěch účtu z účtové skupiny 39 Daň z příjmu, který představuje náš závazek vůči státu. Daň je potom uhrazena z běžného účtu.
požádání vrácen, nebo může být převeden na zálohy na daň následujícího daňového období.
Schéma 4: Účtování o dani z příjmů
59 - Daň z příjmů z běžné 22. - Bankovní účty 34 - Daň z příjmu činnosti-splatná
1) 2a)
3)
59. - Daň z příjmů z mimořádné
4) činnosti-splatná
2b)
Legenda ke
schématu:
1) úhrada záloh na daň z příjmů 2a) daň z příjmů za běžnou
činnostsplatná
2b) daň z příjmů za mimořádnou činnost- splatná 3) úhrada nedoplatku na
dani
4) příjem přeplatku na
dani
Příklad 1:
Pan Komárek pracuje pro společnost META, s. r. o. V roce 2006 obdržel:
- odměnu za práci společníka společnosti META, s. r. o. 228 000, - byl mu připsán a vyplacen úrok z půjčky od pana Havelky 2 300, - vyhrál 10 000 z legálně provozovaného výherního automatu, - byla mu vyplacena nemocenská dávka ve výši 34 500,
- příjem z dohody o provedení práce 3 800 od zaměstnavatele, u kterého nepodepsal prohlášení,
- dále vlastní akcie DRB, a. s. a byly mu vyplaceny dividendy ve výši 43 200, - dostal peněžitý dar od zaměstnavatele META, s. r. o. k životnímu jubileu 8 000, - obdržel honorář za příspěvek do Hospodářských novin ve výši 1 120 (SMZD),
Odstraněno: ¶
¶
¶
¶
¶
¶
¶
¶
¶
¶
Odstraněno:
- má jedno nezletilé dítě, na které uplatňuje slevu, Řešení:
Daňový základ podle:
§ 6 (228 000 + 8 000) – 29 500 = 206 500,-
§ 7 -
§ 8 2 300,-
§ 9 -
§ 10 -
Celkový základ daně (206 500 + 2 300) = 208 800,-
Celkový základ daně zaokrouhlený na stokoruny dolů 208 800,- Daň 14 544 + 0,19 * (208 800 - 121 200) = 31 188,-
Sleva na poplatníka - 7 200,-
Sleva na dítě - 6 000,-
Konečná daňová povinnost 17 988,-
Jelikož pan Komárek není podnikatel a nevede účetnictví, tak nebude o této dani účtovat.
4.5 Zdan ě ní p ř íjm ů ze závislé č innosti a funk č ních požitk ů
Za příjmy ze závislé činnosti se podle zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb.
považují:
- příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovně právního, služebního nebo členského poměru a obdobného vtahu, v nichž je poplatník při výkonu práce pro plátce povinen dbát příkazů plátce,
- příjmy za práci členů družstev, společníků s. r. o. a komanditistů za práci pro společnost,
- příjmy jednatelů,
Odstraněno: 264 Odstraněno: 736
Odstraněno: 736 Odstraněno: 9 Odstraněno: 0 Odstraněno: 36 Odstraněno: 9 Odstraněno: 0 Odstraněno: ( Odstraněno: 87 800 Odstraněno: 226 Odstraněno: 8 Odstraněno: 026
Odstraněno: Zákon
ochranné pomůcky, pracovní oděvy atd. a příjmy osvobozené, mezi něž patří nealkoholické nápoje na pracovišti, příjmy ze závodního stravování, příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance do 5 % vyměřovacího základu a další.
Daňová povinnost podle § 6 se stanovuje měsíčně formou záloh na daň nebo srážkou daně, což záleží na tom, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob k příjmům ze závislé činnosti a funkčním požitkům (dále jen Prohlášení). Podepsal-li Prohlášení daň je vybírána vždy formou záloh a jedná se o hlavního zaměstnavatele.
