Posudek oponenta bakalářské práce
Jméno a příjmení studenta Tereza Hegerová
Studijní program B 8206 Výtvarná umění
Obor/ateliér Multimedia a design – Design skla
Forma studia prezenční Akad.
rok 2010/ 2011 Název práce Design nápojového souboru
Oponent práce PhDr. Alena Podzemná
Tereza Hegerová se rozhodla vytvořit jako svou závěrečnou bakalářskou práci soubor nápojového skla. Téma projektu rozšířila o další segment užitého skla – vázy, mísy a karafy.
Všechny realizované artefakty byly zpracovány hutní technikou foukaného skla v čiré, bílé opálové a černé hyalitové variantě, rafinované malbou, nástřikem barev, pískováním, zabrušováním a leštěním.
Nedílnou součástí vzniklého díla je teoretická zpráva o sedmi oddílech ve dvou částech – teoretické a praktické, dále seznam použité literatury a www odkazů, seznam použitých symbolů a zkratek a seznam obrázků – tedy oněch náležitostí, bez kterých se práce tohoto druhu nemůže obejít.
To, co činí projekt Terezy Hegerové velmi zajímavým a zvláštním je sledování cesty, na jejímž počátku stojí její velmi intimní, ryze subjektivně zažitá, osobní inspirace vizuální podobou a estetickým výrazem architektury proslulých světových muzeí. Nemalou roli při volbě tématu sehrály časté návštěvy muzeí uskutečněné při plenérech a exkurzích Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí, které Tereza Hegerová shledala nejen jako naučné, ale také velmi zábavné. Chtěla využít všech svých znalostí i vzpomínek na atmosféru tohoto období.
Ovlivnila ji slavná muzea v Londýně - Britské muzeum, Muzeum přírodní historie a Muzeum královny Viktorie a prince Alberta, muzea patřící mezi nejstarší instituce svého druhu na světě a shromažďující a vystavující ve svých modernizovaných klasicizujících a historizujících monumentálních budovách obrovské množství předmětů z oblasti přírodních věd a společenských věd. V kontrastu s touto starší architekturou si pak zvolila budovy poměrně „mladých“ muzeí, které se staly pro svůj futuristický a dekonstruktivistický charakter příkladem volnějšího tvarování, svým způsobem a výrazem přináležející spíše sochařské disciplině. Jedná se o Židovské muzeum v Berlíně a Guggenheimovo muzeum v Bilbau. Obě stavby přesahují svým významem a tvarovým konceptem svůj účel. I když jsou mu svým dokonalým technickým vybavením podřízeny, formálně vyjadřují záměrnou
vizuální působivost.
U každého zvoleného muzea uvádí jeho historii, původ sbírek, zaměření sběratelské činnosti, zakladatele a architekty budov, ve kterých muzea shromažďují a vystavují sbírky, a ve kterých jsou i knihovny a čítárny. Sleduje architektonické proměny a dostavby muzeí s jejich nejznámějšími exponáty a výstavní uspořádání předmětů, které jsou rozlišeny podle
slohových pravidel určitého stylu, nebo geograficky – podle země původu, či podle použitého materiálu.
Při svém zájmu o slavná muzea neopomenula exkurz do historie sběratelství a muzejnictví s vymezením a charakteristikou muzea, vzniku muzeí a dějin muzejního výstavnictví, jež spadají do oblasti muzeologie.
Ve třetím oddílu nazvaném „Architektura jako inspirační zdroj designu“ upozorňuje na důležité postavení předmětů navržených designéry a na nutnost prosazování kvalitního designu, který se může stát cenným obchodním artiklem. Vystihuje také progresivní činnost technických odborníků a vědců v oblasti designu. Popisuje skupinu výrobků – chovatelského kotce, hodinek, brýlí a oděvů inspirovaných architekturou a detaily architektury.
Svou pozornost zaměřila Tereza Hegerová ve čtvrté části své zprávy na současný design českého nápojového skla, které navazuje na tradiční kvalitu skla
historického.Charakterizuje tvorbu vybraných významných českých sklářů a sochařů a tvůrčích skupin zaměřených nejen na design skla, ale také na interiérový design a experimentální tvorbu, využívající nejen sklovinu , ale i jiné materiály.
