VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
Fakulta mezinárodních vztahů
Diplomová práce
Téma: Obchodní specifika při vstupu firmy na trh Kanady se zaměřením na pivovarnické odvětví a činnost CzechTrade
Autor: Bc. Martina Dudová Studijní obor: Mezinárodní obchod
Vedoucí práce:
doc. Ing. Josef Taušer, Ph.D.
doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc. Praha, 2020
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Obchodní specifika při vstupu firmy na trh Kanady se zaměřením na pivovarnické odvětví a činnost CzechTrade“ vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne ………
podpis studenta
Poděkování:
Ráda bych poděkovala všem, kteří se podíleli na psaní mé diplomové práci. Především zmiňuji doc. Ing. Josefa Taušera, Ph.D. a také doc. Ing. Miroslavu Zamykalovou, CSc., kteří mi vedli diplomovou práci a svými odbornými radami mi velmi pomohli. Velké díky patří i panu Jaroslavu Jelínkovi, který je ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade v Kanadě a který mi předal spoustu cenných informací během mé stáže v Kanadě, a i nyní při psaní diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat pivovarům, které mi poskytly informace o jejich strategii na zahraniční trh. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, partnerovi a přátelům za jejich trpělivost a podporu při mém studiu.
Obsah
ÚVOD...5
1 Současné podnikatelské prostředí Kanady ... 9
1.1 Základní informace o Kanadě ... 9
1.2 Analýza vnějšího prostředí – PEST ... 11
1.2.1 Politické faktory ... 14
1.2.2 Ekonomické faktory ... 20
1.2.3 Socioekonomické faktory ... 28
1.2.4 Technologické faktory ... 36
1.3 Analýza vnitřního prostředí – SWOT ... 39
1.3.1 SWOT analýza současného trhu Kanady ... 40
2 Postavení Kanady v mezinárodním obchodě a pivovarnický průmysl ... 41
2.1 Mezinárodní obchod ... 41
2.2 Obchodní bilance, export a import Kanady ... 43
2.2.1 Kanadský export ... 44
2.2.2 Kanadský import ... 45
2.2.3 Obchodní politika a mezinárodní smlouvy ... 46
2.2.4 Přímé zahraniční investice v Kanadě ... 47
2.3 Pivovarnický průmysl v Kanadě ... 49
2.3.1 Historie kanadského pivovarnictví ... 49
2.3.2 Pivovarnický průmysl ... 50
2.3.3 Spotřeba piva v Kanadě a nejoblíbenější značky piva ... 54
2.3.4 Cenové rozlišení značek piva ... 56
2.3.5 Způsob prodeje piva v Kanadě ... 56
2.3.6 Distribuce piva a zákonná opatření ... 57
2.3.7 Pivní asociace ... 58
2.4 Porterova analýza 5 sil ... 58
3 Činnost CzechTrade a vstup českých firem na kanadský trh ... 62
3.1 Působnost zahraniční kanceláře CzechTrade v Kanadě ... 64
3.1.1 Postřehy z kanadského prostředí ... 65
3.1.2 Vstup českých firem z pohledu CzechTrade v Kanadě ... 66
3.1.3 Shrnutí výhod a nevýhod kanadského trhu pro české vývozce ... 66
3.1.4 Vybrané příklady českých firem působících v Kanadě ... 69
3.2 Každoroční veletrhy probíhající v Kanadě a USA ... 69
3.3 Pivní festivaly v Kanadě ... 71
3.4 Pivní mise pořádané agenturou CzechTrade ... 72
3.4.1 Pivní mise mezi USA, Kanadou a ČR... 74
3.5 Typy strategie vstupu na trh Kanady a USA ... 75
3.6 Strategie pivovarnických firem při vstupu na zahraniční trh ... 77
3.7 Příklad neúspěšné strategie ... 79
3.8 Shrnutí a doporučení ... 80
ZÁVĚR ...81
Seznam literatury ...84
Seznam obrázků, grafů, tabulek a schémat...88
7
ÚVOD
Tato diplomová práce se věnuje podrobnému průzkumu kanadského trhu, který může představovat pro české subjekty mnoho příležitostí. Kanada se řadí mezi největší země na světě a má velmi silnou vyspělou ekonomiku. I když zabírá podstatnou část Severní Ameriky, je mnohdy v rámci kontinentu zastíněná Spojenými státy americkými, kterým se dostává více pozornosti. V médiích se mnohem častěji píše o dění v USA či Mexiku než právě o Kanadě, proto bude autorčiným záměrem tuto zemi více přiblížit.
Neznámost trhu a jeho specifik může představovat pro podnik vstupující na kanadský trh velké překážky a s tím i zvýšené náklady. Může to též být jeden z důvodů neúspěchu podniku na tomto trhu a následný odchod.
Důvodem zvolení tohoto téma byly osobní zkušenosti autorky získané na pracovní zahraniční stáži pro českou exportní vládní agenturu CzechTrade patřící pod Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Při práci CzechTrade v Calgary bylo možné si všimnout, že české firmy mají nízké povědomí o realitě na kanadském trhu. Také mnohdy problémem byly kulturní odlišnosti při obchodním jednání. To bylo způsobené právě nízkým počtem informačních zdrojů, které se zabývají přímo trhem Kanady. Tato práce může tedy sloužit jako ucelený přehled současné situace na kanadském trhu. Díky hloubce a komplexnosti všech použitých analýz v této práci by tato publikace mohla sloužit jako pomůcka pro firmu, která by chtěla expandovat do Kanady. Bohužel jen malé množství českých firem se rozhoduje vstoupit na kanadský trh. Můžou za to kulturní nebo jazykové bariéry? Nebo považuje český podnikatel za Kanadu příliš vzdálenou? Převážná část práce se zabývá průzkumem celkového podnikatelského prostředí, kterou mohou využít všechny firmy nehledě na jejich zaměření, avšak větší důraz je kladen na potravinářský průmysl a odvětví pivovarnictví. Důvodem zvolení právě pivovarnického průmyslu byla účast na několikaletém pivovarnickém programu, který zaštituje CzechTrade a Ministerstvo zemědělství České republiky a má za úkol rozšířit spolupráci mezi českými, kanadskými a americkými malými pivovary.
První kapitola se zabývá analýzou současného podnikatelského prostředí v Kanadě, kde pomocí PEST a SWOT analýzy dojde k popsání vnějšího a vnitřního prostředí trhu. Jednotlivé vlivy (politické, ekonomické, socioekonomické a technologické) mají přímý vliv na podnik, který by se v tomto prostředí vyskytoval.
Kulturní specifika a zvyklosti budou obsahem podkapitoly o socioekonomických
8 faktorech. Při uzavírání smluv a partnerství je nezbytné mít povědomí o kanadské kultuře a způsobu obchodního jednání. Neznalost těchto praktik může silně negativně ovlivnit jakoukoliv případnou spolupráci.
Druhá kapitola se věnuje postavení Kanady v mezinárodním obchodě s ohledem na její zahraniční obchodní politiku, její bilanci obchodu či účasti v mezinárodních úmluvách a organizacích. V druhé části kapitoly se již zaměřuje na pivovarnický průmysl v Kanadě s ohledem na pivovarnické odvětví – jeho historii, způsobu prodeje či počtu pivovarů. Pomocí Porterovy analýzy bude toto odvětví vyhodnoceno.
