GEOGRAFIE OBYVATELSTVA
Eliška Hofmannová IV.C
Věda, která se zabývá obyvatelstvem se nazývá demografie.
Rozmístění lidí je velice nerovnoměrné. Záleží na přírodních podmínkách, společnosti, úrodné půdě, politické situaci, sociálním zajištění, blízkosti k moři, politické situaci, vyspělosti státu apod.
Největší soustředěnost lidí je v z. Evropě,
Indoganžské nížině, východním pobřeží USA, Číně a Indii.
Nejméně osídlená je Sahara, Grónsko, vnitrozemí Austrálie, Antarktida, Himaláje.
Průměrná hustota zalidnění je 40 lidí/km2.
Největší hustota zalidnění je v Monaku 31000 obyv./km2. Nejmenší hustota je na Sibiři 1-2 obyv./km2.
Specifická hustota zalidnění určuje počet obyvatel na ornou půdu (slouží k tomu, jestli by to lidi uživilo).
PŘÍRŮSTEK OBYVATELSTVA
Dělí se na přirozený, mechanický a sociální.
1) Přirozený přírůstek slouží ke zjištění
porodnosti (natality) a úmrtnosti (mortality).
Určuje se v promilích
Přírůstek spočítáme tak, že od porodnosti odečteme úmrtnost. (V Evropě je každý 5.
člověk důchodce)
Největší porodnost je v Asii a Africe
(50promile), nejnižší v Evropě (10promile).
Nejvyšší mortalita je v Africe (25promile), nejnižší v Evropě (11promile).
Fertilita = plodnost určuje počet dětí, které se narodí jedné ženě. Nejnižší je v západní
Evropě (1dítě).
2) Mechanický přírůstek je vlastně pohyb
obyvatelstva. Je dán migrací, nebo-li pohybem.
Emigrace = odstěhování Imigrace = přistěhování
Reemigrace = člověk se vrátí tam, odkud původně přišel.
Lidé migrují za prací, kvůli politické situaci ve
státě, válkám, přírodním katastrofám, terorismu, sňatku…
Existují 3 druhy migrace:
a) interkontinentální - (odsun afrických černochů do Ameriky)
b) v rámci jednoho kontinentu (z Mexika do USA)
c) vnitrostátní (přesun z vesnice do měst).
Délka migrace může být trvalá, denní, sezónní.
SOCIÁLNÍ PŘÍRŮSTEK
3) Sociální přírůstek je přechod z jednoho
sociálního prostředí do druhého (zaměstnaný – nezaměstnaný, svobodný – ženatý, změna
náboženství).
Nezaměstnanost se určuje v % (lidé vedení na prac. úřadě / počet pracujících lidí * 100).
STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE POHLAVÍ
Na světě se rodí o 1% více mužů než žen. Muži mají ale větší úmrtnost. Kolem 25 roku se počty vyrovnávají a začínají převažovat ženy. Ženy se dožívají vyššího věku.
V muslimských zemích mají ženy horší postavení a převládají muži.
Počítá se tzv. index maskulinity (počet mužů na 1000 žen). Index feminity určuje počet žen na tisíc mužů.
U nás – 1054 žen/ 1000 mužů
STRUKTURA PODLE VĚKU
Existují tři věkové skupiny:
předproduktivní (0-15 let)
produktivní (15-65 let)
postproduktivní (nad 65 let).
Nejvyššího věku se lidé dožívají v severní
Evropě a v Japonsku. Ve vyspělých zemích je
21% důchodců, 19-20% mladých lidí, zbytek je v produktivním věku.
V zaostalých zemích je 40% do 15 let a málo lidí nad 65 let.
Ve vyspělých zemích se lidé dožívají vyššího věku (ženy 80 let, muži 75 let).
V jihovýchodní Asii a Africe se muži i ženy dožívají přibližně 40 let. U nás se hranice pohybuje kolem 72 let.
STRUKTURA PODLE RASY
Europoidní – bílá rasa, 45% lidí, rozšířena v Evropě, západní Sibiři, severní Americe, jihozápadní Asii, Indii -základní znaky – světlá pleť, vlasy, různá barva očí,
obličej středně široký
Mongoloidní – žlutá rasa, 40% lidí, rozšířena ve východní, jihovýchodní Asii, původní obyvatelé Ameriky, znaky
-šikmé oči, širší obličej, tmavé rovné vlasy, kratší končetiny, menší vzrůst
Ekvatoriální – černá rasa, dělí se na negroidní (Afrika, přistěhovalci v Americe) a australoidní (Austrálie,
Nová Guinea)
-znaky – hodně tmavá pleť, australoidní jsou světlejší než negroidní, kudrnaté vlasy, masité rty, široký nos Dochází k míchání ras a vznikají míšenci. Mulati (černá
+ bílá), mestici (bílá + žlutá), zambo (černá + žlutá).
