1
STAFYLOKOKY, STREPTOKOKY A DALŠÍ GRAMPOZITIVNÍ PATOGENY
Petr Petráš, NRL pro stafylokoky SZÚ - OML
HISTORIE LÉKAŘSKÉ BAKTERIOLOGIE 1676 jako první pozoroval v mikroskopu bakterie
Antony van Leeuwenhoek (1632 - 1723) (v krvi, moči, stolici, zubním plaku)
Nizozemský samouk, vynálezce -
původně obchodník s látkami - vybrousil čočky, které zvětšovaly až 270x.
Objevil existenci bakterií a krevních buněk.
Nakonec se stal členem anglické Královské
3
HISTORIE LÉKAŘSKÉ BAKTERIOLOGIE 1676 jako první pozoroval v mikroskopu bakterie
Antony van Leeuwenhoek (1632 - 1723) (v krvi, moči, stolici, zubním plaku)
.
HISTORIE LÉKAŘSKÉ BAKTERIOLOGIE Zakladatelem mikrobiologie jako vědního oboru je
Louis Pasteur (1822 - 1895)
Francouzský přírodovědec, profesor chemie na univerzitě ve Štrasburku (stereochemie).
Objevy např.:
Kvašení jako projev mikrobů
Dokázal, že infekce jsou způsobeny m.
Vakcina proti vzteklině
5
HISTORIE LÉKAŘSKÉ BAKTERIOLOGIE
Druhou velkou postavou v historii bakteriologie je Robert Koch (1843 - 1910)
Německý lékař a mikrobiolog.
Vypracoval tzv. Kochovy postuláty - prokazování souvislost mezi agens
a onemocněním. Postupy pro bakteriol.
laboratoře (barvení, pevné půdy).
Nejznámější objev původce TBC 1882 (dále příčinu cholery, antraxu)
HISTORIE LÉKAŘSKÉ BAKTERIOLOGIE První objevy bakterií
1854 Paccini Vibrio cholerae 1879 Neisser gonokoky
1880 Pasteur, Ogston stafylokoky
1882 Koch Mycobacterium tuberculosis 1883 Fehleisen streptokoky
1884 Ebert a Klebs Salmonella Typhi 1886 Escherich E. coli
7
ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BAKTERIÍ podle Gramova barvení
1883/4 Hans Christian Joachim Gram - dánský bakteriolog
1. barvení krystalovou (genciánová) violetí
2. moření Lugolovým roztokem (roztok jodu v KI) (vznik komplexu violeti a jodu)
3. vymývání acetonem, (MeOH, EtOH).
4. dobarvení G– bakterií
karbolfuchsinem (safraninem) VLAS (KLAS)
Souvisí to se strukturou buněčné stěny prokaryotní buňky.
ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BAKTERIÍ podle Gramova barvení U GRAMPOZITIVNÍCH B. silná vrstevnatá bakteriální stěna neumožní průnik rozpouštědla, nedochází k vymývání a buňky zůstávají tmavě MODROFIALOVÉ
9
ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BAKTERIÍ podle Gramova barvení U GRAMNEGATIVNÍCH B. slabší bakteriální
stěna průnik rozpouštědla umožní, dochází k
vymývání modrého barviva. Bezbarvé buňky se pak dobarví karbolfuchsinem a v mikroskopu jsou
SVĚTLE RŮŽOVÉ
ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BAKTERIÍ podle Gramova barvení Některé bakterie takto barvit nelze, používají se další způsoby.
Například u mykobakterií se osvědčilo barvení
Ziehl-Neelsenovo -> BAKTERIE ACIDOREZISTENTNÍ (červené tyčinky na žlutozeleném pozadí)
Mycobacterium tuberculosis
11
ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BAKTERIÍ podle Gramova barvení Jiná barvení se používají na zvýraznění
bakteriálních pouzder bakteriálních spor
bakteriálních bičíků
HLAVNÍ PATOGENY z
GRAMPOZITIVNÍCH BAKTERIÍ
TYČINKY
Nesporulující aerobní, fakultativně anaerobní korynebakterie, listerie, nokardie
Sporulující aerobní - bacily G variabilní
anaerobní - klostridia
KOKY stafylokoky, streptokoky, enterokoky
13
GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY
KORYNEBAKTERIE Nesporulující aerobní, fakultativně anaerobní často kyjovitý tvar
Popsáno mnoho druhů
z toho přes 30 v souvislosti s lidským onemocněním.