Třetí kapitola se již věnuje činnosti CzechTrade v Kanadě a procesu vstupu české firmy na kanadský trh. Kanadský trh bude popsán z pohledu CzechTrade a jeho zkušeností a poznatků o něm. V závěru kapitoly je možné si přečíst strategii českých firem, které vstoupily na zahraniční trh a jakou při tom zvolily metody vstupu, které by mohly další firmy také využít.
Cílem diplomové práce je na základě detailního popisu prozkoumat současné kanadské podnikatelské prostředí z hlediska možnosti vstupu českých vývozců piva na trh v Kanadě, podat souhrnné informace o trhu a jeho specifických charakteristikách.
Analytická i praktická část se tedy věnuje splnění cíle pomocí metodik – deskripce a následné komparace.
Po přečtení práce by měl čtenář získat konkrétnější obraz tamního prostředí na příkladech z praxe. K tomu byly použity materiály ze světových zahraniční databází, aktuálních článků či činnosti CzechTrade. Dalším zdrojem byly rozhovory s lidmi znalými místních poměrů či diplomaty. V neposlední řadě autorka čerpala z vlastních zkušeností nabytých v průběhu stáže v Kanadě a účasti na veletrzích.
9
1 Současné podnikatelské prostředí Kanady
V úvodní kapitole je nutné představit čtenáři Kanadu, a to z mnoha úhlů. Tato země svou rozlohou patří mezi největší země na světě a povědomí o Kanadě může pro českou expandující firmu znamenat mnoho příležitostí. Pokud by český podnik chtěl vstoupit se svými produkty na kanadský trh, měl by mít alespoň základní informace o této zkoumané zemi. Nejprve dojde k stručnějšímu představení Kanady z pohledu geografie a podnebí, protože nevědomost těchto základů by mohla vést k neočekávaným výdajům například při přepravě zboží. Poté je důležité alespoň shrnout zásadní události v rámci kanadské historie a rozložení provincií, protože to patří k základnímu přehledu, který by měl každý nově vstupující mít. To vše může ovlivnit způsob obchodování či business kulturu. Tomu bude věnována první podkapitola. V následujících podkapitolách dojde k rozsáhlé analýze vnějšího a vnitřního prostředí Kanady pomocí PEST a SWOT analýzy, která čtenáři poskytne podrobný přehled současného podnikatelského prostředí Kanady.
1.1 Základní informace o Kanadě
Svou rozlohou téměř 9,98 milionů km2 se Kanada řadí mezi největší země na světě a zabírá podstatnou část Severní Ameriky. Rozprostírá se od Atlantického k Pacifickému oceánu a sousedí se Spojenými státy americkými na jihu a na severozápadě. Zaujímá strategickou pozici mezi USA a Ruskem, které od sebe dělí ještě oblast polárního kruhu.
Většinu povrchu tvoří planiny, lesy a v severní části tundry a permafrost. Díky tomu se většina obyvatel nachází ve 160 kilometrů širokém pruhu (tzv. koridor Québec -Windsor) rozprostírajícím se při jižní hranici s USA. Zde jsou umístěna velká města a průmysl. Mezi největší kanadská města patří Toronto, Montreal, Vancouver, Calgary či hlavní město Ottawa. 1
Svou roli v rozmístění obyvatelstva hraje podnebí, které je v jižní části země mírné a v některých místech se díky příznivým mikroklimatickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny a léta bývají horká, zatímco na severu panuje po většinu roku arktické podnebí. To je také důvod, proč nemá Kanada ani 4 obyvatele na 1 km2 a má celkem podle posledních odhadů „pouze“ 37,8 milionu obyvatel.2
1 Central Intelligence Agency: World Factbook [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ca.html
2Statistics of Canada: Quaterly Demographic estimates of September 2019 [online]. [cit. 2019-11-24].
Dostupné z: https://www150.statcan.gc.ca/n1/pub/91-002-x/91-002-x2019003-eng.htm
10 Kanada je federací složenou z 10 provincií (jmenovitě Alberta, Britská Kolumbie, Manitoba, Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Nový Brunswick, Ontario, Ostrov prince Edwarda, Québec, Saskatchewan) a 3 spolkovými teritorii (Severozápadní teritoria, Nunavut a Yukon). Rozdělení jednotlivých provincií i teritorií je možné vidět na vybarvených částech mapy Kanady. Každá z provincií má značný stupeň samosprávy, zatímco teritoria mají poněkud menší autonomii. Každé z těchto 13 území disponuje vlastními symboly a vlajkami. V rámci obrázku č. 1. lze vidět oficiální kanadskou vlajku, která je symbolem země a zobrazuje jedenácti cípý javorový list a dva postranní pruhy symbolizující oceány, které Kanadu z obou stran omývají. 3
Obrázek č. 1: Administrativní mapa Kanady
(autor: vlastní zpracování pomocí spojení několika map v https://mapchart.net/)
Nedávno oslavila Kanada své 150. narozeniny od založení, které vzniklo sepsáním kanadské ústavy v rámci Zákonu o britské Severní Americe z roku 1867 („British North America Act 1867“). Avšak historie Kanady sahá mnohem dále, kdy území bylo osídleno po tisíce let původními obyvateli („Native Canadians“) a od 15-16. století začala kolonizace z Evropy. První evropské osídlení zde bylo založeno Francouzi v oblasti Québecu, zbytek východního pobřeží osídlili Britové. Po válce o nezávislost v 80. letech 18. století se z území USA do Kanady přesunulo také tisíce amerických občanů. Tyto
3 Government of Canada: Provinces and territories [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné z: https://www.canada.ca/en/immigration-refugees-citizenship/services/new-immigrants/prepare-life- canada/provinces-territories.html
11 tři skupiny nejvíce ovlivnily dějiny Kanady. Dnes se země dá rozdělit díky jazykům na dvě hlavní části – anglofonní a frankofonní. V provincii Québec, v Severozápadních teritoriích a Yukonu je hlavním jazykem francouzština, zatímco ve zbytku země převládá angličtina. Oficiálními jazyky jsou oba jazyky, a proto většina nápisů je dvojjazyčná.
S různými jazyky přichází i různá kultura či způsob chování, které bude předmětem závěru této kapitoly. Ta se věnuje do hloubky kulturním odlišnostem. Podnikatelský subjekt mířící do Kanady by také měl vědět o časovém posunu, kdy rozdíl mezi ČR a východní částí Kanady je o 6 hodin méně a západní částí je o 9 hodin méně. 4
Předešlé části sloužily jako takový úvod o Kanadě a nyní bude tato země zkoumána do hloubky v rámci analýzy vnějšího a vnitřního prostředí, kdy krátce na začátku každé analýzy bude teorie, která danou analýzu představí, aby čtenář porozuměl, jak a proč se dospělo k takovým výsledkům a závěrům.
1.2 Analýza vnějšího prostředí – PEST
Před vstupem na nový trh by každý podnik měl udělat podrobnou analýzu prostředí proto, aby věděl, zda je pro něj vhodné na daný trh vstupovat. Je to nezbytné, protože všechny firmy jsou ovlivňovány tím prostředím, které je obklopuje. K nejlepšímu způsobu, jak zjistit, zda daný trh je vhodný pro danou společnost, je analýza vnějšího podnikatelského prostředí. Lze použít několik metod, ale nejznámější a nejvíce užívaná v praxi je PEST analýza, která slouží všeobecně jako takový strategický audit vlivu vnějšího prostředí firmy.