Tabulka 2: Výpočet zálohy u hlavního zaměstnavatele hrubá mzda
- pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
= základ daně - odpočty
= zdanitelná mzda
* sazba daně
= základní záloha na daň - daňové zvýhodnění
= záloha na daň nebo daňový bonus
4.6 Ú č tování o dani z p ř íjm ů ze závislé č innosti
Zaměstnavatel je povinen vést pro své zaměstnance mzdové listy, na nichž jsou uvedeny veškeré údaje o přiznaných i sražených částkách.
Hrubá mzda je pro zaměstnavatele nákladem a zároveň závazkem vůči zaměstnanci. Záloha na daň z příjmů tento závazek snižuje a stává se naopak závazkem vůči státnímu rozpočtu.
K účtování mezd zaměstnanců se používají účty z účtové skupiny 33 a společníků 36. Na straně Dal těchto účtů se účtují veškeré nároky zaměstnanců na mzdy, odměny, případně i dávky v nemoci a na straně Má dáti všechny srážky a konečná částka k výplatě, která je rozdílem přiznaného a sraženého.
Mzdové náklady se sledují v účtové skupině 52 s různou analytickou evidencí, kterou si podnik určí podle svých vlastních potřeb.
Závazek vůči státnímu rozpočtu z titulu záloh sražených zaměstnancům a společníkům a jeho úhradu evidujeme v účtové skupině 34 (Müllerová, Vančurová, 2003)
Účtování se provádí na základě vnitřního účetního dokladu vystaveného podle výplatních a zúčtovacích listin, v nichž má každý zaměstnanec uvedené veškeré složky mzdy, všechny srážky a čistou částku k výplatě.
Schéma 5: Účtování o dani z příjmů ze závislé činnosti
33 - Zaměstnanci
34 - Ostatní přímé daně 36 - Závazky ke společníkům 52 - Mzdové náklady
4) 2) 1)
22 - Bankovní účty
3)
4)
Legenda ke schématu:
1) Předpis hrubé mzdy
2) srážka zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti
3) výplata mzdy
4) odvod zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti
5 DA Ň Z P Ř ÍJM Ů PRÁVNICKÝCH OSOB
Daň z příjmů právnických osob je důležitou součástí daňových příjmů České republiky. Její podíl v celkových daňových příjmech je stále více než 10 %, i když se za poslední roky snižuje. Je to univerzální důchodová daň, které podléhají všechny právnické osoby. Stejně jako daň z příjmů fyzických osob se řídí především Zákonem č. 586/1922 Sb., o daních z příjmů.
5.1 Poplatníci dan ě z p ř íjm ů právnických osob
Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu. Poplatníky můžeme rozdělit, jako u fyzických osob, na daňové rezidenty a nerezidenty. Podle účelu založení je pak dělíme na podnikatelské subjekty a nepodnikatelské subjekty.
Podnikatelské subjekty jsou ty, které byly založeny za účelem podnikání, pak všechny jejich příjmy podléhají daní z příjmů. Podnikatelskou právnickou osobou je každá společnost a družstvo.
Nepodnikatelskými osobami rozumíme ty, které nebyly založeny za účelem dosažení zisku. Ne všechny jejich příjmy podléhají dani z příjmů, jsou jí tedy zatíženy v omezeném rozsahu.
5.2 Základ dan ě z p ř íjm ů právnických osob
Podnikatelské právnické osoby mají povinnost vést účetnictví, na rozdíl od fyzických osob, které pokud nesplní podmínky pro přechod na účetnictví nebo se tak dobrovolně nerozhodnou, mohou vést pouze daňovou evidenci.
U poplatníků, kteří vedou účetnictví je velmi úzká vazba mezi účetním výsledkem hospodaření a základem daně. Základ daně právnických osob se odvozuje od výsledku hospodaření před zdaněním. Základ daně právnických osob dostaneme podstatnou úpravou výsledku hospodaření.