Dříve vše v rodu Corynebacterium, dnes i další rody : např.: Arcanobacterium, Rhodococcus
Nejdůležitější patogen
Corynebacterium diphteriae
toxinogenní kmeny s produkcí diftérického toxinu
vyvolávají velice závažné onemocnění - ZÁŠKRT (tonsilitia a faryngitida, může být postiženo i srdce ) Onemocnění známo od starověku - bakterie popsána 1883 Klebsem
1888 prokázán diftérický toxin
(letální dávka čistého toxinu je 100 ng/ 1 kg váhy)
15
Další korynebakterie způsobují především infekce ran, respirační onemocnění, sepse.
např.
Corynebacterium jejkeium
sepse, endokarditidy, ranné infekce
podmíněný patogen - původce nemocničních nákaz Corynebacterium urealyticum
cystitidy, pyelonefritidy Corynebacterium ulcerans
hemolyzin 1.LF
Další korynebakterie
grampozitivní nesporulující tyčinka
ROD RHODOCOCCUS Rhodococcus equi
podmíněný patogen imunokompromitovaných jedinců (transplantace, AIDS)
equi - faktor (synergický test k průkazu hemolyzinů)
17
Zajímavý nález grampozitivní nesporulující tyčinka
Rhodococcus jostii
IJSEM 2002; 52: 409 - 413
Rhodococcus jostii sp. nov., isolated from a medieval grave M. Takeuchi, K. Hatano, I. Sedlacek and Z. Pacova
nalezen na stehenní kosti
Jošta Lucemburského (1351-1411) synovec Karla IV.
markrabě moravský
římský král (3 a půl měsíce)
pochován v kostele sv. Tomáše v Brně
další GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY
Nesporulující aerobní, fakultativně anaerobní LISTERIE
Listeria monocytogenes UBIKVITÁRNÍ
Dobře snáší vysoké koncentrace NaCl, a množí se i za ledničkové teploty.
Vyvolává potraty a onemocnění u novorozenců.
19
GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY
Nesporulující aerobní aktinomycety
NOKARDIE Nokardia asteroides
Nocardia asteroides
U oslabených jedinců původce infekcí plic, mozku,
kůže, oka, a d.
Terapie: COT, alternativně TET Foto: Josef Scharfen, Trutnov
GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY SPORULUJÍCÍ AEROBNÍ velice rozšířený
ROD BACILLUS
dlouhé tyčinky 1 x 4 až 10um vytvářejí endospory
Některé druhy se využívají k produkci antibiotik (bacitracin, polymyxin)
21
GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY SPORULUJÍCÍ AEROBNÍ obligatorně patogenní
Bacillus anthracis
vyvolává antrax (sněť slezinnou).
Objeven 1850
Zoonóza snadno přenosná na člověka.
(plicní forma x kožní forma - hemoragická nekróza ) rychlá smrt z respiračního selhání
Spory antraxu biologická zbraň - II.WW - zákaz 1972 (1979 Sverdlovsk)
GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY SPORULUJÍCÍ AEROBNÍ další z rodu Bacillus:
Bacillus cereus
Grampozitivní, neopoudřená, fakultativně aerobní tyčinka, s centrálně uloženými sporami.
Vyvolává alimentární enterotoxikózu (produkce
termostabilního a termolabilního enterotoxinů) a záněty očí.
Terapie: u enterotoxikóz symptomatická, u zánětů očí CLI + GEN.
23
GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY SPORULUJÍCÍ ANAEROBNÍ
KLOSTRIDIA - 4 důležité druhy:
Clostridium botulinum
Oválné endospory, vyklenující buňku.
Původce botulismu (vysoce toxický botulotoxin - zřejmě nejjedovatější substance, smrtelná dávka 0,1 ng/kg živé
váhy) VRAT !
Infekce alimentární, novorozenecké, ranné.
Terapie: včasná aplikace antitoxického séra
GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY SPORULUJÍCÍ ANAEROBNÍ
ROD CLOSTRIDIUM
Clostridium tetani
Grampozitivní, sporulující, pohyblivá anaerobní tyčinka.
Okrouhlé terminální endospory. (Paličky na buben)
Původce tetanu (ztrnutí šíje) (vysoce toxický tetanotoxin, smrtelná dávka 0,1 ng/kg živé váhy) VRAT !
Ranné infekce - nákaza z půdy.