PEST analýzu nejčastěji provádí vedení firmy, pokud plánuje realizaci určitého většího projektu či uvažuje, že vstoupí na nový trh v jiné zemi. PEST analýza je také využívaná, pokud se podnik rozmýšlí nad dlouhodobým strategickým plánem či si pohrává s myšlenkou na rozšíření své firmy a vybudování nové továrny. 5
Tato podkapitola se tedy bude zcela věnovat analýze makroprostředí, které viz schéma č.1 patří do vnějšího prostředí podniku a obsahuje i jednotlivá odvětví, ale ty budou podrobně vysvětleny ve 2. kapitole.
4 Central Intelligence Agency: World Factbook [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ca.html
5 SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA. Strategická analýza. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H.
Beck, 2006. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-367-1. str.16-20
12
(autor: vlastní zpracování dle zdroje 6)
Zda bude daný podnik na novém trhu úspěšný ovlivňuje mnoho faktorů a jen malé množství faktorů se dá přímo ovlivnit, proto je pro podnik zásadní udělat si podrobnou analýzu makroprostředí/makrookolí. Do makrookolí patří rozsáhlá sféra politicko- právních, ekonomických, sociálně-kulturních a technologických faktorů, které v daném prostředí působí. Odtud pochází i daný název analýzy (zkratka slov Political, Economical, Social a Technological). Někdy je též využívána rozšířená verze tohoto modelu, která je označována jako PESTEL či PESTLE analýza. Ta zahrnuje samostatně ekologické a legislativní vlivy. 6
Mezi politicko-legislativní vlivy, které mohou přímo ovlivnit daný podnik, se řadí především politická stabilita, daňová politika, regulace zahraničního obchodu (exportu a importu), právní úprava – pracovního práva, ochrany spotřebitele či antimonopolní zákony. Jednotlivé podniky či podnikatele přímo ovlivňuje legislativa, která reguluje podnikání v daném státu. Pokud je daný stát součástí určitého společenství, musí se dodržovat také právní legislativa, kterou upravují mezinárodní smlouvy nebo např. pro Českou republiku předpisy Evropské unie. Členství země v určitém společenství přináší pro podnik nové příležitosti (např. nové trhy), ale také hrozby (např. příchod nové konkurence). Autoři Sedláčková a Buchta zahrnují do politických faktorů také ochranu životního prostředí, regulaci v rámci zahraničního obchodování a otevřenost či uzavřenost dané ekonomicky a poslední řadě i možný protekcionismus, který snižuje zahraniční směnu zboží. 7
6 TYLL, Ladislav. Podniková strategie. Praha: C.H. Beck, 2014. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80- 7400-507-7.
7 SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA. Strategická analýza. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H.
Beck, 2006. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-367-1. str. 16-20
Schéma č. 1: Analýza vnějšího prostředí
13 Především analýza ekonomických faktorů dává potencionálnímu podniku informace o hospodářských cyklech a stavu ekonomiky. Využít při ní lze především makroekonomických ukazatelů – dosavadní trendy vývoje HDP a prognózy na další roky, vývoj inflace, úrokové míry či nezaměstnanosti. Tyto faktory mají bezprostřední vliv na daný podnik a jeho kladný výsledek v hospodaření. Pokud firma obchoduje i na zahraničních trzích je přímo ovlivněná změnou a vývojem zahraniční měny a vývojem devizových kurzů, protože velké pohyby v kurzech působí na konkurenceschopnost podniků. Firma musí na takové změny průběžně reagovat (např. pokud centrální banka oznámí, že plánuje mírně oslabit domácí měnu, aby podpořila export). Pokud se zvýší v dané zemi průměrná mzda, ceny energií či zvýší daňové zatížení, může to negativně působit na podnik, protože mu vzrostou náklady.
Změny na straně spotřebitelů mohou také ovlivnit jejich nákupní chování, například pokud dojde díky vysoké inflaci ke snižování reálných příjmů, může dojít k poklesu kupní síly či ve změně spotřebního koše, kdy spotřebitelé si zvolí levnější zboží než například prémiovou značku.
Podnik využije při svém posuzování, jestli daná země je vhodná pro něj, i sociálně-kulturní faktory, mezi které patří demografické faktory a vývoj populace a její struktura, mobilita, úroveň vzdělávání, změny životního cyklu, přístup k práci a volnému času. Dále je možné tam zařadit také spotřební zvyky kupujících, rozdělení příjmů a kulturní vlivy. Na náboženství dané země také není vhodné zapomínat, protože to může mít přímý vliv na podnik a jeho případný postup při vstupu na daný trh. 8
Neopomenutelnou součástí PEST analýzy jsou technologické vlivy, kam lze zařadit celkovou technologickou vybavenost země, nové objevy a jejich patenty, změny v technologiích, výdaje státu na výzkum a inovace. Pokud se technologie mění velmi rychle v dané zemi, může to dramaticky ovlivnit okolí, v němž se podnik nachází.
Žádná firma nemá zcela kontrolu nad těmito faktory a nemůže je aktivně ovlivňovat, ale právě díky vhodně zvolené analýze vnějšího prostředí je možné určité stavy předvídat, připravit se na ně a reagovat na ně. U těchto faktorů je důležité v prvé řadě nastavit jejich důležitost. Hlavním účelem PEST analýzy není zkoumat jednotlivé body těchto faktorů, ale je podstatné zjistit, jaké jsou pro podnik významné a jaké
8 SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA. Strategická analýza. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H.
Beck, 2006. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-367-1. str. 16-20
14 ho mohou přímo ovlivnit. PEST analýza by se neměla sestavit pouze před vstupem dané firmy na nový trh, ale jednotlivé oblasti by se měly průběžně pozorovat a kontrolovat případné změny, protože každé prostředí má tendenci se neustále vyvíjet a měnit. Odhady následujícího vývoje mohou být pro podnik zásadní. Podle schématu č.2 je možné vidět, že je důležité sledovat všechny vlivy najednou, protože na podnik působí současně, proto by se podnik neměl zaměřovat jen na některé oblasti.
(autor: vlastní zpracování, zdroj 9)
Sedláčková a Buchta dále uvádějí, že stupeň nejistoty a rizika s příchodem firmy na nový trh se dá minimalizovat právě pomocí podrobné analýzy vnějšího prostředí a bude mít zásadní vliv na úspěchu firmy v dané zemi.
1.2.1 Politické faktory
Politické faktory patří mezi nejzásadnější faktory PEST analýzy, a proto je na místě je uvést jako první, protože zásadně ovlivní rozhodování o vstupu na daný trh.
Kanada patří k nejvíce politicky stabilním a demokratickým zemím na světě.
V následujících částech proběhne analýza jejich demokratického a korupčního indexu, dále pomocí WGI (World Governance Indicators) bude zkoumána politická stabilita Kanady pomocí 6 indikátorů. Zmíněna bude také právní úprava, daňová politika Kanady či antimonopolní zákony.
9 SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA. Strategická analýza. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H.
Beck, 2006. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-367-1. str. 16-20
Schéma č. 2: PEST analýza
15 Kanada má dlouhou tradici demokracie, která je zakořeněná hluboko již od roku 1867, kdy byla vytvořena kanadská ústava (tzv. „Constitution Act“). Stejně jako většina anglosaských zemí má i Kanada nepsané právo, a právo je souzeno podle tradice a konvencí. Ochranu lidských práv zde zajišťuje Kanadská charta práv a svobod.