Praktickou část uvodila popisem vlastní realizace nápojového souboru a jeho součásti – souborem mís, váz a karaf inspirovaných architekturou. V prvotních kresebných návrzích si ověřila základní tvarové variace a aplikaci malířského dekoru. Aby neohrozila utilitárnost souboru, byla nucena radikálně omezit různorodost a bohatost vzorů čerpajících z detailů architektury a vybrat pouze dva z interiéru Muzea královny Viktorie a prince Alberta a to útvar kopule a geometrizovaný černobílo růžový rastr podlahy vstupní haly muzea.
Nápojový soubor sedmi druhů sklenic a odlivek je částečně vymezen rozdílností obsahů, které se ustálily vlivem různých chuťových vlastností nápojů. U Terezy Hegerové vychází jejich tvarové řešení z polokulové charakteristiky, která se u některých sklenic zdvojuje a zplošťuje u některých naopak protahuje. Charakteristickým znakem celého souboru je zvonovitě vytažený okraj sklenic a odlivek a malířský růžový a bílo černý geometrizovaný dekor aplikovaný na tenké nožce a patce skleniček.
Bohatší tvarovou a barevnou pečeť vtiskla autorka do druhého souboru. Na větších polokulovitých a kulovitých tvarech čirého , opálového a hyalitového skla dynamičtěji a variantněji uplatnila malbu i nástřik barev, které se mimořádně účinně podílejí na živém a hravém vyznění díla. Mísy jsou neustále jakoby v pohybu, díky výstřední a nerovnovážné pozici svých kulovitých nohou, jejichž dekor se násobí v reflexu konvexního těla nádoby a současně jako vržený dekorativní stín na ploše podstavy.
Šestý a sedmý oddíl je věnován technologii vlastní výroby souboru a technologii skla, ve kterých se popisují jednotlivé fáze technologického postupu použité při realizaci
bakalářské práce. Nechybí všeobecnější přehled a popis skla jako suroviny, dále jsou uvedeny kapitolky - vznik skla, sklářské suroviny, tavení skla, foukání skla, chlazení, opukávání, řezání, broušení, pískování, malování a stříbření.
V závěru se autorka bakalářské práce vyznává ze svých záměrů a cílů, kterými bylo navržení a vytvoření nápojového souboru a užitého souboru mís, váz a karaf, jež nalezly svou inspiraci v architektuře světově proslulých muzeí. Fascinace architekturou se jí stala výzvou, jež došla naplnění také v mnoha dalších návrzích, které hodlá zpracovat
v budoucnosti.
Bakalářská práce Terezy Hegerové zaslouží ocenění nejen jako soubor exkluzivního užitého skla, ale také jako teoretické dílo sledující historii muzejnictví a vývoj vybraných
evropských slavných muzeí, která představují nejen specifické a inspirující architektury budov, ale především tradiční i proměňující se obsahy zakódované ve sbírkových předmětech přírodovědného a společenskovědního charakteru. I když uplatnila při tvarování svého skla vizuálně ověřitelné motivy z architektury muzeí, tedy vnější i vnitřní schránky obalu, přiblížila se k chápání muzea jako důležité instituce, jehož posláním je selektovat ze
skutečnosti takové objekty, které reprezentují pramenné, dokumentační a kulturní hodnoty, jež jsou dostatečným důvodem pro jejich uchování ve formě dokumentačních soustav i jejich další komunikování. A to není pro autorku tak široce uchopeného a zpracovaného projektu jistě málo.
A - výborně
Návrh klasifikace ...
Ve Valašském Meziříčí... dne .16. 6. 2011...
PhDr. Alena Podzemná
...
...……… podpis oponenta práce
Pro klasifikaci použijte tuto stupnici:
A - výborně B - velmi dobře C - dobře D - uspokojivě E - dostatečně F - nedostatečně
* nehodící se škrtněte