Naformátováno: Odrážky a číslování
Odstraněno: z
Odstraněno: ¶
Tabulka 3: Úprava výsledku hospodaření na základ daně Výsledek hospodaření před zdaněním
- příjmy vyňaté z předmětu daně - příjmy osvobozené
- příjmy nezahrnované do základu daně
- rozpuštění nedaňové rezervy nebo opravné položky + částky zkracující příjmy (nepeněžní a mimoúčetní příjmy) + účetní náklady, které nejsou uznanými daňovými náklady
+ zaměstnancům sražené a ve lhůtě neodvedené sociální pojistné - mimoúčetní náklady, které lze uznat pro daňové účely
= Základ daně
Příjmy vyňaté z předmětu daně jsou příjmy z nabytí majetku dědictvím a veškeré přijaté dary, na rozdíl od fyzických osob, kde se musí zohledňovat řada podmínek pro uplatnění daru.
Příjmů osvobozených od daně je více než příjmů vyňatých, nejvýznamnějšími jsou:
- příjmy z provozování taxativně vyjmenovaných ekologických zařízení v roce uvedení do provozu a v pěti následujících zdaňovacích období. Toto osvobození poplatník nemusí uplatňovat, může se ho vzdát do podání daňového přiznání za první zdaňovací období. Tímto aktem již možnost uplatnění osvobození v dalších zdaňovacích obdobích zaniká.
- úroky z přeplatku na dani zaviněného správcem daně a orgánem správy sociálního zabezpečení a z penále od zdravotních pojišťoven.
- úroky z hypotečních zástavních listů.
- regulované nájemné za byty a garáže přijaté bytovými družstvy, lidovými bytovými družstvy a subjekty, které byly založeny proto, aby zajistily byty a garáže svým společníkům či členům atd.
Dalšími příjmy, o které je třeba upravit účetní výsledek hospodaření jsou příjmy
Odstraněno: u
příjmy tvořící samostatné základy, například přijaté dividendy nebo podíly na zisku společností s ručením omezeným či družstev, komanditistů atd. (Vančurová, 2004) - účetní výsledek hospodaření musí být také upraven, resp. snížen o částky zúčtované při čerpání účetních rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla daňově uznatelná, protože tvorba základu daně musí reagovat na případy, kdy výnosy souvisí s účetními náklady, které v minulých obdobích nemohly být uznány jako daňové náklady.
- do základu daně se také nezahrnují výnosy, které mají vztah s účetními náklady, které v minulých obdobích nebyly uznány jako daňové.
O všechny výše uvedené položky se účetní výsledek hospodaření snižoval, jenže výsledek hospodaření musíme také o určité položky zvýšit a to zejména o částky, o které byly neoprávněně sníženy výnosy, jde především o nepeněžní příjmy. Dále o pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zúčtované v příslušném zdaňovacím období a neodvedené do jednoho měsíce po skončení zdaňovacího období.
Velmi významnou skupinou částek zvyšujících účetní výsledek hospodaření jsou mimoúčetní náklady jako:
- odvede-li poplatník pojistné sociálního zabezpečení sražené zaměstnancům, o které byl povinen zvýšit základ daně, později, může si o něj snížit výsledek hospodaření v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo pojistné skutečně zaplaceno.
- částky přijatých závazkových pokut, poplatků a úroků z prodlení, o které byl v předešlých zdaňovacích obdobích snížen účetní výsledek hospodaření při stanovení základu daně, jestliže byly v daném zdaňovacím období uhrazeny.
5.2.1 Daňové náklady
Pro stanovení základu daně z příjmů v České republice není zcela akceptován účetní princip úplnosti zobrazení. Některé účetní náklady nelze z části nebo vůbec uznat v základu daně, aby nedocházelo ke zkreslování základny zdanění.
Abychom mohli s jistotou označit účetní náklad za daňově uznatelný, musíme si odpovědět kladně na několik otázek:
Naformátováno: Odrážky a číslování
Naformátováno: Odrážky a číslování
Odstraněno: :
Odstraněno: ,
Odstraněno: -
Odstraněno: ¶
Odstraněno: ¶
Odstraněno: ¶
1) Souvisí daný náklad se zdanitelnými příjmy věcně a časově? Toto kriterium upozorňuje na to, že nelze uplatňovat náklady, které souvisí s příjmy vyňatými a osvobozenými nebo které jinak nesouvisí se zdanitelnými příjmy.