Kanadu lze politicky považovat za parlamentní konstituční monarchii, v jejímž čele stojí britská královna Alžběta II., jež je zastupována generální guvernérkou Julii Payetteovou (zvolena od roku 2017), která vypisuje každých 5 let volby, poté formálně může jmenovat vládu a premiéra. Kanadský parlament je složen ze dvou komor, z volené dolní komory parlamentu, sněmovny lidu, a jmenovaného senátu. Současným premiérem je Justin Trudeau, který získal důvěru většiny dolní komory parlamentu při volbách v roce 2015 a poté znovu v červnu 2017. U moci je jeho strana Liberární strana Kanady (Liberal Party of Canada) a vládne spolu s dalšími politickými stranami – konzervativci (Conservative Party of Canada), demokrati (New Democratic Party) a zástupci z Québeckého bloku (Bloc Québécois). 10
Kanada má tři úrovně řízení země – federální, provinční/teritoriální a municipální.
Na federální úrovni se řeší témata, která ovlivňují zemi jako celek (např. národní obrana, práva původních obyvatel, federální daně, trestní právo, zahraniční politika, řízení pojišťoven a bank). Jak již bylo výše uvedeno rozdělení Kanady na 10 provincií a 3 teritoria, díky tomu můžou jednotlivá území rozhodovat na provinční/teritoriální úrovni o zdravotnictví, školství, dopravě na svém území. Jednotlivé oblasti se od sebe liší a mohou tam platit jiná pravidla. Poslední úroveň řízení je municipální, jež spravuje jednotlivá města, distrikty či parky, kde mají na starost např. správu místních komunikací, rozvod vody, správu parků, také se starají o dobro místní komunity a jejich aktivit. 11
• Demokratický index
Stupeň demokracie ve světě se dá měřit a existují i instituce, které vydávají každoročně srovnání úrovně demokracie. Například britská společnost The Economist Intelligence Unit (EIU) sestavuje tzv. Demokratický index, který měří stav demokracie ve 167 zemích světa. Řebříček zemí je sestaven pomocí metody dotazování expertů a analytiků a následného váženého průměru 60 indikátorů, které jsou roztřízeny
10 Parliament of Canada: Canada's System of Government [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné z: https://www.ourcommons.ca/en
11 Library of Canadian Parliament: The Three Levels of Government [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné z: https://lop.parl.ca/sites/PublicWebsite/default/en_CA
16 do kategorií (politická kultura, občanské svobody, politická participace, působení a fungování vlády, proces voleb a pluralismu) a země se podle scóre dělí do 4 typů režimů – úplná demokracie, demokracie s vadami, hybridní a autoritářské režimy. 12
Tabulka č. 1: Světové rozdělení režimů podle EIU, 2018
Typy režimů Počet zemí % z celého počtu zemí % světové populace
úplná demokracie 20 12 % 4,50 %
demokracie s vadami 55 33 % 43 %
hybridní režimy 39 23 % 17 %
autoritářské režimy 53 32 % 35,50 %
(autor: vlastní zpracování, zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU): Democracy index [online]. [cit. 2019- 11-26]. Dostupné z: https://www.eiu.com/n/about/)
Z tabulky č. 1 vyplývá, že pouze 4,5 % obyvatel na světě žije v zemi, kde je úplná demokracie a takových zemí je jen 20 ze 167. Kanada se od začátku žebříčku EIU profiluje jako země s úplnou demokracií a patřila vždy do první poloviny z 20 zemí s úplnou demokracií. Tuto skupinu EIU definuje jako zemi, kde občanské svobody a fundamentální politická svoboda nejen, že jsou respektována, ale i zpevňována politickou kulturou demokratických principů. Tyto země mají stabilní vládní systém, nezávislou soudní moc s vymahatelnými rozhodnutími a nezávislá média.
Tabulka č. 2: Demokratický Index 2018 pro Kanadu, USA a ČR
Kanada USA ČR
Celkové skóre 9,15 7,96 7,69
Celkové umístění 6 25 34
Typ režimu úplná
demokracie
demokracie s vadami
demokracie s vadami 5 Kategorií:
volební proces a pluralismu 9,58 9,17 9,58
fungovaní vlády 9,64 7,14 6,79
politická participace 7,78 7,78 6,67
politická kultura 8,75 7,50 6,88
Občanské svobody 10,00 8,24 8,53
(autor: vlastní zpracování, zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU): Democracy index [online]. [cit. 2019- 11-26]. Dostupné z: https://www.eiu.com/n/about/)
12 Economist Intelligence Unit (EIU): Democracy index [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné z: https://www.eiu.com/n/about/
17 V demokratickém indexu je Kanada na 6.místě ze 167 zemí a nikdy neklesla z první desítky díky své dlouholeté demokracii. Nejlepší umístění je v rámci kategorií občanských svobod, správného fungování vlády a volebního procesu a pluralismu, kde dosahuje hodnot mezi 9-10, kdy 10 je nejvyšší možná hodnota. Je zde vysoká svoboda slova, rovnost v rámci pohlaví a menšin. Nejnižší skóre je v rámci kategorie politické participace, kdy volební účast bývá nižší než v zemích např. západní Evropy.
Zajímavé je také možné sledovat rozdíly mezi USA a Kanadou, kdy do 2016 měly podobné skóre, ale po 2016 klesly USA do skupiny demokracie s vadami kvůli ovlivnění voleb Ruskem, vlády prezidenta Trumpa či obchodním válkám s Čínou.
• Korupční index
Demokracii snižuje korupce. Řebříček zemí z pohledu korupce sleduje nevládní organizace Transparency International, která každoročně sestavuje Korupční Index (CPI – Corruption Perceptions Index) v rámci 180 zemí. Tento index se zaměřuje pouze na veřejný sektor a průzkumy jsou sestaveny z dotazníkového šetření mezi analytiky, podnikateli, úředníky a politiky a jejich vnímání zneužívání moci a existence korupce.
Užívá stupnici od 0 do 100, kdy nízké hodnoty ukazují korupci a vysoké hodnoty kolem 100 ukazují velmi nízkou míru korupce. V současné době jsou stále dvě třetiny zemí pod hodnotou 50 a průměr všech zemí je pouhých 43 z 100. 13
Tabulka č. 3: Korupční index pro Kanadu, USA a ČR
Země Umístění podle skóre 2017 2018 Změna
Kanada 9. 82 b 81 b ↓
USA 22. 75 b 71 b ↓
ČR 38. 57 b 59 b ↑
(autor: vlastní zpracování, zdroj: Transparency International: Corruption Perceptions Index [online]. [cit.
2019-11-26]. Dostupné z: https://www.transparency.org/cpi2018
Kanada se opět objevuje v první desítce zemí i v rámci korupčního indexu, který vyhodnotil, že korupce není problémem a nemělo by to vadit při obchodování či při vstupu zahraničního subjektu do Kanady. Kanada disponuje transparentními spolehlivými soudy, které případnou korupci hned prověřují a trestají jak korupci, tak i zneužití úřadu či pokusy o podplácení. Jediné zaznamenané problémy byly zjištěny v sektoru stavebnictví či v rámci placení daní, ale i v tom byla vždy Kanada výše
13 Transparency International: Corruption Perceptions Index [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné z: https://www.transparency.org/cpi2018
18 než průměr OECD zemí. Český subjekt podnikající v ČR se s korupcí setkává mnohem častěji než kanadský subjekt, ale alespoň se situace v ČR meziročně o trochu zlepšila. 14
• Vládní indikátory WGI
Efektivnosti vlády, politické stability, respektování zákonů a další indikátory každoročně také sleduje World Bank pomocí jejich dlouhodobého programu Worldwide Governance Indicators. Světová banka každoročně porovnává tzv. celosvětové vládní indikátory již od roku 1996 ve více než 200 zemích. Data jsou pro světovou banku sbírána pomocí několika neziskových organizací, které prostřednictvím dotazníkového šetření provádí průzkum široké skupiny lidí – vládních zaměstnanců, soukromých firem, jednotlivců a mnoho dalších. Tyto data jsou poté rozdělena do 6 kategorií a všechny mají stejné rozpětí od -2,5 (velmi nízká stabilita) až do +2,5 (vysoká stabilita). 15
Následující tabulka zobrazuje naměřené hodnoty pro Kanadu každých pět let od roku 2003 až do roku 2018 ve všech 6 kategorií a je možné se zabývat, co bylo příčinou změn v indexu v posledních letech. Kanada se opět umisťuje ve všech indikátorech do první desítky až na jeden indikátor, kde skončila na 20.místě z více než 200 zemí.