25
GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY SPORULUJÍCÍ ANAEROBNÍ ROD CLOSTRIDIUM
Clostridium perfringens
Grampozitivní, sporulující, nepohyblivá anaerobní tyčinka. Oválné subterminální endospory.
Původce plynaté sněti - po traumatech silně zhmožděných
měkkých tkání. Vážné onemocnění - vedoucí až k smrti postiženého.
Cl. perfringens produkuje řadu toxinů, dále též termolabilní enterotoxin - alimentární intoxikace.
Terapie: chirurgická, kyslík, ATB peniciliny, linkosamidy, metronidazol
GRAMPOZITIVNÍ TYČINKY SPORULUJÍCÍ ANAEROBNÍ ROD CLOSTRIDIUM
Clostridium difficile
Grampozitivní, nepohyblivá anaerobní tyčinka vytvářející endospory, rezist. k ATB
Původce průjmů, až pseudomembranózní kolitidy
FV = řada toxinů: A- enterotoxin, B- cytopatický účinek na střev.buňky
Po léčbě širokospektrými ATB a vybití přirozené střevní flóry začnou
se množit vysoce virulentní a rezistentní kmeny Cl. difficile ! Nemocniční nákazy !
27
GRAMPOZITIVNÍ KOKY
STREPTOKOKY ENTEROKOKY
STAFYLOKOKY
GRAMPOZITIVNÍ KOKY
STREPTOKOKY -
Streptokoky jsou grampozitivní, katalázaNEGATIVNÍ koky (Ø 1 µm) nesporulující, nepohyblivé.
fakultativně anaerobní i anaerobní dvojice - řetízky V rodu jsou druhy patogenní i příslušníci normální
lidské flóry
29
Hlavní patogenní STREPTOKOKY -
Streptococcus pyogenes (skupina A) Streptococcus agalactiae (skupina B) Streptococcus pneumoniae
(pneumokok)
STREPTOKOKY Streptococcus pyogenes
řada faktorů virulence (povrchových i extracelulárních) LOKALIZOVANÉ HNISAVÉ INFEKCE :
- angina - (akutní tonsilofaryngitida) horečka + uzliny - spála - (scarlatina) + typická vyrážka, malinový jazyk
(kmeny S.pyogenes s pyrogenním toxinem) - pyodermie - impetigo
- růže (erysipelas)
31
STREPTOKOKY S. pyogenes - významný patogen
řada faktorů virulence (povrchových i extracelulárních) INVAZIVNÍ AŽ TOXICKÉ INFEKCE :
- nekrotizující fascitida - pneumonie
- sepse (poporodní sepse - horečka omladnic)
- streptokokový syndrom toxického šoku
STREPTOKOKY S. pyogenes - významný patogen
řada faktorů virulence (povrchových i extracelulárních) POZDNÍ NÁSLEDKY STREPTOKOKOVÝCH NÁKAZ :
- revmatická horečka (zánět srdce, kloubů) - glomerulonefritida (zánět ledvin)
TERAPIE: penicilin
33
STREPTOKOKY ostatní -
Streptococcus agalactiae (skupina B) U novorozenců meningitidy a sepse.
U starších pacientů cystitidy a pyelonefritidy.
Komplikace v šestinedělí (záněty dělohy, IMC).
STREPTOKOKY ostatní - Streptococcus agalactiae U novorozenců meningitidy a sepse.
CAMP test U starších pacientů
cystitidy
a pyelonefritidy.
Komplikace v šestinedělí (záněty dělohy, IMC).
35
STREPTOKOKY ostatní Streptococcus pneumoniae
pneumokok
Hlavní původce komunitního zánětu plic.
TERAPIE: penicilin, ale v poslední době přibývá kmenů rezistentních.
další STREPTOKOKY
Streptokoky jako původci zubního kazu : Streptococcus mutans
ústní - viridující - alfa-streptokoky Jsou běžnou součástí ústní dutiny.
Problém je, když se dostanou do krve a vyvolají zánět.
Sepsi, event. endokarditidu.
37
ENTEROKOKY (pův. v rodu Streptococcus)
Grampozitivní koky, katalázanegativní, fakultativně anaerobní. Mají pozitivní PYR-test.
V preparátu často diplokoky.
Tvoří součást normální střevní flóry.
Enterokoky ale vyvolávají infekce močových cest, endokarditidy a sepse (nemocniční nákazy !)