2) Je to náklad nutný pro dosažení zdanitelných příjmů? Této podmínce nikdy nevyhovují výdaje na osobní potřebu a na reprezentaci. Některé další náklady lze uplatnit jen do určité výše či při splnění jiných podmínek.
3) Je náklad zaúčtován jen do výše závazného limitu? Toto kriterium souvisí s předchozím, protože u některých nákladů nelze často objektivně určit, zda je to náklad nutný pro dosažení zdanitelných příjmů, a tak se podle zákona uplatňuje pouze do určitého limitu.
4) Je poplatník schopen prokázat vynaložení nákladu, resp. výdaje? Pro splnění tohoto pravidla je nutné uchovávat smlouvy, účetní doklady, výpisy z účtů atd.
5) Není vyloučen dle zákona o daních z příjmů z daňových nákladů? Obecně se jedná o výdaje, jejichž nezbytnost pro dosažení příjmů by mohla být sporná anebo takové, které jsou z hlediska státu nežádoucí.
6) Není uplatnění účetního nákladu vázáno na dodatečné podmínky? Jedná se o podmínku skutečného zaplacení do zákonem stanoveného termínu (Vančurová, 2004).
5.2.1.1 Nájemné a finanční pronájem
Z daňového hlediska rozlišujeme nájem operativní a finanční. Operativní pronájem je ten, kdy se najatá věc vrací zpět k pronajímateli. Nájemné u operativního pronájmu se v soustavě podvojného účetnictví časově rozlišuje a vstupuje bez dalších úprav do základu daně z příjmů. U finančního pronájmu na konci nájmu přechází majetek do vlastnictví nájemce. S takto pořízeným majetkem do výše 40 000 Kč se zachází obdobně jako s majetkem v operativním pronájmu.
Komplikace nastávají u majetku pořizovaného finančním pronájmem nad výše uvedenou částku, protože se jedná o další alternativu pro pořizování majetku a také
Naformátováno: Odrážky a číslování
Odstraněno: ¶
Odstraněno: ¶
Odstraněno: ,
5.2.1.2 Cenné papíry a kapitálový majetek
S daňově uznatelnými náklady úzce souvisejí, příjmy z těchto cenných papírů a kapitálového majetku. Některé z těchto příjmů tvoří samostatné základy daně, což znamená, že nevstupují do základu daně, rovněž jako výdaje na jejich dosažení.
Daňově uznatelnými náklady jsou:
- běžné výdaje související s držbou cenných papírů a kupní cena v případě jejich prodeje,
- nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu maximálně do výše příjmu z prodeje této majetkové účasti,
- cena pořízení směnky a akcie, které se neoceňují reálnou hodnotou, maximálně do výše příjmu z prodeje,
- pořizovací cena obchodovatelných akcií a obligací.
5.2.1.3 Rezervy
Podle zákona o účetnictví si subjekt tvoří rezervy podle své skutečné potřeby, aby dosáhl věrnosti zobrazení a zásadě opatrnosti. Ne všechny takto vytvořené rezervy se uznávají i pro daňové účely. Jsou to pouze ty z nich, které jsou uvedeny v Zákoněč 593/1992 Sb. o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů:
- bankovní rezervy,
- rezerva na opravy hmotného majetku – tuto rezervu nelze tvořit neomezeně, daný majetek musí splňovat pevně dané podmínky,
- rezervy v pojišťovnictví, rezerva na pěstební činnost, - rezerva na odbahnění rybníka,
- rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, - rezerva na vypořádání důlních škod,
- ostatní rezervy, které budou vymezeny zvláštními zákony.
O ostatní rezervy, o kterých se zákon nezmiňuje jako o daňově uznatelných, je nutno v daném zdaňovacím období zvýšit hospodářský výsledek pro účely stanovení základu daně.