Tabulka č. 4: WGI indikátory pro Kanadu mezi lety 2003–2018
Indikátory 2003 2008 2013 2018 Změna Umístění
a) Kontrola korupce 2,0 2,0 1,9 1,9 ↓ 10.
b) Efektivnost vlády 2,0 1,8 1,8 1,7 ↓ 7.
c) Politická stabilita a absence násilí/terorismu 1,1 1,0 1,1 1,0 ↓ 20.
d) Kvalita regulací 1,6 1,7 1,7 1,7 ↑ 6.
e) Respektování zákonů/právní stát 1,7 1,8 1,7 1,8 ↑ 10.
f) Index hlasu a odpovědnosti 1,5 1,4 1,5 1,5 - 9.
(autor: vlastní zpracování, zdroj: The World Bank: Worldwide Governance Indicators [online]. [cit. 2019- 11-27]. Dostupné z: https://databank.worldbank.org/reports.aspx?source=worldwide-governance- indicators
a) Kontrola korupce – Kanada se umístila na 10. místě a stejně jako to bylo výše zmíněné u korupčního indexu od Transparency International je zaznamenáno nepatrné zhoršení oproti minulým rokům. Avšak stále lze Kanadu považovat za zemi s velmi nízkou korupcí.
14 Transparency International: Corruption Perceptions Index [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné z: https://www.transparency.org/cpi2018
15 The World Bank: Worldwide Governance Indicators [online]. [cit. 2019-11-27]. Dostupné z: https://databank.worldbank.org/reports.aspx?source=worldwide-governance-indicators
19 b) Efektivnost vlády – tento indikátor se zaměřuje především na kvalitu veřejných služeb, stupeň politického tlaku, kvalitu vlády a její tvorbu a implementaci nových zákonů a také na kredibilitu vlády a její plnění závazků. V tomto indikátoru se Kanada umístila na 7. místě. Oproti minulým roků se hodnota snížila, a to značí pokles efektivnosti vlády. Současné vládě Justina Trudeau je vytýkáno např. nesplnění určitých předvolebních slibů, malá podpora kanadských veteránů a legalizace prodeje marihuany.
c) Politická stabilita a absence násilí/terorismu – tento indikátor sleduje vnímání pravděpodobnosti destabilizace vlády, politicky motivované násilí, protesty či terorismus. Tento indikátor je průměr z indexů od The Economic Intelligence Unit, the World Economic Forum a mnoho dalších. V tomto indikátoru dosahuje Kanada 20. místo a je to především kvůli počtu menších teroristických činů v posledních letech, protestech separatistů v Québecu či protesty po oznámení, že Kanada přijme tisíce uprchlíků z problémových zemí a udělí jim azyl.
d) Kvalita regulací – tento ukazatel zkoumá schopnost vlády formulovat a implementovat právní úpravu, která bude přispívat k rozvoji soukromého sektoru a podnikání. Kanada se umístila na 6.místě a oproti minulým rokům nastalo zlepšení, protože založit si podnik v Kanadě je nyní velmi rychlé, levné a jednoduché.
e) Respektování zákonů/právní stát – tento indikátor se zabývá vnímáním rozsahu, jaký jednotlivci mají důvěru v pravidla společnosti, jak je dodržují. Zaměřuje se především na vymahatelnost smluv, vlastnických práv, na činnost policie a soudů a na pravděpodobnost s jakou může nastat zločin či násilí.
Toto se v Kanadě v posledních letech daří zlepšit a Kanada se umístila v první desítce zemí.
f) Index hlasu a odpovědnosti – tento ukazatel sleduje vnímání rozsahu, v jakém se občané mohou podílet na výběru své vlády, svobodu projevu, svobodu sdružování a také svobodná média. I v tomto se Kanada umístila velmi dobře a je o mnoho lepší než např. USA (34.) či ČR (43.místo). 16
16 The World Bank: Worldwide Governance Indicators [online]. [cit. 2019-11-27]. Dostupné z: https://databank.worldbank.org/reports.aspx?source=worldwide-governance-indicators
20
• Daňová politika
Daňová politika je v Kanadě poměrně složitá, protože se platí daně na federální a provinční úrovni a ty se mohou lišit pro právnické osoby. Federální čistá daň v Kanadě je stanovena na 15 % (pro srovnání v ČR je daň z příjmu právnických osob určena 19 % a v USA je to 21 %). 17
Malé firmy mohou požádat o sníženou daň 9 % od ledna 2019. Na oficiálních webových stránkách vlády Kanady je podrobně vysvětlené, jaké daně platí jednotlivé podniky v jednotlivých provinciích, protože obecně každá provincie/teritorium má ještě své daně rozdělené na nižší a vyšší úroveň. Nižší úroveň platí většinou podniky, kteří nepřesáhnou obrat 500 000 CAD. Pro nižší úroveň se provinční daň pohybuje okolo 2-4 % a pro vyšší úroveň je to mezi 11,5 – 16 %. Podnik, který se rozhoduje, že vstoupí na kanadský trh by měl umět daňové zatížení v jednotlivých provinciích posoudit, protože jsou s tím spojené vyšší finanční náklady. 18
Kanada má také velmi dobrou úpravu práva, které zabraňuje nekalé soutěži na trhu. Antimonopolní zákony jsou obsažené v zákoně o konkurenci (Competition Act).
Dodržování pravidel v něm obsažených kontroluje Competition Bureau a případy porušení mohou skončit před Competition Tribunal,19
1.2.2 Ekonomické faktory
Z ekonomického hlediska je Kanada jedna z největších a nejlepších ekonomik světa a patří do skupiny G7, kam patří jen ty nejvyspělejší země. V následující podkapitole proběhne analýza ekonomických faktorů pomocí makroekonomických ukazatelů a pomocí známých ekonomických indexů. Většina ukazatelů v této práci je zjišťována v časovém rozmezí 10 let, aby bylo možné sledovat určitý vývoj a odhadovat podle něj budoucí směr kanadské ekonomiky.