ENTEROKOKY
nejdůležitější druhy:
Enterococcus faecalis (až 90%) Enterococcus faecium
Jsou považovány za indikátor fekálního znečištění
odolné proti dezinfekci, dlouho přežívají v prostředí.
Terapie : ampicilin, amp + kys. klavulánová, nitrofurantoin přirozená rezistence k cefalosporinům I., II., III.,
vzrůstá počet kmenů rez. na VAN; přenos genu na SAU!
39
GRAMPOZITIVNÍ KOKY
STAFYLOKOKY
jsou grampozitivní, katalázapozitivní koky v preparátu tvoří hrozníčkovité klastry
STAFYLOKOKY
v elektronovém mikroskopu Ø 0,5 - 1,5 um
nepohyblivé netvoří spóry
foto: Miloš Rýc
fakultativně anaerobní
(výjimkou jsou S.saccharolyticus a
S. aureus subsp. anaerobius, které rostou jen anaerobně.
41
Stafylokoky jsou naprosto UBIKVITERNÍ v přírodě.
Nejčastěji na pokožce nebo sliznicích člověka, ale i dalších savců a ptáků.
Typické jsou např. 2 druhy u psů.
Viktorie * 1.10.08 Matylda * 2006
PŘIROZENÝ VÝSKYT stafylokoků
Stafylokoky jsou naprosto UBIKVITERNÍ v přírodě.
V potravinách (zrající sýry, salámy, marinované ryby, sojová omáčka).
43
PŘIROZENÝ VÝSKYT stafylokoků
Stafylokoky jsou naprosto UBIKVITERNÍ v přírodě.
Nejzajímavější výskyt :
S. succinus subsp. succinus
přežil 25 - 40 milionů let zakonzervován
v třetihorním jantaru
HISTORIE RODU STAPHYLOCOCCUS I.
1880 - souvislost mezi kokovitými bakterie a hnisem - OGSTON (skotský chirurg) a PASTEUR 1882 - STAPHYLOCOCCUS - OGSTON
1884 - Staphylococcus aureus - ROSENBACH
1891 - Staphylococcus epidermidis albus - Welch
↓
1916 - Staphylococcus epidermidis - Evans
45
HISTORIE RODU STAPHYLOCOCCUS II.
1951 - Staphylococcus saprophyticus původce infekcí močových cest
1974 - 8.vyd. Bergey’s Manual of Determinative Bacteriology
…… 3 druhy stafylokoků
Počty nově popsaných druhů a podddruhů rodu Staphylococcus podle let
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1884
1975
1978
1981
1984
1987
1990
1993
1996
1999
2002
2005
2008 počet taxonů
0 10 20 30 40 50 60 kumulativně
47
z těch asi polovinu lze zachytit v humánním klinickém materiálu.
8 stafylokoků je koagulázapozitivních
Druhý koagulázapozitivní stafylokok :
Staphylococcus intermedius
vzácně v humánním klinickém materiálu
ostatní KOA+ stafylokoky ve veterinárním materiálu
(S.hyicus, S.aureus subsp. anaerobius, S.delphini,
S.schleiferi subsp. coagulans, S.lutrae, S. pseudointermedius )
Stafylokoky
Dominantním druhem je Staphylococcus aureus .
„Zlatý stafylokok“
Patří k nejúspěšnějším lidským patogenům.
Asi u třetiny lidí žije na sliznicích a kůži bez příznaků.
Při poruše odolnosti dovede způsobit velké spektrum onemocnění.
49
ONEMOCNĚNÍ , KTERÉ VYVOLÁVAJÍ KMENY S.aureus
Hnisavé infekce
pyodermie (impetiga, furunkly, mastitidy ...) hnisání ran
abcesy vnitřních orgánů endokarditidy
osteomyelitidy sinusitidy
bronchopneumonie sepse
ONEMOCNĚNÍ , KTERÉ VYVOLÁVAJÍ KMENY S.aureus
Toxikózy
exfoliativní dermatitidy pemfhigus neonatorum impetiga bullosa
enterokolitidy PVL pneumonie
Alimentární intoxikace
51
Je to dáno řadou povrchových a extracelulárních faktorů virulence, které stafylokoky proudukují
DĚLENÍ FAKTORŮ VIRULENCE:
podle fáze
INICIAČNÍ (kolonizační) PRŮNIKOVÉ
OBRANNÉ (útočné) podle chemické povahy
ENZYMY TOXINY
FAKTORY VIRULENCE Staf. podle chemické povahy
ENZYMY
- plasmakoaguláza - katalyzuje polymeraci rozpustn.
fibrinogenu na pevný fibrin (fibr. lem -> absces) - fibrinolyzin (stafylokináza)
- termonukleáza - (fosfodiesteráza) rozrušuje DNA i RNA (nuc gen)
- DNÁza - termolabilní nukleáza
- hyaluronidáza - (spreading factor) - - fosfatáza, lipáza, ß-laktamázy...