Naformátováno: Odrážky a číslování
Naformátováno: Odrážky a číslování
Naformátováno: Odrážky a číslování
Odstraněno: ¶
Odstraněno: u
Odstraněno: -
Odstraněno: ¶
Odstraněno: z
5.2.1.4 Pohledávky
Pohledávky jsou u účtujících poplatníku zahrnuty ve výnosech, což znamená, že jsou obsaženy i ve výsledku hospodaření a z něho odvozeného základu daně. Problém nastává v situaci, kdy pohledávky nejsou uhrazeny, nebo není předpoklad, že budou úspěšně vymahatelné a poplatník tedy zdaňuje nereálné příjmy. Toto znevýhodnění je řešeno velmi opatrně, aby na druhé straně nedocházelo k tomu, že bude oslabena vůle poplatníka vymáhat své splatné pohledávky. Proto jsou pohledávky zahrnovány do daňových nákladů diferencovaně podle druhu a jejich stáří.
5.2.1.5 Výdaje na pracovní cesty
Výdaje na pracovní cesty jsou náklady, které se limitují. Do daňově uznatelných nákladů patří náhrady cestovních výdajů, které je zaměstnavatel povinen ze zákona hradit svým zaměstnancům. Případné náhrady cestovních výdajů nad limit nejsou daňovým nákladem, i když je zaměstnavatel k úhradě vyšších náhrad cestovních výdajů zavázán kolektivní smlouvou. Touto cestou se do základu daně zahrnují především prokazatelné výdaje na dopravu , výdaje na ubytování v rámci pracovních cest a ostatní výdaje při pracovních cestách, stravné a další.
5.2.1.6 Daně
Jelikož poplatníkovi nevzniká pouze jedna daňová povinnost, je nutné si vymezit okolnosti, za jakých může subjekt danou daň uplatnit v základu daně z příjmů. Do základu daně se zpravidla zahrnuje předpis daně silniční, daně z nemovitostí, daně z převodu nemovitostí. Daň z nemovitostí a z převodu nemovitostí jsou uznány pouze, když jsou zaplaceny. Daň z přidané hodnoty je uznaným daňovým nákladem u poplatníka, který není plátcem daně z přidané hodnoty. Výjimečně se v daňových nákladech může objevit daň z příjmů za jiného poplatníka a nikdy do daňových
Naformátováno: Odrážky a číslování
Odstraněno: pohledávek
Odstraněno: ¶
Odstraněno: dopravními prostředky
Odstraněno: ,
Pro úplnost zákon o dani z příjmu vymezuje některé náklady, které za žádných okolností nejsou daňově uznatelné:
- manka a škody s výjimkou škod způsobených živelní pohromou nebo neznámým pachatelem,
- pokuty a penále s výjimkou zaplacených smluvních pokut, úroků a penále z prodlení,
- výdaje na reprezentaci s výjimkou reklamních předmětů do 500 Kč,
- zúčtované podíly na zisku a odměny za výkon funkce členům kolektivních statutárních a jiných orgánů právnických osob a dokonce ani zaplacené odpovědnostní pojistné za člena statutárního orgánu právnické osoby.
5.3 Úprava základu dan ě a stanovení da ň ové povinnosti
Základ daně získaný úpravou výsledku hospodaření se dále snižuje o odpočty stejně jako u daně z příjmů fyzických osob. U této daně se používají taktéž pouze nestandardní odpočty, ale v menším měřítku než u fyzických osob. U právnických osob se tyto nestandardní odpočty nazývají odčitatelnými položkami.