17 OECD iLibrary: Tax Statistics [online]. [cit. 2019-11-27]. Dostupné z: https://stats-oecd- org.zdroje.vse.cz/BrandedView.aspx?oecd_bv_id=tax-data-en&doi=data-00232-en
18 Government of Canada: Corporation tax rates [online]. [cit. 2019-11-27]. Dostupné z: https://www.canada.ca/en/revenue-agency/services/tax/businesses/topics/corporations/corporation-tax- rates.html
19 Government of Canada: Competition Bureau Canada [online]. [cit. 2019-11-27]. Dostupné z: https://www.competitionbureau.gc.ca/eic/site/cb-bc.nsf/eng/home
21 Ekonomika Kanady je tržně orientovaná a je otevřená obchodu s ostatními zeměmi. Stejně jako ostatní vyspělé země, tak i u Kanady převládá sektor služeb, který se podílí se 70 % na celkovém HDP země. Na zbytku se participuje průmysl s 28 %, který je rozvinutý a podstatně přispívá HDP Kanady. Poté je tu zemědělství, které ustoupilo postupně do pozadí, ale stále si poměrně na vyspělé země Kanada zachovává vlastní sektor zemědělství a snaží se ho ochraňovat a podporovat, i když se podílí na HDP pouze 2 %. V rámci primárního sektoru se těží důležité komodity jako je ropa (především v provincii Alberta, kde jsou značná naleziště), dřevo, zinek, nikl, olovo a hliník. Kanada patří mezi největší vývozce těchto komodit. V jižních částech Kanady se daří pěstování obilovin (především pšenice), řepky či kukuřice. V těchto zemědělských komoditách je Kanada světovým producentem. 20
V rámci sekundárního průmyslu se v Kanadě daří automobilovému a leteckému/vesmírnému průmyslu. Kvůli značné těžbě ropy a dříví má Kanada rozvinutý energetický průmysl a zásobuje ostatní země. Posledních letech se začala více orientovat na obnovitelné zdroje a obnovitelnou energii, kterou velmi propaguje vláda současného premiéra Justina Trudeaua. Jelikož Kanadu obklopují oceány a po celém území je mnoho jezer, rybářský průmysl je tam velmi důležitý. Asi nejvíce spojovaným produktem s Kanadou je javorový sirup a v rámci potravinářského průmyslu je světovým lídrem. 21
• Hrubý domácí produkt
K zjištění výkonnosti ekonomiky může sloužit makroekonomický ukazatel HDP (Hrubý domácí produkt). Tento ukazatel se nejčastěji používá ke srovnání zemí mezi sebou. Z definice HDP vyplývá, že se jedná o celkovou produkci statků vyjádřenou v peněžní hodnotě, která se vyprodukuje na území určitého státu za určité časové období.
Avšak do celkové produkce lze započítat pouze finální statky a časové období je nejčastěji jeden kalendářní rok. Nezáleží, kdo daný produkt v zemi vyprodukoval, protože se na celkovém HDP určité země podílí jak domácí, tak i zahraniční výrobci. 22
20 Central Intelligence Agency: World Factbook – Economic Indicators [online]. [cit. 2019-11-25].
Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ca.html
21 Government of Canada: Canadian Industry Statistics [online]. [cit. 2019-11-27]. Dostupné z: https://www.ic.gc.ca/app/scr/app/cis/search-recherche?lang=eng
22 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice.
ISBN 978-80-7400-278-6. Str. 409-411
22 Vysoká hodnota HDP nemusí nutně znamenat kvalitu života a bohatství obyvatel dané země, protože údaj o HDP může být zkreslený (např. šedá ekonomika).
Domácí produkt lze standardně vypočítat třemi způsoby – výrobkovou, důchodovou či výdajovou metodou. Pokud se jednotlivé hodnoty zaznamenávají každý rok, tak jednotlivé rozdíly znamenají růst či pokles ekonomiky. Lze tedy zjistit, zda je daná ekonomika ve fázi expanze či recese. 23
Je důležité rozlišovat mezi nominálním a reálným domácím produktem, protože oba se vyjadřují v jiných cenách. Nominální produkt je vyjádřen v běžných cenách na trhu toho období, ve kterém je měřen. Reálné HDP se měří ve stálých cenách základního roku (např. bazický rok 2010) a je očištěn o změny cen (inflaci).
Je přesnější, protože inflace způsobuje cenové zkreslení. Dalším přesnějším typem je HDP v PPP (parita kupní síly), kdy PPP vyjadřuje takový kurz mezi dvěma měnami, při kterém si je možné v obou zemích koupit stejné množství zboží a eliminuje rozdíly v cenových hladinách. Také více vypovídá o životní úrovni v dané zemi. 24
Tabulka č. 5: Vývoj kanadského HDP od roku 2010
(autor: vlastní zpracování, zdroj: The World Bank: World Development Indicators [online]. [cit. 2019-11- 28]. Dostupné z: https://databank.worldbank.org/source/world-development-indicators )
23 SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-80- 7261-219-2.
24 Tamtéž
HDP (Nominální)
v mld USD
HDP, PPP v mld USD
HDP na obyvatele v USD
HDP na obyvatele, PPP v USD
Vývoj HDP
2010 1 613,5 1 360,6 47 450 40 012 +3,1 %
2011 1 789,1 1 427,5 52 101 41 569 +3,1 %
2012 1 823,9 1 464,6 52 542 42 189 +1,8 %
2013 1 842,1 1 550,1 52 504 44 188 +2,3 %
2014 1 801,5 1 617,6 50 835 45 645 +2,9 %
2015 1 552,9 1 591,2 43 495 44 567 +0,7 %
2016 1 526,7 1 625,3 42 279 45 011 +1,1 %
2017 1 646,8 1 707,3 45 069 46 723 +3,0 %
2018 1 713,3 1 783,7 46 233 48 130 +1,9 %
2019 1 741,7 1 904,1 46 213 50 725 +1,6 %
23 Z tabulky č. 5 je možné pozorovat, že Kanada má značně vysoké HDP a každoročně roste, jak je možné vidět v posledním sloupečku. Ten vyjadřuje procentuální změnu oproti roku předešlému a za posledním 10 let nenabýval záporných hodnot, i když bylo možné zaznamenat určité poklesy v růstu HDP.
Graf č. 1: Vývoj nominálního HDP od roku 2010
(autor: vlastní zpracování, zdroj: The World Bank: World Development Indicators [online]. [cit. 2019-11- 28]. Dostupné z: https://databank.worldbank.org/source/world-development-indicators)
Kanadu stejně jako ostatní země světa zasáhla finanční krize v roce 2008 a 2009, avšak Kanada se s touto krizí velmi úspěšně vypořádala a na rozdíl od ostatních zemí, které stále několik let po krizi měly záporné přírůstky HDP, rostla o 3,1 % již v roce 2010.
Poté měla kanadská ekonomika rostoucí tendenci až do roku 2015, kdy nastal značný pokles růstu HDP o 2,2 %. Za pokles mohla především snížená spotřeba domácností a menší vládní investice. HDP je v Kanadě taženo především spotřebou domácností, která podle odhadů z roku 2017 tvoří 57,8 %. Dále se na něm podílí z 20,8 % spotřeba vlády, z 23% investice do fixního kapitálu a z 0,7 % investice do zásob. V roce 2018 mohla za snížením HDP stát rostoucí úroková míra. 25
Podle posledních závěrečných zpráv a odhadů IMF (Mezinárodního měnového fondu), se měl nominální HDP i HDP (PPP) na obyvatele zvýšit v následujícím roce, ale tyto odhady vznikly před koronavirovou krizí. Podle nom. HDP by se Kanada měla nacházet na 10. místě na světě a podle HDP (PPP) by se měla umístit na 16.místě. 26
25 Central Intelligence Agency: World Factbook – Economic Indicators [online]. [cit. 2019-11-25].
Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ca.html
26 IMF: Report for Selected Countries and Subjects: Canada GDP [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2019/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=54&pr.y=16&sy=2017
&ey=2021&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=156&s=NGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDP C%2CPPPPC&grp=0&a=
0,00 500,00 1000,00 1500,00 2000,00
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
HDP (nominální) v mld USD
24 Podle oficiálních statistik z roku 2018 přes 85 % celkového HDP Kanady vzniklo ve 4 provinciích – především v Ontariu, kde bylo vyrobeno nejvíce, poté následovaly provincie Québec, Alberta a Britská Kolumbie. Zbytek Kanady (především teritoria) přispěl nepatrně. 27
• Inflace a míra inflace
Inflaci lze definovat jako všeobecný růst cenové hladiny v ekonomice. Zvyšuje se cena zboží i služeb a je s ní spojený i pokles kupní síly peněz – tzn. že si spotřebitel za své úspory může koupit méně. Soukup a spol se shodují, že mnohem důležitější je sledovat tempo změn cenové hladiny na konci a na začátku období. Tato veličina se nazývá míra inflace. Nejčastěji inflaci způsobuje růst peněžní zásoby, který vede k znehodnocení reálné hodnoty peněz a aktiv. To je jeden z hlavní nežádoucích účinků inflace. Dalšími jsou také snížení investic a spotřeby, protože na trhu panuje nejistota ohledně vývoje cen v budoucnosti, a to může ve svých důsledcích vést i ke snížení celkového HDP země, pokud je tažené spotřebou domácností a investicemi.