53
TOXINY
- hemolyziny (alfa, beta, gama, delta) - superantigeny
. exfoliatiny . enterotoxiny . TSST-1
- Pantonův - Valentinův leukocidin
TOXINY
- hemolyziny
alfa-toxin : asi u 2/3 kmenů S. aureus
cytolytický efekt na membránu buněk beta-toxin : sfingomyelináza B
rovněž poškozuje tkáně a příspívá k tvorbě abscesů
gama-toxin : dvousložkový
delta-toxin : většina kmenů S. aureus
je toxický na makrofágy a lymfocyty
55
Zjišťování produkce hemolyzinů:
alfa-hemolyzin,
(SAU)
beta -
(SIN)
delta -
řada KNS
foto: PP
Produkce alfa, beta, delta hemolyzinu u kmenů
S. aureus
Výsledky NRL : přibližně
5 000 kmenů S. aureus
negativní 18%
beta + delta 1 kmen alfa + beta
2%
delta 13%
beta 2%
alfa (+delta) 65%
57
FAKTORY VIRULENCE St. podle chemické povahy ENZYMY
TOXINY
- hemolyziny (alfa, beta, gama, delta) - superantigeny
. enterotoxiny . exfoliatiny . TSST-1
- Pantonův - Valentinův leukocidin
BAKTERIÁLNÍ SUPERANTIGENY
• (většinou) exoprodukty bakterií
• jednoduché látky (polypeptidy – rel. mol. hmotnost 24 – 30 kDa)
• prototypem stafyl. enterotoxin B, který vyvolává proliferaci lymfocytů a produkci cytokínů ještě v koncentraci
10
–13 až10
–16 molu !59
BAKTERIÁLNÍ SUPERANTIGENY
• Nevyžadují pro svou interakci s imunitním
systémem zpracování antigen prezentující buňkou.
• Přímou vazbou na receptory T lymfocytů aktivují imunitní systém v podstatě nekontrolovanou
reakcí.
• Dochází k produkci velkého množství cytokinů (tumor-necrosis faktor, interleukin 1, gama-
interferon)
historie :
1884 – první hypotéza o otravě bakteriálním toxinem popsaná alimentární intoxikace u 300 lidí v
Michiganun po konzumaci sýru ČEDAR
Nejtypičtější a zřejmě nejčastější alimentární intoxikace.
Od 2 - 6 hodin po konzumaci kontaminované potraviny.
Velice dramatický začátek, zvracení, průjem, bolesti svalů, bez teploty.
61
Stafylokoková enterotoxikóza
Staf. enterotoxin je exoprodukt kmenů S.aureus – velice jednoduchý polypetid
rel. m. hm. = asi 30 kDa (asi 270 AK) Je značně TERMOREZISTENTNÍ a
CHEMOREZISTENTNÍ !
K vyvolání enterotoxikózy stačí 1 – 10ug.
je známo 20 typů enterotoxinů
označovaných A, B, C, D, E, G, H, I, J ...
až U (není F)
u některých zatím zjištěn pouze gen kódující produkci.
Alimentární intoxikaci vyvolávají obvykle enterotoxiny typů A, B, C, D, vzácněji E a H.
Laboratorní diagnostika latexovou aglutinací a PCR.
63
metoda RPLA, celkem 1539 kmenů z let 1998 - 2003(V.)
316
115
228
64
18 23 23 20
10 6 7 4 3
0 50 100 150 200 250 300 350
A B C D AB AC AD BC BD CD ABC ABD ACD
SLEDOVÁNÍ ENTEROTOXIGENITY A - D(E)
metoda RPLA, 1539 kmenů S.aureus z let 1998 - 2003(V.)
A 20%
C 15%
D 4%
XY 7%
XYZ 1%
B 7%
bez produkce 46%
65
1928 – Fleming objevil penicilin.
(působení produktu plísně Penicillium notatum na inhibici růstu stafylokoků)
1940 – penicilin klinicky vyzkoušen (Florey a Chain)
Záhy kmeny stafylokoků získaly schopnost produkovat enzym beta-laktamáza (penicilináza), který penicilin rozkládá.