STRUKTURA PODLE JAZYKA
Etnická skupina lidí má společnou kulturu, jazyk, území, náboženství a území.
Národy se vyvíjejí z etnických skupin. Národy nemusí mít jednu společnost ani náboženství, ale mají společný
historický vývoj apod. Většina národů tvoří stát.
Na světě je více než 6000 jazyků. Seskupují se do jazykových rodin podle toho jak jsou příbuzné.
Jazykové rodiny:
a) indoevropská - slovanské, germánské, románské,
baltské jazyky, řečtina, keltské jazyky, irština, waleština b) čínsko-keltská - čínština a tibetština
c) semito-hamitská – arabština
d) uralská - ugrofinské jazyky (estonština, maďarština, finština)
e) drávidská - jazyky v oblasti Indie f) kapulánská a australská
Nejrozšířenějším jazykem je čínština následuje angličtina, španělština, hindština, arabština, ruština, portugalština, francouzština.
STRUKTURA PODLE NÁBOŽENSTVÍ
Náboženství se dělí na světová (křesťanství, islám, buddhismus), národní (hinduismus, judaismus), primitivní (indiáni, kmeny v Africe, šamani).
Křesťanství – má jednoho boha, vzniklo v Asii, dělí se do tří skupin, římskokatolické je v jižní, západní a střední Evropě a v latinské Americe, pravoslavné vzniklo odtržením je ve
východní a jihovýchodní Evropě, neuznává papeže,
pravoslavné (evangelíci, luteráni) je v Anglii, severní Evropě, USA, Austrálii.
Islám – zakladatel islámu je Mohamed, bůh se nazývá Alláh,
posvátná kniha je korán, vyskytuje se v severní Africe, jihozápadní Asii, nejméně tolerantní, jednou za život musí navštívit Mekku,
nejmladší náboženství, nejedí vepřové maso, pětkrát denně se modlí směrem k Mecce.
Buddhismus – zakladatel je Budha, vzniklo reformou hinduismu z Bráhánismánu, je ve východní a jihovýchodní Asii, v Japonsku je zenbuddhismus, v Tibetu lámaismus.
Hinduismus – člověk se musí hinduistou narodit, hlavně v Indii, v latinské Americe, polyteistické náboženství, posvátná řeka Ganga, tolerantní k ostatním náboženstvím, hierarchie lidí dělí se na kasty, nejedí hovězí, bohové Šiva, Khálí, aj.
GEOGRAFIE SÍDEL
Sídlo je místo koncentrace lidských obydlí a hospodářských budov, apod.
Ekumena je trvale obydlené území (dnes skoro všechna).
Subekumena je přechodně obydlené území (Antarktida – výzkumníci).
Anekumena není člověkem vůbec obydlena.
Sídla se dělí na přechodně obývaná a trvalá. Přechodně obývaná sídla jsou například stany indiánů, iglú, chaty, maringotky. Trvalá sídla se dělí na venkovská a městská.
Venkovská sídla se dělí na samoty (izolovaná, farmy, hájovny), vísky (do 15 domů), vesnice (nad 15 domů do 250).
Vesnická sídla se podle půdorysu dělí na lineární (řadové, podél silnice, řeky), návesní (okrouhlice, okolo návsi, kostela), hromadné (kombinací předchozích dvou).
Městská sídla jsou vývojově mladší. Plní funkci průmyslovou, kulturní, obchodní.
Města se podle funkce mohou dělit na univerzitní (Praha), lázeňská (Poděbrady, Karlovy Vary), vojenská apod.
Podle půdorysu mají města šachovnicový tvar (New York, pravoúhlé silnice, uměle vytvořené), radiální (okolo náměstí).
Urbanizace je proces stěhování lidí z venkova do měst. Počítá se v procentech.
Ve světě převládá venkovské obyvatelstvo nad městským. V Evropě je 70% lidí ve městech. V Africe je 90% lidí na venkově. 100% urbanizovaná země je
Vatikán.
Ve městech je lepší přístup ke studiu, kultuře, práci. Velkoměsto má více než milion obyvatel. V české republice se počítá za město pokud má více než 100 tisíc obyvatel.
Aglomerace je seskupování menších sídelních jednotek okolo většího města. Jsou propojeny určitou dopravou.
Konurbace je souměstí neboli spojení dvou měst. Města se rozrostou a spojí se.
Megalopole je vysoce urbanizované území (více velkoměst dohromady). Boston a Washington se spojily v Boshwash. San Francisko a San Diego se spojily v
Sansan.