Pokud se jedná o jednocifernou změnu míry inflace, tak lze hovořit o mírné či plíživé inflaci. V té panuje stabilita, lidé důvěřují penězům a centrální banka má vše pod kontrolou. Důvěru v peníze lidé ztrácejí již, pokud procentní změna je v řádu desítek či stovek procent. Tuto míru inflace lze nazvat pádivou inflací. Pokud však jde o procentní změnu v rámci tisíců procent, jedná se o hyperinflaci. Ta je spojená s absolutní nedůvěrou obyvatel v jejich národní měnu a s nestabilitou na trhu peněz.
Centrální banka nezvládla podržet inflaci na nízké úrovni a jelikož lidé odmítají držet měnu a přesunují se k barterové směně, tak řešením zbývá pouze velká měnová reforma či přechod na zahraniční měnu. Nebezpečná pro stabilitu měny může být i deflace, která je opakem inflace a znamená to pokles cenové hladiny. 28
Kanadské centrální bance (Bank of Canada) se daří míru inflace držet okolo 2 %.
Z grafu č.2 vyplývá, že jediný nárůst zaznamenala v roce 2011, kdy inflace byla na úrovni 2,9 %. V rámci porovnání celosvětové úrovně míry inflace se Kanada každoročně
27 Statistics Canada: Gross domestic product (GDP) at basic prices, by industry, provinces and territories,updated in 2018 [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: https://www150.statcan.gc.ca/t1/tbl1/en/tv.action?pid=3610040201
28 SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-80- 7261-219-2. str. 32-33
25 umisťuje na vysokém místě. Podle každoroční závěrečné zprávy WEF je již několik let Kanada na 1. místě se zvládáním inflace. Tudíž český subjekt vstupující na kanadský trh se nemusí obávat nestabilní měny a nedůvěry v centrální banku Kanady. 29
Graf č. 2: Vývoj inflace od roku 2010
(autor: vlastní zpracování, zdroj: The World Bank: World Development Indicators [online]. [cit. 2019-11- 28]. Dostupné z: https://databank.worldbank.org/source/world-development-indicators )
• Vývoj cen spotřebního koše a energií
Podle posledních údajů z roku 2018 bylo možné zaznamenat celkový nárůst cenového indexu v Kanadě. Největší navýšení proběhlo u cen energií a to o 10 %, ceny za dopravu o 7 %, ceny za zboží a služby se zvýšily o 3 % a potraviny a ubytování o 2 %. 30
• Úroková míra
Centrální banka Kanady drží úrokovou míru na stabilní úrovni 1,75 % jak bylo uveřejněno na konci roku 2019. Tato úroveň je nejvyšší od roku 2008. Z grafu č. 3 na následující straně vyplývá postupné zvyšování úrokové míry a podle posledních zpráv nemá centrální kanadská banka v úmyslu úrokovou míru radikálně snižovat a míní zachovat tuto výši i pro rok 2020. 31
29WEF: Global Competitiveness Forum Report 2019 [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf
30 Statistics Canada: Consumer Price Index, annual average in 2018 [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: https://www150.statcan.gc.ca/t1/tbl1/en/tv.action?pid=1810000501
31 Bank of Canada: Interest Rates 2019 [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: https://www.bankofcanada.ca/rates/interest-rates/
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Míra inflace
26 Graf č. 3: Vývoj úrokové míry od roku 2010
(autor: vlastní zpracování, zdroj: Bank of Canada: Interest Rates 2019 [online]. [cit. 2019-12-01].
Dostupné z: https://www.bankofcanada.ca/rates/interest-rates/
• Nezaměstnanost
V každé zemi se obyvatelé z pohledu práce dělí na zaměstnané a nezaměstnané.
Obecně lze za nezaměstnanou osobu považovat osobu, která je starší patnácti let, aktivně hledá práci a je připravena k nástupu do 14 dnů. Podle důvodu vzniku lze nezaměstnanost dělit na dobrovolnou, frikční, strukturální, cyklickou či sezónní. Podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy i zaměstnaným a nezaměstnaným bez ohledu na důvod nezaměstnanosti) se nazývá míra nezaměstnanosti. Vysoká míra nezaměstnanosti může vést ke snížení potencionálního produktu, proto existuje optimální výše nezaměstnanosti (tzv. Přirozená míra nezaměstnanosti). 32
Tabulka č. 6: Nezaměstnanost v Kanadě za posledních 10 let
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 celková nezaměstnanost 8,1 7,5 7,3 7,1 6,9 6,9 7 6,3 5,8 5,7
muži % 8,8 8 7,7 7,5 7,4 7,5 7,7 6,8 6,1 6,0
ženy % 7,2 7 6,8 6,6 6,4 6,3 6,2 5,9 5,5 5,3
nezaměstnanost mladých
(15-24 let) 14,9 14,3 14,4 13,7 13,5 13,2 13,1 11,6 11,1 11,0 (autor: vlastní zpracování, zdroj: The World Bank: World Development Indicators [online]. [cit. 2019-12- 01]. Dostupné z: https://databank.worldbank.org/source/world-development-indicators)
Z tabulky č.6 je možné vidět, že v Kanadě se snižuje míra nezaměstnanosti v posledních letech a minulý i tento rok se pohybovala okolo 5-6 %. Větší podíl na nezaměstnanosti mají muži, kteří mají vyšší nezaměstnanost než ženy v Kanadě.
Vysoká je nezaměstnanost u mladých Kanaďanů, která se dlouho pohybovala
32 SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-80- 7261-219-2. str. 282-283
0 0,5 1 1,5 2
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
27 okolo 15 %, ale kanadské vládě se jí přes různé podpůrné programy podařilo snížit na 11 %. I v této skupině měli muži vyšší podíl na nezaměstnanosti než ženy. 33
Obrázek č. 2: Mapa provincií a míra nezaměstnanosti (odhad 2019)
(autor: vlastní zpracování, zdroj: The Canada's Jobs Report: Fall 2019 [online]. [cit. 2019-12-02].