Dnes asi 90% kmenů S. aureus rezistentních k PEN.
Na začátku 60. let se začala používat polosyntetická antibiotika, odolná k rozkladnému účinku beta-
laktamázy.
Prvním z nich byl METHICILIN.
V současnosti se používá jak k terapii, tak k
laboratornímu průkazu rezistence OXACILIN.
(stejné spektrum účinnosti, ale je stabilnější.) Opět velice záhy se objevily kmeny rezistentní : MRSA = tradiční pojmenování
x MSSA – kmeny S. aureus citlivé k MET/OXA
67
MRSA jsou velice často rezistentní i k dalším skupinám antibiotik:
aminoglykosidům (GEN), makrolidům (ERY) a d.
tj. KMENY JSOU MULTIREZISTENTNÍ
M
RSAPak jsou lékem volby : glykopeptidy (vankomycin, teikoplanin)
Kmeny MRSA nejsou virulentnější než MSSA, často naopak (infekční dávka, toxiny)
Většinou se jedná o nemocniční kmeny. H-MRSA
1997 - selhání léčby vankomycinem v Japonsku (1995 – Francie ?)
-> VISA vankomycin intermediant resistant SAU GISA (glykopeptide intermediant...
2002 – první izolát VRSA v USA
(vankomycin resistant – též k TEI, tj. vlastně GRSA ) společný záchyt s rezistentním kmenem E. faecalis léze na noze diabet. pacienta (přenos genu vanA ?) Pak nutno použít LINEZOLID !
69
FAKTORY VIRULENCE STAFYLOKOKŮ podle chemické povahy
ENZYMY TOXINY
- hemolyziny (alfa, beta, gama, delta) - superantigeny
. enterotoxiny . exfoliatiny . TSST-1
- Pantonův - Valentinův leukocidin
Toxické epidermolýzy L00
historie :
• 1878 – baron Gotfried Ritter von Rittershainu popsal 297 případů PUCHÝŘNATÉHO ONEMOCNĚNÍ
NOVOROZENCŮ v pražských útulcích pro nalezence (dermatitis exfoliativa neonatarum)
• 1884 popsán Rosenbachem S. aureus
71
Původcem kmeny S.aureus s produkci specifického toxinu
EXFOLIATIN - ( epidermální toxin ) čtyři typy u lidí se vyskytují typy A, B a D
Exfoliatin C je původcem dermolýz u koní
Staph. hyicus též produkuje exfoliatiny (infekce u vepřů)
TOXICKÁ EPIDERMOLÝZA (exfoliativní dermatitida) 3 FORMY :
• PUCHÝŘNATÉ ONEMOCNĚNÍ NOVOROZENCŮ (PON)
• Rašový typ toxické epidermolýzy
• Syndrom opařené kůže
= Skin Scaled Staphylococcal Syndrome
= Ritterova choroba
73
Puchýřnaté onemocnění novorozenců
(pemphigus neonatorum – u dětí do 10 let)
Infekční onemocnění, vyskytuje se sporadicky, ale i epidemicky v porodnicích již v 1.týdnu po narození.
Na kůži novorozence se vysévají drobné puchýře, nejčastěji v tříslech, v podbříšku, v podpaží.
KOMPLIKACE: panaricia, konjuktivitidy, omfalitidy.
V NRL pomáháme řešit ročně několik epidemií v ČR.
(nozokomiální původ !)
Může se vyskytnout i u dospělých (imunitně
oslabených - ve formě BULÓZNÍHO IMPETIGA.
TOXICKÁ EPIDERMOLÝZA (exfoliativní dermatitida) 3 FORMY :
• Syndrom opařené kůže
= Skin Scaled Staphylococcal Syndrome
= Ritterova choroba
Závažné onemocnění až s 20% smrtností .
Exfoliatiny vyvolávají odloučení epidermis pod stratum granulosum -> puchýře, až odlupování kůže v cárech.