Tabulka 4: Úprava základu daně z příjmů právnických osob Základ daně
- daňová ztráta
= mezisoučet 1
- náklady na projekty výzkumu a vývoje - odpočet části výdajů na výuku učňů
= mezisoučet 2
- dary na veřejně prospěšné účely
= Základ daně po snížení o odpočty
Zdroj: Vančurová Alena: Daňový systém ČR 2004 aneb učebnice daňového práva, 2004
Daňová ztráta poplatníkovi vznikne, když výsledek hospodaření před zdaněním upravený pro účely stanovení základu daně z příjmů je záporné číslo, potom jde o
Odstraněno: -
Odstraněno: nestandardní
daňovou ztrátu. Daň ztrátu může poplatník uplatnit v maximálně pěti následujících zdaňovacích obdobích po období, za které byla vyměřena. Aby si právnická osoba mohla snížit základ daně o náklady na projekty výzkumu a vývoje, musí se jednat současně o náklady daňově uznatelné a na realizaci projektů nesmí být ani částečně poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Co se týče odpočtu části výdajů na výuku učňů lze ho uplatnit ve výši 30 %. Odpočitatelné dary jsou přesně vymezeny v zákoně o dani z příjmů. Minimálně musí hodnota darů činit 2 000 Kč jednomu subjektu a maximálně 5 % základu daně sníženého o zbývající odpočty.
Na takto vypočtený základ daně snížený o odpočty aplikujeme lineární sazbu daně z příjmů právnických osob, která je pro rok 2006 stanovena ve výši 24 %.
Dostaneme daň, kterou lze ještě snížit o slevy na dani a to zejména na zaměstnance se zdravotními postiženími. Po odečtení slevy na dani nám vychází daňová povinnost a odečtením zaplacených záloh dostáváme vyrovnání daňové povinnosti a to buď přeplatek nebo nedoplatek.
5.4 Ú č tování splatné dan ě z p ř íjm ů právnických osob
V podvojném účetnictví podniky účtují o splatné dani ze zisku, ale z důvodu opatrnosti se můžeme setkat i s odloženou daní ze zisku. Splatná daň představuje povinnost účetní jednotky odvést do státního rozpočtu daň. Tato daň je vypočítána účetní jednotkou v daňovém přiznání jako jedna částka, ale v účetnictví je účetní jednotka povinna účtovat ji samostatně za běžnou a mimořádnou činnost, a to na dva různé účty v účtové skupině 59. Oddělené účtování splatné daně z běžné a mimořádné činnosti je požadavkem v souladu s mezinárodními účetními standardy, aby bylo jasně vidět, jaké daňové zatížení účetní jednotce způsobují tyto činnosti.
Schéma účtování je tedy obdobné jako u účtování daně z příjmů fyzických osob.
Pokud v účetním období vznikne v jedné činnosti zdanitelný zisk a ve druhé daňová ztráta, ale za celou účetní jednotku vychází zdanitelný zisk, zaúčtuje se daňová povinnost za ziskovou činnost jako závazek a za ztrátovou činnost jako pohledávka.
Odstraněno: ¶
Příklad 2
Akciová společnost Kobra měla výsledek hospodaření před zdaněním 1 200 000, ve kterém bylo mimo jiné zahrnuto: rozpuštění účetní rezervy na kursové rozdíly 41 000, přijatý podíl na zisku s. r. o. ve výši 50 000, podíl na zisku v. o. s. ve výši 66 000, který po úpravě na základ daně činil 88 000, přijatý úrok z běžného účtu 2 000, tvorba rezervy fin. Prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou ve výši 65 000, zaplacená daň z nemovitostí 15 000, , dovozní clo 4 500, výdaje na recepci uspořádanou pro obchodní partnery za 9 000, daňová zůstatková cena nákladního automobilu, který byl vyřazen v důsledku škody způsobené živelní pohromou 35 000, výdaje na inzerát v celostátním deníku 14 000. Dále v roce 2006 vynaložila akciová společnost Kobra na výzkum a vývoj 167 000 bez podpory z veřejných zdrojů a za rok 2005 měla ztrátu 400 000. Na výchovu žáků odborného učiliště vynaložila 95 000. Společnost během účetního období zaplatila zálohy na daň z příjmů právnických osob, a to 58 000. Vypočtěte konečnou daňovou povinnost.