Dostupné z: https://moving2canada.com/labour-market-report/)
Posledních odhadů na konci roku 2019 vyplývá, že největší nezaměstnanost je v provincii Newfoundland a Labrador, kde byla nezaměstnanost 11,5 %. Vysoká míra nezaměstnanosti okolo 8 % je v provinciích na východním pobřeží (Ostrov prince Edwarda, Nové Skotsko a Nový Brunswick). Nejnižší nezaměstnanost je v Britské Kolumbii a Québecu, kde se pohybovala 4,8 %. 34
• Minimální mzda
Nejvyšší minimální mzda byla stanovená v Albertě (15 CAD), v Ontariu/Britské Kolumbii (okolo 14 CAD). V ostatních provinciích a teritoriích je minimální mzda nižší a pohybuje se okolo 11-12 CAD. Jednotlivá území si mohou mzdu určovat samy. 35
33 : The World Bank: World Development Indicators [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: https://databank.worldbank.org/source/world-development-indicators)
34 The Canada's Jobs Report: Fall 2019 [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné z: https://moving2canada.com/labour-market-report/
35 Retail Council of Canada: Minimum hourly wage rates [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné z: https://www.retailcouncil.org/wp-content/uploads/2018/08/Minimum-Wage-Map-Oct_EN.pdf
28
• Měna
Národní měnou Kanady je Kanadský dolar, který využívá stejnou značku $ jako americký dolar, ale většinou má ještě dovětek CAD, protože by mohlo dojít k záměně.
Kanadský dolar je jedna z nejstabilnějších měn na světě a v roce 2019 byla dokonce nejlépe si vedoucí měnou, a to především kvůli své stabilitě a působení kanadské centrální banky. Avšak podle odhadů na rok 2020 může jeho pozice nejlepší měny být ohrožena.36
• Veřejný dluh
Veřejný dluh se od roku 2010 pohyboval okolo 80 % HDP, poté rostl v roce 2015 do výše 92 % HDP. Nyní se ho daří kanadské vládě snižovat na úroveň 84 % za rok 2019. Průměr ostatních vyspělých ekonomik byl 103 % a ten se má v následujících letech podle IMF dále zvyšovat, zatímco kanadský dluh se má podle odhadů snižovat o dalších cca 10 % v budoucnosti. 37
1.2.3 Socioekonomické faktory
V následující části budou popsány socioekonomické faktory pomocí demografického složení obyvatelstva (rozložení společnosti podle věku a rozmístění), etnického složení, náboženství, jazyků, úrovně vzdělání či rozdělení příjmů a bohatství.
Kultuře a kulturním odlišnostem mezi různými provinciemi bude věnován závěr této podkapitoly.
• Demografické složení obyvatelstva
Podle aktuálních informací z konce roku 2019 byl stanoven počet obyvatel Kanady na 37 797 496 obyvatel. Populace se v Kanadě zvýšila během roku o 208 000 obyvatel, z nichž ale pouze u okolo 35 000 obyvatel se jedná o přirozený přírůstek, zbylých 173 000 obyvatel představoval přírůstek v podobě imigrace. Kanada se také jako většina vyspělých zemí potýká s nízkou porodností, a proto je celkem benevolentní při udělování víza pro práci a pobyt. V některých teritoriích a provinciích, kdyby nebyla
36Financial Post: The loonie was this year's strongest major currency — but it could stall out in 2020 [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: https://business.financialpost.com/investing/the-strongest-major- currency-this-year-could-stall-out-in-2020?video_autoplay=true
37 IMF: General government gross debt – Canada [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: https://www.imf.org/external/datamapper/GGXWDG_NGDP@WEO/OEMDC/ADVEC/WEOWORL D/CAN
29 imigrace, tak by došlo k zápornému přírůstku obyvatel. Nejvíce zalidněné jsou provincie Ontario, Québec, Britská Kolumbie či Alberta. 38
Tabulka č. 7: Počet obyvatel v jednotlivých provinciích a teritoriích
Počet obyvatel Přírůstek % změna
Britská Kolumbie 5 105 576 34 240 0,7
Alberta 4 395 586 24 270 0,6
Manitoba 1 373 859 4 394 0,3
Newfoundland a Labrador 521 922 380 0,1
Nové Skotsko 976 768 5 373 0,6
Nový Brunswick 780 021 3 194 0,4
Ontario 14 659 616 93 069 0,6
Ostrov prince Edwarda 157 901 954 0,6
Quebec 8 522 800 37 835 0,4
Saskatchewan 1 178 657 4 195 0,4
Severozápadní teritoria 44 895 69 0,2
Nunavut 38 873 93 0,2
Yukon 41 022 168 0,4
(autor: vlastní zpracování, zdroj: Statistics Canada: Demographic estimates, provinces and territories, 2019 [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: https://www150.statcan.gc.ca/n1/pub/71-607-x/71-607- x2019036-eng.htm)
Obyvatelstvo Kanady se dá rozložit do 3 skupin. První skupina (0-14 let) procentuálně zabírá 15,4 %. Druhou skupinu tvoří většina obyvatel Kanady a nachází se ve věkovém rozmezí 15-64 let a představují 66,3 % Kanaďanů. Poslední skupinou je skupina osob starších 65 let, která zaujímá 18,3 %. Tato skupina roste nejvíce, protože Kanada se potýká se stárnutím obyvatelstva. Zvýšila se také šance na dožití v Kanadě, která u žen v průměru je 84,5 let a u mužů v průměru 81 let.
• Etnické složení
Kanada by se dala popsat jako země imigrantů a je zde velmi podporován vládou multikulturalismus. Mezi kanadskou populací je registrováno přes 250 etnik a každý čtvrtý Kanaďan z 10 se hlásí k jednomu a více původu. Více než 20 milionů obyvatel Kanady zaškrtlo v dotazníku evropský původ. Dříve nejpočetnější skupinou přicházející do Kanady byli obyvatelé z Britských ostrovů a Francie. To se ale v poslední době změnilo a s novým tisíciletí přicházejí spíše lidé s indickým, filipínským, čínským
38 Statistics Canada: Demographic estimates, provinces and territories, 2019 [online]. [cit. 2019-12-03].
Dostupné z: https://www150.statcan.gc.ca/n1/pub/71-607-x/71-607-x2019036-eng.htm
30 či africkým původem. V provincii Britská Kolumbie především ve městě Vancouver je velká čínská komunita. V následujícím grafu je možné vidět etnické složení, které v posledním průzkumu zaškrtli samotní občané Kanady. K českému původu se v Kanadě hlásí kolem 150 tisíc osob. 39
(Autor: vlastní zpracování, zdroj: Statistics Canada: Ethnic and cultural origins of Canadians: Portrait of a rich heritage [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné z: https://www12.statcan.gc.ca/census- recensement/2016/as-sa/98-200-x/2016016/98-200-x2016016-eng.cfm
Ačkoliv je v Kanadě podporován multikulturalismus a všichni mají stejné příležitosti se začlenit do společnosti, tak tomu není vždy ve všech případech (např. uzavřené komunity přistěhovalců z asijských a afrických zemí na okrajích měst).
Současná kanadská vláda se snaží vylepšit vztahy s původními kanadskými severoamerickými indiány (First Nations), které předešlé vlády utlačovaly či zanedbávaly. Přes 2 miliony obyvatel (okolo 5 %) uvedlo, že má kořeny původních obyvatel, tito obyvatelé mají různé zvýhodnění (např. zdarma zdrav. péči či univerzity).
• Náboženství
Většina Kanaďanů je křesťanského vyznání (okolo 65 %), avšak nejvíce narůstajícím náboženstvím v Kanadě je Hinduismus, Islám a Buddhismus.
Je to způsobené především přílivem imigrantů ze zemí, kde jsou tato náboženství
39 Statistics Canada: Ethnic and cultural origins of Canadians: Portrait of a rich heritage [online]. [cit.
2019-12-04]. Dostupné z: https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/as-sa/98-200- x/2016016/98-200-x2016016-eng.cfm
Graf č. 4: Etnické složení podle národností v Kanadě
0 5 10 15 20 25 30 35