Nikolského příznak
75
SLEDOVÁNÍ PRODUKCE EXFOLIATINŮ v NRL/ST
metoda RPLA, 2428 kmenů S.aureus z let 1998-2005 pozitivních = 264 kmenů, tj. 10,9%
bez produkce Ex A a B 89%
Ex A + B 1,8 %
Ex B 0,3 % Ex A
8,8 %
FAKTORY VIRULENCE Staf. podle chemické povahy ENZYMY
TOXINY
- hemolyziny (alfa, beta, gama, delta) - superantigeny
. enterotoxiny . exfoliatiny . TSST-1
- Pantonův - Valentinův leukocidin
77
Toxin syndromu toxického šoku TSST-1
Vyvolává onemocnění syndrom toxického šoku (STŠ) Toxikóza vyvolaná toxigenními kmeny S. aureus,
kromě TSST-1 mohou ji vyvolat i kmeny s produkcí enterotoxinu
(ale též Streptococcus pyogens s produkcí pyrogenního toxinu)
Onemocnění popsáno až v roce 1978 Toddem
KLINICKÉ PŘÍZNAKY STŠ
(Case definition - CDC 1980) 1. vysoká teplota (>= 38.9 oC]
2. vyrážka
3. hypotenze (<= 90 mm syst.)
4. odlupování vrchních vrstev pokožky (1-2 týdny po začátku onemocnění) + další abnormality (minimálně 3) z :
79
Klinické příznaky STŠ II.
(Case definition - CDC 1980)
Další příznaky (minimálně 3):
• zvracení nebo průjem
• silná bolest svalů
• hyperémie sliznic
• renální problémy
• zvýšené jaterní testy
• snížení počtu krevních destiček
• poruchy CNS
Existují dvě různé FORMY STŠ :
• menstruální STŠ (tampóny !)
rizikové faktory : toxinogenní kmen užívání tamponů
imunitní nedostatečnost
• nemenstruální STŠ =
komplikace jakéhokoliv stafylokokového onemocnění
INKUBAČNÍ DOBA – řádově hodiny (8 -> )
81
HLÁŠENÉ A REGISTROVANÉ PŘÍPADY STŠ
V roce 2009 jsme diagnostikovali toxigenní kmeny ze 6 případů STŠ, z toho 3 byly menstruální.
7 17
9 9
6 11
7 3
NRL/St
6 12
0 5
4 6
1 2
EPIDAT
2008 2007
2006 2005
2004 2003
2002 2001
dg A48.3
V NRL/St bylo od roku 1983 do konce října 2009
zaregistrováno 136 případů STŠ (asi 9 případů za rok) (klinická zpráva + toxinogenní kmen SAU)
Z toho 32 případů bylo menstruálních (23,5 %).
23 pacientů zemřelo, při vyloučení 8 případů (staré
osoby + stafylokokové endokarditidy a meningitidy) zbývá
15 úmrtí, tj. smrtnost 11,0 % .
83
Registrované případy STŠ v NRL/St 1998 - 2008
podle formy stafylokokového onemocnění (celkem 130, 23+)
29
20 5
14 4
11 11
5 6
7 1
3 4
7 3
0 5 10 15 20 25 30
menstruální STŠ RI - poúrazová RI - pooperační RI - popálenina pyodermie sepse, artritida staf.ang., bronchopn.
inf. moč a gynekol.
ostatní
metoda RPLA, celkem 3924 kmenů z let 1998 - 2008
T 4%
T+ X 8%
T + XY T + XYZ1%
0%
bez produkce 87%
13 % toxinogenních
85
Toxin syndromu toxického šoku TSST-1
Na syndrom toxického šoku by se mělo pomýšlet při netypické kombinaci příznaků :
• obraz gastroenteritidy + exantém
• obraz spály nebo akutní virové infekce + hypotenze
• obraz gastroenteritidy + obraz disseminované intravaskulární koagulopatie DIC
Internetový časopis ŽENA-IN.CZ - citace:
20. 4. 2009 „Tampon, nebo vložka“ ?
Ženy u nás také mnohem raději používají menstruační vložky než tampony.
Prý proto, že jim tampon může způsobit zdravotní problémy. Výsledky pozorování staré několik desítek let skutečně něco takového uváděly,“
řekl už dříve dr.Uzel a na obranu tamponů dodává: „Mají
pozoruhodné absorpční schopnosti a jsou i prostupné. Pokud si je žena vyměňuje tak, jak doporučují výrobci, nehrozí jí zánětlivé komplikace. Také obávaný toxický šok je hudbou minulosti.“
. . .
Pan doktor se mýlí a nemá pravdu!I letos již máme zaregistrované 4 případy
menstruálního syndromu toxického šoku - vždy v souvislosti s používáním vaginálních tampónů.