Řešení:
VH PŘED ZDANĚNÍM 1 200 000,-
Úprava přijatého podílu na zisku v. o. s. + 22 000,- Rozpuštění účetní rezervy na kursové rozdíly - 41 000,- Neuznantelné daňové náklady - výdaje na recepci + 9 000,-
ZÁKLAD DANĚ 1 190 000,-
Daňová ztráta - 400 000,-
Odpočet části výdajů na výuku učňů (30 %) - 28 500,-
Odpočet výdajů na výzkum a vývoj - 167 000,-
ZÁKLAD DANĚ po snížení o odpočty 594 500,- ZÁKLAD DANĚ po snížení o odpočty po zaokrouhlení 594 000,-
x sazba daně (24 %) x 0,24
DAŇOVÁ POVINNOST 142 560,-
Zaplacené zálohy - 58 000,-
DOPLATEK DAŇOVE POVINNOSTI 84 560,- Účtování:
1. Úhrada zálohy na daň z příjmů PO z běžné činnosti 58 000,- 34./22.
2. Předpis daně z příjmů PO z běžné činnosti 142 560,- 59./34.
3. Úhrada doplatku daně z příjmů PO z běžné činnosti 84 560,- 34./22.
Odstraněno: ¶
¶
Odstraněno: který po úpravě na základ daněčinil 60 000, přijatý po
Odstraněno: ¶
Komentář [DP1]: U těchto položek mi není jasný, jak si přišla na částku rozdílu, resp. rozdíl je mi jasný – odečetla si dvě čísla ze zadání, otázka je, jak se přijde na ony částky představující úpravu na základ daně (tj. na těch 60 000 a 88 000).
Komentář [DP2]: Odečíst nikoliv přičíst
Odstraněno: Úprava přijatého podílu na zisku s. r. o.
+ 10 000,-¶
Odstraněno: - 41 000,-¶
Komentář [DP3]: Podle mě to tam nepatří
Odstraněno: áklady, které nejsou
Odstraněno: ým Odstraněno: i Odstraněno: ými Odstraněno: ¶
a) zaplacené zálohy na daň z příjmů PO + 58 000,-¶
b)
Odstraněno:
Odstraněno: 3 Odstraněno: 40 Odstraněno:
Odstraněno: 744 Odstraněno: 74 Odstraněno: 78 Odstraněno: KONEČNÁ Odstraněno: Á Odstraněno: 120
Odstraněno:
Odstraněno: 20 Odstraněno: 62
6 ZÁV Ě R
Daňová problematika v České republice je velice složitá, což není nic zvláštního, protože tomu není jinak ani v ostatních státech na celém světě. Každá země má více či méně odlišný daňový systém od jiné, ale vždy platí, že daňové příjmy jsou příjmy státního rozpočtu, ať už na vyšší či nižší úrovni. Je nutné, aby výše daňových příjmů byla optimální, tzn. aby nebyly příliš nízké, a tak nepokryly nezbytné výdaje, ale na druhou stranu aby nebyly příliš vysoké, a tím zbytečně nezatěžovaly jejich poplatníky.
V dnešní době se Česká republika snaží přibližovat úrovni vyspělých evropských zemí, což samozřejmě obnáší i jisté změny v daňovém systému.
Všeobecně známým trendem je snižovat přímé daně a naopak zvyšovat nepřímé, především daně ze spotřeby. Jako jeden z důvodu lze uvést, že nepřímé daně nejsou tak viditelné.
Nárůst podílu daní ze spotřeby má jeden zásadní důvod, a to že touto daní jsou zatíženy výrobky, které nejsou nezbytné k plnohodnotnému životu, tzn. záleží na poplatníkovi, zda si je koupí nebo ne.
V této práci jsem se zaměřila na přímé daně. Pokusila jsem se shrnout základní rysy a vlastnosti daní z příjmů a to především v souvislosti s účetnictvím. Nejedná se o podrobnou analýzu daní z příjmů, ale o jejich průřez. Účelem této práce je pouze nastínit problematiku výpočtu daní z příjmů, protože každý pracující člověk je povinen ze zákona odvádět daň z příjmů, a proto by měl mít představu, jak se výše této platby stanovuje.
Naformátováno: Odrážky a číslování
Odstraněno: <#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
<#>¶
Konec stránky
<#>ZÁVĚR¶
<#>¶
Odstraněno: zahrnuje