87
FAKTORY VIRULENCE Staf. podle chemické povahy ENZYMY
TOXINY
- hemolyziny (alfa, beta, gama, delta) - superantigeny
. enterotoxiny . exfoliatiny . TSST-1
- Pantonův - Valentinův leukocidin
PANTONŮV – VALENTINŮV LEUKOCIDIN
(PVL)
1932 poprvé popsán v časopisu The Lancet
Pojmenován dle P.N. Pantona a F.C.O. Valentina Dvousložkový, skládá se z F(fast) a S(slow) složky.
Samotné separované složky (LukS-PV a LukF-PV) nemají žádnou biologickou aktivitu.
Při společném účinku se synergicky doplňují.
89
PANTONŮV – VALENTINŮV LEUKOCIDIN Velice účinný cytotoxin !
způsobuje destrukci leukocytů a nekrózu tkání (pore-forming)
Vytváří póry v neutrofilech a makrofázích – lyzují.
Pacient se nemůže bránit infekci fagocytózou.
Podle literatury je většina infekcí získána komunitně : CA-MRSA !!
U nemocničních infekcí nebývá popisován.
PANTONŮV – VALENTINŮV LEUKOCIDIN Velice účinný cytotoxin !
způsobuje destrukci leukocytů a nekrózu tkání (pore-forming)
Vytváří póry v neutrofilech a makrofázích – lyzují.
Pacient se nemůže bránit infekci fagocytózou.
Podle literatury je většina infekcí získána komunitně : CA-MRSA !!
U nemocničních infekcí nebývá popisován.
91
PANTONŮV – VALENTINŮV LEUKOCIDIN Infekce kůže (furunkly,
kožní abscesy, nekrózy), též osteomyelitidy
popsány i sepse a hluboké flebitidy
PANTONŮV – VALENTINŮV LEUKOCIDIN
ABSCEDUJÍCÍ – NEKROTIZUJÍCÍ PNEUMONIE.
Obvykle je zaznamenána respirační viróza. („flu-like“) Toxigenní PVL + S. aureus nasedá na poškozený epitel dolních cest dýchacích, rozvíjí se sekundární pneumonie.
Dochází ke vzniku abscesů, a tvorbě hnisu (empyem).
Postupně dochází k sepsi, až k septickému šoku, to progreduje v mutliorgánové selhávání.
93
PANTONŮV – VALENTINŮV LEUKOCIDIN Život ohrožující jsou především
ABSCEDUJÍCÍ – NEKROTIZUJÍCÍ PNEUMONIE.
V literatuře je popsáno i několik onemocnění mladých imunokompetetních jedinců (sportovců), která skončila exitem - po velice rychlém průběhu.
PANTONŮV – VALENTINŮV LEUKOCIDIN
v literatuře ~ 2 % PVL+ kmenů ze všech kmenů S.aureus
Výsledky NRL metodou PCR :
Z celkem 3655 kmenů S. aureus
(cíleně zaslaných 2004 - 2009 (IX.) bylo 222 (6,3 %) toxinogenních
bez produkce PVL 93,7 %
PVL + 6,3 %
95
PANTONŮV – VALENTINŮV LEUKOCIDIN
Materiál
z kterého bylo
izolováno 222 kmenů PVL+ kmenů
2004 - 2009 (IX.) Z celku 222 kmenů 52 MRSA (23,4 %)
operační raná infekce 2%
hnis 2%
léze 40%
raná infekce 37%
kožní absces 10%
furunkl 7%
abscedující pneumonie 3%
Stafylokoky - koagulázanegativní nejběžnější součást
kožní mikroflóry S. epidermidis S. hominis
S. haemolyticus
Podmíněné patogeny - u oslabených lidí mohou
vyvolat jakékoliv onemocnění, které působí S. aureus (s výjimkou toxikóz).
97
Stafylokoky - koagulázanegativní
S. saprophyticus subsp. saprophyticus
časté agens infekcí močových cest, především u mladých žen (komunitní infekce)
S. hominis subsp. novobiosepticus
původce infekcí krevního řečiště (nemocniční nákazy)
S. hominis subsp. novobiosepticus
IZOLOVÁNY (celkem 353 kmenů z 35 laboratoří )
rána, hnis, drén 6%
kanyla 6%
likvor 1%
ostatní
5% krev
69%
99
S.hominis subsp. novobiosepticus (celkem 353 izolátů z 35 laboratoří)
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
OXA ERY COT CMP TET CLI GEN AMC TEI VAN CIP RIF
% rezistence
Vnučka Viktorka - 1 rok